Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohuslavice, Chudobín, Náklo, Olomouc, Senice na Hané | |||||
Obory působení: | metodik, odborný publicista, učitel | |||||
Anotace: |
V roce 1945 maturoval na České reálce v Olomouci. Poté studoval na PedF UP. kde byl členem výboru prvního Svazu vysokoškolského studentstva. Po promoci působil na školách v Nákle, Chudobíně, Bohuslavicích u Konice, v Senici na Hané, v rodišti ( 1955–1958 a 1975–1986) a nejdéle v Holici u Olomouce. Učil češtinu a dějepis. Přes 30 let působil jako okresní metodik českého jazyka a 10 let externí pracovník kabinetu českého jazyka Krajského pedagogického ústavu v Olomouci. Dlouhodbě spolupracoval s Pedagogickým nakladatelstvím při recenzní činnosti učebnic českého jazyka. Zajímavé vzpomínky na Jaromíra Johna a další osobnosti UP publikoval ve sborníku Z paměti literární Olomouce (Olomouc 2004). Dlouholetý člen VSMO. |
|||||
Zdroj: |
Z paměti literární Olomouce.Olomouc. Vlastiv.společnost muzejní, 2004. S.266 Ševčíková, Hana: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2006. S. 79.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Košice (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Košice (SR), Litovel, Moldava nad Bodvou (SR), Moravská Třebová, Olomouc, Spišská Nová Ves (SR), Štěpánov | |||||
Obory působení: | malíř, výtvarný pedagog | |||||
Anotace: |
Kresbu a malbu studoval na VŠP a VPŠ v Bratislavě u profesorů Eugena Lehotského, Fedora klimáčka a Eugena Nevana. Vyučoval na LŠU na gymnáziu v Moldavě nad Bodvou, LŠU ve Ždani a ve Spišské Nové Vsi, na katedře výtvarné výchovy Pedagogického institutu v Košicích a na ZUŠ a gymnáziu v Litovli. Od roku 1992 je členem Unie výtvarných umělců Olomoucka. Od r. 2000 jezdí pravidelně za čtenáři knihovny ve Štěpánově. |
|||||
Zdroj: |
Slovanské gymnázium literární, Olomouc. 2000., |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc - Sv.Kopeček | |||||
Místo úmrtí: | Moravský Beroun | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Konice, Olomouc, Olomouc - Slavonín, Svatý Kopeček, Velké Karlovice | |||||
Obory působení: | malířka, úřednice | |||||
Anotace: |
Narozena na Svatém Kopečku u Olomouce. Členka skupiny výtvarníků „Olomoučtí“. Výstava obrazů v Knihovně Ant.Šprince, Brněnská, Olomouc v roce 1997. Poté výstava v Domě armády (březen 2000) v DA Olomouc. Portréty, krajiny, akvarely, kresba uhlem, olejová malba. Absolvovala univerzitu třetího věku na UP v Olomouci. Výstava na pobočce Knihovny města Olomouce, Jungmannov ul. leden- březen 2014. Střídavě ve své tvorbě uplatňuje též kolorované perokresby. Často maluje baziliku na Svatém Kopečku. Zemřela v nemocnici v Moravském Berouně po úrazu a zlomenině krčku. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení – hš 2014 |
|||||
Poznámka: |
Svatý Kopeček – m.č.města Olomouce |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Oskava, Šternberk, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | cestovatel, entomolog, fotograf, malíř autodidakt, zahradník | |||||
Anotace: |
Narozen v Rychlově, nyní místní část Bystřice p. Hostýnem.Po vychození základní školy se učil zahradníkem v Zábřehu.V době učení byl ubytován na internátě ve stejné budově, kam chodil do školy Eskymo Welzl a tato osobnost jej velice ovlivnila. Později začal sám velice cestovat a do Zábřehu se vrací každý rok na festival Welzlování, kde se věnuje soutěži dětských prací s námětem Welzl a cestování. Vzpomínky na studentská léta byly natočeny v ČT. Po vojně pracoval v Moravolenu Šumperk, pak v Oskavě a nakonec zakotvil v roce 1980 ve Šternberku, kde zprvu pracoval jako zahradník na hradě a ve volných chvílích si maloval. V roce 1976 získal první ocenění na národní výstavě AMO ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Další následuje o tři roky později na výstavě Generace. Velký úspěch dosahuje v roce 1980 na výstavě nejlepších amatérských malířů v Berlíně. V roce 1981 vystavoval ve výstavní síni Musaion v Praze a jeho prezentace měla příznivý ohlas. V roce 1980 se oženil a založil rodinu. Po třiceti letech se rozvedl a letos v únoru se oženil podruhé se svou 27 letou múzou. Po roce 1990 procestoval téměř celý svět. Ze svých cest si kromě impozantních fotografií přiváží zajímavé zážitky,které vnáší do svých obrazů plných fantazie. V roce 1995 natáčí pro Českou televizi animovaný seriál Po vojně pracoval v Moravolenu Šumperk, pak v Oskavě a nakonec zakotvil ve Šternberku, kde zprvu pracoval jako zahradník na hradě a ve volných chvílích si maloval. V roce 1976 získal první ocenění na národní výstavě AMO ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Další následuje o tři roky později na výstavě Generace. Velký úspěch dosahuje v roce 1980 na výstavě nejlepších amatérských malířů v Berlíně. V roce 1981 vystavoval ve výstavní síni Musaion v Praze a jeho prezentace měla příznivý ohlas. V roce 1980 se oženil a založil rodinu. Po třiceti letech se rozvedl a letos v únoru se oženil podruhé se svou 27 letou múzou. Po roce 1990 procestoval téměř celý svět. Ze svých cest si kromě impozantních fotografií přiváží zajímavé zážitky, které vnáší do svých obrazů plných fantazie. V roce 1995 natáčí pro Českou televizi animovaný seriál Skopičinky a malůvky Mistra Libora Vojkůvky a Naivní cesty naivního malíře. V roce 2017 dostal Cenu Olomouckého kraje v oblasti kultury za rok 2017. Zemřel z pátku na sobotu na zhoubný nádor. |
|||||
Zdroj: |
Ševčík, David: Libor Vojkůvka nechává starosti před prahem. Kurýr. Olomouc, 1, 1996,č.1. S.8–9. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su-Žv. Valašské Meziříčí 2011. S.70. Všechnopárty, ČT 1 rok 2011. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olšany | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hanušovice, Novi Sad (Srbsko), Olomouc, Šumperk, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | básník, literární historik, spisovatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Olšanech (u Šumperka).Vyučil se soustružníkem kovů, ale současně s učebním oborem studoval večerní SVVŠ v Šumperku, kde maturoval v r. 1955. Po základní vojenské službě studoval v letech 1958–1962 FFUP v Olomouci, obory čeština a dějepis. Autor diplomové práce Cesta Karla Čapka od relativismu k antifašismu. 1962–1963 ředitelem Vlastivědného ústavu v Šumperku, poté do roku 1967 interním aspirantem na FFUP FFUP, v roce 1968 získal titul PhDr. prací Dvě čapkovské kapitoly, v r. 1970 CSc. prací Česká poezie v období Mnichova a od r. 1968 odborným asistentem FFUP. V letech 1971 – 1990 byl vědeckým pracovníkem Kabinetu Bedřicha Václavka a spolu s týmem se podílel na zpracování literární pozůstalosti BV. V roce 1989 byl lektorem české literatury na univerzitě v Novim Sadu v Srbsku. Od r. 1990 zástupcem ved. katedry věd o umění FFUP, Od 1991 docent teorie a dějin české literatury – prací Studie z české poezie. V letech 1999–2009 působil na Katedře mediálních a kulturních studií a žurnalistiky FFUP. Autor bás. sbírek: Přibližování/1978/;Honorář za hříchy /1990/;Autor studie Česká poezie v období Mnichova/1970/; Kombinované techniky života (deníky, úvahy) Olomouc, UP 2010. Básně, studie a články publikoval v časopisech: Host do domu, Česká kultura, Literární noviny, OKM, LM, Kmen, Tvar, Slovenská literatura, Česká literatura. Užíval šifru valů;, fv. Publikoval v básnických sbornících: Souhvězdí Aurory(1977); Tady je má zem (1980); Pocta dělníku knihy – verše českých básníků věnované O.F.Bablerovi (1980). |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomouc. univerzity. Ostrava Profil 1973, S. 345. ; Springer, J. : Co dalo Šumpersko české literatuře. Šumperk 1974, S. 21. ; Kdy, kde, co v Olomouci, 1985, duben, S. 4. ;
Málková, Iva: Literární slovník Severní Moravy a Slezska (1945–2000). Olomouc – Ostrava 2001. S.321–322. |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. František Valouch, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Příkazy | |||||
Místo úmrtí: | Paseka | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Příkazy | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník, národopisec, písmák, regionální publicista, zpěvák | |||||
Anotace: |
Narodil se v rolnické rodině jako nejmladší ze čtyř sourozenců. Obecnou školu navštěvoval v rodišti a měšťanskou školu vychodil v Olomouci. Pak se věnoval hospodářství. Vztah k dokumentaci života obce získal už od rodičů, kteří mu předali album dnes již historických fotografií rodiště a okolí. První album s názvem Kamarádská čtyřka, kde zachycuje kroniku čtenářského klubu Mladý hlasatel vytvořil ve 14 letech. Od mládí také miloval koně. Lásku k nim zdokumentoval v neobyčejné sbírce kreseb, fotografií, básní a další literatury. Lásku k rodišti, předkům, kulturní tradici, historii obce i okolí a k uchování národopisných zvyků a lidové kultury vůbec dokumentoval v albumech: Cesta životem, Vzpomínky, Pěvecký sbor v Příkazích, Koně a jejich osud, Potopa 1997, Rod fotografů v Příkazech, Rodáci a nerodáci, Vzácná a milá setkání, Z tatínkova zápisníku, Přátelé ze zámoří aj. Články a fotografie ze života obce začal publikovat před více než čtyřiceti lety. Některé vyšly pod značkami –VA-, -VB-, -BV-, -AC- na stránkách regionálního a celostátního tisku, např. Obrana lidu (1964), Květy (1976), Zemědělské noviny (1976, 1990), Stráž lidu (1988), Hanácké noviny (1990, 1992, 1996), Puls (1992). V roce 2003 se stal vedoucím redaktorem občasníku Pod hanáckým žudrem. řada zajímavých příspěvků byla pojata též do národopisných sborníků Lidová kultura na Hané a ročenky Hanácký kalendář. Spolu s Pavlem Pospěchem se podílel na tvorbě monografie Příkazy ( Čtení o hanácké vesnici), která vyšla roku 2000. Člen obecního zastupitelstva, školské a kulturní komise, sboru pro občanské záležitosti, vedoucí místního Seniorklubu byl filmově zvěčněn na VHS Jiřím Linhartem. Videosnímek pod názvem Vyznání rodáka z Hané – aneb chvíle s Boleslavem Vacou zaznamenal všechny tvůrčí aktivity příkazského jubilanta. V roce 2014 vyšla kniha Hanácké Vánoce. Je vyobrazen nejen na orloji Karlem Svolinským, ale i v hale hl. nádraží ČD malířem Wilhelmem Zlamalem.Dne 25. 11. 2015 byl sídle Olomouckého kraje oceněn Seniorem kraje jako dloujoletý člen a někdejší předseda Seniorklubu Příkazy. Zemřel v nemocnici v Pasece. |
|||||
Zdroj: |
dopis OSM/96,06 Ševčíková, Hana: Březnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2011, č. 3. S. 4. Zuntych, Ondřej: Zemřel hanácký patriot, folklorista a jezdec z orloje Boleslav Vaca. In: www.olomoucky.denik.cz/zpravy (4.11.2016). Parte a dopis od dcery pana Vaci – 8.11.2016 www.Olomoucky.denik.cz (koláž Olomouckého deníku od Jany Urbaníkové) |
|||||
Poznámka: |
Fotografie Bolelsva Vaci r. 2015 byla pořízena při rozsvícení stromu v Příkazích dne 28.11. 2015. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Čelčice | |||||
Místo úmrtí: | Vsetín | |||||
Místa pobytu: | Bedihošť, Kojetín, Kroměříž, Olomouc, Praha, Prostějov, Valašské Meziříčí, Vsetín, Zlín | |||||
Obory působení: | básník, politický vězeň, spisovatel, vydavatel | |||||
Anotace: |
Pochází z rolnické rodiny. Po smrti otce jako nejstarší ze čtyř sourozenců musel zanechat studia na gymnáziu v Prostějově a ukončil školu na měšťance v Bedihošti. V roce 1948 byl členem Okresního výboru mládeže Lidové strany v Kojetíně, v únoru1948 vytiskli 4 letáky s textem a básní Karla Vysloužila, které byly zaměřeny proti totalitě. V roce 1948 se oženil a přestěhoval za svou ženou Jitřenkou do Vsetína. Na podzim 1949 byl spolu s ostatními členy Lidové strany zatčen a označen za vedoucího protistátní skupiny a 10.6.1950 odsouzen v Olomouci k 20 letům těžkého žaláře ( Bory u Plzně, konc.tábor Vojna, uranové doly u Příbrami). Po propuštění v roce 1957 byl až do roku 1991 zaměstnán v dělnických profesích, převážně v oboru elektro. V roce 1968 absolvoval večerní studium Střední ekonomické školy ve Valašském Meziříčí. Celý život se věnuje literární tvorbě.Básně začal psát v 16 letech. V samizdatu vydal asi 50 sbírek poezie a 10 knih prózy. Veřejně jeho poezie zazněla na autorském večeru ve Viole v březnu 1986. Tiskem vyšla poprve v týdeníku Naše rodina v roce 1987. Užíval též pseudonym Bohumil Rosa. Články a poezii publikoval v periodikách: Literární noviny, Lidové noviny aj. 1994–1998 zastupitelem a radním města Vsetína. Od r. 1991 vydává nejmenší časopis na světě " Hlas z pasínku"(poezie, filozofické úvahy i kritiky). V r. 1992 byl hostem pořadu Z očí do očí Antonína Přidala. Od r. 2001 je iniciátorem poutí píšících křesťanů na Svatém Hostýně. V Olomouci měl zatím dva autorské večery spolu s LKO. |
|||||
Zdroj: |
Málková, Iva – Urbanová, Svatava a kol.: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945–2000). Votobia, Olomouc 2001. S.334–335.; Kdo je kdo. Obec spisovatelů. Praha, Modrý jezdec 1996.S. 177.; Fabián, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí. 2000. S. 172.; NKP – databáze AUT |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Olomouc, Pardubice | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Oldřich Volek Narozen v Tuřanech u Brna. V roce 1942 absolvoval konzervatoř v Brně, poté působil v Č. Budějovicích, 1943 – 1944 v Pardubicích, u DOS v Olomouci 1945 – 1962. Poté ve Filmovém studiu Barrandov Praha. Natočil 310 filmů, je znám zejména ze seriálů: Slovácko sa nesúdí; Arabela ; Sanitka; Léto trávil na chalupě v osadě Karlovka u České Lípy. Má 15 vnuků a pravnuků. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1991/1992.II.Praha 1991.S.1064.;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
V Olomouci působil v Moravském divadle 30 let a ztvárnil zde téměž 150 rolí. V roce 2008 připravil vzpomínkový večer na dramaturga, textaře a básníka Jiřího Flíčka, který by se byl 30.11.2008 dožil 75 let. |
|||||
Zdroj: |
Jana Brtnová – osobní sdělení. |
|
||||||
Místo narození: | České Budějovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | dirigent, herec divadelní, herec filmový | |||||
Anotace: |
Studoval konzervatoř, obor dirigování a operní režie a HAMU v Praze. V letech 1951–1977 dirigoval symfonický orchestr AUS a poté působil v MFO a pak v hudebním divadle Karlín. Od roku 1969 člen Divadla Járy Cimrmana, od r. 1977 v ND Praha, dirigentem orchestru činohry. V divadle Járy Cimrmana účinkoval v řadě her např. Záskok, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Posel z Liptákova, Němý Bobeš, Hospoda Na mýtince, Dobytí severního pólu, Dlouhý, široký a krátkozraký, Lijavec, Blaník, Vražda v salónním kupé, Afrika, Cimrman v říši hudby. Zahrál si v řadě filmů: Když má svátek Dominika, Tajemství zlatého Buddhy, Jáchyme hoď ho do stroje!, Marečku podejte mi pero!, Vrchní, prchni, Rozpuštěný a vypuštěný. Nejznámější filmovou rolí je postava starosty vesnice Hoštice ve třech filmech režiséra Zdeňka Trošky: Slunce seno, jahody, Slunce, seno a pár facek a Slunce, seno, erotika. Nejznámější televizní rolí je postava harmonikáře Josky z televizního seriálu Hospoda. |
|||||
Zdroj: |
Wikipedie.cz Schindler, A.: Historie MFO. (rkp). |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Měrotín, Olomouc | |||||
Obory působení: | úřednice, vedoucí knihkupectví | |||||
Anotace: |
Rodným jménem Berčíková. V Olomouci bydlí od roku 1932. V roce 1943 absolvovala Dívčí reformní reálné gymnázium v Olomouci. Po svatbě žila devět let v Měrotíně, kde rodina manžela vlastnila vápenku. Pracovala u různých podniků, v letech 1960–1980 v knihkupectví. Zprvu v Zemědělské knize, Denisova ulice, později v Knihkupectví U Hanačky. Zemřela v nemocnici ve Šternberku po zlomeném krčku. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení 5.3.1999 /hš. Fakta o úmrtí sdělila její dcera PhDr. Mirka Rohanová dne 22.5.2008. |
|
||||||
Místo narození: | Hačky | |||||
Místo úmrtí: | Bratislava (SR) | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Hranice, Náměšť na Hané, Olomouc, Praha, Santa Barbora (USA), Zlín | |||||
Obory působení: | malíř, scénograf, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Dětství a mládí prožil v Náměšti na Hané, kam se rodina
přestěhovala, když mu bylo 11 let. V letech 1931–1938 navštěvoval
českou reálku v Olomouci a po maturitě odešel studovat techniku do Prahy,
kde jeho profesorem kreslení byl Cyril Bouda. V té době s oblibou maloval
krajinné motivy svého rodného kraje. Vzpomínal na Náměšť, kde se jako
student podílel na místním ochotnickém podnikání. Koncem 30. let v Praze
poznal vrcholy meziválečné divadelní avantgardy české. Po uzavření
českých vysokých škol v roce 1939, se vrátil domů, aby unikl nucené
práci v nacistickém Německu a pomáhal otci v dílně. V roce
1941 odešel studovat do Brna na uměleckoprůmyslovou školu k prof. Josefu
Vydrovi. Když v roce 1942 vzniklo Beskydské divadlo se sídlem v Hranicích
stal se v něm dvaadvacetiletý výtvarník na tři sezóny vedoucím výpravy.
Přitom však každé dva týdny jezdil do Prahy za Františkem Tröstrem
(1904–1968), avantgardním českým scénografem, aby od něho získal
poznatky pro svou jevištní výtvarnou činnost. V roce 1945 odešel Ladislav
Vychodil zpět do Prahy, aby pokračoval v přerušeném studiu, ale na
doporučení prof. Tröstra byl jmenován šéfem výpravy SND v Bratislavě.
Od začátku hledal ten správný vztah ke slovenským divadelním umělcům a
výtvarníkům. V roce 1951 podnikl studijní cestu do Maďarska a o rok
později byl pověřen vyučováním scénografie na divadelní fakultě Vysoké
školy múzických umění v Bratislavě. V r. 1965 získal na Bienále
výtvarných umění v Sao Paulo zlatou medaili jako nejlepší zahraniční
scénograf a zlatou medaili prezidenta Spojených států brazilských za
nejlepší národní expozici. V letech 1945–1999 vytvořil divadelní
výpravu k téměř 600 operám a činohrám na Slovensku, a
50 k inscenacím v divadlech českých, nejvíce v Praze, Ostravě a Brně,
ale také ve Zlíně. Věhlas získal i v zahraničí. Navrhoval výpravy
v Polsku, Maďarsku, Rakousku, Belgii, Německu, Švédsku, Finsku, Sovětském
svazu, USA, Bulharsku a Jugoslávii. V roce 1969 dostal zlatou medaili VŠMU
v Bratislavě. Po smrti F. Tröstra (1968), profesora divadelní fakulty AMU
v Praze, dočasně vedl katedru scénického výtvarnictví. Roku.
1972 podnikl studijní a přednáškovou cestu do Ameriky a za dva roky
vyučoval dva měsíce na univerzitě v Santa Barbara v Kalifornii. Vedl též
dlouhodobé kursy scénografie na Kubě a v Mexiku. V r. 1975 byl jmenován
národním umělcem a v r. 1977 jmenován profesorem divadelní fakulty VŠMU
v Bratislavě. V r. 1987 získal zlatou medaili na Pražském quadrienále.
I když Ladislav Vychodil na Slovensku zdomácněl, na své kořeny
nezapomínal. Spolupracoval nejen s českými scénami, ale rád se vracel do
Náměště na Hané. V r. 1988 zorganizoval a vedl archeologický výzkum
náměšťského hradu. Po velké výstavě fotografií k 75. výročí TJ
Sokol, kterou připravil, zorganizoval v roce 1991 i III. sjezd
náměšťských rodáků. Redigoval Sborník k 850. letům Náměště na
Hané, kde dokázal soustředit na této práci odborníky z celé Moravy. Po
úspěchu se sjezdem rodáků navrhl prof. Laco Vychodil ustavení Klubu
přátel Náměště na Hané a okolí, spolku zcela výjimečného v širokém
okolí. Tento spolek od svého ustavení vydával vlastní časopis
„Náměšť na Hané a okolí.“ |
|||||
Zdroj: |
Lajcha, Ladislav: Ladislav Vychodil. Bratislava, Tatran 2003. * Stratil, V.: Umělec národní i světový. In: Zpravodaj Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. 1981, č. 15–16. S. 40–42. * Zemřel scénograf Ladislav Vychodil. Právo, 23.8.2005.S.14.* webové stránky Náměště na Hané. Ševčíková, Hana: Únorová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2010, č.2, S.4.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | novinář, redaktor | |||||
Anotace: |
Maturoval na Obchodní akademii v Olomouci r. 1949.R.1979 dálkově abs.FFUP.Od 1.5.1950–30.11.1992 pracoval v redakci Lidové demokracie jako zpravodaj, v obl.Kultura, zemědělství, školství, zdravotnictví. |
|||||
Poznámka: |
Orý zemřel na apríla 2005. Nemám potvrzeno. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | houslista, hudební pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval Reálné gymnázium v Litovli, kde v roce 1941 maturoval. Tři roky byl nasazen na nucených pracích v Německu. 1946 studoval historii a hudební vědu na KU v Praze a houslovou hru na AVU u prof. J.Felda. 1951 působil na Pedagogické škole v Přerově. Poté přešel na pedagogické oddělení tehdejšího Hudebního ústavu v Olomouci. Začal působit na Katedře hudební výchovy UP v Olomouci. Vyučoval hře na housle a hudební teorii. 1974 založil Olomoucké klavírní trio. |
|||||
Zdroj: |
Kolář, B.: Olomouc pietně vzpomíná. In: Zpravodajství olomouc.cz 5.6.2003. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Mariánské Lázně, Olomouc, Vyškov | |||||
Obory působení: | basketbal, sportovní trenér, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Po absolvování Vojenské akademie v Hranicích a Vyškově, studoval jako voják z povolání Tyršův ústav v Praze. Působil jako pedagog na vojenských gymnáziích v Brně a v Bratislavě. V roce 1962 byl převelen k armádnímu družstvu basketbalu Dukla Mariánské Lázně a ještě téhož roku přešel s celým týmem do Olomouce. Pod jeho velením prošla olomouckou Duklou celá čs. elita basketbalu. V letech 1972 a 1974 získala Dukla tituly mistrů republiky a roky 1972 a 1975 Čs. pohár. 1982 vedl čs. reprezntaci na Olympijské hry do Mnichova. |
|
||||||
Místo narození: | Příbram | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, České Budějovice, Olomouc, Praha, Tasov | |||||
Obory působení: | ilustrátorka, překladatelka, spisovatelka, vydavatelka | |||||
Anotace: |
Narozena v Březových Horách. Rodným jménem JUNOVÁ Marie Rosa. Maturovala na reálce v Českých Budějovicích a po abiturientském kursu odešla do Prahy, kde též pobýval básník Jakub Deml, s nímž si dopisovala od 18 let. Poté pracovala v Brně jako sekretářka Orla. Od prosince 1935 pobývala u Jakuba Demla v Tasově (na Třebíčsku). Vedla mu domácnost a zároveň vydávala jeho díla. Pod jeho dohledem psala polemiky do Šlépějí. Za období 1936–1948 vydala asi 130 knih. Některé knihy též ilustrovala. V Tasově se seznámila s literárním kritikem Timotheem Vodičkou, který se rovněž přátelil s Jakubem Demlem. V roce 1956 uzavřeli sňatek a v roce 1959 se Marie Rosa přistěhovala za manželem do Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Rotrekl, Z.: Skrytá tvář literatury. 1987. ; PNP-LA ; Slovník spisovatelů okresu Žďár nad Sázavou. Velké Meziříčí. 1992.S.164. ; |
|||||
Poznámka: |
Březové Hory, osada města Příbram. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Plzeň | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Krakow (Polsko), Plzeň, Praha | |||||
Obory působení: | lékař, psychiatr | |||||
Anotace: |
Působil na KU Praha, a zakladatel LF na univerzitě v Plzni. Prof.MUDr. Dr. h.c. Eugen Vencovský, DrSc, čestným doktorem Humboldtovy univerzity v Berlíně a Jagellonské univerzity v Krakově. Čestný člen České akademie věd. |
|||||
Zdroj: |
Mrňa, B.: Osmdesátiny E.V.=Štafeta, 20, 1988, č.2, S.24–25.; Mrňa, B.: Prostějovský rodák čestným doktorem Humboldtovy univerzity.=Štafeta, 14, 1982, č.1, S.15–16.;. |
|
||||||
Místo narození: | Boskovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Boskovice, Olomouc, Přerov, Vyškov | |||||
Obory působení: | bibliofil, sazeč, typograf | |||||
Anotace: |
Vyučil se sazečem v tiskárně Fr. Šaška v Boskovicích. V roce 1922 se stal členem místní jednoty Orla. Pak pracoval jako typograf v tiskárnách ve Valašském Meziříčí, Košicích, Přerově, Brně, Vyškově a Olomouci. Na svých cestách poznal Rakousko, Německo, Jugoslácii, Maďarsko, Polsko a Bulharsko. V roce 1933 se oženil a pět let poté se s rodinou natrvalo přestěhoval do Olomouce, kde našel zaměstnání v Lidových závodech tiskařských a nakladatelských. V letech 1942–1945 byl nedobrovolně v Rakousku, kde totálně nasazen ve válečném průmyslu. V roce 1948 byl zvolen za poslance Národního shromáždění za stranu ČSL. Dne 22.8.1949 rezignoval na tuto činnost a zrušil i členství v ČSL. Svým rozhodnutím se stal nepohodlným i pro své olomoucké vedoucí typografy. Od r. 1951 až do svého odchodu do důchodu v roce 1965 střídal dělnické profese v několika olomouckých podnicích. Odborně pečoval o technickou stránku publikací VSMO.Organizátor olomoucké skupiny členů SČB. Publikuje ve Vlastivědných listech Boskovicka. Člen výboru VSMO a čestný jednatel Spolku českých bibliofilů. Pohřben spolu se svou ženou i dcerkou na hřbitově v Olomouci – Slavoníně. |
|||||
Zdroj: |
ZVSMO 1980, č.13 – 14, S.18.; sjl: Jubilanti bibliofilové.Kdy/kde/co v Olomouci 1990, duben, S.2–3; Vodáček, A.:Boskovice.1940.97 s.; Bibliografie Blansko.(č.zázn. 4993, 5033, 5137,5148, 5149, 5660);. Smejkal, B.: Adolf Vodáček. In: Pala, Josef : Padesát osobností Svatého Hostýna.Matice svatohostýnská, Olomouc 2012. S.103–104. |
|||||
Poznámka: |
Fotografie ze dne 5.5.1996 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Olomouc | |||||
Obory působení: | sportovec | |||||
Anotace: |
Pracoval v Lipníku jako zámečník v TOZ. Boxoval a sportovně létal. Po úrazu krční páteře začal rehabilitačně plavat. Stal se členem družstva otužilců na VŠ Slavia Olomouc. Plaval dlouhé trati a maratony. V roce 1964 se stal vítězem maratónu na 10 km na Lipně. Od roku 1964 žádal ÚV ČSTV o možnost plavby přes kanál La Manche. 30. 7. 1971 za 15 hodin 26 minut přeplaval kanál La Manche. Byl jmenován Mistrem sportu a povýšen do hodnosti nadpraporčíka. |
|||||
Zdroj: |
Venclovský, F.: La Manche – můj osud., Praha; |
|
||||||
Místo narození: | Moravská Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Praha | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
V roce 1911 odchází jako čtyřletý syn se svými rodiči do USA, kde navštěvoval Chicago Academy of Fine Arts – oddělení pro figurální kresbu. Roku 1922 se rodina vrací a usídluje se na Staré střelnici v Hranicích. Vyučil se sochařskému řemeslu u kamenosochaře Josefa Sosny v Hranicích. Malovat mu pomohl profesor kreslení František Chmel. Aby se mohl stát opravdovým malířem byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou do Prahy, kde studoval u prof. Josefa Mařatky a u prof. Karla Štipla – současně malířství, sochařství a grafiku. Ve své tvorbě se věnoval krajinomalbě, portrétům, aktům a ex libris. Zúčastnil se řady samost. a společných výstav u nás i v Evropě. |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Lešná, Olomouc, Strážnice | |||||
Obory působení: | architekt, zahradník | |||||
Anotace: |
Hortulanus primus botanické zahrady, zahradnický odborník. Zahradníkem se vyučil v bystřické zámecké zahradě barona Laudona. Poté odešel na zkušenou do zámeckých zahrad v Lešné a v Linci. V roce 1915 narukoval na ruskou frontu. Vrátil se těžce zraněn a jako částečný invalida nastoupil do arcibiskupské zahrady v Kroměříži. Byl vyslán na studium Vyšší zahradnické školy v Lednici a v roce 1923 byl jmenován okresním zahradníkem ve Strážnici. Externím studiem na Vysoké škole zemědělské v Brně dosáhl učitelské aprobace pro výuku na zahradnických a vinařských školách.. V roce 1925 byl přeložen do Horních Moštěnic na Přerovsku.. Do Olomouce přišel v únoru 1928 s pověstí uznávaného odborníka. Ujal se správy olomouckých městských sadů a v krátké době se stal spolupracovníkem starosty města JUDr. Richarda Fischera v oblasti parkových úprav a poradcem arcibiskupa dr. Leopolda Prečana. Jeho odborná erudice mu otevřela cestu i do rodiny a okruhu přátel senátora JUDr. Mořice Hrubana. V roce 1929 poprvé vykvetla v olomouckém skleníku Victoria regia, jím vypěstovaná. V roce 1930 přebudoval a rozšířil palmový skleník. Za okupace se zapojil do katolického odboje. Po roce 1945 vedl zahradnický podnik Lotos na Nové Ulici. V roce 1947 uspořádal Krajskou výstavu zahradnických a školkařských expozic, na níž jeho kolekce cyclamen a Begonií získala zlatou medaili. Jako jedna z osobností křesťanského katolického hnutí byl po roce 1948 odsouzen, posléze zproštěn viny, ale nadále ponižován a nemohl pokračovat ve své práci. Rodinu živil dělnickou prací v kartonážce, kde jej objevil botanik dr. Otto Mrkos. Díky němu se pak dostal k budování univerzitní botanické zahrady. Na sklonku života žil v Domově důchodců ve Chválkovicích. |
|||||
Zdroj: |
Kdy kde co, březen 1996, S.2–3., Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc:Memoria,2001,S.164. |
|
||||||
Místo narození: | Žarošice | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hodonín, Olomouc, Písek, Šternberk, Uherské Hradiště, Zlín, Ždánice, Židlochovice | |||||
Obory působení: | bibliograf, divadelní ochotník, knihovník, sazeč | |||||
Anotace: |
Po ukončení měšťanské školy ve Ždánicích se v roce 1927 se vyučil sazečem písma a působil v tiskárně v Židlochvicích do roku 1940. V rodišti působil též jako dobrovolný knihovník. Po osvobození v roce 1945 se stal knihovníkem Zemské a universitní knihovny v Brně. Od r. 1947 na návrh dr. J. Běliče odešel do Olomouce, za spolupráce O. Králíka budovat Slovanskou knihovnu. Prac. knihovního střediska FFUP. 1936–37 ochot. divadlo, hrál na Jiráskově Hronově. Sbíral materiál k dějinám žarošického divadelnictví. 1945 založil Kroužek rodáků a přátel Žarošic, 1955 přejm. na Vlastivědný kroužek Žarošic. Ročenka Od Hradské cesty, od r. 1950 ji rediguje, 1970 jmen. čestným občanem obce. Žil ve Šternberku. Autor literárních místopisů, spolutvůrce bibliografií okresů Uherské Hradiště, Zlín, Hodonín aj. |
|||||
Zdroj: |
Kubíček, J. : 60 let Jaroslava Vlacha. VVM, 25, 1973, č. 3, S. 287–88. /foto/; Vlastivědná společnost muzejní v Olomouc 2001–2005.Olomouc:VSMO,2005. S.37 Hlůzová, Vlasta: Osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S. 231–238. Hlůzová, V.: Prošli Šternberskem. Šternberk 2015. Ševčíková, H.:Červnová výročí středomoravského regionu. Velký Týnec, r. 25, 2015, červen, S. 7–8. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Benešov | |||||
Místa pobytu: | Praha, Přerov, Zlín | |||||
Obory působení: | editor, odborný publicista, sportovní činovník | |||||
Anotace: |
Studoval gynnázium v Přerově po maturitě odešel do Zlína kde obchodním zástupcem u fy Baťa. Od r. 1946 působil v Praze, editor díla Josefa Lady a Aleny Ladové, Odb. publicista, funkcionář fotbal. týmu Sparta Praha. Zemřel náhle na mozkovou příhodu v benešovské nemocnici. Pohřeb 10. 10. 1994 v Praze/Strašnicích, kremace. Měl 2 syny: Jan Vrána, Josef Lada. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení p.Ireny Vránové, 1.manželky.Úmrtní oznámení.. http://otavinka.blog.cz/1410/jan-vrana |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Staré Město | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | výtvarný pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1946 abs. přírodovědec. fak. MU v Brně, obor matematika, deskr. geometrie. 1946–47 PdF UP v Olomouci, obor VV + modelování. Asistent Jana Zrzavého v r. 1948. 1960–1980/1978–80externě/ odb. asistent KVV PdF UP. Vedl praktickou výuku kresby. Věnoval se zejm. technické kresbě. Vydal skripta Technické prvky ve VV. Svými kresbami doprovázel četné odborné a vědecké texty v časopisech, skriptech, učebnicích. Užitá grafika, grafické úpravy publikací, typografická činnost pro potřeby UP. Vlastní malířská tvorba. |
|||||
Zdroj: |
Výtvarní umělci na UP.Olomouc 1987.;Parte.. |