Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Žatec | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Litoměřice, Lovosice, Olomouc, Praha, Třebenice | |||||
Obory působení: | básník, lékař, spisovatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Dětství a mládí prožil v Praze. Studoval gymnázium v Libni a už za studií psal básně pod různými pseudonymy. Vychován byl ve dvojjazyčném, česko – německém prostředí. Teprve po 2. světové válce mohl absolvovat lékařskou fakultu Karlovy univerzity. V té době se rodiče přestěhovali do Ústí nad. Labem a posléze do Kralup n. Vltavou.. Chirurgickou praxi začal získávat v litoměřické nemocnici a krátce působil také v Lovosicích a po tři roky zastupoval obvodního lékaře v Třebenicích. V těchto letech se natrvalo seznámil s mnoha pozoruhodnými lidmi dané lokality, zamiloval si celé dolní Poohří i České středohoří – a z četných vyprávění ho zaujala zejména postava třebenického vlasteneckého lékaře Václava Paříka.. Byla to doba, kdy se začal intenzivně zabývat regionálním kulturně historickým bádáním a dějinami lékařství. V roce 1956 se oženil a odešel na Moravu. Nastoupil na I. chirurgickou kliniku Fakultní nemocnice v Olomouci, kde záhy získal vedoucí postavení a současně se stal docentem katedry chirurgie lékařské fakulty při Palackého univerzitě. Po roce 1989 byl jmenován profesorem. V každém místě svého působení a zejména v Olomouci se podílel na práci spolků a vědeckých společností. Byl dlouholetým členem výboru VSMO, předsedou její sekce pro dějiny lékařství a v období let 1973–1976 předsedou celé společnosti. Byl autorem mnoha odborných přednášek a publikací, skript pro studenty a dvou monografií z oboru traumatologie pohybového ústrojí. Kromě náročného povolání se po desítky let úspěšně věnoval i – historii lékařství. Své práce publikoval v různých časopisech a zčásti také knižně, jen několik jich zůstalo v pouhých rukopisech..Velká část historicko – badatelských prací Eduarda Wondráka se týkala Olomouce a vůbec Moravy. Mezi početnými náměty, které v některých případech zpracoval velmi rozsáhle, jde o historii olomoucké univerzity, o Societas incognitorum, o lékaři J. E. Bollmannovi, který se pokusil vysvobodit z olomoucké pevnosti uvězněného M. J. Lafayetta – a řadu dalších. Největší zásluhou Prof. MUDr. Eduarda Wondráka , CSc. zůstává jeho přínos k poznání života a díla Alberta Schweitzera. Stal se nejen autorem první české monografie o tomto velkém humanistovi a spoluorganizátorem symposií, ale zejména trvalým propagátorem jeho odkazu. V roce 1968 vyšla jeho kniha „Albert Schweitzer“ a v roce 1995 rozšířené vydání „Albert Schweitzer a Lambaréne“. Od mládí rád cestoval doma i v cizině, poznal dokonale Vídeň, Berlín i Paříž. Znalost cizích jazyků mu umožňovala bezprostřední styk s evropskou literaturou, především německé oblasti. Byl mnohostranným sběratelem, zajímal se o výtvarné umění a byl i znalcem lidových maleb na skle. V roce 1979 vydal bibliofilii „Pět kouzel a jiné básně“ a v roce 1994 básnickou sbírku „Ohlédnutí“. Z díla: Albert Schweitzer.Praha Orbis 1968, ;Krev smyly deště.Osudy a utrpení roku 1866.Hradec Králové, Kruh 1989.;. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973, S.323.;Žurnál, 1993, č.11, S.5.; Maňák, P.: Neúnavný propagátor filozofie Alberta Schweitzera. In: Kolář,B.: Z paměti literární Olomouce.2. Olomouc VSMO 2006. S.158–161. ; Smejkal, B.: Eduard Ondrák a literatura. In: Kolář,B.: Z paměti literární Olomouce 2. Olomouc 2006. S. 162–164.; Ševčíková, Hana: Říjnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2009,č.10.S.5. |
|
||||||
Místo narození: | Zborov | |||||
Místo úmrtí: | Třeština | |||||
Místa pobytu: | Třeština | |||||
Obory působení: | podnikatel | |||||
Anotace: |
Narodil se v osadě Háj u Třeštiny. Po otci zdědil mlynářské řemeslo. 1894 zakoupil pro osvětlení podniku první dynamo a stal se tak jeden z prvních průkopníků elektrizace na celé Moravě. Elektrárna byla uvedena do provozu v r. 1901. Brzy se začaly připojovat na elektrickou síť další obce v okolí. V letech 1921–1922 postavil u nově vybudovaného náhonu řeky Moravy moderní vodní elekrárnu s dvěma turbínami, takže mohl elekřinou zásobovat široké okolí. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998. S.113; Zatloukal,P.: Vodní elektrárna a rodinný dům v Háji u Mohelnice.In: Severní Morava 48, 1984.S. 38–43.; |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hradec Králové, Mohelnice, Olomouc, Plzeň, Terezín | |||||
Obory působení: | básník, fotograf, kulturní pracovník, publicista, redaktor, rozhlasový pracovník, webmaster | |||||
Anotace: |
Od útlého dětství až do roku 1973 žll v Mohelnici a poté v Olomouci. Studoval gymnázium v Hejčíně a po maturitě odešel studovat VUT do Brna, kde studoval v letech 1982–1987 obor automatizace řízení výroby a technologie. Po promoci odešel pracovat do n.p. Prefa Olomouc a pak odešel na vojnu, zprvu do Terezína a pak Plzně. Od října 1988 – konce roku 1992 pracoval ve VKOL. Na oddělení automatizace. K 1.1. 1993 nastoupil v Českém rozhlase , studio Hradec Králové kde působí dosud, naní (2014) jako produkční a webmaster. Rád fotografuje a zabývá se dokumenatční a uměleckou fotografií. Podílel se na knize „Prostory smrti“ (1996). K narozeninám mu vyšla básnická sbírka " Líné královehradecké ryky" čímž si splnil svůj sen. (2014) |
|||||
Zdroj: |
http://otavinka.blog.cz/…/milan-bajak Osobnosti moravy – osobní sdělení hš – 16.2.2014 |
|||||
Poznámka: |
Ing. Milan Baják. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Olomouc, Šternberk, Tovačov | |||||
Obory působení: | knihomil, lékárník, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Působil v lékárně v Tovačově 1902–1903 a pak od r. 1905; Ve Šternberku pobýval v r. 1904 a v r. 1905 se ženil (21.10.1905) v Olomouci. Zemský lékárník v Brně.R.1923 redaktor čas.Bibliofil.Publikoval v čas. Grafický obzor, Typografie aj. |
|||||
Zdroj: |
Fukal, R.: Mojmír Helcelet osmdesátník.-VVM, 13, 1958, S.258–260, obr.; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, 1962, S.76.; Masarykův slovník naučný.III.Praha 1927, S.123.; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.36.;. |
|||||
Poznámka: |
PhMr. Mojmír Helcelet |
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Prostějov, Tlumačov, Vyškov | |||||
Obory působení: | folkloristka, lidová umělkyně, národopisná pracovnice, odborná publicistka, učitelka | |||||
Anotace: |
Po maturitě na pedagogickém gymnáziu v Brně roku 1951 pokračovala do roku 1957 ve studiu na Peadgogické fakultě MU v Brně, obor čeština a ruština. V letech 1951–1989 působila jako učitelka češtiny a ruštiny na základní škole ve Vyškově. Marie Pachtová se dlouhodobě věnuje udržování tradic lidové umělecké výroby na Hané. Vztah k lidové kultuře u ní v dětství formovala babička Josefa Kudličková a ve škole učitelka ručních prací Julie Kummerová-Kubíčková. Marie Pachtová vedla kurzy hanáckých kraslic zdobených slámou pro školní mládež a zúčastňovala se soutěžních přehlídek. V roce 1972 získala za kolekci hanáckých kraslic osvědčení mistryně lidové umělecké výroby. V Prostějově iniciovala regionální soutěž O nejklásnějsí kraslici. Slámovou intarzií zdobí bižuterii, dopisnice a další upomínkové předměty. Zabývala se také hanáckým obřadním pečivem. Spolupracuje s vyškovským dětským souborem Klebetníček a jako lektorka a členka porot pomáhala dalším dětských kolektivům z Hané (využití mluveného slova, dětských her a zvyků v pásmech). Pro soubory vydala tři výbory dětského folkloru z Hané. V roce 2006 se Marie Pachtová stala čestnou občankou města Vyškova za uchování tradic a folkloru. Sběratelka lidových písní, tanců, zvyků. Účast na regionálních konferencích Lidová kultura Hané. Spolupráce s OKS Olomouc, OKS Vyškov a Duha Prostějov. Umělecká vedoucí souboru děckého folklorního hanáckého souboru Klebetníček, který byl založen v r. 1970, členka výboru HANFOS za Vyškovsko od r. 1998. Autorka her, výročních obyčejů a různých lidových pásem " Hanáckým dětem I.-III." (Prostějov, Duha, 1985, 1987, 1995).Účinkovala též na XXVII. prostějovských hanáckých slavnostech 2009 komponovaným pořadem Či só hode. V červnu 2016 dostala vyznamenání Jihomoravského kraje Mistr řemeslné umělecké výroby. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení. HŠ 2001; listopad 2016; Vysílání radia PROGLAS 10.8.2008. http://otavinka.blog.cz/…rie-pachtova |
|||||
Poznámka: |
Mgr.Marie Pachtová Narozena v Dědicích (n. Vyškov-Dědice) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vysoké Mýto | |||||
Místo úmrtí: | Třinec | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šumperk, Třinec | |||||
Obory působení: | programátor, publicista odborný, šachista, šachový skladatel | |||||
Anotace: |
Rod. jménem Sikora Jan. Šachy jej naučil ve třinácti letech otec. V době středoškolských studií v roce 1957 se účastnil krajského přeboru dorostu v Olomouci. Maturoval v roce 1959 na gymnáziu v Šumperku a pak dva roky pracoval jako soustružník. Poté narukoval na 26 měsíců k PTP do Rimavské Soboty. Po návratu z vojny mu přestala platit první VT v šachu a musel začínat znovu. Pracoval jako technolog po dobu pěti let. V roce 1965 vyhrál Krajský přebor Ostravského kraje a získal zároveň titul km (kandidát mistra). V roce 1968 se odstěhoval do Třince, kde začal pracovat jako programátor a posléze jako systémový inženýr. Na 64 polích získával jeden úspěch za druhým a v roce 1974 se stal Mistr sportu a r. 1981 Mezinárodním mistrem. Věnoval se také skladatelské soutěži. Složil na 20 studií a v r. 1988 získal 1. cenu v prestižním maďarském časopisu Sakkelét. V periodiku Československý šach 1984 uveřejnil 18 studií. Též byl rozhodčím dvou mezinárodních turnajů.V roce 2008 se účastnil Mistrovství Evropy seniorů (nad 60 let) s pětičlenným týmem předních reprezentantů ČR a z Drážďan přivezl zlaté medaile. |
|||||
Zdroj: |
Almanach moravskoslezských problémistů. Brno SNZZ 1999. S.19. http://sachymosty.webnode.cz/…ikora-lerch/ Malá encyklopedie šachu. Praha, Olympia 1989. S.194. http://otavinka.blog.cz/1209/jan-lerch http://otavinka.blog.cz/…ici-sachista https://www.chess.cz/…ikora-lerch/ |
|||||
Poznámka: |
IM Jan Sikora Lerch |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vsetín | |||||
Místa pobytu: | Hulín, Kroměříž, Prostějov, Tršice | |||||
Obory působení: | projektant | |||||
Anotace: |
Realizace: sídliště a byt. soubory Žabínek v Hulíně, , Oskol v Kroměříže, sídliště Okružní, Svobody, Brněnská v Prostějově, Výzkum. ústav obilnářský Kroměříž, , sklad a sušárna chmele v Tršicích. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.209.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vojtěchov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hněvkov, Klopina, Kosov u Zábřeha, Prostějov, Třeština | |||||
Obory působení: | knihovník, pedagog, politik komunální | |||||
Anotace: |
Absolvoval RG v Prostějově, poté externě učitel. ústav v Příboře. Od září 1930 učil v Klopině, poté v Třeštině a Pavlově u Mohelnice. Od prosince 1932 učitelem v Kosově u Zábřeha, po r. 1945 působil 14 let v Hněvkově u Zábřeha. Byl zde knihovníkem, psal kroniku školy, předsedou MNV, autor učebnic, přispíval do časopisu Komenský, prac. v komisi OPS a KPÚ. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990, S.153–154.fotografie.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vinary | |||||
Místo úmrtí: | Bergen-Belsen (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Nový Bydžov, Nymburk, Olomouc, Praha, Telč, Trutnov | |||||
Obory působení: | legionář, odbojář, odborný publicista, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Kozojídkách poblíž Nového Bydžova (n. Vinary). Maturoval na gymnáziu v Novém Bydžově. V roce 1914 absolvoval studium češtiny, němčiny a tělesné výchovy na UK v Praze. Podílel se na formování českých legií. Jako poručík se vyznamenal v bojích v okolí Vladivostoku. Pedagogicky působil na nymburské reálce (1921), na gymnáziu v Trutnově (1922–1925) a od roku 1925 na Slovanském gymnáziu v Olomouci. 1.9.1938 působil jako ředitel gymnázia v Telči. Zapojil se do odboje. 3.9.1940 byl zatčen gestapem. Byl vězněn v Jihlavě, Vratislavi, poté koncentrační tábor Oranienburg a Bergen-Belsen. Při evakuaci tábora umírá. |
|||||
Zdroj: |
Primum necessarium je vzdělání a mravnost.Olomouc: Slovanské gymnázium v Olomouci, 1997.S.311–312.foto.; |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: konec března 1945 |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Teplice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Teplice | |||||
Obory působení: | dirigent, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Dirigent MF a zástupce uměleckého ředitele MF v Olomouci od 1.9.1948 do 31.8.1956, pedagogicky působil na UP 1950–1953.Umělecký ředitel a dirigent Krušnohorského orchestru v Teplicích 1957–1963, jako dirigent do 1985. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1963.S.88.; Kapitply z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973.S.347.; ČBS.Praha 1992.S..43.;Katalog členů MF |
|
||||||
Místo narození: | Vícenice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Třebíč | |||||
Obory působení: | archeolog, historik, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Od r. 1959 pracuje v Moravském muzeu v Brně, vybudoval historicko archeologické odd., redaktor Vlastivěd.věstníku moravského. Prof. PhDr. Vladimír Nekuda DrSc. |
|||||
Zdroj: |
Rodná země. Sborník k 100. výročí Musejní a vlastivědné společnosti v Brně a 60. výročí narození PhDr. V.Nekudy. Brno 1988. – Z díla: Stopadesát let Moravského musea v Brně. Brno, Mor. museum 1969. – Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno, KN 1961. Měřínský, Zdeněk: K sedmdesátinám doc.dr.Vladimíra Nekudy, Dr.Sc. Časopis Matice moravské, r.116, č.2, 1997, S.560–564 |
|
||||||
Místo narození: | Veselíčko | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Karviná, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Orlová, Ostrava, Petřvald, Soběchleby, Spálov, Tršice | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, odborný publicista, osvětový pracovník, učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
V letech 1918–1925 studoval reálku v Lipníku nad Bečvou a od r. 1920 byl členem smíšeného sboru žáků, od r. 1924 působil ve studentském kroužku jako divadelní ochotník, zpěvák a organizátor pod patronací člena PSMU prof. Širokého. 1925/1926 byl na abiturientském kursu učitel. ústavu v Brně žákem J. Černíka. Po nástupu do učitelského povolání r. 1926 vytvářel nebo vedl již existující pěvecký sbor na každé škole, kde působil. Zprvu učil ve Spálově, pak v Tršicích, v Soběchlebech. Od r. 1930 činný v mužském sboru Smetana v Karviné, od 1933 v Orlové, kde byl sbormistrem J. Šoupal. Ten ho přivedl r. 1935 do PSMU, kde byl později 12 let předsedou. Byl členem smíšeného sboru Janáčkovy Filharmonie v Ostravě. Publikoval v denním tisku o zpěvu, organizaci koncertů ( Mladá fronta, Nová svoboda, Lidová demokracie), pravidelně psal i do Hudebních rozhledů, Kulturního měsíčníku, slovenského časopisu Rytmus, dodával zprávy do rozhlasu. Vydával měsíčník Informátor určený pěveckým sborům Smkraje. Historikem PSMU. Zemřel v Radvanicích (n.m.část Ostravy). |
|||||
Zdroj: |
Českoslov. hudební slovník osob a institucí, 2.díl, Praha 1965, s.221.; Slovník českých sbormistrů. 2. Praha 1982. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11. Ostrava 1998. S.109. |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov, Tovačov | |||||
Obory působení: | osvětový pracovník, učitel | |||||
Anotace: |
Působil jako ředitel měšťanské školy v Tovačově a v Přerově, osvětový pracovník. |
|||||
Zdroj: |
KP 1959, č.5.;KP 1963, č.2.;Spáčil, Vladimír : Historický místopis okr.Olomouc – venkov.Olomouc 1968.S.144.;Springer, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.52.;. |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místa pobytu: | Lazničky, Olomouc, Praha, Přerov, Stará Voda, Tršice, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | právník, skautský činovník | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Čechovice (m.č. Velký Týnec). Rodina bydlela
v Lazničkách u Přerova, poté v Tršicích, kde chodil do 6. –
9. třídy ZŠ. V Přerově absolvoval střední průmyslovou školu
strojnickou a to v letech 1964–1968. V roce 1968 vstoupil do Junáka a
začal se věnovat skautinku. Po vojně působil u policie v Olomouci a
dálkově studoval vysokou školu v Praze a to v letech 1981–1986, kdy
promoval jako JUDr. Nyní má škola název Policejní akademie. Skautský
životopis : duben 1968 vstup do Junáka, oddíl Lazničky okres Přerov,
vedení družiny září 1968 nástup vojenské základní služby
Kroměříž, vedení družiny v oddíle vodních 1990 obnova Junáka a založení oddílu Čechovice pod střediskem Velká
Bystřice pomoc při zakládání oddílů Velký Týnec a Doloplazy
1992 založení střediska Velký Týnec s oddíly Čechovice, Doloplazy,
Velký Týnec, Krčmaň, Vacanovice a vedení střediska 1993 složení
vůdcovské zkoušky 1994 příprava a vedení první skautské výpravy do
zahraničí Jamboree Holandsko 1995 zahájení akce „Obnova Staré Vody“ ve
Vojenském prostoru Libavá, ve spolupráci s památkáři a vojenskými
úřady pomáháme obnovit poutní místo, Organizoval jsem se skauty obnovení lidových zvyků velikonočního klepání a vynášení smrtky v Čechovicích od roku 1992 trvá doposud. Založili jsme tradici skautských plesů našeho střediska od roku 1998 trvá doposud. Byl jsem u zrodu skautské akce i pro veřejnost Hanáckou Sibiří k pramenu Odry – trvá dosud. Organizuji podíl našeho střediska na skautském lyžařském závodě Memoriál Vládi Tylšara od roku 1991, zajišťujeme tratě a zázemí pro závodníky. Zahájil jsem účast našich oddílů na Tříkrálové sbírce dobré vůle ve spolupráci s farním úřadem Velký Týnec a Charitou Olomouc od roku 2004. 2007 – na akci Obnova Staré vody jsme dokončili rekonstrukci zničené kaple Královské studánky a ta byla v červenci vysvěcena biskupem Josefem Hrdličkou. Za středisko jsem koordinoval pomoc rodáků z Německa, jednal s Ministerstvem obrany v Praze, sjednával stavební firmu a dohled památkářů. Funkce ve skautské činnosti:
Skautská vyznamenání : |
|||||
Zdroj: |
Rozkošný, M.: V Tršicích mám zapuštěné kořeny. Tršický zpravodaj 9.6.2019. (Rozhovor s JUDr. Janem Pečínkou). Jednou skautem, navždy skautem. ( O obnově Staré Vody – dokument Olgy Špátové vysílala ČT2 15.10.2019 v 21:00) Skautský životopis JUDr. Jana Pečínky (2) Osobní sdělení dne 7.11.2019. |
|||||
Poznámka: |
JUDr. Jan Pečínka skautské jméno: JAMBO |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Velké Meziříčí | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Liberec, Olomouc, Praha, Trenčín (SR) | |||||
Obory působení: | muzikolog, vysokoškolský profesor | |||||
Anotace: |
V letech 1943–1946 začal studoval gymnázium v Trenčíně a dokončil je v Liberci, kde maturoval v r. 1951. Současně se učil hře na klavír a varhany na hudební škole. Poté studoval na FFMU v Brně, obor hudební věda a estetika. Promovaným historikem v r. 1956, PhDr. získal v r. 1968 na UK Praha, DrSc. koncem roku 1989, habilitován v Brně r. 1992 a profesorem teorie a dějin hudby jmenován v roce 1994 na UP Olomouc. Ředitel ústavu pro hudební vědu AV ČR, univ. prof. katedry muzikologie FF UPa PedF UK Praha, předseda České hudební rady, předseda České hudebně pedegogické společnosti. V období 1956–1959 v redakci Čs. hud. slovníku Brno, 1959–1968 ved. hud. odd. VÚ pedag. Praha, 1968– veděc. pracovník Ústavu hudební vědy ČSAV. 1962–1972 umělecký šéf divadla Reduta Praha, zakladatel Jazz klubu. 1989 stáž v Americe ve Philadelphii. Publikační činnost v oblasti hud. estetiky, psychologie, pedagogiky, teorie a dějin populární hudby, zejm. jazzu. Pedagogicky činný na FF UK, JAMU, FFMU, Pedag.fakulta UP, 1998–199 na FFUP, od 2003 vedoucí katedry na FFUP. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1994/1995. Praha 1994. S. 448.; Seznam přednášek na FF UP 1995–1996. Olomouc 1995. S. 28., Kdo je kdo v ČR, Praha 2002,.S.519. Český hudební slovník MU Brno. |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Telč | |||||
Místa pobytu: | Praha, Telč, Valašské Meziříčí, Velká Bystřice, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, překladatel, ředitel gymnázia | |||||
Anotace: |
Vystudoval české státní gymnázium v Olomouci, Filozofickou fakultu vídeňské univerzity. Doktorát získal na univ. v Praze r. 1926. Pedagogicky působil na gymnáziích: Přerov, Valašské Mezříčí. Od r. 1936 se stal ředitelem gymnázia Otakara Březiny v Telči. Přeložil Třanovského ódu Poslední verš k potomstvu. |
|||||
Zdroj: |
Velkobystřické noviny, č. 9/2006, S. 4., Slovník osobností kulturního a společ. života Valašska 2000, Valašské Meziříčí, 2000., Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Fi-Ju. Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2010. S.8. |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dolany, Hlubočky, Košice (SR), Krnov, Liboš, Olomouc, Ostrava, Štěpánov, Třinec | |||||
Obory působení: | pedagog, skladatel, vysokoškolský učitel | |||||
Anotace: |
Narozen ve V.Bystřici, Kollárova č.170. V roce 1925 se rodina přestěhovala do Olomouce-Hodolany. V roce 1937 přijat na učitelský ústav, kde v r.1941 maturoval. V r.1942 učil v Liboši a ve Štěpánově. 1943–1945 totálně nasazen v Německu v cihelně. Po osvobození zalořil českou školu v Hlubočkách. Po návratu z vojny učil v Dolanech u Olomouce, odkud byl přeložen do Třince. Hudební základy na Hud.škole Žerotín v Olomouci, 1946–1950 studoval Pedag. fak. UP v Olomouci, obor hudební a výtvarná výchova. Pak učil v Krnově, kde bydlel s rodinou až do roku 1961. Působil v letech 1961–1981 na katedře HV Ped. fak. UP v Olomouci jako vysokoškolský učitel. Skladatelská tvorba: písničky pro děti a dětské sbory, pro dechový orchestr. V rozhlas. soutěži 7 mikrofonů získal třikrát 1. cenu. Řadu písní napsal pro televiz. studio Košice, pořad Zlatá brána. Autor mj. skladby " Olomoucký valčík"/1970/. 25 skladeb, nejpopulárnejší je skladba „Mládí dneška“. Je autorem dvou dílů základní literatury o olomouckém swingu pod názvem „Vzpomínky protkané swingem“ (1987 a 1988), které detailne popisují jednotlivé orchestry, jejich obsazení a působení od predválecných let. V roce 1987 zorganizoval v Olomouci sjezd swingaru, na kterém vystoupili mnozí známí swingoví interpreti. Řadu let pracoval jako predseda poradního sboru pro hudební soubory a byl předsedou pobočky Svazu hudebníků. Jako skladatel a dirigent byl pravidelně zván na festivaly a přehlídky dětských dechových orchestrů. Pracoval jako člen soutežních porot a jako lektor na odborných seminárích pro dirigenty a vedoucí dechových hudeb. Významná byla jeho spolupráce s vojenskými dechovými hudbami. |
|||||
Zdroj: |
Čeští skladatelé současnosti. Praha, Panton 1985, S. 319. /foto/;. M.H.: Mojmír Zedník. In: Velkobystřické noviny. 2006, č. 4. S.3–4. |
|
||||||
Místo narození: | Uhřičice | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Frýdlant nad Ostravicí, Lobodice, Přerov, Tovačov | |||||
Obory působení: | spisovatelka | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Amálie Vrbová. Pocházela z mlynářské rodiny. Otcem byl Jan Vrba, matka Apolonie Oralová, svatbu měli v roce 1863 a téhož roku se jim narodila Amálie. Prožila své mládí ve mlýně v Uhřičicích u Kojetína. Navštěvovala obecnou školu v Lobodicích a Tovačově, další vzdělání nabyla v klášterním ústavě ve Frýdlantě nad Ostravicí. Sama se pilně věnovala studiu němčiny a francouzštiny. Po rozpadu manželství rodičů (trvalo asi 10 let) se s matkou a sourozenci odstěhovala v roce 1882 do rostoucího Přerova a tam pak žila a plně se věnovala literární tvorbě. Se spisovatelskou obcí příliš nespolupracovala, výjimkou byl přerovský profesor z tamního gymnásia, literární kritik František Bílý[1]. Aktivně se zapojila do místního divadelního spolku Tyl. Zemřela na mrtvici ve svých 73 letech. Literární činnost započala básničkami pod pseudonymem Serafína Svitavská (zkráceně také Fina Svitavská) v almanachu Zora. Pak pokračovala psaním článků pro Národní listy, kde používala pseudonym Jiří Sumín převzatý z Kraszewského románu Podivíni. Psala i pro časopisy Niva a Domácí hospodyně pod pseudonymem Jar. Svitavská, které byly přijaty kritikou (např. ji pochválil Svatopluk Čech)[2]. Roku 1886 se dobře uvedla v brněnském divadle s aktovkou Tajný sňatek. Od roku 1895 začala se psaním románů už jako zralá spisovatelka, zejména z prostředí hanáckého venkova[3]. Snažila se psát objektivně, občas s trochou ironie, nezapírala svůj soucit s trpícími, reagovala i na rozpad manželství svých rodičů. V některých povídkách se projevují feministické rysy, prvky hrůzy, fantastiky, lidové pověrčivosti, a je proto zařazována mezi předchůdce české sci-fi literatury. Vyhýbala se lyrickým líčením moravské přírody, zato bezohledně popisuje dobu úpadku starých šlechtických rodů, bídu venkova, živelní pohromy. |
|||||
Zdroj: | ||||||
Poznámka: |
Užívala pseudonymy: Serafína Svitavská |
|
||||||
Místo narození: | Tučapy | |||||
Místo úmrtí: | Terezín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Drnovice, Halle (Německo), Napajedla, Přerov, Tečovice | |||||
Obory působení: | agronom, legionář, prozaik | |||||
Anotace: |
Narozen v Tučapech (na Vyškovsku). Prozaik, autor dokumentárních prací, publicista jemuž se ústředním námětem staly život a role čs. legií v Rusku. Průkopník socialistického realismu v české beletrii. Mladší bratr Bohumila K. , básníka. R. 1900 maturoval na gymnáziu v Brně, pak Zemskou střední hospodář. školu v Přerově, 1903 – 1906 vyšší zeměděl. školu v Halle, kde získal diplom agronoma. 6 měsíců praktikoval v cukrovaru v Drnovicích, 1906 – 1907 hospodář. úředník na již. Moravě: Tečovice, Napajedla, od r. 1908 na Kladensku. Koncem července 1914 narukoval. V červnu 1916 se přihlásil do legií, kde se stal důstojníkem 6. pl. Hanáckého. Do vlasti se vrátil v srpnu 1920. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.2.Praha 1993.S.944 – 947.;. |
|
||||||
Místo narození: | Tršice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc, Opava, Tršice, Znojmo | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Lipňany (n.m.č. obce Tršice). Chodil do farní školy v Tršicích. V Olomouci studoval gymnázium a bohosloví..R.1848 navštívil Prahu jako člen deputace Lípy slovanské z Olomouce na Slovanský sjezd. Od r.1850 vyučoval na gymnázium v Olomouci a v Jihlavě, 1853 učitelem dějepisu a zeměpisu ve Znojmě. Publikoval v Týdeníku, spoluprac. s Havlíčkem.Založil čes.vědec.historiografii ve Slezsku. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biograf.slovník širšího Ostravska.Seš.2.Opava, Slezský ústav ČSAV 1976, S.89–91.; Horáčková, E.: František Lepař-Jan Lepař.P., PNP 1976.;Neruda, Jan: Podobizny.1.Praha, ČS 1951, S.179–181. |
|
||||||
Místo narození: | Tršice | |||||
Místo úmrtí: | Jičín | |||||
Místa pobytu: | Česká Lípa, Kroměříž, Olomouc, Praha, Tršice | |||||
Obory působení: | filolog, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Lipňany (n. m.č. obce Tršice). Farní školu vychodil v Tršicích. V letech 1843–1951 studoval gymnázium v Kroměříži, poté začal studovat filozofickou fakultu v Olomouci, ale v březnu 1852, když byla olomoucká univerzita zrušena, přešel do Prahy. Univerzitu Karlovu absolvoval v únoru 1855. Působil jako středoškolský profesor zprvu v České Lípě, od r. 1856 v Jičíně, od 1871 byl ředitelem gymnázia v Jičíně až do r. 1891. |
|||||
Zdroj: |
OSN.XV.díl.Praha 1900.S.888–889.;. Ševčíková, Hana: Prosincová výročí středomoravského regionu. In.: Týnecké listy, XIX. Velký Týnec 2009. S.7. |
|
||||||
Místo narození: | Tršice | |||||
Místo úmrtí: | Prešov (SR) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Paris (Francie), Tršice, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | redaktor, teolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
ThDr. Josef Rostislav STEJSKAL, biskup Církve československé husitské. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha 1991., S. 660.; Kunc, J.: Kdy zemřeli…?, Praha 1962., S. 254.;
Týnecké listy, č. 10/2006, S. 14–19., Tomeš, J.:Český biografický
slovník XX. století. Praha 1999, S. 194. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Hostkovicích – n.m.č. obce Tršice Působil ve Vacanovicích (n.m.č. obce Tršice) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Troubky | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Opava, Praha, Tovačov | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Narodil se v rodině krejčího. Dětství prožíval ponejvíce u dědečka v hájovně, který jej chtěl podporovat na studiu lesnické školy. Jenže předčasná smrt dědečka plány zhatila. Jeho otec neměl v krizi potřebné finance a tak po ukončení školní docházky v Tovačově, vyučil se malířem pokojů. Věnoval se ochotnickému divadlu v Tovačově a za totálního nasazení v Ostravě-Mariánských Horách. Profesionální divadelní dráhu zahájil 1945–1947 v činohře Slezského divadla v Opavě jako inspicient s hereckou příležitostí. Pak hrál rok v Bedskydském divadle v Hranicích a poté se vrátil opět do Opavy, kde v letech 1948–1959 zaznamenal nejtvořivější éru.V roce 1959–1960 měl angažmá v Divadle Petra Bezruče v Ostravě, pak působil ve Státním divadle Ostrava 1960–1968, 1968–1969 v Opavě a pak odešel do Ptahy. Hostoval v Činoherním klubu a Realistickém divadle. Od 1.1.1972 byl angažován v Hudebním divadle v Karlíně a Nuslích. Vynikl v operetách. Z rodinných důvodů odešel v září 1978 do Brna, ale zde působil jen jednu sezónu a kvůli infarktu odešel 30.11.1979 do důchodu. Pak přesídlil do Ostravy. Spolupracoval na filmech Karla Zemana: Vynález zkázy, Bláznova kronika a Ukradená vzducholoď. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.3(15.).Ostrava 2002.S. 59–60. |
|
||||||
Místo narození: | Troubelice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Troubelice, Zábřeh | |||||
Obory působení: | prozaik, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Profesor obchodních škol. Měl vlastní soukromou školu v Troubelicích a v Zábřehu.Zde byl činný též v Národní jednotě. Profesor Obchod. školy v Olomouci. Autor knihy „Povídky o venkovských ženách“. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.60.;. |