Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 89
Adolf Kašpar *27. 12. 1877 - +29. 6. 1934
Místo narození: Bludov
Místo úmrtí: Železná Ruda
Místa pobytu: Hlubočky, Loštice, Olomouc, Praha, Rusava
Obory působení: ilustrátor, malíř
Anotace:

Od 11 let pobýval v Olomouci, kde studoval nižší třídy Slovanského gymnázia a roku 1895 přestoupil na německý učitelský ústav, který absolvoval v roce 1899. Už za středoškolských studií kreslil olomouckému lékaři Mořici Remešovi (1867–1959) kresby zkamenělin a prof. Františku Polívkovi (1860–1923) rostliny pro jeho Květenu zemí koruny české. Prof. Polívka seznámil nadaného kreslíře s knihkupcem a nakladatelem Romualdem Prombergrem (1856–1932), u něhož našel také první ilustrační zakázky. Nakladatel upozornil na Kašparovo nadání básníka a spisovatele Františka Táborského (1858–1940) a ten zase Hanuše Schwaigera (1854–1912), prof. AVU v Praze, kde talentovaný ilustrátor studoval v letech 1899 – 1904. Po dobu pražských studií bydlel Adolf v rodině Hedviky Řepkové, sestry nakladatele Prombergra, kde se seznámil s jeho neteří Jitkou, která se v roce 1907 stala jeho manželkou. Adolf Kašpar se prosadil ještě za studií úspěšnými ilustracemi k Babičce B. Němcové, které vytvořil pro nakladatelství Unie v Praze roku 1903.. Doprovázel svými kresbami pak díla Aloise Jiráska, Zikmunda Wintra, K.Václava Raise, Ignáce Hermanna. Byl kmenovým ilustrátorem Prombergrova nakladatelství v Olomouci, ale i Ottova v Praze. A. Kašpar jezdil v prvních letech po svatbě na letní byt do Hluboček u Olomouce, kde působil jeho bratr Alois jako učitel (1907–1910) Od roku 1910 žil s rodinou v Lošticích, odkud často dojížděl na Rusavu a do Bystřice pod Hostýnem. Z dlouholetého přátelství mezi Františkem Táborským a Adolfem Kašparem vznikla nádherná kniha „ Rusava, život valašské dědiny“, vydaná v roce 1928 v Olomouci. Památník Adolfa Kašpara, shromažďující jeho původní tvorbu, ilustrované knihy a časopisy, korespondenci, některé osobní předměty a původní zařízení jeho ateliéru, je v Lošticích. Přátelil se také se Stanislavem Lolkem od r. 1899. Sešli se spolu v Olomouci u nakladatele Prombergra.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 1. Ostrava, 1993, S. 57–58. * Bystřice pod Hostýnem. Vlastivědná čítanka k dějinám města. 1993. ; Plachá, Z.: Adolf Kašpar. Olomouc 1972.; Poche, E.: Encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1975.; Potomci slavných – Adolf Kašpar. (1996). TV2, 5.4.2013 v 8:30

Fotky:
Josef Galík *21. 10. 1932 - +5. 10. 1999
Místo narození: Racková
Místo úmrtí: Zlín
Místa pobytu: Hradec Králové, Mariánské Lázně, Olomouc, Rychnov nad Kněžnou, Zlín
Obory působení: literární historik, literární kritik, prozaik, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Vyučil se pletařem na pletařské škole n.p. Svit Zlín v letech 1949–1951. Maturita získaná r. 1952 ve Státním kurzu pro přípravu pracujících na vysoké školy v Mariánských Lázních mu umožnila studovat češtinu a ruštinu na Filozofické fakultě UP v Olomouci, kde byl žákem Oldřicha Králíka. Poté učil v letech 1957–1963 na středních školách v Hradci Králové, Rychnově nad Kněžnou a ve Zlíně. Od r. 1963 oůsobil jako odborný asistent a od 1991 jako docent na katedře bohemistiky a slavistiky FF UP. PhDr. získal v r. 1969.
Debutoval v r. 1956 verši ve sborníku Poezie mladé hané. V 70. a 80. letech publikoval recenze a odborné studie v ostravském Kulturním měsíčníku a v šumperském časopise Severní Morava. Také jeho články najdeme ve Stráži lidu, Štafetě, Kulturní tvorbě, Literárním měsíčníku, v Nové svobodě, AUPO, Mladém světě a Tvaru. Autor próz: Zkouška před termínem (1975), Soud i odpuštění (1987).

Zdroj:

Slovník české literatury. Praha, ČS 1985;. Slovník českých spisovatelů od roku 1945.Díl 1. Praha Nakladatelství Brána 1995. S.191–192.; Fabián, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. valašské Meziříčí 2000. S.40.;

Karel Milan Frkal *18. 3. 1920 - +11. 11. 1986
Místo narození: Velké Leváre (SR)
Místo úmrtí: Zell am See (Rakousko)
Místa pobytu: Brno, Kroměříž, Nitra (SR), Olomouc, Opava, Ružomberok (SR)
Obory působení: operní pěvec
Anotace:

Do měšťanské školy chodil v Kroměříži. V r.1936 přesídlil do Brna, kde stud oval konzervatoř-operní zpěv.Za protinacistickou činnost vězněn na Špilberku.Po r.1945 operním pěvcem v Opavě do r. 1946, poté hrál a zpíval v divadle v Olomouci. Od r.1951 působil v Nitře, od r.1962 vychovatelem v Ružomberku.Po r.1968 odešel do Rakouska. Přednášel na školách o divadelním umění, r.1976 vybudoval se svou ženou Jaroslavou v letovisku Zell am See Pension Mirlan. Napsal Pohádky o zvířátkách pro děti i dospělé.Vydané v němčině.

Zdroj:

Filip, Ota: Rozloučení s Milanem.In: Pejskar, Milan: Poslední pocta.3.díl.vl­.n.1989, S.70–71.;

Alois Tylšar *3. 8. 1909 - +30. 6. 1977
Místo narození: Bohuslavice
Místo úmrtí: Zábřeh
Místa pobytu: Dubicko, Rapotín, Zábřeh, Zlín
Obory působení: varhaník
Anotace:

Studoval bohosloví v Olomouci, vysvěcen 1935. V r. 1945 kaplanem v Malenovicích u Zlína (n.m.č.Zlína), 1947 farářem v Rapotíně a v Dubicku, kde do r. 1963 a pak jmenován děkanem Zábřežska.

Zdroj:

Katalog kněžstva olomoucké arcidiecese.Olomouc 1949.S.170.;Müller, Fr.: Místní a pomístní jména Drahanské vrchoviny I.;OK Prostějov, květen 1994.;. Pepřík, E.: Neboj se a pojď. Nová Jasenka 1999.;

Poznámka:

Bohuslavice (na Prostějovsku)

Jan Vyhlídal *27. 4. 1861 - +18. 6. 1937
Místo narození: Hluchov
Místo úmrtí: Vyškov
Místa pobytu: Dobromilice, Hulín, Jaktař, Lobodice, Olomouc, Rychnov nad Kněžnou, Švábenice, Velká nad Veličkou
Obory působení: etnograf, kněz, sběratel národopisu, spisovatel
Anotace:

Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, ale zkoušku dospělosti složil na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou roku 1880. Po maturitě se do Olomouce vrátil a studoval na bohoslovecké fakultě. Po vysvěcení v roce 1886 působil jako kaplan a farář v různých místech Moravy. Zprvu ve Velké nad Veličkou, v Dobromilicích na Hané, v Jaktaři u Opavy, v Hulíně, v Lobodicích, ve Švábenicích a nakonec byl ustanoven děkanem ve Vyškově, kde zemřel 18.6.1937. Ve všech svých působištích se usilovně věnoval národopisné a vlastivědné činnosti. Své poznatky publikoval zprvu časopisecky a později knižně. Jeho knížky lidové beletrie, soubory povídek, pohádek, národopisných črt a studií představují více než dvacet svazků, často psaných v dialektu. První pojednání o krojích publikoval už v roce 1887 do Časopisu VSMO. V období let 1890–1898, kdy působil ve Slezsku, psal do Věstníku Matice opavské, spolupracoval s Františkem Slámou (1850–1917), v jehož Slezské kronice publikoval v roce 1893 Slezské pohádky a pověsti a o rok později národopisnou studii Slezská svatba. Mezi nejznámější knihy patří: Obrázky z mého hanáckého alba (1908), cyklus Pod hanáckou oblohou I.-IV. (1924–1929) a národopisné črty: Rok na Hané (1906), Malůvky z Hané (1909) a sbírka her, říkadel a hádanek Hanácké děti (1909).

Zdroj:

Kunc, J. : Slovník soudobých českých spisovatelů 1918–1945. Praha 1945. * Lidový oděv a tanec na Hané. Sborník. Přerov 1998. * Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře. Olomouc 1993, S. 42.

Fotky:
Jan Linhart *22. 4. 1895 - +21. 12. 1944
Místo narození: Leština
Místo úmrtí: Vratislav (Polsko)
Místa pobytu: Cotkytle, Hrabišín, Litovel, Ruda nad Moravou
Obory působení: odbojář, pedagog
Anotace:

Působil jako učitelský pomocník v Cotkytli, poté v Rudě, před Mnichovem přeložen do Horní Olešné (n.m.č.obce Hrabišín), odkud odešel do Litovle, zde jmenován ředitelem měšťanské školy.Zapojil se do protifašistického boje.Zatčen 10.2.1944 ges­tapem.Vězněn v Olomouci, Brně a pak ve Vratislavi.V Šum­perku a v Rudě na Moravě pojmenována ulice.

Zdroj:

Filip, Z.: Kdo to byl Jan Linhart?-Kulturní život Šumperka 1962, č.9, S.8.; Bartoš, J.: Jan Linhart-pokrokový učitel a antifašista.-Severní Morava.Šumperk, sv.43, S.42–45.; Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990.S.109–110.;.

Bohumil Svatopluk Kyselý *9. 12. 1872 - +1. 12. 1935
Místo narození: Držovice
Místo úmrtí: Vrahovice
Místa pobytu: Kokory, Kroměříž, Olomouc, Rokytnice, Třeština,
Obory působení: kněz, prozaik, překladatel
Anotace:

V roce 1890 absolvoval gymnázium v Kroměříži, poté bohosloví v Olomouci, kde vysvěcen r. 1895. Působil na Valašsku. Kokory 1895–1907, Rokytnice 1907–1916, poté dómským vikářem v Olomouci, r. 1934 odešel do pense. Členem DLU 1914–1935, 1919–1928 členem výboru. Publikoval pod pseudonymem J. Lesík.

Zdroj:

Poselství. Olomouc 1938. S. 299–300.

Anton Friedrich Mitrowsky *20. 5. 1770 - +1. 9. 1842
Místo narození: Brno
Místo úmrtí: Vídeň (Rakousko)
Místa pobytu: Loučná nad Desnou, Rejhotice, Sobotín, Znojmo
Obory působení: hejtman krajský, politik komunální, rytíř
Anotace:

Syn Johanna Baptista Mitrowsky (1736–1811). Vzdělání získal na gymnáziu v Brně a na Rytířské tereziánské akademii ve Vídni. Krajským hejtmanem v Jihlavě, Znojmě, Vídni, Správce statků panství Vízmberk se železárnami v Sobotíně a Rejhorticích. Vykoupil majetek a začal jej modernizovat. R. 1836 vyznamenán Řádem zlatého rouna u příležitosti korunovace císaře Ferdinanda V. čes. králem.

Zdroj:

BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.72.

Jan Rudolf Bečák *20. 4. 1915 - +1. 1. 1987
Místo narození: Velký Týnec
Místo úmrtí: Velký Týnec
Místa pobytu: Brno, Litovel, Olomouc, Rožnov pod Radhoštěm
Obory působení: etnograf, zemědělský inženýr
Anotace:

Absolvoval Zemskou vyšší hospodářskou školu v Olomouci, kde maturoval r.1933. Poté studoval na Vysoké škole zemědělské v Brně. V r. 1941 vydal vlastním nákladem monografii Lidové umění na Hané. V r. 1949 se podílel na výstavě Lidové umění na Hané v Kroměříži na zámku. V r. 1964 byl přijat jako etnograf ve Valašsk. muzeu v Rožnově pod Radhoštěm a v letech 1965–71 byl jejím ředitelem. V r.1972 se stal vedoucím národopisného oddělení Krajského vlastivědného muzea v Olomouci. Zasloužil se o uspořádání několika výstav lidového umění v muzeu, sbírkové činnosti a o stálou expozici Z klenotnice lid. kultury Hané, Litovel r.1975. V r.2001 vy­dána publikace s názvem Lidové umění na Hané. Ing. Jan Rudolf Bečák stál u zrodu čestného hřbitova Valašského Slavína, kde mu byl také slavnostně odhalen náhrobek v r. 2005 v areálu Dřevěného městečka.

Zdroj:

MP.: Zemřel ing. J.R. Bečák. Kdy-kde, co v Olomouci, 1987 únor. S.12.; Ševčíková, H.: Lednová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, č.1/07, /foto/. S.29; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947. S.32., Mikulcová, M., Graclík, M.: Kulturní tulky Valašskem, Frýdek-Místek, 2001.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy, seš. 5, Opava-Ostrava 1996. S.14–15; Ševčíková, Hana: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce.In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S.63.;

Josef junior Schreiber *8. 3. 1835 - +17. 11. 1907
Místo narození: Charváty
Místo úmrtí: Velké Losiny
Místa pobytu: Olomouc, Rapotín, Vídeň (Rakousko)
Obory působení: podnikatel, sklářství
Anotace:

Synovec Josefa Schreibera (1819–1879). Navštěvoval školy v Olomouci, poté se vyučil ve strýcově živnosti ve Vídni.

Zdroj:

Dohnal, M.: Z dějin severomoravského sklářství. In: Severní Morava, 14, 1988. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.).Ostrava 2001. S. 118.

František Gogela *13. 9. 1854 - +27. 2. 1922
Místo narození: Podhradní Lhota
Místo úmrtí: Třebětice
Místa pobytu: Bílovice, Frýdek-Místek, Holešov, Hukvaldy, Kroměříž, Kyjov, Olomouc, Rajnochovice
Obory působení: botanik, kněz, odborný spisovatel
Anotace:

Obecnou školu vychodil v Holešově. V roce 1874 absolvoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a poté studoval teologickou fakultu v Olomouci. Poté působil v Kyjově, Bílovicích, Hukvaldech, v Místku. V letech 1897–1907 byl farářem v Rajnochovicích a poté v Třeběticích, kde trvale zakotvil. Pěstoval květiny, hlavně růže a jedna růže po něm pojmenována – Rosa Gogelana. Autor několika knih o šlechtění a pěstování květin. Sbíral též lidové pověsti. Pověst z Podhradní Lhoty publikoval v Záhorské kronice.

Zdroj:

Kašparová, Milena: František Gogela – botanik, sběratel a badatel. In: Zpravodaj OVM ve Vsetíně.1995. S.41–42.;

Jaromír Javůrek *12. 4. 1887 - +28. 2. 1983
Místo narození: Herálec
Místo úmrtí: Trutnov
Místa pobytu: Antverpy (Belgie), Hrabová, Olomouc, Ruda nad Moravou, Soběslav, Zábřeh
Obory působení: rozhodčí gymnastiky, středoškolský pedagog
Anotace:

Narozen v obci Kocanda (n.m.č.obce Herálec). Absolvoval učitelský ústav v Soběslavi a působil v Rudě nad Moravou, Zábřehu, Hrabové. Po první svět. válce pokračoval ve studích na KU v Praze. 1920 s stal profesorem na učitelském ústavu v Olomouci. Od mládí byl Sokol. V roce 1920 se zúčastnil olympiády v Antverpách jako mezinárodní rozhodčí gymnastiky. 1939 odešel předčasně do penze, ale dál pracoval ve Státním lesním dohlédacím úřadu v Olomouci.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.2.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.55–56.;

Vladimír Goš *8. 9. 1942 - +15. 1. 2020
Místo narození: Olomouc
Místo úmrtí: Šumperk
Místa pobytu: Brno, Jeseník, Loštice, Mohelnice, Moravičany, Olomouc, Opava, Palonín, Rýmařov, Šumperk
Obory působení: archeolog, historik, odborný spisovatel, vysokoškolský pedagog
Anotace:

V roce 1959 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci, poté studoval FF UJEP univerzitu v Brně obor prehistorie a poté se stal archeologem Okresního vlastivědného muzea v Šumperku. Od 15.7.1964 působil v mohelnickém muzeu, archeologickém oddělení, kde do r. 2000. Provedl řadu terénních výzkumů a to: v Mohelnici (1969–1974, 1999), Lošticích (1977,1980, 1982, 2003 a 2004), Palonín ( 1978–1979), Jeseník (1975–1976), Úsov (1986–1988), Postřelmov (2003) Vytvořil trvalé muzejní expozice v Mohelnici a v Šumperku. Specializoval se na na historii slovanského osídlení Moravy, archeologii raného a vrchol středověku. Jeho specializací je ranný a vrcholný středověk. Jeho publikační činnost charakterizuje i naleziště v Moravičanech, Paloníně a v Rýmařově.Je autorem řady publikací a článků. Působil též jako pedagog Slezské univerzity od 1998 do 2000. Byl předsedou regionální archeologické komise pro Střední Moravu. Autorem knihy Loštice, město a jeho obyvatelé (1998); Loštice, město středověkých hrnčířů.Opava 2007. Přispíval do periodik: Vlastivědný věstním moravský, Časopis Matice moravské, Severní Morava Vlastivědný sborník Jesenicko, Sborník bruntálského muzea. Spolupráce s polskými archeology a historiky.

Zdroj:

Kulturní kalendář Mohelnice, 1964. č.8, S.6. V sýpkách ducha, Olomouc 1992.S. 194.;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 191–192.;

Poznámka:

PhDr. Vladimír GOŠ, CSc.

František Spurný *1. 10. 1927 - +24. 11. 2004
Místo narození: Prostějov
Místo úmrtí: Šumperk
Místa pobytu: Bludov, Bouzov, Brno, Hanušovice, Olomouc, Opava, Rýmařov, Šumperk, Úsov, Velké Losiny
Obory působení: archivář, historik, kronikář města, pedagog vysokoškolský
Anotace:

Středoškolské studium  – gymnázium v Prostějově byl nucen přerušit v roce 1943, protože byl nacisty totálně nasazen na " technische Nothilfe". Gymnázium dokončil maturitou až po válce v roce 1945.Poté studoval Masarykovu univerzitu v Brně, na které promoval r. 1950. O rok později získal PhDr a začal pracovat jako archivář na zámku v Janovicích u Rýmařova, kde zejména jeho přičiněním vznikl základ archivu Olomouckého kraje. V roce 1958 byl jmenován ředitelem Okresního archivu v Šumperku. Od roku 1959 pravidelně publikoval ve sborníku Severní Morava. Stál u zrodu Kulturního měsíčníku Šumperka, kde působil jako předseda redakční rady až do smrti. V roce 1976 odešel pracovat do Vlastivědného ústavu Šumperk, kde působil do března 1990. Od r. 1992 dojížděl do Opavy na Slezskou univerzitu přednášet a r. 1993 získal docenturu. na UP v Olomouci.V de­vadesátých letech se výrazně angažoval v Moravskoslezské křesťanské akademii a díky svým jazykovým schopnostem i v partnerské spolupráci města Šumperka s německým městem Bad Hersfeldem. Jeho erudovanost v Řádu německých rytířů jej předurčila i ke členství ve Společnosti přátel hradu Bouzova, kde byl zvolen čestným členem. Řadu let byl i městským kronikářem v Šumperku a o jeho dějinách napsal stovky článků i několik knižních monografií. Redaktor regionálních periodik i aktivista Filmového klubu, Socialistické akademie..V roce 2004 obdržel in memoriam Cenu města Šumperka.

Zdroj:

Vlastivědné listy 1987, č.2, S.45./fotogra­fie/.;. Balatková, Jitka: Docent PhDr. František Spurný, CSc. slaví sedmdesátiny. In: Severní Morava, vl.sborník,sv.73, Šumperk 1997. S.65–69. BSSSM, seš. 7 (19.).Ostrava 2005. S. 126–129. (Bibliografie). Štipl, Ctirad: Historik František Spurný. In: Ročenka 2010 1990–2010 * 20 let SACB Vydala Společnost přátel hradu Bouzova ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Šumperku.. S.24–25.

Poznámka:

Doc. PhDr. František Spurný, CSc.

Josef Olejník *1. 7. 1914 - +11. 7. 2009
Místo narození: Strání
Místo úmrtí: Šternberk
Místa pobytu: Andělská Hora, Dětřichovice, Kroměříž, Náměšť na Hané, Olomouc, Rudná pod Pradědem, Řím (Itálie), Senice na Hané, Tršice, Velká Bystřice
Obory působení: kněz, pedagog, sbormistr, skladatel
Anotace:

V roce 1933 maturoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a poté studoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci, kde byl vysvěcen na kněze v r. 1938. Kaplanskou službu vykonával ve Vsetíně a v roce 1939 odešel studovat do Říma na Papežský institut posvátné hudby, Vojenskou službu vykonával 9 měsíců v československé zahraniční armádě v Anglii. Od roku 1945 – 1950 byl vícesuperiorem kněžského semináře, učitelem zpěvu na CMBF v Olomouci a souběžně v letech 1948–1950 kaplanem u sv. Michala. Do roku 1968 spravoval farnosti Andělská hora, Dětřichovice, Rudná pod Pradědem, později Tršice,, Náměšť na Hané, Senice na Hané, Hlubočky. V roce 1968 složil Českou mši z Andělské Hory. V roce 1968 se vrátil na olomouckou bohosloveckou fakultu a působil též v Litoměřicích až do roku 1975, kdy mu byl odňat státní souhlas. Vyučovat začal opět po roce 1989, kdy působil jako odborný asistent církevního zpěvu na bohoslovecké fakultě. Od roku 1973 až do své smrti vedl smíšený chrámový sbor ve Velké Bystřici. Věnoval se zhudebňování liturgických textů. Jeho zhudebněné české bohoslužebné texty, zejména ordinária a žalmy zaznívají v našich kostelích od konce 60. let. V roce 1990 se stal docentem na CMTF v Olomouci v oboru liturgického zpěvu a vypomáhal ve farnosti Moravičany. Pro nemoc hlasivek musel v roce 1996 ukončit aktivní činnost v oblasti církevního zpěvu. Zemřel ve šternberské nemocnici. Pochován byl do kněžské hrobky v rodišti. F

Zdroj:

Honová, S.: V měsících červenci a srpnu připomínáme…Kdy-kde-co 2014, S.1.

Poznámka:

Narozen v Květné ve Stráni (na Slovácku)

Jaromír Novák *5. 7. 1925 - +4. 9. 1989
Místo narození: Souš
Místo úmrtí: Rýmařov
Místa pobytu: Čáslav, Jeseník, Kutná Hora, Praha, Prešov (SR), Rýmařov, Štramberk, Šumperk
Obory působení: archeolog, geolog, odborný publicista
Anotace:

Narozen na Mostecku. Studoval Fakultu báňského inženýrství VŠB, které dokočil až o deset let později. 1952 byl jmenován hlavním geologem Ministerstva hutí a spojů. 1956–1958 učil na Střední průmyslové škole geologické v Praze. Poté působil na úseku lomů VŽ ve Štramberku 1958–1966. Od roku 1966 až do důchodu byl zaměstnán v Geologickém průzkumu v Rýmařově. Hojně publikoval a také ve Zprávách olomouckého muzea a archivním sborníku.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.96; Šefčík, E.: Zemřel inženýr J.Novák. In: Severní Morava,58, 1989. S. 75.;

Tomáš Kouřil *27. 11. 1844 - +24. 10. 1910
Místo narození: Senička
Místo úmrtí: Rychnov nad Kněžnou
Místa pobytu: Kroměříž, Olomouc, Rychnov nad Kněžnou
Obory působení: kněz, středoškolský pedagog
Anotace:

Narozen v Odrlicích (nyní část obce Senička). Bohosloví studoval v Olomouci, vysvěcen 1868, do r. 1874 studijním prefektem v arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. 1875 – 1890 profesorem gymnázia v Rychnově.

Zdroj:

Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Olomouc 1937.S.51.;.

Josef Fetka *22. 7. 1897 - +1. 6. 1975
Místo narození: Bohdíkov
Místo úmrtí: Ruda nad Moravou
Místa pobytu: Francie, Litovel, Olomouc, Praha, Ruda nad Moravou, Šumperk
Obory působení: důstojník, odborný publicista, vojenský historik
Anotace:

Syn vesnického pekaře. V roce 1915 maturoval na reálném gymnáziu v Litovli. Poté musel na podzim narukovat k 93. pěšímu pluku Rakousko-uherské armády. Na ruské frontě byl v r. 1916 zajat a poslán dozajateckého tábora, východně od Bajkalského jezera. V březnu 1917 se tu přihlásil do čs. legií a byl zařazen k náhradnímu praporu 1. střelecké brigády v Bobrujsku a později Žitomiru. V říjnu 1917 byl vyslán na posílení francouzské fronty. Po výcviku v Cognacu se v létě a na podzim 1918 jako velitel čety zúčastnil bpjů v severní Francii. Zpět do vlasti se vrátil počátkem r. 1919. Po 1. světové válce zůstal v armádě jako voják z povolání a jako perspektivní důstojník byl vyslán na francouzskou Vysokou válečnou školu. Po návratu studoval ještě Vysokou školu válečnou v Praze. Po Mnichovu a likvidaci čs. armády byl přeložen k ministerstvu vnitra jako zástupce ředitele archivu. Za svou účast v bojích čs. legií za 1. svět. války, působení v armádě předmnichovské republiky, v odboji za 2. světové války a v Pražském povstání obdržel řadu vyznamenání. Bohatá publikační činnost mj. psal také do sborníku Severní Morava v letech 1969–1975.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12. Os­travská univerzita v Ostravě, 1999.S.18;

Anežka Šulová *19. 12. 1877 - +4. 12. 1954
Místo narození: Ruda nad Moravou
Místo úmrtí: Ruda nad Moravou
Místa pobytu: Ruda nad Moravou
Obory působení: sběratelka lidové prózy
Anotace:

Rozená Vénosová, v obci Hostice (n.m.č. Rudy nad Moravou). Ve 2 letech jí zemřel otec a tak život nebyl vůbec lehký. Vychodila pouze 8 let jednotřídky a poté pracovala jako dělnice v papírně. Sama se vzdělávala a hodně četla. V roce 1901 se vdala za obchodníka s knoflíky. Záhy se přestěhovala do Rudy, kde byl život trochu lepší. Na přástkách slýchávala písně, pověsti, které si zapisovala. Její sbírka obsahuje na 700 písní, popěvků a říkadel, 117 pověstí, 23 pohádek, 40 anekdot, popisy besed, etnografický a dialektolog. materiál. Pozůstalost uložena v archivu Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV Brno.

Zdroj:

Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc UP 1987.;Sirovátka, Oldřich: Nad národopisným dílem Anežky Šulové.=Severné Morava.Sv.34.Šum­perk 1977.S. 68–70.;. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Seš. 3. Ostrava 1995. S.118–119.

Jiří Kráčmar *7. 4. 1935 - +2. 10. 2006
Místo narození: Štěpánov
Místo úmrtí: Rhodos (Řecko)
Místa pobytu: Olomouc, Rýmařov, Štěpánov, Šternberk, Troubelice
Obory působení: divadelní ochotník, právník, redaktor, vlastivědný publicista
Anotace:

Studoval Právnickou fakultu UK v Praze, poté VŠ Ekonomickou v Praze. 50. léta – působil v ochotnickém divadle, 1956 – hanácký lidový vypravěč v soutěži Čs. rozhlasu, 1960 / 1967 pracoval v Rýmařově, poté do r. 1981 v Sigmě Olomouc, 1981 / 1990 Pozemní stavby, prac. Šternberk. Po r. 1990 v Sigmii, investiční fond – předseda představenstva. 1995 pracoval v Advokátní kanceláři Ritter – Šťastný v Olomouci. Psal odborné články z oblasti financování a technického rozvoje. 2 x se zúčastnil v soutěži ČsT " Buď a nebo", v oboru česká dramatická tvorba. Překladatelem ze slovenštiny a ruštiny. Ze slovenštiny přeložil : Rok s Evou. Ostrava Profil 1984, Chorvátová, Z. : Kosmetikou ke kráse. 1987. ;1991 autorem knihy Rybářská kuchařka. Šéfredaktor místního tisku : Naše noviny. –

Zdroj:

Kráčmar,J. Tak u nás bývávalo.Olomouc: Danal, 2004.; Informační zpravodaj pro občany Liboše a Krnova, č.12/2006, S.6; Ze Štěpánova 6/2006, S. 5–6;

Poznámka:

JUDr. Jiří Kráčmar

Fotky:
Placidus Jan Mathon *24. 2. 1841 - +28. 7. 1888
Místo narození: Slavětín
Místo úmrtí: Rajhrad
Místa pobytu: Brno, Olomouc, Rajhrad
Obory působení: kněz, redaktor
Anotace:

Studoval gymnázium v Brně a v Olomouci. R., 1859 vstup do kláštera Rajhrad, 1865 vysvěcen. 1867–1886 vybíral četbu pro lid na náb. motivy, založil náb. čas. Škola Božského Srdce Páně. 1878 spoluredigoval kalendář Moravan. Založil centrum pro vydávání katolické literatury. Redigoval Anděl strážný, od r. 1884 Květy mariánské.

Zdroj:

Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937, S.18–19.;.

Jan Sarkander Navrátil *5. 1. 1840 - +17. 1. 1899
Místo narození: Grygov
Místo úmrtí: Rajhrad
Místa pobytu: Brno, Olomouc, Rajhrad, Vatikán (Itálie)
Obory působení: básník, kněz řádový
Anotace:

Studoval v Olomouci a v Brně. V roce 1860 se stal členem benediktínského řádu v rajhradském klášteře. Psal básně, dramata a povídky. Publikoval v Hlasu. V roce 1870 vydal sbírku básní „ Konvalinky“. V roce 1884 pracoval v archivu ve Vatikánu.

Zdroj:

Hýsek, M.: Literární Morava.Praha 1911.S.237.;Po­dlaha, A.: Bibliografie české katolické literatury náboženské.1928 – 1913.Praha 1923.S.2108.;Sprin­ger, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.27.;. Nekrolog. In: Moravan, 49, Brno 1900, S. 133–134./

František Rund *15. 9. 1855 - +25. 10. 1905
Místo narození: Přerov
Místo úmrtí: Přerov
Místa pobytu: Brno, Hoštice, Kyjov, Olomouc, Rokytnice, Zdounky
Obory působení: lidový kapelník, varhaník
Anotace:

Hudbě se prakticky vycvičil u nadučitele v Rokytnici a Hošticích. Byl diurnistou ve Zdounkách, protloukal se jako varhaník a učitelský pomocník. Krátce v Olomouci, kde založil Horymírskou hudbu. Roku 1890 založil kapelu v Přerově, vedl Národní hudbu v Brně 1895, Organizoval kapelu v Kyjově 1896. Roku 1900 se vrátil do rodiště, kde dosáhl skromného úřednického místa a obnovil kapelu. Byl nazýván „Moravský Kmoch“. Z jeho skladeb byly nejoblíbenější pochody: Moravěnka, Přerovská chasa. Po jeho smrti vznikl hudební kroužek RUND, jehož kapela, od 1925 Městská hudba Rund, trvá dosud.

Zdroj:

Kultura Přerova 1968, č.12 SOKA Přerov.; ČSHS.II.Praha 1965.S.444 –445.;.

Josef Studnář *4. 9. 1842 - +5. 3. 1914
Místo narození: Nové Sady
Místo úmrtí: Prostějov
Místa pobytu: Drahany, Niva, Otinoves, Prostějov, Rozstání
Obory působení: pedagog, publicista, ředitel školy
Anotace:

Ředitel školy, zv. " konzul Drahanska" . Pocházel z osady Březiny u Nových Sadů. Dlouhodobě působil jako řídící učitel v Otinovsi. Na Drahansku a Prostějovsku byl velmi známou osobností díky své rozsáhlé literární činnosti. Pravidelně publikoval své „Úvahy z vysočiny Drahanské“a v časopise „Hlasy z Hané“. Články publikoval i v časopise „Občan“. Zabýval se regionální historií, národopisem a řemeslnou tradicí. Proslul jako velmi společenský člověk. Roku 1885 založil v Otinovsi sbor dobrovolných hasičů a vlivem jeho osvěty vznikly sbory v Drahanech, Hartmanicích a Rozstání. Dlouhodobě působil v předsednictvu Pohorské župy. S velikou úctou o jeho práci píše Titus Krška v Kronice hasičů roku 1898..

Zdroj:

Hrádek, J.: Konzul Drahanska.=Štafeta, 11, 1979, č.4, S.25–26.;.

Poznámka:

Březina (m.č. obce Nové Sady na Vyškovsku). Hartmanice (n. Niva)

Artuš Drtil *6. 1. 1885 - +10. 4. 1910
Místo narození: Klopina
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Rokycany, Šumperk, Úsov, Zábřeh
Obory působení: básník
Anotace:

Od r. 1897 studoval na čes.gymnáziu v Zábřehu, po abs.6.třídy r.1903 praktikoval na poště v Úsově.1904 vstou­pil do pošt.telegraf.kursu v Šumperku, brzy odešel, aby se cele věnoval novinářství.Debut 1902 ve Studentském sborníku a čas.Pozor.Užíval šifry AD;V.O.Od r. 1905 žil v Rokycanech.Pu­blikoval v Mor.nár.novinách, redigoval čas. Moravské rozhledy r.1904.

Zdroj:

Lexikon čes.literatury­.I.Praha, Academia 1985, S.602.;Skutil, J.: Básník A.Drtil-Severní Morava, 1958, č.3, S.38–42.;Skutil, J.: Korespondence F.X.Šaldy s A.Drtilem.=Se­verní Morava, 1974, č.27, S.27–34.;Slavík, B.: Život a dílo A.Drtila.=Severní Morava, č.43, S.19–27.;Springer, jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.7.;.

Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3 4