Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Zvole | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Cotkytle, Krumpach, Loštice, Postřelmov, Prostějov, Rájec | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
V letech 1889–1893 absolv. 4 třídy reálky v Prostějově, matur. v Hradci Královém. Poté stud. v Praze. Od září 1897 učil v Cotkytli, v Rájci u Zábřeha, od r. 1900 v Krumpachu, od r. 1905 v Zábřehu. Od r. 1908 v Lošticích do r. 1914Od září 1919 ředitelem školy v Postřelmově, až do r. 1928, kdy jmen. ředitelem školy v Zábřehu. Vztah k lidové písni a hudbě, r. 1911 člen PSMU. V r. 1922 založil pěvecký kroužek od r. 1924 Pěvecký sbor severomoravských učitelů v Zábřeze. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990, S.125–127.Fotografie.;. |
|
||||||
Místo narození: | Zvole | |||||
Místa pobytu: | Příkazy | |||||
Obory působení: | ředitel školy, učitel | |||||
Anotace: |
Od r. 1958 působí a žije v Příkazích: Byl ředitelem ZDŠ. |
|||||
Zdroj: |
Stárek, Z.: Slovník čes.sbormistrů.II.Praha 1992, S.710.;. |
|
||||||
Místo narození: | Zdětín | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Litovelsko, Prostějov, Senice na Hané, Zlín | |||||
Obory působení: | spisovatel, učitel | |||||
Anotace: |
Reálku vychodil v Prostějově a krátký čas pracoval jako účetní
u Bati ve Zlíně. V roce 1929 absolvoval učitelský ústav v Olomouci.
Působil pak jako učitel v Mladči, Nasobůrkách, ve Střelicích, kde učil
v letech 1930–1932 a též se zde ženil. V roce 1933 se stal ředitelem
měšťanské dívčí školy v Litovli a později okresním školním
inspektorem. Za okupace byl vězněn v koncentračním táboře . Jako
odbojový pracovník byl v květnu 1945 zvolen předsedou Okresního
národního výboru v Litovli. Poté pracoval jako ředitel základních škol
v Senici na Hané a v Litovli. |
|||||
Zdroj: |
-t-: Zachované dědictví otců. In: Rok na Hané 1992, S. 100. Kulturní
pracovník a básník.Zpravodaj VSMO 1986–1987, č.23–24, S. 54. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zborovice | |||||
Místo úmrtí: | Hukvaldy | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hrabová, Hrabůvka, Hukvaldy, Kyjov, Litovel, Olomouc, Prostějov, Příbor | |||||
Obory působení: | dramatik, folklorista, hasič, osvětový pracovník, učitel, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Narozen v učitelské rodině. Vystudoval učitelský ústav v Příboře a r.1889 začal učit v Hukvaldech, kde se oženil se sestrou Leoše Janáčka Josefou. Roku 1891–1895 učil v Hrabové a a pak v Hrabůvce. R. 1901 se vrátil na Hukvaldy, kde byl ustanoven nadučitelem a zůstal až do odchodu do penze 1929. Jako župní vzdělavatel působil v zem. i župních školách v Kyjově, Litovli, Prostějově, Olomouci. Byl členem představenstva Hasičské pojišťovny v Brně. Jako vlastivědný pracovník publikoval články z regionální historie, sbíral historické a etnografické památky a zabýval se archeologií. Zpracoval historii hukvaldského hradu. Sbíral krajové pověsti a psal vlastivědné články, které vycházely v krajinských časopisech. Napsal dvě divadelní hry: Ondráš a Juráš; a Červený kohout, které vycházejí z hasičského života. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava. Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.34.; |
|
||||||
Místo narození: | Zašová | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Kroměříž, Prostějov | |||||
Obory působení: | dirigent, hudebník, skladatel, učitel hudby | |||||
Anotace: |
Hráč na křídlovku a pozoun, po r. 1918 u vojenské hudby v Kroměříži až do r. 1933. Za okupace městským kapelníkem v Prostějově, kde učil též na hudební škole. Po r. 1945 dirigent hudby Vojenské akademie v Hranicích do r. 1948, od r. 1956 žil v Praze-Karlíně. Byl spoluzakladatelem Ústřední hudby ministerstva vnitra. Psal pochody a valčíky. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha 1965.S.700.;. Fabián, J.: Slovník osobností kulturního a společenského života valašska. Valašské Meziříčí. 2000. S.151.; |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Drozdov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Písařov, Postřelmůvek, Praha, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | partyzán, učitel | |||||
Anotace: |
Učitel a partyzánský velitel. Dětsví a mládí prožil v rodišti, kde jeho otec byl obuvníkem. Studoval gymnázium v Zábřeze, kde r. 1931 maturoval. Pak se přihlásil na právnickou fakultu UK v Praze, po roce však přešel na FFUK, ale i tu brzy opustil a vrátil se na Moravu. nakonec se definitivně rozhodl pro pedagogickou dráhu a odešel na tzv. pedagogickou akademii do Brna, kde po absolvování 2 semestrů složil v r. 1935 zkoušku učitelské dospělosti. Ještě v témže roce navštívil vojenskou službu, nejprve poddůstojnickou školu v Olomouci a potom v Šumperku. Před odchodem do civilu byl jmenován podporučíkem čs.armády. Pedagogickou dráhu zahájil v r. 1937 jako výpomocný učitel na obecné škole v Postřelmůvku u Zábřeha. Po roce byl přeložen do Písařova. Po okupaci se zapojil do národně osvobozeneckého hnutí. na jaře 1944 se skrýval v lesích a působil pak jako velitel až do 23.9.1944, kdy hrdinně padl v boji proti přesile vojáků SS u Drozdovské Pily. Následujícího dne byl tajně pochován na hřbitově v Jedlí. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Zdeněk: Jan Háječek.In: O pokrokových tradicích učitelstva na severní Moravě. Šumperk 1964. |
|||||
Poznámka: |
Drozdovská Pila – místní část obce Drozdov. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místo úmrtí: | Dolany | |||||
Místa pobytu: | Dolany, Město Libavá, Moravský Beroun, Olomouc | |||||
Obory působení: | kronikář obce, učitel | |||||
Anotace: |
Syn Tomáše Lenocha (1868–1937). Abs. učitelský ústav v Olomouci, a učil na ZŠ Komenium, po válce v Libavé a Moravském Berouně, 22 let v Dolanech ředitelem školy a 11 let na Svatém Kopečku. Byl kronikářem obce Dolany. Dlouholetým členem VSMO, účastník regionálních konferencí Kroměříž, Olomouc. |
|||||
Poznámka: |
Svatý Kopeček – část města Olomouc. Libavá – nyní Město Libavá |
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Prostějov, Tlumačov, Vyškov | |||||
Obory působení: | folkloristka, lidová umělkyně, národopisná pracovnice, odborná publicistka, učitelka | |||||
Anotace: |
Po maturitě na pedagogickém gymnáziu v Brně roku 1951 pokračovala do roku 1957 ve studiu na Peadgogické fakultě MU v Brně, obor čeština a ruština. V letech 1951–1989 působila jako učitelka češtiny a ruštiny na základní škole ve Vyškově. Marie Pachtová se dlouhodobě věnuje udržování tradic lidové umělecké výroby na Hané. Vztah k lidové kultuře u ní v dětství formovala babička Josefa Kudličková a ve škole učitelka ručních prací Julie Kummerová-Kubíčková. Marie Pachtová vedla kurzy hanáckých kraslic zdobených slámou pro školní mládež a zúčastňovala se soutěžních přehlídek. V roce 1972 získala za kolekci hanáckých kraslic osvědčení mistryně lidové umělecké výroby. V Prostějově iniciovala regionální soutěž O nejklásnějsí kraslici. Slámovou intarzií zdobí bižuterii, dopisnice a další upomínkové předměty. Zabývala se také hanáckým obřadním pečivem. Spolupracuje s vyškovským dětským souborem Klebetníček a jako lektorka a členka porot pomáhala dalším dětských kolektivům z Hané (využití mluveného slova, dětských her a zvyků v pásmech). Pro soubory vydala tři výbory dětského folkloru z Hané. V roce 2006 se Marie Pachtová stala čestnou občankou města Vyškova za uchování tradic a folkloru. Sběratelka lidových písní, tanců, zvyků. Účast na regionálních konferencích Lidová kultura Hané. Spolupráce s OKS Olomouc, OKS Vyškov a Duha Prostějov. Umělecká vedoucí souboru děckého folklorního hanáckého souboru Klebetníček, který byl založen v r. 1970, členka výboru HANFOS za Vyškovsko od r. 1998. Autorka her, výročních obyčejů a různých lidových pásem " Hanáckým dětem I.-III." (Prostějov, Duha, 1985, 1987, 1995).Účinkovala též na XXVII. prostějovských hanáckých slavnostech 2009 komponovaným pořadem Či só hode. V červnu 2016 dostala vyznamenání Jihomoravského kraje Mistr řemeslné umělecké výroby. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení. HŠ 2001; listopad 2016; Vysílání radia PROGLAS 10.8.2008. http://otavinka.blog.cz/…rie-pachtova |
|||||
Poznámka: |
Mgr.Marie Pachtová Narozena v Dědicích (n. Vyškov-Dědice) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Výkleky | |||||
Místo úmrtí: | Bílovec | |||||
Místa pobytu: | Bílovec, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Ostrava, Ústí, Velký Újezd | |||||
Obory působení: | kronikář města, malíř, ředitel školy, učitel, veřejný činitel | |||||
Anotace: |
Po studiu na státní reálce v Lipníku vykonal maturitu na učitelském ústavu v Olomouci v r. 1933. Odbornou zkoušku z matematiky, výtvarné výchovy a rýsování složil v Ostravě. Učil na Hlučínsku, v Bílovci, v Ústí u Hranic. Za okupace působil v měšťanské škole ve Velkém Újezdě. Po válce se na trvalo vrátil do Bílovce, kde vyučoval matematice, rýsování a výtvarné výchově na měšťanské škole, na nově zřízeném gymnáziu, i jako zástupce ředitele gymnázia, později jako ředitel základní devítileté školy. Byl kronikář města Bílovce. Výrazná publikační činnost. |
|||||
Zdroj: |
Žibřid, 1–2, 1996, S.13–14., . BSSSM, seš.3(15.).Ostrava 2002.S. 97–98. |
|
||||||
Místo narození: | Vřesovice | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Horka nad Moravou, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | publicista hudební, sbormistr, učitel, varhaník | |||||
Anotace: |
R. 1929 mat. na učitelském ústavu v Olomouci, již za studií řídil ústavní pěvec. sbor a žákovský orchestr, též varhaník Husova sboru, církve čs. od r. 1928. Od r. 1929 působil v Opavě. V letech 1938–1945 učil v Horce nad Moravou. Psal hudební referáty do Pozora. Upravoval lidové písně a psal hudbu k tanečním a tělových. vystoupením. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.557.; Stárek, Zdeněk: Slovník českých sbormistrů.II.Praha, 1982, S.515.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brtnice, Příseka, Šternberk, Znojmo | |||||
Obory působení: | politický vězeň, projektant stavební, učitel | |||||
Anotace: |
Po studiích ve Znojmě vyučoval od roku 1936 na obecních školách ( Příseka, Brtnice u Jihlavy), po roce 1945 ve Šternberku na měšťanských školách předměty: matematika, výtvarná výchova, těsnopis. Byl aktivním členem loutkářského souboru Kašpárkova divadla. V roce 1950 byl zatčen a odsouzen za šíření Pastýřských listů. Původní trest smrti mu byl změněn na 14 let žaláře. Deset let pak pracoval jako politický vězeň v uranových dolech v Jáchymově. Na základě amnestie byl pak propuštěn v roce 1960. Vystudoval si potom stavební průmyslovku a živil se nějakou dobu jako stavební projektant. Pak začal vyučovat v odborném učilišti Chronotechny. Zde působil až do důchodu. Morální rehabilitace ani jakékoli satisfakce se již nedočkal. U příležitosti 80. výročí Československé republiky v roce 1998 mu byla udělena Konfederací politických vězňů ČR Pamětní medaile in memoriam za účast v protikomunistickém odboji v letech 1948–1981. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberkem. Šternberk 2010. S.94. |
|
||||||
Místo narození: | Veselíčko | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Karviná, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Orlová, Ostrava, Petřvald, Soběchleby, Spálov, Tršice | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, odborný publicista, osvětový pracovník, učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
V letech 1918–1925 studoval reálku v Lipníku nad Bečvou a od r. 1920 byl členem smíšeného sboru žáků, od r. 1924 působil ve studentském kroužku jako divadelní ochotník, zpěvák a organizátor pod patronací člena PSMU prof. Širokého. 1925/1926 byl na abiturientském kursu učitel. ústavu v Brně žákem J. Černíka. Po nástupu do učitelského povolání r. 1926 vytvářel nebo vedl již existující pěvecký sbor na každé škole, kde působil. Zprvu učil ve Spálově, pak v Tršicích, v Soběchlebech. Od r. 1930 činný v mužském sboru Smetana v Karviné, od 1933 v Orlové, kde byl sbormistrem J. Šoupal. Ten ho přivedl r. 1935 do PSMU, kde byl později 12 let předsedou. Byl členem smíšeného sboru Janáčkovy Filharmonie v Ostravě. Publikoval v denním tisku o zpěvu, organizaci koncertů ( Mladá fronta, Nová svoboda, Lidová demokracie), pravidelně psal i do Hudebních rozhledů, Kulturního měsíčníku, slovenského časopisu Rytmus, dodával zprávy do rozhlasu. Vydával měsíčník Informátor určený pěveckým sborům Smkraje. Historikem PSMU. Zemřel v Radvanicích (n.m.část Ostravy). |
|||||
Zdroj: |
Českoslov. hudební slovník osob a institucí, 2.díl, Praha 1965, s.221.; Slovník českých sbormistrů. 2. Praha 1982. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11. Ostrava 1998. S.109. |
|
||||||
Místo narození: | Věrovany | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Čelčice, Kroměříž, Orlová | |||||
Obory působení: | knihovník, kronikář, učitel | |||||
Anotace: |
Studoval na klasickém gymnáziu v Kroměříži. Poté působil jako učitel, později řídící učitel v Lazích u Orlové, kde vyučoval též v místní živnostenské škole.V roce 1922 vystoupil z církve a začal se veřejně angažovat. Pracoval tu jako kronikář a knihovník, dva roky též jako starosta obce. V roce 1938 musel Lazy opustit. Žil pak v Čelčicích, kde r. 1939 odešel do důchodu. Po roce 1945 se přestěhoval do Opavy, kde působil v městské knihovně Petra Bezruče a 1953–1958 v Slezském zemském muzeu.. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.5 (17.) Ostrava 2004. S.115. |
|
||||||
Místo narození: | Velký Újezd | |||||
Místo úmrtí: | Velký Újezd | |||||
Místa pobytu: | Daskabát, Lipník nad Bečvou, Ústí, Velký Újezd | |||||
Obory působení: | folklorista, kronikář obce, malíř, učitel | |||||
Anotace: |
V roce 1931 maturoval na Státní reálce v Lipníku nad Bečvou. Malíř a učitel v Ústí u Hranic. Člen Jednoty učitelů – malířů v Praze. Od roku 1953 působil v rodišti, kde učil na ZŠ. Kronikář Velkého Újezda, sběratel lidových pověstí. V r. 1990 – 1993 vydal několik pověstí. Některé pověsti publikoval v regionálním tisku. Autorem knihy Velký Újezd a okolí. (1974). |
|||||
Zdroj: |
Toman: NSČSVU, I.díl, Praha 1947, S.170.; -ld-: Úspěšní kronikáři, Stráž lidu, 1984, 15.11., S.4.; Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře, Olomouc 1993. S. 8–9.; |
|
||||||
Místo narození: | Velký Újezd | |||||
Místo úmrtí: | Osvětim (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Učitelem chlapecké školy. Působil v Místku. Popraven v Osvětimi. |
|||||
Zdroj: |
Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945. Brno 1947. S.39. |
|
||||||
Místo narození: | Velký Újezd | |||||
Místo úmrtí: | Tanvald | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, učitel | |||||
Anotace: |
Maturoval na učitel. ústavu v Olomouci r. 1924, poté stud. v Praze na Husově fak. 2 roky bohosloví a půs. jako učitel náboženství v Praze, v Prostějově, poté do r. 1945 opět v Praze. Za pobytu v Prostějově se seznámil s B. Václavkem a spolupracoval s ním v odboji. Po r. 1945 na ministerstvu informací, 1963–64 prac. PNP v Praze. Přispíval do časopisů: Lumír, Moderní revue, Kolo, Středisko, Čin, U Blok, Index, Rudé právo, Tvorba, LN, LM. Redigoval Nový život 1954–58. Autor básní. Z díla: Nesmrtelný život. Praha 1984.; Zpěvy sváteční. Výbor z poesie. Praha 1980. Doslov M. Blahynka.; |
|||||
Zdroj: |
Slovník české literatury 1970–1981. Praha ČS 1985, S. 239–240.; Žibřid, 3/2005, S.2–3; ' |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Přerov, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | spisovatelka, učitelka | |||||
Anotace: |
V r. 1920 maturovala na gymnáziu v Přerově, pak působila jako učitelka na měšťanské škole v rodišti. Provdala se za důstojníka ČSA, pozdějšího arm. generála K. Klapálka /1893 – 1984/. Autorka lyrických próz a válečných vzpomínek. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.2/2.Praha, Academia 1993, S.880.;. |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov, Tovačov | |||||
Obory působení: | osvětový pracovník, učitel | |||||
Anotace: |
Působil jako ředitel měšťanské školy v Tovačově a v Přerově, osvětový pracovník. |
|||||
Zdroj: |
KP 1959, č.5.;KP 1963, č.2.;Spáčil, Vladimír : Historický místopis okr.Olomouc – venkov.Olomouc 1968.S.144.;Springer, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.52.;. |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohuslavice, Chudobín, Náklo, Olomouc, Senice na Hané | |||||
Obory působení: | metodik, odborný publicista, učitel | |||||
Anotace: |
V roce 1945 maturoval na České reálce v Olomouci. Poté studoval na PedF UP. kde byl členem výboru prvního Svazu vysokoškolského studentstva. Po promoci působil na školách v Nákle, Chudobíně, Bohuslavicích u Konice, v Senici na Hané, v rodišti ( 1955–1958 a 1975–1986) a nejdéle v Holici u Olomouce. Učil češtinu a dějepis. Přes 30 let působil jako okresní metodik českého jazyka a 10 let externí pracovník kabinetu českého jazyka Krajského pedagogického ústavu v Olomouci. Dlouhodbě spolupracoval s Pedagogickým nakladatelstvím při recenzní činnosti učebnic českého jazyka. Zajímavé vzpomínky na Jaromíra Johna a další osobnosti UP publikoval ve sborníku Z paměti literární Olomouce (Olomouc 2004). Dlouholetý člen VSMO. |
|||||
Zdroj: |
Z paměti literární Olomouce.Olomouc. Vlastiv.společnost muzejní, 2004. S.266 Ševčíková, Hana: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2006. S. 79.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | hudebník, sbormistr, učitel hudby | |||||
Anotace: |
Syn ředitele kůru a klarinetisty Antonína T.. Hudební samouk. Od dětství se učil hrát na flétnu, harmoniku a varhany. V hudební škole Žerotín studoval hru na varhany a v roce 1945 složil státní zkoušky na konzervatoři v Brně. Po osvobození pracoval rok v zemědělství. Učil se také hře na klavír. V letech 1954 až 1955 působil u vojenské hudby ve Vratimově. V roce 1956 se oženil a plně se věnoval hudební činnosti. Spolupracoval se sborem Svatopluka Ščudlíka v Olomouci. Po smrti otce (1958) pokračoval v jeho díle. Doprovázel na klavír školní sbor a vedl pěvecký kroužek pro žáky 1. až. 5. třídy, zvaný malý dětský pěvecký sbor, který dosahoval zejména v 70. letech výrazných úspěchů. Učil také hře na klavír anebo doprovázel zpěváky velkotýneckého národopisného souboru. Jeho hudební talent a cit k hudbě jsou patrné, z každého jeho tónu. |
|||||
Zdroj: |
Čtení o Velkém Týnci. |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Velký Týnec | |||||
Místa pobytu: | Velký Týnec | |||||
Obory působení: | hudebník, ředitel kůru, učitel hudby | |||||
Anotace: |
Od roku 1925 působil ve Velkém Týnci, |
|||||
Zdroj: |
Čtení o Velkém Týnci. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Čechovicích (n.m.č. Velký Týnec) |
|
||||||
Místo narození: | Velké Meziříčí | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Litomyšl, Náměšť nad Oslavou, Olomouc, Štýrský Hradec (Rakousko) | |||||
Obory působení: | operní pěvkyně, učitelka | |||||
Anotace: |
Roz. Vysušilová. Lásku k hudbě a nadání zřejmě podědila. Její
dědeček byl vojenský kapelník a otec členem různých pěveckých spolků.
V dětství se učila hře na housle i na klavír. Maturovala na RG ve Velkém
Meziříčí r. 1930 a po ročním kursu na Učitelském ústavu v Litomyšli
nastoupila do obce Svrčinovec u Čadce na severním Slovensku, kde předtím
působil Peter Jilemnický. Později přešla na Podkarpatskou Rus, kde se vdala
za ředitele učňovské školy Zachardu. Oba pak působili ve volném čase
v místním ochotnickém spolku. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.II.Praha 1965.S.965.Dopis a články z pozůstalosti M.Ševčíkové byly uloženy v Okresní knihovně Olomouc, leč v roce 2011 byly veškeré regionální dokumenty vedením knihovny zlikvidovány. www.operaplus.cz |
|||||
Poznámka: |
2 fotografie z pozůstalosti. Záběry z Českého divadla v Olomouci 1940–1942 byly předány do Archivu MDO a ostatní do SOKA Olomouc, aby zůstaly tyto vzácné dokumenty zachovány. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Velké Hoštice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bouzov, Olomouc | |||||
Obory působení: | kovář, umělecký zámečník | |||||
Anotace: |
Do r.1862 se učil u kováře Karla Gerlacha v Olomouci-Pavlovičky, kde se stal tovaryšem. R. 1868 se osamostatnil a r.1892 jmenován knížecím arcibiskupským dodavatelem zámečnických a kovářských prací. Jeho práce uvidíme na hradě Bouzov, v olomouckých kostelech u sv. Mořice a sv.Václava, i na kandelábru Denisova ulice.. Podílel se taky na rekonstrukci radnice (1901–1904), výstavbě dómu. Jeho synem a pokračovatelem byl Raimund Lefenda ( 1872–1952. Pohřben na ústředním hřbitově. Na hrobě je kříž navržený Adolfem Kašparem, který pochází z dílny rodiny Lefendovy. |
|||||
Zdroj: |
Mlčák, L.: Olomoucký kovář a umělecký zámečník Johann Lefenda. Okresní archiv v Olomouci 1989.Olomouc 1990, S.159–166 /fotografie/.; |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bíteš | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | básník, kamenosochař, překladatel, restaurátor, učitel | |||||
Zdroj: |
Kolář,B.: Životní pouť básníka a překladatele Josefa Sedláka. In: Z paměti literární Olomouce. Olomouc 2004.S. 189–192.; Všetička, F.: Také červený prunus. In: Z paměti literární Olomouce.2. Olomouc 2006. S. 305–306. Kolář, Bohumír : Haná v poezii. Antologie. Olomouc 2008. S.503.; |