Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olešník | |||||
Místo úmrtí: | Žilina (Slovensko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | dirigent, kapelník | |||||
Anotace: |
Narozen v Chlumci u Hluboké nad Vltavou (n.m.č. obce Olešník). Vojenský kapelník v Olomouci v letech 1897–1910, pak v záloze. Od r. 1920 kapelník vojenské hudby v Šumperku, od r. 1925 v Žilině. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1963.S.173.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Obory působení: | redaktor, ředitel tiskárny, typograf | |||||
Anotace: |
Narozen v Černovíře (n.m.č. Olomouce) v rodině krejčího. Vyučil se typografem a jako mladý, sotva třicetiletý tiskař se stal ředitelem Družstevní knihtiskárny v Zábřehu. Jeho zásluhou začala tiskárna prosperovat a zahy bylo nutno rošířit prostory. Kromě plakátů, pozvánek a katalogů se tu tiskly také časopisy a knihy a některé i vl. nákladem. V prosinci 1890 byl při této tiskárně založen týdeník Moravský sever. Na dlouho byl i jeho výkonným redaktorem.Tiskl se tu též časopis Komenský a později tu vycházely edice spojené se jménem J.A.Komenského. Od r. 1914 tiskárna jako společnost s r.o. s názvem Společenská knihtiskárna rozšířila svou vydavatelskou činnost také na beletrii a práce regionálních autorů. A.T. stál u vzniku Živnostenské záložny v Zábřehu a byl nadšeným sokolem. Po jeho smrti řídil tiskárnu jeho syn v Zábřehu a za války v Lošticích (1898–1982). |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš. 5 (17.) Ostrava 2004. S. 141–142. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Woodland Hills (USA) | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Hollywood (USA), New York (USA), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | architekt filmový, kameraman, producent, režisér filmový, scenárista | |||||
Anotace: |
Narozen v židovské rodině na olomoucké Resslově ulici č.1. Od roku 1920 pracoval ve Vídni v Theater an der Josefstadt. O rok později odešel do Berlína,kde se podílel na vzniku filmů režiséra Friedricha Murnau (1888–1931). Ve spolupráci pokračoval i po odchodu do USA v roce 1924. Je též podepsán jako autor výpravy pod melodramatem „Sunrise“. V roce 1928 se vrací do Berlína a spolu s Robertem Siodmak (1900–1973) a Billy Wilder (1906–2002) natáčí dokument „ Lidé v neděli“(1929). Hned poté se vrací do Ameriky ze strachu před vzrůstajícím německým nacismem. V roce 1934 natočil v Hollywoodu dnes již klasický horor „ Černá kočka“.Krátce na to se stěhuje do New Yorku, kde z finančních důvodů točí vzdělávací filmy. Od roku 1937 se věnuje převážně etnickým filmům, z černošského, indiánského nebo židovského prostředí, jimiž reaguje na nacistickou politiku. V roce 1942 se stává ředitelem ředitelem společnosti Producer Releasing Corporation produkující nízkorozpočtové béčkové filmy. Během čtyřletého působení pro tuto společnost natáčí několik filmů: např. horor Bluebeard (1944) a v roce 1945 pak mysteriózní snímek Club Havana, kriminální drama Strange Illusion a v současnosti nejlépe hodnocený film Detour (Objížďka). V témže roce se vydává na dráhu nezávislého filmaře a střídavě natáčí v USA i v Evropě. Koncem 60. let se marně snažil o návrat do Hollywoodu. Po několika mozkových příhodách umřel v sanatoriu ve Woodland Hills v Kalifornii. V roce 2006 byla na jeho rodném domě odhalena pamětní deska. |
|||||
Zdroj: | ||||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olesku (Polsko) | |||||
Místo úmrtí: | Wilanowie (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | král polský | |||||
Anotace: |
Král polský od 1674. V Olomouci se zastavil 26.-27.8.1683 při svém tažení proti Turkům na pomoc Vídni. Dorazil do Olomouce kolem 19 h.večerní a byl přijat vskutku královsky.Vítaly ho četné salvy z 15 ti děl postavených na baště u dómu. Král byl ubytován v Dichtrištejnském paláci, na Horním nám. (č.9). Druhý den navštívil polský král dóm, biskupskou rezidenci, jezuitský konvikt a poklonil se ostatkům Jana Sarkandra v kostele Panny Marie na Předhradí. Po poledni 27.8.1683 odtáhla polská královská družina přes Prostějov k Vídni. |
|||||
Zdroj: |
Nešpor, Václav: Dějiny města Olomouce.Brno 1936.Wielka encyklopedia powszechna 5.Warszawa 1965.S.194–195.;Hanácké noviny, 17.1.1995, S.1.; Fiala, Jiří: Polský král Jan III.Sobieski v Olomouci. In: Kdy, kde, co v Olomouci, 1993, listopad, S.24.; ' |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Výškovice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | poslanec, voják | |||||
Anotace: |
Gymnázium a fil. studia absolvoval v Olomouci. R. 1830 vstopil do kyrysnického pluku, kde dosáhl hodnosti majora. Za válečné úspěchy vyznamenán a v r. 1851 penzionován. Po svém strýci převzal statek ve Výškovicích a věnoval se jejich správě. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1995.S.100.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Vyškov | |||||
Obory působení: | právník | |||||
Anotace: |
Syn Jana Helceleta. Advokát ve Vyškově, od r. 1878 zemský a 1891–97 říšský poslanec |
|||||
Zdroj: |
Masarykův slovník naučný. III. Praha 1927, s. 123. ;Kupka, Jan-VVM, 1975, s. 90–91, foto. ;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947, s. 36. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vysoké Tatry (SR) | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | geoložka, učitelka | |||||
Anotace: |
V roce 1919 maturovala na Slovanském gymnáziu v Olomouci. V roce 1918 se seznámila s prof. Radimem Kettnerem, s kterým si dopisovala v letech 1922–1932 a dne 30. 4. 1928 se za něj v Olomouci provdala. Dcera MUDr. Morice Remeše, choť univ. prof. Radima Kettnera. Zpracovala bohatou zvířenu vymřelých drsných korálů z čelechovického devonu na Kosíři. Vydáno vl. n. r. 1932. Z díla: Paleontologické studie z čelechovického devonu, IV.Rugosa.Praha, vl.n.1932, 97 s.;O Heliotech čs.devonu.Praha 1933.;Geologické mapování země moravskoslezské.=ČVSMO, 44, 1931, č.165 – 166, s.213–225. Tragicky zemřela ve Vysokých Tatrách u Votrubovy chaty, když se zřítila ze skály. V té době byl její manžel na mezinárodním kongeru v USA. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.38.;Símě hořčičné., S.67.;. Haubelt, Josef: Geolog Radim Kettner. Praha, Český geologický ústav. 1991.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vysoké Tatry | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava | |||||
Obory působení: | knihovník | |||||
Anotace: |
Od roku 1968 působil ve Státní vědecké knihovně v Olomouci, od 1978 přednášel jednou týdně, vždy ve středu na Pedagogické VŠ v Ostravě, kde přednášel český jazyk u doc. Svobody. Od roku 1974 pravidelně publikoval ve Stráži lidu, Nové Svobodě, Tvorbě, Zemědělských novinách, recenze a kritické glosy k olomoucké činohře. Celkem asi 48 materiálů věnoval olomouckému divadlu. Tragicky zahynul. |
|||||
Zdroj: |
Štěrbová, Alena: O olomoucké činohře. Ostrava 1990. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vratislav (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Litoměřice, Litovel, Lučenec (SR) | |||||
Obory působení: | důstojník, legionář | |||||
Anotace: |
V Olomouci vystudoval nižší gymnázium a střední hospodářskou školu. V roce 1916 jako záložní důstojník na ruské frontě vstoupil do legií. V roce 1920 se vrátil z Vladivostoku a zůstal aktivním důstojníkem. V roce 1939 ukončil vojenskou dráhu jako podplukovník a velitel II. praporu. Po likvidaci armády byl přidělen okresnímu úřadu v Litovli a roku 1940 odešel do výslužby. Vstoupil do ilegální odbojové složky v Olomouci a vedl odboj i na Litovelsku. Dne 14. 2. 1944 byl zatčen a vězněn v Olomouci, Brně a Vratislavi, kde byl 18. 8. 1944 odsouzen k smrti sekyrou a popraven v listopadu. In memoriam byl vyznamenán válečným křížem a povýšen na podplukovníka pěchoty. |
|||||
Zdroj: |
Šik, L. : Osobnosti a dějiny Litovle. Disketa 1998. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vratislav | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | odbojář, pedagog | |||||
Anotace: |
V Olomouci vystudoval učitelský ústav a poté působil jako pedagog, od mládí byl činný v Sokole. 1938 byl zvolen náčelníkem Sokolské župy olomoucké a v této funkci se zapojil 1939 do odboje v čelné pozici v rámci organizace Obrana národa. Zatčen gestapem, vězněn na Mírově, ve Vratislavi odsouzen a popraven. |
|||||
Zdroj: |
Hanácké noviny, 22.02.1996, S.3., . |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Syn olomouckého měšťana a zlatníka Jana Jáchyma Aigena. Vyučil se malířství u Dominika Mayera. Poté studoval ve Vídni, kde byl později učitelem malby na Akademii. Maloval krajinky a žánry podle nizozemských a francouzských vzorů. Na Moravě jsou od něho oltářní obrazy v dominikánském kostele a 4 obrazy v kostele u sv. Anny v Brně. V Domě umělců Prtaha jsou 3 obrazy. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců.I. Praha 1947.S.9. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | překladatel, spisovatel | |||||
Anotace: |
Překladatel z češtiny.Užíval pseud.O.F.Stauf von der March.R.1900–190 vydával čas.Neue Bahnen /Nové dráhy/, určen pro německy mluvící obyvatele v Čechách. |
|||||
Zdroj: |
Slovník spisovatelů německého jazyka.Praha 1987, S.359.;Václavek, L.E.: Stati o německé literatuře vzniklé v českých zemích.Olomouc UP 1991, S.15.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Olomouc | |||||
Obory působení: | katecheta, kněz | |||||
Anotace: |
Narozen ve Chválkovicích u Olomouce. Studoval gymnázium a teologii v Olomouci, v letech 1868–1870 působil jako katecheta v Litovli. Autor učebnic bibl. učení. |
|||||
Zdroj: |
Český slovník bohovědný.III., S.560.;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947., S34.;. |
|||||
Poznámka: |
Chválkovice jsou součástí města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kunsthistorik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Olomouci, univerzitu ve Vídni. 1852 jmenován docentem dějin umění a archeologie na vídeňské univerzitě, od 1874 řádným profesorem. Zahájil vydávání pramenů k dějinám umění a uměleckých technik. Za jeho života vyšlo 18 svazků v období 1871 – 1882 " Quellenschriften für Kunstgeschichte und Kunsttechnik". Pamětní deska na rodném domě až do r. 1945, kdy odstraněna a uložena ve VMO. Ve dvoraně rakouského muzea umění ve Vídni postaven 1887 pomník podle návrhu prof. E. Klotze. |
|||||
Zdroj: |
OSN.S.466.;Chadraba, Rudolf: Olomoucký rodák R.Eitelberger.In: Historická Olomouc a její současné problémy.Olomouc, UP 1987.S.155–161.. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | skladatel | |||||
Anotace: |
Napsal řadu oper, ale proslavil se zejm. svými operetami?Sedlák Filuta, Dolarová princezna 1907. ;Rozvedená paní 1908. ;Stambulská růže;Madam Pompadour; |
|||||
Zdroj: |
Ottův slovník naučný ND 2/1.Praha 1932, S.502.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
V Olomouci vytvořil řadu rodinných domů, v jejichž řešení se prolíná čistota formy s kultivovaností a elegancí detailu, –2 byty vila Briessových, Na Vozovce 12/r. 1933/, sladovna Týneček u Olomouce, r. 1935;Malíř podobizen. Výstava v Brně r. 1928, olej Studie hlavy. |
|||||
Zdroj: |
ZKVMO 1984, č.229, S.23–24.; Toman, P.: NSČSVU 1947.I.-S.271.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | básník, dramatik, vydavatel | |||||
Anotace: |
V Olomouci maturoval na reálce.. Vydával ve Vídni čas. Poetische Flugblätter/Básnické letáky/. Zabýval se dějinami opery a jedno ze svých dramat věnoval olomouckým legendám. „Der Uhrmacher von Olmütz“/Olomoucký hodinář. 1897/. |
|||||
Zdroj: |
Slovník spisovatelů němec.jazyka…Praha 1987, S.409.;Václavek, L.E.: Stati o německé literatuře vzniklé v českých zemích.Olomouc UP 1991, S.16.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Mnichov (Německo), Paříž (Francie) | |||||
Obory působení: | romanopisec | |||||
Anotace: |
Studoval germanistiku, filozofii ve Vídni, Mnichově a Paříži. 1913 PhDr. Za 1. svět. války u sanit. služby pro nemoc propuštěn, krátce suplentem na něm. G v Ostravě, od r. 1918–1945 prof. gymnázia ve Vídni. Často navštěvoval Olomouc. Mj. autor alegor. povídky Der Sang aus der Tiefe (o švédské okupaci Olomouce r. 1642, dle staré pověsti. /1942/; |
|||||
Zdroj: |
Slovník spisovatelů němec.jazyka…P., 1987, S.409.;Václavek, L.E.: Stati o německé literatuře vzniklé v čes.zemích.Olomouc UP 1991, S.16.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Gratz (Rakousko) | |||||
Obory působení: | geograf, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Vystudoval ve Vídni zeměpis a dějepis a pak zde působil jak středoškolský profesor, později přednášel na univerzitě v Grazu. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | básník, publicista | |||||
Anotace: |
Syn buditele A.V.Šembery.Po studiích v Olomouci, Brně odešel 1849 do Vídně, kde vystudoval G a práva.Vznikaly zde jeho první pokusy spisovatelské, odtud dopisoval do českých listů moravských i pražských/Národní listy/.Žurnalistické články podepisoval S.Bodlák.R.1880 se zřekl psaní českého Š ve svém jméně a zaměnil je na SCH.Poté velebil Němce a haněl Čechy.Zemřel jako Schembera. |
|||||
Zdroj: |
Hýsek, M.: Literární Morava.Praha 1911.S.144–145.; Springer, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.29.;ZVÚO, 1968, č.137, S.8–14.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Velký Újezd | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | akademický sochař, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1934 abs.AVU Praha, prof.B.Kafka, v Olomouci na UP působil 1947– 1975, 1947 docent obor modelování, od r. 1965 prof..Učil modelování, sochařství a plastickou anatomii.1970 – 1974 ved.katedry výtvar.výchovy FFUP.Zasl.um.Autor pedag.statí v časopis.Navrhl sochy B.Němcovou pro Olomouc a F.Palackého pro Hodslavice. |
|||||
Zdroj: |
Procházka, Václav : Vlad. Navrátil. Ostrava 1962. ; ZVÚO 1975, č. 184,
S. 9–14, obr. ; Výtvarníci a teoretici VVUP 1946 – 1986. Olomouc
1986.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Bystrovany, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | knihovnice, publicistka | |||||
Anotace: |
Narodila se jako jediné dítě v rodině železničního úředníka. Dědeček z otcovy strany byl řídícím učitelem v Bystrovanech a druhý dědeček byl mlynářem, ale také starostou obce. Toto rodinné zázemí ji velmi ovlivnilo. Čtyři roky studovala Slovanské gymnázium v Olomouci a poté Rodinou školu Poettingeum. Po dokončení středoškolských studií v roce 1943 pracovala jako úřednice. Po osvobození působila skoro sedm let na ředitelství Moravských elektrotechnických závodů a v roce 1954 se s rodinou přestěhovala do Velké Bystřice. O deset let později převzala knihovnu v místě od místního řídícího učitele Jindřicha Roba a vedla ji do roku 1979. Je neuvěřitelné, co vše musela zvládnout, aby středisková knihovna získala v roce 1966 krajské uznání. V roce 1968 založila kroniku knihovny. Titulní list nakreslil akademický malíř, profesor Karel Svolinský, který v dětství navštěvoval bystřickou měšťanskou školu. V kronice byla zpracována historie knihovny zpětně od roku 1879 a končí rokem 1979, kdy knihovna oslavila stoleté jubileum a knihovnice odešla do důchodu. Tím, ale neskončila její aktivita. Její celoživotní zájmy o literaturu, malířství, kulturu, korespondenci s umělci a dění v rodném kraji, ji přinášely nejen pohodu a radost, ale občas ji přiváděly na zajímavá setkání s občany. Od roku 1990 publikovala články o rodácích a osobnostech regionu na stránkách Velkobystřických novin. Znalost prostředí a badatelská invence přinášela nová a dosud neznámá zjištění a fakta, z kterých pak čerpala někdejší olomoucká okresní knihovna. V červenci 2011 převzala ocenění za velký přínos v oblasti kultury a Cenu města Velké Bystřice. Poslední týdny pobývala v Domově pokojného stáří U svaté Anny ve Velké Bystřici. |
|||||
Zdroj: | ||||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc - Lošov | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava, Šternberk | |||||
Obory působení: | lékařka, spisovatelka | |||||
Anotace: |
Rozená Vydomusová. Dětství prožívala v rodišti (Svolinského 89)
Lošov (n. Olomouc). Od pěti let hrála na housle a jen se naučila písmenka,
tak hodně četla. Koncem války ji postihlo těžké onemocnění páteře,
jež ji dva roky poutalo na sádrové lůžko (1945–47), po uzdravení však
musela ještě 2 roky nosit kožený korzet, musela se též vyvarovat větší
fyzické námahy a nesměla cvičit. V roce 1947 byla přijata do tercie
církevního gymnázia v Olomouci – Řepčíně, kde působily klášterní
sestry dominikánky. Zde měla možnost bydlet v penzionátu, zprvu
v oddělení vyhrazeném pro přechodně nemocné studentky. Po vyučování
mohla v klidu odpočívat v sádrovém lůžku a přitom intenzivně studovat.
Po půl roce již začala zvládat schody a mohla se přestěhovat ke
spolužačkám do společné ubytovny, účastnit se zájmové kulturní
činnosti v kroužcích a pokračovat i ve hře na housle. Stále také hodně
četla knihy nejrůznějších žánrů, zajímala ji hudba a umění vůbec a
také různé obory lidské činnosti. Získanými znalostmi a kulturními
zájmy téměř renesanční šíře téměř vždy převyšovala své
vrstevníky, od svých dvanácti let už hleděla na svět očima dospělého.
Jako mladá dívka začala psát. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová Vlasta: MUDr. Dobroslava Provazníková Vydomusová všestranně talentovaná osobnost. e-mail pro Hš 3.8.2023. |
|||||
Poznámka: |
MUDr. Dobroslava Provazníková Vydomusová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | USA | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | poradce prezidenta, právník, sociolog, spisovatel odborný | |||||
Anotace: |
Syn JUDr.L.Pospíšila st./1898–1982/;Abs.SG v Olomouci r.1942.Odešel r.1948 spolu s otcem a rodinou do zahraničí.V Oregonu stud.sociologii a antropologii, abs.1956.tč.univ.prof.na Yale University a ředitelem antropolog.ústavu v New Haveru ve st.Connecticut, obor právní antropologie.14 knih, 103věd.prací, hovoří 9 jazyky i papuánsky.31 věd.hodnostá, čl.Amer.nár.AV, poradce prez.G.Busche pro ot.lidských práv. ' |
|||||
Zdroj: |
Zicháček V.: univ.prof.dr.Leopold Pospíšil.Hanácké noviny 30.5.1992, S.7.;/foto/; Primum necessarium je vzdělání a mravnost.Olomouc1997, S.314–316; Paměť národa. |
|||||
Poznámka: |
prof. JUDr. PhDr. Leopold Jaroslav Pospíšil, Ph.D., DSc |