Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Vyplývá to z listiny vydané zde řádu johanitů. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 58. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
5. července došlo v Olomouci k velkému požáru. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města. KKC v Olomouci, 1994, květen,S.12. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Husitská posádka z Oder pod vedením Smila z Moravan přepadla klášter Hradisko a obsadila ho, údajně zradou hednoho z mnichů. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 142. |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Uničov | |||||
Anotace: |
Hejtman Jan Padrus z Horky (Jižní Čechy), hejtman Bedřich ze Strážnice a Jan Hertvík z Rušinova se svou čeledí přepadli 2.11. v noci Litovel a dybyli ji. S pomocí Olomoučanů a Uničovských byli vzápětí z města vypuzeni. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal ' 1995. S 146. |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Anotace: |
Hejtman Jan Pardus z Horky v jižních Čechách, kdysi hejtman Sirotkků, s Bedřichem ze Strážnice a Janem Hertvikem z Rušinova přepadli se svou čeledí v noci Litovel a dobyli ji. Vnikli do města přes zamrzlou strouhu u věže Na valech (dnes u Husova sboru). Měšťanům se však podařilo vyslat posly a následující den byla Litovel za pomoci Olomouce a Uničova osvobozena. 63 zajatých husitů bylo v Olomouci popraveno. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Stalo se před lety od 27. října do 3. listopadu. MF Dnes, 25. října 1997, příl. Střední Morava, S. 4. ; Šik, L. :Litovelské paměti. Litovel 1994. S. 35–36. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Velký požár zničil řadu olomouckých ulic od Pekařské a Ostružnické až ke kostelu sv. Michala. Nedávno postavený kostel sv. Mořice byl na spadnutí. Král Vladislav nato snížil městu po dobu deseti let lozunk o 60 kop grošů. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc: Danal, 1995. S.177. |
|
||||||
Místo narození: | Plock (Polsko) | |||||
Místo úmrtí: | Lvov (Ukrajina) | |||||
Místa pobytu: | Krakov (Polsko), Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | genealog, historik, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen v místě Paprocka Wola, nyní Plock, polský šlechtic a polský a český spisovatel. Po studiích na univerzitě v Krakově věnoval se genealogii a veršování. Psal epigramy, legendy, bajky. Pro své výpady proti vliv. rodu Zamojských byl 1588 vyhoštěn z Polska. Odešel na Moravu, kde pobýval u olomouckého arcibiskupa Stanislava Pavlovského z Pavlovic. Psal polsky a česky. Z pobytu na Moravě je známo dílo Zrcadlo slavného Markrabství moravského/zabývá se genealogií Moravy/. |
|||||
Zdroj: |
Kdo byl kdo v našich dějinách do r.1918.Praha 1992.S.230.;Přehledné dějiny české literatury a divadla.I.Praha 1981.S.29.;. ' |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1543 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Obory působení: | - sv. Pavlína | |||||
Anotace: |
V Olomouci proběhlo ve dnech 22.-28.6.1996 pod záštitou úřadu města Olomouce „Olomoucká Benefice 96“ s podtitulem Slavnosti města Olomouce. Cílem je obnova tradice procesních průvodů k svátku sv. Pavlíny, která je patronkou města od roku 1623. Tato světice v minulosti zažehnala četné morové epidemie a na její počest se až do vzniku první republiky konaly ve městě procesní průvody. |
|||||
Zdroj: |
. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 6 1623 |
|
|
||||||
Místo narození: | Castello Valsolda (Itálie) | |||||
Místo úmrtí: | Milán (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Benátky (Itálie), Krakov (Polsko), Kroměříž, Milán (Itálie), Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Italský barokní malíř. Pocházel z umělecké rodiny a školil se u Pietra Liberiho v Benátkách. Roku 1692 vstoupil do služeb olomouckého biskupa Karla II. z Liechtensteinu-Castelcorna, pro kterého pracoval na nejrůznějších zakázkách až do roku 1695, kdy odešel do Krakova. Již následujícího roku je opět doložen v Itálii, kde vytvořil své vrcholné dílo, freskovou výzdobu kostela sv. Martina v rodném Castello Valsolda. Až do své smrti tvořil střídavě v Benátkách a Míláně. Paolo Pagani působil na Moravě a v Olomouci přibližně pět let. Pro úzké vazby na v Olomouci působící řád augustiánů Pagani pravděpodobně zanechal soubor kreseb, vytvořených právě zde. Realizuje malby též v sala terreně kroměřížského zámku. Poté pobývá několi let na různých místech Moravy. V listopadu 1695 se vrací přes Olomouc do Itálie. Jeho dílo bylo objeveno ve sbírkách Státní vědecké knihovny v Olomuci. Ve dnech 10. 9. – 1.11. 1998 se konala v olomouckém Muzeu umění výstava kreseb P.Pagani. |
|||||
Zdroj: |
Hanácký den, r.9, č, 151, 10.9.1998. S.6. Togner, Milan: Paolo Pagani. Olomouc, Votobia 1997.; Togner, Milan: Italská kresba 17. století. 2005.; |
|
||||||
Místo úmrtí: | Luže | |||||
Místa pobytu: | Klatovy, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | rektor univerzity | |||||
Anotace: |
41.- rektor olomoucké koleje a univerzity Tovaryš. Ježíšova. od 24.12. 1715 – 26.4. 1718. Zemřel v Košumberku u Skutče (n.m.č. Luže) |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č.29, 1.12./06, S.9. + č.30, 8.12./06, S.7 |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1657 |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Pastuchov (Maďarsko) | |||||
Místa pobytu: | Velehrad | |||||
Obory působení: | skladatel | |||||
Anotace: |
Skladatel hanáckých oper. |
|||||
Zdroj: |
Jakubcová, A.: Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Praha 2007. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Požár, který vypukl 31. října zcela zničil budovu opatství kláštera Hradiska. Opat se ubytoval do listopadu ve městě Olomouci v rezidenci svého synovce kanovníka Jana Želenského. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Stalo se před lety od 27. října do 3. listopadu. MF Dnes, 25. října 1997, příl. Střední Morava, S. 4. |
|
||||||
Místo narození: | Retz (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Horní Bečva | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Zašová | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
1740 odešel do Olomouce, kde pracoval jako pomocník malíře J.K.Handkeho. Jeho oltářní obrazy v Zašové. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.94; Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě.Na-Su. Valašské Meziříčí 2011. S.42. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1711 |
|
||||||
Místo narození: | Brod ve Slavonii (Chorvatsko) | |||||
Místo úmrtí: | Nové Zámky u Nesovic | |||||
Místa pobytu: | Bučovice, Olomouc | |||||
Obory působení: | učenec | |||||
Anotace: |
Založil r.1746 v Olomouci první učenou společnost v zemích rakouských, středisko osvícenských snah, zv.Societas incognitorum eruditorum in terris Austriacis.Měla velkou zásluhu na obrození Moravy.Zanikla r.1751.Od roku 1750 vlastnil ; Nové Zámky u Nesovic na Vyškovsku, kde také zemřel. |
|||||
Zdroj: |
Masarykův slovník naučný. Díl 5. Praha 1931, S. 660; Králík, Oldřich: Moravské počátky osvícenec. humanismu. VVM, 2, 1947, S. 15–27, obr.. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Působil na olomoucké teologické fakultě v letech 1755–1773. Přednášel logiku, matematiku, fyziku, metafyziku, polemiku, církevní dějiny. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.293.;. Encyklopedie města Brna. |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Jihlava | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | sochař | |||||
Anotace: |
Syn Františka Prchala, dvorního sochaře olomouc. biskupa, činný v Kroměříži 1742–1760. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: Slovník výtvarných umělců.II., S.313.;. |
|
||||||
Místo narození: | Strážnice | |||||
Místo úmrtí: | Strážnice | |||||
Místa pobytu: | Hnojice, Olomouc, Štarnov, Šternberk | |||||
Obory působení: | filozof, spisovatel, teolog | |||||
Anotace: |
Členem šternberského kláštera, kde vystudoval bohosloví.Vysvěcen v Olomouci 1781.Magistrem svobodného umění, magistre filozofie, bakalářem teologie.Působil v Hnojicích, od 3.7.1787–17.1.1796 lokalistou ve Štarnově, od prosince 1796 farářem a roku 1800 titulárním, děkanem na faře sv.Martina ve Strážnici.Zanechal 72 knih náboženského a kazatelského charakteru. |
|||||
Zdroj: |
Dějiny Štarnova. Xerokopie Rkp. 289 S. 203. ; Edgar, E. -Snopek, F. : ČMM S. 163. ;ČMM, 35, S. 348. ; |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Anotace: |
Závěr sedmileté války přivedl do Litovle podruhé pruské vojsko v čele s Fridrichem Velikým, který si zde vytvořil týlovou základnu velitelství. Pruské vojsko bylo rozloženo v polích mezi Vískou, Nasobůrkami a Rozvadovicemi. Ve městě byl vytvořen hlavní lazaret. |
|||||
Zdroj: |
Bělina, Pavel: Generál Laudon. Praha, Panorama 1993.; Šikl, L: Litovelské paměti. Litovel 1994. S.114. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Sedmiletá válka (1756–1763) se po dvou letech bojů přenesla i na Moravu. 6. května 1758 se objevily pruské oddíly pod osobním velením Bedřicha (Fridricha) Velkého před Olomoucí. Tentokrát přes intenzivní obléhání značnou přesilou se pevnost ubránila a 2. července 1758 vojska odtáhla s nepořízenou do Čech. Dvouměsíční obléhání z roku 1758 bylo první, ale i poslední významnější vojenskou akcí, v níž s obrovským nákladem budovaná olomoucká pevnost sehrála svou obrannou roli. |
|||||
Zdroj: |
Bělina, P.: Generál Laudon. Praha, Panorama 1993. S.59–67.; Spáčil, V.: Pevnostní město. In: Malé dějiny Olomouce. Ostrava 1972, S.78–80.; lobil, I.: Olomouc. Praha, Odeon 1984. S.122. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Dne 5.prosince 1777 bylo olomoucké biskupství, založené roku 1063 povýšeno na arcibiskupství Bulou papeže Pia VI. a to na žádost císařovny Marie Terezie. Prvním olomouckým arcibiskupem se stal kardinál Antonín Theodor Colloredo (10.8.1726–12.9.1811), zvolený předtím dne 6.října 1777 kapitulou za olomouckého biskupa. |
|||||
Zdroj: |
sjl=(Smejkal, B.): Význam intronizace. Kdy, kde, co v Olomouci 1992, listopad, S..9. |
|
||||||
Místo narození: | Habrovany | |||||
Místo úmrtí: | Habrovany | |||||
Místa pobytu: | Kojetín, Prostějov, Přerov | |||||
Obory působení: | lidový malíř | |||||
Anotace: |
Narozen v Habrovanech na Vyškovsku. Lidový malíř. Působil v okolí Prostějova, Přerova, Kojetíně. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-SOKA Přerov;. |
|
||||||
Místo narození: | Klopotovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Dub nad Moravou, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, skladatel, varhaník | |||||
Anotace: |
R. 1813 složil truchlozpěv na smrt divotvorného houslisty, Josefa Slavíka. Hudební skladatel především klavírních žánrů, učitel hudby a varhaník ve Vídni. |
|||||
Zdroj: |
Českosl. hudební slovník. 2. díl. Praha 1965. S.317. |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1858 |