Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | dabér, herec | |||||
Anotace: |
Základní školu navštěvoval na Hálkově ulici, poté studoval Střední průmyslovou školu stavební v Lipníku nad Bečvou a po maturitě odešel do Prahy na DAMU. Po absolvování v roce 1987, působil v tehdejším Mahenově divadle (dnes Národní divadlo v Brně). Vytvořil zde řadu rolí, např. Laertes v Shakespearově Hamletovi, Radúz v Zeyerově Radúzovi a Mahuleně, Tralala v Pirandellově Sicilské komedii nebo Paris v Shakespearově Romeovi a Julii. V roce 1992 odešel do Divadla pod Palmovkou, kde jako jeden z předních herců mladší generace vytvářel, společně s ředitelem a uměleckým šéfem Petrem Kracikem, novou éru divadla. Rosťa Čtvrtlík žil s divadlem, pro divadlo a v divadle.I přes svoji těžkou a několik let trvající nemoc stále zkoušel a hrál. Diváci si ho z jeviště Divadla pod Palmovkou jistě pamatují v řadě krásných rolí – zejména jeho Vojcek v Büchnerově Vojckovi, Astolfo v Calderónově hře Život je sen, Jaša v Singerově Kouzelníkovi z Lublinu, Cherea v Camusově Caligulovi, Šalimov v Gorkého Letních hostech, Cheech v Allenových Výstřelech na Broadwayi, Josef II. v Shafferově Amadeovi, Kreónt v Sofoklově Oidipu vladaři, De Guiche v Rostandově Cyranovi z Bergeracu, Ota v Procházkově komedii Ještě jednou, profesore, Dave Moose v Mametových Konkurentech, Kaliban v Shakespearově Bouři, Samko v Preissové Gazdině robě, náčelník Bromden ve Wassermanově Přeletu nad kukaččím hnízdem nebo Brad v Nashově dramatu Pozor, jaguár!. Poslední rolí, kterou Rostislav Čtvrtlík na jevišti Divadla pod Palmovkou ztvárnil, byla role Dr. Chapmana v Cooneyho Nájemnících pana Swana. Právě v této inscenaci vystoupil na jevišti Divadla pod Palmovkou 17. června 2010 naposledy. Rostislav Čtvrtlík hostoval také v Divadle v Celetné (jako šerif Talbott ve Williamsově Sestupu Orfeově, Kanovník Roch ve Vančurově Rozmarném létě, Iversen v Garnerových Černých býcích aj.), v Divadle ABC (Nick v muzikálu Funny Girl), v Divadle Na Fidlovačce a v Divadle v Řeznické. Hrál v řadě televizních filmů, mj. Šejk, Spirála nenávisti, Tvář za sklem či Svědek času a televizních seriálů, mj. Rodáci, Kde padají hvězdy, Kriminálka Anděl, Četnické humoresky nebo Vyprávěj. Hojně se věnoval televiznímu a filmovému dabingu (např. daboval postavu Chandlera z televizního seriálu Přátelé).Nejslavnější divadelní rolí Rostislava Čtvrtlíka byla postava Lennieho v inscenaci hry Johna Steinbecka O myších a lidech, která byla reprízována sedmnáct let, dosáhla neuvěřitelných 300 repríz a mnohými byla vnímána jako kultovní. Jeho výkon se pohyboval na samotné hraně směšného a tragického a zcela mimořádným způsobem naplňoval tento neobyčejně obtížný, ale zároveň krásný herecký úkol. |
|||||
Zdroj: |
http://www.denik.cz/…sku-201.html http://otavinka.blog.cz/…lav-ctvrtlik http://otavinka.blog.cz/…k-v-olomouci http://otavinka.blog.cz/…-hrobu-rosti |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | zpěvák | |||||
Anotace: |
Působil v operetě v Olomouci v letech 1981–1983 a v ND Brno
v sezóně 1983–1984. Jako dítě hrál ve filmu Za 5 minut sedm, režiséra
Pavla Hobla, kde hrál roli Otíka v roce 1964. Hrál v inscenacích
Gordický úzel (1983), role Midase; |
|||||
Zdroj: |
Kdy, kde, co v Olomouci, 1984, srpen, S. 23.; Kmoníčková, E.: V roce 1984 zemřeli. Brno, SVK 1985. S. 38. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Český Těšín, Kladno, Olomouc, Opava, Ostrava, Pardubice | |||||
Obory působení: | dabér, herec divadelní, moderátor, poslanec ČNR | |||||
Anotace: |
V letech 1973–1977 studoval DAMU v Praze, v roce 1978 pracoval v ČT Ostrava, ale z politických důvodů musel odejít a mohl pracovat pouze v rozhlase a v oblastních divadlech : Ostrava, Opava, Český Těšín, 6 sezón v Olomouci, Pardubice, Ústí nad Labem, Kladno a od r. 2006 v Městských divadlech pražských. V letech 1990–1992 poslanec ČNR. Proslavil se též dabingem, kdy namluvil kocoura Garfielda. Slavný moderátor soutěže TV Nova Milionář. |
|||||
Zdroj: |
cs.wikipedie |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Studoval UMPRUM v Uher.Hradišti, prof.K.Hofman, Fr.Nikl.R.1978 oceněn na mezinárod.výstavě v Katovicích v Polsku.Ateliér měl v Denisově ulici v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Stráž lidu, 1987, 6.6., S.4.;ZN, 1987, 1.7., S.2.;Nekrolog.: Hastík, J.:
Kdy-kde-co v Olomouci, leden 1989, S.10.; ZKVMO, 1983, č.223, S.9.; |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | beletrista, literární historik, překladatel | |||||
Anotace: |
Studoval FFUP od roku 1963 – 1966. FFUK absolvoval v Praze roku 1968, PhDr. 1969. |
|||||
Zdroj: |
Česká literatura po roce 1945. www. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | hudebník, skladatel, spisovatel, zpěvák | |||||
Anotace: |
V roce 1962 maturoval na gymnáziu v Přerově. Poté studoval Přírodovědeckou fak. UP v Olomouci, obor biologie, tělesná výchova, kde absolvoval v r. 1967. Hudebně se vzdělával studiem na housle v LŠU Přerov, později soulr. zpěv u L. Švagery a hře na kytaru u P. Vařáka. Zpívat začal r. 1961 s skupinou Dixieland Přerov XO, s nímž v r. 1962 pořídil první rozhlas. nahrávku. 1964 spoluzaložil rockový soubor Synkopa. První píseň Vyznání, přes noc populární. 1967 založil nový soubor VOX. Napsal asi 250 písní a přes 200 jich natočil. |
|||||
Zdroj: |
Encyklopedie jazzu…Praha 1990.S.379–380.;.' |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Mělník, Praha, Přerov, Sobotka | |||||
Obory působení: | básník, pedagog, porotce, redaktor, spisovatel | |||||
Anotace: |
Od dětství měl vřelý vztah ke knihám, což vedlo ke studiu češtiny a historie na Pedagogické fakultě UP, kde promoval r. 1967. Pak působil jako středoškolský pedagog a obvodní inspektor kultury. Žil také v Přerově, kde byl členem folklorního souboru Hanák. V letech 1972–1973 v Brně na JAMU absolvoval Letní školu pantomimy a následně v Praze na Lidové konzervatoři obory umělecký přednes, divadlo poezie, autorské divadlo, herectví, režie, dramaturgie a literární žánry. Od r. 1980 žil a působil v Praze. Byl členem redakční rady časopisu Obratník, vedl literární klub při Okresním kulturním domě Praha 8. Přispíval do periodik: Kino, Naše rodina, Divadelní noviny, Nové knihy. Od roku 1997 byl přijat do Obce spisovatelů. Ponejvíce psal poezii. Byl členem mělnického sdružení PEGAS. Publikoval nejprve ve sbornících a almanaších, debut Sčítání byl vydán až roku 1993. Již v první sbírce je zjevován Schnerchův vřelý vztah k umění – častým tématem jeho básní je zejména hudba, divadlo, literatura a výtvarné umění. K divadlu, přesněji k Shakespearovu Hamletovi, odkazuje sbírka Mrtvé ryby v hloubce neplavou, inspirace v díle Karla Hynka Máchy je přímo vyjádřena ve sbírce Muž v hořící plástvi. Schnerch ke sbírce doplnil i vyznání ve formě autorského doslovu pod názvem Proč zase psát o Máchovi… Celý první oddíl sbírky Pírkem na hranatá ústa, třetí oddíl sbírky Vytaženo ze zašlých rámů a mnohé jiné básně roztroušené v dalších dílech jsou pak věnovány výtvarnému umění. Tomuto druhu umění se autor aktivně nevěnoval, avšak má k němu velmi blízký vztah: „Doznávám, že jsem často podnikal spanilé výpravy do různých oblastí umění. Přesto mi leccos zůstalo skryto. Mezi nesplněné sny patří malování. Má dětská posedlost kreslit všude, kam se dá, byla zdařile potlačena. A po několikaleté pauze jsem už nezkoušel vést dialog s uhlem či štětcem. Přesto tu zůstal alespoň pasivní obdiv k malířským dílům.“ (Pírkem na hranatá ústa, s. 31.) Nejen láska k umění ovšem patří k inspiračním zdrojům Schnerchovy básnické tvorby. Autorovy sbírky jsou až na výjimky tematicky velmi neucelené, místy jsou básně i záměrně laděné do surrealistické roztříštěnosti a nasycené expresionistickými obrazy, což navozuje pocit zmatku lyrického subjektu ve světě lži, bolesti a zklamání. Ani občasné záchvěvy klidu a vyrovnanosti v některých verších tematizujících lásku a dětství (oddíl Klepat na medová dvířka ve sbírce Slova na lodyhách) nepotlačí celkový pocit stísněnosti a úzkosti. Sbírkou soustředěnou na jediné téma, jímž se stala tragická smrt dvou letců ve 30. letech, je bibliofilie Odlety navždy. Autor se snaží vcítit do pocitů letců, navozuje atmosféru boje se živly i se strachem, ale zároveň zachycuje vášeň z létání, jíž se i přes hrozící nebezpečí nedá odolat. Často se v této sbírce objevuje motiv Ikara a jeho pádu. Taktéž je létání tematizováno z pohledu žen – manželek obou letců, jež se o své muže obávají a následně truchlí nad jejich smrtí. BIBLIOGRAFIE Beletrie: Sčítání (BB 1993); Slova na lodyhách (BB 1994); Den ze spálených snů (BB 1995); Odlety navždy (BB 1998); Radost nejezdí vždycky na bílém koni (BB 1999); Pouzdro pro slavíky (BB 2000); Mrtvé ryby v hloubce neplavou (BB 2000); Jablka z ošatky (BB 2000); Šlapu po křídách (BB 2000); Zranění v čase změn (BB 2000); Léto zase vyrovnalo účet (BB 2001); Děti s netečnýma očima (BB 2002); Muž v hořící plástvi (BB 2002); Pírkem na hranatá ústa (BB 2004); V krajině srdce soutok (BB 2009); Devátá výstraha (BB 2009); Vytaženo ze zašlých rámů (BB 2009); Otisky kdekoliv (BB 2011); Čas ticha voní u zdi (BB 2012). Příspěvky ve sbornících: Sběrník lidských slov I, II, III (1989); Zrození světla (1990); A jednou vydám knížku… (1992); Den na kolečkách (1993); Modrá hodinka (2000); Dny poezie: Broumov (2001); Pošli to dál (2003); Pošli to dál II (2004). Jeho básně najdeme také v almanachu české poezie Vladimíra Stibora a to: Řeka úsvitu; Řezbáři stínů; Rybáři odlivu a Pastýři noci. Za literární tvorbu získal řadu ocenění: Literární Šumava 1997. Literární Varnsdortf 1998, Mělnický Pegas 1998. Šrámkova Sobotka 1995; 1996 a 1997. |
|||||
Zdroj: |
Všetička, František: Olomouc literární 4. Olomouc 2020.S. 167 – 170. Kvítka z Pegasu. Mělník 2022. Odkrajování času. Mělník 2019 Bibliografická databáze ÚČLAV ČR, autorka Chomiszaková,Iva (2012) a aktualizace hesla 2014 Osobní korespondence /hš Jaroslav Schnerch. UPOL Olomouc Studie a články: Dvořák, A.: Znovu a znovu si pročítám verše básníka Jaroslava Schnercha. Debut. Sčítání. 1993. Machala, L.: Olomoucká polistopadová poezie, in Bohemica Olomouncensia 2009. Fridrich,R.: Poezie sentimentu. Tvar 2000, č.13. Příloha Salon č. 346,S.3. Parte |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Jaroslav Schnerch |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Ostrava, Přerov | |||||
Obory působení: | hudebník, kytarista, skladatel hudební, textař | |||||
Anotace: |
Od zač.60.let autor textů pro Dixieland XI v Přerově a pro Pavla Nováka, 1964 člen jeho skup.Synkopa(kytara), 1967 ved.sk.Synkopa, 1971–73 člen sk.Flamingo v Ostravě.Spolupráce s rozhlasem a Čs.televizí. |
|||||
Zdroj: |
Matzner: Encyklopedie jazzu…III.Praha 1990, S.623.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Ostrava, Zlín | |||||
Obory působení: | herečka, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Po studiu DAMU v Praze nastoupila do Divadla pracujících v Gottwaldově (n.Zlín). V letech 1967–1973 působila v činohře Státního divadla v Ostravě. Díky svému jemnému projevu i zjevu byla většinou obsazována do lyrických rolí. Během studia vystupovala jako zpěvačka Academia Jazz Bandu v Přerově a debutovala i jako filmová herečka ve filmu Život bez kytary (1962). V době svého působení v Ostravě hrála v televizních inscenacích ostravského studia. Od r. 1973 žila s rodinou v Praze. Manžel Zdeněk Hruška (herec a dabingový režisér a dva synové Libor a Zdeněk jsou rovněž herci). |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, supplement 1 Ostrava 2011.S.28–29. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | herečka | |||||
Anotace: |
Studovala Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, pak prošla oblastními divadly, od roku 1974 působila v Praze. Často ji obsazoval i režisér Karel Smyczek. |
|||||
Zdroj: |
Zemřela moudrá herečka Wilhelmová.In: Olomoucký den, 15.10.2002, S.22. |
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Litvínov, Zlín | |||||
Obory působení: | herec, pantomima, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Český mim, herec, scenárista, gagman, vysokoškolský pedagog a představitel české pantomimické školy, otec herečky Vandy Hybnerové. Od r. 1960 po maturitě, pracoval v chemičce v Litvínově a od 1961 studoval pedagogický institut ve Zlíně, kde založil kabaret Reflektor. V roce 1964 začínal v pantomimickém souboru Ladislava Fialky. V roce 1966 založil s Ctiborem Turbou Pantomimu Alfréda Jarryho, v témže roce tento soubor zvítězil na prvním festivalu pantomimy v Litvínově. V roce 1978 založili s Ctiborem Turbou soubor Gag. V roce 1990 založil v Praze stálou scénu Gag. Pedagogicky působil na pražské HAMU, od 19. května 2008 byl profesorem pro obor taneční umění – nonverbální a komediální divadlo. Herce postihly dva infarkty, na které zemřel. |
|||||
Zdroj: |
(zdroj životopisu: https://cs.wikipedia.org/…Boris_Hybner) |
|||||
Poznámka: |
Zlín se před sametovou revolucí jmenoval Gottwaldov. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | překladatel | |||||
Anotace: |
V roce 1965 absolvoval FFUK Praha, obor romanistika. 1965–1969 nakladatelský redaktor. 1970–1987 překladatel, 1988–1989 redaktor časopisu Kmen, 1990 pracuje pro ČT. Dosud přeložil na 65 beletristických knih italských, francouzských a španělských autorů. Na Karlově univerzitě vystudoval francouzštinu a italštinu, svá studia završil v roce 1965 diplomovou prací srovnávající Cecca Angiolieriho a Françoise Villona. V roce 1976 obdržel cenu Univerzity v Trentu za překlad knihy L. Martiniové Marco na Sicilii. Celý život pracoval jako překladatel a tlumočník, do novin a časopisů přispíval články o italské literatuře a kultuře. Věnoval se nejrůznějším žánrům, od zábavné literatury, přes esejistiku až po důležitá díla moderní italské literatury (např. D´Annunziův Triumf smrti, Leviho Kristus se zastavil v Eboli, Fenogliova Válka na pahorcích, Bassaniho Zahrada Finzi-Continiů) a klasiky (např. Foscolovy Poslední dopisy Jacopa Ortise a Machiavelliho spisy Vladař, Úvahy o vládnutí, Úvahy o umění válečném). V období 1987–1990 byl redaktorem kulturní rubriky týdeníku Kmen, v posledních letech spolupracoval zejména s nakladatelstvím Argo, které se chystá ještě do konce roku vydat jeho nedávno dokončené překlady Casanovy a Pigafetty. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v České republice 1994–1995.Praha, Modrý jezdec 1994.S.151.; Špička, Jiří: nekrolog. In: www.iLiteratura, 1.9.2003. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
V Olomouci působil 11 a půl roku v letech 1968–1980. Roku 1980 angažován v Ostravě, odkud odchází v roce 1984 do Prahy. Absolvent JAMU, je znám také z filmového plátna, televizní obrazovky a dabingu. Zemřel na rakovinu plic v noci ze 4. 7. na 5.7. 2017 v nemocnici. |
|||||
Zdroj: |
Kosková, Š. : Petr Pelzer. =Týdeník Čs. televize, 1979, č. 28, S. 6, 4 obr. ;Loučení v červnu. Magazín Nová Svoboda, 1984, 30. 6. , č. 26, S. 6. ;( Wikipedie.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov, Šumperk, Zlín | |||||
Obory působení: | malíř, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
R.1960 abs.FFUP v Olomouci u prof.Vl.Navrátila, A.Berana, doc.A.Kučery, odb.as.F.Bělohlávka a St.Vymětala.V 1960–1977 působil pedagogicky na výtvar.oborech LŠU, 1969–1973 externí učitel katedry výtvar.teorie a výchovy FFUP.Vyučoval grafice.Samost. vystavoval v Olomouci 1965, 1969, 1973, 1979, 1982, 1988;Zlíně 1966, Přerově 1977, 1983, 1989, ;Šumperku 1980.Žije a pracuje v Olomouci a Přerově. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989;Moravské osobnosti kultury a umění – REGO SVKOL;. |
|
||||||
Místo narození: | Plzeň | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Moravská Třebová, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | diplomat, historik vojenství, překladatel, publicista odborný, spisovatel | |||||
Anotace: |
Studoval vojenské gymnázium v Moravské Třebové a poté Vojenskou akademii – obor historie vojenství. Působil jako pedagogický publicista, diplomat, televizní hlasatel. Spolupracoval s Československou a Českou televizí i rozhlasem. Publikoval v periodikách: Historie a vojenství, Mezinárodní vztahy, Parlamentní listy a Přísně tajné. Napsal několik desítek knih literatury faktu, kde využíval řadu osobních poznatků, získaných přímo na místech hlavních hrdinů, kde pobýval při diplomatických jednáních. Jeho knihy vycházely nejvíce v nakladatelství Epocha. |
|||||
Zdroj: |
Brož, Ivan: Kubitschek. RETI Šternberk 2002. http://otavinka.blog.cz/1305/ivan-broz |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Ivan Brož, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Pelhřimov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Jeseníky | |||||
Obory působení: | dramaturg, prozaička, režisérka | |||||
Anotace: |
Ve svých povídkách, které vyšly pood souborným názvem " Kořenky "(1978) se inspirovala vesnickým prostředím na Jesenicku. |
|||||
Zdroj: |
Rafaj, O.: O nesporném talentu české prrózy. Doslov knihy Kořenky. Praha, MF 1978.; Urbanová : Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945–2000). Ostrava 2001. S.183.; |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Železný Brod | |||||
Obory působení: | malíř, sklářství | |||||
Anotace: |
V letech 1954–1957 studoval SUPŠ sklářskou v Železném Brodě a poté odešel do Prahy, kde v letech 1957–1963 studoval VŠ uměleckoprůmyslovou, ateliér monumentální malby skla u prof. Kaplického. Člen SVU Mánes a člen umělecké skupiny RUBIKON. Trvalá expozice Bohumila Eliáše ve tvrzi Lnáře. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo.Praha.Agentura Kdo je kdo.2002.S.127. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Nasobůrkách (m.č. Litovle). |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Prostějov, Vrbátky | |||||
Obory působení: | dramatik, prozaik, učitel | |||||
Anotace: |
Oba rodiče byli učitelé a Lošťák se též připravoval na učitelskou dráhu. Po maturitě na prostějovském gymnáziu (1953) studoval češtinu na Vysoké škole pedagogické v Olomouci (1953–1957). Několik let učil na osmiletých školách (Rudník u Vrchlabí, Vrbátky u Prostějova). 1960–1965 byl vedoucím divadelního souboru Větrník (Prostějov). Od 1961 pracoval jako metodik pro umělecký přednes a péči o mladé autory na Krajském osvětovém zařízení jihomoravského kraje, 1965–1968 byl tajemníkem Vysokoškolského klubu UP v Olomouci, 1968–1969 olomouckým kulturním zpravodajem ostravského Moravskoslezského večerníku. 1969 se stal lektorem, později dramaturgem Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci, odkud přešel 1978 do činohry Národního divadla v Praze; zde působil jako dramaturg až do předčasné smrti. |
|||||
Zdroj: |
Slovník české literatury po r. 1945. (www) |
|
||||||
Místo narození: | Hořelice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | tanečník | |||||
Anotace: |
Od r. 1957působil v DOS Olomouc . |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha, DÚ 1959. |
|
||||||
Místo narození: | Čechy pod Kosířem | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Plzeň, Prostějov, Spišské Podhradie (SR) | |||||
Obory působení: | dirigent, hudebník, kapelník, skladatel, voják | |||||
Anotace: |
Studoval vojenskou hudební školu ve Spišském Podhradí. Dirigent hudby v Plzni, dirigent malé Dechové hudby " Plzeňačka", šéf Posádkové hudby Praha. Kapelník, skladatel. Podplukovník. V posledním údobí hlavním inspektorem vojenských hudeb. Pohřben v Praze 4 – Nusle, odd.8. |
|||||
Zdroj: |
Pospíšil, Josef: Za vesnickými muzikanty. Praha 1999.; Přehled úmrtí osob české a slovenské hudby 1983–1990. Praha 1992.; |
|
||||||
Místo narození: | Úsov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | hudební vědec, muzikolog, sběratel lidových písní | |||||
Anotace: |
Vnuk Josefa Becka (a syn Josefa Beka ml.). V Litovli vystudoval gymnázium a potom hudební vědu na FFUM v Brně. Zaměstnán byl nejprve (1957–58) v Krajském vlastivědném muzeu Olomouc, (1958–60) v Univerzitní knihovně Olomouc, (1960–62) na Vojenské akademii v Brně jako vedoucí katedry výchovy uměním a (1962–64) jako osvětový instruktor Ústředního domu armády. Trvale pak zakotvil (1964–93) v Ústavu hudební vědy ČAV Praha jako vědecký pracovník a zástupce ředitele. Současně působil (1972–90) jako externí učitel na katedře hudební vědy UK Praha, kde se v roce 1982 habilitoval na docenta a 1987 obhájil titul DrSc. Po odchodu do důchodu r.1993 učil němčinu na různých školách a externě spolupracoval se zahraničními hudebními firmami. Již během studií (1950–52) hrál ve smyčcovém triu Holoubkových žáků (Libor Fiala, Josef Bek a Ferdinand Kučera), po roce 1957 se rozšířilo na komorní soubor, kde se uplatnili Oldřich Kubíček, Bohumil Teplý, Jindřich Ludvík a jeho sestra Božena Halvová, rozená Beková . Po jeho odchodu do Prahy v roce 1962 soubor působil dál pod vedením Libora Fialy. V letech 1958–1960 podnikl terénní výzkum kramářské písně na Litovelsku, Konicku a Zábřežsku. Pro Československý hudební slovník napsal několik hesel o osobnostech litovelského hudebního regionu. Vydal knihy: Hudba XX. století (Brno 1961), Impresionismus a hudba (Praha 1964), Světová hudba XX. století (Praha 1968), byl spoluautorem a hlavním redaktorem 2. dílu Dějin české hudební kultury XX. století (Praha 1981), Hudební neoklasicismus (Praha 1982), Avantgarda (Praha 1984), Erwin Schulhoff (Hamburk 1994). Napsal více než 100 odborných statí a studií. |
|||||
Zdroj: |
Encyklopedie jazzu.3.Praha 1988.S.39.;. L.Š.: Odešel Josef Bek. Litovelské noviny. č.10.říjen 2005, S.11. Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. Litovel 2008. CD-R.; Nekrolog. Hudební rozhledy 2005. č.11. Ševčíková, Hana: Prosincová výročí středomoravského regionu. Velký Týnec 2009, č.12. S.4. |
|||||
Poznámka: |
doc. PhDr. Josef BEK, DrSc. |
|
||||||
Místo narození: | Konice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | spisovatel | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu v Prostějově r. 1952, začal studovat na pedag. fak. UP v Olomouci, ale nedokončil ani první semestr a nastoupil jako dělník v továrně na gramofony, vystřídal několik povolání, od r. 1960 působil ve FS Barrandov, od r. 1963 asistentem a pomoc. režisérem. Fejetony a povídky začal otiskovat ve film. čas. Záběr. Autor novel ze života hanác. venkova na přelomu 30. a 40. let. |
|||||
Zdroj: |
Slovník české literatury 1970–1981.Praha, ČS 1985, S.71–72; Nový
Petr: Monology Zeno Dostála. Zemědělské noviny 1984, 17.3., S.5. ;-bk-:
Hostem bude Zeno Dostál. In: Stráž lidu, 1987, 5.11., S.4; Dostál, Z.:
..jsou to obyčejní lidé..In: Štafeta, 14, 1982, č.3, S.13–15, Z díla:
Býk, Beran a Váhy.Předml.naps.P.Bílek.Praha, MF 1981.; |
|
||||||
Místo narození: | Bohuňovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | grafik, scénický výtvarník, umělecký fotograf | |||||
Anotace: |
V letech 1949–1950 se vyučil modelérem porcelánu ve Staré Roli u Karlových Varů, Pak do roku 1954 studoval scénické výtvarnictví na Škole uměleckého průmyslu v Praze, prof.Z.Balaš, R.Lander, F.V.Mokrý, J.Solar.Byl členem skupiny výtvarníků Máj /1963/.V letech 1971–1983 byl fotografem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Poté samostatným fotografem. Od r. 1970 kandidátem SČSVU a od 1972 evidován při ČFVU. Jeho první fotky vznikají v letech 1957–1958 (zátiší, krajiny s michelskou plynárnou. Z r. 1963 je cyklus Kameny. Jeden z autorových vrcholů představuje soubor Stoly (1971). Svobodovo fotografické dílo má mezinárodní význam. |
|||||
Zdroj: |
Kříž, Jan: Stůl ve fotografiích Jana Svobody. Fotografie , 22, 1978, č. 1, S. 21–24. ;V dimenzích prázdna. Katalog. Praha 1991. . Encyklopedie českých a slovenských fotografů. Praha, ASCO 1993. S.348–351. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | ilustrátor, malíř | |||||
Anotace: |
Syn Cyrila Boudy. Citlivý vztah k Olomouci, v r. 1987 pro bibliofily vydán soubor 7 barevných litografií. Ve své tvorbě se zaměřuje na svět železnič. tratí. Soubor kreseb k výročí prostějovského nádraží. Navštěvuje často spolek bibliofilů v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Vyznání životu a míru.Praha 1985, S.159.;
|