Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Athény (Řecko) | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Hranice | |||||
Obory působení: | malíř, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Profesor kreslení na gymnáziu v Hranicích . |
|||||
Zdroj: |
Indra, B.: Profesoři kreslení na hranickém gymnáziu, akad.malíři Jan Pinkava, Jiří Oeconomo a František Chmel.Zpravodaj města Hranic a lázní Teplice n.B., 29, 1987, prosinec, S.6 – 8.;SOKA Přerov.;. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Loštice, Mělník, Mohelnice, Praha, Třebíč | |||||
Obory působení: | grafička, textilní výtvarnice, výtvarná pedagožka | |||||
Anotace: |
Absolvovala SUPŠ se zaměřením na textilní tvorbu v Brně. Od r. 1992 Učila na Základní umělecké škole v Mohelnici a dva roky pobývala v Řecku, od r. 1998 učila na ZUŠ Adolfa Kašpara v Lošticích. V letech 1999–2005 byla na mateřské dovolené a opět pedagogicky působí na ZUŠ v Lošticích. Svým vlivem podpořila zájem a cítění k výtvarné výchově v Lošticích a založila Ateliér U ibišku. Její umělecká tvorba se soustřeďuje na olej, akryl, grafiku, malbu na hedvábí a pedagogickou činnost. Vystavovala v Olomouci v Galerii U bílého slona ( s J. Valouchovou), RCO, v Loštickém salonu a nástěnné malby v kapličce Mělník, v Praze v G Amadeus, Brně. Žije v Lošticích. |
|||||
Zdroj: |
Taťoun P.A.: Výtvarníci Loštic v minulosti a dnes. Loštice 2003. S.15. Reklamní leták se základními údaji. www.julie-nadeje.webnode.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bystrovany | |||||
Místo úmrtí: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Olomouc | |||||
Obory působení: | knihtiskař, nakladatel | |||||
Anotace: |
Ve 13 letech se učil tiskařem a sazečem v Arcibiskupské knihtiskárně v Olomouci. Pracoval zde i po vyučení až do listopadu 1903, kdy se stal na krátký čas společníkem tiskárny Albína Smetany (1864–1925) v Litovli. V lednu 1904 koupil ve Vyškově tiskárnu Jana Hona (1851–1919), první českou tiskárnu, založenou v roce 1880, která tiskla noviny, plakáty, věstníky a obchodní tiskoviny. Teprve v roce 1911 se zde začaly tisknout knihy. Prostřednictvím vyškovského kněze Antonína Ludvíka Stříže (1888–1960) seznámil se František Obzina s vydavatelem Josefem Floriánem (1873–1941) ze Staré Říše a spolupracoval s ním na vydávání jeho edic Studium a Dobré dílo i jiných knih, do roku 1919. Úpravy navrhoval nakladatel, tisklo se ve Vyškově. A tak Obzinova tiskárna získala záhy dobré jméno, spolehlivého typografického podniku, kde tiskli nejlepší spisovatelé, básníci a umělci. V roce 1919 začala tisknout pro Otakara Štorcha-Mariena (1897–1974) a jeho nakladatelství Aventinum. Tato spolupráce znamenala pro malou tiskárnu velkou změnu. Majitel Obzina byl nucen rozšířit prostory, zakoupit nové stroje a zvýšit počet pracovníků. Brzy poté následoval i zájem dalších nakladatelů z Brna, České Třebové a z dalších měst. Začátkem dvacátých let začal tisknout bibliofilské svazky pro Břetislava Maria Kliku (1884–1958). S vlastní nakladatelskou činností začal František Obzina až v roce 1923, kdy začal vydávat knižní edici zv. Obzinovy tisky. Jednotlivé svazky byly číslovány a ilustrovali je přední umělci, jako např.Josef Čapek. V roce 1926 se František Obzina stal zakládajícím členem Klubu moderních nakladatelů Kmen. Po jeho smrti ve vydávání pokračoval až do roku 1947 jeho zeť Alois Báňa (1892–1977). |
|||||
Zdroj: |
Jordán, F.: Z historie městského hřbitova ve Vyškově. In: Sto let muzejní práce na Vyškovsku 1893–1993. Vyškov 1993. ; Kimák, V.M. : Malý slovník bibliofila. Praha 1989. ; Martínek, Z.- Palatin, F.: Obzinova tiskárna ve Vyškově. Zprávy Muzea Vyškovska ve Vyškově. 1967, č.69. ;Štorch-Marien, O.: Sladko je žít. Praha 1967. ; |
|||||
Poznámka: |
Oprava data úmrtí podle Wikipedie.cz kde je údaj úmrtí z matriky. Původní údaj 29.7. je nesprávný. Devítka zaměněna se šestkou. (28.7.2017– hš) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místo úmrtí: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | malíř akademický | |||||
Anotace: |
Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci , ale po čtyřech letech přešel na AVU v Praze. Na studijních cestách byl ve Vídni, Benátkách, Paříži, Bretani a v Mnichově, kde byl vyhledávaným portrétistou. Spolu s Dvořákem, Maroldem, Muchou, J. Uprkou a dalšími založili spolek ♥Škréta♥ a vydávali umělecký časopis. V roce 1920 se přestěhoval do rodného města a namaloval zde mj. podobizny Františka Táborského, arcibiskupa Leopolda Prečana, prezidenta T. G. Masaryka, Williama Rittera, Bohumíra Jaroňka Josefa Kaluse, olomouckého nakladatele Romualda Prombergra a Leoše Janáčka s nímž se spřátelil. V posledních letech života se věnoval národopisným studiím z Valašska a ze Slovácka a zachytil valašské typy kolem Sv. Hostýna. Příležitostně tvořil i litografie a tempery zajímavých typů z Rusavy a Kloboucka. Vytvořil 550 obrazů. |
|||||
Zdroj: |
OSNND. IV/2. Praha, 1937, S. 754. ;Barbořík, Josef: Vzpomínka na malíře Fr. Ondrúška. =Týdeník Kroměřížska, 1991, 4. 4. , S. 4. ;/Fotografie KK-Haná 92, příloha/;. http://otavinka.blog.cz |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Bystrovany, Lutín, Olomouc, Těšetice, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | publicista odborný, učitel, včelař | |||||
Anotace: |
V rodišti žil šest let, obecnou školu a pět tříd německé reálky
vychodil v Kroměříži, kde pobýval u tety. Pak studoval na učitelském
ústavu v Olomouci, kde v roce 1878 maturoval a poté nastoupil jako
podučitel do školy v Těšeticích. Zde založil čtenářský spolek, ve
kterém aktivně přednášel o historii, přírodě a literatuře. V roce
1881 přešel do Lutína, kde učil 11 let. Pedagogickou dráhu ukončil na
jednotřídce v Bystrovanech, kde působil pětadvacet let, až do
penzionování v roce 1917. |
|||||
Zdroj: |
Plachá, Z.: Rajmund Orel. Velkobystřické noviny,1995, č.2,S. 5–6. Ševčíková,H.: Červencová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2002, č. 7. |
|||||
Poznámka: |
Tatínek paní Zdenky Plaché (*1923) |
|
||||||
Místo narození: | Campagnole (Itálie) | |||||
Místo úmrtí: | Stěbořice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | kněz, národní buditel | |||||
Anotace: |
Po středoškol. studiích v Opavě navštěvoval filozofické třídy v Brně a od 1834 studoval na teolog. učilišti v Olomouci. Zde byl roku 1838 vysvěcen na kněze. 1850 byl přeložen na faru do Stěbořic (na Opavsku), kde se stal farářem a kde setrval do své smrti. Velmi se přičinil o probuzení českého národního vědomí slovan. obyvatelstva. Založil několik lid. knihoven a čítáren. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.76; |
|
||||||
Místo narození: | Halič (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Nezamyslice | |||||
Místa pobytu: | Bruntál, Havířov, Kroměříž, Nezamyslice, Olomouc, Ostrava, Rajnochovice, Rudná pod Pradědem | |||||
Obory působení: | kronikář farnosti, kronikář obce, spisovatel, učitel | |||||
Anotace: |
Dlouholetý učitel na Moravě. |
|||||
Zdroj: |
Borešová, Anna. Medailonek. Haličské zvěsti. 2009. Bartková, Hana: Moje schůzky s regionální historií. In:Tovačovské zámecké nokturno. Tovačov 2007. S. 47–53. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Bohumil Outrata |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Nový Jičín, Praha | |||||
Obory působení: | dramaturg, herec, scenárista, textař | |||||
Anotace: |
Narodil se v rodině italského legionáře. Po návratu do vlasti pracoval
jeho otec jako knihař na Vojenské akademii. Gustav v rodišti vychodil
obecnou i měšťanskou školu. Střední školu měl studovat v Přerově,
ale začala 2. světová válka a tak odešel do učení ke strýci, který byl
holičem. Ve volném čase hrával ochotnické divadlo a po válce byl
angažován v Beskydském divadle jako inspicient a herecký elév. Vojenskou
službu vykonával v Armádním uměleckém souboru v Praze. V letech
1953 – 1958 působil v Divadle čs. armády na Vinohradech. Poté pracoval
jako dramaturg zábavných pořadů v Městském domě osvěty a od roku
1963 v Čs. televizi, kde jako dramaturg spolupracoval s režisérem Zdeňkem
Podskalským. Pod pseudonymem Fergus psal do časopisu Dikobraz. Autor
televizních zábavných pořadů, např. Bejvávalo, Možná přijde
i kouzelník, Kabaret U dobré pohody, Kabaret U zvonečku, Kabaret za sto
let, Kam dnes večer milý pane, Diskotéka pro starší a pokročilé, Po
stopách smíchu, Pražský písničkář, V Praze bejvávalo blaze
s Silvestrovské večery v TV Nova. Na svém kontě má i scénáře filmů:
Svatební cesta aneb ještě ne,Evžene (1966); Sedm žen Alfonse Karáska
(1967); Ach ta vojna (1968);Blázinec v prvním poschodí (1969); Kam slunce
nechodí (1971); Dva muži hlásí příchod (1975); Tak láska začíná
(1975); To byla svatba strýčku (1976) ; Silvestr svobodného pána (1979);
Velká sázka a malé pivo (1981); Uctivá poklona pane Kohn (1994). Režíroval
:Kabaret Rokoko a Námluvy komtesy Gladioly (1970). Hrál ve filmech: Pension
pro svobodné pány (1967), Svatba jako řemen (1967), Zločin v šantánu
(1968), Skřivánci na niti (1969), Prodavač humoru (1984), Kašpar Hauser
(1993). . |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1991/92.Praha 1991, S.688.;. http://otavinka.blog.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Chropyně | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Čechy, Kroměříž, Olomouc, Opava, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | redaktor, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen Plešovci u Kroměříže. Studia bohosloví v Olomouci a filozofie v Praze nedokončil, stal se učitelem.Redaktor novin v Kroměříži, Uh.Hradišti a Olomouci.Od 1.7.1895 do 1904 byl redaktorem, od r.1902 i vydavatelem Opavského týdeníku.Psal beletrii /vlastenecké básně, povídky, fejetony, překládal z polštiny a ruštiny, články populárně naučné, z historické vlastivědy /o r.1848/;Psal do čas.: Moravská Orlice, Hlídka, Náš domov, Český lid /národopisné črty/, povídky do slezských kalendářů.Je autorem pověsti o králi Ječmínkovi./Holešov 1890/. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.2.Opava 1976.S.106–107.;. |
|||||
Poznámka: |
Plešovec je součástí obce Chropyně. |
|
||||||
Místo narození: | Kostelec na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Bohuňovice | |||||
Místa pobytu: | Bohuňovice, Olomouc, Prostějov, Příbor, Šternberk | |||||
Obory působení: | učitel, vlastivědný spisovatel | |||||
Anotace: |
Z díla: Z minulosti našeho kraje. Kulturně historické obrazy z Bohuňovic a okolí. /1923/;Šternbersko. /1931/;Místopis soudního okresu Šternberk/Vlastivěda střední a severní Moravy, 1942/; |
|||||
Zdroj: |
Springer, J.Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.13.; Hlůzová, Vlasta: osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S. 121–128.; |
|
||||||
Místo narození: | Kostelec na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Velké Opatovice | |||||
Místa pobytu: | Praha, Tovačov, Věrovany | |||||
Obory působení: | sochař akademický | |||||
Anotace: |
K. Otáhalovi brzy zemřeli rodiče (otec v roce 1914 a matka v roce
1917). Po smrti otce nastoupil do učení na mlynáře v Nenakonicích u Dubu
nad Moravou (dnes součást Věrovan) a v tomto mlýně pracoval. Uvedené
řemeslo mu mělo v letech války zajistit lepší obživu. Ubytování získal
u L. Korábové, která se o něj starala jako o vlastního syna. Ve volných
chvílích se věnoval kreslení (rád kreslil už na kostelecké obecné
škole). Stal se také členem Sokola a zde se seznámil s otcem Bohumila
Venclíka, panem Bohumilem Venclíkem st., hrnčířem a kamnářem
v sousedním Tovačově, od kterého si bral modelovací hlínu. Vedle
malování začal totiž i modelovat. Když nastoupil vojenskou službu,
nadále se věnoval malování, dokonce od něj důstojníci některé obrazy
koupili a doporučovali mu, aby se věnoval malování profesionálně. Pro rodný Kostelec vytvořil bronzovou sochu přítele, básníka Petra Bezruče, další kresby a obrazy byly umístěny v Památníku Petra Bezruče v Kostelci, pro zámek v Čechách zase sochu Josefa Mánesa. Manželkou Karla Otáhala byla Jiřina Popelová-Otáhalová ( 1904–1985), univerzitní profesorka, filozofka, komenioložka a v letech 1950–1953 rektorka Univerzity Palackého v Olomouci Do Velkých Opatovic přišel v r. 1943, buduje tady ateliér a město se mu na zbytek života stává domovem, kde umírá. Karel Otáhal po sobě zanechal bohaté kulturní dílo, v počtu 470 soch, plastik, reliéfů a kreseb. Opatovicícm věnoval sochu B. Smetany v parku, reliéfy sv. Jiří a Křest Páně v kostele, reliéfy Písně milostné a Písně svatební v obřadní síni města, reliéf B.A. Wiedermana na jižním křídle zámku, reliéfy P. Bezruče, J.B. Foerstra a ještěra na Hradisku a řadu osobních kreseb. Ve své závěti odkázal Velkým Opatovicím více jak 40 modelů bust a kreseb, které daly základ vzniku Pamětní síně Mistra sochaře. Přezdíván " sochařem hudby". |
|||||
Zdroj: |
Kulturní kalendář 1991.Olomouc, Okr.knihovna 1990, S.5.;
Kolář, B.: Umělec Hané.=Stráž lidu (Prostějov), 5.2.1986, S.6.;. Bartková, Hana – Prostějovský týdeník (3.8.2012) – http://www.itydenik.cz/…karel-otahal |
|
||||||
Místo narození: | Kutná Hora | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
V letech 1950–1962 člen divadla v Olomouci, od r. 1963 člen Divadla S.K.Neumanna v Praze.Tragicky zahynul. |
|||||
Zdroj: |
Kmoníčková, E.: V roce 1990 zemřeli.Brno 1991.;. |
|
||||||
Místo narození: | Laškov | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | novinář | |||||
Anotace: |
Redaktor čas. Moravské noviny, šéfredaktor Brněnských novin aj. |
|||||
Zdroj: |
Kunc.Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, 1970, S.145.; Kunc, J.:Kdy zemřeli…?Praha, 1962, S.147.;. |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc | |||||
Obory působení: | agronom, vlastivědný publicista | |||||
Anotace: |
Absolvoval G v Litovli r. 1933, poté VŠZ v Brně-1939 doktorát. V 1945–48 Litovel výroba éteric. olejů, po r. 1948 v konzervárně. Věnoval se vlastivědě a dějinám Litovle. Člen VSMO. Studie ve Zprávách vlast. kroužku SZK Tesla Litovel; knižně: Historický průvodce Litovlí. Litovel, Tesla 1965. 17 s. Litovel za okupace a v době osvobození 1938–1945. Litovel 1965. 29 s. Cenný materiál: Seznam historických, uměleckých akulturních památek v Litovli. |
|||||
Zdroj: |
Stratil, V. : Zpravodaj VSMO 1977, č. 8, S. 14–15;. |
|
||||||
Místo narození: | Mikulovice | |||||
Místo úmrtí: | Säckingen (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Budapešť (Maďarsko), Jeseník, Mnichov (Německo), Norimberk (Německo), Nový Jičín, Supíkovice, Šumperk, Uničov, Vídeň (Rakousko), Vidnava | |||||
Obory působení: | akademický sochař, restaurátor | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Terezín u Mikulovic (n. Mikulovice). Absolvoval studia na kamenické škole v Supíkovicích, poté Akademii výtv. umění ve Vídni, studijní pobyty v Budapešti a v Mnichově. Vytvořil: Sousoší Vidění sv. Františka – kostel ve Vidnavě, pomník lékaře a zakladatele lázní v Jeseníku Vincence Priessnitze, r.1909. Ve Velké Kraši vybudoval sochařskou dílnu, vedl ji od r.1909 do r.1945. Pracovní zakázky: funerální plastiky (hrobka Elsnerů ve Skorošicích), náhrobky (velmistři německ. rytířů v Bruntále), výzdoby veřejných budov – reliéfy pro budovy obchodní a živnost. komory v Opavě, figurální výzdoba zámku Dalberg či výzdoba rak.-uher. banky ve Vídni. Vynikal zejména v portrétní tvorbě – pomník J.G.Mendela v Novém Jičíně, r.1931. V Säckingenu se usadil a založil ateliér. V Norimberku působil jako restaurátor. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy, seš.1.Opava -Ostrava, 1993.S.77.; Zrcadlo památek, 10/1996. S.20; |
|
||||||
Místo narození: | Náklo | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Mohelnice, Náklo, Přerov | |||||
Obory působení: | knihovník, kronikář obce, kulturní pracovník, loutkář | |||||
Anotace: |
Narozen ve Lhotě u Nákla (n. Náklo). V letech 1939 – 1945 obecní knihovník ve Lhotě, 1946 – 48 abs. 2letou mistrovskou školu jemné mechaniky v Přerově. Po vojně v r. 1950 vybudoval ve Lhotě loutkovou scénu. Pracoval v MEZ Mohelnice, kde bydlel 6 let. Doplnil si středoškol. vzdělání, abs. SPŠS strojní v Mohelnici. Při ZK ROH MEZ Mohelnice založil další loutkovou scénu/marionety a maňásky/. Od r. 1959 bydlel opět ve Lhotě, kde oživil tradice loutkového divadla, které hrálo po celém okolí. S přenosnou maňáskovou scénou byl i na kraj. přehlídce v Ostravě. 1960 zvolen poslancem za obec do Nákla, předsedou školské a kulturní komise. Založil měsíčník Nákelský zpravodaj, který vycházel 1965–1968. Z lid. hudebníků založil kroužek, kde hrál na housle kroužek učinkoval též jako divadelní orchestr pro Sokol Náklo. Po r. 1969 nesměl vykonávat veřejné funkce a tak se vše rozpadlo. Ujal se vedení zanedbané místní knihovny a v r. 1972 vytvořil moderní knihovnu. Založil Fotokroniku, dokumentující histor. události obce. 1971 – 85 člen Vlastivěd. kroužku v Nákle. 1980 založil při MLK soubor z dětí „Pálečka“, který se rozpadl 1990. Za dosavadní kulturní činnost dostal v r. 1985 vyzn. Ministerstva kultury " Vzorný prac. kultury"Od 1992 kronikář obce Lhota, zpětně od r. 1960. Autor zpráv pro ČSAV v r. 1977, pro Památ. ústav v Olomouci r. 1992 /pomístní jména /. |
|||||
Zdroj: |
Dopis p.Jaroslava Obrtela, Lhota nad Moravou 44, z 2.2.1994.;. |
|||||
Poznámka: |
Lhota nad Moravou – místní část obce Náklo. |
|
||||||
Místo narození: | Náklo | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Litovel, Náklo | |||||
Obory působení: | student | |||||
Anotace: |
Narozen ve Lhotě nad Moravou. V letech 1920–26 navštěvoval obecnou školu v Nákle, 1934 mat. na gymnáziu v Litovli. Ve vojenské službě, zařazen do školy pro záložní důstojníky v Hranicích, pro své antimilitaristické smýšlení vyloučen, přešel do Prahy. Po skončení vojenské služby r. 1936 se zapsal na lékařskou fak. UK Praha/za přispění MUDr. F. Stravy z Litovle/. Přivydělával si kondicemi a překlady z francouzské a americké literatury. 28. 10. 1939 byl při demonstraci studentů proti nacismu v Praze střelen do břicha a na následky zranění zemřel 11. 11. v 11 hod. 45 min. 1939. Pohřeb byl v Nákle 16. 11. 1939. Na náhrobku má datum narození 31. 12. 1914. Narodil se o den později, dřívější datum ohlásili rodiče, aby mohl jít dříve do školy. |
|||||
Zdroj: |
Vaňák, B. : Jan Opletal a 17. listopad. Litovel 1978. ;Buriánek, F. : Svědectví. Praha, MF 1984. ;Leikert, J. : Ráno přišla noc. Praha, MF 1989. (autorovi zaslal podklady a výpisy ze Lhotecké kroniky p. Jaroslav Olbert, Lhota nad Moravou 44. ). |
|||||
Poznámka: |
Lhota nad Moravou (nyní místní část obce Náklo). |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | botanik, publicista odborný, redaktor | |||||
Anotace: |
Narodil se v Terezském údolí u Náměště na Hané, nazývané v botanické literatuře též Hlubokým žlebem. Údolí oplývající od jara do podzimu pestrými květy, předurčilo životní zájem malého chlapce a vzbudilo jeho lásku k botanice i na obecné škole. Od dvanácti let studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci a měl štěstí na vynikající pedagogy. Poznal profesora Františka Polívku, který učil přírodovědu, později botanika dr. Josefa Podpěru. Obě tyto významné osobnosti jej výrazně ovlivnily pro další, vysokoškolské studium přírodních věd. Svízelná finanční situace rodičů a dvou dalších sourozenců, donutila mladého abiturienta k nastoupení úřednické dráhy na hlavní poště v Olomouci. Všechen volný čas věnoval botanickému výzkumu Moravy. Záhy po první světové válce se zapsal jako mimořádný posluchač na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde po letech dosáhl úspěšného absolutoria. Ve svém zaměstnání vytrval až do penzionování a pilnou prací se vypracoval na odpovědné místo poštovního ředitele. Tento post vykonával do 1. října 1942. Po celý čas se zajímal o botaniku a výsledky publikoval v Časopisu vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, v Časopisu Moravského zemského muzea v Brně – odborné části Věda přírodní., Vlastivědném sborníku střední a severní Moravy , Věstníku klubu přírodovědců v Prostějově, Časopisu československých houbařů, v časopisech Příroda, Vesmír a též do dalších odborných a regionálních sborníků. Soupis různých vědeckých prací, spisů a článků, čítá na 450 záznamů. Najdeme zde např. studii o rostlinstvech Hlubokého žlebu u Náměště na Hané, Květenu Grygovských kopců, Květenu Království u Grygova, Květenu Hněvotínské stepi, Geobotanický výzkum Kosíře aj. Knižně vydal dva díly Úvodu ke květeně československého Slezska a v roce 1930 Květenu Štramberka. V letech 1921–1939 se věnoval i přednáškám pro různé zájmové skupiny – učitele, přírodovědné kluby, osvětové sbory, kroužky a uskupení houbařů, lékárníků, lékařů a dalších zájemců. Od roku 1922 až do své smrti byl ředitelem Botanické zahrady v Olomouci. Od roku 1934 byl redaktorem Časopisu Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, kde měl na starosti oddíl přírodovědný a od roku 1942 působil na částečný úvazek jako kustod přírodovědného muzea v Olomouci, od penzionování se věnoval této činnosti naplno. Z muzea odešel v roce 1951, aby se mohl plně věnovat botanické zahradě, kterou denně navštěvoval a obětavě obstarával výměnu semen na mezinárodní úrovni. Denně určoval a doplňoval tento živý inventář, až jednoho dne – 18. listopadu 1952 – přišel naposledy. Postihla jej náhlá mozková příhoda, na kterou po deseti dnech, skonal. |
|||||
Zdroj: |
Týnecké listy.11/2002.S.7; Chaloupka, F.: K nedožitým devadesátinám
Josefa Otruby. Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, 1979, č. 201, S.
26–30. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Těšetice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov, Příbor, Těšetice | |||||
Obory působení: | houslista, sbormistr, skladatel, učitel, varhaník | |||||
Anotace: |
Narodil se v obci Biskupství, která je dnes součástí Náměště na Hané. Pocházel z rolnické rodiny, ale jeho otec byl venkovský písmák a muzikant. Hudební základy získal doma a zdokonalil se soukromým studiem u Josefa Nešvery. Stal se dobrým houslistou a varhaníkem a své první skladby napsal již v 15 letech. Studoval na gymnáziu v Olomouci a v Přerově (1879– 1883) a na učitelském ústavu v Příboře do r. 1887. Nejprve byl podučitelem na Svatém Kopečku u Olomouce. V roce 1904 byl jmenován učitelem (později i řídícím učitelem) v Těšeticích, kde ředitelem kůru. Setrval až do odchodu do důchodu. Ani v důchodu se hudby nevzdal. V Olomouci vedl pěvecký kroužek učitelů z řad důchodců. V Těšeticích založil a řídil pěvecký sbor i orchestr. S ochotníky prováděl hry se zpěvy a uvedl i Blodkovu operu V studni. Jako skladatel se věnoval převážně chrámové hudbě. Jeho světské skladby vycházely z melodiky hanáckých lidových písní a jeho písně a sbory byly komponovány většinou na hanácké texty. Pro sbory napsal: Smržecky pěsničke, Haná zpívá aj. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.239–240.;. |
|
||||||
Místo narození: | Němčice nad Hanou | |||||
Místo úmrtí: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Bohumín, Brno, Kelč, Zlín | |||||
Obory působení: | skladatel | |||||
Anotace: |
Věnoval se mj. studiu hudeb. folklóru a vlastivědnému výzkumu kraje. Vybudoval krajinské muzeum v Kelči. Byl autorem tanečních melodií, pochodů a jiných skladeb pro dechový orchestr a rovněž 17 lidových zpěvoher. |
|||||
Zdroj: |
Československá hudební slovník.Sc.2., P., SHV 1965, S.216.; Přehled úmrtí osob české a slov.hudební kultury v letech 1965–1982.P., Div.ústav 1983.; |
|
||||||
Místo narození: | Ohrozim | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen na Prostějovsku. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Karviná, Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
Absolvoval LF UP všeobec. směr, 1959 / 1964 sekundární lékař v Karviné, od r. 1964 ve FN Olomouc, nyní od r. 1990 přednosta kliniky TRN FN UP Olomouc. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1991/92.Praha 1991.S.690–691.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Leopold Rakouský a Konrád Ota přirazili k olomouckému hradu, ale nedobyli ho a 30.6. odtáhli. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 51. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | architekt, básník | |||||
Anotace: |
Reálku začal studovat v Olomouci, dokončil maturitou v Praze r.1918.Architekturu absolvoval.r.1925.Od r.1923 členem Devětsil.Byl u zrodu Osvobozeného divadla.1930 založil sborník poezie a vědy KVART, který též redigoval 1930–37, 1945–49.; |
|||||
Zdroj: |
Slovník české literatury 1970 – 1981.Praha, ČS 1985.. |