Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Machová | |||||
Místo úmrtí: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Tlumačov, Zlín | |||||
Obory působení: | odborný publicista, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině soukromého zemědělce. Po absolvování pěti tříd
základní školy v Machové studoval na měšťanské škole v Tlumačově.
Každý den vstával ráno ve čtyři hodiny a chodil přibližně čtyři
kilometry tam a zpět. V letech 1937 až 1941 studoval na Učitelském
ústavu v Kroměříži. Po maturitě pracoval jeden rok jako pomocný dělník
u firmy Zajíc v Tlumačově, protože byl přebytek učitelů. Po krátké
učitelské praxi v obcích Přílepy a Mysločovice byl od roku
1943 totálně nasazen u firmy Studeník v Hulíně, kde pracoval do konce
války jako tesařský dělník. |
|||||
Zdroj: |
B.V.: K životnímu výročí významného moravského pedagoga.Zpravodaj VSMO 1983–1984, č.19–20., S.33.;. Fabian, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000. S. 177.; Zicháček, Vladimír: Významné životní jubileum docenta Ladislava Zeliny. 2012. email od zelina.jakub@centrum.cz (2.12.2013) |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Ladislav Zelina, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Držovice | |||||
Místo úmrtí: | Vrahovice | |||||
Místa pobytu: | Kokory, Kroměříž, Olomouc, Rokytnice, Třeština, | |||||
Obory působení: | kněz, prozaik, překladatel | |||||
Anotace: |
V roce 1890 absolvoval gymnázium v Kroměříži, poté bohosloví v Olomouci, kde vysvěcen r. 1895. Působil na Valašsku. Kokory 1895–1907, Rokytnice 1907–1916, poté dómským vikářem v Olomouci, r. 1934 odešel do pense. Členem DLU 1914–1935, 1919–1928 členem výboru. Publikoval pod pseudonymem J. Lesík. |
|||||
Zdroj: |
Poselství. Olomouc 1938. S. 299–300. |
|
||||||
Místo narození: | Nový Bohumín | |||||
Místo úmrtí: | Vidnava | |||||
Místa pobytu: | Javorník, Řím (Itálie), Těšín | |||||
Obory působení: | filozof, kněz, pedagog | |||||
Anotace: |
Všeobecné vzdělání získal ve svém rodišti.Ve studiu pokračoval v Bílsku na c.k. státním gymnáziu a pak v Těšíně, kde r. 1911 maturoval. Poté odešel studovat do Říma na papežskou Gregoriánskou univerzitu. Během čtyřletého pobytu dosáhl titulu bakaláře a licenciáta a 14.7.1914 doktora filozofie. V roce 1915 odešel do Innsbrucku, kde po tříletém studiu teologie na místní univerzitě byl 26.6.1917 místním sídelním biskupem vysvěcen. Počátkem r.1918 se vrátil do Říma a na Gregoriánské univerzitě vykonal 22.6.1918 doktorskou zkoušku z teologie. Po návratu do Slezska byl jmenován kooperátorem ve farnosti Narození Panny Marie ve Starém Bohuníně. Vynikající znalec jazyků. Znal slovem i písmem češtinu, francouzštinu, italštinu, latinu, němčinu a polštinu. Dne 1.10.1920 byl jmenován profesorem dogmatiky a apologetiky při vidnavském kněžském semináři. V tomto období se začal psát deník, z něhož se dochovalo 12 sešitů v pozůstalosti od ledna 1945 di června 1960. Své příspěvky publikoval v seminárním časopise. V roce 1951 se na vlastní žádost vrátil do aktivní kněžské služby ve Vidnavě, kde byl kooperátorem a duchovním správcem řádových sester internovaných ve Vidnavě a Javorníku. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM,seš.3 (15.). Ostrava 2002. S. 32–33. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Tovačov | |||||
Obory působení: | sbormistr | |||||
Anotace: |
Od roku 1852 působil ve Vídni, studoval a poté působil v Josefovském divadle a ve dvorní opeře 1863–1896. Roku 1869 místosbormistrem, 1875 sbormistrem Zpěváckého spolku slovanského. Koncert v Tovačově r. 1876. Přítel Ant. Dvořáka. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník I. Praha, SHV 1963, S. 145. ;Stárek, Z. : Slovník čes. sbormistrů. Praha 1982, S. 60. ;Axman, Emil: Morava v české hudbě XIX. století. Praha 1920, S. 45. ;Marek, P. : Bibliografie okresu Prostějov. Prostějov 1990. , zázn. č. 2313, 7054;, |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Opava, Těšín | |||||
Obory působení: | básník, spisovatel | |||||
Anotace: |
Pocházel z velmi chudých poměrů. Začal studovat v Těšíně,
pokračoval v Opavě, ale maturoval na gymnáziu v Kroměříži r.
1879. Poté studoval na vídeňské univerzitě filozofii, germanistiku a
historii a dosáhl doktorátu r. 1887. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.3.Opava 1979.S.22–23. BSSSM,seš.3 (15.).Ostrava 2002.S. 50. |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Jacob Julius David |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Tovačov | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Přestavěl zámek Tovačov na Moravě, vynikl v oboru gotiky, stavby synagog a hřbitovních kaplí |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: Slovník výtvar.umělc;.S.136.;. |
|
||||||
Místo narození: | Tovačov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Teplice nad Bečvou, Tovačov | |||||
Obory působení: | sbormistr, skladatel, zpěvák | |||||
Anotace: |
Syn kantora Josefa Förchtgotta . Studoval v Olomouci diecésní hlavní školu od r. 1838 , gymnázium do r. 1845, zároveň navštěvoval přednášky v české řeči a literatury na stavovské akademii u Al. V. Šembery v letech 1843–1846. Po studiu filozofie, kde jej učil J.Helcelet 1845–1848, poslouchal v Olomouci ještě práva a státovědu do r. 1851. Zároveň se učil hudbě u Lud. z Dietrichů a patřil k vlastenecké skupině Aloise V. Šembery. Zprvu psal německé sbory, organizoval hudební pořady českých besed a divadelních představení a byl sbormistrem pěveckého studentského kroužku od r. 1847. Za revolice 1848 byl velitelem studentské legie a členem výboru Slovanské lípy a spolupracoval s básníkem J. Vikem (1822–1896), na jehož slova napsal vlastenecký sbor " Přijde jaro přijde!". Mj. působil jako koncertní barytonista. nejdříve působil v německých zpěváckých spolcích, ale od r. 1860 patřil k zakladatelům Zpěváckého slovanského spolku, kde sbormistrem (1861–1874)., Slovanské besedy od 1865 aj. Sbormistrovská činnost blahodárně působila na jeho skladatelskou tvořivost. Trpěl vleklou tubrkulózou již marně léčil v Teplicích nad Bečvou a již nakonec podlehl. Na jeho rodném domě je pamětní deska od 1876. K jeho poctě založen v Praze pěvecký kruh Tovačovský (v r. 1883). Tovačovský skládal skladby chrámové, písně pro sbory mužské, kantáty, upravoval lidové písně. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník. 2. Praha 1965. S.785–786.; |
|
||||||
Místo narození: | Lesnice | |||||
Místo úmrtí: | Verona (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Nový Jičín, Šumperk, Toronto (Kanada), Zábřeh | |||||
Obory působení: | bohemista, filolog, lingvista, literární vědec, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval na gymnáziu v Zábřehu a Litovli, kde r. 1941 maturoval. 1941–1944 působil jako učitel, 2 roky v koncentračním táboře. Po válce studoval FF UK Praha, 1948–1953 učil jako středoškolský profesor v Novém Jičíně a Šumperku. 1953–1968 v ČSAV.Emeritní profesor univerzity v kanadském Torontu. Čestný doktor Masarykovy univerzity v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých spisovatelů.Toronto, 1982.;Schneider, Jan: Lubomír Doležel. In: Machala: Česká a slovenská literatura v exilu a samizdatu.Olomouc, FFUP 1990.S.117–118.;.Fabián, J.- Ševčíková, H.:Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě.A-Fi. Valašské Meziříčí 2009., S. 81.; Machala, L.: Za profesorem Lubomírem Doleželem. Žurnál 2.2.2017. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kostelec na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Velké Opatovice | |||||
Místa pobytu: | Praha, Tovačov, Věrovany | |||||
Obory působení: | sochař akademický | |||||
Anotace: |
K. Otáhalovi brzy zemřeli rodiče (otec v roce 1914 a matka v roce
1917). Po smrti otce nastoupil do učení na mlynáře v Nenakonicích u Dubu
nad Moravou (dnes součást Věrovan) a v tomto mlýně pracoval. Uvedené
řemeslo mu mělo v letech války zajistit lepší obživu. Ubytování získal
u L. Korábové, která se o něj starala jako o vlastního syna. Ve volných
chvílích se věnoval kreslení (rád kreslil už na kostelecké obecné
škole). Stal se také členem Sokola a zde se seznámil s otcem Bohumila
Venclíka, panem Bohumilem Venclíkem st., hrnčířem a kamnářem
v sousedním Tovačově, od kterého si bral modelovací hlínu. Vedle
malování začal totiž i modelovat. Když nastoupil vojenskou službu,
nadále se věnoval malování, dokonce od něj důstojníci některé obrazy
koupili a doporučovali mu, aby se věnoval malování profesionálně. Pro rodný Kostelec vytvořil bronzovou sochu přítele, básníka Petra Bezruče, další kresby a obrazy byly umístěny v Památníku Petra Bezruče v Kostelci, pro zámek v Čechách zase sochu Josefa Mánesa. Manželkou Karla Otáhala byla Jiřina Popelová-Otáhalová ( 1904–1985), univerzitní profesorka, filozofka, komenioložka a v letech 1950–1953 rektorka Univerzity Palackého v Olomouci Do Velkých Opatovic přišel v r. 1943, buduje tady ateliér a město se mu na zbytek života stává domovem, kde umírá. Karel Otáhal po sobě zanechal bohaté kulturní dílo, v počtu 470 soch, plastik, reliéfů a kreseb. Opatovicícm věnoval sochu B. Smetany v parku, reliéfy sv. Jiří a Křest Páně v kostele, reliéfy Písně milostné a Písně svatební v obřadní síni města, reliéf B.A. Wiedermana na jižním křídle zámku, reliéfy P. Bezruče, J.B. Foerstra a ještěra na Hradisku a řadu osobních kreseb. Ve své závěti odkázal Velkým Opatovicím více jak 40 modelů bust a kreseb, které daly základ vzniku Pamětní síně Mistra sochaře. Přezdíván " sochařem hudby". |
|||||
Zdroj: |
Kulturní kalendář 1991.Olomouc, Okr.knihovna 1990, S.5.;
Kolář, B.: Umělec Hané.=Stráž lidu (Prostějov), 5.2.1986, S.6.;. Bartková, Hana – Prostějovský týdeník (3.8.2012) – http://www.itydenik.cz/…karel-otahal |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Bystrovany, Lutín, Olomouc, Těšetice, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | publicista odborný, učitel, včelař | |||||
Anotace: |
V rodišti žil šest let, obecnou školu a pět tříd německé reálky
vychodil v Kroměříži, kde pobýval u tety. Pak studoval na učitelském
ústavu v Olomouci, kde v roce 1878 maturoval a poté nastoupil jako
podučitel do školy v Těšeticích. Zde založil čtenářský spolek, ve
kterém aktivně přednášel o historii, přírodě a literatuře. V roce
1881 přešel do Lutína, kde učil 11 let. Pedagogickou dráhu ukončil na
jednotřídce v Bystrovanech, kde působil pětadvacet let, až do
penzionování v roce 1917. |
|||||
Zdroj: |
Plachá, Z.: Rajmund Orel. Velkobystřické noviny,1995, č.2,S. 5–6. Ševčíková,H.: Červencová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2002, č. 7. |
|||||
Poznámka: |
Tatínek paní Zdenky Plaché (*1923) |
|
||||||
Místo narození: | Protivanov | |||||
Místo úmrtí: | Urbanov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Olomouc, Třebíč | |||||
Obory působení: | literární teoretik, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Literární historik zabývající se antickou a čes. literaturou, autor cestopis. fejetonů. 1881 / 1884 učil na SG v Olomouci, latinu a řečtinu, poté do r. 1890 v Kroměříži. Od r. 1890 v Brně, kde též pohřben. Žák a přítel Fr. Bartoše. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.Díl 2, část 2.Praha 1993, S.856.; Ottův slovník naučný, 14.díl, Praha 1899. |
|
||||||
Místo narození: | Šakvice | |||||
Místo úmrtí: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Luhačovice, Štěpánov, Troubelice | |||||
Obory působení: | odborný publicista, pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen na Břeclavsku. Od r. 1911 působil jako odborný učitel ve Štěpánově, později ředitel obec. školy v Troubelicích, okresní škol. insp. se sídlem v Šumperku od r. 1922 – 1928, požádal o uvolnění ze zdravot. důvodů. Od r. 1928 – 1939 ředitel obecné a měšťanské školy ve Štěpánově. Na vl. žádost ze zdrav. důvodů odešel předčasně do pense k 1. 8. 1939. Přestěhoval se do Luhačovic. Zemřel v Uherském Hradišti v nemocnici. Publikoval v učitel. časopisech. Autor učebnic pro měšťanské školy a autor monografie Štěpánov (1928). Pedagogické spisy vydával pod pseud. Hanuš Solitude. Recenzent nově vydávaných učebnic. |
|||||
Zdroj: |
Kronika národní školy Štěpánovské 1886 / 1953.S.243, 268, 180, 300.;OA Olomouc.;Kronika obce Štěpánova od r. 1927.OA Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Vysoké Mýto | |||||
Místo úmrtí: | Třinec | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šumperk, Třinec | |||||
Obory působení: | programátor, publicista odborný, šachista, šachový skladatel | |||||
Anotace: |
Rod. jménem Sikora Jan. Šachy jej naučil ve třinácti letech otec. V době středoškolských studií v roce 1957 se účastnil krajského přeboru dorostu v Olomouci. Maturoval v roce 1959 na gymnáziu v Šumperku a pak dva roky pracoval jako soustružník. Poté narukoval na 26 měsíců k PTP do Rimavské Soboty. Po návratu z vojny mu přestala platit první VT v šachu a musel začínat znovu. Pracoval jako technolog po dobu pěti let. V roce 1965 vyhrál Krajský přebor Ostravského kraje a získal zároveň titul km (kandidát mistra). V roce 1968 se odstěhoval do Třince, kde začal pracovat jako programátor a posléze jako systémový inženýr. Na 64 polích získával jeden úspěch za druhým a v roce 1974 se stal Mistr sportu a r. 1981 Mezinárodním mistrem. Věnoval se také skladatelské soutěži. Složil na 20 studií a v r. 1988 získal 1. cenu v prestižním maďarském časopisu Sakkelét. V periodiku Československý šach 1984 uveřejnil 18 studií. Též byl rozhodčím dvou mezinárodních turnajů.V roce 2008 se účastnil Mistrovství Evropy seniorů (nad 60 let) s pětičlenným týmem předních reprezentantů ČR a z Drážďan přivezl zlaté medaile. |
|||||
Zdroj: |
Almanach moravskoslezských problémistů. Brno SNZZ 1999. S.19. http://sachymosty.webnode.cz/…ikora-lerch/ Malá encyklopedie šachu. Praha, Olympia 1989. S.194. http://otavinka.blog.cz/1209/jan-lerch http://otavinka.blog.cz/…ici-sachista https://www.chess.cz/…ikora-lerch/ |
|||||
Poznámka: |
IM Jan Sikora Lerch |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zborov | |||||
Místo úmrtí: | Třeština | |||||
Místa pobytu: | Třeština | |||||
Obory působení: | podnikatel | |||||
Anotace: |
Narodil se v osadě Háj u Třeštiny. Po otci zdědil mlynářské řemeslo. 1894 zakoupil pro osvětlení podniku první dynamo a stal se tak jeden z prvních průkopníků elektrizace na celé Moravě. Elektrárna byla uvedena do provozu v r. 1901. Brzy se začaly připojovat na elektrickou síť další obce v okolí. V letech 1921–1922 postavil u nově vybudovaného náhonu řeky Moravy moderní vodní elekrárnu s dvěma turbínami, takže mohl elekřinou zásobovat široké okolí. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998. S.113; Zatloukal,P.: Vodní elektrárna a rodinný dům v Háji u Mohelnice.In: Severní Morava 48, 1984.S. 38–43.; |
|
||||||
Místo narození: | Bělkovice-Lašťany | |||||
Místo úmrtí: | Třebíč | |||||
Místa pobytu: | Libina, Olomouc, Šternberk, Třebíč | |||||
Obory působení: | básník, publicista | |||||
Anotace: |
Základní školu vychodil v rodišti a poté studoval reálné gymnázium ve Šternberku. Po dvou letech školu opustil a nastoupil do učení jako tkadlec v Libině na Šumpersku. Po vojně r. 1954 pracoval jako skladník v Mototechně v Olomouci. Od r. 1970 žije v Třebíči, kde byl do r. 1976 skladníkem v.p. Technomat. Od roku 1960 publikoval v novinách a časopisech: Rudé právo, Květy, Rovnost, Tvorba, Literární měsíčník aj. Debutoval básnickou sbírkou Ptačí krajiny (Ostrava, Profil 1973), ale jako bibliofili vydal sbírku Milostiplná ( Třebíč vl.n. 1970). Vydal řadu bibliofilských tisků. Autor intimní a přírodní lyriky: Aby už nikdy (Třebíč 1972), Krajiny usmíření (Třebíč 1974), T tvých zahradách (Třebíč, Klub přátel poezie 1975, ilustrace V.Toman), Chystání léta (Brno, Blok 1980). |
|||||
Zdroj: |
Slavíková, Věra: Spisovatelé Jihomoravského kraje.Brno KJM 1989;Slovník české literatury 1970–1981.Praha ČS 1985, S.50–51;Lid.demokracie, 30.12.1991.. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Tasov | |||||
Místo úmrtí: | Třebíč | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kučerov, Šternberk, Tasov | |||||
Obory působení: | spisovatel | |||||
Anotace: |
Maturoval na G v Třebíči 1898, poté studoval bohosloví v Brně, vysvěcen roku 1902. Přátelství s O. Březinou. Spolupracavoval s Dostálem-Lutinovem, F. Dohnalem, J. Florianem a F. Bílkem z Chýnova, který mu knihy ilustroval. Působil 1902–04 v Kučerově, 1904–1911 s Florianem, po r. 1911 došlo k roztržce. 1907 se rozešel s Katolickou modernou. 1913 přátelství s F. X. Šaldou, 1918 s P. Kytlicovou. R. 1919 ve Šternberku. Od r. 1945 trvale v Tasově, zemřel v nemocnici v Třebíči, pohřben v Tasově. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.1.Praha 1985, S.526–530.;. Olič,Jiří: Čtení o Jakubu Demlovi. Olomouc, Votobia. 1993.; |
|
||||||
Místo narození: | Bedihošť | |||||
Místo úmrtí: | Třebíč | |||||
Místa pobytu: | Brno, Havlíčkův Brod, Olomouc, Plzeň, Praha, Tábor, Třebíč | |||||
Obory působení: | odborný publicista, středoškolský pedagog, zoolog | |||||
Anotace: |
Studoval německé gymnázium v Olomouci, české gymnázium v Brně. Po maturitě absolvoval přírodovědeckou fakultu UK Praha r. 1877. Poté působil jako středoškolský profesor v Táboře, Havlíčkově Brodě, Brně, Plzni a Třebíči. Sběratel měkkýšů. R. 1884 první práce o výskytu měkkýšů na Moravě. Publikoval ve Vesmíru. Spolupracoval s encyklopedií Ottova slovníku naučného, do I. dílu. Přispěl k rozvoji malokologie. Autor knihy : Měkkýši čeští (1892) uloženo v MZM v Brně. Jeho příspěvky najdeme též v ve Věstníku Klubu přírodovědeckého v Prostějově (1902, 1906), První výročíní zpráva Klubu Přírodovědců v Prostějově (1898), 19. Program c.k. Státního gymnásia v Třebíči. Lišejníky sebrané v okolí Třebíče.1896. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1940. S.51.;MSN.7.Praha 1933, S.459.;Flašar, I.: Český malokozoolog prof.J.Uličný.ZVÚO 1964, č.118. S.18–23.;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Jaroměřice | |||||
Místo úmrtí: | Třebětice | |||||
Místa pobytu: | Švábenice, Třebětice | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Od roku 1891 spolupracovník A.C.Stojana. |
|||||
Zdroj: |
Pinkava, Jaroslav : Jaroměřická zastavení, Jaroměřice 1992., S.46.;. |
|
||||||
Místo narození: | Tovačov | |||||
Místo úmrtí: | Tovačov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Tovačov | |||||
Obory působení: | folkloristka | |||||
Anotace: |
Pocházela z Tovačova, kde prožila celý svůj život. Absolv.ovala Vyšší dívčí školu v Praze, poté působila jako učitelka ručních prací a věnovala se národopisné činnosti. Byla sběratelkou lidových písní a tanců, lidových zvyků. Spolupracovala s Vlastenec. spolkem muzejním v Olomouci. Podílela se na zprracování 3 sešitů Národních tanců na Moravě (Brno, 1891–93). V Tovačově založila národopisnou skupinu, kde nacvičovala hanácké tance a scénicky zpracovávala výroční a rodinné zvyky. Skupina poprvé vystoupila v Tovačově (1889), v Brně, Ostravě, Olomouci, Přerově a Vídni. |
|||||
Zdroj: |
Z pozůstalosti F.X.Běhálkové.=Český lid, 44, 1957, č. 5, S.199–203.; Kanyza, J.: F.X.Běhálková.=ZKVMO, 7, 1957, č. 70, S. 68–70.; Wurm, I.: Nekrolog.=ČVSMO, 24, 1907, č. 95–96, S. 147–151.; Československý hudební slovník osob a institucí 1.díl, A-L, Praha 1963.; Týnecké listy, 4/2007, S. 9; |
|
||||||
Místo narození: | Bučovice | |||||
Místo úmrtí: | Tovačov | |||||
Místa pobytu: | Kojetín, Olomouc, Tovačov | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Studoval v Kojetíně, učitelský kurs absolvoval v Olomouci. Od r. 1810 učil na škole v Tovačově, od r. 1814 řídícím školy a ředitel kůru. Na tovačovském kůru prováděl české chrámové skladby (mj. i Mši J.J.Ryby). Vychoval syna Arnošta (1825–1874). |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1963.S.340.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Kojetín | |||||
Místo úmrtí: | Tovačov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kojetín, Kroměříž, Tovačov, Vsetín | |||||
Obory působení: | sběratel pověstí, spisovatel | |||||
Anotace: |
Stud. G v Kroměříži, 1927 začal stud. bohosloví, po 4 semestrech studia zanechal. V roce 1951–57 vedl kroniku města Kojetína, od 1959–1975 okres. archivář a správce muzea v Tovačově. Zájem o místní a historic. pověsti. V r. 1973 natočila Čs. televize, stud. Ostrava pořad Zázračná slunečnice. , jako součást Academia filmu Olomouc 1974. Sledovaná tvorba. Hanác. pověsti a pohádky, pověsti o hradech a zámcích |
|||||
Zdroj: |
Doupalová, Eva: Slovník sběratelů pověstí.Olomouc 1987,S.185–186.; Přichystal.A.: Beletristický obraz minulosti města Olomouce.Olomouc, SVK 1980.; Sborník Státního archivu v Přerově.1993.S.39.;. |
|
||||||
Místo narození: | Grygov | |||||
Místo úmrtí: | Tišnov | |||||
Místa pobytu: | Boskovice, Brno, Hustopeče,, Prešov (SR), Tišnov, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, sbormistr | |||||
Anotace: |
Studoval na brněnské konzervatoři housle a skladbu. Působil v Hustopečích, Prešově na učitelském ústavu, ve Valašském Meziříčí. 1937–1948 a Tišnově. Jako sbormistr obnovil činnost mužského pěveckého sboru Beseda ve Valašském Meziříčí. Je autorem studie Škola sborového zpěvu. |
|||||
Zdroj: |
Fabián,J. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Valašské Maziříčí 2009. S.75–76.; |
|
||||||
Místo narození: | Těšetice | |||||
Místo úmrtí: | Těšetice | |||||
Místa pobytu: | Těšetice | |||||
Obory působení: | politik, rolník, starosta obce Těšetice | |||||
Anotace: |
Agrární politik, zemský a říšský poslanec. 1903 – starosta obce Těšetice. 1906–1907 zasedal v Moravském zemském sněmu. 1907–1918 na rakouské Říšské radě za agrární stranu, 1918–1920 poslanec Revolučního národního shromáždění. Též čestným občanem obce Štěpánova. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.147–148.;. Wikipedia.cz Čestné občanství obce Štěpánova. Ze Štěpánova, 2010, duben. |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Těšetice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov, Příbor, Těšetice | |||||
Obory působení: | houslista, sbormistr, skladatel, učitel, varhaník | |||||
Anotace: |
Narodil se v obci Biskupství, která je dnes součástí Náměště na Hané. Pocházel z rolnické rodiny, ale jeho otec byl venkovský písmák a muzikant. Hudební základy získal doma a zdokonalil se soukromým studiem u Josefa Nešvery. Stal se dobrým houslistou a varhaníkem a své první skladby napsal již v 15 letech. Studoval na gymnáziu v Olomouci a v Přerově (1879– 1883) a na učitelském ústavu v Příboře do r. 1887. Nejprve byl podučitelem na Svatém Kopečku u Olomouce. V roce 1904 byl jmenován učitelem (později i řídícím učitelem) v Těšeticích, kde ředitelem kůru. Setrval až do odchodu do důchodu. Ani v důchodu se hudby nevzdal. V Olomouci vedl pěvecký kroužek učitelů z řad důchodců. V Těšeticích založil a řídil pěvecký sbor i orchestr. S ochotníky prováděl hry se zpěvy a uvedl i Blodkovu operu V studni. Jako skladatel se věnoval převážně chrámové hudbě. Jeho světské skladby vycházely z melodiky hanáckých lidových písní a jeho písně a sbory byly komponovány většinou na hanácké texty. Pro sbory napsal: Smržecky pěsničke, Haná zpívá aj. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.239–240.;. |