Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Vysoké Mýto | |||||
Místo úmrtí: | Třinec | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šumperk, Třinec | |||||
Obory působení: | programátor, publicista odborný, šachista, šachový skladatel | |||||
Anotace: |
Rod. jménem Sikora Jan. Šachy jej naučil ve třinácti letech otec. V době středoškolských studií v roce 1957 se účastnil krajského přeboru dorostu v Olomouci. Maturoval v roce 1959 na gymnáziu v Šumperku a pak dva roky pracoval jako soustružník. Poté narukoval na 26 měsíců k PTP do Rimavské Soboty. Po návratu z vojny mu přestala platit první VT v šachu a musel začínat znovu. Pracoval jako technolog po dobu pěti let. V roce 1965 vyhrál Krajský přebor Ostravského kraje a získal zároveň titul km (kandidát mistra). V roce 1968 se odstěhoval do Třince, kde začal pracovat jako programátor a posléze jako systémový inženýr. Na 64 polích získával jeden úspěch za druhým a v roce 1974 se stal Mistr sportu a r. 1981 Mezinárodním mistrem. Věnoval se také skladatelské soutěži. Složil na 20 studií a v r. 1988 získal 1. cenu v prestižním maďarském časopisu Sakkelét. V periodiku Československý šach 1984 uveřejnil 18 studií. Též byl rozhodčím dvou mezinárodních turnajů.V roce 2008 se účastnil Mistrovství Evropy seniorů (nad 60 let) s pětičlenným týmem předních reprezentantů ČR a z Drážďan přivezl zlaté medaile. |
|||||
Zdroj: |
Almanach moravskoslezských problémistů. Brno SNZZ 1999. S.19. http://sachymosty.webnode.cz/…ikora-lerch/ Malá encyklopedie šachu. Praha, Olympia 1989. S.194. http://otavinka.blog.cz/1209/jan-lerch http://otavinka.blog.cz/…ici-sachista https://www.chess.cz/…ikora-lerch/ |
|||||
Poznámka: |
IM Jan Sikora Lerch |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Teplice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Teplice | |||||
Obory působení: | dirigent, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Dirigent MF a zástupce uměleckého ředitele MF v Olomouci od 1.9.1948 do 31.8.1956, pedagogicky působil na UP 1950–1953.Umělecký ředitel a dirigent Krušnohorského orchestru v Teplicích 1957–1963, jako dirigent do 1985. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1963.S.88.; Kapitply z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973.S.347.; ČBS.Praha 1992.S..43.;Katalog členů MF |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Tasov | |||||
Místa pobytu: | Šternberk | |||||
Obory působení: | spisovatelka | |||||
Anotace: |
Dcera českého úředníka Jana Balíka ve vídeňském ministerstvu obchodu. Přítelkyně Jakuba Demla. Žila ve Šternberku, kde byl její manžel lékařem v zemském ústavu pro choromyslné. Po rozchodu s Dr. Kytlicou, který si přivedl jinou ženu, se přestěhovala k příteli J. Demlovi. Pro literaturu jí získali J. Deml a O. Březina. Dílo: O dětech a zvířátkách a o jiných dětech. /prvotina 1919/;Rodiče a děti /5 díl. rodinná kronika 1927–1931, nedokončena). Překlad povídky z polštiny Edmund Zechenter: Brouček svatojánský (in: Šlépěje VI, S. 193). Zemřela v Tasově (u Třebíče). |
|||||
Zdroj: |
Slovník spisovatelů z okresu Žďár nad Sázavou., Velké Meziříčí 1992., S. 229.; Deml, Jakub: Jak jsme se potkali. (1933); Smrt Pavly Kytlicové (1932); Jak jsme se loučili s Pavlou Kytlicovou (1933); Šternberské listy, č.2/1992, S. 10; Hlůzová, Vlasta : osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S.75–93.; Olič, Jiří: Čtení o Jakubu Demlovi. Olomouc, Votobia 1993.; |
|
||||||
Místo narození: | Velký Újezd | |||||
Místo úmrtí: | Tanvald | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, učitel | |||||
Anotace: |
Maturoval na učitel. ústavu v Olomouci r. 1924, poté stud. v Praze na Husově fak. 2 roky bohosloví a půs. jako učitel náboženství v Praze, v Prostějově, poté do r. 1945 opět v Praze. Za pobytu v Prostějově se seznámil s B. Václavkem a spolupracoval s ním v odboji. Po r. 1945 na ministerstvu informací, 1963–64 prac. PNP v Praze. Přispíval do časopisů: Lumír, Moderní revue, Kolo, Středisko, Čin, U Blok, Index, Rudé právo, Tvorba, LN, LM. Redigoval Nový život 1954–58. Autor básní. Z díla: Nesmrtelný život. Praha 1984.; Zpěvy sváteční. Výbor z poesie. Praha 1980. Doslov M. Blahynka.; |
|||||
Zdroj: |
Slovník české literatury 1970–1981. Praha ČS 1985, S. 239–240.; Žibřid, 3/2005, S.2–3; ' |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Teplice nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Buchenwald (Německo), Dachau (Německo), Olomouc, Praha, Skalička | |||||
Obory působení: | osvětový pracovník, překladatel, skautský činovník, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V r. 1902 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Poté pokračoval ve studiu v Praze na přírodovědecké fakultě KU. Po studiích se stal středoškolským profesorem na České reálce v Olomouci, kde učil přírodopis, matematiku a fyziku v letech 1906–1939. V letech 1939–1941 vězněn v koncentračním táboře. Zbytek války prožil ve Skaličce (u Hranic). V r. 1946 reaktivován a 1949 penzionován. Patřil mezi oblíbené učitele, jak o tom píší jeho studenti a syn Aleš v almanachu Primum necessarium je vzdělání a mravnost (OL 1997). Publikoval v tisku příspěvky k otázce stáří člověka. Přeložil S. Zweiga: Triumf a tragika Erasma Rotterdamského. Ve dvacátých letech se podílel na vzniku Církve československé a později pravoslavné. Byl spolupracovníkem a přítelem biskupa Gorazda. V r. 1919 stál u zrodu skautského hnutí v Olomouci. Účastnil se skautského hnutí, prostřednictvím tzv. Osvětových sborů konal přednášky na celé Moravě. Zemřel tragicky, když vystoupil z autobusu byl sražen nákladním autem. Pohřben byl v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Památník 60. výročí českého gymnázia. Olomouc 1927.S.208.; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…? Praha, NK 1970, S.72.; Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc, Slovenské gymnázium 1997, S.342.; Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938. S. 105. Tichák, M.: Paměti obce Velkého týnce. Olomouc, Danal 1998.S.62.; Tichák, M.: Po stopách skautů na Olomoucku 1919 – 1994. Olomouc 1994. Ševčíková, H.: Malá galerie nejen význačných rodáků Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S.67.; |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Telč | |||||
Místa pobytu: | Praha, Telč, Valašské Meziříčí, Velká Bystřice, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, překladatel, ředitel gymnázia | |||||
Anotace: |
Vystudoval české státní gymnázium v Olomouci, Filozofickou fakultu vídeňské univerzity. Doktorát získal na univ. v Praze r. 1926. Pedagogicky působil na gymnáziích: Přerov, Valašské Mezříčí. Od r. 1936 se stal ředitelem gymnázia Otakara Březiny v Telči. Přeložil Třanovského ódu Poslední verš k potomstvu. |
|||||
Zdroj: |
Velkobystřické noviny, č. 9/2006, S. 4., Slovník osobností kulturního a společ. života Valašska 2000, Valašské Meziříčí, 2000., Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Fi-Ju. Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2010. S.8. |
|
||||||
Místo narození: | Tučapy | |||||
Místo úmrtí: | Terezín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Drnovice, Halle (Německo), Napajedla, Přerov, Tečovice | |||||
Obory působení: | agronom, legionář, prozaik | |||||
Anotace: |
Narozen v Tučapech (na Vyškovsku). Prozaik, autor dokumentárních prací, publicista jemuž se ústředním námětem staly život a role čs. legií v Rusku. Průkopník socialistického realismu v české beletrii. Mladší bratr Bohumila K. , básníka. R. 1900 maturoval na gymnáziu v Brně, pak Zemskou střední hospodář. školu v Přerově, 1903 – 1906 vyšší zeměděl. školu v Halle, kde získal diplom agronoma. 6 měsíců praktikoval v cukrovaru v Drnovicích, 1906 – 1907 hospodář. úředník na již. Moravě: Tečovice, Napajedla, od r. 1908 na Kladensku. Koncem července 1914 narukoval. V červnu 1916 se přihlásil do legií, kde se stal důstojníkem 6. pl. Hanáckého. Do vlasti se vrátil v srpnu 1920. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.2.Praha 1993.S.944 – 947.;. |
|
||||||
Místo narození: | Tučapy | |||||
Místo úmrtí: | Tučapy | |||||
Obory působení: | básník | |||||
Anotace: |
Bratr Jaroslava Kratochvíla /1885 – 1945/. Iniciátor studentského časopisu Aurora. Příspěvky v čas. Aurora a Dvacátý věk. V r. 1902 vyšly z pozůstalosti sebrané verše " Na prvních strunách". Bohumil zemřel na tbc. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.2.Praha 1993.S.945.;. |
|
||||||
Místo narození: | Tršice | |||||
Místo úmrtí: | Tršice | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Opava, Ostrava, Prostějov, Zlín | |||||
Obory působení: | fejetonista, pomolog, publicista odborný, recenzent, zahradník | |||||
Anotace: |
V patnácti letech odešel do učení v zahrádkářské firmě Vybíral Závodník v rodišti. Po vyučení v roce 1924 krátce pracoval u firmy Bedřicha Wenzela v Olomouci. Koncem téhož roku odešel do známého závodu architekta Josefa Vaňka v Chrudimi, kde pobyl dvanáct měsíců. Získal zde nejen řadu odborných a praktických znalostí, ale také schopnost publikovat v časopisu Zahrada, v měsíčníku Naše zahrádka a v Zahradnických listech. Sem napsal první fejeton „ Z čeho šetřit“, který vzbudil v té době velký rozruch. Od roku 1926 pracoval v největším školkařském závodě v Československu u Jaroslava Veselého v Molitorově u Kouřimi.. Odtud odešel do Opavy na osmnáct měsíců na vojnu. Od dubna 1928 pracoval v Arcibiskupském parku v Kroměříži a následující rok nastoupil do školkařského závodu firmy Mazánek v Soudné u Jičína. V roce 1930 se vrátil do rodiště a založil zde ovocnou školku. Pěstoval zákrsky a tvarované stromky, bobuloviny, jahody, křovinky pro skalky, lístkové ořechy a další odrůdy potřebné pro drobné zahrádkáře. V té době publikoval v odborném i denním tisku : Rádce – český rolník, Pražská zahradnická burzy a v zahrádkářské rubrice deníků Svoboda, Moravsko-slezský domov, Večer a Lidové noviny. V roce 1938 vstoupil do Spolku zahrádkářů „ Preizler“ v Olomouci (byl funkční do roku 1948). Krátce na to začala i jeho přednášková činnost nejen v rodišti, ale též v Kroměříži, Prostějově a ve Zlíně. Po válce v roce 1945 byl zvolen do výboru obnoveného Svazu čs. školkařů. Po znárodnění, kdy ovocné školky převzalo Jednotné zemědělské družstvo, se v roce 1950 stal na dobu dvaceti let vedoucím ovocných školek v Tršicích, s cílem vybudovat speciální školku na pěstování bobulovin a lísek. na mezinárodních výstavách v Erfurtu a na Floře Olomouc získalo jeho pracoviště řadu medailí mezi nimiž jsou i zlaté. Po válce založená Jednota zahrádkářů vedla později k vytvoření Čs. ovocnářského a zahrádkářského svazu. V roce 1957 stál u kolébky svazu v Olomouci, v roce 1958 založil ČOZS v Tršicích a byl jejím předsedou téměř třicet let. Souběžně vykonával funkci předsedy Okresního výboru ČOZS v Olomouci od roku 1960 a na tuto funkci rezignoval v době dálkového studia Střední zemědělské technické školy. , obor zahradnictví v Ostravě-Zábřehu. Od roku 1950 byl často zván na aktivy, sympozia a jiné akce Československé akademie zemědělských věd, kde byl členem odborné skupiny v ovocnářské komisi. Je autorem a spoluautorem řady odborných publikací. Recenzoval odborné publikace o lískách a významně spolupracoval na 4. dílu Malé pomologie, pro kterou zpracoval oddíl o lískovém ořechu, s doposud nejpřesnějšími popisy odrůd. Za svou dlouholetou činnost byl ohodnocen několika vyznamenáními v rámci resortu i státu. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Tršický ovocnář slaví významné jubileum, Olomoucké listy, č.4, 22.11.2001, S.4.; Ševčíková, Hana: Listopadová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, Velký Týnec, 2011, listopad, S.4. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Tovačov | |||||
Místo úmrtí: | Tovačov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Tovačov | |||||
Obory působení: | folkloristka | |||||
Anotace: |
Pocházela z Tovačova, kde prožila celý svůj život. Absolv.ovala Vyšší dívčí školu v Praze, poté působila jako učitelka ručních prací a věnovala se národopisné činnosti. Byla sběratelkou lidových písní a tanců, lidových zvyků. Spolupracovala s Vlastenec. spolkem muzejním v Olomouci. Podílela se na zprracování 3 sešitů Národních tanců na Moravě (Brno, 1891–93). V Tovačově založila národopisnou skupinu, kde nacvičovala hanácké tance a scénicky zpracovávala výroční a rodinné zvyky. Skupina poprvé vystoupila v Tovačově (1889), v Brně, Ostravě, Olomouci, Přerově a Vídni. |
|||||
Zdroj: |
Z pozůstalosti F.X.Běhálkové.=Český lid, 44, 1957, č. 5, S.199–203.; Kanyza, J.: F.X.Běhálková.=ZKVMO, 7, 1957, č. 70, S. 68–70.; Wurm, I.: Nekrolog.=ČVSMO, 24, 1907, č. 95–96, S. 147–151.; Československý hudební slovník osob a institucí 1.díl, A-L, Praha 1963.; Týnecké listy, 4/2007, S. 9; |
|
||||||
Místo narození: | Tovačov | |||||
Místo úmrtí: | Tovačov | |||||
Místa pobytu: | Kojetín | |||||
Obory působení: | kronikář města, učitel | |||||
Anotace: |
Řídící učitel v Kojetíně, první kojetínský kronikář, vedl kroniku města od r. 1928–1935. |
|||||
Zdroj: |
Doupalová, E.: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc 1987.S.185.; |
|
||||||
Místo narození: | Těšetice | |||||
Místo úmrtí: | Těšetice | |||||
Místa pobytu: | Těšetice | |||||
Obory působení: | politik, rolník, starosta obce Těšetice | |||||
Anotace: |
Agrární politik, zemský a říšský poslanec. 1903 – starosta obce Těšetice. 1906–1907 zasedal v Moravském zemském sněmu. 1907–1918 na rakouské Říšské radě za agrární stranu, 1918–1920 poslanec Revolučního národního shromáždění. Též čestným občanem obce Štěpánova. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.147–148.;. Wikipedia.cz Čestné občanství obce Štěpánova. Ze Štěpánova, 2010, duben. |
|
||||||
Místo narození: | Tasov | |||||
Místo úmrtí: | Třebíč | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kučerov, Šternberk, Tasov | |||||
Obory působení: | spisovatel | |||||
Anotace: |
Maturoval na G v Třebíči 1898, poté studoval bohosloví v Brně, vysvěcen roku 1902. Přátelství s O. Březinou. Spolupracavoval s Dostálem-Lutinovem, F. Dohnalem, J. Florianem a F. Bílkem z Chýnova, který mu knihy ilustroval. Působil 1902–04 v Kučerově, 1904–1911 s Florianem, po r. 1911 došlo k roztržce. 1907 se rozešel s Katolickou modernou. 1913 přátelství s F. X. Šaldou, 1918 s P. Kytlicovou. R. 1919 ve Šternberku. Od r. 1945 trvale v Tasově, zemřel v nemocnici v Třebíči, pohřben v Tasově. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.1.Praha 1985, S.526–530.;. Olič,Jiří: Čtení o Jakubu Demlovi. Olomouc, Votobia. 1993.; |
|
||||||
Místo narození: | Svébohov | |||||
Místo úmrtí: | Teplice | |||||
Místa pobytu: | Jablonec nad Nisou, Litvínov, Ukrajina, Zábřeh | |||||
Obory působení: | politický vězeň, učitel | |||||
Anotace: |
Narozen na Zábřežsku, kde jeho rodiče vlastnili malé hospodářství. Po vychození měšťanky si už další studia nemohl dovolit. Nemohl najít zaměstnání a tak posléze se přihlásil na výzvu, jít učit na Ukrajinu a odjel tam v říjnu 1927. Bylo mu přikázáno místo učitele na české škole ve Vyšehradu v makarovském okrese. Koncem roku 1928 se zde oženil. Dne 18.6.1930 byl v Kyjevě zatčen a obviněn za „protistátní činnost českých učitelů.“ Byl odsouzen k smrti a vězněn v Charkově, v Jaroslavi a 1933 byl odtransportován na Solovecké ostrovy. V červnu 1935 mu bylo oznámeno, že trest smrti mu byl změněn na pětiletý žalář a pět let vyhnanství. Hned byl deportován na Sibiř. Tam živořil do pozdního léta 1936, kdy zcela nečekaně dostal povolení k odjezdu do vlasti. Po návratu do ČSR v září 1936 hledal způsob jak upozornit na utrpení svých druhů.K učitelskému povolání se nevrátil, protože neměl k němu vzdělání. Střídavě žil v rodišti a v Praze. K práci s mládeží se vrátil až po válce, když se uchýlil jako vychovatel do učiliště v Litvínově. Za „pomlouvání Sovětského svazu“ se dostal lednu 1952 opět do vězení a byl odsouzen na 18 let vězení ( Pankrác, Litoměřice, Mírov). Na svobodu byl propuštěn v r. 1960, už těžce nemocný. Uchýlil se do Jablonce. V březnu 1967 dostal z Kyjeva vyrozumění, že rozsudek z června 1931 byl yrušen a že byl plně rehabilitován.Zrušení stejně bezprávného rozsudku čs. soudu z r. 1952 se už nedožil. Zemřel v Teplicích, kde byl na léčení. |
|||||
Zdroj: |
Filip,Z.: Případ učitele B. Severomoravský příspěvek k dějinám stalinských represí.In: Severní Morava,59, 1990.S.28–38. Filip,Z.: J.B. In: Učitelské portréty.Olomouc 1996. S.69–71. BSSSM, seš.4(16.).Ostrava 2003.S.17–19. |
|
||||||
Místo narození: | Slavičín | |||||
Místo úmrtí: | Terezín | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Olomouc, Podhradní Lhota, Praha | |||||
Obory působení: | akademický sochař | |||||
Anotace: |
V roce 1927 absolvoval AVU Praha u prof. Štursy a Španiela. Nejznámější dílo: pomník prez. TGM v Holešově z r. 1928, výzdoba budovy Pozemkového ústavu v Olomouci -sochy Haná, Ječmen, Chmel. Delší čas žil v Podhradní Lhotě. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU 1947.I.S.114.;Dopis od J.Barboříka, Bystřice p.H.ze dne 20.11.1994.;. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Tábor | |||||
Místa pobytu: | Jindřichův Hradec, Praha | |||||
Obory působení: | herec, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Autor publ.„Řečnictví v teorii a praxi“;Syn herce a divad.ředitele Jana H., bratr herce a výtvarníka Josefa H., manžel zpěvačky Vlasty Loukotkové.Gymnázium studoval v Jindř.Hradci, přerušil studia a odešel do Prahy za otcem.V ND 1906–1925.Lektor řečnictví na práv.fak.UK 1926–1934; |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-OA Přerov;Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.174–175.;. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Tišnov | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Zdroj: |
Král, A.B.: Za malířem Fr.Štěpánkem.=Směr, 12.2.1986, S.4.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: 2 1986 |
|
||||||
Místo narození: | Polná | |||||
Místo úmrtí: | Tichomoří | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Jihlavě, filozofii v Olomouci, kde vstoupil do jezuitského řádu jako laický bratr. Působil jako bratr ekonom a bratr stavitel. Jeho stavitelské schopnosti mu usnadnily přijetí do misií. Ve 28 letech odjel v dubnu 1678 s výpravou českých jezuitů do Ameriky. V Mexiku přijal nové jméno (de Castro). Provedl tam také stavbu vodního díla. Při odchodu do Tichomoří zemřel na mor. |
|||||
Zdroj: |
Kunský, Josef: Čeští cestovatelé. Praha, Orbis 1961. I.díl. S. 231. |
|
||||||
Místo narození: | Podhradní Lhota | |||||
Místo úmrtí: | Třebětice | |||||
Místa pobytu: | Bílovice, Frýdek-Místek, Holešov, Hukvaldy, Kroměříž, Kyjov, Olomouc, Rajnochovice | |||||
Obory působení: | botanik, kněz, odborný spisovatel | |||||
Anotace: |
Obecnou školu vychodil v Holešově. V roce 1874 absolvoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a poté studoval teologickou fakultu v Olomouci. Poté působil v Kyjově, Bílovicích, Hukvaldech, v Místku. V letech 1897–1907 byl farářem v Rajnochovicích a poté v Třeběticích, kde trvale zakotvil. Pěstoval květiny, hlavně růže a jedna růže po něm pojmenována – Rosa Gogelana. Autor několika knih o šlechtění a pěstování květin. Sbíral též lidové pověsti. Pověst z Podhradní Lhoty publikoval v Záhorské kronice. |
|||||
Zdroj: |
Kašparová, Milena: František Gogela – botanik, sběratel a badatel. In: Zpravodaj OVM ve Vsetíně.1995. S.41–42.; |
|
||||||
Místo narození: | Plzeň | |||||
Místo úmrtí: | Teplice v Čechách | |||||
Místa pobytu: | Brodek u Přerova, Kojetín, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | grafička, ilustrace, knihovnice, plakátová tvorba, typografka, umělkyně, vysokoškolská učitelka, zvony | |||||
Anotace: |
Otec Zory, František Pořický byl prof.kreslení na gymnáziu v Plzni, kde dívka studovala v letech 1933–1941. Poté absolvovala 1 roční kurs Obchodní akademie v r. 1942. V letech 1942–1948 absolvovala VŠUP Praha u prof.F.Muziky.Souběžně studovala umění a estetiku v letech 1946–1947 na FFUK v Praze a na FFUP 1949–1953. 1952 doktorát z dějin umění. V roce 1954 se provdala za prof. Rudolfa Chadrabu. V letech 1954–56 odbor.asist ústavu výtv.výchovy pedag.fak.UP v Olomouci.Vyučovala grafiku, malbu, dekorativní kompozici, dějiny umění, plošný desing, písmo.V r.1956 musela z kádr.důvodů odejít Uplatnila se jako svobodná umělkyně a věnovala se oborům:knižní grafika pro nakl.ČS, Svoboda, Sv.sovětů, Academia a Profil.Návrhy plakátů,typografie. Vytvořila 32 návrhů na reliéfní úpravu zvonů pro dílnu rodiny Dytrychovy v Brodku u Přerova , navrhovala interiéry smutečních síní ( Kojetín) Pracovala se dřevem, kamenem, kovem. Tvořila též novoročenky a to od r. 1959 a ex libris. V Olomouci žila 64 let. Ateliér spolu s manželem měla na ulici Ostružnická 32. Vzácná knihovna i výtvarná díla se po náhlé smrti manžela 27.2.2011 ztratila. V roce 2013 se s dcerou Mgr.A. Alicí Chadrabovou přestěhovala do Teplic v Čechách, kde zemřela 29.7.2015. |
|||||
Zdroj: |
Maliva, J. : Tvorba Zory Chadrabové-Pořické. =Kdy-kde-co v Olomouci, 1991, únor, S. 8–9. ;Katalog výtvar. umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989. ;Zatloukal, Pavel: 1. soubor. výstava unie výtvar. umělců Olomoucka. Olomouc, Vlast. ústav 1991. Sdělení o úmrtí od Mgr. Evy Vánské Kobza, Fr.: Návštěva v ateliéru Zory Pořické – Chadrabové. Kulturní měsíčník IV. č. 12, 1986. S.11–13. Marynioková,Renata: Monografie Zory Pořické Chadrabové. Diplomová práce PdF UP Olomouc 1991. Mikša, David: Zora Pořická Chadrabová (1921–2015). Magisterská diplomová práce Olomouc FFUP Katedra dějin umění. 2018. https://theses.cz/…mov_prce.pdf |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Zora Chadrabová, roz. Pořická Matka syna Ing.arch. Pavla Chadraby (1956) a dcery Mgr.A.Alice Chadrabové (1960) Fotoportrét Zory Pořické je z roku 1946. Manželé Rudolf Chadraba a Zora Pořická v roce 1971 na svatbě Evy a Jana Vanských. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Tovačov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | historik, knihovník | |||||
Anotace: |
Regionální historik. Ředitel Okresní knihovny v Přerově. |
|||||
Zdroj: |
Fišmistrová, Věra: Kalendárium. In: Přerovské listy, leden 2010. S.8.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Toronto (Kanada) | |||||
Místa pobytu: | Hranice | |||||
Obory působení: | odbojář, spisovatel | |||||
Anotace: |
V roce 1935 maturoval na ČRO, poté studoval vojenskou akademii v Hranicích, aby se stal vojákem z povolání. Po Mnichově se zapojil do protinacistického odboje ve skupině Clay-Eva na Kroměřížsku a na Valašsku. Po válce byl vyznamenán, ale v roce 1948, kdy dosáhl hodnosti štábního kapitána byl vařazen z činné služby, vystěhován z bytu a deportován do pohraničí. Bez problémů mohl izolovat pouze parovodní potrubí. Začal psát. Autor rozhlasových adaptací děl E.A.Poe, Ch. Dickense, O.Wilda ad., které v brněnském rozhlase vděčně přijímal Jan Skácel. V září 1965 se Richard Hanzlík nevrátil ze zájezdu do Dánska. Díky přátelům se mu podařilo dostat do Kanady. Stesk po rodišti léčil psaním. Přispíval do krajanského tisku v Kanadě i v USA. Psal postřehy z cest, ale zejména historické studie. V r. 1991 vyšla v Torontu první Hanzlíkova kniha. Napsal ji ještě v Olomouci spolu s přítelem Miroslavem Hanákem a jmenuje se Laffayette. Pak vyšla ještě kniha povídek Staré pověsti z Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium,2000.S.149;
Vzděláván budiž…Olomouc, SG 2002.S. 450.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Terezín | |||||
Místa pobytu: | Hranice | |||||
Obory působení: | odbojář | |||||
Anotace: |
Narozen v Holici u Olomouce.Po vystudování vyšší hospodářské školy nastoupil do vojenské Akademie v Hranicích. 6.7.1939 se zapojil do odboje a odchází do Polska, poté do Anglie. Jako velitel skupiny Glucinum byl v roce 1944 zatčen Gestapem a v Terezíně zastřelen. |
|||||
Zdroj: |
Galerie statečných-Holické noviny 3, červen 2002; |
|||||
Poznámka: |
Holice jsou částí města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Tennessee (USA) | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | krasobruslař | |||||
Anotace: |
Počáteční kroky na ledě a také svá první vystoupení prožívali na zimním stadionu v Olomouci. Jejich prvním a cílevědomým trenérem byl otec. Když byl v roce 1952 služebně přeložen do Prahy, stěhovala se celá rodina s ním. V Praze pokračovala jejich sportovní příprava v kategorii jednotlivců, pak v kategorii sportovních dvojic a posléze v tancích na ledě. V této disciplíně dosáhli největších úspěchů. Stali se sedmkrát mistry republiky (1959–1965), mistry Evropy v roce 1964/1965, a čtyřikrát mistry světa v letech 1962–1965). Při vrcholovém sportu studoval Pavel na Střední průmyslové škole v Praze. Po ukončení závodní činnosti se stali předními sólisty americké lední revue Holiday On Ice. Pavel tragicky zahynul při autonehodě v roce 1972 v USA. V Olomouci se každoročně pořádá tradiční mezinárodní závod v tancích na ledě „Memoriál Pavla Romana“. Je to v bruslařském světě velmi oblíbený závod, při posledním ročníku s účastí čtrnácti národů a téměř stovky sportovců. V roce 2002 dostal Pavel Roman Cenu města Olomouce in memoriam v oblasti sportu. Přebírala ji jeho sestra Eva Romanová, provd. Grahamová 9.6.2003 na Klášterním Hradisku. |
|||||
Zdroj: |
Churaň, M. : Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. Praha, 1994. S. 456–457. ; Roman, Zdeněk: Eva a Pavel Romanovi. Praha 1967.; Kirchner, Jaroslav: Hvězdy českého sportu. Praha 2000.; |