Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Nymburk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava | |||||
Obory působení: | dramatik, dramaturg, režisér | |||||
Anotace: |
Abs. AMU Praha dramaturgie 1950, půs. v KOD Olomouc jako dramaturg, SD Ostrava. Autor her pro děti. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha, DÚ 1959, S.73;. |
|
||||||
Místo narození: | Nymburk | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Glosátor olomoucké periférie. Člen Skupiny olomouckých výtvarníků. Práce: Michalský výpad, Stará Olomouc, Ulice v Hodolanech, Svatý Kopeček, Grygovský kopec, Hanácká vesnice, Kostel ve Slavoníně, Chalupy v Černovíře, U Vávrů v Lošově, Radíkov v zimě aj. Výstavy mimo Olomouc též v Lipsku, Lvově, Krakově. Zemřel na Svatém Kopečku u Olomouce (n.Olomouc). |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU.2., S.21.;Pacák, Jaroslav: Mladé umění na Hané.S.25–27.;Lakosil, J.: Malíř Jindřich Lenhart zemřel.Zprávy SLUKO.1955, č.52, S.11–12.; Kdy kde co v Olomouci 1988, duben, S34.; |
|
||||||
Místo narození: | Nyklovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Kodaň (Dánsko), Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | filolog, germanista, nordista, pedagog vysokoškolský, překladatel | |||||
Anotace: |
V letech 1921–27 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na univerzitách v Kodani a Berlíně. Od 1927 vyučoval němčinu a češtinu na středních školách v Praze. Roku 1931 se stal lektorem dánštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, 1937–39 a 1945–48 byl docentem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od 1948 až do odchodu do důchodu pracoval v Univerzitní knihovně v Praze, 1955–62 byl souběžně docentem na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Ve své vědecké práci se zabýval severskými jazyky a literaturou, zvláštní pozornost věnoval starogermánským literárním památkám. Je autorem řady odborných děl z oblasti germanistiky a nordistiky, např. Der bestimmte Artikel in einer Reihe von altgermanischen Denkmälern (1937), Německý jazyk v Evropě (1941) a mnoha studií, publikovaných v domácím i zahraničním odborném tisku. Byl vedoucím autorského kolektivu Slovníku spisovatelů – Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Island, Nizozemí, Belgie (1967). Překládal z němčiny, vlámštiny, dánštiny a islandštiny. Některé jeho překlady byly vydány před rokem 1945. |
|||||
Zdroj: |
Český biografický slovník XX.století.1.A-J.Praha 1999; www.obecprekladatelů.cz |
|
||||||
Místo narození: | Numburk | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | novinář | |||||
Anotace: |
Otec J.Bechyňové. Přítel a spoluprac. F.Peroutky. od 1905 redaktor soc.dem. tisku Právo lidu, Rovnost, od 1909 šéfredaktor Hlasu lidu v Prostějově. Poslanec NS od r.1918. |
|||||
Zdroj: |
Z díla: Pero mi zůstalo.1948./Výbor/. Biografie: ČBS.Praha, Academia 1992, S.35.;. |
|
||||||
Místo narození: | Nový Jičín | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Hodonín, Olomouc, Villach (Rakousko) | |||||
Obory působení: | řezbář, sochař, výtvarný pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Šenově (n.m.č. Nového Jičína).Vystudoval na uměleckoprůmyslové škole ve Vídni v letech 1888–1897. Poté působil ve Villachu jako profesor tamní odborné školy pro zpracování dřeva a v r. 1906 se vrátil natrvalo do Vídně. Od roku 1910 byl prof. sochařství na umělckoprům. škole ve Vídni. Jeho pracovním materiálem zůstalo po celý život dřevo. Vystavoval i v Olomouci jako člen německé Společnosti přátel umění v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.15–16; |
|
||||||
Místo narození: | Nový Jičín | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Zlín | |||||
Obory působení: | grafička, ilustrátorka | |||||
Anotace: |
Absolvovala Školu umění ve Zlíně r.1949, kde žačkou Karla Hofmana, Františka Kousala a Vladimíra Hrocha..R.1965 získala čestné uznání v soutěži SČVU, r.1966 čest.uznání Euroexlibris Olomouc a II.Bienále užité grafiky Brno, r.1977 v nakl.Profil Ostrava.Působila od roku 1952 v Olomouci.Účastnila se mezinár.přehlídek grafiky. Ilustrovala více než 40 publikací moravských autorů, zejména však dílo Heleny Lisické.Např.: Lisická H.: Pohádky z jalovce.P.1974.;Lisická, H.: Z českých a moravských hradů.P., 1977;Sirovátka, O.: Devětkrát les.Ostrava Profil 1982.;aj. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989./fotografie/;Ilustrátoři dětské knihy.Olomouc OK 1989;Anna a Jeroným Grmelovi v Prostějově.=Stráž lidu, 1986, 9.10., S.4.;;Z.P.: Grafička Anna Grmelová.Kdy-kde-co v Olomouci, 1976, č.1, S.25; hl-ar: Nad dílem A.Grmelové: ZVSMO, 1986–1987, č.23–24, S.34–36.(fotografie); Štafeta, 1986, č.3, 22.Kdy kde co v Olomouci 1991, leden, S.33… |
|||||
Poznámka: |
Fotografie je z objektivu Vladislava Galgonka. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Nový Jičín | |||||
Místa pobytu: | Košice (SR), Olomouc, Poprad (SR), Stolzalpe (Rakousko) | |||||
Obory působení: | lékař internista, politik komunální, prozaik | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu v rodišti v roce 1978, pak vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Po promoci v roce 1984 a vojenské službě na Vysoké letecké škole v Košicích nastoupil do Nemocnice s poliklinikou v Popradě, kde pracoval do roku 1995 na interním oddělení. V listopadu 1989 vstoupil do komunální politiky a do roku 1993 byl poslancem městského zastupitelství v Popradě a členem městské rady. V letech 1991 – 1993 zastával funkci náměstka ředitele Nemocnice s poliklinikou pro léčebně preventivní péči. Po rozdělení Československa byl jedním ze zakládajících členů Českého spolku na Slovensku a prvním předsedou regionální organizace na Spiši. V roce 1995 odešel do Rakouska, kde pracuje v nemocnici Stolzalpe ve Štýrsku jako zástupce primáře interního oddělení. Je ženatý a má dvě děti. Do literatury vstoupil v roce 1990 románem „Stín Persepole“, zachycujícím období achajmenovské perské říše a jejího nejmocnějšího krále Dareia I. Román „Bratři ze Soluně“ (1995) přiblížil životní osudy moravských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. V další knize Herodes – Židovský král (1998, druhé vydání pod názvem Já, Herodes, 2005) se na známé postavě biblického krále pokusil o analýzu vzniku zla v lidském konání. Román „A stanu se králem“ (2001) se zabývá bojem mladého krále Zikmunda Lucemburského o uherský trůn, a v románě „Richenza“ přiblížil čtenářům postavu královny Alžběty Rejčky a její zápas s Eliškou Přemyslovnou. Poslední kniha „Mezi císařem a papežem“ (2006),se zabývá událostmi církevního koncilu v Kostnici, které jsou bezprostředně svázány s českými dějinami osobou mistra Jana Husa a následky jeho popravy. Odvrácená tvář moci – Zločiny českých králů (2008) Cti otce svého ale miluj ženu svou (2010); Ať zemře král (2013).. |
|||||
Zdroj: |
http://cs.wikipedia.org/…_Pol%C3%A1ch www.apolach.cz antoninpolach@yahoo.de |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Nový Hrozenkov | |||||
Místo úmrtí: | Uherský Ostroh | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Praha, Uherský Brod | |||||
Obory působení: | malíř akademický, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Dlouholetý prof.kreslení na G v Hranicích/28 let/, krajinář, autor četných pohledů na Hranice a okolí a několika scénických výprav pro bývalé Beskydské divadlo..Abs.AVU Praha v r. 1916. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU.I.Praha, 1947, S.400.;. |
|
||||||
Místo narození: | Nový Bydžov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, dramatik, grafik | |||||
Anotace: |
Syn spisovatele Josefa Jaroslava K. /1812 – 1886/. Stud. G v rodišti do r. 1887, pak v Praze. Externě navštěvoval malířskou akademii. Poté cestoval 8 let po Evropě a Orientu a živil se prodejem vlastních grafických prací. Po návratu do Prahy se věnoval ochotnickému i profes. divadlu. V roce 1913 se přestěhoval do Prostějova, kde pracoval jako městský úředník a byl činný na ochotnických scénách až do odchodu na frontu 1915. R. 1919 se stal režisérem a hercem Intimního divadla v Prostějově. Za gymnazijních. studií napsal drama „Pozdě“, hráno studenty při Husových oslavách v Praze. Další hry: Drama jedné noci/1924/, Chycené ptáče/1924/-hry dle diváckého vkusu. Drama " Ostrava"/1925/, vyjadřuje odpor proti válce. |
|||||
Zdroj: |
Starý, F.: Městský hřbitov v Prostějově.Prostějov 1931.S.41. ;Lexikon čes.literatury.2/II.Praha 1993.S.1018 – 1019 (uvádí jiné datum) |
|
||||||
Místo narození: | Nový Bydžov | |||||
Místo úmrtí: | Trutnov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | fotograf | |||||
Anotace: |
Od r. 1926 voják z povolání, nositel Čs. váleč. kříže 1939, od r. 1956 důchodce. Mistr SČKFA r. 1942, titul AFIAO r. 1972, člen ČKFA v Olomouci v letech 1935–1939. ; |
|||||
Zdroj: |
Horská, E.: Mestárnoucí Bedřich Máj.ČsF 33, 1982, č.2, S.56.; Československá amaterská fotografie 1945–1989.Katalog výstavy.Praha 1989, S.45.;. |
|
||||||
Místo narození: | Nový Bydžov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Ostrava, Zlín | |||||
Obory působení: | herec, režisér | |||||
Anotace: |
V letech 1948–51 angažmá v divadle Olomouc, v letech 1951–59 Divadlo pracujících Zlín, v letech 1959–65 Krajské oblastní divadlo v Olomouci, poté 20 let působil v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci od r. 1968. V letech 1965–68 Divadlo Za branou Praha, 1990–91 Divadlo na Vinohradech. Působil v mnoha filmech (např. Menzl: Rozmarné léto) a televizních pořadech různých žánrů. Do r. 1982 zákaz spolupráce s ČST a ' filmem. Držitel Ceny města Olomouce 1998 v oblasti divadla. a Ceny Olomouckého kraje, Zemřel v DD – Chválkovice. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo na přelomu 20. stol., Praha 1991, S.833–34.; ČBS XX. stol., 3. díl, Praha 1999; ; |
|
||||||
Místo narození: | Nový Bohumín | |||||
Místo úmrtí: | Vidnava | |||||
Místa pobytu: | Javorník, Řím (Itálie), Těšín | |||||
Obory působení: | filozof, kněz, pedagog | |||||
Anotace: |
Všeobecné vzdělání získal ve svém rodišti.Ve studiu pokračoval v Bílsku na c.k. státním gymnáziu a pak v Těšíně, kde r. 1911 maturoval. Poté odešel studovat do Říma na papežskou Gregoriánskou univerzitu. Během čtyřletého pobytu dosáhl titulu bakaláře a licenciáta a 14.7.1914 doktora filozofie. V roce 1915 odešel do Innsbrucku, kde po tříletém studiu teologie na místní univerzitě byl 26.6.1917 místním sídelním biskupem vysvěcen. Počátkem r.1918 se vrátil do Říma a na Gregoriánské univerzitě vykonal 22.6.1918 doktorskou zkoušku z teologie. Po návratu do Slezska byl jmenován kooperátorem ve farnosti Narození Panny Marie ve Starém Bohuníně. Vynikající znalec jazyků. Znal slovem i písmem češtinu, francouzštinu, italštinu, latinu, němčinu a polštinu. Dne 1.10.1920 byl jmenován profesorem dogmatiky a apologetiky při vidnavském kněžském semináři. V tomto období se začal psát deník, z něhož se dochovalo 12 sešitů v pozůstalosti od ledna 1945 di června 1960. Své příspěvky publikoval v seminárním časopise. V roce 1951 se na vlastní žádost vrátil do aktivní kněžské služby ve Vidnavě, kde byl kooperátorem a duchovním správcem řádových sester internovaných ve Vidnavě a Javorníku. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM,seš.3 (15.). Ostrava 2002. S. 32–33. |
|
||||||
Místo narození: | Nové Veselí | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hodonín, Hořice, Itálie, Olomouc, Praha, Příkazy, Svatobořice-Mistřín, Žďár nad Sázavou | |||||
Obory působení: | akademický sochař, medailér | |||||
Anotace: |
Do měšťanky chodil do Žďáru nad S. Tam už jeho velký výtvarný talent rozpoznali učitelé a doporučili rodičům dát chlapce na studia. V r. 1905 absolvoval Odbornou školu kamenickou v Hořovicích. V letech 1909–13 vystudoval AVU v Praze u prof. Myslbeka a Štursy, poté získal stipendium do Itálie, z níž se vrátil do Olomouce, kde se trvale usadil. 1913–1969 samostatný umělec. 1945–1959 předseda Svazu výtvar.umělců moravských SVUM. V letech 1917–18 spolu s malíři Adolfe Kašparem a Oldřichem Lasákem se podíleli na obnově výzdoby chrámu Panny Marie Sněžné. V r. 1917 mu byla udělena Cena města Prahy za plastiku Letec. Ve 20. letech vytvořil tzv.sochařskou galerii v Příkazech, ve 30.- 50. letech se věnoval tvorbě medailí, převážně portrétové slavných osobností, podobiznám v mramoru, drobným plastikám, monumentálním pracím-pomníky např. Jan Hus-Hranice, Palacký-Holice, Děvče z Vysočiny-Žďár nad Sázavou. Dále: výzdoba kostelů, řada pomníků v Olomouci, Dřevohosticích (1922), Hranicích, Fulneku a Bohumíně atd. Věnoval se též alegoricky motivované dekorativní plastice a restaurování kamenných plastik. Zasloužilý umělec r.1967. Stálá expozice děl v rodišti. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU, Praha 1947. S.257–258.; Vlastivědný sborník pro mládež župy olomoucké, roč. 4. 1927–1928. S. 38–42; Únorová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, č.2/2007.S.11; Lakosil, J.: Sochař J. Pelikán, Brno 1962;Mazur, Ludvík: Julius Pelikán. Život a dílo. Olomouc 1996. (Závěrečná práce distančního studia na FFUP v Olomouci.).; |
|
||||||
Místo narození: | Nové Sady | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Drahany, Niva, Otinoves, Prostějov, Rozstání | |||||
Obory působení: | pedagog, publicista, ředitel školy | |||||
Anotace: |
Ředitel školy, zv. " konzul Drahanska" . Pocházel z osady Březiny u Nových Sadů. Dlouhodobě působil jako řídící učitel v Otinovsi. Na Drahansku a Prostějovsku byl velmi známou osobností díky své rozsáhlé literární činnosti. Pravidelně publikoval své „Úvahy z vysočiny Drahanské“a v časopise „Hlasy z Hané“. Články publikoval i v časopise „Občan“. Zabýval se regionální historií, národopisem a řemeslnou tradicí. Proslul jako velmi společenský člověk. Roku 1885 založil v Otinovsi sbor dobrovolných hasičů a vlivem jeho osvěty vznikly sbory v Drahanech, Hartmanicích a Rozstání. Dlouhodobě působil v předsednictvu Pohorské župy. S velikou úctou o jeho práci píše Titus Krška v Kronice hasičů roku 1898.. |
|||||
Zdroj: |
Hrádek, J.: Konzul Drahanska.=Štafeta, 11, 1979, č.4, S.25–26.;. |
|||||
Poznámka: |
Březina (m.č. obce Nové Sady na Vyškovsku). Hartmanice (n. Niva) |
|
||||||
Místo narození: | Nové Město nad Metují | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Hranice | |||||
Obory působení: | autor memoárů, generál armády, učitel taktiky | |||||
Anotace: |
Armádní generál Karel Klapálek byl český voják, člen československých legií v Rusku. Od 30. 9. 1932 byl učitelem taktiky na Vojenské akademii v Hranicích. Po vzniku protektorátu vedl českobudějovickou pobočku Obrany národa, po jejím rozbití v květnu 1940 uprchl do zahraničí. Bojoval v řadách britských vojsk v Africe (mimo jiné při obraně Tobruku), v roce 1944 byl odeslán do SSSR a účastnil se karpatsko-dukelské operace. V dubnu 1945 jmenován velitelem 1. československého armádního sboru. V letech 1945–1950 vojenský velitel v Praze, poté jako politicky nespolehlivý propuštěn z armády, odsouzen ve vykonstruovaném procesu a vězněn. Později byl rehabilitován a 24. května 1968 dostal státní vyznamenání Hrdina ČSSR. Vydal knihu vzpomínek Ozvěny bojů. |
|||||
Zdroj: |
Hrabicovi, P.Z.: Muž, který velel mužům. Praha 1988. ČBS. Praha 1992. S. 315. Klapálek, K.: Ozvěny bojů. Praha 1987. Doslov. |
|
||||||
Místo narození: | Nové Město nad Metují | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | knihkupec, vydavatel | |||||
Anotace: |
V letech 1876–1878 pracoval v Praze v drogistické firmě, poté u obchodníka s cukrem a pak odešel ke strýci do učení ve Vídni. Ve strýcově filiálce v Olomouci se v roce 1883 vyučil knihkupcem. Dne 4. 12. 1884 zahájil svou vlastní knihkupeckou a nakladatelskou činnost otevřením českého knihkupectví v nynější Denisově ulici. Zpočátku vydával lidové knížky a populární kalendáře (Ječmínek), později středoškolské učebnice, krásnou literaturu, reprodukce obrazů, pohlednice a knihy ilustrované předními umělci. V roce 1898 založil a vydával oblíbenou Moravskoslezskou kroniku lidového čtení. Byl také organizátorem kulturního a společenského života v Olomouci, pořádal přednášky, koncerty i umělecké výstavy. Po 1. světové válce předal firmu svým synům, kteří pokračovali v jeho práci. .Pořádal přednášky, činný v Národní jednotě, pořádal koncerty.Dr.Arne Novák jej nazval moravským Krameriem. Z propagačních tisků Prombergrova nakladatelství se dovídáme, že roku 1907 se skládal jeho podnik z nakladatelství, knihkupectví a antikvariátu, půjčovny hudebnin, výtvarného salonu, prodejny obrazů a lišt. Dále nabízel obstarávání literatury německé, francouzské, anglické, ruské, srbské, polské a italské. Výtvarné umění je další významnou složkou Prombergrovy vydavatelské činnosti. Měl vlastní, kmenové výtvarníky, mezi ně patřil především Adolf Kašpar, kterého doslova objevil a také podporoval na studiích, dále Joža Uprka, Marie Gardavská, Hanuš Schwaiger, František Ondrúšek, Stanislav Lolek Vydával repodukce obrazů Josefa Mánesa, Jaroslava Augusty , Jaroslava Čermáka, Vojtěcha Hynaise, Alfonse Muchy ad. Většinu spolupracovníků z řad výtvarných umělců tvořili opět malíři čeští. Jeho umělecké pohlednice, národní typy lidové, byly současně cenným národopisným dokumentem. Dbal také na dobrou výtvarnou úroveň svých knih, i po této stránce bývaly jeho knihy vysoce oceňovány. Ceny v soutěžích získávaly pochopitelně i speciální výtvarné publikace, např. roku 1903 Ilustrovaný seznam obrazů. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1939, S.248–249.; Hanácké noviny, 8.2.1996, S.3. Písková, Milada: Živé tradice. Olomouc, KVM a VSMO 1983. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Nové Město na Moravě | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Praha | |||||
Obory působení: | akademik ČSAV, technik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1920 absolvoval gymnázium v Hranicích, kde byl jeho otec Emil Cigánek prvním ředitelem v letech 1912–1933. Profesor techniky v Bratislavě, od r. 1953 akademik SAV, od r. 1962 člen korespondent. ČSAV. Autor spisů: Elektrické stroje (1949), Stavba elektrických strojů (1958), Elektrické přístroje spínací, ochrané a řídící (1956). V roce 1970 laureát státní ceny. |
|||||
Zdroj: |
MČSE.I. Praha, Akademia 1984.S.687. (fotografie); Novotný, L.: Vypomínáme prof.ing. Ladislava Cigánka. Zpravodaj města Hranica lázně Teplice, 23, 1981, říjen, S.14–16.; |
|
||||||
Místo narození: | Nové Město na Moravě | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | grafik, kreslíř, literát, malíř, pedagog vysokoškolský, výtvarník | |||||
Anotace: |
V letech 1978 – 1983 vystud. Pedag. fakultu UP v Olomouci. Samostatně vystavoval v Klubu UP 1983, v Galerii pod podloubím r. 1986. Je označován za autora happeningů, land artových a body artových realizací, za performara, tvůrce vizuální poezie (včetně objektů), autorských knih, instalací, malíř, kreslíř, grafik v oblasti nových médií (digitální tisky), znám i jako literární tvůrce a zároveň vysokoškolský učitel. Působí na Katedře výtv. výchově PdF UP Olomouc v oboru Intermediální tvorba. |
|||||
Zdroj: |
Katalog Spolek olomouckých výtvarníků + hosté. Olomouc 1991. /foto/; Katalog. Brno 1991.Galerie mladých při MKS. Kresby. |
|||||
Poznámka: |
Doc. Vladimír Havlík |
|
||||||
Místo narození: | Nové Město na Moravě | |||||
Místa pobytu: | Karlovice, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník, majitel kin, učitel | |||||
Anotace: |
V Olomouci bydlel s rodiči od roku 1948, v roce 1959 maturoval na SGO a
poté absolvoval |
|||||
Zdroj: |
Pracovní list ze dne 3.9.1999. HŠ. Anketa: Kdy-kde-co v Olomouci 1994, č. 1. Videokazeta – regionální vysílání při české premiéře filmu Vojtěcha Jasného. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Nové Město na Moravě | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Karlovy Vary, Košice (SR), Olomouc, Ostrava, Praha, Ústí nad Labem | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební redaktor, rozhlasový pracovník, skladatel | |||||
Anotace: |
Syn skladatele a hudebního pedagoga Karla Konvalinky. Po maturitě na reálném gymnáziu v Brně v r. 1938, studoval brněnskou konzervatoř (skladba u Jaroslava Kvapila, dirigování u G. Arnoldiho, klavír u F. Schäfera), kde absolvoval r. 1943. Po působení v Göttingen nastoupil po válce na jednu sezónu jako korepetitor a dirigent do Divadla 5. května v Praze, odkud přešel do Ústí nad Labem, 1948–49 operním šéfem v Košicích a 1949–1951 šéfem Karlovarského symfonického orchestru. V letech 1951–54 dirigent Moravské filharmonie Olomouc. 1954–1976 hudební redaktor Čs. rozhlasu, Olomouc, Ostrava. 1972–76 šéf opery Divadla Oldřicha Stibora Olomouc. 1976–79 šéf opery ND Praha, 1980–85 ředitel vydavatelství Panton. Zasl. um. 1974. ;Hud. redaktor Čs. rozhlasu v Brně a Ostravě. Od 1. 2. 1984 v důchodu. Zasl. člen ND /1975/; V polovině let osmdesátých se odstěhoval do Brna. |
|||||
Zdroj: |
BIO-ČTK 17.11.1988.; Národní divadlo a jeho předchůdci., Praha, Academia 1988, S.236.; Janota, D.: Malá encyklopedie české opery, Praha, 1999., Gregor, V.: Hudební místopis Severomoravského kraje, Ostrava, 1987., ČBS XX.stol., 2.díl, Praha, 1999., BSSSM.,seš.3 (15.) Ostrava 2002. S. 76–77. V měsíci lednu si připomínáme…Kdy, kde , co v Olomouci, leden 2014. S.1. |
|
||||||
Místo narození: | Nové Město na Moravě | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Telč, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | historik, knihovník, pedagog vysokoškolský, právník, překladatel | |||||
Anotace: |
Narodil se jako osmé z devíti dětí písaře a právníka Jana Karla
Monseho a Anny Monse (rozené Moudrá). Po ukončení docházky ve škole
v Novém Městě pokračoval ve studiu na jezuitském gymnáziu v Telči. Po
čtyřech letech pak odešel do Prahy, kde studoval do r. 1754 na Filozofické
fakultě Univerzity Karlovy. Poté se vydal do Vídně, kde studoval na
Právnické fakultě Vídeňské univerzity. V roce 1762 obhájil svou
disertaci a stal se doktorem obojího práva. V roce 1764 se přestěhoval do
Olomouce, kde se stal advokátem při městském, konsistorním i manském
soudu. V roce 1768 pak přijal místo profesora veřejného, přirozeného a
lenního práva na olomoucké univerzitě a zároveň dále vykonával
advokátní praxi. Po smrti profesora J. A. Sommera v roce 1774 po něm na
nějakou dobu převzal přednášky římského a kanonického práva. Téhož
roku si také změnil jméno z Vít na Vratislav. Byl stoupencem osvícenských
myšlenek a ve svých přednáškách horlivě obhajoval Josefiánské reformy,
což vyvolávalo odpor teologů. V roce 1777 byl jmenován prefektem
olomoucké univerzitní knihovny pro světské obory. V roce 1778 byla
univerzita přesunuta do Brna a bylo ustaveno Právnické direktorium, jehož
ředitelem se stal Monse dekretem z konce roku 1779 byl on i Schanza zbaven
svých povinností vůči knihovně vzhledem k pracovnímu zaneprázdnění.
V roce 1780 byl jmenován rektorem univerzity a povýšen do šlechtického
stavu. V Brně začal Monse publikovat práce o historii Moravy, nyní již
německy. Když nejvýznamnější představitel osvícenství na Moravě Josef Monse
začal v roce 1773 používat jméno Vratislav, chtěl tím symbolicky
vyjádřit své životní heslo: „Vraťte starou slávu otčině“. V duchu
tohoto hesla se zaníceně věnoval výzkumu historie Moravy a spolu se svými
druhy (J. V. Zlobický, F. J. Schwoy, A. Pilař) objevoval a oživoval slavnou
minulost země. Inspirován činností českých vědců z pražské Učené
společnosti, jejímž byl členem, napsal a v roce 1779 vydal sbírku
životopisů moravských biskupů a v letech 1785–88 své hlavní dílo,
dvousvazkové Politické dějiny země moravské. Monse byl ve své době
největším znalcem moravského práva a publikoval také mnoho prací
z tohoto oboru. Své vědecké práce psal latinsky. Po vzoru svého přítele
J. Dobrovského vydával od roku 1789 německy psaný literární a vědecký
měsíčník Moravský magazín. Jako osvícenec chtěl také poučovat lid, a
napsal proto (podle cizích předloh) česky dvě populární knihy,
zabývající se zdravotnickou osvětou a bojem proti pověrám. Autor učebnice dějepisu. Psal především latinsky a německy, ale i česky. Byl moravským vlastencem. |
|||||
Zdroj: |
OSN, 17. díl. Praha 1901, S. 564–565. ;
SCK -Slovník českých knihovníků. |
|||||
Poznámka: |
Prof. JUDr. Phil.Dr. Josef Vratislav Monse |
|
||||||
Místo narození: | Nové Dvory | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Odborný učitel dívčí městské školy K. Světlé v Přerově. Do první světové války narukoval jako vojín 13. zem. pěšího pluku. Zajat: 18. 11. 1914, Krivoplaty. Přihlášení do legií: 6. 4. 1917, Urjupina, Don. Do čs. legie v Rusku zařazen 20. 10. 1917, 7. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích 3. 11. 1920, poslední útvar: 7. střelecký pluk, četař. Demobilizován. Popraven v prvním stanném právu pro pomoc výsadku s označením S-1/R, ze Sovětského svazu pod vedením Bohuslava Němce, kterého před válkou učil. Zpopelněn v Krematoriu města Brna 25. října 1941. |
|||||
Zdroj: |
Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945. Brno 1947.S.24. Encyklopedie města Brna. |
|
||||||
Místo narození: | Nové Dvory | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Hamburk (Německo), Kaliningrad (Rusko), Milán (Itálie), Olomouc | |||||
Obory působení: | operní pěvec | |||||
Anotace: |
Narozen v Nových Dvorech u Kutné Hory. Studoval obchodní akademii a věnoval se zpěvu.. V letech 1921–22 studoval na vysoké hudební škole v Berlíně, dva roky působil v Kaliningradu a další rok v Berlíně, kde v roce 1925 absolvoval. Pak působil v Lubeku u divadla v roce 1928–1929, v Miláně a 1930–1932 v Hamburku. V roce 1933 se vrátil do vlasti a trvale zakotvil v r. 1934 v Olomouci, kde působil do r. 1960. Na odpočinek odešel do Prahy. |
|||||
Zdroj: |
Přehled čs.divadel.Praha 1958.S.160.;. Československý hudební slovník.1.díl.Praha 1963. S.778.; |
|
||||||
Místo narození: | Nové Dvory | |||||
Místo úmrtí: | Příbram | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Zlín | |||||
Obory působení: | divadelní režisér | |||||
Anotace: |
1948–1958 ve Zlíně, 1959–1974 v Olomouci, od r. 1976 režisér v Příbrami. |
|||||
Zdroj: |
Československý biografický slovník.Praha 1992.S.674.;. ' |