Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Leopold Rakouský a Konrád Ota přirazili k olomouckému hradu, ale nedobyli ho a 30.6. odtáhli. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 51. |
|
||||||
Místa pobytu: | Sovinec, Strážnice | |||||
Obory působení: | lesník | |||||
Anotace: |
Soustředil se na zavedení a pěstování topolu kanadského, jedlí vysel slovenské pomezí, podporoval poznatky a dary lesnickou školu na Sovinci. |
|||||
Zdroj: |
Hanácké noviny, 2.3.1996, S.8., . |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1812 |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Absolvoval AVU, obor architektura. Prac. zaměření: projekty staveb bytových, občanských, rekreačních, poštovních, telekomunikačních. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.139.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Posádka knížete Viktorina pod velením Jiřího Šatného obsadila klášter Hradisko. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc: Danal, 1995. S.165. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
15. dubna 1998 byla Okresní knihovna v Olomouci připojena na metropolitní síť Univerzity Palackého a byl zahájen provoz Internetu pro čtenáře v čítárně a studovně. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
16. května byla otevřena Letní čítárna OK. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Začátek výstavby třípodlažního sladu pro 80 000 knih ve dvorním traktu budovy podle projektu Ing. arch. Františka Richtra. Stavba byla dokončena 27.9.1976. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 7 1975 |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
2. října 1978 byla otevřena největší pobočka OK v kulturním domě ' Zenit. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
13. prosince byla slavnostně otevřena pobočka na Brněnské ulici Knihovna Antonína Šprince. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Besedou s básníkem a překladatelem O.F.Bablerem zahájila OK cyklus literárních besed s osobnostmi Olomoucka. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Praha, Rýmařov, Uherské Hradiště, Velehrad | |||||
Obory působení: | sochař | |||||
Anotace: |
Absolvoval SUPŠ Uherské Hradiště, AVU Praha. 1979 vězněn za přechovávání protistát. materiálů. Po návratu začal pracovat se zvony. Tvoří na Velehradě. |
|||||
Zdroj: |
Gogela, Jan, ml.: Naslouchat poselství zvonů.=Lidová demokracie 1990, 13.4., S.5.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Zikmund Lucemburský udělil Olomouci privilegium k ražbě stříbrné mince a haléřů stupně. Současně uložil purkmistrůma radám ostatních městech Brně, aby olomouckou minci bez překážek přijímali. Právo platilo jen do odvolání. Olomoucká mincovna byla činná ještě za Albrbechta Rakouského, razily se tzv. čtyřhrnné mince s orlicí a kroužky, jakož i mince s šachovanou orlicí. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 134. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Rakousko-pruská smlouva dojednaná v Olomouci, týkala se řešení sporných otázek v Německu( Holštýnsko, Hosensko-Darmstadtsko), v nichž Prusko na nátlak Ruska ustoupilo Rakousku. |
|||||
Zdroj: |
Malá československá encyklopedie.IV. Praha 1986. S.659. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Smlouva o příměří mezi Matyášem Korvínem a Vladislavem II. Jagellonským vyhlášena v Olomouci. Oba panovníci měli užívat titul českého krále. Vladislav vládl pouze v Čechách, Matyáš ve vedlejších zemí koruny, které by po Matyášově smrti mohly být vyplaceny částkou 400 000 uh. zlatých. V případě, že by Vladislav zemřel bez dědiců dříve a Matyáš nebo jeho nástupce byl zvolen českým králem, měli se vedlejší země spojit s českou korunou bez výplaty. |
|||||
Zdroj: |
Malá československá encyklopedie.VI. Praha 1986. S.659–660. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Redaktorem a zakladatelem byl Josef Černoch, majitelem laškovský velkostatkář Jan Kolář. Redakce, administrace a expedice listu byly u Černého Orla, v domě č. 27 na Dolním náměstí. List se tiskl u Josefa Groáka a vydavatelem a odpovědným redaktorem byl J. Černoch. Vycházel dvakrát týdně, ve středu a v sobotu. Navazoval na Holmoucké noviny, zaniklé v dubnu 1849. Když v říjnu 1869 byl Josef Černoch odsouzen do těžkého žaláře, převzala noviny paní Černochová. Už 30. 1. 1869 informovala, že v Olomouci bude vycházet nový časopis směru federalistického pod jménem Našinec. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: České noviny a novináři v Olomouci 1848–1938. Olomouc 1938. S. 13–16. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Anotace: |
Jan Lucemburský udělil v Praze olomouckým měšťanům právo druhého výročního trhu. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 87. |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | fotograf | |||||
Anotace: |
Členem VSMO 1969–1992, sekce fotografická. |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1992 |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
Absolvoval LF UP 1975, 1975 – 1988 Ústav pro výzkum vyšší nervové činnosti při UP, 1988 – farmakologic. ústav LFUP, 1990 docent, zástupce ved. ústavu. Redaktor Zpravodaje klinické farmakologie a farmacie. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1991/1992.II.díl.Praha 1991, S.687.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | editor, literární historik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narodil se v rodině bankovního úředníka. Obecnou školu, jeden ročník
měšťanské školy a reálné gymnázium vychodil v rodišti. Po maturitě
(1950) studoval češtinu a němčinu na FF UP v Olomouci (žák Oldřicha
Králíka a Pavla Trosta); absolvoval 1955 diplomovou prací Zakarpatské dílo
Ivana Olbrachta. 1954–1961 byl asistentem na katedře bohemistiky FF UP,
z toho 1959–1960 rok nuceně pracoval jako pomocný dělník ve slévárně
šedé a tvárné litiny Moravských železáren v Olomouci. Od
1957 absolvoval pětiletou externí vědeckou aspiranturu na FF UJEP v Brně
u Josefa Hrabáka. Hodnost CSc. získal 1963 prací Románové dílo Václava
Řezáče, titul PhDr. 1967 na základě kandidátské disertace, 1992 se
habilitoval na FF UP v Olomouci monografií Josef Čapek. Od roku
1961 působil v Ústavu pro českou literaturu ČSAV: v 60. letech jako
vědecký pracovník v oddělení dějin české literatury 20. století, od
roku 1973 byl členem oddělení lexikografie a podílel se v něm autorsky
i redakčně na Lexikonu české literatury, v lednu 1991 se pak stal jeho
vedoucím redaktorem; od 1993 zastával v ÚČL funkci vedoucího oddělení
dějin české literatury a lexikografie. Na konci roku 1998 odešel do
důchodu. PhDr. Jiří Opelík, CSc. byl na praxi také v Krajské knihovně
Olomouc ještě za ředitelování J.Michala. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo ? 1991/1992.Praha, 1991, S.688.;. Slovník českých spisovatelů. www. |
|||||
Poznámka: |
Doc.PhDr. Jiří Opelík, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Nový Jičín, Praha | |||||
Obory působení: | dramaturg, herec, scenárista, textař | |||||
Anotace: |
Narodil se v rodině italského legionáře. Po návratu do vlasti pracoval
jeho otec jako knihař na Vojenské akademii. Gustav v rodišti vychodil
obecnou i měšťanskou školu. Střední školu měl studovat v Přerově,
ale začala 2. světová válka a tak odešel do učení ke strýci, který byl
holičem. Ve volném čase hrával ochotnické divadlo a po válce byl
angažován v Beskydském divadle jako inspicient a herecký elév. Vojenskou
službu vykonával v Armádním uměleckém souboru v Praze. V letech
1953 – 1958 působil v Divadle čs. armády na Vinohradech. Poté pracoval
jako dramaturg zábavných pořadů v Městském domě osvěty a od roku
1963 v Čs. televizi, kde jako dramaturg spolupracoval s režisérem Zdeňkem
Podskalským. Pod pseudonymem Fergus psal do časopisu Dikobraz. Autor
televizních zábavných pořadů, např. Bejvávalo, Možná přijde
i kouzelník, Kabaret U dobré pohody, Kabaret U zvonečku, Kabaret za sto
let, Kam dnes večer milý pane, Diskotéka pro starší a pokročilé, Po
stopách smíchu, Pražský písničkář, V Praze bejvávalo blaze
s Silvestrovské večery v TV Nova. Na svém kontě má i scénáře filmů:
Svatební cesta aneb ještě ne,Evžene (1966); Sedm žen Alfonse Karáska
(1967); Ach ta vojna (1968);Blázinec v prvním poschodí (1969); Kam slunce
nechodí (1971); Dva muži hlásí příchod (1975); Tak láska začíná
(1975); To byla svatba strýčku (1976) ; Silvestr svobodného pána (1979);
Velká sázka a malé pivo (1981); Uctivá poklona pane Kohn (1994). Režíroval
:Kabaret Rokoko a Námluvy komtesy Gladioly (1970). Hrál ve filmech: Pension
pro svobodné pány (1967), Svatba jako řemen (1967), Zločin v šantánu
(1968), Skřivánci na niti (1969), Prodavač humoru (1984), Kašpar Hauser
(1993). . |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1991/92.Praha 1991, S.688.;. http://otavinka.blog.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Dne 18. února 1888 se otevíral velkým plesem Národní dům v Olomouci. Konalo se tu symbolické „Nastolení krále Ječmínka“ – takový ráz měla slavnost. Umělecké náčrtky a celý program pocházely od redaktora Našince Karla Matěje Čapka-Choda. Výtvarné provedení bylo svěřeno Mikoláši Alšovi, který za tímto účelem přijel do Olomouce už v prosinci. Byl hostem Dr. Ambrose a těšil se největší pozornosti zdejší společnosti národní. Na jeho počest se konal hostina u říšského a zemského poslance Dr. J. Žáčka. Poté Aleš odjel do Prahy dříve než ples začal. |
|||||
Zdroj: |
jkz=Kanyza, J. : Významné návštěvy v Olomouci. Kdy, kde, co v Olomuci, 1972, říjen, S. 7–8. ; Fischer, R. : Národní dům v Olomouci, jeho vznik a dějiny. Olomuc 1933. ; Míčko, M. : Malíř svého lidu. Praha 1968. S. 230–231. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Konice, Pardubice, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, překladatel, redaktor | |||||
Anotace: |
R. 1957 mat. na jedenáctiletce v rodišti, po absolv. ZVS 1959–1961 pracoval u ČSD v Pardubicích, od r. 1965 v Brně. V letech 1969–70 působil jako redaktor Stráže lidu v Prostějově. Od r. 1971 brigádník u Pozemních staveb, od 1972 vlakvedoucí. Trvale bydlí v Konici. Debutoval povídkami začátkem 60. let v časopise Sokolovo. Dále publikoval : Stráž lidu-Prostějov, Rovnost, Host do domu, Práce, Rudé právo, Tvorba, Literární měsíčník. Básně ve sborníku Hlasy se dotýkat. 1969. Pod vlivem strýce A. Továrka překládá poezii ukrajinských autorů. |
|||||
Zdroj: |
Blahynka, M.: Tvorba.1979, č.20.;Slovník české literatury 1970–1981.Praha, ČS 1985, S.253.;. |
|
||||||
Místo narození: | Třinec | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Olomouc, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | grafik, pedagog vysokoškolský, výtvarník | |||||
Anotace: |
V letech 1957–1963 studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě u prof. Petera Matejky. Jako host studoval v roce 1962 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u prof. Antonína Kybala. Ve své tvorbě se zabývá malbou, grafikou, koláží, plastikou, vizuální a konkrétní poezií, lettristickou fotografií, akcemi a instalacemi a digitální grafikou. V letech 1964–1968 působil na kat. výtvar. výchovy FFUP Olomouc. Signatář Charty 77. Svobodný umělec. Člen unie výtvarných umělců. Žije v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo II. 91/92. Praha, 1991, S. 693. ; Výtvarní pedagogové a teoretici umění UP 1946–1986. Olomouc UP 1987. ;. Daněk, Ladislav : Eduard Ovčáček. Katalog výstavy v Olomouci 2009. |
|
||||||
Místo narození: | Uničov | |||||
Anotace: |
Uničov byl osvobozen jednotkami 4. ukrajinského frontu. |
|||||
Zdroj: |
Uničovský zpravodaj. č.2. 27.01.2005, S.5. |