Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Moravský Beroun | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | šachový skladatel | |||||
Anotace: |
Prvotinu uveřejnil v r. 1970. Složil víc jak 50 studií. Ve skladatelských soutěžích zejména v zahraničí získal 3 ceny a asi 16 vyznamenání. V letech 1980–83 redaktorem Studiové části Československého šachu, rubr. Šachové umění. Od r. 1991 dosud redaktorem Československého šachového bulletinu, až do jeho zániku v roce 1996, od 1998 se podílel na tvorbě časopisu Šachová skladba. Je též autorem publikace Studie kontra partie. Zemřel v léčebně OLUNG v Moravském Berouně. |
|||||
Zdroj: |
Malá encyklopedie šachu.Praha, Olympia 1989.S.376.;. http://www.vlasak.biz/evcstud.htm http://otavinka.blog.cz/…an-sevcik-75 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Stavenice | |||||
Místo úmrtí: | Moravský Beroun | |||||
Místa pobytu: | Brno, Mladeč, Olomouc, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | botanik, přírodovědec, skauting, spisovatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Od útlého dětství žil v Olomouci, kde v roce 1940 maturoval na Slovanském gymnáziu. Poté studoval přírodní vědy na univerzitě v Brně, kde promoval v roce 1947. Po vojně nastoupil na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty UP, kde působil tři roky a pak přešel do vlastivědného muzea .- tehdejšího „Studijního a lidovýchovného ústavu kraje Olomouckého“. Zasloužil se o odborné uspořádání sbírek, o modernizaci muzeí, značnou pozornost věnoval rostlinnému porostu v Mladči, redigoval Zprávy VMO, zasloužil se o obnovení Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. Externě přednášel na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Byl členem mezinárodní organizace muzeí ICOM při UNESCO a místopředsedou krajského odboru České botanické společnosti při ČSAV. Věhlasný botanik byl znám také z televizního pořadu ostravského studia „ Lovy beze zbraní“, kde se uplatnil nejen jako účinkující, ale byl též spoluautorem.. Vynikající znalec přírody byl od mládí aktivním členem skautského hnutí. Ke skautské činnosti se mohl svobodně vrátit až po roce 1989 , kdy pracoval s mládeží. Hojně publikoval v odborném a vlastivědném tisku, jako např. Zprávy Krajského vlastivědného muzea, sborník Středisko, opavský Časopis slezského muzea, prostějovská Štafeta, Kdy-kde-co v Olomouci aj. Milovníkům přírody a skautským činovníkům odkázal čtyři svazky pohádek o květinkách, které vyšly v roce 1992 s názvem „Pohádky lesní moudrosti“. Bratr „Bob“ (jak byl nazýván nejen skauty, ale i přírodovědci), byl nejznámějším botanikem na Moravě a svému povolání se věnoval celým srdcem. |
|||||
Zdroj: |
Hlůza,B.: RNDr. Bohumil Šula – 65 let. Zpravodaj VSMO 1985,
č.21–22,
|
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Mikulov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | jazykovědec, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen ve Vsisku (n.m.č. Velký Týnec). |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Malá galerie nejen rodáků. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S. 73–74. |
|
||||||
Místo narození: | Úsov | |||||
Místo úmrtí: | Mohelnice | |||||
Místa pobytu: | Líšnice, Loštice, Moravičany, Palonín, Šumperk | |||||
Obory působení: | archeolog amatér, frézař | |||||
Anotace: |
Od mládí projevoval zájem o archeologickou historii svého rodiště. V roce 1951 se přestěhoval do Mohelnice, kde pracoval v podniku MEZ (dnes Siemnes) jako frézař. Ve volném čase se jeho koníček ještě více projevil. Začal spolupracovat s významnými archeology. V Mohelnici spolupracoval v letech 1953–1971 s PhDr. Rudolfem Tichým, CSc. (1924–1993), poté od r. 1959 s PhDr. Jindrou Nekvasilem, CSc. (1926–2009) v Moravičanech a od r. 1969 s Dr. Vladimírem Gošem v Lošticích. Zachraňoval nálezy na Mohelnicku, objevil řadu lokalit a podílel se na vzniku muzejní expozice v mohelnickém muzeu. V první polovině devadesátých let , již nemocen se pustil do archeologického průzkumu kostela Všech svatých ve Vyšehorkách (n.m.č. Líšnice), který zakončil odbornou studií. Všechny sběry vykonával ve volném čase a bez nároku na jakoukoliv odměnu. Spolupracoval s odborníky z archeologického ústavu na výzkumech v Mohelnici, Moravičanech a sám provedl výzkumy v Paloníně, Lošticích, v biskupském hrádku v Mohelnici a ve Vyšehorském kostele. V roce 2005 mu byla odhalena pamětní deska na nádvoří mohelnického muzea. Výrazně ovlivnil i mladého archeologa Karla Faltýnka. |
|||||
Zdroj: |
Faltýnek, Karel: Vzpomínka na pana Vladimíra Kapla. In.: Archeologie Moravy a Slezska, 5 ,2005. S.87 –89.; Goš, Vladimír: Vladimír Kapl – zemřel archeolog amatér (16.5.1926–30.1.1999). In.: Pravěk. Nová řada 1999, č. 1. S.471.; Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S.277.; Kaplová, Alžběta: Archeologické výzkumy V. Kapla https://is.muni.cz/…Diplomka.pdf |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Jabloné v Podještědí | |||||
Místo úmrtí: | Mnichov (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Bruntál, Drážďany (Německo), Frankfurt nad Mohanem, Krnov, Nové Město nad Metují, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | archivář, pedagog vysokoškolský, Řád německých rytířů, ředitel muzea | |||||
Anotace: |
Rodina žila v Novém Městě nad Metují. Po záboru Sudet odešla rodina do Drážďan a vrátila se do vlasti až po roce 1945, kde maturoval na gymnáziu. Poté odešel studovat němčinu a historii na FFUP v Olomouci od r. 1951. Ve své diplomové práci se zabýval Řádem německých rytířů na severní Moravě a ve Slezsku. Po promoci odešel v létě 1956 na umístěnku na ONV Bruntál, kde vedl muzeum.Spravoval též muzeum v Krnově. Funkci ředitele zastával až do roku 1967, kdy vážně onemocněl. Po léčení odešel do Okresního archivu v Krnově. V prosinci 1968 emigroval. Zprvu pracoval v archivu Řádu německých rytířů ve Vídni a pak odešel na univerzitu ve Frankfurtu nad Mohanem, kde se habilitoval jako doc. Pohřben do rodinné hrobky v Krnově. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada,č.1.(13.) Ostrava 2000. S. 112. |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Viktor Weiser |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Mnichov (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | rozhlasový pracovník | |||||
Anotace: |
Po studiích na FFMU v Brně se zapojil do katolické mládeže a pracoval v jejím vedení. při likvidaci této skupiny byl na něj vydán zatykač. Byl předem varován v rodišti a stačil utéci přes Brno do Rakouska. Později odešel do Německa, kde se přihlásil v redakci SE v Mnichově. Stal se jazykovým korektorem českých pořadů, později byl zástupcem ředitele a vedoucím vnitropolitického vysílání. Vystupoval pod jménem Martin Zemek. Po listopadu 1989 rád jezdil do rodného kraje. Vracel se do Olomouce, přednášel na UP a účastnil se různých sympozií a konferenci. Přátelil se s Janem Čepem. |
|||||
Zdroj: |
Kopecká-Valeská, Olga: Nekrolog rádia Svobodné Evropa dne 27.10.1995. Vychodil, Ladislav: K nedožité sedmdesátce PhDr. Mirka Podivínského.-In: Náměšť na Hané a okolí.1995, č.8, prosinec. ' |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Mnichov (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Mnichov, Olomouc, Ostrava | |||||
Obory působení: | básník, písničkář | |||||
Anotace: |
Pocházel z Kroměříže, kde se narodil 1944 a ve městě pobýval do roku 1957. Jeho otec i dědeček byli knihtiskaři, ale v 50. letech byla jejich tiskárna komunisty zlikvidována a rodinu pořád stěhovali. Karel chtěl být hrnčířem po pradědečkovi, a proto odešel studovat do Bechyně na keramickou průmyslovku, kde absolvoval v roce 1962. Posléze se ale cele oddal hudbě a poezii. V letech 1965–1967 pobýval v Olomouci, kde v DEX klubu prezentoval své nové skladby a ukázal i své výtvarné schopnosti. V té době pobýval u Pogodů na Vídeňské ulici. Pak pracoval v Teplicích, kde byl členem Divadýlka pro známý a v roce 1966 poprvé nahrával v Čs. rozhlasu v Ostravě. Pak se přestěhoval do Prahy, kde účinkoval ve studentských klubech. Jeden z nejvýznamnějších představitelů českého protestsongu v letech 1968–1989. Písně si sám psal, v jeho repertoáru byly jak krátké úderné pamfletické písně, tak delší poetické a melancholické skladby. První deska byla vydána půl roku po invazi sovětských tanků, přičemž titulní písnička Bratříčku, zavírej vrátka vznikla údajně naprosto spontánně v noci 22. srpna 1968, jako okamžitá reakce na vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Karel Kryl emigroval z Československa 9. září 1969 a usadil se v německém Mnichově. V roce 1975 se po půldruhém roce manželství rozvedl se svou první ženou. Spolupracoval s redakcí Svobodné Evropy, nejprve externě, od roku 1983 jak zaměstnanec. Po listopadu 1989 se usadil několik měsíců v Praze a jezdil po Československu se svými písničkami. Dne 17. 1. 1990 mu byla udělena Cena Jana Zahradníčka pro rok 1989 za českou poezii. S Karel Krylem jsem se osobně sešla v Národní knihovně v Praze, kde přebíral dne 19.2. 1992 cenu za Kníšku a nechala jsem si ji podepsat i s věnováním pro syna, k narozeninám. Karel Kryl je držitelem stříbrné pamětní medaile Univerzity Karlovy za přínos pro duchovní rozvoj a morální podporu národa in memoriam (1994), byl oceněn Cenou Františka Kriegla (1995) a cenou české Gramy (Síň slávy – 1995) a 28. října 1995 mu prezident Václav Havel udělil in memoriam medaili Za zásluhy II. stupně. V mnoha městech jsou pamětní desky na tuto osobnost. Z iniciativy ministra kultury Pavla Dostála byla dne 20. 10. 2004 odhalena pamětní deska na budově Domu armády v Olomouci, na paměť působení v DEX klubu, na Tř. 1. máje 821/3. |
|||||
Zdroj: |
ČBS. Praha, 1992, S.372.; Vavříny literatury, Praha 1990, S.230 – 231. Přesahy – TL březen 2024. Historie. Výročí na březen střední Moravy. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Moravský Beroun | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | hudebník, klavírista | |||||
Anotace: |
Bratr Oldřicha Halmy. Studoval gymnázium v Olomouci, v Žerotíně žákem R. Hanische. 1940–1942 v Olomouci členem Moravského klavírního tria, od r. 1942 v Praze. Koncertní mistr Symfonického orchestru Československého rozhlasu Praha. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník, sv.1., P., SHV 1963, S.394. Kmoníčková, Eva: V roce 1994 zemřeli.Brno 1995, S.48. |
|
||||||
Místo narození: | Krásensko | |||||
Místo úmrtí: | Moravičany | |||||
Místa pobytu: | Moravičany, Zábřeh | |||||
Obory působení: | folklorist, kněz, odborný publicista | |||||
Anotace: |
Narozen na Vyškovsku. Sběratel zvyků z Moravičan, založil vlastivědný kroužek. Sběratel lid. a kramářských písní. Publikoval do SM, Vesnických novin. Autor 2 svazků Dějiny Moravičan. Uměl připravovat zlatou medovinu. Pomáhal amatérským archeologům a uchovával menší nálezy na faře v letech 1942–1993. |
|||||
Zdroj: |
Lang, A. : Jubileum. SM, 1969, sv. 18, S. 72–73. ;Úmrtní parte. Kaplová, A. : Archeologické výzkumy Vladimíra Kapla. Brno MU 2011. ' |
|
||||||
Místo narození: | Ratíškovice | |||||
Místo úmrtí: | Münster (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hodonín, Olomouc, Uherské Hradiště, Velehrad | |||||
Obory působení: | etnolog, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium ve Velehradě a v Uherském Hradišti. V letech 1953–1958 studoval FFMU v Brně, obor hudební výchova a národopis.docent slovanské etnografie. Profesorem jmenován v roce 1990 pro obor evropský národopis, 1991 DrSc. Pracoval v muzeu Hodonín v letech 1958–1960 a 1961–1992 na FFMU Brno. Prof. MU Brno, obor etnologie. Zabýval se též Hanou. Přítomen na odborné konferenci Lidová kultura na Hané v Olomouci.. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo .Praha 1991.S.214.;Nekrolog LD, 29.5.1992, S.5.;. |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. Václav Frolec, DrSc. (Osobně znám, čtenářem regionálního
oddělení Okresní knihovny v Olomouci |
|
||||||
Místo narození: | Hvozd | |||||
Místo úmrtí: | Město Albrechtice | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Rýmařov, Velehrad, Vidnava | |||||
Obory působení: | arcibiskup olomoucký, církevní hodnostář | |||||
Anotace: |
Narozen ve Vojtěchově (n.m.č. Hvozdu, farnost Luká) 26.7.1989 jmenován biskupem-apoštolským administrátorem v Olomouci, 21.12.1989 jmenován papežem Janem Pavlem II.olomouc.arcibiskupem a metropolitou moravským.Slavnostní intronizace msgre dr.F.Vaňáka-13.3.1990 v Olomouci.Pohřben na Sv.Hostýně. |
|||||
Zdroj: |
Smejkal Bohuslav: Olomouc opět sídlem arcibiskupa, metropolity
moravského.=Středisko, sborník VSMO, 70–71, 1987–88, S.172., Jubileum
olomouckého arcibiskupa.=Moravskoslezská orlice 1991, č.25, S.5.; sjl:
Zemřel třináctý olomoucký arcibiskup.=Kdy-kde-co v Olomouci, 1991,
říjen, S.7–8.; |
|||||
Poznámka: |
Msgr. ThDr. František Vaňák |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Jaroměřice | |||||
Místo úmrtí: | Moravská Třebová | |||||
Místa pobytu: | Jevíčko, Kroměříž, Olomouc, Šternberk, Šumvald, Vranová Lhota | |||||
Obory působení: | kněz, vlastivědný publicista | |||||
Anotace: |
Studoval reálku v Jevíčku, zkoušky z latiny skládal v Kroměříži. Teologii vystudoval v Olomouci, kde nyl 5.7.1934 vysvěcen. Poté působil jako kaplan v Šumvaldu do 1. 8. 1935, ve Šternberku do 1.4.1938 a v Olomouci u sv. Michala. Od 2.12. 1938 působil ve Vranové Lhotě, kde zůstal pak i na odpočinku až do své smrti. Pohžben byl v rodinné hrobce v rodišti. Mj. pracoval v zahrádkářském spolku a konal přednášky a besedy. Znalec moravské vlastivědy. |
|||||
Zdroj: |
Pinkava, Jaroslav: Za panem Františkem Markem. Trnaváček 1990, listopad, č.3. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Mníšek pod Brdy | |||||
Obory působení: | malířka | |||||
Anotace: |
Absolvovala střední školu pro dentisty. V tomto oboru pracovala až do narození dětí. K tvorbě ji povzbuzoval syn Bohumil (sochař). Začala tvořit po své čtyřicítce, poté, co se u ní začaly objevovat deprese. Její produkce je značná. Vystavovat začala nejprve doma od roku 1964, kdy pořádala Dny otevřených dveří. V Olomouci v Muzeu umění v roce 1998. Její díla jsou v majetku mnoha významných sbírek soukromých a veřejných, především v zahraničí. |
|||||
Zdroj: |
Umělci čistého srdce. Muzeum umění, Olomouc 2001, S. 89; |
|
||||||
Místo narození: | Bludov | |||||
Místo úmrtí: | Monterey (Kalifornie) | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Hranice, Praha, Šumperk | |||||
Obory působení: | důstojník | |||||
Anotace: |
Roku 1929 absolvoval reálku v Šumperku a v roce 1934 Vojenskou akademii v Hranicích. Až do rozpuštění čs. armády (březen 1939) byl důstojníkem čs. armády (Bratislava), potom až do začátku prosince byl příslušníkem vojenské ilegální organizace v Praze. Od konce roku 1939 příslušník čs. zahraničního vojska ve Francii (od 12.4.1940; velitel dělostřelecké baterie), po vylodění v Anglii (7.7.1940), velitel protiletadlové baterie, po ukončení náletů na Anglii absolvoval „Polskou válečnou školu“ s paradesantním výcvikem (1942–43; Peebles ve Skotsku). Potom byl převelen do SSSR, dorazil tam 12. listopadu 1943. Od 9.1. do 30.4.1944 vedl výcvik 2. čs. sam. paradesantní brigády (Jefremovo), o počtu asi 2800 parašutistů. Od 10. června 1944 již jako náčelník štábu vedl další výcvik parabrigády u města Proskurov (viz jeho fotografie v knize „Vojenské dějiny Československa“, str. 373), se kterou (11.-19.9.1944) se účastnil těžkých bojů „u Dukly“, na polské straně (prostor mezi Krosnem a Sanokem). Potom od 20.9. do 6.10.1944 byl ve štábu čs. armádního sboru, v noci 6.10.1944 byl s generálem Viestem vysazen na letiště „Tri duby“ na pomoc SNP. Po vojenské porážce povstání a po ústupu do hor, byl 30.11.1944 u Horní Lehoty těžce zraněn. Potom až do osvobození (8.3.1945) byl ilegálně, pod cizím jménem léčen v nemocnici v Podbrezové. Za aktivní účast ve 2.světové válce byl vyznamenán: Prezidentem E. Benešem (za uznání bojových zásluh, za osobní
statečnost před nepřítelem, za uznání vynikajících vojenských činů
mimo boj): „Československým válečným křížem 1939“ (třikrát;
v období srpen 1945-leden 1946), medailí „Za chrabrost“ (dvakrát;
v období srpen-září 1945) a medailí „Za zásluhy I. stupně“
(červenec 1945). |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava, 1995.S.51–52.; Biografii zpracoval MVDr. Josef Hlásný, CSc. – http://www.bludov.cz/…-Hlasny.html http://www.bludov.cz/…/B-04-10.pdf |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Mnichov (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Praha | |||||
Obory působení: | hudebník jazzový | |||||
Anotace: |
Maturoval na SVVŠ v Olomouci-Hodolanech, poté studoval VŠElektrotechnickou v Brně, V roce 1961 založil 16 členný amat. soubor jazz. 1962 začal spoluúčinkovat s L. Švábenským, vlast. kvarteto vytvořilv době ZVS, 1967 2. místo v mezinár. soutěži solistů. Působil v Praze v Tesla Hloubětín. Od r. 1969 prof. hudebník. |
|||||
Zdroj: |
Matzner: Encyklopedie jazzu…III.Praha 1990, S.549.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vilémov | |||||
Místo úmrtí: | Mohelnice | |||||
Místa pobytu: | Dolní Kounice, Litovel, Mohelnice, Náměšť na Hané, Rožnov pod Radhoštěm, Vysoké Tatry (SR), Wroclav (Polsko) | |||||
Obory působení: | fotograf | |||||
Anotace: |
Začal studovat na gymnáziu v Litovli, ale studia nedokončil a vyučil se v obchodě pa Rudolfa v Litovli jako drogista. Do začátku 2. světové války pracoval v mnoha drogistických prodejnách. Dostal se do kontaktu s fotografováním, které se pro něj stalo celoživotním koníčkem. Přátelil se s cestovatelem L.M.Pařízkem. Po vypuknutí světové války byl totálně nasazený v polské Wroclavi, kde strávil 5 let a pracoval u neměckého drogisty Maxa Kacheho. Tady začal aktivně fotografovat městské památky. V laboratoři taky zpracovával různé fotografie na památku z vojny. Začátkem roku 1945 se mu podařilo utéci a schovával se pak u svého strýce v Dolních Kounicích u Brna. Po osvobození v r. 1945 se vrátil domů. V r. 1945 se potkal s malířem Hugo Šilberským, s kterým se přátelil až do konce života. Jezdili po kraji, navštívili několikrát Bouzov, Náměšť na Hané, několikrát společně pobývali ve Vysokých Tatrách. Společně přispěli svojí tvorbou do knihy k dějinám Mohelnice. V roce 1947 se Jaroslav Koupil oženil a v r. 1948 se mu narodil syn Jaroslav, který nyní působí v Hradci Králové jako lékař. Fotograf se podílel též na dokumentaci města Mohelnice, činností pro místní muzeum ap. Fotografie publikoval v časopisech Svět v obrazech, Květy, Svět motorů. Účastnil se též fotografických výstav doma i v zahraničí (Polsko, Maďarsko, NDR). Rád fotografoval též folkór a to v Náměšti na Hané, Rožnově pod R. a ve Strážnici. Přátelil se též s básníkem Martinem Strouhalem ad. Byl dlouholetým členem Klubu přátel výtvarného umění v Mohelnici. |
|||||
Zdroj: |
Šilberský, Aleš: Vysoké Tatry štetcom a objektivom. Bratislava 2007. S. 23. |
|
||||||
Místo narození: | Čejkovice | |||||
Místo úmrtí: | Moravec | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Kyjov, Olomouc | |||||
Obory působení: | filozof, kněz, prozaik, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Po studiích na gymnáziu v Kyjově a na klasickém gymnáziu v Brně (1914) byl přijat do kněžského semináře v Brně (1914–18) a po jeho úspěšném absolvování byl 5. 7. 1918 vysvěcen na kněze (potřeboval k tomu biskupský souhlas, protože ještě nedosáhl předepsaných 24 let života). Nastoupil nejprve do duchovní správy (v l. 1918–26 působil jako kaplan v Tuřanech u Brna, Loděnicích, Brně-Zábrdovicích), poté se na doporučení představených rozhodl pro pedagogickou službu. Od r. 1919 členem Družiny literární a umělecké v Olomouci. Po složení předepsaných zkoušek získal v r. 1926 profesorskou způsobilost pro gymnázia. Kromě náboženství vyučoval filozofii, němčinu, francouzštinu, a to na českém gymnáziu v Jihlavě (1926–41), po jeho zrušení v Brně-Králově Poli (1941–46) a poté v Brně-Husovicích (1946–53); mimo to působil v l. 1949–50 jako docent sociologie na Teologickém ústavu v Brně. Soustavnou pozornost věnoval náboženské vzdělávací práci mezi studenty. Redigoval časopis Museum, který tiskli rajhradští benediktini (1917–18), studentský katolický měsíčník Jitro (1932–42) a Úsvit (1946–49), řídil knižnici Duchovní orientace v edici Akord a edici Orientace. Byl v redakčním kruhu měsíčníku Akord („list pro kulturní syntézu“), který vydával Spolek katolických studentů v Brně. Pořádal prázdninové tábory katolických středoškoláků, přednášel na Akademických týdnech organizovaných M. Habáněm( např. na Svatém Kopečku u Olomouce ,n.m.č. Olomouce). V l. 1954–55 a 1959–60 byl protiprávně vězněn (k tomuto období se vrací v knize Z deníku marnosti, 1993). R. 1969 mu TF v Olomouci udělila čestný doktorát teologie. Zemřel v kněžském domově v Moravci, kde pobýval 16 měsíců. |
|||||
Zdroj: |
Dobešová-Benešová,, M.: Vzácná osobnost. In: Od hradské cesty 1991–1992. S.71.; Rotrekl, Z.: Dominik Pecka. In: Skrytá tvář české literatury. 1991.; Poselství. Družina literární a umělecká 1913–1938. Olomouc 1938.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Mongolsko | |||||
Místa pobytu: | Brno, Brodek u Přerova, Hranice, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | lékař, neurolog, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Pocházel z rodiny obchodníka. V roce 1933 maturoval na reálném gymnáziu v Zábřehu. Poté začal studovat Lékařskou fakultu MU v Brně, ale studia nedokončil v důsledku uzavření VŠ nacisty v listopadu 1939. Od prosince do března 1940 pracoval jako lékárenský laborant v Hranicích, poté 1940–1941 jako praktikant na interním oddělení nemocnice v Hranicích. Od května 1941 do října 1945 byl zaměstnán v lékárně PhMr. K. Neškudky (otce své budoucí ženy Zdenky) v Brodku u Přerova.Studium medicíny definitivně ukončil v červenci 1945. Po vojenské službě nastoupil v dubnu 1946 jako ústavní lékař do sanatoria pro nervové choroby v Praze- Bubeneč, kde setrval do září 1948. (1945–1946 si doplnil vzdělání studiem na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, a v září 1946 byl promován magistrem farmacie. V prosinci 1948 nastoupil jako asistent na Neurologickou kliniku LF UP v Olomouci. R.1951 se stal zástupcem přednosty a v této funkci setrval po celou dobu svého působení na UP v Olomouci.V období od října 1969 – srpna 1971 byl pověřen vedením kliniky (zastupoval přednostu kliniky Jaromíra Hrbka po dobu jeho funkce ministrem školství ČSR). V květnu 1955 jmenován docentem neurologie, 1964 udělena hodnost kandidáta věd a v listopadu 1968 jmenován mimořádným profesorem v oboru neurologie. Do starobního důchodu odešel v říjnu 1979. Krátce na to přijal účast v geologické expedici v Mongolsku a během ní zahynul i se svou manželkou při letecké havárii. Ve své práci se soustředil na problematiku chorob páteře, jejich léčbu a operační indikaci, léčbu mozkových nádorů a choroby svalů. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973.S.319.;.Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk, OVM 2001. S.57. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2. Ostrava 2001. S. 92–93. |
|||||
Poznámka: |
Prof. MUDr., PhMr. František Mikula, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Hodonín | |||||
Místo úmrtí: | Moravský Beroun | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | architekt, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Absolvent České reálky v Olomouci r.1909, studoval techniku v Brně.V r. 1919 se stává členem Národopisné společnosti československé. r.1920 prac.na staveb.úřadě v Olomouci, od r. 1928 člen VSMO, od r. 1937 jeho předseda.Znalec olom.staveb.památek a hanác.lid.stavitelství.Napsal na 300 článků, brožur a knih.Zemřel v M.Berouně v nemocnici. . |
|||||
Zdroj: |
Machytka, L.: ..ZVÚO 1963, č.108, s.24–29.;ZVÚO 1968, č.137, S..22–24.; ZVÚO 1978, č.194, S.26–27.;
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?1975–1979.Praha 1979, S.83–84.; |
|
||||||
Místo narození: | Kelč | |||||
Místo úmrtí: | Maria Plan (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Konice, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, varhaník | |||||
Anotace: |
Po studiích bohoslovecké fakulty v Olomouci, ordinován 2.4.1933. Poté kaplanoval na Olomoucku, později farářem v Konici kde do roku 1945. V r. 1948 odešel do exilu. Působil v Rakousku jako varhaník. |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva Arcidiecéze olomoucké. Olomouc 1949. S. 228.; Pejskar, Jožka: Poslední pocta.vl.n.1989, sv.2.,S.20.;Hanácké noviny, 13.4.1996, S.10., . |
|
||||||
Místo narození: | Věrovany | |||||
Místo úmrtí: | Moravský Beroun | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | malíř, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narodil se ve Věrovanech. Studoval umělecko-průmyslovou školu v Praze, pak pedagog v Praze. Po první sv. válce 1921 se stal profesorem kreslení a rýsování na České státní reálce. Měl vliv na celou řadu olomouckých výtvarníků např. Aljo Berana, Slavoje Kovaříka, Ing. Hynek a další. Pracoval s olejem a akvarelem. Náměty venkov a Olomouc. Zemřel v Interní léčebně pro dlouhodobě nemocné v Moravském Berouně. |
|||||
Zdroj: |
Region Věrovany. 3/2000. |
|
||||||
Místo narození: | Bludov | |||||
Místo úmrtí: | Montréal | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Litovel, Náchod, Praha, Šumperk | |||||
Obory působení: | právník | |||||
Anotace: |
Studoval na reálném gymnáziu v Litovli, po maturitě začal studovat na KU v Praze. Poté získal místo advokátního koncipienta v Šumperku, Českých Budějovicích a Náchodě, tam si počase otevřel i vlastní advokátní kancelář. Mnoho času věnoval činnosti Dělnické akdemie. Zapojil se do ilegálního odbojového hnutí. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.2.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.66–67.; |
|
||||||
Místo narození: | Tišnov | |||||
Místo úmrtí: | Moravský Beroun | |||||
Místa pobytu: | Brno, Krnov, Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | lesní inženýr, odborný spisovatel, vodohospodář | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině soudního úředníka. Studoval na české reálce v Brně, kde maturoval r. 1924. R. 1932 dokončil studia na Lesnické fakultě VŠ zemědělské v Brně. Od r. 1927 byl zaměstnán (kvůli smrti otce) jako smluvní zaměstnanec u stavební firmy na hrazení bystřin. Zprvu působil v Tišnově a od r. 1931 v Brně, kde zůstal až do r. 1943. Pak byl nasazen na nucené práce jako dělník v Rakousku, později v Horním Slezsku, odkud utekl v únoru 1945. V září 1945 byl zaměstnán v Šumperku ve Správě hrazení bystřin. 1949–1950 byl jmenován ředitelem Závodu lesnicko technologické meliorace v Šumperku a r. 1958 přešel do Olomouce, kde se stal ředitelem Lesostaveb. Po roce 1962 pracoval u Státních lesů v Krnově, kde do r. 1970. Publikoval v odborném tisku, za pobytu v Olomouci ve Stráži lidu. Část jeho pozůstalosti v SOKA Šumperk. |
|||||
Zdroj: |
Opustil nás F.S. ing. In: Severní Morava,25, 1973. S. 70–73. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2 (14.).Ostrava 2001. S. 120–121. |
|||||
Poznámka: |
Ing. František Sokol, CSc.(1967) |
|
||||||
Místo narození: | Oldřichov | |||||
Místo úmrtí: | Mnichovice | |||||
Obory působení: | agronom | |||||
Anotace: |
Vedoucí šlechtitelských stanic, věnoval se šlechtění obilovin a brambor, v.r.1954 vyšla jeho kniha " Pěstováním topinambur zvyšujeme krmivovou základnu". |
|||||
Zdroj: |
SOKA Přerov, duben 1994.;. |