Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Ždánice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bučovice, Olomouc, Prostějov, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | literát, ředitel gymnázia, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Do školy chodil v Bučovicích. V Olomouci působil od r. 1864, prof. na němec. gymnáziu, poté hlavním učitelem učitel. ústavu v Olomouci, od 1878–1880 ředitel reálky v Prostějově, v letech 1880–1884 opět v Olomouci. Od r. 1884 byl ředitelem gymnázia v Uherském Hradišti. Zakladatel Matice školské v Olomouci. Literárně činný. Hojně publikoval v časopisu Komenský. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.179–180.;. |
|
||||||
Místo narození: | Žatec | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Litoměřice, Lovosice, Olomouc, Praha, Třebenice | |||||
Obory působení: | básník, lékař, spisovatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Dětství a mládí prožil v Praze. Studoval gymnázium v Libni a už za studií psal básně pod různými pseudonymy. Vychován byl ve dvojjazyčném, česko – německém prostředí. Teprve po 2. světové válce mohl absolvovat lékařskou fakultu Karlovy univerzity. V té době se rodiče přestěhovali do Ústí nad. Labem a posléze do Kralup n. Vltavou.. Chirurgickou praxi začal získávat v litoměřické nemocnici a krátce působil také v Lovosicích a po tři roky zastupoval obvodního lékaře v Třebenicích. V těchto letech se natrvalo seznámil s mnoha pozoruhodnými lidmi dané lokality, zamiloval si celé dolní Poohří i České středohoří – a z četných vyprávění ho zaujala zejména postava třebenického vlasteneckého lékaře Václava Paříka.. Byla to doba, kdy se začal intenzivně zabývat regionálním kulturně historickým bádáním a dějinami lékařství. V roce 1956 se oženil a odešel na Moravu. Nastoupil na I. chirurgickou kliniku Fakultní nemocnice v Olomouci, kde záhy získal vedoucí postavení a současně se stal docentem katedry chirurgie lékařské fakulty při Palackého univerzitě. Po roce 1989 byl jmenován profesorem. V každém místě svého působení a zejména v Olomouci se podílel na práci spolků a vědeckých společností. Byl dlouholetým členem výboru VSMO, předsedou její sekce pro dějiny lékařství a v období let 1973–1976 předsedou celé společnosti. Byl autorem mnoha odborných přednášek a publikací, skript pro studenty a dvou monografií z oboru traumatologie pohybového ústrojí. Kromě náročného povolání se po desítky let úspěšně věnoval i – historii lékařství. Své práce publikoval v různých časopisech a zčásti také knižně, jen několik jich zůstalo v pouhých rukopisech..Velká část historicko – badatelských prací Eduarda Wondráka se týkala Olomouce a vůbec Moravy. Mezi početnými náměty, které v některých případech zpracoval velmi rozsáhle, jde o historii olomoucké univerzity, o Societas incognitorum, o lékaři J. E. Bollmannovi, který se pokusil vysvobodit z olomoucké pevnosti uvězněného M. J. Lafayetta – a řadu dalších. Největší zásluhou Prof. MUDr. Eduarda Wondráka , CSc. zůstává jeho přínos k poznání života a díla Alberta Schweitzera. Stal se nejen autorem první české monografie o tomto velkém humanistovi a spoluorganizátorem symposií, ale zejména trvalým propagátorem jeho odkazu. V roce 1968 vyšla jeho kniha „Albert Schweitzer“ a v roce 1995 rozšířené vydání „Albert Schweitzer a Lambaréne“. Od mládí rád cestoval doma i v cizině, poznal dokonale Vídeň, Berlín i Paříž. Znalost cizích jazyků mu umožňovala bezprostřední styk s evropskou literaturou, především německé oblasti. Byl mnohostranným sběratelem, zajímal se o výtvarné umění a byl i znalcem lidových maleb na skle. V roce 1979 vydal bibliofilii „Pět kouzel a jiné básně“ a v roce 1994 básnickou sbírku „Ohlédnutí“. Z díla: Albert Schweitzer.Praha Orbis 1968, ;Krev smyly deště.Osudy a utrpení roku 1866.Hradec Králové, Kruh 1989.;. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973, S.323.;Žurnál, 1993, č.11, S.5.; Maňák, P.: Neúnavný propagátor filozofie Alberta Schweitzera. In: Kolář,B.: Z paměti literární Olomouce.2. Olomouc VSMO 2006. S.158–161. ; Smejkal, B.: Eduard Ondrák a literatura. In: Kolář,B.: Z paměti literární Olomouce 2. Olomouc 2006. S. 162–164.; Ševčíková, Hana: Říjnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2009,č.10.S.5. |
|
||||||
Místo narození: | Žamberk | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kněz, literát, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Absolvoval gymnázium a bohosloví v Hradci Králové v r.1891, Poté kaplan v Čermné, od r. 1897 ve Vídni, 1899 promován, stud. cesta biblic. Orientem, Paříž, po návratu v říjnu jmen. prof. Starého zákona na teol. fak. v Olomouci. Literární činnost. Popul. nauč. cestopisy, vrchol. dílo 1912–1925 překlad a výklad bibl. knih Starého zákona, ukázky v Našinci, Arše, Evě. R.1928 děkan fakulty. 1921 jmen. monsignorem, 1925 prelátem. Člen DLU od r.1917. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 90–91. ;Poselství. Olomouc 1938, S. 250–254. ;. Žamberské web stránky. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Žalkovice | |||||
Místo úmrtí: | Žalkovice | |||||
Místa pobytu: | Bohuslavice, Bzenec, Ježov, Kroměříž, Olomouc, Přerov, Vranová Lhota | |||||
Obory působení: | kněz, literát | |||||
Anotace: |
Narozen na Kroměřížsku. Do kvarty studoval na matičním gymnáziu
v Kroměříži a pak přešel do Přerova na gymnázium. Zde jej silně
ovlivnil prof. František Bílý, který vyučoval češtinu. Po maturitě
v roce 1891 studoval bohosloví v Olomouci. Pracoval v jazykových
kroužcích a literárně, stýkal se s Lutinovem. Vysvěcen v r.
1895. Kooperátorem v Bohuslavicích, od r. 1898 ve Vranové Lhotě a od r.
1900 v Ježově. V roce 1903 ustanoven katechetou měšťanských škol
v Bzenci, kde působil 32 let v oblasti vychovatelské.. K 1. 9. 1935
odešel na odpočinek do Kroměříže. Později pobýval v Žalkovicích, kde
také zemřel a je pohřben. |
|||||
Zdroj: |
Poselství. Olomouc 1938, S. 249–250. ; |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Napajedla, Olomouc, Opava, Přerov, Zlín | |||||
Obory působení: | literární historička, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Literární historička. Působila ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, poté
v Muzeu J.A.Komenského v Přerově. Od roku 1995 přednášela na Slezské
univerzitě v Opavě, odborný garant na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.
Autorka řady publikací o literatuře regionu střední a východní Moravy.
Pořadatelka pozůstalosti M. Remeše. Autorka literárního místopisu
Zlínska. Aurorka knih: |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení hš Fabián, Josef: Slovník osobního kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000. Parte |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Milada Písková, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zdětín | |||||
Obory působení: | letec | |||||
Anotace: |
Jméno uvedeno i s fotografií na pomníku obětí z 2. svět. války ve Zdetíně. |
|||||
Zdroj: |
Loucký, František: Mnozí nedoletěli.Praha NV 1989.. |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař, rentgenolog | |||||
Anotace: |
Rodák ze Šumperska. Vedoucí lékař Zemské nemocnice v Olomouci, průkopník rentgenologie na Moravě. Oběť svého povolání. Pomník v Hamburku. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Z.: Kulturně historický kalendář okresu Šumperk 1995. Šumperk 1994.S.22.;. |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Mongolsko | |||||
Místa pobytu: | Brno, Brodek u Přerova, Hranice, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | lékař, neurolog, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Pocházel z rodiny obchodníka. V roce 1933 maturoval na reálném gymnáziu v Zábřehu. Poté začal studovat Lékařskou fakultu MU v Brně, ale studia nedokončil v důsledku uzavření VŠ nacisty v listopadu 1939. Od prosince do března 1940 pracoval jako lékárenský laborant v Hranicích, poté 1940–1941 jako praktikant na interním oddělení nemocnice v Hranicích. Od května 1941 do října 1945 byl zaměstnán v lékárně PhMr. K. Neškudky (otce své budoucí ženy Zdenky) v Brodku u Přerova.Studium medicíny definitivně ukončil v červenci 1945. Po vojenské službě nastoupil v dubnu 1946 jako ústavní lékař do sanatoria pro nervové choroby v Praze- Bubeneč, kde setrval do září 1948. (1945–1946 si doplnil vzdělání studiem na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, a v září 1946 byl promován magistrem farmacie. V prosinci 1948 nastoupil jako asistent na Neurologickou kliniku LF UP v Olomouci. R.1951 se stal zástupcem přednosty a v této funkci setrval po celou dobu svého působení na UP v Olomouci.V období od října 1969 – srpna 1971 byl pověřen vedením kliniky (zastupoval přednostu kliniky Jaromíra Hrbka po dobu jeho funkce ministrem školství ČSR). V květnu 1955 jmenován docentem neurologie, 1964 udělena hodnost kandidáta věd a v listopadu 1968 jmenován mimořádným profesorem v oboru neurologie. Do starobního důchodu odešel v říjnu 1979. Krátce na to přijal účast v geologické expedici v Mongolsku a během ní zahynul i se svou manželkou při letecké havárii. Ve své práci se soustředil na problematiku chorob páteře, jejich léčbu a operační indikaci, léčbu mozkových nádorů a choroby svalů. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973.S.319.;.Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk, OVM 2001. S.57. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2. Ostrava 2001. S. 92–93. |
|||||
Poznámka: |
Prof. MUDr., PhMr. František Mikula, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | lékař, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Rodák ze Šumperska. Bratr Prokopa Málka. Střední školu – akademické gymnázium studoval v Praze. Poté studoval LF UK v Praze. V roce 1952 zakladatel a do roku 1961 ředitelem Biologického ústavu ČSAV v Praze, poté do 1970 ředitel Mikrobiologického ústavu ČSAV. V letech 1961–1969 místopředseda ČSAV. |
|||||
Zdroj: |
Kmoníčková, E.: V roce 1994 zemřeli.Brno MZK 1995.S.48.;, Průvodce zábřežský kulturní a informační měsíčník, roč.2, 1999, č.9. S.11. |
|||||
Poznámka: |
akad. MUDr. Ivan Málek, DrSc. |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | lékař, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Ráječku u Zábřeha (n. Zábřeh) . V letech 1935–38 bydlel ve Šternberku. Jeho otec ředitel G ve Šternberku. Maturoval na SGO v r. 1941. ;Studoval med. UK a LF UP, abs. 1949. Od 1950 ve FN, I. Interna, endokrinologie, od 1959 / březen 1989 se věnoval nukleární medicině. Působil na LF katedra lékařské fyziky a nukleární mediciny. Člen VSMO. Autor asi 75 publikací z oblasti nukleár. mediciny. Zajímá se o mineralogii. (bratr Boleslava W. , manžel Anny W. , otec Ivany Sulovské. ) |
|||||
Zdroj: |
Springer, jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.21.;Kapitoly z dějin olomouc.univerzity.Ostrava, Profil 1973, S.333.;Seznam a adresář abs.SG v Olomouci.Olomouc 1989, S.22.;. |
|
||||||
Místo narození: | Výšovice | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | lékař, politik, spisovatel, starosta města | |||||
Anotace: |
Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci v roce 1881 a studoval
lékařskou univerzitu v Praze, kde roku 1886 promoval. Věnoval se
lékařství a působil ve sféře politické. Působil jako praktický lékař
v Prostějově. V letech 1914–1919 byl starostou Prostějova a v letech
1902, 1906 a 1913 byl zvolen zemským poslancem. V letech 1920–1925
senátor za Národně demokratickou stranu Československa. Specializoval se
také na kulturu oblasti Hané. Mnohé své publikace psal hanáckým
nářečím (od r. 1893) a uváděl v nich vždy malý slovníček hanáckých
pojmů. Psal básně a fejetony a napsal též memoárové knihy
o Prostějovu.. Z díla: V letech 1920–1925senátor za Národně demokratickou stranu československa. Poezie a próza psaná hanáckým dialektem, autor memoárových prací o Prostějovu. 11 básnických sbírek. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Slovník soudobých českých spisovatelů.II.Praha, Orbis 1946.S.659–660.; Slavík, B.: Hanácké písemnictví.Olomouc 1940.; Slavík, B.: Ondřej Přikryl.Olomouc 1932.; |
|
||||||
Místo narození: | Výšovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | literární historik, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Prof. českého jazyka a literatury na FFKU Bratislava, Brno, Praha, vydával spisy Husovy, Štítného, Chelčického. |
|||||
Zdroj: |
Dolenský, A.: Kulturní adresář ČSR.Praha, 1936, S.464.; Kunc,Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.175–176.; ČBS XX. století, 3.díl, Praha 1999. |
|||||
Poznámka: |
Narozen ve Výšovích na Prostějovsku. |
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Olomouc, Šternberk, Tovačov | |||||
Obory působení: | knihomil, lékárník, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Působil v lékárně v Tovačově 1902–1903 a pak od r. 1905; Ve Šternberku pobýval v r. 1904 a v r. 1905 se ženil (21.10.1905) v Olomouci. Zemský lékárník v Brně.R.1923 redaktor čas.Bibliofil.Publikoval v čas. Grafický obzor, Typografie aj. |
|||||
Zdroj: |
Fukal, R.: Mojmír Helcelet osmdesátník.-VVM, 13, 1958, S.258–260, obr.; Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, 1962, S.76.; Masarykův slovník naučný.III.Praha 1927, S.123.; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.36.;. |
|||||
Poznámka: |
PhMr. Mojmír Helcelet |
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Prostějov, Tlumačov, Vyškov | |||||
Obory působení: | folkloristka, lidová umělkyně, národopisná pracovnice, odborná publicistka, učitelka | |||||
Anotace: |
Po maturitě na pedagogickém gymnáziu v Brně roku 1951 pokračovala do roku 1957 ve studiu na Peadgogické fakultě MU v Brně, obor čeština a ruština. V letech 1951–1989 působila jako učitelka češtiny a ruštiny na základní škole ve Vyškově. Marie Pachtová se dlouhodobě věnuje udržování tradic lidové umělecké výroby na Hané. Vztah k lidové kultuře u ní v dětství formovala babička Josefa Kudličková a ve škole učitelka ručních prací Julie Kummerová-Kubíčková. Marie Pachtová vedla kurzy hanáckých kraslic zdobených slámou pro školní mládež a zúčastňovala se soutěžních přehlídek. V roce 1972 získala za kolekci hanáckých kraslic osvědčení mistryně lidové umělecké výroby. V Prostějově iniciovala regionální soutěž O nejklásnějsí kraslici. Slámovou intarzií zdobí bižuterii, dopisnice a další upomínkové předměty. Zabývala se také hanáckým obřadním pečivem. Spolupracuje s vyškovským dětským souborem Klebetníček a jako lektorka a členka porot pomáhala dalším dětských kolektivům z Hané (využití mluveného slova, dětských her a zvyků v pásmech). Pro soubory vydala tři výbory dětského folkloru z Hané. V roce 2006 se Marie Pachtová stala čestnou občankou města Vyškova za uchování tradic a folkloru. Sběratelka lidových písní, tanců, zvyků. Účast na regionálních konferencích Lidová kultura Hané. Spolupráce s OKS Olomouc, OKS Vyškov a Duha Prostějov. Umělecká vedoucí souboru děckého folklorního hanáckého souboru Klebetníček, který byl založen v r. 1970, členka výboru HANFOS za Vyškovsko od r. 1998. Autorka her, výročních obyčejů a různých lidových pásem " Hanáckým dětem I.-III." (Prostějov, Duha, 1985, 1987, 1995).Účinkovala též na XXVII. prostějovských hanáckých slavnostech 2009 komponovaným pořadem Či só hode. V červnu 2016 dostala vyznamenání Jihomoravského kraje Mistr řemeslné umělecké výroby. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení. HŠ 2001; listopad 2016; Vysílání radia PROGLAS 10.8.2008. http://otavinka.blog.cz/…rie-pachtova |
|||||
Poznámka: |
Mgr.Marie Pachtová Narozena v Dědicích (n. Vyškov-Dědice) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vysoké nad Jizerou | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | lékárník, vydavatel | |||||
Anotace: |
Po smrti bratra Františka v r. 1866 převzal lékárnu v Přerově, od r. 1874 v Olomouci, kde r. 1870 založil se svým zetěm Karlem Procházkou českou tiskárnu pod firmou „Národní knihtiskárna Kramář&Procházka“. Předseda Matice školské. Literárně činný. Napsal: Domácí slovník poučný;Základy chemické technologie; aj. Překládal z Voltaira/Karel XII. , král švédský/aj. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník…Olomouc 1938, S.159–160.;Hýsek, M.: Literární Morava…Praha 1911, S.226.;OSN.XV.Praha 1900, S.61.;Z díla: Olomouc, královské hlavní město Moravy.Olomouc, Kramář 1881.216 s;. V červnu si připomínáme..In: Kdy-kde-co, Olomouc 2014, červen., S,1–2. |
|
||||||
Místo narození: | Vsetín | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Nový Jičín, Olomouc, Paseka, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | alergoložka, lékařka | |||||
Anotace: |
Po promoci na LF UP nastoupila lékařskou praxi v OÚNZ Nový Jičín a odtud přešla d Nemocnice Vsetín na interní oddělení. Od roku 1965 pracovala ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Zprvu na II. interní klinice a od r. 1981 na alergologické klinice, kde vedla lůžkové oddělení alergologie a klinické imunologie na detašovaném pracovišti v Pasece. Po otevření nové budovy FN v roce 1982 pokračovala se funkci vedoucího lékaře lůžkového oddělení a v letech 1989–2004 byla zástupcem přednosty. Po dosažení důchodového věku pokračovala ještě na zkrácený úvazek jako ambulantní lékař do konce roku 2005, kdy ukončila pracovní poměr. Pak ještě pokračovala zkráceným úvazkem v ambulantní činnosti ve Valašském Meziříčí, dokud těžká a zákeřná nemoc neukončila její život. V roce 2005 byla oceněna Medailí České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení – dne 13.10. 2000. |
|||||
Poznámka: |
V roce 1980 mi zachránila život. Byla jsem její pacientkoou. Bydlela v Olomouci, Rošického 1. MUDr. Ludmila Pavelková |
|
||||||
Místo narození: | Vsetín | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | lékařka | |||||
Anotace: |
Rozená Srpová. V r.1951 absolvovala gymnázium v Prostějově, 1955 LF UP, poté pracovala na transfúzní stanici a později na III. Interně FN v Olomouci. Hemodialyzační odd. (Umělá ledvina). Manželka Miloše W. |
|||||
Zdroj: |
Sdělení doc.Miloše Wiedermanna, leden 1995.. |
|
||||||
Místo narození: | Vřesovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | lesní inženýr, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Doc. Vysoké školy zemědělské v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.79.;. |
|
||||||
Místo narození: | Votice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Plzeň | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
Od roku 1871 asistent porodnické kliniky v Olomouci, v srpnu 1879 jmenován primáře porodnice a 23.3.1882 profesorem c.k. babické školy v Olomouci, kde působil od ledna 1891, kde byl penzionován. Žil pak v Plzni. Pohřben v Praze na Olšanech.V roce 1888 vydal učebnici „Babictví“ a další populární články publikoval v různých časopisech.V Olomouci se přátelil s Ignátem Wurmem. |
|||||
Zdroj: |
Remeš, M. : K dějinám medic. chirurgického studia a staré nemocnice v Olomouci. ČVSMO 1936, S. 62–63. ; |
|
||||||
Místo narození: | Vlachovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Darkov, Karviná, Orlová, Uherský Brod | |||||
Obory působení: | geneaolog, historik, kronikář obce, lékař | |||||
Anotace: |
Vystudoval reálné gymnázium v Uherském Brodě, kde maturoval v r. 1947. Absolvoval LF MU v Brně ale s velkými překážkami, protože jeho mladší bratr byl za létakovou akci uvězněn a Vladimír musel odejít z VŠ po únoru 1948. Později mu bylo umožněno dostudovat zubní lékařství.Působil na v hornickém prostředí Ostravsku. V důchodovém věku se přestěhoval do rodiště, skončil s lékařským povoláním a věnoval se vedení obecní kroniky a historii Valašska. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.5 (17.)Ostrava 2004. S.92–93. |
|||||
Poznámka: |
MUDr. Vladimír Kulíšek |
|
||||||
Místo narození: | Vinary | |||||
Místo úmrtí: | Bergen-Belsen (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Nový Bydžov, Nymburk, Olomouc, Praha, Telč, Trutnov | |||||
Obory působení: | legionář, odbojář, odborný publicista, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Kozojídkách poblíž Nového Bydžova (n. Vinary). Maturoval na gymnáziu v Novém Bydžově. V roce 1914 absolvoval studium češtiny, němčiny a tělesné výchovy na UK v Praze. Podílel se na formování českých legií. Jako poručík se vyznamenal v bojích v okolí Vladivostoku. Pedagogicky působil na nymburské reálce (1921), na gymnáziu v Trutnově (1922–1925) a od roku 1925 na Slovanském gymnáziu v Olomouci. 1.9.1938 působil jako ředitel gymnázia v Telči. Zapojil se do odboje. 3.9.1940 byl zatčen gestapem. Byl vězněn v Jihlavě, Vratislavi, poté koncentrační tábor Oranienburg a Bergen-Belsen. Při evakuaci tábora umírá. |
|||||
Zdroj: |
Primum necessarium je vzdělání a mravnost.Olomouc: Slovanské gymnázium v Olomouci, 1997.S.311–312.foto.; |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: konec března 1945 |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | autor knih pro děti, editor, literární kritik, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
V roce 1930 absolvoval reálku v Brně a abiturientský kurs učitelský. V letech 1931–1937 učil na obecních školách, 1938–1946 referent Čs. rozhlasu ve vysílání pro mládež. V roce 1951 získal v Olomouci na Pedagogické fakultě UP doktorát pedagogiky. Od r. 1960 působil na FF brněnské univerzity. Velká časopisecká publicistika. Autor knih: Ivánek; Barevná svítilna; Umění dětem; Úvod do studia literatury.. |
|||||
Zdroj: |
Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež.Praha,Albatros 1985.S.421–425.;. Nekrolog. Zlatý máj, 18, 1974, č.7. S. 437. Česká literatura,22,1974,č.6.S.567. |
|||||
Poznámka: |
Doc. PaedDr. František Tenčík, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Vícov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Buchlovice, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, ekonom, lesní inženýr, redaktor, spisovatel | |||||
Anotace: |
Lesařinu a myslivost měl dánu takříkajíc do vínku, protože jeho strýcové byli lichtenštenskými fořty a stejné zálibě se věnoval i jeho otec. Není tedy překvapením, že podobným směrem se ubíralo také vzdělání tohoto příslušníka další rodinné generace. Zdeněk studoval 1937–1945 Reálné gymnázium v Prostějově a následně do r. 1949 Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Vzdělání si po dvaceti letech rozšířil studiem ekonomických oborů postgraduálně obory řízení na VŠE, tropické lesnictví VŠZ v Praze a následně složil státní jazykové zkoušky z angličtiny a němčiny. Po absolvování prvotního lesnického vzdělání na vysoké škole nastoupil Zdeněk Kunert do praxe a přes různé funkce se vypracoval až na post ředitele Lesního závodu Buchlovice, kde strávil téměř tři desítky let. Právě s oblastí Chřibů je v největší míře spojena i jeho myslivecká a následně spisovatelská činnost. Píše od r. 1954, črty a povídky do čas. Myslivost, Jihomoravské lesy, Slovácko, Rovnost. Populárně odb. články publikuje v denním tisku, Lesnická práce aj. Podobně jako vždy miloval lesnatou a kopcovitou krajinu Chřibů, vytvořil si silný vztah i k ušlechtilé jelení zvěři, jejímuž chovu věnoval obrovské úsilí. Žírný kraj jižní Moravy se odrazil také v jeho další, řekli bychom gurmánské lásce, kterou je víno, problematika jeho výroby a samozřejmě výsledná degustace toho nejlepšího, co teplé stráně tohoto kraje nabízejí. O tom, že v oblasti umění vládne široce nadaný autor nejen perem, svědčí i skutečnost, že mu vždy bývala velkou zálibou hra na housle a jako mnoho lesníků a myslivců jej na jeho toulkách přírodou provází též fotoaparát, coby nástroj k zachycení svědectví okamžiku, ke zvěčnění dané doby. Ve spolkové myslivecké práci vykonával pan Kunert funkce mysliveckého hospodáře, člena okresních orgánů, lektora a zkušebního komisaře pro přípravu uchazečů o první lovecký lístek a především předsedy Poradního sboru jelenářské oblasti Chřiby. Za zmínku stojí na tomto místě jeho dlouhodobé působení v Redakční radě časopisu Myslivost. Za jeho činnost mu vyla propůjčena řada vysokých mysliveckých vyznamenání, včetně Čestného mysliveckého řádu a Umělecká cena ČMMJ v roce 1995. Autorova publikační činnost je značně obsáhlá a kromě klasické knižní tvorby zahrnuje také řadu odborných příspěvků s lesnickým i mysliveckým zaměřením, odborné přednášky, ale i scénáře, poezii, překlady apod. Z ucelených knižních souborů povídek nesmíme opomenout tituly: Za kloboukem zelený úlomek (1988), Lovy pod Buchlovem (1993), V loveckém okouzlení (1995), Ze strání pod Buchlovem (spoluautor, 2003). V oblasti poezie vydal básnické sbírky : Myslivcův rok a Jak voní réva. V roce 2008 se podílel coby překladatel na vydání knihy Můj rok s liškami, jejímž autorem je německý spisovatel G. Schumann. |
|||||
Zdroj: |
Z díla: Za kloboukem zelený úlomek. Praha, SZN 1988.; Biografie: Rakušan, Ctirad: Doslov ke knize. Za kloboukem zelený úlomek. Praha 1988, S. 261–264. ; www.klubautoru.cz |
|||||
Poznámka: |
Ing. Zdeněk Kunert |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Věžky | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař chirurg, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
V roce 1945, ihned po promoci nastoupil jako sekundární lékař na chirurgické oddělení Zemské nemocnice v Olomouci, vedeném prof.Rapantem.Od r. 1946 působí jako odborný asistent na UP v Olomouci. Od 1.9.1967 je profesorem a od 3.3.1970 jako nástupce prof.Rapanta, přednostou a vedoucím katedry chirurgie LF UP do roku 1982. Význačný chirurg zejména v oblasti jícnové a hrudní chirurgie. |
|||||
Zdroj: |
Zakladatelé a pokračovatelé. Olomouc, UP 1996.S.209–210. Fotografie. |
|||||
Poznámka: |
Prof. MUDr. Zdeněk Šerý Narozen na Kroměřížsku. |