Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Němčice nad Hanou | |||||
Místo úmrtí: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Bohumín, Brno, Kelč, Zlín | |||||
Obory působení: | skladatel | |||||
Anotace: |
Věnoval se mj. studiu hudeb. folklóru a vlastivědnému výzkumu kraje. Vybudoval krajinské muzeum v Kelči. Byl autorem tanečních melodií, pochodů a jiných skladeb pro dechový orchestr a rovněž 17 lidových zpěvoher. |
|||||
Zdroj: |
Československá hudební slovník.Sc.2., P., SHV 1965, S.216.; Přehled úmrtí osob české a slov.hudební kultury v letech 1965–1982.P., Div.ústav 1983.; |
|
||||||
Místo narození: | Bystrovany | |||||
Místo úmrtí: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Olomouc | |||||
Obory působení: | knihtiskař, nakladatel | |||||
Anotace: |
Ve 13 letech se učil tiskařem a sazečem v Arcibiskupské knihtiskárně v Olomouci. Pracoval zde i po vyučení až do listopadu 1903, kdy se stal na krátký čas společníkem tiskárny Albína Smetany (1864–1925) v Litovli. V lednu 1904 koupil ve Vyškově tiskárnu Jana Hona (1851–1919), první českou tiskárnu, založenou v roce 1880, která tiskla noviny, plakáty, věstníky a obchodní tiskoviny. Teprve v roce 1911 se zde začaly tisknout knihy. Prostřednictvím vyškovského kněze Antonína Ludvíka Stříže (1888–1960) seznámil se František Obzina s vydavatelem Josefem Floriánem (1873–1941) ze Staré Říše a spolupracoval s ním na vydávání jeho edic Studium a Dobré dílo i jiných knih, do roku 1919. Úpravy navrhoval nakladatel, tisklo se ve Vyškově. A tak Obzinova tiskárna získala záhy dobré jméno, spolehlivého typografického podniku, kde tiskli nejlepší spisovatelé, básníci a umělci. V roce 1919 začala tisknout pro Otakara Štorcha-Mariena (1897–1974) a jeho nakladatelství Aventinum. Tato spolupráce znamenala pro malou tiskárnu velkou změnu. Majitel Obzina byl nucen rozšířit prostory, zakoupit nové stroje a zvýšit počet pracovníků. Brzy poté následoval i zájem dalších nakladatelů z Brna, České Třebové a z dalších měst. Začátkem dvacátých let začal tisknout bibliofilské svazky pro Břetislava Maria Kliku (1884–1958). S vlastní nakladatelskou činností začal František Obzina až v roce 1923, kdy začal vydávat knižní edici zv. Obzinovy tisky. Jednotlivé svazky byly číslovány a ilustrovali je přední umělci, jako např.Josef Čapek. V roce 1926 se František Obzina stal zakládajícím členem Klubu moderních nakladatelů Kmen. Po jeho smrti ve vydávání pokračoval až do roku 1947 jeho zeť Alois Báňa (1892–1977). |
|||||
Zdroj: |
Jordán, F.: Z historie městského hřbitova ve Vyškově. In: Sto let muzejní práce na Vyškovsku 1893–1993. Vyškov 1993. ; Kimák, V.M. : Malý slovník bibliofila. Praha 1989. ; Martínek, Z.- Palatin, F.: Obzinova tiskárna ve Vyškově. Zprávy Muzea Vyškovska ve Vyškově. 1967, č.69. ;Štorch-Marien, O.: Sladko je žít. Praha 1967. ; |
|||||
Poznámka: |
Oprava data úmrtí podle Wikipedie.cz kde je údaj úmrtí z matriky. Původní údaj 29.7. je nesprávný. Devítka zaměněna se šestkou. (28.7.2017– hš) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kostelec na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Velké Opatovice | |||||
Místa pobytu: | Praha, Tovačov, Věrovany | |||||
Obory působení: | sochař akademický | |||||
Anotace: |
K. Otáhalovi brzy zemřeli rodiče (otec v roce 1914 a matka v roce
1917). Po smrti otce nastoupil do učení na mlynáře v Nenakonicích u Dubu
nad Moravou (dnes součást Věrovan) a v tomto mlýně pracoval. Uvedené
řemeslo mu mělo v letech války zajistit lepší obživu. Ubytování získal
u L. Korábové, která se o něj starala jako o vlastního syna. Ve volných
chvílích se věnoval kreslení (rád kreslil už na kostelecké obecné
škole). Stal se také členem Sokola a zde se seznámil s otcem Bohumila
Venclíka, panem Bohumilem Venclíkem st., hrnčířem a kamnářem
v sousedním Tovačově, od kterého si bral modelovací hlínu. Vedle
malování začal totiž i modelovat. Když nastoupil vojenskou službu,
nadále se věnoval malování, dokonce od něj důstojníci některé obrazy
koupili a doporučovali mu, aby se věnoval malování profesionálně. Pro rodný Kostelec vytvořil bronzovou sochu přítele, básníka Petra Bezruče, další kresby a obrazy byly umístěny v Památníku Petra Bezruče v Kostelci, pro zámek v Čechách zase sochu Josefa Mánesa. Manželkou Karla Otáhala byla Jiřina Popelová-Otáhalová ( 1904–1985), univerzitní profesorka, filozofka, komenioložka a v letech 1950–1953 rektorka Univerzity Palackého v Olomouci Do Velkých Opatovic přišel v r. 1943, buduje tady ateliér a město se mu na zbytek života stává domovem, kde umírá. Karel Otáhal po sobě zanechal bohaté kulturní dílo, v počtu 470 soch, plastik, reliéfů a kreseb. Opatovicícm věnoval sochu B. Smetany v parku, reliéfy sv. Jiří a Křest Páně v kostele, reliéfy Písně milostné a Písně svatební v obřadní síni města, reliéf B.A. Wiedermana na jižním křídle zámku, reliéfy P. Bezruče, J.B. Foerstra a ještěra na Hradisku a řadu osobních kreseb. Ve své závěti odkázal Velkým Opatovicím více jak 40 modelů bust a kreseb, které daly základ vzniku Pamětní síně Mistra sochaře. Přezdíván " sochařem hudby". |
|||||
Zdroj: |
Kulturní kalendář 1991.Olomouc, Okr.knihovna 1990, S.5.;
Kolář, B.: Umělec Hané.=Stráž lidu (Prostějov), 5.2.1986, S.6.;. Bartková, Hana – Prostějovský týdeník (3.8.2012) – http://www.itydenik.cz/…karel-otahal |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Bystrovany, Lutín, Olomouc, Těšetice, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | publicista odborný, učitel, včelař | |||||
Anotace: |
V rodišti žil šest let, obecnou školu a pět tříd německé reálky
vychodil v Kroměříži, kde pobýval u tety. Pak studoval na učitelském
ústavu v Olomouci, kde v roce 1878 maturoval a poté nastoupil jako
podučitel do školy v Těšeticích. Zde založil čtenářský spolek, ve
kterém aktivně přednášel o historii, přírodě a literatuře. V roce
1881 přešel do Lutína, kde učil 11 let. Pedagogickou dráhu ukončil na
jednotřídce v Bystrovanech, kde působil pětadvacet let, až do
penzionování v roce 1917. |
|||||
Zdroj: |
Plachá, Z.: Rajmund Orel. Velkobystřické noviny,1995, č.2,S. 5–6. Ševčíková,H.: Červencová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2002, č. 7. |
|||||
Poznámka: |
Tatínek paní Zdenky Plaché (*1923) |
|
||||||
Místo narození: | Těšetice | |||||
Místo úmrtí: | Těšetice | |||||
Místa pobytu: | Těšetice | |||||
Obory působení: | politik, rolník, starosta obce Těšetice | |||||
Anotace: |
Agrární politik, zemský a říšský poslanec. 1903 – starosta obce Těšetice. 1906–1907 zasedal v Moravském zemském sněmu. 1907–1918 na rakouské Říšské radě za agrární stranu, 1918–1920 poslanec Revolučního národního shromáždění. Též čestným občanem obce Štěpánova. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.147–148.;. Wikipedia.cz Čestné občanství obce Štěpánova. Ze Štěpánova, 2010, duben. |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Těšetice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov, Příbor, Těšetice | |||||
Obory působení: | houslista, sbormistr, skladatel, učitel, varhaník | |||||
Anotace: |
Narodil se v obci Biskupství, která je dnes součástí Náměště na Hané. Pocházel z rolnické rodiny, ale jeho otec byl venkovský písmák a muzikant. Hudební základy získal doma a zdokonalil se soukromým studiem u Josefa Nešvery. Stal se dobrým houslistou a varhaníkem a své první skladby napsal již v 15 letech. Studoval na gymnáziu v Olomouci a v Přerově (1879– 1883) a na učitelském ústavu v Příboře do r. 1887. Nejprve byl podučitelem na Svatém Kopečku u Olomouce. V roce 1904 byl jmenován učitelem (později i řídícím učitelem) v Těšeticích, kde ředitelem kůru. Setrval až do odchodu do důchodu. Ani v důchodu se hudby nevzdal. V Olomouci vedl pěvecký kroužek učitelů z řad důchodců. V Těšeticích založil a řídil pěvecký sbor i orchestr. S ochotníky prováděl hry se zpěvy a uvedl i Blodkovu operu V studni. Jako skladatel se věnoval převážně chrámové hudbě. Jeho světské skladby vycházely z melodiky hanáckých lidových písní a jeho písně a sbory byly komponovány většinou na hanácké texty. Pro sbory napsal: Smržecky pěsničke, Haná zpívá aj. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.239–240.;. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Teplice, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | skladatel | |||||
Anotace: |
Německý hud. skladatel, byl žákem Brucknerovým 1890–95, po několik let divadelním kapelníkem v Teplicích. Žil hlavně ve Vídni, kde byl předsedou Brucknerovy společnosti. Kromě 3 symfonií a mnoha písní, napsal asi 8 oper. |
|||||
Zdroj: |
OSN ND.Dodatky, díl 4., sv.1., Praha 1936, S.663.;. |
|
||||||
Místo narození: | Strání | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Andělská Hora, Dětřichovice, Kroměříž, Náměšť na Hané, Olomouc, Rudná pod Pradědem, Řím (Itálie), Senice na Hané, Tršice, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | kněz, pedagog, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
V roce 1933 maturoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a poté studoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci, kde byl vysvěcen na kněze v r. 1938. Kaplanskou službu vykonával ve Vsetíně a v roce 1939 odešel studovat do Říma na Papežský institut posvátné hudby, Vojenskou službu vykonával 9 měsíců v československé zahraniční armádě v Anglii. Od roku 1945 – 1950 byl vícesuperiorem kněžského semináře, učitelem zpěvu na CMBF v Olomouci a souběžně v letech 1948–1950 kaplanem u sv. Michala. Do roku 1968 spravoval farnosti Andělská hora, Dětřichovice, Rudná pod Pradědem, později Tršice,, Náměšť na Hané, Senice na Hané, Hlubočky. V roce 1968 složil Českou mši z Andělské Hory. V roce 1968 se vrátil na olomouckou bohosloveckou fakultu a působil též v Litoměřicích až do roku 1975, kdy mu byl odňat státní souhlas. Vyučovat začal opět po roce 1989, kdy působil jako odborný asistent církevního zpěvu na bohoslovecké fakultě. Od roku 1973 až do své smrti vedl smíšený chrámový sbor ve Velké Bystřici. Věnoval se zhudebňování liturgických textů. Jeho zhudebněné české bohoslužebné texty, zejména ordinária a žalmy zaznívají v našich kostelích od konce 60. let. V roce 1990 se stal docentem na CMTF v Olomouci v oboru liturgického zpěvu a vypomáhal ve farnosti Moravičany. Pro nemoc hlasivek musel v roce 1996 ukončit aktivní činnost v oblasti církevního zpěvu. Zemřel ve šternberské nemocnici. Pochován byl do kněžské hrobky v rodišti. F |
|||||
Zdroj: |
Honová, S.: V měsících červenci a srpnu připomínáme…Kdy-kde-co 2014, S.1. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Květné ve Stráni (na Slovácku) |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Štěpánov | |||||
Místa pobytu: | Štěpánov | |||||
Obory působení: | písmák, starosta obce | |||||
Anotace: |
Narodil se v Březcích, škola ve Štěpánově. Pracoval na statku. Zajímal se o dějepis. Hodně cestoval. V letech 1900–1903 byl starostou obce Březce. Když se v roce 1886 stal obecním hospodářem, převzal Pamětní knihu březeckou tu psal až do roku 1938. |
|||||
Zdroj: |
Naše noviny.č.215, listopad 2000.S 11. |
|||||
Poznámka: |
Březce (n. část obce Štěpánov). |
|
||||||
Místo narození: | Campagnole (Itálie) | |||||
Místo úmrtí: | Stěbořice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | kněz, národní buditel | |||||
Anotace: |
Po středoškol. studiích v Opavě navštěvoval filozofické třídy v Brně a od 1834 studoval na teolog. učilišti v Olomouci. Zde byl roku 1838 vysvěcen na kněze. 1850 byl přeložen na faru do Stěbořic (na Opavsku), kde se stal farářem a kde setrval do své smrti. Velmi se přičinil o probuzení českého národního vědomí slovan. obyvatelstva. Založil několik lid. knihoven a čítáren. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.76; |
|
||||||
Místo narození: | Mikulovice | |||||
Místo úmrtí: | Säckingen (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Budapešť (Maďarsko), Jeseník, Mnichov (Německo), Norimberk (Německo), Nový Jičín, Supíkovice, Šumperk, Uničov, Vídeň (Rakousko), Vidnava | |||||
Obory působení: | akademický sochař, restaurátor | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Terezín u Mikulovic (n. Mikulovice). Absolvoval studia na kamenické škole v Supíkovicích, poté Akademii výtv. umění ve Vídni, studijní pobyty v Budapešti a v Mnichově. Vytvořil: Sousoší Vidění sv. Františka – kostel ve Vidnavě, pomník lékaře a zakladatele lázní v Jeseníku Vincence Priessnitze, r.1909. Ve Velké Kraši vybudoval sochařskou dílnu, vedl ji od r.1909 do r.1945. Pracovní zakázky: funerální plastiky (hrobka Elsnerů ve Skorošicích), náhrobky (velmistři německ. rytířů v Bruntále), výzdoby veřejných budov – reliéfy pro budovy obchodní a živnost. komory v Opavě, figurální výzdoba zámku Dalberg či výzdoba rak.-uher. banky ve Vídni. Vynikal zejména v portrétní tvorbě – pomník J.G.Mendela v Novém Jičíně, r.1931. V Säckingenu se usadil a založil ateliér. V Norimberku působil jako restaurátor. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy, seš.1.Opava -Ostrava, 1993.S.77.; Zrcadlo památek, 10/1996. S.20; |
|
||||||
Místo narození: | Rusko | |||||
Místo úmrtí: | Rusko | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | loutkoherec | |||||
Anotace: |
Navštívil Olomouc a Kašpárkovu říši dne 29. 12. 1948. Autor knih " Herec s loutkou" a „Moje profese“. V letech 1976–1984 prezident UNIMA. |
|||||
Zdroj: |
Kronika návštěv Kašpárkovy říše Olomouc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Senička | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Narozen v Odrlicích (nyní místní část obce Senička). Prof. dějejpisu a zeměpisu na přerovském gymnáziu. Bojovník proti germanizaci, autor historických studií. Spolužák prof. Jana Havelky. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska.SOKA Přerov, Springer,Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947. S.44.; Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937, S.50–51.; Fischer, R.: Prof.Jan Havelka.(uvedeno jméno Oščádal);. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | lékař, sokolský pracovník | |||||
Anotace: |
Maturoval v Přerově, studoval medicímu v Praze. Zajímal se o botaniku, akvaristiku, zpěvák národních písní. Lékařskou praxi měl v Přerově. Byl humanista, vlastenec, demokrat, masarykovec, aktivní člen Sokola. |
|||||
Zdroj: |
Fišmistrová, V.: MUDr.Bohuš Oščádal – lékař, vlastenec, sokol. In.Přerovské echo, 11/1999, S.4. |
|
||||||
Místo narození: | Senička | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | historik | |||||
Anotace: |
Narozen v Odrlicích – nyní místní část obce Senička. |
|||||
Zdroj: |
Vlach, Jaroslav: Osobnosti Litovelska.Rkp. 1993.. |
|
||||||
Místo narození: | Požega (Chorvatsko) | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, prozaik | |||||
Anotace: |
Pedagogicky působil jako profesor na průmyslové škole v Přerově. Autor povídek a románů. První povídky publikoval ve Volných směrech v Moravské Orlici, v Nivě-např. Mladé lásky, Na huti, aj. Knižně vyšel román : Z kouře, prachu a bláta. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury, Praha 1985. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | starosta města, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Profesorem Obchodní akademie v Prostějově, starosta města Prostějova od r. 1928.Publikoval v regionál. tisku. Hlasy z Hané, Hanácké listy aj. |
|||||
Zdroj: |
K 60.tinám prof.V.Otáhala.Ročenka národopisného a průmyslového muzea v Prostějově, 7, 1930.,S.140 – 141.; |
|
||||||
Místo narození: | Ohrozim | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen na Prostějovsku. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | architekt, básník | |||||
Anotace: |
Reálku začal studovat v Olomouci, dokončil maturitou v Praze r.1918.Architekturu absolvoval.r.1925.Od r.1923 členem Devětsil.Byl u zrodu Osvobozeného divadla.1930 založil sborník poezie a vědy KVART, který též redigoval 1930–37, 1945–49.; |
|||||
Zdroj: |
Slovník české literatury 1970 – 1981.Praha, ČS 1985.. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Prostějov, Přerov, Troubky | |||||
Obory působení: | žurnalista | |||||
Anotace: |
Narozen v Henčlově (n.místní č. Přerova) Pocházel ze starého selského rodu. Obecnou školu navštěvoval v rodišti a v Troubkách a od školního roku 1883–4 začal studovat gymnázium v Přerově, kde maturoval v roce 1892. Poté studoval práva na univerzitě v Praze,kde absolvoval v roce 1896, ale právníkem se nikdy nestal. Koncem téhož roku dostal lákavou nabídku z redakce olomouckých Selských listů, kam už za studií přispíval svými články, aby přijal místo spolupracovníka. Po necelých šesti letech práce v redakci byl jmenován šéfredaktorem Selských listů v roce 1902. Působil zde s menší přestávkou ( kdy založil vlastní list „ Snaha“ a odešel v roce 1906 do Prostějova a posléze do Brna, kde působil do r. 1910), až do roku 1916. Od září roku 1916 však působil již v pražské redakci Venkova, tiskového orgánu agrární strany, a to až do svého odchodu do penze v roce 1933. Vedle nespočetného množství novinových článků je autorem několika knih . Největší úspěch mu přinesla kniha „ Moravští sedláci v letech 1848–1904“, která vyšla v roce 1914 a podruhé v roce 1919. V roce 1936 připomněl Obrtel svou rodnou obec článkem „ Dvěstěletá makovice“ , kde popisoval henčlovské zahrady, a zvláště hrušky v obci, které jsou pamětníky obecního dění. Za článek byl odměněn 500 Kč, a to od firmy Baťa, která v roce 1936 zřídila novinářskou cenu za nejlepší články, udělovanou k 28. říjnu, poprvé se tak dělo v roce 1937. V poválečném období, na závěr své novinářské a spisovatelské kariéry se vrátil ve vzpomínkách k rodišti a v Českém lidu uveřejnil části ze svých Pamětí, pod názvem „Náš les, kterého již není…“ a „ Naše obec po pozemkové úpravě r. 1848“. V roce 1961 vyšla vzpomínková část nazvaná „ Mívali jsme les“ a řada jiných, která spatřila světlo světa až po jeho smrti v roce 1970. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938, S.211–212. * Lapáček, J.: Henčlov v pracích a vzpomínkách Františka Obrtela ( 1873–1962). In“ Sborník 1998, Přerov, Státní okresní archiv Přerov S. 9–29..; |
|
||||||
Místo narození: | Slatinice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | experimentátor, fyzik, pedagog | |||||
Anotace: |
Teoretik ve fyzice. Na jeho počest se každé dva roky koná soutěž vědeckých prací mladých fyziků do 30 let , kterou pořádá Česká fyzikální společnost = Cena Milana Odehnala. |
|||||
Zdroj: |
Purketová , jana: O životě a díle čes. a slov.pedagogů.Brno SVK 1991, S.110.;. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v obci Lípy (n. m.č. Slatinice) |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | herečka, loutkářka, restaurátorka | |||||
Anotace: |
Žačka M. Hubnerové. Angažmá v ND Praha od 1911 do pense 1933. V dalších letech se věnovala recitátorské činnosti. V letech 1917– 1920 se zabývala loutkovým divadlem. Založila Uměleckou loutkovou scénu. |
|||||
Zdroj: |
Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.346 – 347.,foto.;. |
|
||||||
Místo narození: | Náklo | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Litovel, Náklo | |||||
Obory působení: | student | |||||
Anotace: |
Narozen ve Lhotě nad Moravou. V letech 1920–26 navštěvoval obecnou školu v Nákle, 1934 mat. na gymnáziu v Litovli. Ve vojenské službě, zařazen do školy pro záložní důstojníky v Hranicích, pro své antimilitaristické smýšlení vyloučen, přešel do Prahy. Po skončení vojenské služby r. 1936 se zapsal na lékařskou fak. UK Praha/za přispění MUDr. F. Stravy z Litovle/. Přivydělával si kondicemi a překlady z francouzské a americké literatury. 28. 10. 1939 byl při demonstraci studentů proti nacismu v Praze střelen do břicha a na následky zranění zemřel 11. 11. v 11 hod. 45 min. 1939. Pohřeb byl v Nákle 16. 11. 1939. Na náhrobku má datum narození 31. 12. 1914. Narodil se o den později, dřívější datum ohlásili rodiče, aby mohl jít dříve do školy. |
|||||
Zdroj: |
Vaňák, B. : Jan Opletal a 17. listopad. Litovel 1978. ;Buriánek, F. : Svědectví. Praha, MF 1984. ;Leikert, J. : Ráno přišla noc. Praha, MF 1989. (autorovi zaslal podklady a výpisy ze Lhotecké kroniky p. Jaroslav Olbert, Lhota nad Moravou 44. ). |
|||||
Poznámka: |
Lhota nad Moravou (nyní místní část obce Náklo). |
|
||||||
Místo narození: | Kutná Hora | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
V letech 1950–1962 člen divadla v Olomouci, od r. 1963 člen Divadla S.K.Neumanna v Praze.Tragicky zahynul. |
|||||
Zdroj: |
Kmoníčková, E.: V roce 1990 zemřeli.Brno 1991.;. |