Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Strání | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Andělská Hora, Dětřichovice, Kroměříž, Náměšť na Hané, Olomouc, Rudná pod Pradědem, Řím (Itálie), Senice na Hané, Tršice, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | kněz, pedagog, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
V roce 1933 maturoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a poté studoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci, kde byl vysvěcen na kněze v r. 1938. Kaplanskou službu vykonával ve Vsetíně a v roce 1939 odešel studovat do Říma na Papežský institut posvátné hudby, Vojenskou službu vykonával 9 měsíců v československé zahraniční armádě v Anglii. Od roku 1945 – 1950 byl vícesuperiorem kněžského semináře, učitelem zpěvu na CMBF v Olomouci a souběžně v letech 1948–1950 kaplanem u sv. Michala. Do roku 1968 spravoval farnosti Andělská hora, Dětřichovice, Rudná pod Pradědem, později Tršice,, Náměšť na Hané, Senice na Hané, Hlubočky. V roce 1968 složil Českou mši z Andělské Hory. V roce 1968 se vrátil na olomouckou bohosloveckou fakultu a působil též v Litoměřicích až do roku 1975, kdy mu byl odňat státní souhlas. Vyučovat začal opět po roce 1989, kdy působil jako odborný asistent církevního zpěvu na bohoslovecké fakultě. Od roku 1973 až do své smrti vedl smíšený chrámový sbor ve Velké Bystřici. Věnoval se zhudebňování liturgických textů. Jeho zhudebněné české bohoslužebné texty, zejména ordinária a žalmy zaznívají v našich kostelích od konce 60. let. V roce 1990 se stal docentem na CMTF v Olomouci v oboru liturgického zpěvu a vypomáhal ve farnosti Moravičany. Pro nemoc hlasivek musel v roce 1996 ukončit aktivní činnost v oblasti církevního zpěvu. Zemřel ve šternberské nemocnici. Pochován byl do kněžské hrobky v rodišti. F |
|||||
Zdroj: |
Honová, S.: V měsících červenci a srpnu připomínáme…Kdy-kde-co 2014, S.1. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Květné ve Stráni (na Slovácku) |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | básník, fotograf, novinář, saxofonista, skladatel, textař | |||||
Anotace: |
Maturoval na Obchodní akademii v rodišti roku 1944. Později studoval Pedagogickou fakultu UP v Olomouci. Hudební vzdělání získal u Vl. Machálka v Přerově. Literární začátky si odbyl v brněnských Moravských novinách, v letech 1945–1948 byl šéfredaktorem časopisu Slovanský svět, 1968–1969 vedl trampský časopis Pacific expres. V roce 1946 vydal sbírku básní " Slzy na vavřínech". 1949–1956 vedl vlastní taneční orchestr, v němž našel uplatnění i jako autor hudby a textů. Jeho první profesionální nahrávkou byl slowfox O.Blahy " Knížka pohádek", natočený r. 1955 orchestrem M.Foreta v Brně. Od té doby se autorsky podílel na více než 200 písní, z nichž největšího ohlasu dosáhly Hezkej Bill, Perly na hedvábí (1959), Pod irským nebem (1965), Si,si signorina (1965), Valčík na rozloučenou (1965), Znovu žít (1964). Později se věnoval tvorbě písní pro děti ( Kluci já mám starosti, Slunce v trávě) a textům k lidovkám. V soutěži Hledáme písničku pro všední den byly oceněny jeho tituly " Tik, tak; Ve dvou. V roce 1968 oceněn zlatou medailí SČSKU J. Fučíka za propagaci a popularizaci písní mezi mládeží. Na svém kontě má řadu gramofonových desek lidových písní, které otextoval, např. Bojané – Nezapomenutelné písně a melodie (1977–1997). Bojané – Jubilejní 40 (1999) polka Marcela Hezkej Billy 168 ( 1965)(nostalgický čundr zpěvník) Majzl polka Dambořanka v kraji vinohradů – píseň Až mi můj prstýnek dáš (a další). Jako textař lidových písní užíval jméno Slávek Ostrezí. |
|||||
Zdroj: |
Moravské osobnosti umění a kultury. REGO/SVKOL; Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby 3. Praha 1990. S. 399. Mareš, M.: Kultura, 1983, č.11.; Dechovka 2005,č.4. |
|||||
Poznámka: |
Slávek Ostrezí |
|
||||||
Místo narození: | Náklo | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Mohelnice, Náklo, Přerov | |||||
Obory působení: | knihovník, kronikář obce, kulturní pracovník, loutkář | |||||
Anotace: |
Narozen ve Lhotě u Nákla (n. Náklo). V letech 1939 – 1945 obecní knihovník ve Lhotě, 1946 – 48 abs. 2letou mistrovskou školu jemné mechaniky v Přerově. Po vojně v r. 1950 vybudoval ve Lhotě loutkovou scénu. Pracoval v MEZ Mohelnice, kde bydlel 6 let. Doplnil si středoškol. vzdělání, abs. SPŠS strojní v Mohelnici. Při ZK ROH MEZ Mohelnice založil další loutkovou scénu/marionety a maňásky/. Od r. 1959 bydlel opět ve Lhotě, kde oživil tradice loutkového divadla, které hrálo po celém okolí. S přenosnou maňáskovou scénou byl i na kraj. přehlídce v Ostravě. 1960 zvolen poslancem za obec do Nákla, předsedou školské a kulturní komise. Založil měsíčník Nákelský zpravodaj, který vycházel 1965–1968. Z lid. hudebníků založil kroužek, kde hrál na housle kroužek učinkoval též jako divadelní orchestr pro Sokol Náklo. Po r. 1969 nesměl vykonávat veřejné funkce a tak se vše rozpadlo. Ujal se vedení zanedbané místní knihovny a v r. 1972 vytvořil moderní knihovnu. Založil Fotokroniku, dokumentující histor. události obce. 1971 – 85 člen Vlastivěd. kroužku v Nákle. 1980 založil při MLK soubor z dětí „Pálečka“, který se rozpadl 1990. Za dosavadní kulturní činnost dostal v r. 1985 vyzn. Ministerstva kultury " Vzorný prac. kultury"Od 1992 kronikář obce Lhota, zpětně od r. 1960. Autor zpráv pro ČSAV v r. 1977, pro Památ. ústav v Olomouci r. 1992 /pomístní jména /. |
|||||
Zdroj: |
Dopis p.Jaroslava Obrtela, Lhota nad Moravou 44, z 2.2.1994.;. |
|||||
Poznámka: |
Lhota nad Moravou – místní část obce Náklo. |
|
||||||
Místo narození: | Veselíčko | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Karviná, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Orlová, Ostrava, Petřvald, Soběchleby, Spálov, Tršice | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, odborný publicista, osvětový pracovník, učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
V letech 1918–1925 studoval reálku v Lipníku nad Bečvou a od r. 1920 byl členem smíšeného sboru žáků, od r. 1924 působil ve studentském kroužku jako divadelní ochotník, zpěvák a organizátor pod patronací člena PSMU prof. Širokého. 1925/1926 byl na abiturientském kursu učitel. ústavu v Brně žákem J. Černíka. Po nástupu do učitelského povolání r. 1926 vytvářel nebo vedl již existující pěvecký sbor na každé škole, kde působil. Zprvu učil ve Spálově, pak v Tršicích, v Soběchlebech. Od r. 1930 činný v mužském sboru Smetana v Karviné, od 1933 v Orlové, kde byl sbormistrem J. Šoupal. Ten ho přivedl r. 1935 do PSMU, kde byl později 12 let předsedou. Byl členem smíšeného sboru Janáčkovy Filharmonie v Ostravě. Publikoval v denním tisku o zpěvu, organizaci koncertů ( Mladá fronta, Nová svoboda, Lidová demokracie), pravidelně psal i do Hudebních rozhledů, Kulturního měsíčníku, slovenského časopisu Rytmus, dodával zprávy do rozhlasu. Vydával měsíčník Informátor určený pěveckým sborům Smkraje. Historikem PSMU. Zemřel v Radvanicích (n.m.část Ostravy). |
|||||
Zdroj: |
Českoslov. hudební slovník osob a institucí, 2.díl, Praha 1965, s.221.; Slovník českých sbormistrů. 2. Praha 1982. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11. Ostrava 1998. S.109. |
|
||||||
Místo narození: | Rusko | |||||
Místo úmrtí: | Rusko | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | loutkoherec | |||||
Anotace: |
Navštívil Olomouc a Kašpárkovu říši dne 29. 12. 1948. Autor knih " Herec s loutkou" a „Moje profese“. V letech 1976–1984 prezident UNIMA. |
|||||
Zdroj: |
Kronika návštěv Kašpárkovy říše Olomouc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | fotograf | |||||
Anotace: |
Členem VSMO 1969–1992, sekce fotografická. |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1992 |
|
||||||
Místo narození: | Kutná Hora | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
V letech 1950–1962 člen divadla v Olomouci, od r. 1963 člen Divadla S.K.Neumanna v Praze.Tragicky zahynul. |
|||||
Zdroj: |
Kmoníčková, E.: V roce 1990 zemřeli.Brno 1991.;. |
|
||||||
Místo narození: | Slatinice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | experimentátor, fyzik, pedagog | |||||
Anotace: |
Teoretik ve fyzice. Na jeho počest se každé dva roky koná soutěž vědeckých prací mladých fyziků do 30 let , kterou pořádá Česká fyzikální společnost = Cena Milana Odehnala. |
|||||
Zdroj: |
Purketová , jana: O životě a díle čes. a slov.pedagogů.Brno SVK 1991, S.110.;. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v obci Lípy (n. m.č. Slatinice) |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | architekt, básník | |||||
Anotace: |
Reálku začal studovat v Olomouci, dokončil maturitou v Praze r.1918.Architekturu absolvoval.r.1925.Od r.1923 členem Devětsil.Byl u zrodu Osvobozeného divadla.1930 založil sborník poezie a vědy KVART, který též redigoval 1930–37, 1945–49.; |
|||||
Zdroj: |
Slovník české literatury 1970 – 1981.Praha, ČS 1985.. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Plzeň, Praha | |||||
Obory působení: | anatom, hudebník, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Od roku 1936 žil v Plzni. Po osvobození studoval Lékařskou fakultu univerzity Karlovy v Praze. Po dobu studií pracoval jako asistent na katedře histologie a embryologie LF v Plzni. Promoval 1951 na UK. Od roku 1953 působil na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jako vedoucí ústavu a později katedry histologie a embriologie. 1962 proděkan fakulty, 1966–1969 děkan LF UP. 1968 jmenován profesorem. V normalizačním období nesměl akademické funkce vykonávat. Dlouholetý člen federálního výboru Anatomické společnosti. Člen redakční rady Folia morphotogica a AUPO. Zakládající člen Čs. společnosti cyto-hystochemické. Jeho koníčkem byla hudba a železniční modelářství. Znalec hudby a výtvarného umění. Výborný houslista a klavírista. Člen smyčcového kvarteta LF. Člen klavírního tria. Též příznivec sportovního dění-odbíjená, kopaná. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké uiverzity. Ostrava 1973. S.319–320; Zakladatelé a pokračovatelé, almanach osobností olomoucké univerzity. Olomouc 1996. S.170–171.; |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Břeclav, Česká Třebová, Olomouc, Strážnice | |||||
Obory působení: | filozofka, rektor univerzity, středoškolská pedagožka, vysokoškolská pedagožka | |||||
Anotace: |
Od r. 1946 prof. a děkanka Pedagogické fakulty UP a 1949–1953 první rektorka UP v Olomouci, později profesorka FFUK Praha. Před 2. svět. válkou působila jako středoškoškolská profesorka v Břeclavi, Strážnici, Č. Třebové. |
|||||
Zdroj: |
ČBS, Praha 1992.S.561.;Správně je roz.Popelová;. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | internista, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Na LF UP působil v letech 1967–1984., na II. interně FN v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Archiv UP.; Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava Profil 1973S..329.;. |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Žulová | |||||
Místa pobytu: | Šumperk | |||||
Obory působení: | pedagog, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
Skládal hudbu estrádní a dětské písně. Spolupracoval s rozhlasem. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slov.2.M-Ž. Praha 1965. Filip, Z.: Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk 2001. |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc | |||||
Obory působení: | agronom, vlastivědný publicista | |||||
Anotace: |
Absolvoval G v Litovli r. 1933, poté VŠZ v Brně-1939 doktorát. V 1945–48 Litovel výroba éteric. olejů, po r. 1948 v konzervárně. Věnoval se vlastivědě a dějinám Litovle. Člen VSMO. Studie ve Zprávách vlast. kroužku SZK Tesla Litovel; knižně: Historický průvodce Litovlí. Litovel, Tesla 1965. 17 s. Litovel za okupace a v době osvobození 1938–1945. Litovel 1965. 29 s. Cenný materiál: Seznam historických, uměleckých akulturních památek v Litovli. |
|||||
Zdroj: |
Stratil, V. : Zpravodaj VSMO 1977, č. 8, S. 14–15;. |
|
||||||
Místo narození: | Kostelec na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Velké Opatovice | |||||
Místa pobytu: | Praha, Tovačov, Věrovany | |||||
Obory působení: | sochař akademický | |||||
Anotace: |
K. Otáhalovi brzy zemřeli rodiče (otec v roce 1914 a matka v roce
1917). Po smrti otce nastoupil do učení na mlynáře v Nenakonicích u Dubu
nad Moravou (dnes součást Věrovan) a v tomto mlýně pracoval. Uvedené
řemeslo mu mělo v letech války zajistit lepší obživu. Ubytování získal
u L. Korábové, která se o něj starala jako o vlastního syna. Ve volných
chvílích se věnoval kreslení (rád kreslil už na kostelecké obecné
škole). Stal se také členem Sokola a zde se seznámil s otcem Bohumila
Venclíka, panem Bohumilem Venclíkem st., hrnčířem a kamnářem
v sousedním Tovačově, od kterého si bral modelovací hlínu. Vedle
malování začal totiž i modelovat. Když nastoupil vojenskou službu,
nadále se věnoval malování, dokonce od něj důstojníci některé obrazy
koupili a doporučovali mu, aby se věnoval malování profesionálně. Pro rodný Kostelec vytvořil bronzovou sochu přítele, básníka Petra Bezruče, další kresby a obrazy byly umístěny v Památníku Petra Bezruče v Kostelci, pro zámek v Čechách zase sochu Josefa Mánesa. Manželkou Karla Otáhala byla Jiřina Popelová-Otáhalová ( 1904–1985), univerzitní profesorka, filozofka, komenioložka a v letech 1950–1953 rektorka Univerzity Palackého v Olomouci Do Velkých Opatovic přišel v r. 1943, buduje tady ateliér a město se mu na zbytek života stává domovem, kde umírá. Karel Otáhal po sobě zanechal bohaté kulturní dílo, v počtu 470 soch, plastik, reliéfů a kreseb. Opatovicícm věnoval sochu B. Smetany v parku, reliéfy sv. Jiří a Křest Páně v kostele, reliéfy Písně milostné a Písně svatební v obřadní síni města, reliéf B.A. Wiedermana na jižním křídle zámku, reliéfy P. Bezruče, J.B. Foerstra a ještěra na Hradisku a řadu osobních kreseb. Ve své závěti odkázal Velkým Opatovicím více jak 40 modelů bust a kreseb, které daly základ vzniku Pamětní síně Mistra sochaře. Přezdíván " sochařem hudby". |
|||||
Zdroj: |
Kulturní kalendář 1991.Olomouc, Okr.knihovna 1990, S.5.;
Kolář, B.: Umělec Hané.=Stráž lidu (Prostějov), 5.2.1986, S.6.;. Bartková, Hana – Prostějovský týdeník (3.8.2012) – http://www.itydenik.cz/…karel-otahal |
|
||||||
Místo narození: | Ohrozim | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen na Prostějovsku. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | lékařka | |||||
Anotace: |
Od roku 1959 působila na Katedře anatomie LF UP. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973.S.329.; |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1969 |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | herečka, kulturní pracovnice, osvětová pracovnice | |||||
Anotace: |
Anežka OTRUBOVÁ, rozená Jansová, osvětová a kulturní pracovnice. |
|||||
Zdroj: |
Chaloupka, F.: Zemřela paní Otrubová.ZVÚO 1968, č.138. S.27–28.;. Ševčíková, H.: Listopadová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2002, č.11. |
|
||||||
Místo narození: | Němčice nad Hanou | |||||
Místo úmrtí: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Bohumín, Brno, Kelč, Zlín | |||||
Obory působení: | skladatel | |||||
Anotace: |
Věnoval se mj. studiu hudeb. folklóru a vlastivědnému výzkumu kraje. Vybudoval krajinské muzeum v Kelči. Byl autorem tanečních melodií, pochodů a jiných skladeb pro dechový orchestr a rovněž 17 lidových zpěvoher. |
|||||
Zdroj: |
Československá hudební slovník.Sc.2., P., SHV 1965, S.216.; Přehled úmrtí osob české a slov.hudební kultury v letech 1965–1982.P., Div.ústav 1983.; |
|
||||||
Místo narození: | Smržice | |||||
Místo úmrtí: | Bratislava (SR) | |||||
Místa pobytu: | Karviná, Prostějov | |||||
Obory působení: | historik, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Prof.Komenského univ.v Bratislavě, historie Slovenska, předseda slovenských numismatiků.Mj.půs.jako středošk.prof.na SŠ v Karviné. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947,S.44.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1963 |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | herečka, loutkářka, restaurátorka | |||||
Anotace: |
Žačka M. Hubnerové. Angažmá v ND Praha od 1911 do pense 1933. V dalších letech se věnovala recitátorské činnosti. V letech 1917– 1920 se zabývala loutkovým divadlem. Založila Uměleckou loutkovou scénu. |
|||||
Zdroj: |
Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.346 – 347.,foto.;. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Prostějov, Přerov, Troubky | |||||
Obory působení: | žurnalista | |||||
Anotace: |
Narozen v Henčlově (n.místní č. Přerova) Pocházel ze starého selského rodu. Obecnou školu navštěvoval v rodišti a v Troubkách a od školního roku 1883–4 začal studovat gymnázium v Přerově, kde maturoval v roce 1892. Poté studoval práva na univerzitě v Praze,kde absolvoval v roce 1896, ale právníkem se nikdy nestal. Koncem téhož roku dostal lákavou nabídku z redakce olomouckých Selských listů, kam už za studií přispíval svými články, aby přijal místo spolupracovníka. Po necelých šesti letech práce v redakci byl jmenován šéfredaktorem Selských listů v roce 1902. Působil zde s menší přestávkou ( kdy založil vlastní list „ Snaha“ a odešel v roce 1906 do Prostějova a posléze do Brna, kde působil do r. 1910), až do roku 1916. Od září roku 1916 však působil již v pražské redakci Venkova, tiskového orgánu agrární strany, a to až do svého odchodu do penze v roce 1933. Vedle nespočetného množství novinových článků je autorem několika knih . Největší úspěch mu přinesla kniha „ Moravští sedláci v letech 1848–1904“, která vyšla v roce 1914 a podruhé v roce 1919. V roce 1936 připomněl Obrtel svou rodnou obec článkem „ Dvěstěletá makovice“ , kde popisoval henčlovské zahrady, a zvláště hrušky v obci, které jsou pamětníky obecního dění. Za článek byl odměněn 500 Kč, a to od firmy Baťa, která v roce 1936 zřídila novinářskou cenu za nejlepší články, udělovanou k 28. říjnu, poprvé se tak dělo v roce 1937. V poválečném období, na závěr své novinářské a spisovatelské kariéry se vrátil ve vzpomínkách k rodišti a v Českém lidu uveřejnil části ze svých Pamětí, pod názvem „Náš les, kterého již není…“ a „ Naše obec po pozemkové úpravě r. 1848“. V roce 1961 vyšla vzpomínková část nazvaná „ Mívali jsme les“ a řada jiných, která spatřila světlo světa až po jeho smrti v roce 1970. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938, S.211–212. * Lapáček, J.: Henčlov v pracích a vzpomínkách Františka Obrtela ( 1873–1962). In“ Sborník 1998, Přerov, Státní okresní archiv Přerov S. 9–29..; |
|
||||||
Místo narození: | Mikulovice | |||||
Místo úmrtí: | Säckingen (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Budapešť (Maďarsko), Jeseník, Mnichov (Německo), Norimberk (Německo), Nový Jičín, Supíkovice, Šumperk, Uničov, Vídeň (Rakousko), Vidnava | |||||
Obory působení: | akademický sochař, restaurátor | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Terezín u Mikulovic (n. Mikulovice). Absolvoval studia na kamenické škole v Supíkovicích, poté Akademii výtv. umění ve Vídni, studijní pobyty v Budapešti a v Mnichově. Vytvořil: Sousoší Vidění sv. Františka – kostel ve Vidnavě, pomník lékaře a zakladatele lázní v Jeseníku Vincence Priessnitze, r.1909. Ve Velké Kraši vybudoval sochařskou dílnu, vedl ji od r.1909 do r.1945. Pracovní zakázky: funerální plastiky (hrobka Elsnerů ve Skorošicích), náhrobky (velmistři německ. rytířů v Bruntále), výzdoby veřejných budov – reliéfy pro budovy obchodní a živnost. komory v Opavě, figurální výzdoba zámku Dalberg či výzdoba rak.-uher. banky ve Vídni. Vynikal zejména v portrétní tvorbě – pomník J.G.Mendela v Novém Jičíně, r.1931. V Säckingenu se usadil a založil ateliér. V Norimberku působil jako restaurátor. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy, seš.1.Opava -Ostrava, 1993.S.77.; Zrcadlo památek, 10/1996. S.20; |
|
||||||
Místo narození: | Tovačov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Dubrovník (Chorvatsko), Záhřeb (Chorvatsko) | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, hudebník, kapelník | |||||
Anotace: |
Kontrabasista. Absolvoval konzervatoř v Praze 1885–1891 u Vendelína Sládka. Po vojně členem Kovařovicova symfonic. orchestru při Národopisné výstavě r. 1895 v Praze. Poté působil v Národním divadle Záhřebě až do r. 1901, kde vyučoval na hudebním ústavu hru na kontrabas. Poté krátce kapelníkem v Dubrovníku. V letech 1901–1934 člen orchestru Národního divadla v Praze a zároveň učitel hudby v Ústavu slepců v Praze. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS II.Praha 1965.S.238–239.;. |