Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Žďár nad Sázavou | |||||
Místa pobytu: | Křtiny, Šlapanice, Štěpánov, Žďár nad Sázavou | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Poznámka: |
Šlapanice ( u Brna). |
|
||||||
Místo narození: | Žalkovice | |||||
Místo úmrtí: | Žalkovice | |||||
Místa pobytu: | Bohuslavice, Bzenec, Ježov, Kroměříž, Olomouc, Přerov, Vranová Lhota | |||||
Obory působení: | kněz, literát | |||||
Anotace: |
Narozen na Kroměřížsku. Do kvarty studoval na matičním gymnáziu
v Kroměříži a pak přešel do Přerova na gymnázium. Zde jej silně
ovlivnil prof. František Bílý, který vyučoval češtinu. Po maturitě
v roce 1891 studoval bohosloví v Olomouci. Pracoval v jazykových
kroužcích a literárně, stýkal se s Lutinovem. Vysvěcen v r.
1895. Kooperátorem v Bohuslavicích, od r. 1898 ve Vranové Lhotě a od r.
1900 v Ježově. V roce 1903 ustanoven katechetou měšťanských škol
v Bzenci, kde působil 32 let v oblasti vychovatelské.. K 1. 9. 1935
odešel na odpočinek do Kroměříže. Později pobýval v Žalkovicích, kde
také zemřel a je pohřben. |
|||||
Zdroj: |
Poselství. Olomouc 1938, S. 249–250. ; |
|
||||||
Místo narození: | Hrabová | |||||
Místo úmrtí: | Znojmo | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jedlí, Písařov, Sloupnice, Šumperk, Vikýřovice, Zábřeh, Znojmo | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník, odborný publicista, učitel | |||||
Anotace: |
Vystudoval gymnázium a učitelský ústav v Brně. Učil ve Sloupnici, Krumpachu, Skaličce, Písařově, Jedlí ad. Během první svět. války odešel na frontu a vstoupil do čs. legií. Po válce působí ve Vikýřovicích. 1921 je povolán do Šumperka řízením českého národního školství. Působil jako člen městské rady a okresního zastupitelstva, v Národní jednotě ad. Psal do denního tisku. Od roku 1933 působil ve Znojmě. Po Mnichovu pracoval v Brně v továrnách, kde se zapojil do odboje. 1943 zatčen a vězněn. Po válce se vrací do Znojma a v důchodu se věnuje práci muzejní. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.36–38.; |
|||||
Poznámka: |
Krumpach (n. místní část Zábřehu) Skalička (n.m.část Zábřehu) |
|
||||||
Místo narození: | Blatnice pod Svatým Antonínkem | |||||
Místo úmrtí: | Zlobice | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Drahany, Jaroměřice, Litovel, Náklo, Olomouc, Postřelmov, Praha, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | básník, kněz řádový, spisovatel | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Jan Bogar. Studoval české gymnázium v Uherském Hradišti, kde maturoval 1895. Poté odešel do Olomouce studovat bohosloví. Již v roce 1898 publikoval básně v Novém Životě. Po vysvěcení r. 1899 působil v Jaroměřicích, Nákle, Postřelmově, Litovli, na Klášterním Hradisku (n.m.č. města Olomouc) a v Drahanech. V listopadu 1917 vstoupil do řádu Milosrdných bratří a působil v Brně a v Praze, kde jako arcibiskupský notář pražský. Byl autorem meditativní poezie i folkloristických studií. Začátkem 30. let působil v Bratislavě. Členem Družiny literární a umělecké byl od jejího založení v roce 1913, 1914–1919 revizorem a 1925–28 členem výboru DLU. Od roku 1942 byl farářem ve Zlobicích. |
|||||
Zdroj: |
Poselství. Družina literární a umělecká.Olomouc 1937. S. 214–215. ; Fabián,J.- Ševčíková,H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009, S. 38. ; |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Zábřeh | |||||
Obory působení: | historik, kronikář města | |||||
Anotace: |
Německý regionální historik. Syn obchodníka v Litovli. Koncem minulého století se přestěhoval do Zábřeha, kde si pořídil dům a obchodoval s lihovinami a uhlím. Po čase mu bylo nabídnuto místo tajemníka, které vykonával více než 10 let. V této funkci se začal zajímat o historii. Napsal obsáhlou souhrnou monografii o dějinách Zábřeha a v rukopisech zanechal dvoudílnou kroniku města Zábřeha. Kronikář města Zábřeha. Od r. 2000 črstný občan města Zábřeha in memoriam. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská unierzita v Ostravě, 1998.S.32; Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk OVM 2001. S. 19.; |
|
||||||
Místo narození: | Bušín | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Brno, Cotkytle, Hrabová, Jakubovice, Leština, Olomouc, Písařov, Sudkov, Zábřeh | |||||
Obory působení: | kronikář obce, sběratel lidových písní, učitel | |||||
Anotace: |
Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Velmi jej ovlivnil prof. V. Prasek, který mu předal lásku k vlastivědě. V sextě studioim přerušil a vydal se na cestu do Polska a Ruska. Po návratu do vlasti odešel do Brna, kde v roce 1889 maturoval na učitelském ústavu. Od mládí se zajímal o historii slovanských národů, učil se rusky, ukrajinsky, polsky, slovinsky, srbochorvatsky a lužickosrbsky. Hodně cestoval po střední a východní Evropě. Ve všech obcích, kde působil vedl obecní i školní kroniky. Klimešova láska k rodnému kraji a zájem o regionální historii a vlastivědu je zřejmá v mnoha článcích publikovaných v časopisech: Moravský sever, Stráž Moravy i ve sbornících. V roce 1923 vydal vl.nákladem v Zábřehu Politický okres zábřežský, o rok později Zábřeh a okolí v době minulé a knihu Vlastivědné vycházky a výlety ze Zábřežska (1924). Penzi trávil od roku 1927 v Dubicku. Psal kroniky několika obcí : Dubicka, Hrabové, Leštiny, Bohuslavic a Sudkova. Spolupracovat též s VSMO. |
|||||
Zdroj: |
Hubálek, J.: Učitel Josef Klimeš. Severní Morava,sv.16. Šumperk 1968, S. 80–82. ; Hekele, F.: Vzpomínky na vlastivědné spisovatele. Severní Morava, Šumperk 1957, č.1.S.44. Klapil, P.: Nad lidovými nápěvy severní Moravy.In: V Zábřeze na rynku. Šumperk 1987, S. 5–23. ; Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Olomouc, UP 1987. |
|||||
Poznámka: |
Otec Doc. Stanislavy Šprincové. |
|
||||||
Místo narození: | Jedlí | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Brno, Drozdov, Olomouc, Zábřeh | |||||
Obory působení: | knihkupec, učitel | |||||
Anotace: |
Po absolvování nižšího gymnázia v Olomouci vystudoval v letech 1891–1895 učitelský ústav v Brně a stal se učitelem v Drozdově. Později odchází do Brna, aby se v Barvičově knihkupectví vyučil knihkupcem. Po krátké praxi se vrátil do Zábřehu a založil malé české knihkupectví, které otevřel 1.7.1898. Vedl ho pak nepřetržitě 30 let. Stal se také spoluzakladatelem zábřežské Společenské tiskárny. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.116–118.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Woodland Hills (USA) | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Hollywood (USA), New York (USA), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | architekt filmový, kameraman, producent, režisér filmový, scenárista | |||||
Anotace: |
Narozen v židovské rodině na olomoucké Resslově ulici č.1. Od roku 1920 pracoval ve Vídni v Theater an der Josefstadt. O rok později odešel do Berlína,kde se podílel na vzniku filmů režiséra Friedricha Murnau (1888–1931). Ve spolupráci pokračoval i po odchodu do USA v roce 1924. Je též podepsán jako autor výpravy pod melodramatem „Sunrise“. V roce 1928 se vrací do Berlína a spolu s Robertem Siodmak (1900–1973) a Billy Wilder (1906–2002) natáčí dokument „ Lidé v neděli“(1929). Hned poté se vrací do Ameriky ze strachu před vzrůstajícím německým nacismem. V roce 1934 natočil v Hollywoodu dnes již klasický horor „ Černá kočka“.Krátce na to se stěhuje do New Yorku, kde z finančních důvodů točí vzdělávací filmy. Od roku 1937 se věnuje převážně etnickým filmům, z černošského, indiánského nebo židovského prostředí, jimiž reaguje na nacistickou politiku. V roce 1942 se stává ředitelem ředitelem společnosti Producer Releasing Corporation produkující nízkorozpočtové béčkové filmy. Během čtyřletého působení pro tuto společnost natáčí několik filmů: např. horor Bluebeard (1944) a v roce 1945 pak mysteriózní snímek Club Havana, kriminální drama Strange Illusion a v současnosti nejlépe hodnocený film Detour (Objížďka). V témže roce se vydává na dráhu nezávislého filmaře a střídavě natáčí v USA i v Evropě. Koncem 60. let se marně snažil o návrat do Hollywoodu. Po několika mozkových příhodách umřel v sanatoriu ve Woodland Hills v Kalifornii. V roce 2006 byla na jeho rodném domě odhalena pamětní deska. |
|||||
Zdroj: | ||||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olesku (Polsko) | |||||
Místo úmrtí: | Wilanowie (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | král polský | |||||
Anotace: |
Král polský od 1674. V Olomouci se zastavil 26.-27.8.1683 při svém tažení proti Turkům na pomoc Vídni. Dorazil do Olomouce kolem 19 h.večerní a byl přijat vskutku královsky.Vítaly ho četné salvy z 15 ti děl postavených na baště u dómu. Král byl ubytován v Dichtrištejnském paláci, na Horním nám. (č.9). Druhý den navštívil polský král dóm, biskupskou rezidenci, jezuitský konvikt a poklonil se ostatkům Jana Sarkandra v kostele Panny Marie na Předhradí. Po poledni 27.8.1683 odtáhla polská královská družina přes Prostějov k Vídni. |
|||||
Zdroj: |
Nešpor, Václav: Dějiny města Olomouce.Brno 1936.Wielka encyklopedia powszechna 5.Warszawa 1965.S.194–195.;Hanácké noviny, 17.1.1995, S.1.; Fiala, Jiří: Polský král Jan III.Sobieski v Olomouci. In: Kdy, kde, co v Olomouci, 1993, listopad, S.24.; ' |
|
||||||
Místo narození: | Kojetín | |||||
Místo úmrtí: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Holešov, Hruška, Kroměříž, Olomouc, Přerov, Velká Bystřice, Velký Týnec, Vyškov | |||||
Obory působení: | kněz řádový, prozaik | |||||
Anotace: |
Absolvoval gymázium v Kroměříži, posl. rok studia v Brně, kde maturoval. Roku 1845 vstoupil do cisterciánsk. kláštera v Dolních Rakousích. Po roce se vrací na Hanou a vystuduje bohosloví v Olomouci. V Olomouci činný v roce 1848 ve studentských vlastenec.spolcích. v letech 1849–1850 pracoval jako knihovník ve Slovanské knihovny v Olomouci. V r. 1850 byl vysvěcen na kněze, kaplanoval v Holešově, v Kostelci, ve Velké Bystřici (10 let). Autor cestopisů, fejetonů a povídek. V r. 1861 se stal spoluzakladatelem vlast. nábož. spolku Koruna soluňská. Publikoval do časopisů Cyril a Metod, Hvězda, Čas, Hlas, Morava, Moravan. V r. 1864 se stal farářem v Hrušce u Kojetína a od r. 1880 získal hodnost víceděkana ve Vyškově. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.1., P., Academia1985, S.612–613.; Spáčil, V.: Historický místopis okr.Olomouc – venkov.Olomouc 1968.S.144.; Týnecké listy, 3/2007, S.7; Týnecké listy, č.6/2007, S.7; Ševčíková, H.: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. Velký Týnec 2007.S. 65–66.; |
|
||||||
Místo narození: | Bystrovany | |||||
Místo úmrtí: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Olomouc | |||||
Obory působení: | knihtiskař, nakladatel | |||||
Anotace: |
Ve 13 letech se učil tiskařem a sazečem v Arcibiskupské knihtiskárně v Olomouci. Pracoval zde i po vyučení až do listopadu 1903, kdy se stal na krátký čas společníkem tiskárny Albína Smetany (1864–1925) v Litovli. V lednu 1904 koupil ve Vyškově tiskárnu Jana Hona (1851–1919), první českou tiskárnu, založenou v roce 1880, která tiskla noviny, plakáty, věstníky a obchodní tiskoviny. Teprve v roce 1911 se zde začaly tisknout knihy. Prostřednictvím vyškovského kněze Antonína Ludvíka Stříže (1888–1960) seznámil se František Obzina s vydavatelem Josefem Floriánem (1873–1941) ze Staré Říše a spolupracoval s ním na vydávání jeho edic Studium a Dobré dílo i jiných knih, do roku 1919. Úpravy navrhoval nakladatel, tisklo se ve Vyškově. A tak Obzinova tiskárna získala záhy dobré jméno, spolehlivého typografického podniku, kde tiskli nejlepší spisovatelé, básníci a umělci. V roce 1919 začala tisknout pro Otakara Štorcha-Mariena (1897–1974) a jeho nakladatelství Aventinum. Tato spolupráce znamenala pro malou tiskárnu velkou změnu. Majitel Obzina byl nucen rozšířit prostory, zakoupit nové stroje a zvýšit počet pracovníků. Brzy poté následoval i zájem dalších nakladatelů z Brna, České Třebové a z dalších měst. Začátkem dvacátých let začal tisknout bibliofilské svazky pro Břetislava Maria Kliku (1884–1958). S vlastní nakladatelskou činností začal František Obzina až v roce 1923, kdy začal vydávat knižní edici zv. Obzinovy tisky. Jednotlivé svazky byly číslovány a ilustrovali je přední umělci, jako např.Josef Čapek. V roce 1926 se František Obzina stal zakládajícím členem Klubu moderních nakladatelů Kmen. Po jeho smrti ve vydávání pokračoval až do roku 1947 jeho zeť Alois Báňa (1892–1977). |
|||||
Zdroj: |
Jordán, F.: Z historie městského hřbitova ve Vyškově. In: Sto let muzejní práce na Vyškovsku 1893–1993. Vyškov 1993. ; Kimák, V.M. : Malý slovník bibliofila. Praha 1989. ; Martínek, Z.- Palatin, F.: Obzinova tiskárna ve Vyškově. Zprávy Muzea Vyškovska ve Vyškově. 1967, č.69. ;Štorch-Marien, O.: Sladko je žít. Praha 1967. ; |
|||||
Poznámka: |
Oprava data úmrtí podle Wikipedie.cz kde je údaj úmrtí z matriky. Původní údaj 29.7. je nesprávný. Devítka zaměněna se šestkou. (28.7.2017– hš) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Hluchov | |||||
Místo úmrtí: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Dobromilice, Hulín, Jaktař, Lobodice, Olomouc, Rychnov nad Kněžnou, Švábenice, Velká nad Veličkou | |||||
Obory působení: | etnograf, kněz, sběratel národopisu, spisovatel | |||||
Anotace: |
Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, ale zkoušku dospělosti složil na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou roku 1880. Po maturitě se do Olomouce vrátil a studoval na bohoslovecké fakultě. Po vysvěcení v roce 1886 působil jako kaplan a farář v různých místech Moravy. Zprvu ve Velké nad Veličkou, v Dobromilicích na Hané, v Jaktaři u Opavy, v Hulíně, v Lobodicích, ve Švábenicích a nakonec byl ustanoven děkanem ve Vyškově, kde zemřel 18.6.1937. Ve všech svých působištích se usilovně věnoval národopisné a vlastivědné činnosti. Své poznatky publikoval zprvu časopisecky a později knižně. Jeho knížky lidové beletrie, soubory povídek, pohádek, národopisných črt a studií představují více než dvacet svazků, často psaných v dialektu. První pojednání o krojích publikoval už v roce 1887 do Časopisu VSMO. V období let 1890–1898, kdy působil ve Slezsku, psal do Věstníku Matice opavské, spolupracoval s Františkem Slámou (1850–1917), v jehož Slezské kronice publikoval v roce 1893 Slezské pohádky a pověsti a o rok později národopisnou studii Slezská svatba. Mezi nejznámější knihy patří: Obrázky z mého hanáckého alba (1908), cyklus Pod hanáckou oblohou I.-IV. (1924–1929) a národopisné črty: Rok na Hané (1906), Malůvky z Hané (1909) a sbírka her, říkadel a hádanek Hanácké děti (1909). |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J. : Slovník soudobých českých spisovatelů 1918–1945. Praha 1945. * Lidový oděv a tanec na Hané. Sborník. Přerov 1998. * Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře. Olomouc 1993, S. 42. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vysoké Tatry | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava | |||||
Obory působení: | knihovník | |||||
Anotace: |
Od roku 1968 působil ve Státní vědecké knihovně v Olomouci, od 1978 přednášel jednou týdně, vždy ve středu na Pedagogické VŠ v Ostravě, kde přednášel český jazyk u doc. Svobody. Od roku 1974 pravidelně publikoval ve Stráži lidu, Nové Svobodě, Tvorbě, Zemědělských novinách, recenze a kritické glosy k olomoucké činohře. Celkem asi 48 materiálů věnoval olomouckému divadlu. Tragicky zahynul. |
|||||
Zdroj: |
Štěrbová, Alena: O olomoucké činohře. Ostrava 1990. |
|
||||||
Místo narození: | Držovice | |||||
Místo úmrtí: | Vrahovice | |||||
Místa pobytu: | Kokory, Kroměříž, Olomouc, Rokytnice, Třeština, | |||||
Obory působení: | kněz, prozaik, překladatel | |||||
Anotace: |
V roce 1890 absolvoval gymnázium v Kroměříži, poté bohosloví v Olomouci, kde vysvěcen r. 1895. Působil na Valašsku. Kokory 1895–1907, Rokytnice 1907–1916, poté dómským vikářem v Olomouci, r. 1934 odešel do pense. Členem DLU 1914–1935, 1919–1928 členem výboru. Publikoval pod pseudonymem J. Lesík. |
|||||
Zdroj: |
Poselství. Olomouc 1938. S. 299–300. |
|
||||||
Místo narození: | Nový Bohumín | |||||
Místo úmrtí: | Vidnava | |||||
Místa pobytu: | Javorník, Řím (Itálie), Těšín | |||||
Obory působení: | filozof, kněz, pedagog | |||||
Anotace: |
Všeobecné vzdělání získal ve svém rodišti.Ve studiu pokračoval v Bílsku na c.k. státním gymnáziu a pak v Těšíně, kde r. 1911 maturoval. Poté odešel studovat do Říma na papežskou Gregoriánskou univerzitu. Během čtyřletého pobytu dosáhl titulu bakaláře a licenciáta a 14.7.1914 doktora filozofie. V roce 1915 odešel do Innsbrucku, kde po tříletém studiu teologie na místní univerzitě byl 26.6.1917 místním sídelním biskupem vysvěcen. Počátkem r.1918 se vrátil do Říma a na Gregoriánské univerzitě vykonal 22.6.1918 doktorskou zkoušku z teologie. Po návratu do Slezska byl jmenován kooperátorem ve farnosti Narození Panny Marie ve Starém Bohuníně. Vynikající znalec jazyků. Znal slovem i písmem češtinu, francouzštinu, italštinu, latinu, němčinu a polštinu. Dne 1.10.1920 byl jmenován profesorem dogmatiky a apologetiky při vidnavském kněžském semináři. V tomto období se začal psát deník, z něhož se dochovalo 12 sešitů v pozůstalosti od ledna 1945 di června 1960. Své příspěvky publikoval v seminárním časopise. V roce 1951 se na vlastní žádost vrátil do aktivní kněžské služby ve Vidnavě, kde byl kooperátorem a duchovním správcem řádových sester internovaných ve Vidnavě a Javorníku. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM,seš.3 (15.). Ostrava 2002. S. 32–33. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Olomouc | |||||
Obory působení: | katecheta, kněz | |||||
Anotace: |
Narozen ve Chválkovicích u Olomouce. Studoval gymnázium a teologii v Olomouci, v letech 1868–1870 působil jako katecheta v Litovli. Autor učebnic bibl. učení. |
|||||
Zdroj: |
Český slovník bohovědný.III., S.560.;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947., S34.;. |
|||||
Poznámka: |
Chválkovice jsou součástí města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kunsthistorik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Olomouci, univerzitu ve Vídni. 1852 jmenován docentem dějin umění a archeologie na vídeňské univerzitě, od 1874 řádným profesorem. Zahájil vydávání pramenů k dějinám umění a uměleckých technik. Za jeho života vyšlo 18 svazků v období 1871 – 1882 " Quellenschriften für Kunstgeschichte und Kunsttechnik". Pamětní deska na rodném domě až do r. 1945, kdy odstraněna a uložena ve VMO. Ve dvoraně rakouského muzea umění ve Vídni postaven 1887 pomník podle návrhu prof. E. Klotze. |
|||||
Zdroj: |
OSN.S.466.;Chadraba, Rudolf: Olomoucký rodák R.Eitelberger.In: Historická Olomouc a její současné problémy.Olomouc, UP 1987.S.155–161.. |
|
||||||
Místo narození: | Dvorce | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Amsterdam (Nizozemsko), Budapešť (Maďarsko), Olomouc, Praha, Záhřeb (Chorvatsko) | |||||
Obory působení: | kapelník, ředitel opery | |||||
Anotace: |
Narozen na Bruntálsku. Hudební zkušenosti získal už jako sborista olomouckého dómu. 1859–1864 byl kapelníkem ředitelem něm. divadla v Praze. 1881–1897 působil jako ředitel ve vídeňské opeře. Složil několik sborových písní. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzitav Ostravě, 1999.S.23; |
|
||||||
Místo narození: | Velký Újezd | |||||
Místo úmrtí: | Velký Újezd | |||||
Místa pobytu: | Daskabát, Lipník nad Bečvou, Ústí, Velký Újezd | |||||
Obory působení: | folklorista, kronikář obce, malíř, učitel | |||||
Anotace: |
V roce 1931 maturoval na Státní reálce v Lipníku nad Bečvou. Malíř a učitel v Ústí u Hranic. Člen Jednoty učitelů – malířů v Praze. Od roku 1953 působil v rodišti, kde učil na ZŠ. Kronikář Velkého Újezda, sběratel lidových pověstí. V r. 1990 – 1993 vydal několik pověstí. Některé pověsti publikoval v regionálním tisku. Autorem knihy Velký Újezd a okolí. (1974). |
|||||
Zdroj: |
Toman: NSČSVU, I.díl, Praha 1947, S.170.; -ld-: Úspěšní kronikáři, Stráž lidu, 1984, 15.11., S.4.; Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře, Olomouc 1993. S. 8–9.; |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Velký Týnec | |||||
Místa pobytu: | Frenštát pod Radhoštěm, Kroměříž, Praha | |||||
Obory působení: | kněz, vydavatel | |||||
Anotace: |
Po studiích v Kroměříži byl vysvěcen r. 1872. Prefektem chlapec. semináře v Kroměříži, odtud poslán na univerzitu do Prahy, kde studoval matematiku a fyziku a poté složil státní zkoušky. Farář ve Frenštátě p. Radhoštěm r. 1892. V letech 1885 –88 vydával Bibliotéku nejslovutnějších kazatelů českých starší doby. Do r. 1888 vyšlo 7 svazků. V nemoci se vrátil do rodiště, kde zemřel. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.32.; Ševčíková, H.: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S. 63. ; |
|
||||||
Místo narození: | Lukavice | |||||
Místo úmrtí: | Velké Meziříčí | |||||
Místa pobytu: | Zábřeh | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Středoškolský profesor gymnázia v Zábřehu, ředitel rolnické školy ve Velkém Meziříčí. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan : Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974.S.22.;. |
|
||||||
Místo narození: | Přáslavice | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Přáslavice, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | hudebník, kapelník | |||||
Anotace: |
Velkobystřický kapelník a muzikant. Pocházel z muzikantské rodiny. V sedmi letech hrál na housle a od 12 let účinkoval s kapelou po hospodách. V roce 1931 se přestěhoval do Velké Bystřice, kde vyučoval. Kapelu zde založil asi v roce 1940. Kapely byla velice slavná a Fr. Doležel dbal na její umělcký růst. Okolo r. 1950 oslepl, ale přesto realizoval koncerty pro nevidomé a invalidy. V roce 1952 založil sexteto. Po jeho smrti 1968 se velkobystřická kapela rozpadla. |
|||||
Zdroj: |
Nakládal, A.Kapelník František Doležel. In Velkobystřické noviny.č.6, 2001, S..4. |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1968 |
|
||||||
Místo narození: | Určice | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, lesník, rektor univerzity, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Absolvoval studia na gymnáziu v Kroměříži, poté bohoslov. fak. v Olomouci, kde r.1897 byl vysvěcen na kněze. V Olomouci pracoval od r.1901 na arcibiskupství, od 1921 centrál. ředitel arc. statků olomouc. arcidiecése, od r.1923 prof. lesnické fakulty v Brně. Byl zvolen rektorem Vysokého učení zeměd. v Brně v letech 1933 – 34. Zabýval se hlavně pěstováním lesů a lesnickým názvoslovím. Sestavil a vydal Naučný slovník lesnický 1934 – 1940. |
|||||
Zdroj: |
Mgr.ing.Jaroslav Pinkava;/mv/: Vzpomínka na dr.J.Konšela, Lid.demokracie, 1990, 16.6., S.4.; (pš): Výročí profesora J.Konšela, Lid.demokracie, 30.8.1988, S.4.; ČBS, Praha 1992, S.337; Velkobystřické noviny, 1/1990, S. 5–6; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Bystrovany, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | knihovnice, publicistka | |||||
Anotace: |
Narodila se jako jediné dítě v rodině železničního úředníka. Dědeček z otcovy strany byl řídícím učitelem v Bystrovanech a druhý dědeček byl mlynářem, ale také starostou obce. Toto rodinné zázemí ji velmi ovlivnilo. Čtyři roky studovala Slovanské gymnázium v Olomouci a poté Rodinou školu Poettingeum. Po dokončení středoškolských studií v roce 1943 pracovala jako úřednice. Po osvobození působila skoro sedm let na ředitelství Moravských elektrotechnických závodů a v roce 1954 se s rodinou přestěhovala do Velké Bystřice. O deset let později převzala knihovnu v místě od místního řídícího učitele Jindřicha Roba a vedla ji do roku 1979. Je neuvěřitelné, co vše musela zvládnout, aby středisková knihovna získala v roce 1966 krajské uznání. V roce 1968 založila kroniku knihovny. Titulní list nakreslil akademický malíř, profesor Karel Svolinský, který v dětství navštěvoval bystřickou měšťanskou školu. V kronice byla zpracována historie knihovny zpětně od roku 1879 a končí rokem 1979, kdy knihovna oslavila stoleté jubileum a knihovnice odešla do důchodu. Tím, ale neskončila její aktivita. Její celoživotní zájmy o literaturu, malířství, kulturu, korespondenci s umělci a dění v rodném kraji, ji přinášely nejen pohodu a radost, ale občas ji přiváděly na zajímavá setkání s občany. Od roku 1990 publikovala články o rodácích a osobnostech regionu na stránkách Velkobystřických novin. Znalost prostředí a badatelská invence přinášela nová a dosud neznámá zjištění a fakta, z kterých pak čerpala někdejší olomoucká okresní knihovna. V červenci 2011 převzala ocenění za velký přínos v oblasti kultury a Cenu města Velké Bystřice. Poslední týdny pobývala v Domově pokojného stáří U svaté Anny ve Velké Bystřici. |
|||||
Zdroj: | ||||||
Fotky: |