Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Bohuslavice | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Dubicko, Rapotín, Zábřeh, Zlín | |||||
Obory působení: | varhaník | |||||
Anotace: |
Studoval bohosloví v Olomouci, vysvěcen 1935. V r. 1945 kaplanem v Malenovicích u Zlína (n.m.č.Zlína), 1947 farářem v Rapotíně a v Dubicku, kde do r. 1963 a pak jmenován děkanem Zábřežska. |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva olomoucké arcidiecese.Olomouc 1949.S.170.;Müller, Fr.: Místní a pomístní jména Drahanské vrchoviny I.;OK Prostějov, květen 1994.;. Pepřík, E.: Neboj se a pojď. Nová Jasenka 1999.; |
|||||
Poznámka: |
Bohuslavice (na Prostějovsku) |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Obory působení: | redaktor, ředitel tiskárny, typograf | |||||
Anotace: |
Narozen v Černovíře (n.m.č. Olomouce) v rodině krejčího. Vyučil se typografem a jako mladý, sotva třicetiletý tiskař se stal ředitelem Družstevní knihtiskárny v Zábřehu. Jeho zásluhou začala tiskárna prosperovat a zahy bylo nutno rošířit prostory. Kromě plakátů, pozvánek a katalogů se tu tiskly také časopisy a knihy a některé i vl. nákladem. V prosinci 1890 byl při této tiskárně založen týdeník Moravský sever. Na dlouho byl i jeho výkonným redaktorem.Tiskl se tu též časopis Komenský a později tu vycházely edice spojené se jménem J.A.Komenského. Od r. 1914 tiskárna jako společnost s r.o. s názvem Společenská knihtiskárna rozšířila svou vydavatelskou činnost také na beletrii a práce regionálních autorů. A.T. stál u vzniku Živnostenské záložny v Zábřehu a byl nadšeným sokolem. Po jeho smrti řídil tiskárnu jeho syn v Zábřehu a za války v Lošticích (1898–1982). |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš. 5 (17.) Ostrava 2004. S. 141–142. |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Některé jeho obrazy signovány jménem Hans Temple. Malíř portrétista. |
|||||
Zdroj: |
Sedlářová, J. : Moravské maléřství druhé poloviny 19. století. Kroměříž 1981.
|
|
||||||
Místo narození: | Bystřice nad Perštejnem | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | dirigent, skladatel | |||||
Anotace: |
V roce 1826 studoval hudbu v Brně a stal se členem orchestru brněnského divadla. Po krátkém působení v Olomouci přešel do Prahy, kde byl kapelníkem voj. hudby. Potom trvale přešel do Vídně, kde dosáhl úspěchu jako divadelní kapelník a skladatel. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.114; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Gratz (Rakousko) | |||||
Obory působení: | geograf, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Vystudoval ve Vídni zeměpis a dějepis a pak zde působil jak středoškolský profesor, později přednášel na univerzitě v Grazu. |
|
||||||
Místo narození: | Tovačov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Teplice nad Bečvou, Tovačov | |||||
Obory působení: | sbormistr, skladatel, zpěvák | |||||
Anotace: |
Syn kantora Josefa Förchtgotta . Studoval v Olomouci diecésní hlavní školu od r. 1838 , gymnázium do r. 1845, zároveň navštěvoval přednášky v české řeči a literatury na stavovské akademii u Al. V. Šembery v letech 1843–1846. Po studiu filozofie, kde jej učil J.Helcelet 1845–1848, poslouchal v Olomouci ještě práva a státovědu do r. 1851. Zároveň se učil hudbě u Lud. z Dietrichů a patřil k vlastenecké skupině Aloise V. Šembery. Zprvu psal německé sbory, organizoval hudební pořady českých besed a divadelních představení a byl sbormistrem pěveckého studentského kroužku od r. 1847. Za revolice 1848 byl velitelem studentské legie a členem výboru Slovanské lípy a spolupracoval s básníkem J. Vikem (1822–1896), na jehož slova napsal vlastenecký sbor " Přijde jaro přijde!". Mj. působil jako koncertní barytonista. nejdříve působil v německých zpěváckých spolcích, ale od r. 1860 patřil k zakladatelům Zpěváckého slovanského spolku, kde sbormistrem (1861–1874)., Slovanské besedy od 1865 aj. Sbormistrovská činnost blahodárně působila na jeho skladatelskou tvořivost. Trpěl vleklou tubrkulózou již marně léčil v Teplicích nad Bečvou a již nakonec podlehl. Na jeho rodném domě je pamětní deska od 1876. K jeho poctě založen v Praze pěvecký kruh Tovačovský (v r. 1883). Tovačovský skládal skladby chrámové, písně pro sbory mužské, kantáty, upravoval lidové písně. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník. 2. Praha 1965. S.785–786.; |
|
||||||
Místo narození: | Zell im Pustertal (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
1731 v Olomouci, autor malby stropu letního refektáře kláštera na Hradisku- Kázání na hoře, Zázračné nasycení. Oltářní obrazy v olomouc. kostelích. |
|||||
Zdroj: |
Poche, E.: Encyklopedie českého výtvarného umění.Praha ' 1975.S.538 – 539.;Kachník, J.: Církevní památky y Olomouce.Olomouc 1880.S.4.;. |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Velký Týnec | |||||
Místa pobytu: | Velký Týnec | |||||
Obory působení: | hudebník, ředitel kůru, učitel hudby | |||||
Anotace: |
Od roku 1925 působil ve Velkém Týnci, |
|||||
Zdroj: |
Čtení o Velkém Týnci. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Čechovicích (n.m.č. Velký Týnec) |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Obory působení: | majitel realit, obchodník, politik komunální | |||||
Anotace: |
Tak jako jeho předci se věnoval obchodní činnosti a díky výnosnému obchodu s přízí se vyšvihl mezi přední šumperské měšťanské rodiny. Postupně se stal majitelem dvou domů ve městě a na předměstí vlastnil velkou hospodářskou usedlost. Byl též purkmistrem. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2. (14.). Ostrava 2001. S. 129. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Dolní Studénky, Loučany | |||||
Obory působení: | obchodník, velkostatkář | |||||
Anotace: |
Syn Antona Josefa (1735–1797). Po otci převzal prospěerující obchod s přízí. V r. 1795 se výhodně oženil s Barborou, s dcerou bohaté šumperské rodiny Johanna Ferdinanda Ditricha z Dittrichsfeldu. Podobně jako jeho tchán získal šlechtický predikát ve státní justiční službě. V r. 1802 koupil chudobínské panství se statkem Loučany na Litovelsku a r. 1812 ještě panství Třemešek u Šumperka. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.). Ostrava 2001. S. 129. |
|||||
Poznámka: |
R. 1806 povýšen císařem Františkem II. do šlechtického stavu na rytíře. Zámek Třemešek (n.m.č. obce Dolní Studénky) |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Dolní Studénky | |||||
Obory působení: | majitel pošty, majitel realit, majitel velkostatku | |||||
Anotace: |
Syn Franze Xavera Tersche (1765–1819), bratr Antona Paduse Tersche (1798–1864). Podle otcovy závěti převzal panství Třemešek (Dolní Studénky) a ochod i reality v Šumperku. V roce 1825 se oženil s Emanuelou, sv.paní Závišovou z Osenice, s níž měl 7 dětí. Zemřela r. 1838. Roku 1841 převzal šumperskou poštu a když tu byla zřízena r. 1847 přepřahací stanice pro spojení Zábřeh – Šumperk – Frývaldov (Jeseník), získal v konkursu místo pošmitra rozšířeného poštovního úřadu. Soukromá Terschova pošta v Šumperku byla velorakouským unikátem, postátněna až po jeho smrti. R. 1848 byl Franz Tersch velitelem druhé kompanie Národní gardy (zemřel v hodnosti mjr. rakousko-uherské armády. R. 1850 byl zvolen členem obecního výboru. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2 (14.). Ostrava 2001.S. 129–130. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Dolní Studénky | |||||
Obory působení: | hasič, velkostatkář | |||||
Anotace: |
Syn Franze Xavera Tersche (1801–1884). Zprvu se spolu s otcem aktivně podílel na hospodaření panství Třemešek, po jeho prodeji se trvale usadil v Šumperku, kde se podílel společenském životě města. Byl zakladatelem šumperského německého zemědělského spolku r. 1859, zakladatelem a prvním velitelem šumperských hasičů r.1870. Byl předsedou měšťanské střelecké společnosti a organizátorem 1. zem. střeleckých závodů v Šumperku r.1881. V r. 1879 organizoval regionální výstavu v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník ve Slezsku a na severní Moravě. č.2 (14.) Ostrava, 2001. S.130. |
|||||
Poznámka: |
Zámek Třemeš (n.m.č.obce Dolní Studénky). |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Štíty, Zábřeh | |||||
Obory působení: | obchodník, politik, starosta města Šumperk | |||||
Anotace: |
Syn Franze Xavera Tersche ( 1801–1884). Studoval na německém gymnáziu v Olomouci. Po jeho absolvování vstoupil do dobrovolného zem. střeleckého sboru, v němž mu byla propůjčna důstojnická hodnost. Do veřejného života vstoupil poprve r. 1876, kdy byl zvolen náhradníkem ve volbách do obecního zastupitelstva v Šumperku. R. 1882 zvolen starostou města Šumperka. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.). Ostrava 2001.S. 130. |
|
||||||
Místo narození: | Malé Lednice (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Olomouc, Opatovice, Oslavany, Šternberk, Vyškov | |||||
Obory působení: | básník, důstojník, politický vězeň | |||||
Anotace: |
Narodil se v rodině italského legionáře. Gymnázium začal studovat
v Trenčíně, kde na něj měl velký vliv generál Eliáš . Poté jeho otec
sloužil v Topolčiankách jako člen osobní stráže T.G.Masaryka. Osobní
kontakt s prezidentem v něm zanechal trvalý obdiv a ovlivnil i jeho další
životní cestu. Ze Slovenska se rodina přestěhovala v roce 1939 do
Opatovic, kde bydlela rodina jeho strýce. Sextu, septimu a oktávu gymnázia
studoval ve Vyškově, kde maturoval v roce 1942. Poté byl totálně nasazen
a pracoval u pošty na vojenském oddělení. V sokolské organizaci se
účastnil protifašistického odboje. Po osvobození v roce 1945 dobrovolně
vstoupil do čs. armády. Po absolvování Vojenské akademie v Hranicích a
praxi v Milovicích, působil od roku 1947 jako poručík tankové brigády ve
Šternberku, kde žil se svojí manželkou a dcerami. Již v březnu 1948 byl
pro své demokratické názory propuštěn z armády. Krátce pracoval
v závodech MILO. Dne 1. srpna 1950 byl zatčen a po řadě brutálních
výslechů byl v prosinci 1951 odsouzen k 17 letům těžkého žaláře. Po
rozsudku pracoval v Oslavanech. Na jaře 1953 byl odvezen na Jáchymovsko a
celý transport byl poté rozdělen do různých táborů. Viktor se dostal do
nově vybudovaného lágru na Příbramsku, do tábora Bytíz, kde se pracovalo
v uranových dolech. V první polovině roku 1955 byl převezen do
Leopoldova. Kontakty s domovem (návštěvy a korespondence) mu byly
zakázány. Návštěvy pod přísným dohledem bachařů mu byly povoleny až
na jaře 1956. Ve vězení potkal významné osobnosti – Josefa Kostohryze,
Václava Renče, Zdeňka Rotrekla a řadu kněží. Podmínečně byl
propuštěn po více než třinácti letech. Jeho dvě malé děti jej sice
neznaly, ale jeho žena na něj trpělivě čekala po celou dobu vězení. Od
roku 1964 pracoval jako závozník a později řidič ČSAD až do odchodu do
důchodu v roce 1981. |
|||||
Zdroj: |
Pogodová,E.: Rozhovor s Viktorem Trnavským. Kulturní měsíčník ZIP 1998, č.4. Ševčíková, H.: Prosincová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 12/2006, S. 13–14; Hamplová,I.: Za Viktorem Trnavským. Olomoucké listy 3.10.2002, S.5. ; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Štáblovice | |||||
Místo úmrtí: | Štáblovice | |||||
Místa pobytu: | Halenkovice, Kroměříž, Napajedla, Olomouc, Tlumačov | |||||
Obory působení: | kněz, teolog, včelař | |||||
Anotace: |
Vystudoval teologickou fakultu v Olomouci. Vysvěcen 1871. Působil v duchovní správě v Napajedlích, Halenkovicích a Tlumačově (1884–1915). Od 1915 žil na odpočinku v Kroměříži. 1933 se vrátil do rodných Štáblovic. Měl zájem o řezbářství a patřil k vynikajícím včelařům. Zajímal se o historii, zvláště o dějiny míst svého kněžského působení. Hojně publikoval ve vlastivědném tisku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.113; |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Příkazy | |||||
Místa pobytu: | Kralice na Hané, Olomouc, Praha, Prostějov, Zlín | |||||
Obory působení: | akademický malíř | |||||
Anotace: |
Narozen v Henčlově (n.m. č. Přerova). V mládí se celá rodina přestěhovala do Kralic, kde byl jeho otec stolařem. V letech 1925–1931 studoval AVU v Praze u prof.O.Nejedlého. Absolvoval studijní cesty ve Francii, Itálii, Německu. Těžiště díla spočívá v krajinářské tvorbě.Věnuje se též motivům venkovské práce. Vyznamenán Alšovou cenou za cyklus obrazů s pracovní tématikou. Vystavoval v Olomouci, Zlíně a v Prostějově, v letech 1935 a 1943 v Rubešově saloně v Praze. Zemřel v Hynkově (n.m. č. obce Příkazy). |
|||||
Zdroj: |
MČSE.IV.Praha, Academia 1987, S.275.; Kašpárková, Slavomíra: Malíři Václavu Trefilovi.=Stráž lidu(Prostějov), 1.10.1986, S.6.;. Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov KPVU 2007. S.133.; |
|
||||||
Místo narození: | Úpice | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník | |||||
Anotace: |
Od r. 1918 žil v Přerově. Člen spolků, dobrovol. prac. muzea, instaloval výstavy, zřídil fotolaboratoře, autor článků, zasloužil se o vydávání bibliofil. tisků v Přerově. Pacifista, přednášky. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-OA Přerov 1982.. |
|
||||||
Místo narození: | Němčice nad Hanou | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | archeolog, pedagog | |||||
Anotace: |
Významný moravský archeolog, zakladatel archeolog.odd.muzea JAK Přerov.Teličkovo muzeum bylo otevřeno 16.4.1922.Předseda okresní učitelské jednoty Komenský. |
|||||
Zdroj: |
Přerov a okolí.Přerov 1929.S.48 – 55.;VSMŽO, 2, 1923 – 1924, příl.k č.10 Přerovsko, S.8 – 11.;KP 1966, č.4.;SOKA Přerov. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | fotograf | |||||
Anotace: |
Zabýval se uměleckou fotografií, uspořádal řadu celostátních výstav, na kterých obdržel patnáct 1. cen |
|||||
Zdroj: |
SOKA Přerov |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Olomouc, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | majitel pekárny, starosta města | |||||
Anotace: |
Čestný občan města Přerova a Hranic. Starosta města Přerova v letech 1896–1910(za jeho starostování byla zavedena elektřina, vybudován vodovod). Po absolvování olomouckého gymnázia studium práv v Praze nedokočil. Po otci převzal pekařský závod, který vedl až do své smrti. Byl dlouholetým členem okresní školní rady, obecní spořitelny, úvěrního spolku Záložny a dalších org. |
|||||
Zdroj: |
' |
|
||||||
Místo narození: | Pelhřimov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Javoříčko, Konice, Náměšť na Hané, Olomouc, Paříž (Francie), Praha, Tršice | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, restaurátor, sochař akademický | |||||
Anotace: |
V mládí působil krátkou dobu jako herec u kočovné společnosti Slavinského. Tato činnost jej však nenadchla, raději kreslil a dělal s hlínou. Při divadelní štaci v Tršicích opustil společnost a šel pracovat do dílny tršického kameníka Čeňka Palíka, u kterého se učil řemeslu v letech 1921–1923. Kameník rozpoznal Janův talent a umožnil mu získání tovaryšského listu. V Tršicích také vzniklo jeho první dílo, portrét jeho matky, která s ním žila. V roce 1924 působil v olomouckém ateliéru u Julia Pelikána. Po ukončení vojenské služby v roce 1926 se přihlásil na AVU do Prahy, kde navštěvoval medailérskou speciálku Otakara Španiela.. V roce 1932 se vrátil na Moravu a trvale se usadil se svou ženou v Prostějově. V roce 1929 byl v Paříži a r. 1935 v Itálii. Zprvu se věnoval drobné plastice, zejména portrétní tvorbě, restaurátorské práci a stavbě nových pomníků. V letech 1932–1943 byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně a od r. 1933 vystavoval své práce ve volném sdružení hanáckých výtvarníků pod názvem „Rejsek“. Souborně vystavil se svým bratrem Františkem (1901–1975) v březnu 1934 v Prostějově 39 prací. Jeho sochy najdeme v Olomouci, Náměšti na Hané rodný dům F.A.Procházky,, Brně v Konici před školou, medaile na Wolkerově Prostějově, restaurátorská práce na radnici v Prostějově, pro brněnskou expozici Antropos řadu soch pravěkých lidí a pak sousoší v Javoříčku. |
|||||
Zdroj: |
Kulturní kalendář 1991.Olomouc, Okr.knihovna 1990, S.46.; Severomoravští výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa.Ostrava 1975.S.88.; Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 135–136.; Wikipedia.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Starší bratr Jana Třísky (1904–1976). V letech 1920–1923 studoval nejprve v ateliéru Ferdinanda Engelmülera a pak na AVU v Praze. V letech 1924–1926 působil v různých divadelních společnostech jako autor scénických návrhů, které i sám realizoval. Malíř – krajinář. Žil v Javůrku u Brna, v kraji " Pohádky Máje", kde čerpal motivy, ke svým obrazům. V září 1926 měl výstavu v Přešticích, později v Ostrovačicích, Brně, Jihlavě, Ivančicích aj. Byly to putovní výstavy a celá akce trvala devět let. V třicátých letech přichází ze Slezska, v polovině padesátých let spolupracuje s čs. televizí. V roce 1935 byl na studijních cestách v Jugoslácii a Itálii. V roce 1932 poprvé vystavuje v Prostějově se svým bratrem sochařem. Na sklonku života žil s bratrem v Prostějově, kde společně restaurovali Köhlerova sgrafita na zámku Hanačce v Rejskově ulici, sgrafita Kotěrova na Národním domě a Preislerovo sgrafito na Obchodní akademii. V roce 2001 uspořádalo Muzeum Prostějovska výstavu k autorovým nedožitým 100. narozeninám. |
|||||
Zdroj: |
Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 134. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Uničov | |||||
Obory působení: | hudebník, kulturní pracovník, lékař | |||||
Anotace: |
Člen VSMO, činný v sekcích pro dějiny lékařství, biologické a numismatické.Jeho působení je spjato s Olomouckem, s Uničovskem, kde hned po 2.svět.válce působil nejen jako lékař, ale i v oblasti kultury.Spoluzakladatel Vlasteneckého kulturního uničovského sdružení /VKUS/, který byl založen 8.1.1946, kde zastával funkci jednatele.Působil též jako hudebník.Založil dechovou hudbu, byl vynikající houslista.Pracoval jako ved.zdrav.stř.Uničovských strojíren a poté obv.lékař v Uničově. Zemřel v Domamyslicích u Prostějova (n.m.č. města Prostějov). |
|||||
Zdroj: |
Musil, J.V.: Zasloužilý lékař.ZVSMO 1980, č.13–14, S.6–8.. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1911 |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Autodidakt. Topinkova cesta k umění nebyla lehká. Jeho otec (obuvník) pocházel z Brna, matka z Boskovic. Když mu bylo 13 let, osiřel. Odešel z měšťanky a šel do učení na malíře pokojů, dekorací a písma. Toto místo si našel sám. Chtěl být malířem, marně se snažil dostat na malířskou akademii, na kterou stejně neměl ani finanční prostředky. Pilně kreslil a maloval. Jeho zálibu k malířství upevňovalo jeho přátelství s malířem Rolfem Weigelem. Po ukončení tříletého učebního poměru byl bez zaměstnání. Na jeho popud vymýšlel a stylizoval různé vlysy. U malíře A. Říhy se zacvičil do kreslení divadelních dekorací. A přitom pořád maloval, hlavně krajiny, za kterými jezdil na Kyjovsko a Valašsko, kde se věnoval valašské krajině kolem Bečvy, Hrozenkova, Velkých Karlovic a jinde. Všude tam studoval kroje. Za folklorem cestoval i na Slovensko. Navštívil Trenčansko, Povážsko, Bystricko a jiná místa. Jeho tvorba byla bohatá. Zlom ve výběru a volbě motivů u něj nastal v roce 1940, když se při jedné z jeho studijní návštěvě Moravského Slovácka zastavil u syna malíře Joži Úprky – Jana, který tehdy řekl. “Kdo chce malovat slovácký kraj, ten musí na Slovácku žít, aby poznal nejen kraj a kroj slováckého lidu, nýbrž i jeho mravy a zvyky”. Od tohoto okamžiku se věnoval pouze foklóru hanáckému. Také jeho výtvarný zájem se obrátil na hanáckou krajinu a krajinu Drahanské vrchoviny. Počátky uměleckého vývoje malíře byly trpké. Jako každý umělec, který začal od piky, měl život těžký a někdy i krutý. Ale jeho láska ke “kumštu” všechny tyto svízele překonala. Nikdy neměl dost peněz na to, aby se mohl věnovat výtvarnému studiu v Praze. Teprve po úspěšné výstavě v Prostějově v roce 1942 mohl část svého výnosu věnovat na své odborné školení. Stal se žákem známého malíře prof. kreslení Františka Myslivce v Brně, kde si vedl velmi zdatně. Osvědčení o výborném studiu v oboru krajinných maleb obdržel tak skvělé, že se právem mohl řadit mezi akademické malíře, jak doslovně uvádí prohlášení jeho učitele. Byl to malíř “Božího nadání”, jak o něm kritikové tehdy prohlašovali. Hlavně po jeho druhé samostatné výstavě, kterou uspořádal v roce 1944 v přednáškovém sále Městského spolkového domu. Tento malíř “duše krajiny” byl označován za pokračovatele malířského odkazu R. Kaňáka. Nevyhýbal se žádnému motivu. Maloval krajinu, zátiší a figurální motivy. Po této své výstavě o sobě prohlásil: “Teprve teď začínám rozumět krajině a vím, že mě čeká ještě cesta trnitá”. A v tom se nemýlil. Stále jej pronásledovaly existenční potíže. Další své výstavy se již nedočkal. Ta se uskutečnila až 60 let po jeho výstavě v roce 2002 v prostějovském Národním domě. I když na ní byla vystavena jen malá část toho co za svůj život vytvořil, ukázala jak kvalitní to byl malíř. Stále ještě čeká na zhodnocení svého díla. |
|||||
Zdroj: |
Politický a kulturní kalendář 1989.Olomouc OK 1988.S.24.;Župka, F.C.: Malíř duše krajiny.Kostelec na Hané, vl.n.1944.. |