Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 151
Václav Burian *28. 8. 1959 - +9. 10. 2014
Místo narození: Přerov
Místo úmrtí: Vídeň (Rakousko)
Místa pobytu: Krakow (Polsko), Olomouc
Obory působení: básník, novinář, polonista, překladatel, redaktor, vydavatel, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Absolv. FF UP, obor polština a němčina. Novinář: (HN, Stráž lidu, Zpravodaj OF OL), redaktor, recenzent, politický komentátor, překladatel z polštiny. Zabývá se česko-polskými. vztahy, současnou básnickou tvorbou, židovskou kulturou i mezinárodní politikou. Stál u zrodu lit. časopisu Scriptum, sborník pro literaturu, umění a život, zde vychází i současná polská lit. v překladech. Jeho překlady se objevily ve sborníku Světová lit. Publikuje v časopisech: Mosty, Nová přítomnost, Host, Literární noviny, Tvar. V letech 1995–97 působil v naklad. Votobia a v r. 1999 založil v Olomouci s.r.o. nakladatelství Burian-Tichák, které se uvedlo autobiogr.knihou Vlasty Chramostové. V r. 2001 byl oceněn za novinářskou činnost Cenou Ferdinanda Peroutky. Vydavatel periodika Listy, spolu s T. Tichákem. Zemřel na služební cestě ve Vídni, kde měl uvádět výstavu. Náhle zemřel. Pohřeb se konal 18.10.2014 v O­lomouci. Od roku 2016 je na jeho počest udělována Cena Václava Buriana. Václav Burian, jehož jméno cena nese, byl český polonista, překladatel, básník, vydavatel a redaktor dvouměsíčníku Listy. Své první překlady a texty publikoval v samizdatu. V osmdesátých letech vydával olomoucký samizdatový časopis Ječmínek. Původně československý exilový časopis Listy vydával spolu s Tomášem Tichákem od roku 2003. Za svůj vztah k polskému disidentu byl v červnu 2014 oceněn na pražské ambasádě Polské republiky Medailí vděčnosti Evropského centra solidarity v Gdaňsku.

Zdroj:

Osobní a písemné sdělení. Parte (foto Vladislava Galgonka).

Fotky:
Josef Adamík *29. 6. 1947 - +3. 7. 2009
Místo narození: Mohelnice
Místo úmrtí: Valašské Klobouky
Místa pobytu: Brno, Valašské Klobouky
Obory působení: hudební pedagog, sbormistr, skladatel
Anotace:

Narozen v Křemačově (n.m.č. Mohelnice). V letech 1965–1969 studoval konzervatoř v Brně a to klavír a skladbu. Poté ještě skladbu na JAMU u Miroslava Ištvana. Pedagogicky působil ve Valašských Kloboukách, kde učil na ZUŠ a též působil jako sbormistr. Inspirován pro skladatelskou činnost přírodou. Zemřel z vlastní vůle.

Jiří Bulis *3. 10. 1946 - +12. 5. 1993
Místo narození: Chomutov
Místo úmrtí: Velká Bystřice
Místa pobytu: Brno, Kroměříž
Obory působení: hudební pedagog
Anotace:

Studoval pedagogickou fakultu univerzity v Brně v letech 1964–1968, skladbu u M. Ištvána na JAMU 1966–1971. V období 1972–1979 učil klavírní improvizaci na konzervatoři v Kroměříži, poté se věnoval scénické hudbě k divadelním a televizním inscenacím i filmům. Zhudebnil básně Jesenina a řady českých básníků. Tragicky zahynul při autonehodě.

Zdroj:

Čeští skladatelé současnosti., Praha 1985., S.39. (Fotografie)., Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby., Praha 1990., S.70.

Ladislav Mašata *7. 8. 1945 - +1. 7. 1979
Místo narození: Olomouc
Místo úmrtí: Vysoké Tatry
Místa pobytu: Olomouc, Ostrava
Obory působení: knihovník
Anotace:

Od roku 1968 působil ve Státní vědecké knihovně v Olomouci, od 1978 přednášel jednou týdně, vždy ve středu na Pedagogické VŠ v Ostravě, kde přednášel český jazyk u doc. Svobody. Od roku 1974 pravidelně publikoval ve Stráži lidu, Nové Svobodě, Tvorbě, Zemědělských novinách, recenze a kritické glosy k olomoucké činohře. Celkem asi 48 materiálů věnoval olomouckému divadlu. Tragicky zahynul.

Zdroj:

Štěrbová, Alena: O olomoucké činohře. Ostrava 1990.

Jiří Peřina *28. 12. 1943 - +26. 4. 2023
Místo narození: Velká Bystřice
Místo úmrtí: Velká Bystřice
Místa pobytu: Hanoj (Vietnam), Mariánské Údolí, Olomouc, Paseka, Praha, Prostějov, Šala (SR)
Obory působení: elektrotechnik, projektant, středoškolský pedagog
Anotace:

Narodil se do učitelské rodiny. Jeho otec Vilibald byl učitelem na základní škole ve Velké Bystřici. Mladší bratr se jmenuje Jaromír. Po základní škole studoval gymnázium v Olomouci. Po maturitě odešel studovat na VUT do Prahy, obor elektrotechnika (silnoproud). Po promoci jako Ing. elektrotechnik nastoupil do zaměstnání na Slovensku do města Šala u Nitry, do podniku Duslo, kde působil 16 let. V roce 1971 se seznámil s Marií Kadlčíkovou z Vlčnova a svatbu měli po dvou letech 25.8.1973. Asi v roce 1986 se stěhovali do Velké Bystřice, kde stavěli rodinný dům a dcery měly věk akorát k nástupu do školy. Ing. Peřina začal pracovat jako technik ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Vytvářel projekty pro nemocnice. Budoval nemocnici v Prostějově, v Pasece, v roce 1989 v Hanoji, po sametové revoluci odešel do IDOPU (podnik zabývající se výstavbou domů a jejich modernizací), tehdy sídlil na ul. Řepčínská v Olomouci. Absolvoval řadu zahraničních stáží v USA a Švýcarsku. S rodinou jezdíval o víkendu a ve volném čase do BURKU, což byla chatařská osada v Mariánském Údolí.

Zdroj:

Sdělení manželky Marie Peřinové meilem dne 7.7.2023

Poznámka:

Ing. Jiří Peřina

Fotky:
Petr Křenek *12. 5. 1943 - +5. 11. 1983
Místo narození: Velké Karlovice
Místo úmrtí: Velké Karlovice
Místa pobytu: Olomouc, Valašské Klobouky
Obory působení: pedagog, prozaik
Anotace:

Vystudoval pedagogic. institut v Olomouci. Poté působil jako učitel v letech 1965–67 – Valaš. Klobouky.

Zdroj:

Literární průvodce okresu Zlín.Zlín, OK 1989.;.

Dobroslava Provazníková *13. 8. 1933 - +24. 9. 2019
Místo narození: Olomouc - Lošov
Místo úmrtí: Velká Bystřice
Místa pobytu: Olomouc, Ostrava, Šternberk
Obory působení: lékařka, spisovatelka
Anotace:

Rozená Vydomusová. Dětství prožívala v rodišti (Svolinského 89) Lošov (n. Olomouc). Od pěti let hrála na housle a jen se naučila písmenka, tak hodně četla. Koncem války ji postihlo těžké onemocnění páteře, jež ji dva roky poutalo na sádrové lůžko (1945–47), po uzdravení však musela ještě 2 roky nosit kožený korzet, musela se též vyvarovat větší fyzické námahy a nesměla cvičit. V roce 1947 byla přijata do tercie církevního gymnázia v Olomouci – Řepčíně, kde působily klášterní sestry dominikánky. Zde měla možnost bydlet v penzionátu, zprvu v oddělení vyhrazeném pro přechodně nemocné studentky. Po vyučování mohla v klidu odpočívat v sádrovém lůžku a přitom intenzivně studovat. Po půl roce již začala zvládat schody a mohla se přestěhovat ke spolužačkám do společné ubytovny, účastnit se zájmové kulturní činnosti v kroužcích a pokračovat i ve hře na housle. Stále také hodně četla knihy nejrůznějších žánrů, zajímala ji hudba a umění vůbec a také různé obory lidské činnosti. Získanými znalostmi a kulturními zájmy téměř renesanční šíře téměř vždy převyšovala své vrstevníky, od svých dvanácti let už hleděla na svět očima dospělého. Jako mladá dívka začala psát.
Literární činnosti se věnovala od patnácti let. Již jako studentka olomouckého gymnázia byla delegována do skupiny začínajících autorů, avšak svoje práce nepublikovala ani později, neboť se zásadně distancovala od ideologicky tendenční literární tvorby minulého režimu. Otevřeně též projevovala své hluboké sociální cítění a křesťanskou víru. Avšak psala stále.
Když se v 50. letech ujal vedení církevní školy stát, přešla po prázdninách na Slovanské gymnázium Olomouc. Maturovala v roce 1953 a poté vystudovala všeobecné lékařství. Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého Olomouc promovala v roce 1959. Nemoc také ovlivnila i její výběr specializace povolání (jako lékaře internisty s lidským a psychologickým přístupem k pacientům). Po promoci působila 10 let na interním oddělení nemocnice ve Šternberku, z toho čtyři roky jako zástupce primáře. Po sňatku s inženýrem vodohospodářem Františkem Provazníkem (1970) pak působila 24 let v Ostravě – Porubě jako odborná internistka. Chvíle dovolené a odpočinku trávili manželé Provazníkovi pravidelně v Lošově (na rekreační chalupě v Lenhartově ulici). Do Šternberka se MUDr. D. Provazníková vrátila jako ovdovělá. V malém útulném bytě ve starší části sídliště Nádražní se věnovala převážně literární práci. S počítačovou technikou se seznámila celkem rychle, pracovala pak na počítači denně a přepisovala postupně některé svoje rukopisy.
Její celoživotní literární dílo zahrnuje především lyrickou a intimní poezii, ale i drobnější a středně obsáhlou prózu – povídky, eseje, vzpomínkové a životopisné příběhy. Celé dílo se uchovalo převážně v soukromé samizdatové podobě. Téměř profesionálně knihařsky zhotovené vazby některých jejích sbírek jsou někdejším dílem jejího manžela.
První literární prezentací MUDr. D. Provazníkové Vydomusové bylo její velmi úspěšné autorské čtení nazvané Život a čas. Uskutečnilo se v Městské knihovně Šternberk 5. listopadu 2010 a pro skromnou autorku se stalo motivačním podnětem ke knižnímu vydání alespoň některých jejích prací.Následné vydávání svých sbírek (včetně grafiky) svěřila profesionálům vybraného nakladatelství.
V roce 2012 se jí podařilo vydat knižně první vlastní publikaci s názvem Obelisk, výbor z devatenácti básnických sbírek, jež vznikly v letech 1948–2012. Další sbírka lyrických básní, Kosmické záření (2013), zahrnuje sedm z dvaceti básnických sbírek. Milovníci poezie mohli vybrané básně z této sbírky slyšet v Městské knihovně Šternberk z úst samotné autorky na čtenářské besedě dne 21. února 2013.
V roce 2014 vydala D. Provazníková knihu Katedrála v nás, obsahující šest básnických sbírek; jedna z nich, Návrat Asraela, je věnována vzpomínce na zesnulého manžela. Publikace Zázrak bytí (2015) zahrnuje dalších pět jejích básnických sbírek. Jednotlivé sbírky na sebe chronologicky navazují.
Poezie D. Provazníkové Vydomusové zrcadlí její myšlenky, prožitky i hlubokou životní filozofii. Její psychologický pohled na vše viděné v okolním světě byl od dětství ovlivňován nesmírně intenzivním prožíváním všeho dění, vlastním utrpením fyzickým, ale i spoluprožívaným utrpením duševním, jež dennodenně přinášela její profese; bolestně ji trápil též postupný manželský rozvrat mezi rodiči a odchody jejích blízkých ze života – otce, manžela, matky i obou sourozenců. Těšila se však také drobnými lidskými radostmi, skutečnou a nezištnou láskou svých nejbližších a několika přátel, krásou a vznešeností duševního světa.
V roce 2014 se stala členkou Unie českých spisovatelů. S optimisticky naladěnou myslí začala připravovat k vydání ještě další práce, a sice výběr ze svých próz. Ale osud si zahrál s vitální autorkou stále zdravé mysli nelítostně. Po dalším těžkém úrazu (pádu ze schodů) byla ve svém bytě odkázána na pečovatelskou službu a nakonec musela přijmout hospicovou péči na Svatém Kopečku u Olomouce; byla opět upoutána na lůžko. Její životní pouť skončila v Domě pokojného stáří sv. Anny v nedaleké Velké Bystřici. Místo jejího posledního odpočinku se nachází v hrobce rodiny Vydomusovy na nedalekém Svatém Kopečku.

Zdroj:

Hlůzová Vlasta: MUDr. Dobroslava Provazníková Vydomusová všestranně talentovaná osobnost. e-mail pro Hš 3.8.2023.

Poznámka:

MUDr. Dobroslava Provazníková Vydomusová

Fotky:
Ladislav Čechák *26. 6. 1928 - +22. 11. 2019
Místo narození: Majetín
Místo úmrtí: Velký Týnec
Místa pobytu: Krčmaň, Město Libavá, Olomouc, Staré Město, Velký Týnec
Obory působení: folklorista, odborný publicista, ředitel školy, sbormistr, učitel
Anotace:

Po ukončení 5. třídy obecné odešel studovat do Olomouce, kde v roce 1947 maturoval na reálném gymnáziu. Poté studoval Pedagogickou fakultu Ubiverzity Palackého 1. stupeň základních škol. První učitelskou kapitolu začal psát v Krčmani a v Městě Libavá, kde působil v letech 1949 až 1950. Po vojně učil dvě léta ve Starém Městě u Bruntálu. Do Velkého Týnce přišel spolu s manželkou v roce 1954 a trvale se zde usadil. V letech 1959 až 1962 absolvoval Pedagogický institut UP v Olomouci, obor matematika, fyzika a Pvd pro 2..stupeň ZŠ. V období 1967 až 1974 byl ředitelem školy ve Velkém Týnci a poté do roku 1988 vykonával funkci okresního školního inspektora. Na všech působištích se věnoval aktivní mimoškolní činnosti dětí. Nacvičoval s dětmi divadelní představení, vedl pěvecký soubor. Po příchodu do Velkého Týnce se začal zajímat o místní lidovou kulturu a folklór. Ve vzpomínkách na Ing.Jana R.Bečáka popsal, jak s manželkou Marií chodili za tímto znalcem a etnografem, aby jim poradil při výběru krojů i písní hanácko-čuháckého regionu. V srpnu 1986 založil s manželkou národopisný soubor Týnečáci. Jeho vzpomínky na školu, práci souboru a kulturní život v obci najdeme na stránkách regionálního a místního tisku.

Zdroj:

Čtení o Velkém Týnci. 2007. Sdělení o úmrtí – Aleš Polzer.meil

Poznámka:

Mgr. Ladislav Čechák

František Čech *29. 4. 1928 - +17. 10. 1995
Místo narození: Veselí nad Moravou
Místo úmrtí: Veselí nad Moravou
Místa pobytu: Brno, Praha, Příbram, Šumperk, Uherské Hradiště
Obory působení: režisér
Anotace:

Nejdříve pracoval v dolech, aby překonal politické překážky. 1955 nastoupil ke studiu režie na Divadelní akademii múzických umění v Praze. Jako reřisér působil v Příbrami, Uherském Hradišti, Ostravě, nejdéle však v Severomoravském divadle v Šumperku.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.27;

Věra Bublíková *11. 4. 1927 - +26. 5. 2007
Místo narození: Beluša (SR)
Místo úmrtí: Valašské Meziříčí
Místa pobytu: Kladno, Olomouc, Praha
Obory působení: herečka, vysokoškolská pedagožka
Anotace:

Maturovala na gymnáziu ve valašském Meziříčí a poté studovala DAMU, kde absolvovala v roce 1950. Manželka režiséra Karla Nováka. V letech 1950–1962 působila v Olomouci, pak členka Studia Čs.filmu Praha. Od r. 1973–1987 byla v Divadle S.K.Neumanna v Praze.Spolupráce s filmem a televizí. Pedagogicky činná na konzervatoři v Praze.

Zdroj:

ČBS.Praha Academia 1992, S.72.;. Fabian, Josef – Ševčíková, Hana: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Valašské Meziříčí 2009. S.50.;

Karel Vysloužil *24. 1. 1927 - +27. 10. 2015 „“
Místo narození: Čelčice
Místo úmrtí: Vsetín
Místa pobytu: Bedihošť, Kojetín, Kroměříž, Olomouc, Praha, Prostějov, Valašské Meziříčí, Vsetín, Zlín
Obory působení: básník, politický vězeň, spisovatel, vydavatel
Anotace:

Pochází z rolnické rodiny. Po smrti otce jako nejstarší ze čtyř sourozenců musel zanechat studia na gymnáziu v Prostějově a ukončil školu na měšťance v Bedihošti. V roce 1948 byl členem Okresního výboru mládeže Lidové strany v Kojetíně, v únoru1948 vytiskli 4 letáky s textem a básní Karla Vysloužila, které byly zaměřeny proti totalitě. V roce 1948 se oženil a přestěhoval za svou ženou Jitřenkou do Vsetína. Na podzim 1949 byl spolu s ostatními členy Lidové strany zatčen a označen za vedoucího protistátní skupiny a 10.6.1950 odsouzen v Olomouci k 20 letům těžkého žaláře ( Bory u Plzně, konc.tábor Vojna, uranové doly u Příbrami). Po propuštění v roce 1957 byl až do roku 1991 zaměstnán v dělnických profesích, převážně v oboru elektro. V roce 1968 absolvoval večerní studium Střední ekonomické školy ve Valašském Meziříčí. Celý život se věnuje literární tvorbě.Básně začal psát v 16 letech. V samizdatu vydal asi 50 sbírek poezie a 10 knih prózy. Veřejně jeho poezie zazněla na autorském večeru ve Viole v březnu 1986. Tiskem vyšla poprve v týdeníku Naše rodina v roce 1987. Užíval též pseudonym Bohumil Rosa. Články a poezii publikoval v periodikách: Literární noviny, Lidové noviny aj. 1994–1998 zastupitelem a radním města Vsetína. Od r. 1991 vydává nejmenší časopis na světě " Hlas z pasínku"(poezie, filozofické úvahy i kritiky). V r. 1992 byl hostem pořadu Z očí do očí Antonína Přidala. Od r. 2001 je iniciátorem poutí píšících křesťanů na Svatém Hostýně. V Olomouci měl zatím dva autorské večery spolu s LKO.

Zdroj:

Málková, Iva – Urbanová, Svatava a kol.: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945–2000). Votobia, Olomouc 2001. S.334–335.; Kdo je kdo. Obec spisovatelů. Praha, Modrý jezdec 1996.S. 177.; Fabián, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí. 2000. S. 172.; NKP – databáze AUT

Fotky:
Karel Benedík *6. 11. 1923 - +17. 1. 1997
Místo narození: Hroznová Lhota
Místo úmrtí: Veselí nad Moravou
Místa pobytu: Kroměříž, Olomouc, Uherské Hradiště
Obory působení: akademický malíř, restaurátor
Anotace:

Rodák z Kozojídek (n.m. Hroznové Lhoty). Vyučen malířem pokojů a po studiu na AVU se zaměřil na restaurátorskou činnost. Od r. 1965 trvale v rodném kraji. Malíř-krajinář, zátiší, figurální kompozice. Soustředil se hlavně na portrét a lidové kroje. Reastaurátorské realizace: triptych stropu sněmovního sálu v kroměřížském zámku, fresky v knihovně a refektáři v klášteře Hradisko v Olomouci, nástěnné malby v lékárně, Uherské Hradiště. Člen SVUM Hodonín.

Zdroj:

Slovácké noviny, 26.2.1997.In: Zrcadlo památek.Únor 1997, Olomouc, Památkový ústav 1997, s.19.;.Fabián,J. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S.26.;

Zdenka Plachá *16. 9. 1923 - +15. 12. 2014
Místo narození: Olomouc
Místo úmrtí: Velká Bystřice
Místa pobytu: Bystrovany, Velká Bystřice
Obory působení: knihovnice, publicistka
Anotace:

Narodila se jako jediné dítě v rodině železničního úředníka. Dědeček z otcovy strany byl řídícím učitelem v Bystrovanech a druhý dědeček byl mlynářem, ale také starostou obce. Toto rodinné zázemí ji velmi ovlivnilo. Čtyři roky studovala Slovanské gymnázium v Olomouci a poté Rodinou školu Poettingeum. Po dokončení středoškolských studií v roce 1943 pracovala jako úřednice. Po osvobození působila skoro sedm let na ředitelství Moravských elektrotechnických závodů a v roce 1954 se s rodinou přestěhovala do Velké Bystřice. O deset let později převzala knihovnu v místě od místního řídícího učitele Jindřicha Roba a vedla ji do roku 1979. Je neuvěřitelné, co vše musela zvládnout, aby středisková knihovna získala v roce 1966 krajské uznání. V roce 1968 založila kroniku knihovny. Titulní list nakreslil akademický malíř, profesor Karel Svolinský, který v dětství navštěvoval bystřickou měšťanskou školu. V kronice byla zpracována historie knihovny zpětně od roku 1879 a končí rokem 1979, kdy knihovna oslavila stoleté jubileum a knihovnice odešla do důchodu. Tím, ale neskončila její aktivita. Její celoživotní zájmy o literaturu, malířství, kulturu, korespondenci s umělci a dění v rodném kraji, ji přinášely nejen pohodu a radost, ale občas ji přiváděly na zajímavá setkání s občany. Od roku 1990 publikovala články o rodácích a osobnostech regionu na stránkách Velkobystřických novin. Znalost prostředí a badatelská invence přinášela nová a dosud neznámá zjištění a fakta, z kterých pak čerpala někdejší olomoucká okresní knihovna. V červenci 2011 převzala ocenění za velký přínos v oblasti kultury a Cenu města Velké Bystřice. Poslední týdny pobývala v Domově pokojného stáří U svaté Anny ve Velké Bystřici.

Zdroj:

http://otavinka.blog.cz/…denka-placha parte

Fotky:
Zdeněk Krejčí *25. 3. 1923 - +31. 3. 1992
Místo narození: Příkazy
Místo úmrtí: Vídeň (Rakousko)
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: lékař, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Narozen v Hynkově (n.m.č.obce Příkazy u Olomouce). Přednosta katedry hygieny a epidemiologie LFUP v Olomouci od r. 1962.Věnuje se výzkumům na Hané, hodnocení pitné vody a odpadních vod.R.1967 obdržel Kabrhelovu cenu.Je členem komise OSN pro narkotika a dalších zahraničních společností. Zemřel v Rakousku při zahraniční cestě.

Zdroj:

ZVSMO, 1983–84, č.19–20, S.62–63.;Parte na vrátnici UPdne 8.4.1992;Nekrolog Janout, Vl.: Za Zdeňkem Krejčím.=Žurnál UP, 1992, č.30, S.2.;.

Ladislav Zelina *25. 11. 1922 - +17. 11. 2013
Místo narození: Machová
Místo úmrtí: Vyškov
Místa pobytu: Kroměříž, Olomouc, Tlumačov, Zlín
Obory působení: odborný publicista, pedagog vysokoškolský
Anotace:

Narozen v rodině soukromého zemědělce. Po absolvování pěti tříd základní školy v Machové studoval na měšťanské škole v Tlumačově. Každý den vstával ráno ve čtyři hodiny a chodil přibližně čtyři kilometry tam a zpět. V letech 1937 až 1941 studoval na Učitelském ústavu v Kroměříži. Po maturitě pracoval jeden rok jako pomocný dělník u firmy Zajíc v Tlumačově, protože byl přebytek učitelů. Po krátké učitelské praxi v obcích Přílepy a Mysločovice byl od roku 1943 totálně nasazen u firmy Studeník v Hulíně, kde pracoval do konce války jako tesařský dělník.
Od roku 1945 učil na základních školách, a to zejména počty a prvouku. Po krátké praxi na škole v Lechoticích na Holešovsku působil od října roku 1945 do roku 1950 v obci Štěpánkovice na Hlučínsku. Rád vzpomíná na to, jak mu místní rodák na otázku, jak se dostane ke škole, odpověděl: „Hevaj prosto po šašeji“. V letech 1950 až 1954 byl Ladislav Zelina učitelem ve Velkých Karlovicích. V té době se oženil s Jaroslavou Chytilovou, pocházející rovněž z obce Machová, a narodila se mu dcera Marie. V letech 1954–1959 byl ředitelem základní školy v Růžďce na Valašsku, kde se mu narodila druhá dcera Alena. Místní školu se mu podařilo rozšířit o 2. stupeň. Pracoval také na své zdařilé Početnici pro třetí ročník základní devítileté školy, jejímiž spoluautory byli Josef Brož a Imrich Lečko. Učebnice vyšla v roce 1962 ve Státním pedagogickém nakladatelství s ilustracemi Adolfa Hoffmeistera.
Koncem 50. let se Ladislav Zelina s celou rodinou přestěhoval do Zlína, kde byl v letech 1959–1961 vedoucím kabinetu Pedagogického ústavu ve Zlíně, po jehož zrušení učil nejprve na základní škole v Mladcové, rodišti významného pedagoga a národopisce Františka Bartoše (1837–1906), a v letech 1963 až 1968 byl ředitelem Základní školy Zlín-Louky. Současně (v letech 1963–1968) studoval na Univerzitě Karlově obor Pedagogika. Byl tehdy jeden z mála absolventů, který ukončil studia s vyznamenáním. Ladislav Zelina často vzpomíná na těžkou zkoušku z filozofie u profesora Milana Machovce, kterou úspěšně zvládl na první pokus, přestože dostal následující zkušební otázku: Ekonomické názory slavných filozofů od antiky až po současnost. V roce 1968 také získal titul PhDr. na základě kvalitní diplomové práce.
V letech 1968–1988 působil Doc. PhDr. Ladislav Zelina, CSc. v Olomouci na Pedagogické fakultě UP jako vedoucí Katedry pedagogiky. Vyučoval zde pedagogiku, teorii výchovy a vyučování, dějiny pedagogiky a přípravu učitele na výuku v nejnižších třídách ZŠ. Je autorem či spoluautorem řady učebnic, mnoha článků ve sbornících a časopisech. Nyní žije ve svém rodišti, publikuje medailónky významných osobností regionu ve zlínských novinách a v kroměřížském tisku. Napsal Dějiny obce Machová a spolupracoval na publikaci Dějiny římskokatolické farnosti Žeranovice. Má čtyři vnuky a šest pravnoučat.

Zdroj:

B.V.: K životnímu výročí významného moravského pedagoga.Zpravodaj VSMO 1983–1984, č.19–20., S.33.;. Fabian, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000. S. 177.; Zicháček, Vladimír: Významné životní jubileum docenta Ladislava Zeliny. 2012. email od zelina.jakub@centrum.cz (2.12.2013)

Poznámka:

Doc. PhDr. Ladislav Zelina, CSc.

Fotky:
Lubomír Doležel *3. 10. 1922 - +28. 1. 2017
Místo narození: Lesnice
Místo úmrtí: Verona (Itálie)
Místa pobytu: Brno, Litovel, Nový Jičín, Šumperk, Toronto (Kanada), Zábřeh
Obory působení: bohemista, filolog, lingvista, literární vědec, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Studoval na gymnáziu v Zábřehu a Litovli, kde r. 1941 maturoval. 1941–1944 působil jako učitel, 2 roky v koncentračním táboře. Po válce studoval FF UK Praha, 1948–1953 učil jako středoškolský profesor v Novém Jičíně a Šumperku. 1953–1968 v ČSAV.Emeritní profesor univerzity v kanadském Torontu. Čestný doktor Masarykovy univerzity v Brně.

Zdroj:

Slovník českých spisovatelů.To­ronto, 1982.;Schneider, Jan: Lubomír Doležel. In: Machala: Česká a slovenská literatura v exilu a samizdatu.Olomouc, FFUP 1990.S.117–118.;.Fabián, J.- Ševčíková, H.:Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě.A-Fi. Valašské Meziříčí 2009., S. 81.; Machala, L.: Za profesorem Lubomírem Doleželem. Žurnál 2.2.2017.

Fotky:
František Dočkal *13. 5. 1921 - +23. 11. 2000
Místo narození: Velký Týnec
Místo úmrtí: Velký Týnec
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: písmák, rolník
Anotace:

Narozen v rolnické rodině. Po vychození obecné školy studoval v Olomouci nižší gymnázium a Hospodářskou školu. Již od dětských let psal básničky, texty a krásně maloval. V roce 1967 napsal knihu Čuhácká dědina, kde vzdal hold čuháckému nářečí. Skoro o třicet let později vyšla jeho druhá kniha Čuháci vekládajú (1996). oslavil zde národopisný soubor Týnečáci, který vznikl v r. 1986. Psal pro něj texty scénky a povídky. Jeho články o zajímavostech a lidové kultuře najdeme na stránkách Hanáckých novin, Týneckých listů a ve vlastivědných časopisech. Několik desítek let psal též kroniku obce. V pozůstalosti nechal několik básnických sbírek, např. Verše pacholka, Týnecké polní kvítí aj.

Zdroj:

Tichák, M.: Paměti obce Velkého Týnce. Olomouc DANAL 1998.S.65.; Ševčíková, H.: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S.65.;

Jan Přidal *1. 5. 1921 - +31. 8. 2015
Místo narození: Vřesovice
Místo úmrtí: Vřesovice
Místa pobytu: Brno, Prostějov
Obory působení: básník, odborný spisovatel, sokolský pracovník, soukromý zemědělec
Anotace:

V době 2. světové války byl v sokolském odboji JINDRA. Po vyzrazení zatčen gestapem, vězněn v Brně a koncentračním táboře Flossenbürg. Po roce 1948 byl jedním z nejdéle soukromě hospodařících zemědělců ve Vřesovicích. Do JZD vstoupil až v r. 1960. Po roce 1990 působil jako předseda prostějovské Masarykovy společnosti a starosta sokolské župy v Prostějově. V letech 2007–2012 vydal publikace o zániku selského stavu n Prostějovsku a Olomoucku a knihu o odboji na střední Moravě.

Zdroj:

NK ČR. Databáze AUT Doležel, Jiří: Stopy paměti. Olomouc, Praha 2016. S.22 a fotoportrét.

Ernest Vasovec *21. 9. 1917 - +14. 12. 1993
Místo narození: Mohelnice
Místo úmrtí: Vídeň (Rakousko)
Obory působení: prozaik
Zdroj:

Mohelnický zpravodaj, 1/1999. ;

Illuminata Božena Nerušilová *22. 12. 1915 - +30. 8. 2007
Místo narození: Jesenec
Místo úmrtí: Velehrad
Místa pobytu: Brno, Karviná, Litoměřice, Praha, Velehrad
Obory působení: katecheta, řádová sestra, středoškolská učitelka
Anotace:

Studovala gymnázium v Brně a po maturitě v r. 1935 vstoupila do noviciátu Kongregace sester svatého Cyrila a Metoděje. Poté studovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor latina a řečtina. Od r. 1939 vyučovala na řádovém dívčím gymnáziu v Brně. Během 2. svět, války působila na Velehradě-Svojanově, kde byly umístěny německé děti. Po r. 1950 pracovala jako účetní v ústavech sociální péče. V letech 1968–1970 vyučovala náboženství v Karviné a 1970–1990 pracovala jako účetní na Pražském arcibiskupství. V letech 1990–1995 působila nově vzniklém konviktu v Litoměřicích, kde vyučovala řečtinu. Po úrazu už pomáhala jen radou a v r. 2000 se přemístila na Velehrad.

Zdroj:

OLDIN 2007/10.

Jan Rudolf Bečák *20. 4. 1915 - +1. 1. 1987
Místo narození: Velký Týnec
Místo úmrtí: Velký Týnec
Místa pobytu: Brno, Litovel, Olomouc, Rožnov pod Radhoštěm
Obory působení: etnograf, zemědělský inženýr
Anotace:

Absolvoval Zemskou vyšší hospodářskou školu v Olomouci, kde maturoval r.1933. Poté studoval na Vysoké škole zemědělské v Brně. V r. 1941 vydal vlastním nákladem monografii Lidové umění na Hané. V r. 1949 se podílel na výstavě Lidové umění na Hané v Kroměříži na zámku. V r. 1964 byl přijat jako etnograf ve Valašsk. muzeu v Rožnově pod Radhoštěm a v letech 1965–71 byl jejím ředitelem. V r.1972 se stal vedoucím národopisného oddělení Krajského vlastivědného muzea v Olomouci. Zasloužil se o uspořádání několika výstav lidového umění v muzeu, sbírkové činnosti a o stálou expozici Z klenotnice lid. kultury Hané, Litovel r.1975. V r.2001 vy­dána publikace s názvem Lidové umění na Hané. Ing. Jan Rudolf Bečák stál u zrodu čestného hřbitova Valašského Slavína, kde mu byl také slavnostně odhalen náhrobek v r. 2005 v areálu Dřevěného městečka.

Zdroj:

MP.: Zemřel ing. J.R. Bečák. Kdy-kde, co v Olomouci, 1987 únor. S.12.; Ševčíková, H.: Lednová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, č.1/07, /foto/. S.29; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947. S.32., Mikulcová, M., Graclík, M.: Kulturní tulky Valašskem, Frýdek-Místek, 2001.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy, seš. 5, Opava-Ostrava 1996. S.14–15; Ševčíková, Hana: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce.In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S.63.;

Alfréd Radok *17. 12. 1914 - +22. 4. 1976
Místo narození: Týn nad Vltavou
Místo úmrtí: Vídeň (Rakousko)
Místa pobytu: České Budějovice, Olomouc, Písek, Praha, Prachatice, Valašské Meziříčí
Obory působení: dramatik, režisér, scenárista, teoretik umění
Anotace:

Narozen v Kolodějích nad Lužnicí (n.m.č. Týn nad Vltavou). Bratr filmového režiséra Emila Radoka (1918–1994), otec operního režiséra Davida Radoka (* 1954). Čtyři roky navštěvoval reálné gymnázium v Českých Budějovicích (1926–30), kvintu (i přes opakování) nedostudoval na reformním reálném gymnáziu v Prachaticích (1930–32), nakonec však maturoval na Obchodní akademii v Písku (1936). Dva roky byl vojákem prezenční služby, sloužil i v Olomouci, kde se seznámil s Marií Tesařovou (1922–2003), svou pozdější ženou a spolupracovnicí. Do civilu byl propuštěn až po mobilizaci koncem listopadu 1938. Zapsal se na novinářské oddělení Svobodné školy politických nauk v Praze. Po 17. listopadu 1939 se s bratrem Emilem Radokem krátce ukrýval jako zemědělský dělník na osamělém statku blízko Sušice. Začátkem 1940 se oba stali úředníky Janyškovy továrny na klobouky ve Valašském Meziříčí. V polovině téhož roku zde Radok se členy sokolské Mladé scény realizoval svou první významnou režii (Krále Lávru K. H. Borovského). Díky ní se od podzimu stal asistentem režie u E. F. Buriana v divadle D 41. R.1951–1959 působil v ND Praha.R.1968 e­migroval.

Zdroj:

Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.402–403.;.

Stanislav Krátký *17. 9. 1914 - +14. 11. 2001
Místo narození: Vinary
Místo úmrtí: Vinary
Místa pobytu: Olomouc, Praha
Obory působení: malíř akademický
Anotace:

Měl patnáct sourozenců Malovat se učil u svého bratra Josefa /1891–1918/.
Pak prošel školou F. Hoplíčka v Olomouci, z níž přešel na AVU. Figuralista a krajinář. Portréty v šedých a růžových barvách. Náměty: rodiště a Valašsko. Absolvoval AVU v letech 1933–1939 u prof. V. Nechleby. Samostatně vystavoval v Litovli r. 1978, Olomouci 1943, 1956, 1974, 1975, 1989, Přerově a Prostějově 1984. Svá díla předvedl i v zahraničí. Zastoupen je i Národní galerii v Praze. Přátelil se též s významným portrétistou Františkem Romanem Dragounem (1916–2005) z Písku, který jej navštěvoval při svých návštěvách Hané.

Zdroj:

Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989.; Toman, P.: Slovník čes.výtvarných umělců.I., S.557.;. Ševčíková,H.: Srpnová a zářijová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy. 24 r. září 2014. S.10–11.

Albert Camus *7. 11. 1913 - +4. 1. 1960
Místo narození: Mondovi (Alžírsko)
Místo úmrtí: Villeblevin u Sens (Francie)
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: filozof, spisovatel
Anotace:

Nositel Nobelovy ceny za literaturu. V Olomouci pobýval jako turista asi 22.8.1936 – 26.8.1936 .Z Olomouce psal dopis svému příteli, profesorovi do Alžírska.

Zdroj:

Látal, Jiří: Camusův dopis z Olomouce.In: Středisko.Sb.VSMO­.1987 – 1988, č.11.Olomouc 1991, S.135–138.;. Dolejší, P.: Školní slovník světových spisovatelů.. Humpolec 2007. S.74–75.;

Fotky:
Karel Randa *15. 9. 1912 - +14. 3. 1993
Místo narození: Praha
Místo úmrtí: Velká Bystřice
Místa pobytu: Praha, Velká Bystřice
Obory působení: malíř akademický
Anotace:

V Praze se narodil a většinu života i prožil, ale poslední léta života žil a tvořil ve Velké Bystřici. Vystudoval Akademii múzických umění u akadem. malíře prof. Švabinského. Nejvíce se věnoval portrétům, dále pak restaurování a krajinomalbě.

Zdroj:

Velkobystřické noviny,č.2/2003,S. 3;

Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3 4 5 6 7