Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 189
Vojtěch Kopecký *4. 2. 1895 - +29. 4. 1939
Místo narození: Lužice
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Brno, Prostějov
Obory působení: letec, skladatel
Anotace:

Narozen na Hodonínsku. Čs. důstojník – letec. Napsal na 100 skladeb pro ženský, mužský a smíšený sbor." Kristus a Život lidský" na slova Dostála – Lutinova byl proveden 15.12.1932 v Brně­.Pozůstalost byla předána ke zpracování dr.Vladimíru Gregorovi z Olomouce ke zpracování.

Zdroj:

ČSHS.I.Praha 1963.S.708.: Kulturní zprávy v Prostějově, 5, 1939, č.8 a 9; – 6, 1940, č.3.;.

Antonín Pírek *14. 2. 1879 - +22. 8. 1948
Místo narození: Lutotín
Místo úmrtí: Ostrava
Místa pobytu: Kostelec na Hané, Olomouc, Prostějov
Obory působení: středoškolský profesor
Anotace:

Do obec. školy chodil do Kostelce na Hané. 1890–1898 abs. SG v Olomouci. 1902 abs. FFUK Praha. S Bezručem se seznámil v červenci 1910. Vyučoval na G v Prostějově od r. 1906. Přítel a sekretář básníka Petra Bezruče. V r. 1947 redigoval k 80. narozeninám P. Bezruče sborník Vzpomínky na P. Bezruče.

Zdroj:

Almanach gymnázia v Prostějově.Pros­tějov 1979.S.52.;Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha 1962.S.206.;.

František Svozil *5. 6. 1837 - +21. 5. 1910
Místo narození: Lutotín
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Litovel, Olomouc
Obory působení: právník
Anotace:

Od r. 1869 půs. v Litovli do r. 1871, od července 1871 v Olomouci. 1873 předseda Ústřední záložny rolnické, 1874 předseda Sokola, 1883 spoluzakla­datel VSMO, 1875 – 1910 předseda Občanské besedy, spoluzakladatel Matice školské 1902, podporovatel spolků chudého studentstva Radhošť a Všehrd.

Zdroj:

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.292 /293. .

Štěpán Cholava *19. 9. 1831 - +7. 2. 1894
Místo narození: Lutopecny
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc, Vídeň (Rakousko)
Obory působení: filolog, pedagog
Anotace:

Studoval na univerzitě v Olomouci a ve Vídni. V letech 1870–1886 profesorem českého gymnázia v Olomouci, učil latinu a řečtinu. Zasloužil se o zřízení české školy a Národní dům v Olomouci.

Zdroj:

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.113.;Pa­mátník 60 let českého gymnázia.Olomouc 1927.S.166.;.

Miloslav Bernát *31. 8. 1948
Místo narození: Lutín
Místa pobytu: Lutín
Obory působení: grafik
Zdroj:

Zatloukal, P. : 1. souborná výstava unie výtvarných umělců Olomoucka. /Katalog/. Olomouc, VÚ 1991. ; Kdy kde co, duben 1995, S. 1. .

Theodor Dostál *8. 11. 1878 - +3. 5. 1915
Místo narození: Lutín
Místo úmrtí: Okulice u Haliče (Polsko)
Místa pobytu: Prostějov
Obory působení: umělecký kovotepec
Anotace:

Zakladatel a ředitel továrny Vulkanie. Padl v první světové válce. Pohřben v Prostějově až 12. června 1915.

Zdroj:

Starý, František: Městský hřbitov v Prostějově. Prostějov 1931.S.40.

Rudolf Mlčoch *17. 4. 1880 - +8. 4. 1948
Místo narození: Lutín
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: ministr průmyslu a obchodu, politik, redaktor
Anotace:

Narozen v Třebčíně (n.m.č. Lutína). Rudolf Mlčoch patřil mezi politiky a zároveň podnikatele, kteří se vypracovali sami a od píky. Nedokončil reálku v Prostějově, vyučil se u svého otce košíkáře a pak absolvoval košíkářskou školu v Mělníce. Další odborné zkušenosti získal v Praze i ve Vídni. Po návratu do Prostějova si zařídil košíkářský závod. Brzy mu však podnikatelské aktivity přestaly stačit a vstoupil do veřejného života, když se zprvu věnoval činnosti v živnostenských korporacích nejen v Prostějově, ale záhy po celé Moravě. V roce 1904 také převzal redakci Živnostenského zpravodaje, který vycházel v Prostějově. Od detailní znalosti prostředí, problémů i potřeb drobných živnostníků byl u Mlčocha už jen krok k založení politické organizace, která by hájila jejich zájmy. A tak v roce 1908 založil živnostenskou stranu, stanul v jejím čele a postupně jí také spolu s J. V. Najmanem vtiskl ideový i organizační profil. Po vzniku Československa byl jediným poslancem své strany v Revolučním Národním shromáždění a poslancem byl opětovně zvolen i v roce 1920. Ve volbách 1935 však získala jeho živnostenská strana středostavovská už téměř půl milionu hlasů a 17 mandátů (tedy stejně jako celá sjednocená pravice dr. K. Kramáře). Už jako poslanec a zároveň člen Státní rady živnostenské Mlčoch pomáhal k vyřešení živnostenských a hospodářských otázek a při tvorbě nového právního řádu. V lednu 1919 založil také v Olomouci (a městu zůstal do své smrti věrný) deník své strany Československý deník a byl jeho ředitelem i šéfredaktorem. Za svou stranu byl předsedou poslaneckého i senátorského klubu, jako předseda výkonného výboru stál v čele strany i stranického Zemského výkonného výboru moravského. Byl také v koaličních vládách několikrát ministrem čs. vlády: veřejných prací (1925–26), železnic (1929–32) a obchodu (1937–38). V letech 1933–41 byl šéfredaktorem Moravského deníku, který vycházel v Olomouci. Po okupaci členové strany přistoupili k Národnímu souručenství stejně jako 99 % národa. Ačkoliv se ani Mlčoch, ani další vedoucí představitelé kolaborací neprovinili, nebylo na základě Košického vládního programu z dubna 1945 (díky programové spolupráci Mlčocha s agrárníky) povoleno stranu obnovit.

Předseda Obchodní a živnostenské komory v Olomouci r.1926.Spolu s J.V.Najmanem založil živnostenskou stranu a redigoval Živn.zpravodaj.Byl členem Národního výboru v Olomouci r.1919, r.1920 poslancem v Praze, 1925, 1929 a 1935 v Olomouci, 1918–1939 poslancem NS, 1925–26 ministr veřej.prací, 1929–32 ministr železnic, 1937–38 ministr obchodu.V letech 1919 – 33 šéfredaktor Československého deníku, 1933 – 1941 Moravského deníku v Olomouci.1919 – 1940 předs.Obchodní a průmyslové komory v Olomouci.

Zdroj:

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.200.;Malá československá encyklopedie.4­.Praha 1986, S.282.;OSN ND, IV/l.Praha 1936, S.293.;ČBS.Praha 1992. S.463.;.

Fotky:
Antonín Přichystal *23. 6. 1950
Místo narození: Lutín
Místa pobytu: Brno, Mongolsko
Obory působení: archeolog, geolog, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Narozen v Třebčíně (n.m.č.Lutína). Ved. katedry geologie a paleontologie Přírodověd. fakulty MU Brno. Abs. UJEP Brno 1974, obor geologie. Zajímá se o archeologii. 1981 byl 8 měsíců v Mongolsku. Autor 60 odb. publikací a zpráv z geologické petroarcheologie, z toho 10 v zahraničí. Čestný občan obce Třebčín.

Zdroj:

KJK 91/92.Praha 1992.S.787.;Hanácké noviny, 18.4.1996, S.3., .

Jan Vychodil *26. 8. 1848 - +13. 6. 1926
Místo narození: Lutín
Místo úmrtí: Lutín
Místa pobytu: Charváty, Cholina, Olomouc, Velehrad, Želechovice
Obory působení: kněz, odborný publicista
Anotace:

Narozen v Třebčíně (n.místní část obce Lutín). Studoval německé gymnázium a bohosloví v Olomouci, kde vysvěcen r. 1874 a ustanoven kaplanem na Velehradě. R.1890 farářem v Želechovicích, 1904 v Charvátech, 1908 v Cholině, odkud odešel do rodiště, kde zemřel. Dům s pozemkem odkázal již r.1911 Matici cyrilometodějské. Veškerá jeho literární činnost je věnována Velehradu, jeho chrámu, klášteru, dějinám, uměleckým a literárním památkám. Zdokumentoval vše co se týkalo Velehradu a hodně publikoval v Obzoru, Našem domově, Čechu, Světozoru, ČVSMO, Našinci a hlavně ve Sborníku velehradském. Člen DLU od 1914 do r.1926.

Zdroj:

Springer, J.: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947.S.52. Po­selství. Olomouc 1938.S.386–388.;.

Zdeněk Škrabal *4. 3. 1945
Místo narození: Luleč
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: hudebník
Anotace:

Hráč na fagot II. V MFO působil od 30.6.1965 do 28.7.1970. Pochází z Vyškovska.

Zdroj:

Schindler, A. : Členové MFO. 1998.

Alois Mazurek *21. 6. 1892 - +8. 9. 1978
Místo narození: Luková
Místo úmrtí: Přerov
Místa pobytu: Brno, Přerov
Obory působení: optik, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský
Anotace:

Prof. prům. školy optické, doc. užité optiky na technice v Brně.

Zdroj:

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979, S.98.;.

Zdeněk Bednář *2. 12. 1917 - +17. 10. 1980
Místo narození: Lukavice
Místo úmrtí: Zábřeh
Místa pobytu: Krnov
Obory působení: lesní inženýr, publicista odborný
Anotace:

Odborník v lesním hospodářství, inspektor Severomoravských státních lesů v Krnově. Publikoval v odborném tisku a ve vlastivědném sborníku Severní Morava.

Zdroj:

Filip, Zdeněk: Kalendárium 1997. Šumperk, Vlastivědný ústav 1997.

'

Emilián Glocar *11. 7. 1906 - +10. 2. 1985
Místo narození: Lukavice
Místo úmrtí: Liberty Ville (USA)
Místa pobytu: Zábřeh, Zvole
Obory působení: básník, prozaik, učitel
Anotace:

Po smrti rodičů (matky 1917), žil u příbuzných ve Zvoli.Při oslavách 28.10.1918 byl těžce raněn.1923 mat.na G v Zábřeze.Čes­koslovenskou církví byl poslán na studia pravoslavného bohosloví do Sarajeva, 1928 se vrátil do vlasti, aby učil pravosl.náb.na obec.školách.Z e­xistenčních důvodů se vrátil v r. 1929 zpět do Chorvatska a stal se popem v sever.Jugos­lávii.Redaktor čas.srbské pravosl.církve­.1939 byl církví poslán do USA, kde se usadil.Rád maloval, ikonografie.Vy­učoval malířství.Své expresivní obrazy vystavoval v USA, r.1966 též v Šumperku.Autor historie vlastního olomouc.rodu, která vyšla v trilogii : Olomoucká romance;Gabriel, písař olomoucký;Olo­moucké elege;

Zdroj:

Lexikon české literatury.I.Praha 1985.S.803 – 804.;.

Antonín Málek *26. 2. 1874 - +13. 2. 1953
Místo narození: Lukavice
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Zábřeh
Obory působení: filolog, pedagog středoškolský
Anotace:

Učil na gymnáziu v Zábřeze 1899–1924, učil latině, řečtině, češtině.Autor učebnic, publikoval v časopisech, studie, pojednání.Měl 3 syny, nejstarší Ivan.v.t.

Zdroj:

Franke, Jaroslav: K nedožitým devadesátinám prof.Antonína Málka.=Průvodce kulturou Zábřeha 1964, č.2..

Ludvík Žváček *23. 5. 1881 - +1. 12. 1964
Místo narození: Lukavice
Místo úmrtí: Velké Meziříčí
Místa pobytu: Zábřeh
Obory působení: kulturní pracovník, středoškolský pedagog
Anotace:

Středoškolský profesor gymnázia v Zábřehu, ředitel rolnické školy ve Velkém Meziříčí.

Zdroj:

Springer, Jan : Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974.S.22.;.

František Žváček *16. 10. 1876 - +24. 8. 1963
Místo narození: Lukavice
Místo úmrtí: Bzenec
Místa pobytu: Brno
Obory působení: agronom, pedagog středoškolský
Anotace:

Ředitel hospodářské školy v Brně.

Zdroj:

Springer, J.: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.22.;.

František Maňák *30. 8. 1911 - +15. 12. 1961
Místo narození: Luká
Místo úmrtí: Adelaide (Austrálie)
Místa pobytu: Kroměříž, Lucembursko, Olomouc, Slavičín, Velehrad
Obory působení: kněz, vydavatel časopisu
Anotace:

Vystěhoval se s rodiči do USA. Když mu bylo 9 let vrátil se s rodiči do ČSR. V roce 1932 maturoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Poté studoval bohosloví v Olomouci. Vysvěcen na kněze 5.7.1937.Ustanoven farářem ve Slavičíně.Nejmladší farář na Moravě.Od mládí členem Orla.Po r.1945 zvolen vzdělavatelem orelské župy velehradské.Po roce 1948 musel pro svou činnost v Orlu uprchnout do západního Německa, přesídlil do Lucemburska, kde pomáhal čs.uprchlíkům­.1950 emigroval do Austrálie.Vydával časopis Čech v Austrálii.

Zdroj:

Pejskar, J.: Poslední pocta.II.S.17.;.

Bohumil Vaňák *21. 3. 1918 - +17. 6. 1986
Místo narození: Luká
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Bohuslavice, Bouzov, Lipník nad Bečvou, Litovel, Olomouc, Přerov
Obory působení: folklór, historik, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Narozen ve Veselíčku u Litovle (n. Luká). V letech 1932–40 absolvoval Reálné gymnázium v Litovli, v roce 1945 učitel. ústav v Olomouci, poté učil v Luké, na Bouzově ( na škole na Bouzově založil dětský pěvecký kroužek, který účinkoval o sobotách a nedělích v okolních vesnicích. Členkou kroužku byla mj. paní Marie Faltýnková, roz. Leibnerová), Litovli, Bohuslavicích, při zaměstn. stud. ped. fak. UP 1953–56, dějepis, ruštinu, češtinu a češtinu, dějepis na FFUP. 1954–65 středošk. prof. v Lipníku n. B. a v Přerově. Od r. 1967 půs. na pedag. fak. UP ař do r. 1983. ;Publikoval v region. tisku a sbornících UP a VSMO. V letech 1963–1983 redaktorem Lipenského kulturního kalendáře. Podílel se na tvorbě Vlastivědné mapy okresu Přerov. Bydlel v Samotiškách u Olomouce.

Zdroj:

Stratil Václav: Historiograf potravináč. závodů. ZVSMO 1983–84, č. 19–20, S. 31–32. ; Kulturní místopis SOKA Přerov

Poznámka:

Veselíčko u Litovle (n. Luká)

Miroslav Pinkava *25. 1. 1943
Místo narození: Luká
Místa pobytu: Litovel, Mohelnice, Praha
Obory působení: fotograf
Anotace:

Narodil se  v Ješově, po absolvování střední školy nastoupil r.1961 do litovelské TESLY, kde pracoval 30 let jako technolog. Od r.1969 je ženatý, má syna a dceru. V r.1993 nastoupil do litovelské Alibony jako ved. zásobování, od října 1994 až do odchodu do důchodu v lednu 2005 pracoval v nástrojárně fy SIEMENS Mohelnice jako ved.zakázkové kanceláře. Fotograf, od r. 1961 člen litovelského fotoklubu. Je také členem Sdružení výtvarníků Karlova mostu v Praze, kde již 20 let vystavuje svoje fotografie Prahy. Uspořádal řadu autorských výstav. Jedinečnou fotografickou kronikou, vydanou r.2008 knižně, dokumentoval život rodného Ješova. V současné době spolupracuje po fotografické stránce s litovelským historikem a bývalým kronikářem Lubomírem Šikem na jeho publikacích. Od r. 1992 člen letopisecké komise města Litovel. 

Zdroj:

Šik, L.: Litovelské osobnosti. Litovel 2009. (CD-R)

Poznámka:

Ješov – nyní patří pod obec Luká.

Fotky:
Marie Šiková *1. 3. 1929 - +19. 9. 2016
Místo narození: Luká
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Brno, Chvalnov - Lísky, Olomouc
Obory působení: knihovnice, kulturní pracovnice, ředitelka knihovny, skautský činovník, vedoucí knihkupectví
Anotace:

Narodila se jako nejmladší jménem Doleželová a brzy jí zemřel tatínek, maminka se po druhé vdala, aby uživila své tři děti a zaplatila dluhy. Zemřela při předčasném porodu a otčím, aby se nemusel o děti starat, tak je dal do služby a holčičku Marušku dal do Útulku pro sirotky a mrzáčky v Litovli. Měla vrozenou luxaci kyčle a nohu kratší, tak nemohla skoro chodit. Zprostředkovali jí zadarmo léčení v brněnské nemocnici sv. Anny, kde působil lékař specialista, který se zabýval léčením této nemoci. Holčička byla po dobu léčení chovankou kláštera vincentek. Za rok se naučila chodit, ač trochu kulhala. V klášteře byla do deseti let a pak šla jako doprovod jedné chovanky v létě k sedlákovi do Chvalnova u Kroměříže. Na statku si veselou holčičku oblíbili, a tak se do kláštera už nevrátila. Její starší sestra Hana, když dovršila 21 let, se cítila povinována postarat o své mladší sourozence. Byla válka, a tak sestru odvezla do Litovle, když měla 14 let, aby pracovala jako služebná v tvarůžkárně u Vaňků. V roce 1945 si vymohla vyučení v obchodě a dostala se do centra kulturního dění, protože Karel Vaněk, byl v Litovli váženou osobností. Provozoval kino, hrál divadlo, byl členem pěveckého kvarteta. V roce 1951 byla tvarůžkárna i mlékárna zavřeny, pan Vaněk zemřel a Majka po vyučení prodavačkou si doplnila vzdělání zprvu jen v kurzu pro ředitele okresních lidových knihoven ve Štiříně (podzim 1954) a pak dálkovým studiem Osvětové školy v Brně, kde maturovala (v roce 1959). Uplatnila se ve veřejném životě v Litovli, kde pracovala na okresním úřadu jako referentka pro zájmovou činnost a od června 1954–1957 byla ředitelkou knihovny v Litovli. Poté pracovala jako vedoucí knihkupectví na náměstí a v červnu 1957 se provdala za Lubomíra Šika, technika litovelské Tesly a stala se jeho spolupracovnicí na poli kulturním i kronikářském. Vedli spolu skautské tábory, uplatnila se též v divadle a hrála závodně šachy. Normalizace jí zařadila mezi nositele kontrarevoluce v Litovli a byla zbavena funkce vedoucí prodejny. Přeložena byla pak do Olomouce, do prodejny hudebnin na ulici Pavelčákova. Brzy se z tohoto místa stalo centrum informací nejen pro studenty a pedagogy univerzity. Po roce 1989, kdy odešla do důchodu se ještě několik let věnovala organizaci různých akcí pro seniory.

Zdroj:

Šik, Luboš: Litovel 2024. S. 46–49. Litovelské otisky. CD Šik,L. 2024 Majka jubilejní. Blogspot Otavínka. 3.3.2024 (báseň L.Šika) fotografie Miroslav Pinkava

Poznámka:

Narozena v Ješově, nyní součást obce Luká

Fotky:
František Brzobohatý *11. 12. 1838 - +29. 12. 1914
Místo narození: Luhačovice
Místo úmrtí: Lipník nad Bečvou
Místa pobytu: Lipník nad Bečvou, Vídeň (Rakousko)
Obory působení: básník
Anotace:

Používal pseudonym Kyselka Slanovodský (podle rodiště). Literárně činný jen v mládí, publikoval v čas. Moravská orlice, Pozor, Humoristické listy, Ječmínek. Od r. 1861 v Humor. listech publikována jeho próza " Listy z Vídně do Plešovce na Hané" a " Listy z . . . do Vídně. Vydal písničky a deklamovánky r. 1863.

Zdroj:

Hýsek, M.: Literární Morava., S.134–136.;Lexikon české literatury.1.Praha 1985.S.312–313.;Hanácké noviny, 3.2.1996, S.8., .

Miroslav Zicha *4. 5. 1922 - +8. 12. 1981
Místo narození: Luhačovice
Místo úmrtí: Prostějov
Místa pobytu: Prostějov
Obory působení: hudebník, pedagog
Anotace:

Studoval u brněnského hudebního pedagoga a varhaníka Vladimíra Hawlíka. Vyučoval na hudbení škole v Brně. V roce 1947 nastoupil na hudební školu Vladimíra Amrose v Prostějově, kde pracoval až do konce života. Věnoval se výchově nových hudebních talentů. Přestože měl problémy se zrakem, byl neobyčejně pilným pedagogem.

Zdroj:

Klapil, P. -Střídecká, M. : O práci nad klaviaturou. =Štafeta, 18, 1986, č. 4, S. 8–9, 1 obr. ;

Maxmilián Kašpárek *8. 9. 1829 - +10. 1. 1906
Místo narození: Ludvíkov
Místo úmrtí: Brno
Místa pobytu: Bánská Štiavnica (SR), Brno, Bruntál, Litomyšl, Olomouc, Rejhotice, Sobotín, Štěpánov, Vídeň (Rakousko)
Obory působení: hutní technik
Anotace:

Vzdělání získal na hlavní škole v Bruntále, mat. na gymnáziu v Olomouci r. 1846, Filoyofii absolvoval r. 1848 v Litomyšli. Nastoupil na Báňskou akademii do Bánské Štiavnice, ale revoluce 1848 přerušila jeho studium. Krátce působil jako praktikant v Ludvíkově, 1849 studoval 2 semestry polytechnického ústavu ve Vídni a 1850–53 Báňskou akademii v Bánské Štiavnici. Na podzim 1853 vstoupil do státních služeb. Pracoval v Tyrolsku a Švýcarsku a na přání rodičů se vrátil r. 1856 na Moravu. Působil v Sobotíně, v Rejhoticích a 1857 povýšen na vedoucího Leopoldiny hutě v Sobotíně. 1859–1863 pracoval jako huťmistr v Sobotíně a ve Štěpánově u Olomouce. R. 1900 odešel na odpočinek a přestěhoval se do Brna.

Zdroj:

Obecní kronika Štěpánova.;Bi­ografický slovník Slezska a severní Moravy.1.Opava, Optys 1993.S.58–59.;.

Jan Slavíček *28. 3. 1856 - +2. 10. 1938
Místo narození: Ludmírov
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Bouzov, Lipová, Litovel, Ludmírov, Olomouc, Prostějov
Obory působení: botanik, učitel, zoolog
Anotace:

Narodil se v Milkově. Stud. do kvinty Slovanské gymnázium v Olomouci, pak přestup do 3. roč. učit. ústavu v Olomouci, od r. 1876 učitel v Milkově, 1895 v Hrochově, od r. 1904 v Kozově. R. 1916 psnzionován a poté žil v Litovli. Odborné statě ve Věstníku Klubu přírodovědců v Prostějově. Sbírku brouků předal Zemskému muzeu v Brně.

Zdroj:

Slavík, B. : Písemnictví na Litovelsku. Litovel 1937, S. 43–44. ;Springer Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1940, S. 48. /chybné datum úmrtí/ ;Nekrolog /ČVSMO 1939, S. 184–185. ;Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli. . . ?Praha 1962, S. 244. ;.

Poznámka:

Milkov je nyní součástí obce Ludmírov.

Hrochov je součástí obce Lipová (u Konice)

Kozov je součástí obce Bouzov.

Karel Slavíček *28. 1. 1876 - +11. 4. 1954
Místo narození: Ludmírov
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Mikulov, Náměšť na Hané, Olomouc, Prostějov, Šumperk
Obory působení: knihař, písmák
Anotace:

Narozen v obci Milkov (n.m.č. obce Ludmírov). V Biskupství u Náměště na Hané se učil knihařem, působil v Olomouci u arcibiskupského knihaře, poté v Prostějově, Brně a v Šumperku byl na vojně. V roce 1922 založil v Olomouci odborový Svaz knihařů a byl až do roku 1928 předsedou Společenstva živností ozdobných. V Mikulově založil knihovnu. Užíval pseudonym Miloš Milkovský.

Zdroj:

Bartocha, Rostislav: Písmák Karel Slavíček. Časopis Vlasteneckého Spolku Muzejního Olomouc, 1946, S. 374–383.; Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918, Olomouc 1938, S. 270.

Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3 4 5 6 7 8