Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Opava | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohumín, Brno, Olomouc, Ostrava, Velké Losiny | |||||
Obory působení: | lékařka, odborný publicista, vysokoškolská učitelka | |||||
Anotace: |
Rozená Procházková. Od mládí žila v Bohumíně, gymnázium vystudovala
v Ostravě a poté absolvovala Lékařskou fakultu MU v Brně. Zprvu pracovala
na interním oddělení bohumínské nemocnice. Zde se nakazila infekční
mozkovou obrnou, nemocí, která zabíjí. I když byla zavčas léčena,
vyřadila jí tato nemoc z povolání, na dlouhý čas z plnohodnotného
života. Jen silou vůle překonávala následky této choroby. Měla tři malé
děti a musela se o ně postarat. Pobývala několikrát v rehabilitačním
ústavu ve Velkých Losinách a koncem padesátých let se přistěhovala do
Olomouce. Začala pracovat v Kojeneckém ústavu, později pod vedením Dr.
Morese. Zprvu působila jako vedoucí oddělení nedonošených dětí, kde se
věnovala výzkumu a rehabilitačním poradnám pro vývoj dětí s různými
vrozenými vadami a postiženími způsobených předčasným porodem. Po
odchodu doc.MUDr. Morese do důchodu, v roce 1973 byla jmenována ředitelkou
Kojeneckého ústavu v Olomouci a následně i Dětského domova, kde
působila do roku 1990. Zároveň externě přednášela jako vysokoškolská
učitelka na Katedře speciální pedagogiky UP. V roce 1984 se habilitovala a
byla jmenována docentkou pediatrie. |
|||||
Zdroj: |
Osobní zjištění v DC Topolany. Parte- pohřební služba, pasáž města Olomouce |
|||||
Poznámka: |
Doc. MUDr. Růžena Tichá, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Vrútky | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Kolín, Krnov, Most, Olomouc, Praha, Příbram, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | herec, podnikatel divadelní | |||||
Anotace: |
Dětství prožil na Valašsku, kam se jeho rodina v roce 1940 přestěhovala. Studoval gymnázium ve Valašském Meziříčí a po vyloučení ze školy se vyučil mechanikem pletacích strojů v Krnově. V roce 1954 absolvoval DAMU v Praze a poté působil v oblastních divadlech. Zprvu v Kolíně, 1955–1960 v Mostě, poté 1960–1961 v Olomouci a pak do roku 1963 v Příbrami. Na podzim roku 1963 přišel do Prahy, kde získal angažmá v Divadle S. K. Neumnanna a po pěti letech se stal členem Divadla na Vinohradech, kde hrál více jak třicet let. Odtud odešel v roce 2000 a pár let působil v Karlínském hudebním divadle, kde vynikl v roli Řeka Zorby. V roce 2004 spolu s manželkou Hanou založili Divadlo Radka Brzobohatého. Jeho filmovým debutem byla hlavní role ve filmu Mstitel v roce 1959. Na svém kontě má na 300 filmů a inscenací, jak uvádí profesní filmografie. Vrcholným snímkem jeho filmové kariéry jsou Všichni dobří rodáci – v režii Vojtěcha Jasného (1968). V roce 1970 exceloval spolu s Jiřinou Bohdalovou v trezorovém filmu Ucho. V roce 2010 vyšla velmi zajímavá kniha od Jana Brdičky „ Chlap se širokým srdcem“. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha Academia 1992, S.71.; Černý, M.: Kdo je kdo 1991.Praha IRIS 1991, S.20.;. http://otavinka.blog.cz/…v-brzobohaty |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | dabér, herec | |||||
Anotace: |
Základní školu navštěvoval na Hálkově ulici, poté studoval Střední průmyslovou školu stavební v Lipníku nad Bečvou a po maturitě odešel do Prahy na DAMU. Po absolvování v roce 1987, působil v tehdejším Mahenově divadle (dnes Národní divadlo v Brně). Vytvořil zde řadu rolí, např. Laertes v Shakespearově Hamletovi, Radúz v Zeyerově Radúzovi a Mahuleně, Tralala v Pirandellově Sicilské komedii nebo Paris v Shakespearově Romeovi a Julii. V roce 1992 odešel do Divadla pod Palmovkou, kde jako jeden z předních herců mladší generace vytvářel, společně s ředitelem a uměleckým šéfem Petrem Kracikem, novou éru divadla. Rosťa Čtvrtlík žil s divadlem, pro divadlo a v divadle.I přes svoji těžkou a několik let trvající nemoc stále zkoušel a hrál. Diváci si ho z jeviště Divadla pod Palmovkou jistě pamatují v řadě krásných rolí – zejména jeho Vojcek v Büchnerově Vojckovi, Astolfo v Calderónově hře Život je sen, Jaša v Singerově Kouzelníkovi z Lublinu, Cherea v Camusově Caligulovi, Šalimov v Gorkého Letních hostech, Cheech v Allenových Výstřelech na Broadwayi, Josef II. v Shafferově Amadeovi, Kreónt v Sofoklově Oidipu vladaři, De Guiche v Rostandově Cyranovi z Bergeracu, Ota v Procházkově komedii Ještě jednou, profesore, Dave Moose v Mametových Konkurentech, Kaliban v Shakespearově Bouři, Samko v Preissové Gazdině robě, náčelník Bromden ve Wassermanově Přeletu nad kukaččím hnízdem nebo Brad v Nashově dramatu Pozor, jaguár!. Poslední rolí, kterou Rostislav Čtvrtlík na jevišti Divadla pod Palmovkou ztvárnil, byla role Dr. Chapmana v Cooneyho Nájemnících pana Swana. Právě v této inscenaci vystoupil na jevišti Divadla pod Palmovkou 17. června 2010 naposledy. Rostislav Čtvrtlík hostoval také v Divadle v Celetné (jako šerif Talbott ve Williamsově Sestupu Orfeově, Kanovník Roch ve Vančurově Rozmarném létě, Iversen v Garnerových Černých býcích aj.), v Divadle ABC (Nick v muzikálu Funny Girl), v Divadle Na Fidlovačce a v Divadle v Řeznické. Hrál v řadě televizních filmů, mj. Šejk, Spirála nenávisti, Tvář za sklem či Svědek času a televizních seriálů, mj. Rodáci, Kde padají hvězdy, Kriminálka Anděl, Četnické humoresky nebo Vyprávěj. Hojně se věnoval televiznímu a filmovému dabingu (např. daboval postavu Chandlera z televizního seriálu Přátelé).Nejslavnější divadelní rolí Rostislava Čtvrtlíka byla postava Lennieho v inscenaci hry Johna Steinbecka O myších a lidech, která byla reprízována sedmnáct let, dosáhla neuvěřitelných 300 repríz a mnohými byla vnímána jako kultovní. Jeho výkon se pohyboval na samotné hraně směšného a tragického a zcela mimořádným způsobem naplňoval tento neobyčejně obtížný, ale zároveň krásný herecký úkol. |
|||||
Zdroj: |
http://www.denik.cz/…sku-201.html http://otavinka.blog.cz/…lav-ctvrtlik http://otavinka.blog.cz/…k-v-olomouci http://otavinka.blog.cz/…-hrobu-rosti |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Košice (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | estetik, historik umění, ikonolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Univ.prof. PhDr., DrSc. Vědecké obory vystudoval na FFUK Praha, FFUP Olomouc a FFUJEP Brno. Působil do r. 1961 na UP Olomouc, poté pracoval na ČSAV v Praze. člen VSMO, člen redakční rady VSMO, konsultant na UP. Patří k nejvzdělanějším uměnovědcům v ČR. Proslul u nás a ve světě jako ikonolog a interpret díla Albrechta Durrera a umění německé reformace i umění doby Karla IV. |
|||||
Zdroj: |
Katedra umění UP Olomouc, |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, filozof, pedagog vysokoškolský, překladatel, publicista odborný, redaktor | |||||
Anotace: |
Narodil se v učitelské rodině, hlásící se prokrové tradici rodu Stunů ( Matěj Stuna byl herec a spisovatel v době národního obrození). Do 11 let bydlel s rodiči v Jihlavě a pak v Prostějově, kde maturoval na prostějovském klasickém gymnáziu v roce 1950, poté studoval FFUP v Olomouc, obor filozofie a historie a promoval r. 1954. Po vojně v letech 1956 – 1960 byl redaktorem Stráže lidu. Poté působil na Univerzitě Palackého (1960–1981). Překládal z ruštiny.Řadu let byl vysokoškolským učitelem, v roce 1970 jmenován docentem. Byl publicisticky činný, zabýval se oblastí kultury a poezie. Do Filozofického časopisu psal recenze a zprávy o nových knihách. Pravidelně přispíval do olomouckého tisku, a sborníku Střední Morava. Terezínské listy, Nová Svoboda, Právo, Tvorba. V brněnské Rovnosti publikoval řadu medailonů moravských kulturních osobností. Spolupracoval s ČRo Ostrava a Olomouc. Jeho syn Jan Stuna, též publikuje v regionálním tisku. |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých filozofů. Brno MU 1998.S.546. Galerie rodáků a nejen jich (7.8.2014) |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Rudolf Stuna, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Jeseník, Olomouc, Praha, Přerov, Šumperk, Vsetín, Zlín | |||||
Obory působení: | sochař | |||||
Anotace: |
Narozen v Nemilanech u Olomouce (n. část Olomouce). Studoval 1948–1952 Školu umění Zlín, 1952–1958 AVU Praha u prof.J.Laudy, Makovského, V.V.Štecha.Monumentální tvorba, plastiky.Realizace kašna v Šumperku, plastika Matka země v Olomouci, Signály z vesmíru, Přerov. Ražba mincí. Jeho sochy se nachází též ve Vsetíně a Jeseníku. V roce 1996 obdržel Cenu Masarykovy Akademie umění za uměleckou činnost.. laureát Ceny města Olomouce |
|||||
Zdroj: |
Dvořák, F.: Rudolf Chorý.Ostrava Profil 1989.; Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava | |||||
Obory působení: | pěvec | |||||
Anotace: |
Studoval v rodišti G a Měst.hud.šk.Byl úředníkem v Prostějově.Ve studiu pokrač.v Olomouci u O.Kubína a K.Karenina 1945–49, kdy byl již houslistou operního orchestru divadla v Olomouci.Od r. 1949 člen opery v Ostravě. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.661.; Nekvasil, M.: Jubileum.=Štafeta, 15, 1983, č.4, S.31, 1 obr.;. http://cestipevci.wz.cz/…i/svozil.htm |
|
||||||
Místo narození: | Horka nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | sochař | |||||
Anotace: |
Vystudoval UMPRUM v Praze v ateliéru Karla Štipla. Stal se členem Skupiny olomouckých výtvarníků od r. 1942 byl nezávislým umělcem. Jubilejní výstava k 85. narozeninám se uskutečnila v Galeii G. |
|||||
Zdroj: |
Kolář, B.: Odešla osobnost výtvarného umění.Olomoucké listy, č.38, 19.9.2002, S.15. |
|
||||||
Místo narození: | Kralice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Libina, Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | novinář, redaktor | |||||
Anotace: |
Vyučen strojním zámečníkem. Působil v Libině v r. 1943, poté v Šumperku v Moravolenu, též v závodním časopise. V Olomouci od r. 1953 v redakci Stráže lidu do r. 1969. Z politických důvodů musel odejít. Pracoval pak v Technických službách Olomouc, ved. Sítotisku až do roku 1986. V letech 1969, 1970 a 1971 pod firmou Rios Brno redaktorem Hanáckého kalendáře. Po roce 1990 pracoval v redakci Hanáckých novin, Nové svobody, též dopisovatel do časopisu Mosty. Nositel Ceny města Olomouce. Syn poslancem městského zastupitelstva. |
|||||
Zdroj: |
Informace od Dr. Milana Ticháka. (29.1.1996) Bartková, Hana: Moje schůzky s regionální historií. In: Tovačovské zámecké nokturno. Tovačov 2007. S. 47–53. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Toronto (Kanada) | |||||
Místa pobytu: | Hranice | |||||
Obory působení: | odbojář, spisovatel | |||||
Anotace: |
V roce 1935 maturoval na ČRO, poté studoval vojenskou akademii v Hranicích, aby se stal vojákem z povolání. Po Mnichově se zapojil do protinacistického odboje ve skupině Clay-Eva na Kroměřížsku a na Valašsku. Po válce byl vyznamenán, ale v roce 1948, kdy dosáhl hodnosti štábního kapitána byl vařazen z činné služby, vystěhován z bytu a deportován do pohraničí. Bez problémů mohl izolovat pouze parovodní potrubí. Začal psát. Autor rozhlasových adaptací děl E.A.Poe, Ch. Dickense, O.Wilda ad., které v brněnském rozhlase vděčně přijímal Jan Skácel. V září 1965 se Richard Hanzlík nevrátil ze zájezdu do Dánska. Díky přátelům se mu podařilo dostat do Kanady. Stesk po rodišti léčil psaním. Přispíval do krajanského tisku v Kanadě i v USA. Psal postřehy z cest, ale zejména historické studie. V r. 1991 vyšla v Torontu první Hanzlíkova kniha. Napsal ji ještě v Olomouci spolu s přítelem Miroslavem Hanákem a jmenuje se Laffayette. Pak vyšla ještě kniha povídek Staré pověsti z Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium,2000.S.149;
Vzděláván budiž…Olomouc, SG 2002.S. 450.; |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místo úmrtí: | Berlín (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Olomouc, Opava, Ostrava | |||||
Obory působení: | pěvec | |||||
Anotace: |
Hudební vzdělání získal na hud. škole v Olomouci a Kroměříži. Zpěv soukromě studoval u R. Vaška v Ostravě, začínal v SD Ostrava v r. 1941, v ND od 1953. Nahrával gramofon. desky, spolupracoval s čes. filmem a rozhlasem. V NDR byl dvakrát vyznamenán národní cenou NDR , 1961 jmenován německým komorním pěvcem 1983 čestným členem Komické opery. V roce 1960 vytvořil sugestivní postavu židovského zpěváka ve filmu Vojtěcha Jasného " Přežil jsem svou smrt." |
|||||
Zdroj: |
Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.13–14, foto.;. Fabian, J. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2009, S. 8.; BSSSM, seš. 6 (18.) Ostrava 2005. S.15–16. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vsetín | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř akademický, pedagog výtvarný | |||||
Anotace: |
V letech 1951–54 studoval na pedag. fakultě UP v Olomouci na katedře výtvarné teorie a výchovy, 1964–74 vyučoval na výtvar. oboru LŠU Olomouc. Věnuje se malbě, kresbě, od r. 1969 tapisérii art protis. Spolupracuje s architekty, tapisérie, dřevěné reliéfy, připravil řadu pamětních tisků;Vystavoval v zahraničí; |
|||||
Zdroj: |
Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. Olomouc1989. Katalog z výstavy nefigurativní tvorby 1987–1990. Olomouc, červenec 1990;
|
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Nový Jičín, Olomouc | |||||
Obory působení: | scenárista | |||||
Anotace: |
V roce 1939 vězněn za vydávání nelegálního časopisu.
1940 absolvoval olomoucké reálné G. Působil jako scénograf Beskydského
divadla v Hranicích, 1943–1945 výtvarník Beskydského divadla v Novém
Jičíně, 1945–1950 lektorem a tiskovým referentem Městských divadel
pražských, 1952 abs. FFUK Praha, obor: estetika a divadelní věda.
1952–1956 pracoval v Bratislavě jako dramaturg a režisér Studia
populárně vědeckých a naučných filmů. 1956–1990 dramaturg a režisér
Krátkého filmu Praha. Od r. 1965 externě pedagogicky působí na FAMU. Po r.
1968 pracoval převážně v zahraničí. Světová výstava Montreal, námět
a spolurežie Kinoautomatu, audovizuální projekty v USA, Japonsku, Kanadě,
Austrálii ad. Muzikál The Scroll uved. na Světové výstavě v |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1991–1992. Praha 1991.S.137.: Komárek, Martin: GEN.100 Čechů dneška.2. Praha 1994.S.188–196, 2 fotoportréty.. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | spisovatelka | |||||
Anotace: |
V r. 1925 absolvovala učitelský ústav v Olomouci, poté učila do r. 1939 na různých obecných školách na jižní Moravě. Manželka básníka Karla Kapouna (1902–1963). V r. 1945 abs. Pedagogickou fakultu MU v Brně. 1955–1961 ved. Kabinetu českého jazyka KPÚ Brno. |
|||||
Zdroj: |
Slovník české literatury 1970 – 1981., Praha, ČS 1985.,S.207.; |
|
||||||
Místo narození: | Kunovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Litovel, Olomouc, Ostrava, Praha, Prostějov, Přerov, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | umělecký fotograf | |||||
Anotace: |
V roce 1941 vyučen fotografem v Prostějově, do r. 1950 pracoval ve
fotoateliérech ve Valaš. Meziříčí, Přerově a Olomouci. Poté do
1957 fotoreportérem Severomoravského krasu, Moravského krasu a Čedoku
Praha. Do 1966 vedoucím fotolaboratoře ČSTV KV v Ostravě. Od r.
1966 samostatný fotograf a člen SČSVU. Fotografuje od r. 1928. Od počátku
se zajímal o krajinářskou fotografii, architektury a historických objektů.
Bohatá publikační činnost. Z knih: Beskydy (1974); Velehrad (1991);
Jeseníky (1970); Olomouc ve fotografii (1969); Flora.Olomouc (1973); Litovel
(1977); Valašské muzeum v přírodě (1976); Kroměříž (1970); Olomouc ve
fotografii (1970). |
|||||
Zdroj: |
Olomoucké hřbitovy a kolumbária, Olomouc 2001. Slovník osobností východní Moravy. – Valašské Athény. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Jeseník | |||||
Místa pobytu: | Brno, Javorník, Jeseníky, Kroměříž, Olomouc, Praha, Šumperk | |||||
Obory působení: | archivář, historik, knihovník, pedagog | |||||
Anotace: |
Rodák z Moravské Ostravy – Vítkovic nastoupil po absolvování
reformního reálného gymnázia v r. 1931 na Cyrilometodějskou bohosloveckou
fakultu v Olomouci, kde byl v r. 1936 ordinován na kněze. Přitahován
zájmem o historii, zejména působením prof. Augustina A. Neumanna, stal se
prefektem arcibiskupského semináře v Kroměříži a zároveň profesorem
němčiny a dějepisu na arcibiskupském gymnáziu (1939–1946). Jeho vnitřní
potřeba jej vedla k rozhodnutí tyto předměty dále studovat. Proto se v r.
1937 zapsal ke studiu historie a germanistiky na Univerzitě Karlově
u našich předních historiků: J. Šusty, O. Odložilíka, V. Chaloupeckého
a K. Stloukala. Pod vedením posledně jmenovaného vypracoval doktorskou práci
na téma „Mladá léta kardinála Dietrichštejna“ a v r. 1946
(s válečným odkladem, kdy byly české vysoké školy nacisty uzavřeny) ji
obhájil. O rok později se stal arcibiskupským archivářem a knihovníkem na
kroměřížském zámku. Začal studovat archivnictví na Masarykově
univerzitě v Brně (1950–1953), počítal s kratším studiem v Paříži
a ve Vídni. Již v této době začal publikovat články k dějinám
olomoucké diecéze. |
|||||
Zdroj: |
Severní Morava, sv.90, 2005, S. 70–71. Anderle, Petr: Jasnozřivý duch, jemuž nasadili provinční roucho. In: ČAS, 2, 2012. S.12 an. |
|||||
Poznámka: |
Užíval pseudonym Rudolf Krapina ( v r. 1938) PhDr. Rudolf Zuber |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Pustiměř | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Kopřivnice, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, středoškolský pedagog, umělecký fotograf | |||||
Anotace: |
Gymnázium vystudoval v Prostějově, v Olomouci pak absolvoval FF UP, obor čeština a ruština. Učil na střední škole v Kopřivnici a poté na prostějovských středních školách, nejdéle na zdravotní. Zabýval se také uměleckou fotografií. V roce 1998 vyšla jeho sbírka básní v Karmelitánské nakladatelství v Kostelním Vydří pod názvem " Až do konce časů". |
|||||
Zdroj: |
Machala, L.: Průvodce po nových jménech české poezie a prózy.Olomouc 1996.S.166.; Hamplová – Krpcová, Dita: Portrét Rudolfa Závodného. Diplonová práce. 2001.; Kolář, B.: Rudolf Závodný byl veliký svou skromností. In: Z paměti literární Olomouce 2. Olomouc, VSMO 2006. S. 179–182.; Kolář, B.: Básník Rudolf Závodný by se dožil 75 let. In: Prostějovský den, č.22, 26.1.2006.S.4.; Trávníček, Mojmír: Eseje, portréty, vyznání. 2007.; Kolář, B.: Haná v poezii. Olomouc 2008. S. 280–283 (ukázka z básnické tvorby) a 520 (biografie).; |
|
||||||
Místo narození: | Hodonín | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Šternberk | |||||
Obory působení: | archivářka, etnografka, publicistka odborná | |||||
Anotace: |
Maminka Doc. Lucy Topolské. Působila v Moravském muzeu Brno a v KVM Olomouc. Zájem o lidovou keramiku. Od r. 1987 čestnou členkou Národopisné společnosti československé při ČSAV a čestná členka švýcarské společnosti přátel keramiky. |
|||||
Zdroj: |
Kunz, Ludvík: Výzkum české keramiky v životním díle R. Hrbkové.In: Středisko VSMO 1989, č. 12. S.78–83.* Výročí. Kdy-kde-co v Olomouci. duben 2014. S.2. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | ekonom, fotograf, lektor | |||||
Anotace: |
Fotograf autodidakt od r. 1935, zakládající člen skup. DOFO r. 1958. Působil jako fotograf od r. 1952 – 1971. Kandidát SČSVU 1964, 1973-SČF, 1974 čl. KFA Olomouc. Představitel progresivního proudu amaterské fotografie. C: 1. cena v soutěži Historická Olomouc r 1972. ;stříbrná medaile salón Buenos Aires 1972. ;Zaměřuje se na statickou fotografii krajiny a objektů. Od 1975 člen SČF a fotosekce VSMO. Ve dnech 8.9.-6.10. 2006 se konala v Galerii, Radniční 3 ve Šternberku výstava jeho fotografií. |
|||||
Zdroj: |
Encyklopedie čes. a slov.fotografů.Praha 1993.S.202 –203.; Percl, J.: DOFO.ČsF, 28, 1977, č.2, S.56.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Mariánské Údolí, Olomouc, Praha, Vratislav (Polsko) | |||||
Obory působení: | biochemik, lékař, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narodil jako mladší syn v rodině úředníka, Rudolfa Podivínského (1893-, zaměstnance státní pojišťovny v Olomouci a jeho ženy Marie. Měl o rok staršího bratra Mojmíra. Střední školu, Slovanské gymnázium v Olomouci, studoval už v době okupace. V r. 1942 maturoval a po maturitě byl totálně nasazen jako pomocný dělník nejprve ve Famo-Werke ve Vratislavi a potom v podniku Moravia v Mariánském Údolí. Ihned po osvobození v r.1945 se zapsal na Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze, ale po roce přestoupil na lékařskou fakultu obnovené Palackého univerzity (LF UP) v Olomouci. Jako medik 3.ročníku vstoupil v r. 1948 do Komunistické strany československa (KSČ) a již během studia zastával různé politické funkce na LF UP. Zůstal po celý život členem KSČ a jejím aktivním funkcionářem na úrovni LF UP, FN v Olomouci i v rámci Čs. lékařské společnosti J.E.Purkyně (ČLS JEP). Od r. 1947 pracoval na Ústavu lékařské chemie LF UP jako pom. věd. síla, později jako pomocný asistent. Po promoci v r. 1951 nastoupil na tento ústav na místo odborného asistenta. V r.1953 z ústavu odešel a stal se ve svých 30 letech primářem centrální laboratoře, později přednostou Oddělení klinické biochemie Fakultní nemocnice v Olomouci. Na částečný úvazek současně pracoval jako asistent I. interní kliniky FN a LF UP. Tato místa zastával až do r.1987, kdy jej ve vedoucí funkci nahradil jeho někdejší žák, MUDr.J.Bartek. Kromě vedení OKB se prim. Podivínský podílel i na řešení státních, resortních a fakultních výzkumných úkolů. Publikoval více než 50 odborných a vědeckých prací. Zasloužil se o vybudování nového pavilonu pro odd. klinické biochemie v areálu FN Olomouc, jehož stavba byla dokončena v květnu r. 1967. Počínaje rokem 1958 a potom opakovaně byl za své úsilí volen do výboru Československé společnosti klinické biochemie ČLS J.E.Purkyně a po řadu let (až do r. 1984) byl jejím vědeckým sekretářem. Byl členem i dalších lékařských a chemických odborných společností. Dále byl externím pracovníkem katedry klinické biochemie IPVZ v Praze, členem technické komise při ministerstvu zdravotnictví, krajským odborníkem pro klinickou biochemii a členem poradního sboru hlavního odborníka pro KB. Byl nositelem čestného členství ČLS JEP z r. 1978 a jako první obdržel čestné členství Čsl. společnosti klin. biochemie ČLS JEP v r. 1983. Pedagogické aktivity prim. Podivínského se soustřeďovaly na výuku studentů LF UP v rámci vnitřního lékařství, kterým přednášel zejména poruchy metabolismu, vodní a minerální hospodářství a acidobazické regulace. Celou šíři oboru pak prezentoval žákům při výuce ve Střední zdravotnické škole. MUDr. Podivínský byl ženatý, jeho manželka, MUDr. Ivana, byla zaměstnána na mikrobiologickém ústavu LF UP v Olomouci. Měli spolu tři syny: Radmila (*1954), Martina (*1959) a Pavla (*1969). Osobně byl MUDr. Podivínský hodnocen jako přímý a zásadový člověk a vysoce odpovědný pracovník. Byl odborně velmi zdatný, průběžně doplňoval své znalosti a ke zvyšování kvalifikace vedl i své spolupracovníky a žáky. V osobě prim. Podivínského jako klinického biochemika se kombinovala osobnost s výrazně klinickým zaměřením, s hlubokou základní znalostí chemie a biochemie a současně dobrého organizátora i svědomitého učitele. Patřil ke generaci zakladatelů české klinické biochemie. |
|||||
Zdroj: |
Česká společnost klinické biochemie Praha, doc. MUDr. P. Schneiderka, CSc. – internet.stránky |
|||||
Poznámka: |
Prim.MUDr. Radmil Podivínský |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Prostějov, Vrbátky | |||||
Obory působení: | dramatik, prozaik, učitel | |||||
Anotace: |
Oba rodiče byli učitelé a Lošťák se též připravoval na učitelskou dráhu. Po maturitě na prostějovském gymnáziu (1953) studoval češtinu na Vysoké škole pedagogické v Olomouci (1953–1957). Několik let učil na osmiletých školách (Rudník u Vrchlabí, Vrbátky u Prostějova). 1960–1965 byl vedoucím divadelního souboru Větrník (Prostějov). Od 1961 pracoval jako metodik pro umělecký přednes a péči o mladé autory na Krajském osvětovém zařízení jihomoravského kraje, 1965–1968 byl tajemníkem Vysokoškolského klubu UP v Olomouci, 1968–1969 olomouckým kulturním zpravodajem ostravského Moravskoslezského večerníku. 1969 se stal lektorem, později dramaturgem Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci, odkud přešel 1978 do činohry Národního divadla v Praze; zde působil jako dramaturg až do předčasné smrti. |
|||||
Zdroj: |
Slovník české literatury po r. 1945. (www) |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Olomouc, Praha, Prostějov, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | dramaturg, kulturní pracovník, novinář, porotce | |||||
Anotace: |
Do Olomouce se přistěhoval s rodiči v polovině 30. let. Studoval Českou reálku, kde maturoval v roce 1941. Poté byl totálně nasazen a nechal se kvůli lásce převelet do Berlína, kde oba zažili nálety a několik svízelných měsíců plných dřiny. Ženil se na podzim r. 1943. Po osvobození v roce 1945 vstoupil jako mladý nadšený redaktor do KSČ. Působil v redakci Stráže lidu , kde psal recenze na divadelní představení v Olomouckém divadle (bylo jich asi kolem stovky), částečně mapoval i koncerty Moravské filharmonie. Jako mladý perspektivní kádr byl dosazen i do funkce zástupce šéfredaktora. Psal občas i úvodníky. V roce 1955 byl ze dne na den odvolán z funkce a ze strany vyloučen. Pracoval pak 4 roky jako řadový dělník v n.p. PREFA. I při této profesi se věnoval zakládání divadelních, loutkových, recitačních a dalších souborů na střední Moravě i v oblasti bývalých Sudet. Stál též u zrodu legendární Štafety, kdy se scházeli mladí recitátoři. V březnu 1956 je metodicky vedl a taky dramaturgicky řídil. V březnu 1957 (30–31.3.1957) stál u zrodu Wolkerova Prostějova spolu s profesionální recitátorkou Ludmilou Pelikánovou a asistentem Damu Vladimírem Haladou. Jakoby se obě akce propojily. Recitátoři ze Štafety získával ocenění v přehlídkách WP. Členové Štafety byli úspěšní i na přehlídkách Krajského festivalu poezie ve Valašském Meziříčí. Richard Pogoda porotoval na tomto festivalu v letech 1965–1972 a 1977–1984 a předsedou poroty byl v letech 1967–1969.. Desetiletá existence Štafety neunikla pozornosti tehdejších médií a čas od času se objevovaly v tisku malé zprávičky o činnosti. Občas taky vyjížděli členové Štafety se svými programem i do jiných měst např. do Ostravy, Bratislavy, Telče, Prahy i jinam. „Zúčastnil se také Jiráskova Hronova (mám, pocit, že v roce 1958), kdy ohromil publikum i porotu divadelně-poetickou koláží Válečná čítanka, kterou otec vyplnil verši Bertolda Brechta. To byl, myslím, jeho největší oficiální úspěch.“ (uvádí jeho syn). Mezi členy byli studenti středních a vysokých škol, ale i z občanských profesí, ale převážně dívky. Byla vlastně takovým předchůdcem divadla poezie. Předchůdcem divadla hudby ve smyslu programové skladby lze považovat Klubovnu hudby a poezie, která sídlila na Kollárově náměstí 7, v roce 1966 se přestěhovala do Domu armády. Zřizovatelem klubovny byla Lidová konzervatoř Okresního domu Osvěty (ODO), kde od roku 1966 pracoval R.P. jako vedoucí programového oddělení. Právě pozitivní výsledky tohoto uskupení vedly k rozhodnutí zřídit v Olomouci stálé Divadlo hudby a poezie. Jeho vybudováním byl pověřen Rudolf Pogoda, jemuž se podařilo získat prostor v objektu Denisova 47, který byl adaptován dle projektu architekta Jiřího Procházky a rekonstrukce trvala téměř rok.. Nové Divadlo hudby zahájilo svou činnost 24. října 1968. Prostor o 99 sedadlech byl vždy naplněn, sehnat lístky byl často problém. V roce 1969 byl R.P. vyškrtnut z KSČ a zbytek své kariéry do odchodu do důchodu v roce 1982 dožl skryt v jedné kanceláři na OKS. Staral se nadále o výchovu mladých, organizoval Filmový klub, redigoval filmový bulletin, vybudoval knihovnu a dokumentační archiv. Byl též členem organizačního štábu Akademia filmu. Byl též jedním z iniciátorů Hanáckých dožínek v Náměšti na Hané. |
|||||
Zdroj: |
Stýskal, Jiří: Za Rudolfem Pogodou. Kdy, kde, co v Olomouci 1991, červen. S. 3–4. (fotografie);. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Na-Su. Valašské Meziříčí 2011. S. 49. Kolář, B.: Štafeta byla vrcholným projevem své doby. In: Z paměti literární Olomouce, Olomouc VSMO 2006. S.205 – 209. Kaprálová, Kateřina: 50 ročníků Wolkerova Prostějova v politicko-kulturním kontextu. Brno FFMU 2011. (Diplomová práce). Hajdu, Filip: Olomoucký hudební život 1945–1969. www.konference.osu.cz Pogoda, Richard: Vzpomínky na otce.(emaily, březen 2012) http://otavinka.blog.cz/…udolf-pogoda |
|||||
Poznámka: |
Jeho synem je hudebník, a skladatel Richard Pogoda (* 1944). |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Přerov | |||||
Obory působení: | ředitel školy, učitel | |||||
Anotace: |
Učitel a ředitel ZŠ v Předmostí 1959–1967, od r. 1927 člen PSMU, sborový zpěv, divadlo, recitace. Autor knihy pro děti „Bumbulín a Cvrčínek“, 2 publ. o uměleckých zájezdech PSMU do Španělska a Rumunska, 3 básnické texty, divadel. hru pro děti „Probuzení jara“; |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-OA Přerov;. |
|||||
Poznámka: |
Předmostí (n. m.č. města Přerov) |
|
||||||
Místo narození: | Skalice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | muzikolog, pěvec, režisér, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Skalice (u Českých Budějovic). Zpěv studoval u F. Carpiho, T. Pattiery, R. Fierlingrové a A. Fassatiové. Operní pěvec-barytonista. Nejprve pracoval ve sboru v německých divadlech. Manžel Štěpy Petrové. V Olomouci působil v letech 1942–1943, poté účinkoval v Opeře 5. května (1945 – 46), v Ústí n. L. (1946 – 49) a v ND (1949 – 1986); Mozartovský pěvec a muzikolog. dále hostoval ve Státní opeře v Berlíně, ve Státní opeře ve Vídni aj. Spolupracoval např. s dirigenty K. Böhmem, F. Konwitschnym, W. Sawallischem aj. Měl světlý lehký hlas příjemné barvy a dobrý jevištní zjev. V Německu získal titul komorního pěvce. Vyučoval zpěv na HAMU a na pražské konzervatoři. Působil i jako režisér. Hlavní role: Budivoj (Dalibor), Francek (Maryša), Posa (Don Carlos), Escamillo (Carmen), Don Giovanni, Jochanaan (Salome), Poručík Fjodor Dolochov (Vojna a mír), Petruccio (Šebalinovo Zkrocení zlé ženy). |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs.divadel .Praha 1958.S.134.;Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.;ČBS.Praha 1992.S.274.;. |