Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 280
Josef Vyvlečka *15. 8. 1861 - +8. 1. 1942
Místo narození: Zlín
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Nový Hrozenkov, Olomouc, Valašské Meziříčí
Obory působení: archeolog, historik umění, kněz, numismatik, odborný publicista
Anotace:

Narozen ve Štípě (n.m.č. města Zlín). V roce 1879 maturoval na Českém gymnáziu ve Val. Meziříčí, potom studoval bohosloví v olomouci, kde byl vysvěcen 1883. V letech 1884–1889 působil jako výpomocný katecheta na SG 1889 jmenován dómským vikářem, 1920 čestným dómským vikářem, 1933 se stal sídelním metropolitním kanovníkem. Literární cesta Vyvlečkova byla soustředěna k církevním a uměleckým dějinám a později vlivem Jindřicha Wankla k archeologii a k činnosti sběratelské. Stál u zrodu Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci r. 1883 a byl jeho aktivním členem jako organizátor a vedoucí numismatické sekce a člen výboru VSMO od roku 1919. Publikoval v Našinci, ČVSMO, Numismatickém časopisu, Mojmírově říši. Členem arcidiecézní rady pro ochranu uměleckých památek. Literárně činný v oboru dějin umění.

Zdroj:

Slovník osobností Valašska. 2000.

Josef Skutil *7. 3. 1904 - +18. 9. 1965
Místo narození: Zbýšov
Místo úmrtí: Varšava (Polsko)
Místa pobytu: Boskovice, Brno, Mohelnice, Náklo, Náměšť na Hané, Olomouc, Plumlov, Příkazy, Velký Týnec
Obory působení: archeolog, muzejní pracovník, odborný publicista, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Narozen ve Zbýšově (u Brna). Vědecký pracovník u Karla Absolona. Za okupace působil jako ved. muzea v Boskovicích, 1945–1951 ved. pravěkého odd. zemského muzea v Brně, 1952–1958 ved. pravěk. odd. v Olomouci, od r. 1958 odbor. prac. Archeologického ústavu ČSAV Brno. Autor 5000 pojednání, zpráv, recenzí, zajímal se o pravěk Mohelnicka, zprac. monografii o Janu Havelkovi-nedokončeno. 1927 v Mohelnici, patronem muzea v M. , 1960 slavnost. řeč při otevření m. Publikoval v čas. Filologic. listy, VVM, Lidové noviny. Pracoval ve výboru Moravského muzejního spolku v Brně. Z díla : K historii krápník.jeskyň v Mladči u Litovle.Litovel 1936.; Pravěké nálezy v Mladči…Lito­vel 1938

Zdroj:

Gregor, A.: Archeolog dr.J.Skutil, zemřel.- VVM, 17, č.1. S.101 – 102.(foto).; Hekele, František: Univ.prof.PhDr­.Josef Skutil.Kulturní kalendář Mohelnice 1965, č.10. S.6.; Dohnal, Vít: Olomoucká archeologie a její proměny. Olomouc, VSMO 2008. S. 137–140.

Fotky:
Jindřich Dohnal *21. 7. 1868 - +21. 6. 1939
Místo narození: Zborovice
Místo úmrtí: Hukvaldy
Místa pobytu: Brno, Hrabová, Hrabůvka, Hukvaldy, Kyjov, Litovel, Olomouc, Prostějov, Příbor
Obory působení: dramatik, folklorista, hasič, osvětový pracovník, učitel, vlastivědný pracovník
Anotace:

Narozen v učitelské rodině. Vystudoval učitelský ústav v Příboře a r.1889 začal učit v Hukvaldech, kde se oženil se sestrou Leoše Janáčka Josefou. Roku 1891–1895 učil v Hrabové a a pak v Hrabůvce. R. 1901 se vrátil na Hukvaldy, kde byl ustanoven nadučitelem a zůstal až do odchodu do penze 1929. Jako župní vzdělavatel působil v zem. i župních školách v Kyjově, Litovli, Prostějově, Olomouci. Byl členem představenstva Hasičské pojišťovny v Brně. Jako vlastivědný pracovník publikoval články z regionální historie, sbíral historické a etnografické památky a zabýval se archeologií. Zpracoval historii hukvaldského hradu. Sbíral krajové pověsti a psal vlastivědné články, které vycházely v krajinských časopisech. Napsal dvě divadelní hry: Ondráš a Juráš; a Červený kohout, které vycházejí z hasičského života.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava. Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.34.;

Karel Faltýnek *7. 5. 1964
Místo narození: Zábřeh
Místa pobytu: Dubicko, Horka nad Moravou, Hvozd, Jesenec, Lipník nad Bečvou, Litovel, Loštice, Mohelnice, Olomouc, Příkazy
Obory působení: archeolog, odborný publicista, sběratel pověstí
Anotace:

Dětství a mládí prožil v Lošticích. V roce 1983 maturoval na Střední odborné škole elektrotechnické v Lipníku nad Bečvou. Po absolvování základní vojenské služby žil dlouho v Olomouci. Pracoval ve Vojenském opravárenském závodě v Horce nad Moravou. Od roku 1994 pracuje v Národním památkovém ústavu v Olomouci na útvaru archeologických výzkumů. Od školních let projevoval zájem o historii rodného kraje, o národopis, lidové zvyky, sbíral lidové pověsti. Slavné archeologické lokality v něm probudily zájem o archeologii. Velký vliv na něj v této oblasti měl amatérský archeolog Vladímír Kapl (1926–1999) z Mohelnice. Účasnil se též odborných regionálních konferencí Lidová kultura Hané v Olomouci, Přerově a archeologické setkání v Kostelci na Hané. Jeho příspěvky publikovány ve sbornících. Sám publikuje odborné články o archeologii a národopisu ve Vlastivědném věstníku moravském, Archeologie Moravy a Slezska, Hlas z Loštic aj. Jeho příspěvky k archeologickým výzkumům najdeme též ve Výročních zprávách PÚ a od r. 2000 v ročence Přehled výzkumů na Moravě a ve Slezsku. Koncem 90. let začal externě studovat Slezskou univerzitu v Opavě, obor archeologie, ale školu musel ze zdravotních důvodů ukončit. V roce 2005 vydal sbírku 22 pověstí " Pověsti z Bouzovska a Lošticka" a popis lidového zvyku " Máječek" s fotografiemi J.Štreita. V roce 2009 vydalo litovelské muzeum „Vyprávěnky starého hrnčíře“. V roce 2017 vysílala ČT2 video Hledač pod Bouzovem. Odkaz je uveden ve Zdroji. Dálkově studoval FFUP obor archeologie. T.č. v částečném invalidním důchodu.

Zdroj:

Faltýnek, Karel: Vyprávěnky starého hrnčíře. Pověsti z Litovle. Litovel 2009. S.54. BK: K literárnímu setkání ve VKOL.In: Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. Almanach 2006–2009. Olomouc 2009. S. 44.; Faltýnek, Karel: Setkání, na které rád vzpomínám. In: Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. 2009. S.155.; Dohnal, Vít: Olomoucká archeologie a její proměny. Olomouc, VSMO 2008. S. 86–87.; Kolář, Bohumír: Zájem o rodný kraj přináší i dnes dobré ovoce. www.Olomouc.cz 19.7. 2006.; https://www.ceskatelevize.cz/…pod-Bouzovem. Faltýnek, K.: Činnost národopisného kroužku Kraslice v Nedvězí u Olomouce. Lidová kultura na Hané. Sborník z XV. odborné konference o Hané. Olomouc 2020. S. 119–129.

Poznámka:

Mgr. Karel Faltýnek

Fotky:
Marie Pachtová *5. 11. 1932
Místo narození: Vyškov
Místa pobytu: Brno, Olomouc, Prostějov, Tlumačov, Vyškov
Obory působení: folkloristka, lidová umělkyně, národopisná pracovnice, odborná publicistka, učitelka
Anotace:

Po maturitě na pedagogickém gymnáziu v Brně roku 1951 pokračovala do roku 1957 ve studiu na Peadgogické fakultě MU v Brně, obor čeština a ruština. V letech 1951–1989 působila jako učitelka češtiny a ruštiny na základní škole ve Vyškově. Marie Pachtová se dlouhodobě věnuje udržování tradic lidové umělecké výroby na Hané. Vztah k lidové kultuře u ní v dětství formovala babička Josefa Kudličková a ve škole učitelka ručních prací Julie Kummerová-Kubíčková. Marie Pachtová vedla kurzy hanáckých kraslic zdobených slámou pro školní mládež a zúčastňovala se soutěžních přehlídek. V roce 1972 získala za kolekci hanáckých kraslic osvědčení mistryně lidové umělecké výroby. V Prostějově iniciovala regionální soutěž O nejklásnějsí kraslici. Slámovou intarzií zdobí bižuterii, dopisnice a další upomínkové předměty. Zabývala se také hanáckým obřadním pečivem. Spolupracuje s vyškovským dětským souborem Klebetníček a jako lektorka a členka porot pomáhala dalším dětských kolektivům z Hané (využití mluveného slova, dětských her a zvyků v pásmech). Pro soubory vydala tři výbory dětského folkloru z Hané. V roce 2006 se Marie Pachtová stala čestnou občankou města Vyškova za uchování tradic a folkloru. Sběratelka lidových písní, tanců, zvyků. Účast na regionálních konferencích Lidová kultura Hané. Spolupráce s OKS Olomouc, OKS Vyškov a Duha Prostějov. Umělecká vedoucí souboru děckého folklorního hanáckého souboru Klebetníček, který byl založen v r. 1970, členka výboru HANFOS za Vyškovsko od r. 1998. Autorka her, výročních obyčejů a různých lidových pásem " Hanáckým dětem I.-III." (Prostějov, Duha, 1985, 1987, 1995).Účinkovala též na XXVII. prostějovských hanáckých slavnostech 2009 komponovaným pořadem Či só hode. V červnu 2016 dostala vyznamenání Jihomoravského kraje Mistr řemeslné umělecké výroby.

Zdroj:

Osobní sdělení. HŠ 2001; listopad 2016; Vysílání radia PROGLAS 10.8.2008. http://otavinka.blog.cz/…rie-pachtova

Poznámka:

Mgr.Marie Pachtová

Narozena v Dědicích (n. Vyškov-Dědice)

Fotky:
Oldřich Spisar *18. 8. 1919 - +29. 7. 2001
Místo narození: Vyškov
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Olomouc, Vyškov
Obory působení: operní pěvec
Anotace:

První divadel. zkušenosti získal v ochotnic. spolku Haná ve Vyškově. 1938 začal stud. konzervatoř v Brně, další učitelé zpěvu M. Boučková v Olomouci. 1947–1952 angažován v Olomouci, poté v Opavě, sólistou opery ND Praha od 1. 10. 1958 – 31. 12. 1983 /důchod/. Nahrávky na gramof. deskách.

Zdroj:

Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.462.;Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.S.227.;Bor.V.: Hudební rozhledy 19, 1966, S.268.;.

Fotky:
Jiří Koluch *11. 6. 1928 - +17. 11. 1981
Místo narození: Vsetín
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: optik, pedagog vysokoškolský
Anotace:

Působil na přír. fak. UP Olomouc, katedra jemné mechaniky a optiky od r. 1963–1977.

Zdroj:

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava, Profil 1973, S.355.;.

Jan Přidal *1. 5. 1921 - +31. 8. 2015
Místo narození: Vřesovice
Místo úmrtí: Vřesovice
Místa pobytu: Brno, Prostějov
Obory působení: básník, odborný spisovatel, sokolský pracovník, soukromý zemědělec
Anotace:

V době 2. světové války byl v sokolském odboji JINDRA. Po vyzrazení zatčen gestapem, vězněn v Brně a koncentračním táboře Flossenbürg. Po roce 1948 byl jedním z nejdéle soukromě hospodařících zemědělců ve Vřesovicích. Do JZD vstoupil až v r. 1960. Po roce 1990 působil jako předseda prostějovské Masarykovy společnosti a starosta sokolské župy v Prostějově. V letech 2007–2012 vydal publikace o zániku selského stavu n Prostějovsku a Olomoucku a knihu o odboji na střední Moravě.

Zdroj:

NK ČR. Databáze AUT Doležel, Jiří: Stopy paměti. Olomouc, Praha 2016. S.22 a fotoportrét.

Jan Karel Nestler *16. 12. 1783 - +9. 7. 1842
Místo narození: Vrbno pod Pradědem
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc, Vídeň (Rakousko)
Obory působení: odborný publicista, pedagog
Anotace:

Studoval v Olomouci a ve Vídni. Od r. 1823 přednášel zemědělství na Stavovské akademii v Olomouci. Publikoval v odborném tisku.

Zdroj:

Morav, Karel: K počátkům zemědělského školství na Olomoucku.ZVŮO, 1969, č.144, S.16–20.;.

Bohumil Nypl *5. 11. 1887 - +31. 3. 1945
Místo narození: Vinary
Místo úmrtí: Bergen-Belsen (Německo)
Místa pobytu: Nový Bydžov, Nymburk, Olomouc, Praha, Telč, Trutnov
Obory působení: legionář, odbojář, odborný publicista, středoškolský pedagog
Anotace:

Narozen v Kozojídkách poblíž Nového Bydžova (n. Vinary). Maturoval na gymnáziu v Novém Bydžově. V roce 1914 absolvoval studium češtiny, němčiny a tělesné výchovy na UK v Praze. Podílel se na formování českých legií. Jako poručík se vyznamenal v bojích v okolí Vladivostoku. Pedagogicky působil na nymburské reálce (1921), na gymnáziu v Trutnově (1922–1925) a od roku 1925 na Slovanském gymnáziu v Olomouci. 1.9.1938 působil jako ředitel gymnázia v Telči. Zapojil se do odboje. 3.9.1940 byl zatčen gestapem. Byl vězněn v Jihlavě, Vratislavi, poté koncentrační tábor Oranienburg a Bergen-Belsen. Při evakuaci tábora umírá.

Zdroj:

Primum necessarium je vzdělání a mravnost.Olomouc: Slovanské gymnázium v Olomouci, 1997.S.311–312.foto.;

Poznámka:

Z data úmrtí je známo jen: konec března 1945

Otakar Hanzelka *4. 2. 1921 - +2. 9. 2003
Místo narození: Vídeň (Rakousko)
Místo úmrtí: Prostějov
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: dirigent, ochránce přírody, sbormistr
Anotace:

Hudební vzdělání, sbormistrovská průprava HŠ Prostějov (obor klavír a zpěv, 1943), roční sbormistrovský kurz na Lidové konzervatoři Olomouc Nejvýznamější sbormistrovská praxe 1953 – 1963 DíKS Prostějov 1967 – dosud MPS Orlice Prostějov Sbormistrovské úspěchy a ocenění Cena Ferdinanda Vacha (2001) Cena Karla Hradila (1993) Zlatý odznak UČPS s granáty (1999) Další aktivity a členství: Zakládající člen Jihomoravského ObV UČPS (1969 – 2000), člen SSD AHUV (1990 – 95), účast v porotách okresních a krajských sborových soutěží Dlouholetý sbormistr mužského pěveckého sboru Orlice a druhý dirigent ženského pěveckého sboru Vlastimil. Členem Orlice se stal již jako student v roce 1939 a sbormistrem je od roku 1972. Často zasedá v odborných porotách, publikuje v kulturních rubrikách novin a časopisů a pracuje v oblastním výboru Unie českých pěveckých sborů. Unie mu v roce 1993 udělila Cenu Karla Hradila.

Zdroj:

http://www.ucps.cz/…01-heslo.php?… http://m.denik.cz/…erie/2997704?… Bartková, Hana: 100. výročí narození Otakara Hanzelky. (cv a foto)- www.prostejov.eu (4.2.2021)

Fotky:
Pauline Lucca *25. 4. 1841 - +28. 2. 1908
Místo narození: Vídeň (Rakousko)
Místo úmrtí: Vídeň (Rakousko)
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: operní pěvkyně
Zdroj:

Moravské osobnosti umění a kultury. REGO/SVKOL;.

Ferdinand Tomek *18. 4. 1874 - +11. 12. 1935
Místo narození: Vídeň (Rakousko)
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Praha
Obory působení: advokát, folklorista, hudební organizátor, odborný publicista, sběratel lidových písní
Anotace:

Střední školu studoval v Olomouci, kde v roce 1893 maturoval na Slovanském gymnáziu. Poté studoval práva v Praze a po promoci v roce 1897 se vrátil do Olomouce, kde se věnoval advokacii.Už v roce 1901 se zapojil do činnosti spolku Žerotín, kde v období let 1920–1935 vykonával předsedu a zároveň byl od r. 1932 předsedou pěvecké župy Tovačovského, od r. 1907 též funkcionářem Divadelního družstva v Olomouci a členem výboru Jednoty divadelní občanské besedy, členem výboru Matice školské a věnoval se hudební publicistice.Pro­pagoval Slováckou lidovou píseň a v roce 1927 vydal Národní písně Slovácka. Pravidelně přispíval do Časopisu Vlastivědné společnosti musejní.

Zdroj:

ČSHS II. Praha 1965. S.781.

Poznámka:

JUDr. Ferdinand Tomek

Arnošt Onderka *8. 12. 1906 - +25. 4. 1998
Místo narození: Veselíčko
Místo úmrtí: Ostrava
Místa pobytu: Brno, Karviná, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Orlová, Ostrava, Petřvald, Soběchleby, Spálov, Tršice
Obory působení: divadelní ochotník, odborný publicista, osvětový pracovník, učitel, zpěvák
Anotace:

V letech 1918–1925 studoval reálku v Lipníku nad Bečvou a od r. 1920 byl členem smíšeného sboru žáků, od r. 1924 působil ve studentském kroužku jako divadelní ochotník, zpěvák a organizátor pod patronací člena PSMU prof. Širokého. 1925/1926 byl na abiturientském kursu učitel. ústavu v Brně žákem J. Černíka. Po nástupu do učitelského povolání r. 1926 vytvářel nebo vedl již existující pěvecký sbor na každé škole, kde působil. Zprvu učil ve Spálově, pak v Tršicích, v Soběchlebech. Od r. 1930 činný v mužském sboru Smetana v Karviné, od 1933 v Orlové, kde byl sbormistrem J. Šoupal. Ten ho přivedl r. 1935 do PSMU, kde byl později 12 let předsedou. Byl členem smíšeného sboru Janáčkovy Filharmonie v Ostravě. Publikoval v denním tisku o zpěvu, organizaci koncertů ( Mladá fronta, Nová svoboda, Lidová demokracie), pravidelně psal i do Hudebních rozhledů, Kulturního měsíčníku, slovenského časopisu Rytmus, dodával zprávy do rozhlasu. Vydával měsíčník Informátor určený pěveckým sborům Smkraje. Historikem PSMU. Zemřel v Radvanicích (n.m.část Ostravy).

Zdroj:

Českoslov. hudební slovník osob a institucí, 2.díl, Praha 1965, s.221.; Slovník českých sbormistrů. 2. Praha 1982. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11. Ostrava 1998. S.109.

Jaroslav Bečák *9. 5. 1887 - +4. 2. 1950
Místo narození: Velký Týnec
Místo úmrtí: Velký Týnec
Místa pobytu: Brno, Buchenwald (Německo), Olomouc, Osvětim (Polsko), Velký Týnec, Vyškov
Obory působení: odbojář, politik, starosta obce Velký Týnec
Anotace:

Po studiu na nižším gymnáziu v Olomouci absolvoval Hospodářskou školu ve Vyškově. Od svého otce Rudolfa Bečáka převzal rodinný statek ve Velkém Týnci čp. 11, z něhož v krátkém čase udělal příkladné hospodářství. Od svých pětadvaceti let (1912) byl členem obecního výboru, po roce 1919 po dvě volební období starostou obce V. Týnec. Od mládí byl politicky činný. Jako člen Okresního národního výboru v říjnu 1918 podílel se na státním převratu v Olomouci. Patřil k předním funkcionářům agrární strany, za jejíž program byl zvolen v roce 1925 do poslanecké sněmovny, kde působil 10 let (do r. 1935). Od r. 1928 byl předsedou Ústředí starostenských sborů v Brně a předním činitelem mnoha institucí okresních i zemských. Za okupace se aktivně zapojil do odboje v skupině Obrana národa a po zatčení v dubnu 1942 byl vězněn do konce války v Brně, Osvětimi a Buchenwaldu. Na následky útrap koncentračních táborů, zemřel ve věku 63 let.

Zdroj:

Tichák, Milan: Paměti obce Velkého Týnce.Olomouc, DANAL 1998.S.63. Šev­číková, Hana: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. velký Týnec 2007. S.64.;

Josef Hrdlička *11. 2. 1883 - +7. 7. 1956
Místo narození: Velký Týnec
Místo úmrtí: Teplice nad Bečvou
Místa pobytu: Buchenwald (Německo), Dachau (Německo), Olomouc, Praha, Skalička
Obory působení: osvětový pracovník, překladatel, skautský činovník, středoškolský pedagog
Anotace:

V r. 1902 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Poté pokračoval ve studiu v Praze na přírodovědecké fakultě KU. Po studiích se stal středoškolským profesorem na České reálce v Olomouci, kde učil přírodopis, matematiku a fyziku v letech 1906–1939. V letech 1939–1941 vězněn v koncentračním táboře. Zbytek války prožil ve Skaličce (u Hranic). V r. 1946 reaktivován a 1949 penzionován. Patřil mezi oblíbené učitele, jak o tom píší jeho studenti a syn Aleš v almanachu Primum necessarium je vzdělání a mravnost (OL 1997). Publikoval v tisku příspěvky k otázce stáří člověka. Přeložil S. Zweiga: Triumf a tragika Erasma Rotterdamského. Ve dvacátých letech se podílel na vzniku Církve československé a později pravoslavné. Byl spolupracovníkem a přítelem biskupa Gorazda. V r. 1919 stál u zrodu skautského hnutí v Olomouci. Účastnil se skautského hnutí, prostřednictvím tzv. Osvětových sborů konal přednášky na celé Moravě. Zemřel tragicky, když vystoupil z autobusu byl sražen nákladním autem. Pohřben byl v Olomouci.

Zdroj:

Památník 60. výročí českého gymnázia. Olomouc 1927.S.208.; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…? Praha, NK 1970, S.72.; Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc, Slovenské gymnázium 1997, S.342.; Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938. S. 105. Tichák, M.: Paměti obce Velkého týnce. Olomouc, Danal 1998.S.62.; Tichák, M.: Po stopách skautů na Olomoucku 1919 – 1994. Olomouc 1994. Ševčíková, H.: Malá galerie nejen význačných rodáků Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S.67.;

Václav Nešpor *20. 7. 1883 - +9. 9. 1973
Místo narození: Velký Týnec
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Jevíčko, Olomouc, Přerov
Obory působení: archivář, odborný spisovatel, pedagog středoškolský
Anotace:

V letech 1895–1903 studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, poté UK Praha, obor čeština, němčina. V období let 1904–1905 studoval FF ve Vídni a studia ukončil r. 1907 v Praze. V roce 1908 nastoupil jako středoškolský profesor na Zemskou vyšší reálku do Jevíčka, kde působil 11 let. V roce 1919 učil na RG v Přerově a od 1920–1938 na Zemské vyšší hospodářské škole v Olomouci a to: čeština, němčina, dějepis, zeměpis. Po příchodu do Olomouce se intenzivněji zajímal o historii a v roce 1924 byl ustanoven archivářem města Olomouce. V letech 1925–1926 týdně navštěvoval vždy v pátek a sobotu Archivní školu v Praze. Jeho mimoškolní činnost se soustředila na přednášky, literární práce spojené se zájmem o dějiny města a olomouckého venkova. Publikoval v časopisech: Selské listy, Pozor, ČVSMO, Stráž Moravy aj. Knižně: Paměti obce Vacanovic, Dějiny města Olomouce, Dějiny olomoucké univerzity ad. V archivu pracoval do r. 1940 a v 1945–1947. Poté se věnoval badatelské práci. V roce 1968 mu UP udělila čestný doktorát filosofie.

Zdroj:

Spáčil, V. : Vzpomínka na prof. Václava Nešpora. Středisko. Sborník VSMO, 1984, r. 67, č. 8, S. 68–75. (fotoportrét). Polívková, Květa: In Memoriam prof. Dr. Václava Nešpora. Středisko. Sborník VSMO, r. 67, č. 8, S. 76–78. Fotoportréty od PhDr. M. Koudely ze SOKA Olomouc (20.7.2018)

Poznámka:

PhDr. h.c.

Fotky:
Rudolf Vanýsek *20. 4. 1879 - +17. 5. 1960
Místo narození: Velký Týnec
Místo úmrtí: Přerov
Místa pobytu: Přerov, Tovačov
Obory působení: osvětový pracovník, učitel
Anotace:

Působil jako ředitel měšťanské školy v Tovačově a v Přerově, osvětový pracovník.

Zdroj:

KP 1959, č.5.;KP 1963, č.2.;Spáčil, Vladimír : Historický místopis okr.Olomouc – venkov.Olomouc 1968.S.144.;Sprin­ger, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.52.;.

Zdeněk Vychodil *24. 12. 1925 - +27. 11. 2021
Místo narození: Velký Týnec
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Bohuslavice, Chudobín, Náklo, Olomouc, Senice na Hané
Obory působení: metodik, odborný publicista, učitel
Anotace:

V roce 1945 maturoval na České reálce v Olomouci. Poté studoval na PedF UP. kde byl členem výboru prvního Svazu vysokoškolského studentstva. Po promoci působil na školách v Nákle, Chudobíně, Bohuslavicích u Konice, v Senici na Hané, v rodišti ( 1955–1958 a 1975–1986) a nejdéle v Holici u Olomouce. Učil češtinu a dějepis. Přes 30 let působil jako okresní metodik českého jazyka a 10 let externí pracovník kabinetu českého jazyka Krajského pedagogického ústavu v Olomouci. Dlouhodbě spolupracoval s Pedagogickým nakladatelstvím při recenzní činnosti učebnic českého jazyka. Zajímavé vzpomínky na Jaromíra Johna a další osobnosti UP publikoval ve sborníku Z paměti literární Olomouce (Olomouc 2004). Dlouholetý člen VSMO.

Zdroj:

Z paměti literární Olomouce.Olomouc. Vlastiv.společnost muzejní, 2004. S.266 Šev­číková, Hana: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2006. S. 79.;

Fotky:
Emilie Zachardová *10. 5. 1912 - +3. 2. 1951
Místo narození: Velké Meziříčí
Místo úmrtí: Brno
Místa pobytu: Litomyšl, Náměšť nad Oslavou, Olomouc, Štýrský Hradec (Rakousko)
Obory působení: operní pěvkyně, učitelka
Anotace:

Roz. Vysušilová. Lásku k hudbě a nadání zřejmě podědila. Její dědeček byl vojenský kapelník a otec členem různých pěveckých spolků. V dětství se učila hře na housle i na klavír. Maturovala na RG ve Velkém Meziříčí r. 1930 a po ročním kursu na Učitelském ústavu v Litomyšli nastoupila do obce Svrčinovec u Čadce na severním Slovensku, kde předtím působil Peter Jilemnický. Později přešla na Podkarpatskou Rus, kde se vdala za ředitele učňovské školy Zachardu. Oba pak působili ve volném čase v místním ochotnickém spolku.
Po návratu do rodiště 1938, nastoupila na místo učitelky do Náměště nad Oslavou, odkud dojížděla na hodiny sólového zpěvu k emeritní sólistce Marii Fialové do Brna a stala se členkou VSMU. V roce 1940 byla angažována do opery Českého divadla v Olomouci, kde nastudovala do r. 1942 8 velkých úloh (Vendulku, Rusalku, Jenůfu, Taťánu ad. ). V témže čase působili v Olomouci tenorista Beno Blachut (1913–1985) a basista Eduard Haken (1910–1996). Trio těchto věhlasných sólistů v Olomouci zazářilo. V Olomouci bydlela v podnájmu u paní M. Ševčíkovéna ul. Hanáckého pluku 17. V tomto období vystupovala pohostinsky i v ND Praha. Za okupace 1942–1945 sólistkou opery ve Štýrském Hradci. V r. 1945 sólistkou brněnské opery. Dosáhla uznání i na Pražském jaru r. 1948. Od r. 1950 studovala JAMU. Měla hlas příjemné barvy s výbornou technikou a dikcí, její pěvecký projev se vyznačoval velkou vroucností a dramatickou silou. Z rolí: Libuše, Milada (Dalibor), Karolina (Dvě vdovy), Rusalka, Julie (Jakobín), Jenůfa (Její pastorkyňa), Emilia Marty (Věc Makropulos), Káťa Kabanová, Eva, Veronika R. Kubelíka, Dorabella (Cosi fan tutte), Taťána (Evžen Oněgin). Skvělá jánáčkovská interpretka. Zemřela za nejasných okolností. Pochována ve Velkém Meziříčí.

Zdroj:

ČSHS.II.Praha 1965.S.965.Dopis a články z pozůstalosti M.Ševčíkové byly uloženy v Okresní knihovně Olomouc, leč v roce 2011 byly veškeré regionální dokumenty vedením knihovny zlikvidovány. www.operaplus.cz

Poznámka:

2 fotografie z pozůstalosti. Záběry z Českého divadla v Olomouci 1940–1942 byly předány do Archivu MDO a ostatní do SOKA Olomouc, aby zůstaly tyto vzácné dokumenty zachovány.

Fotky:
Karel Milan Frkal *18. 3. 1920 - +11. 11. 1986
Místo narození: Velké Leváre (SR)
Místo úmrtí: Zell am See (Rakousko)
Místa pobytu: Brno, Kroměříž, Nitra (SR), Olomouc, Opava, Ružomberok (SR)
Obory působení: operní pěvec
Anotace:

Do měšťanské školy chodil v Kroměříži. V r.1936 přesídlil do Brna, kde stud oval konzervatoř-operní zpěv.Za protinacistickou činnost vězněn na Špilberku.Po r.1945 operním pěvcem v Opavě do r. 1946, poté hrál a zpíval v divadle v Olomouci. Od r.1951 působil v Nitře, od r.1962 vychovatelem v Ružomberku.Po r.1968 odešel do Rakouska. Přednášel na školách o divadelním umění, r.1976 vybudoval se svou ženou Jaroslavou v letovisku Zell am See Pension Mirlan. Napsal Pohádky o zvířátkách pro děti i dospělé.Vydané v němčině.

Zdroj:

Filip, Ota: Rozloučení s Milanem.In: Pejskar, Milan: Poslední pocta.3.díl.vl­.n.1989, S.70–71.;

Jakub Karel Berka *9. 1. 1962
Místo narození: Vejprty
Místa pobytu: Chomutov, Jihlava, Litoměřice, Milevsko, Olomouc, Praha
Obory působení: farář, kněz řádový, odborný publicista, pedagog
Anotace:

Rektor baziliky a svatokopecký farář. Kulturní osobnost, jejíž činnost se zapsala nejen do historie Svatého Kopečka, ale značnou měrou přispěla k obnově barokního skvostu baziliky minor i k duchovnímu rozvoji celé farnosti a širokého okolí. Karel Berka studoval Střední školu pro pracující, směr zemědělství v Chomutově, kde maturoval v roce 1982 a poté Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, obor teologie, umění. Ordinován na kněze byl v roce 1988. Po vstupu do Řádu premonstrátů v Praze na Strahově přijal jméno Jakub. Zprvu působil jako kaplan v Jihlavě a od srpna 1992 se stal duchovním správcem na Svatém Kopečku, kde byl po dvou letech jako administrátor k 1. říjnu 1994 jmenován farářem. Záhy po jeho příchodu na Hanou začala duchovní správa vydávat farní měsíčník „Navštívení“ (první číslo vyšlo 29.11.1992), který přinášel duchovní zamyšlení, informace o církevních svátcích, pořad bohoslužeb i pohledy do historie poutního místa. K tomuto počinu inspiroval P. Berku zpravodaj vydávaný premonstráty na jeho dřívějším působišti. Svatokopecký poutní chrám se začal otevírat poutníkům, věřícím i nevěřícím, ale zejména mladým lidem. Už půlnoční mše o Vánocích 1992 zaznamenaly enormní účast. Začala se psát jiná kapitola, která by se dala nazvat Cesta důvěry a smyslu života. Cyklem přednášek „ Může vás zajímat“ konaných měsíčně v proboštství, pořady „Čtvrtky s Biblí“, řadou koncertů významných umělců v chrámě i v jeho nádvoří získával veřejnost i odpovědné činitele – ministry a poslance – pro myšlenku budoucího zápisu kláštera na Hradisku a svatokopecké baziliky na seznam památek UNESCO; vystoupení umělců Marty Kubišové, Daniela Hůlky, Ivy Bittové, Hradišťanu aj. přivedla na toto místo tisíce návštěvníků, obdivujících jak výkony vystupujících, tak i zdejší vrcholné baroko. Dokázal nejen zaujmout, ale v mnoha případech také odvrátil mladé lidi od drog. To, co se nepodařilo rodičům a lékařům, někteří mladí získali zde: lásku a porozumění. Tuto cestu potvrdil i sám Svatý otec Jan Pavel II. při setkání mládeže na Sv. Kopečku vroce 1995. Kromě kněžských povinností se páter Berka věnoval také pedagogické práci. Učil v církevní škole s. Voršilek. Přispíval do celostátního homiletického časopisu Fermentum; později se stal jeho redaktorem. Články o činnosti a akcích konaných v svatokopecké bazilice se objevovaly na stránkách regionálního tisku, v rozhlase Proglas, ale také v televizi. Filmová náboženská tématika, která vznikla ve studiích Velehrad Olomouc a Telepace Ostrava byla poprvé presentována na malém filmovém festivalu „Ve znamení ryby“ v roce 1999. „Pohledy do historie Svatého Kopečka“ byly vydány knižně a jejich autorem je Bohuslav Smejkal. Kniha vyšla v září 2001 v době, kdy byl Mgr. Jakub Karel Berka po devíti- letém působení na Svatém Kopečku přeložen do kláštera premonstrátů v Milevsku. Výjimečností tohoto duchovního je nejen jeho činnost pastorační, rétorická, pedagogická a literárně-ediční, ale také jeho zásluha o vytvoření dalšího kulturně-duchovního centra města Olomouce. Obdržel Cenu města Olomouce 2001. V Milevsku vyšly tři publikace v roce 2012: Netřeba spatřit jizvy (Velikonoce 2012), Čekám na to stále (Adventní rozjímání), Ó, Vánoce…(Půlnoční rozjímání).V Mi­levsku působil do září 2013 a od 1. října 2013 působil v Praze 6, Nebušická 118, ŘK farnost svatého Cyrila a Metoděje.Dne 21.11.2014 jsem se sešla s otcem Jakubem na faře baziliky na Svatém Kopečku. Od 1. října 2018 působí ve farnosti kostela Sv. Ludmily, Jugoslávská 662/27, Praha 2. Navíc se věnuje malování.

Zdroj:

Osobní sdělení – hš / 1999, 2014. Nástěnný kalendář Kostel sv. Ludmily 2021. Zadní strana verše

Poznámka:

P. BERKA Jakub Karel OPraem., Mgr.

Fotky:
Jarmila Nohavičková *17. 7. 1923 - +28. 5. 2022
Místo narození: Ústín
Místo úmrtí: Náměšť na Hané
Místa pobytu: Brníčko u Uničova, Drahanovice, Horní Město u Rýmařova, Kroměříž, Loučany, Náměšť na Hané, Olomouc
Obory působení: kronikářka obce, ochotnická herečka, ochrana přírody, učitelka
Anotace:

Rozená Chytilová. Vyrůstala v učitelské rodině. Za války studovala Koménium v Olomouci, ale nacisté ho v únoru 1942 uzavřeli a tak složila maturitu v Kroměříži. V roce 1946 už jako učitelka se provdala za Jiřího Nohavičku. Manželův otec byl legionářem z 1. světové války a v roce 1945 získala rodina statek v Brníčku, který byl po odchodu ruské armády velmi zdevastovaný. Na statku hospodařili i novomanželé. V roce 1951 v rámci Akce K (kulak) Jiřího Nohavičku zatkli a odsoudili k nepodmíněnému půlročnímu trestu. Jarmilu vyhodili za školy a celá rodina se musela vystěhovat mimo okres. Mladí se odstěhovali k rodičům nevěsty do Loučan. Jarmila vyučovala po několik let načerno v Drahanovicích a posléze byla oficiálně zaměstnána v Náměšti na Hané. Manžel Jiří musel jako zemědělec odejít do soustružnické dílny TOS Olomouc, a tovární prostředí mu zničilo plíce tak, že poslední roky života byl upoután k dýchacímu přístroji. Paní učitelka učila do 70 let. Založila a vedla ochotnický spolek, psala kroniku obce, zasloužila se za záchranu Terezského údolí i o potrestání komunisty, který její rodině při kolektivizaci ublížil. V roce 2009–2010 se konal soud s bývalým předsedou MNV Brníčko Ladislavem Nakládalem, který byl odsouzen k podmínečnému trstu 18 měsíců. V době natáčení Paměti národa v r. 2017 bydlela v Náměšti na Hané.

Zdroj:

Paměť národa. 2017 – 2021.Parte z května 2022.

Fotky:
František Mlčoch *10. 2. 1875 - +14. 1. 1938
Místo narození: Určice
Místo úmrtí: Praha
Obory působení: odborný publicista, osvětový pracovník, právník
Anotace:

Narozen na Prostějovsku. JUDr. František Mlčoch byl pracovníkem Ministerstva školství a národní osvěty pro slovanské styky. Autor publikace" Dorost naše budoucnost".

Zdroj:

OSND.Dodatky, Lužicko-srbský věstník. 1938. S.10,14.; Čs. jihoslovanská revue. 1938. S.13–14.;

Jan Cetkovský *22. 11. 1934
Místo narození: Uherské Hradiště
Místa pobytu: Brno, Kroměříž, Olomouc, Praha, Zlín
Obory působení: kulturní pracovník, odborný publicista, podnikatel, stavební inženýr
Anotace:

V dětství jej velmi ovlivnil strýček Arnošt Hrabal, kněz a tzv. básník lesa a spisovatel Bedřich Beneš Buchlovan, který mu natrvalo vštípil lásku ke knize.. V roce 1953 absolvoval gymnázium v rodišti a odešel studovat do Brna na Vysokou školu stavitelství. Po promoci v roce 1958 začal pracovat v Lesprojektu Kroměříž, ale brzy přešel do Zlína, kde působil v Agroprojektu. Láska ke kumštu i členství v brněnském Klubu přátel výtvarného umění pokračovala i na Hané, kde založil v roce 1974 olomouckou pobočku KPVU. Začátkem osmdesátých let se vrátil do Brna, kde pracoval v Ústavu hlavního architekta města, odkud přesídlil do Olomouce, kde trvale zakotvil. Od roku 1990 podnikal, zprvu v cestovním ruchu (vlastní CK OL Tour, od roku 1994 v kultuře. Založil Agenturu Rytíři ze Sovince, která patří mezi nestátní neziskové organizace Olomouckého kraje.Pořádá pravidelná kulturní setkání s umělci v zajímavých objektech měst a to jak pro dospělé, tak i pro základní školy nejen v Olomouci, ale i v Prostějově, Šumperku a dalších místech střední Moravy. Zpracovával katalogy výstav, pěstoval kaktusy, skalničky, sbíral ex libris, publikoval v klubech Orchis a Astrouhytum, psal do periodik AZET a Živa, časopisu Knižní značka a do kulturního měsíčníku Kdy-kde-co. V roce 1991 založil v Olomouci spolu s Alešem Přichystalem Hanácký dýmkařský klub, který byl oficielně s náležitými stanovami zapsán na Ministerstvu vnitra v roce 1995. Stal se jeho prezidentem a od roku 1997 je tajemníkem Asociace dýmkařských klubů ČR. Průběžně publikuje v občasníku pro přátele dýmkařského kouře Kalumet. V roce 1994 se stal členem O.S. Československá napoleonská společnost se sídlem v Brně a aktivním vojákem 8. regimentu francouzských vojáků. O deset let později vstoupil do České společnosti Sherlocka Holmese se sídlem v Praze.

Zdroj:

Fabián, Josef – Ševčíková, Hana: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí. 2009. S.57. Šev­číková, H,: Listopadová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy 2009, č.11.S.5.;

Fotky:
Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11