Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Uničov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Náklo, Olomouc, Uničov, Velký Újezd | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Malíř historických podobizen a kostelních obrazů, od r. 1850 žil v Olomouci. Žák akademie ve Vídni. Byl v Americe. |
|||||
Zdroj: |
Machytka, R.: Malíř Jan Friedrich, uničovský rodák.=ZVÚO, r.63, č.109., S.7–11.; Toman, P.: NSČSVU 1947.I.-S.239.;. |
|
||||||
Místo narození: | Uherské Hradiště | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | právník | |||||
Anotace: |
Po maturitě na gymnáziu v Kroměříži studoval filozofii v Brně a práva v Olomouci. Od r. 1844 působil v Brně jako advokát.Poslanec.Patřil k vůdčím politikům na Moravě.R.1888 byl povýšen do šlechtického stavu. |
|||||
Zdroj: |
Hýsek, M.: Literární Morava.S.113 – ;Kdo byl kdo v našich dějinách do r.1918.Praha 1992.S.244.;. |
|
||||||
Místo narození: | Určice | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, lesník, rektor univerzity, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Absolvoval studia na gymnáziu v Kroměříži, poté bohoslov. fak. v Olomouci, kde r.1897 byl vysvěcen na kněze. V Olomouci pracoval od r.1901 na arcibiskupství, od 1921 centrál. ředitel arc. statků olomouc. arcidiecése, od r.1923 prof. lesnické fakulty v Brně. Byl zvolen rektorem Vysokého učení zeměd. v Brně v letech 1933 – 34. Zabýval se hlavně pěstováním lesů a lesnickým názvoslovím. Sestavil a vydal Naučný slovník lesnický 1934 – 1940. |
|||||
Zdroj: |
Mgr.ing.Jaroslav Pinkava;/mv/: Vzpomínka na dr.J.Konšela, Lid.demokracie, 1990, 16.6., S.4.; (pš): Výročí profesora J.Konšela, Lid.demokracie, 30.8.1988, S.4.; ČBS, Praha 1992, S.337; Velkobystřické noviny, 1/1990, S. 5–6; |
|
||||||
Místo narození: | USA | |||||
Místo úmrtí: | USA | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | letec | |||||
Anotace: |
První muž, který přeletěl Atlantický oceán za 33, 5 h. 20–21.5.1927.V roce 1938 zahájil se svou chotí cestu kolem světa.Vzhledem ke špatnému počasí náhodně přistál 2.9.1938 v 16, 55 h.v Olomouci na letišti v Neředíně.Stal se hostem olomoucké vojenské posádky.Byl ubytován v hotelu Národní dům.Odjížděl druhý den dopoledne v 11 h.z hotelu na letiště.Film o této události uložen v Národním filmovém archivu v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Malá československá encyklopedie.Praha, Academia 1986.S.817.;Zavadil, Miloš: K padesátémupátému výročí náhodného přistání plukovníka Charlese Lindgurgha v Olomouci.In: Ročenka SOKA v Olomouci, 1993, 2 (21), S.192–194.; Týdenní Našinec, roč.1, č.35, 3.9.1938, S.9.;. |
|
||||||
Místo narození: | Újezd u Luhačovic | |||||
Místo úmrtí: | Uherský Brod | |||||
Místa pobytu: | Buchlovice, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | sbormistr, varhaník | |||||
Anotace: |
Fundatista u sv. Mořice v Kroměříži, na arcbiskupském gymnáziu založil a řídil žákovský sbor a orchestr. Studoval bohosloví v Olomouci, 1920–24 varhaník. |
|||||
Zdroj: |
Fric, O. : Hudba na Kroměřížsku a Zdounsku. Kroměříž 1941. ; Stárek, Z. : SČS I. Praha, Div. ústav 1982. S. 634. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Uherský Brod | |||||
Místo úmrtí: | Štarnov | |||||
Místa pobytu: | Lubojaty, Velehrad | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Člen velehradského kláštera, poté lokalistou v Lubojatech, od 27.6.1796 do své smrti ve Štarnově.Pohřben ve Štarnově. |
|||||
Zdroj: |
Dějiny Štarnova.Xerokopie Rkp.289.S.205.; |
|
||||||
Místo narození: | Unčovice | |||||
Místo úmrtí: | Příbor | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Pitín, Prusinovice | |||||
Obory působení: | geneaolog, kněz, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Syn rolníka studoval 1861–1868 na gymnáziu v Olomouci a poté absolvoval teologickou fakultu.Po vysvěcení na kněze 5.7.1872 byl jmenován kaplanem v Pitíně a r. 1879 v sousedních Bojkovicích. R. 1881 se stal farářem v Prusinovicích na Holešovsku, kde působil do r. 1915. Po odchodu do výslužby žil jako konzistorní rada a emeritní farář v Příboře. Volný čas věnoval genealogii významného rodu Prusinovských z Víckova. Korespondoval s významnými vlastivědnými pracovníky Vincencem Praskem, Josefem Zukalem, Vítězslavem Houdkem ad. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14). Ostrava 2001. S. 90. |
|
||||||
Místo narození: | Uherské Hradiště | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | lékárník | |||||
Anotace: |
První předseda Národního výboru v Přerově v říjnu 1918, štědrý podporovatel umělců. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis SOKA Přerov.1994.;. |
|
||||||
Místo narození: | Uhřičice | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Frýdlant nad Ostravicí, Lobodice, Přerov, Tovačov | |||||
Obory působení: | spisovatelka | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Amálie Vrbová. Pocházela z mlynářské rodiny. Otcem byl Jan Vrba, matka Apolonie Oralová, svatbu měli v roce 1863 a téhož roku se jim narodila Amálie. Prožila své mládí ve mlýně v Uhřičicích u Kojetína. Navštěvovala obecnou školu v Lobodicích a Tovačově, další vzdělání nabyla v klášterním ústavě ve Frýdlantě nad Ostravicí. Sama se pilně věnovala studiu němčiny a francouzštiny. Po rozpadu manželství rodičů (trvalo asi 10 let) se s matkou a sourozenci odstěhovala v roce 1882 do rostoucího Přerova a tam pak žila a plně se věnovala literární tvorbě. Se spisovatelskou obcí příliš nespolupracovala, výjimkou byl přerovský profesor z tamního gymnásia, literární kritik František Bílý[1]. Aktivně se zapojila do místního divadelního spolku Tyl. Zemřela na mrtvici ve svých 73 letech. Literární činnost započala básničkami pod pseudonymem Serafína Svitavská (zkráceně také Fina Svitavská) v almanachu Zora. Pak pokračovala psaním článků pro Národní listy, kde používala pseudonym Jiří Sumín převzatý z Kraszewského románu Podivíni. Psala i pro časopisy Niva a Domácí hospodyně pod pseudonymem Jar. Svitavská, které byly přijaty kritikou (např. ji pochválil Svatopluk Čech)[2]. Roku 1886 se dobře uvedla v brněnském divadle s aktovkou Tajný sňatek. Od roku 1895 začala se psaním románů už jako zralá spisovatelka, zejména z prostředí hanáckého venkova[3]. Snažila se psát objektivně, občas s trochou ironie, nezapírala svůj soucit s trpícími, reagovala i na rozpad manželství svých rodičů. V některých povídkách se projevují feministické rysy, prvky hrůzy, fantastiky, lidové pověrčivosti, a je proto zařazována mezi předchůdce české sci-fi literatury. Vyhýbala se lyrickým líčením moravské přírody, zato bezohledně popisuje dobu úpadku starých šlechtických rodů, bídu venkova, živelní pohromy. |
|||||
Zdroj: | ||||||
Poznámka: |
Užívala pseudonymy: Serafína Svitavská |
|
||||||
Místo narození: | Úpice | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník | |||||
Anotace: |
Od r. 1918 žil v Přerově. Člen spolků, dobrovol. prac. muzea, instaloval výstavy, zřídil fotolaboratoře, autor článků, zasloužil se o vydávání bibliofil. tisků v Přerově. Pacifista, přednášky. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-OA Přerov 1982.. |
|
||||||
Místo narození: | Určice | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | jazykovědec, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Doc. FFUM v Brně a UP v Olomouci, autor knih: Základy české skladby;Etymologický slovník slovanských jazyků;Průvodce našimi jmény aj. |
|||||
Zdroj: |
/id/: Zůstal věrný svému kraji.=Štafeta, 1991, č.1., S.23–24.;-hš: In memoriam František Kopečný.=Zpravodaj Muzea Prostějovska, 1990, č.2, S.64.?foto/;Peňáz, Petr: Ztráta české jazykovědy.=Svobodné slovo, 1990, 2.4., S.2.;Dorovský, Ivan: Lásky Františka Kopečného.=Štafeta, 1990, č.1–2., S.40, 46.;Kmoníčková, Eva: V roce 1990 zemřeli.Brno, SVK 1991, S.18.;. |
|
||||||
Místo narození: | Úsov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | hudební vědec, muzikolog, sběratel lidových písní | |||||
Anotace: |
Vnuk Josefa Becka (a syn Josefa Beka ml.). V Litovli vystudoval gymnázium a potom hudební vědu na FFUM v Brně. Zaměstnán byl nejprve (1957–58) v Krajském vlastivědném muzeu Olomouc, (1958–60) v Univerzitní knihovně Olomouc, (1960–62) na Vojenské akademii v Brně jako vedoucí katedry výchovy uměním a (1962–64) jako osvětový instruktor Ústředního domu armády. Trvale pak zakotvil (1964–93) v Ústavu hudební vědy ČAV Praha jako vědecký pracovník a zástupce ředitele. Současně působil (1972–90) jako externí učitel na katedře hudební vědy UK Praha, kde se v roce 1982 habilitoval na docenta a 1987 obhájil titul DrSc. Po odchodu do důchodu r.1993 učil němčinu na různých školách a externě spolupracoval se zahraničními hudebními firmami. Již během studií (1950–52) hrál ve smyčcovém triu Holoubkových žáků (Libor Fiala, Josef Bek a Ferdinand Kučera), po roce 1957 se rozšířilo na komorní soubor, kde se uplatnili Oldřich Kubíček, Bohumil Teplý, Jindřich Ludvík a jeho sestra Božena Halvová, rozená Beková . Po jeho odchodu do Prahy v roce 1962 soubor působil dál pod vedením Libora Fialy. V letech 1958–1960 podnikl terénní výzkum kramářské písně na Litovelsku, Konicku a Zábřežsku. Pro Československý hudební slovník napsal několik hesel o osobnostech litovelského hudebního regionu. Vydal knihy: Hudba XX. století (Brno 1961), Impresionismus a hudba (Praha 1964), Světová hudba XX. století (Praha 1968), byl spoluautorem a hlavním redaktorem 2. dílu Dějin české hudební kultury XX. století (Praha 1981), Hudební neoklasicismus (Praha 1982), Avantgarda (Praha 1984), Erwin Schulhoff (Hamburk 1994). Napsal více než 100 odborných statí a studií. |
|||||
Zdroj: |
Encyklopedie jazzu.3.Praha 1988.S.39.;. L.Š.: Odešel Josef Bek. Litovelské noviny. č.10.říjen 2005, S.11. Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. Litovel 2008. CD-R.; Nekrolog. Hudební rozhledy 2005. č.11. Ševčíková, Hana: Prosincová výročí středomoravského regionu. Velký Týnec 2009, č.12. S.4. |
|||||
Poznámka: |
doc. PhDr. Josef BEK, DrSc. |
|
||||||
Místo narození: | Ústín | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | spisovatel | |||||
Anotace: |
Pseud.J.L.Topol, autor detektivních románů a knih pro mládež. (Kunc a Springer uvádí místo úmrtí Brno) |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.26.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů..Praha 1973, S.872.; |
|
||||||
Místo narození: | Určice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | odborný publicista, osvětový pracovník, právník | |||||
Anotace: |
Narozen na Prostějovsku. JUDr. František Mlčoch byl pracovníkem Ministerstva školství a národní osvěty pro slovanské styky. Autor publikace" Dorost naše budoucnost". |
|||||
Zdroj: |
OSND.Dodatky, Lužicko-srbský věstník. 1938. S.10,14.; Čs. jihoslovanská revue. 1938. S.13–14.; |
|
||||||
Místo narození: | Úsov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | dialektolog, jazykovědec, učitel | |||||
Anotace: |
Studoval češtinu a ruštinu 1945–1948 na FFUK v Praze a 1948–49 FFUP v Olomouci, krátce učil na severní Moravě. Od r. 1952–1985 působil v Ústavu jazyka českého ČSAV v Praze. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha 1992.S.759.;. |
|
||||||
Místo narození: | Útěchovice | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Krhanice, Olomouc, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | lékař, pedagog vysokoškolský, sociální lékařství | |||||
Anotace: |
Narozen v Outěchovicích (n. Útěchovice). Medicínu vystudoval v Praze. Po studijním pobytu v USA pracoval v sanatoriu v Prosečnici (n. Krhanice). Poté pracuje jako lékař v Ostravě. 1946 se stal docentem sociálního lékařství a přišel do Olomouce jako první představitel tohoto oboru na LF UP. Řádným profesorem se stal v roce 1955. Připravoval učební texty pro posluchače medicíny. Pečoval o Ústav národního zdraví. |
|||||
Zdroj: |
Zakladatelé a pokračovatelé.Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996.S.199; BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S. 109. |
|||||
Poznámka: |
prof.MUdr. František Slabihoudek |
|
||||||
Místo narození: | Ústí nad Orlicí | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | pěvec | |||||
Anotace: |
Působil v Olomouci asi od r. 1880, dómský choralista a koncertní pěvec/baryton/. Účinkoval jako sólista při festivalech a koncertech Žerotína v Olomouci i v jiných moravských městech. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc, 1938, S.28–29.;. |
|
||||||
Místo narození: | Uherské Hradiště | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Mohelnice | |||||
Obory působení: | archivář, hodnostář církevní, knihovník, teolog | |||||
Anotace: |
V roce 1794 vysvěcen na kněze. V letech 1796–1805 farářem, děkanem a arciknězem v Mohelnici. Od roku 1812 olomouckým kanovníkem. V období 1815–1843 archivářem v Archivu metropolitní kapituly v Olomouci. V letech 1852–1853 děkanem Teologické fakulty v Olomouci a knihovníkem kapituly. |
|||||
Zdroj: |
Olomoucké arcibiskupství 2002. Hofmannová, J.: Biografický slovník archivářů v českých zemích. Praha, Libri 2000.S.111. |
|||||
Poznámka: |
ThDr. Fr. PUTZ von Rolsberk (rodné jméno). |
|
||||||
Místo narození: | Uherský Ostroh | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Štěpánov | |||||
Obory působení: | redaktor, spisovatel | |||||
Anotace: |
Do obecné školy chodil ve Štěpánově, r. 1913 abs. SG v Olomouci,
studoval práva a pak se věnoval novinářství. Od 1922 šéfredaktor
Moravského deníku v Olomouci. 1947 šéfredaktor Volného slova v Olomouci.
Autor knihy Kraj, jímž táhla válka. Redaktor památníků SG. Básně ve
sbornících, dramata, romány. Z díla: dramata: Krutá láska (1925) |
|||||
Zdroj: |
Za hlasem Komenského.Olomouc 1957.S.34.;Působení ve Štěpánově /JUDr.Jiří Kráčmar, |
|
||||||
Místo narození: | Uherský Ostroh | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Kyjev (Rusko), Lipsko (Německo), Olomouc, Strážnice, Uherský Brod, Zábřeh | |||||
Obory působení: | hudební vědec, skladatel, varhanolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium ve Strážnici, hudební výchovu a vědu na Filozofické fakultě univerzity v Brně, hru na klavír na brněnské konzervatoři a souběžně skladbu u J.Kunce a J.Schreibra. V letech 1950–54 učil na hudebních školách v Uherském Hradišti a v Zábřehu.. Krátce také působil v olomoucké posádkové hudbě. Poté získal doktorát filozofie na MU v Brně. Absolvoval roční stáž na Státní konzervatoři P.I.Čajkovského v Kyjevě a několik studijních pobytů v muzeu hud. nástrojů na univerzitě v Lipsku. V r. 1979 habilitoval na univerzitě v Bratislavě. V letech 1962–92 učil na Katedře hudební výchovy UP v Olomouci. Zaměřoval se na oblast moravského varhanářství. věnoval se stavbě varhan, hře na varhany a historii moravského varhanářství, zasloužil se mj.o obnovu barokních Halbichových varhan z r. 1730 v chrámu Panny Marie Sněžné.. Byl také úspěšný hudební skladatel. |
|||||
Zdroj: |
V.S.: Hudební vědec, pedagog, skladatel Zdeněk Fridrich.=ZVSMO 1982, č.17–18.S.33–34./fotografie/.; Olomoucké listy, 5.9. 2002., |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Úpice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Londýn (Velká Británie), Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | sociolog, teolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen na Trutnovsku. Po vysokoškolských studiích působil na Husitské ČEFB v Praze, kde v roce 1935 jmenován docentem křesťanské sociologie. Koncem 30. let emigroval do Londýna a po návratu z emigrace se stal řádným profesorem. V letech 1946–47 děkanem fakulty. Katedru sociální teologie řídil prof. PhDr. F.M.Hník v letech 1950–1955. Poté odešel do Olomouce, kde zvolen biskupem CČS. V roce 1961 vážně onemocněl a byl penzionován. |
|||||
Zdroj: |
Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů. Brno MU 1998. S.181.; |
|
||||||
Místo narození: | Újezd u Brna | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Olomouc | |||||
Obory působení: | grafik | |||||
Anotace: |
V letech 1928–33 studoval ŠUŘ v Brně. Od r. 1934 působil v Olomouci a Hranicích. Fotografoval asi 1933–39, od r. 1973 maloval společně s O. Lenhartem. Člen Fotoskupiny pěti. Jediný prošel všemi seskupeními fotoskupiny. Měl 3 fotovýstavy. |
|||||
Zdroj: |
Avantgardní fotografie třicátých let na Moravě.Katalog.Olomouc 1981./z Muzea umění Olomouc.. |
|
||||||
Místo narození: | Úsov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | básník, prozaik | |||||
Anotace: |
Spisovatel, který jako poslední v našich zemích psal svou lyrickou a lyrickoepickou poezii a prózu německy.Ve Vídni vyšla jeho knížka veršů „Die grosse Einsamkeit“/Velké osamění/ r.1975.Jeho verše překládala do češtiny jeho žena Olga Poláková, něco přeložil kdysi i O.F.Babler.Ve svazcích Severní Moravy jsou pověsti z úsovského gheta, Polákem stylizovaných.Většina jeho díla známa jen lit.historikům.Text cyklu Stadt der schwarzrn Tore/Město černých bran/, který vznikl za okupace, v Terezíně, obsahuje balady, bojov.písně, elegie, ukolébavky, satiry, uloženo v Památníku Terezín.Největším znalcem P.díla je prof.Ludvík Václavek, nynější děkan FFUP v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Burian, Václav: Veliké osamění./Rozhovor s básníkem V.A.Polákem.=Hanácké noviny, 1990, 3.3., S.3, příloha.; Poláková, O.: Vlastimil Artur Polák.=Hanácké noviny, 3.11, S.1.-příloha.; Václavek, Ludvík: : Zemřel V.A.Polák.=Vlastivědný věstník moravský, XLII, 1990, č.2, S.262.; Václavek, L.: Stati o německé literatuře vzniklé v českých zemích.Olomouc, UP 1991.;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Uherské Hradiště | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | chirurg, lékař, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
V letech 1941–1945 vedl kliniku v Brně. 1946– přednostou chirurgické kliniky FN a ved. katedry LF UP Olomouc. |
|||||
Zdroj: |
Kdy kde co v Olomouci 1992, červen, S. 1–2. |