Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Kanice | |||||
Místo úmrtí: | Zlaté Hory | |||||
Místa pobytu: | Brno, Lipsko (Německo), Ostrava, Stuttgart (Německo) | |||||
Obory působení: | chemik, odborný spisovatel, pedagog středoškolský, pivovarnictví, ředitel školy | |||||
Anotace: |
Studoval chemii a chemickou technologii na VŠ v Brně a krátkou dobu působil jako suplující profesor na německé státní reálce v Brně (1875–1879), poté suplentem na zemské vyšší reálce v Moravské Ostravě. Tam se stal roku 1902 ředitelem dívčího lycea. Protože se zabýval teoreticky technologií pivovarnictví a cukrovarnictví vyslala jej OŽK v Brně na světovou výstavu v Paříži jako experta. Byl autorem několika odborných publikací z oboru chemie. Popsal technologii výroby piva. V Ostravě se zabýval též turistikou v Beskydech a napsal prvního turistického průvodce Ostravou a Ostravskem (1890). |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2 (14.).Ostrava 2001. S.119–120. |
|
||||||
Místo narození: | Křenovice | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Břeclav, Hustopeče, Praha, Vídeň (Rakousko), Vranovice, Zábřeh, Židlochovice | |||||
Obory působení: | lékař, odborný publicista, právník | |||||
Anotace: |
Syn venkovského učitele a regionálního vlastivědného pracovníka Františka Kučery. Po dokončení obecné školy v rodišti, studoval od r. 1864 německé gymnázium a od r. 1867 na nově založeném českém gymnáziu v Brně, kde maturoval r. 1872. Poté absolvoval právnickou fakultu v Praze, kde promoval r. 1876 ( a JUDr. získal r. 1882). Po několika letech právnické praxe v Praze se usadil roku 1892 jako právník v Hustopečích. Po několika konfliktech s něneckými nacionalisty zanechal advokacie a usadil se v Břeclavi. V r. 1894 začal ve Vídni studovat medicínu, promoval 1899. Lékařskou praxi pak vykonával ve Vranovicích a Židlochovicích a r. 1907 jmenován obvodním lékařem v Zábřehu. Osvědčil se i jako čes. vlastenec a bojovník proti germanizaci. Hodně publikoval v časopisech: Právník, Časopis lékařů českých, Věstník lékařský, časopis Komenský. Záslužná byla i jeho přednášková činnost. Korespondoval i s T.G.Masarykem, Emilem Holubem aj. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998. S.77; Navrátil, M.: Almanach českých lékařů. Praha 1913. S. 160.; Slavětínský, Milan: Význačný lékař severní Moravy. In: Naše slovo, 19.9.1968.; |
|
||||||
Místo narození: | Kojetín | |||||
Místo úmrtí: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Holešov, Hruška, Kroměříž, Olomouc, Přerov, Velká Bystřice, Velký Týnec, Vyškov | |||||
Obory působení: | kněz řádový, prozaik | |||||
Anotace: |
Absolvoval gymázium v Kroměříži, posl. rok studia v Brně, kde maturoval. Roku 1845 vstoupil do cisterciánsk. kláštera v Dolních Rakousích. Po roce se vrací na Hanou a vystuduje bohosloví v Olomouci. V Olomouci činný v roce 1848 ve studentských vlastenec.spolcích. v letech 1849–1850 pracoval jako knihovník ve Slovanské knihovny v Olomouci. V r. 1850 byl vysvěcen na kněze, kaplanoval v Holešově, v Kostelci, ve Velké Bystřici (10 let). Autor cestopisů, fejetonů a povídek. V r. 1861 se stal spoluzakladatelem vlast. nábož. spolku Koruna soluňská. Publikoval do časopisů Cyril a Metod, Hvězda, Čas, Hlas, Morava, Moravan. V r. 1864 se stal farářem v Hrušce u Kojetína a od r. 1880 získal hodnost víceděkana ve Vyškově. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.1., P., Academia1985, S.612–613.; Spáčil, V.: Historický místopis okr.Olomouc – venkov.Olomouc 1968.S.144.; Týnecké listy, 3/2007, S.7; Týnecké listy, č.6/2007, S.7; Ševčíková, H.: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. Velký Týnec 2007.S. 65–66.; |
|
||||||
Místo narození: | Krnov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jeseník | |||||
Obory působení: | architekt, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Studoval na státní průmyslové škole v Brně a na Akademii výtvarných umění ve Vídni. V letech 1913–1919 se stal prof. architektury na vídeňské Akademii. Na přelomu století se stal protagonistou středoevropského modernismu. Jeho největším dílem je budova Národní banky ve Vídni. Mimo jiné navrhl Priessnitzovo sanatorium v Jeseníku. a stavěl je v letech 1908–1910 a 1928–1929. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a Severní Moravy I.Vyd.1.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1993.S.18. |
|
||||||
Místo narození: | Krnov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | hutní technik, chemik, manažer | |||||
Anotace: |
Narozen na Bruntálsku. Maturoval na gymnáziu v Opavě. Poté se věnoval fil. studii v Olomouci. Na vídeňském polytechnickém studiu studoval chemii, hutnictví, pozemní a vodní stavitelství. Ing. Gross se významnou měrou se zasloužil o výstavbu vídeňské železnice. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.42; |
|
||||||
Místo narození: | Kaliště | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Hamburk (Německo), Lipsko (Německo), New York (USA), Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | divadelní kapelník, skladatel | |||||
Anotace: |
Odborně vzdělán na konzevatoři a universitě ve Vídni, nastoupil ve 20 letech dráhu divadel.kapelníka.11.1.1883 přichází do Olomouce (ve 23 letech), povolán telegraficky ředitelem Raulem z Vídně.Působí jako divadelní kapelník až do 18.5.1883, kdy se vrací do Vídně.Byl ubytován v domě U zlaté štiky, v Michalské ul.1, nyní Ztracená 4.Působil také v Praze, Lipsku, Hamburku, a u dvorní opery ve Vídni.Své vynikající dirigent.umění uplatnil v koncertní síni a v posledních 3 letech působením v New Yorku.Je autorem 9 symfonií.23.12.1934 mu byla odhalena pamětní deska na domě ve Ztracené 4.Za okupace deska zmizela.(Gustav M. byl mj.vegetarián). |
|||||
Zdroj: |
Malá československá encyklopedie IV.Praha 1986.: Kučerová, Dagmar: Gustav Mahler a Olomouc.ČVSMO, 1970, S.101–106.;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kostelec na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Velké Opatovice | |||||
Místa pobytu: | Praha, Tovačov, Věrovany | |||||
Obory působení: | sochař akademický | |||||
Anotace: |
K. Otáhalovi brzy zemřeli rodiče (otec v roce 1914 a matka v roce
1917). Po smrti otce nastoupil do učení na mlynáře v Nenakonicích u Dubu
nad Moravou (dnes součást Věrovan) a v tomto mlýně pracoval. Uvedené
řemeslo mu mělo v letech války zajistit lepší obživu. Ubytování získal
u L. Korábové, která se o něj starala jako o vlastního syna. Ve volných
chvílích se věnoval kreslení (rád kreslil už na kostelecké obecné
škole). Stal se také členem Sokola a zde se seznámil s otcem Bohumila
Venclíka, panem Bohumilem Venclíkem st., hrnčířem a kamnářem
v sousedním Tovačově, od kterého si bral modelovací hlínu. Vedle
malování začal totiž i modelovat. Když nastoupil vojenskou službu,
nadále se věnoval malování, dokonce od něj důstojníci některé obrazy
koupili a doporučovali mu, aby se věnoval malování profesionálně. Pro rodný Kostelec vytvořil bronzovou sochu přítele, básníka Petra Bezruče, další kresby a obrazy byly umístěny v Památníku Petra Bezruče v Kostelci, pro zámek v Čechách zase sochu Josefa Mánesa. Manželkou Karla Otáhala byla Jiřina Popelová-Otáhalová ( 1904–1985), univerzitní profesorka, filozofka, komenioložka a v letech 1950–1953 rektorka Univerzity Palackého v Olomouci Do Velkých Opatovic přišel v r. 1943, buduje tady ateliér a město se mu na zbytek života stává domovem, kde umírá. Karel Otáhal po sobě zanechal bohaté kulturní dílo, v počtu 470 soch, plastik, reliéfů a kreseb. Opatovicícm věnoval sochu B. Smetany v parku, reliéfy sv. Jiří a Křest Páně v kostele, reliéfy Písně milostné a Písně svatební v obřadní síni města, reliéf B.A. Wiedermana na jižním křídle zámku, reliéfy P. Bezruče, J.B. Foerstra a ještěra na Hradisku a řadu osobních kreseb. Ve své závěti odkázal Velkým Opatovicím více jak 40 modelů bust a kreseb, které daly základ vzniku Pamětní síně Mistra sochaře. Přezdíván " sochařem hudby". |
|||||
Zdroj: |
Kulturní kalendář 1991.Olomouc, Okr.knihovna 1990, S.5.;
Kolář, B.: Umělec Hané.=Stráž lidu (Prostějov), 5.2.1986, S.6.;. Bartková, Hana – Prostějovský týdeník (3.8.2012) – http://www.itydenik.cz/…karel-otahal |
|
||||||
Místo narození: | Kutná Hora | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | chemik | |||||
Anotace: |
Ředitel cukrovaru ve Velké Bystřici. Otec Anny Navrátilové, spisovatelky a překladatelky užívající pseudonym Eva Jurčinová. |
|||||
Zdroj: |
Plachá, Z. : Eva Jurčinová. Velkobystřické noviny, 1995, č. 12, S. 3–4. ; |
|
||||||
Místo narození: | Krumpach | |||||
Místo úmrtí: | Vancouver (Kanada) | |||||
Místa pobytu: | Krumpach, Praha, USA, Zábřeh | |||||
Obory působení: | ekonom, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval na zábřežském gymnáziu a UK v Praze obor filosofie a práva. Působil jako učitel na obchodní akademii v Praze do konce 1. světové války. Od roku 1921 pracoval na Vysoké škole obchodní v Praze. Hodně cestoval a přispíval do časopisů. Redigoval revue Naše doba, kterou založil T. G. Masaryk. Byl aktivní v politice, člen skuppiny „Pátečníků“. Okupace znamenala konec jeho politické kariéry. Po osvobození se stal děkanem Vysoké školy obchodní. V roce 1949 odešel do exilu nejprve do Anglie poté do USA. Zemřel ve Vancouveru. |
|||||
Zdroj: |
Profesor Josef Macek. Průvodce. Zábřežský kult. a inform. měsíčník. únor 2000. S. 12 |
|
||||||
Místo narození: | Krásno | |||||
Místo úmrtí: | Valašské Meziříčí | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | teolog | |||||
Anotace: |
Po maturitě na gymnáziu ve Valašském Meziříčí, studoval teologii v Praze, které absolvoval v roce 1928. Po vysvěcení působil v Olomouci, kde byl hudebně činný ve Filharmonii Žerotína. V roce 1947 dokončil teologická studia doktorátem. Vrátil se do rodiště, kde v roce 1950 založil Valašský symfonický orchestr. V roce 1962 byl uměleckým vedoucím a violostou ve smyčcovém kvartetu. Jeho další láskou byla astronomie. |
|||||
Zdroj: |
Janoušek, J.: Galerie… S.20 |
|||||
Poznámka: |
ThDr. Vilém Hýbl |
|
||||||
Místo narození: | Krnov | |||||
Místo úmrtí: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Otaslavice, Slavkov, Újezd u Uničova, Zábřeh | |||||
Obory působení: | varhanář |
|
||||||
Místo narození: | Klopotovice | |||||
Místo úmrtí: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | bibliofil, muzejní pracovník, osvětový pracovník, učitel | |||||
Anotace: |
Po studiích působil na Slovensku, v Trenčanské Teplé a v Bratislavě. Od r. 1939 v Uherském Hradišti. Propagátor krás Slovenska, zakladatel knižnice Holubica, v níž vydával výběry sloven. spisovatelů a překlady českých autorů. Autor monografie o slov. malíři Št. Strakovi, Fullovi a Galandovi, založil knihomilskou edici Zahrady. V březnu 1939, jako český učitel propuštěn a musel odejít ze Slovenska. Půs. na měšťanské škole a spolupracoval s muzeem. Vedl muzejní časopis v Uherském Hradišti. |
|||||
Zdroj: |
Osobnosti roku 1990.Uherské Hradiště, Okresní knihovna 1990.;. Slovník osobností východní Moravy (web.stránky Valašské Athény). |
|
||||||
Místo narození: | Kadaň | |||||
Místo úmrtí: | Traunreaut (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Cheb, Liberec, Most, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | politik, právník, starosta města Olomouce | |||||
Anotace: |
Vystudoval Strakovu akademii a práva na něm. univerzitě v Praze. JUDr. Schreitter působil jako finanční referent v Mostu. V mobilizaci 1938 byl bezepčnostními orgány ČSR zajištěn v internančím táboře. Něm. vojska hoosvobodili a působil jako náměstek starosty v Mostu, Chebu, Liberci. V roce 1942 přišel do Olomouce a stal se starostou. Po válce byl v Olomouci odsouzen na pět let nucených prací. |
|||||
Zdroj: |
Spáčil, Vladimír: V čele města Olomouce.Olomouc: Memoria, 2002.S.58–59; |
|
||||||
Místo narození: | Kojetín | |||||
Místo úmrtí: | Tovačov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kojetín, Kroměříž, Tovačov, Vsetín | |||||
Obory působení: | sběratel pověstí, spisovatel | |||||
Anotace: |
Stud. G v Kroměříži, 1927 začal stud. bohosloví, po 4 semestrech studia zanechal. V roce 1951–57 vedl kroniku města Kojetína, od 1959–1975 okres. archivář a správce muzea v Tovačově. Zájem o místní a historic. pověsti. V r. 1973 natočila Čs. televize, stud. Ostrava pořad Zázračná slunečnice. , jako součást Academia filmu Olomouc 1974. Sledovaná tvorba. Hanác. pověsti a pohádky, pověsti o hradech a zámcích |
|||||
Zdroj: |
Doupalová, Eva: Slovník sběratelů pověstí.Olomouc 1987,S.185–186.; Přichystal.A.: Beletristický obraz minulosti města Olomouce.Olomouc, SVK 1980.; Sborník Státního archivu v Přerově.1993.S.39.;. |
|
||||||
Místo narození: | Klopina | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Brníčko, Jeseník, Klopina, Nemile, Olomouc, Písařov, Postřelmov, Šumperk, Úsov, Výprachtice | |||||
Obory působení: | odbojář, učitel | |||||
Anotace: |
Narozen ve Veleboři (n. Klopina) v rodině venkovského stolaře. Po absolvování české měšťanské školy v Úsově odešel v roce 1922 studovat na učitelský ústav do Olomouce, kde byl silně ovlivněn sokolskými myšlenkami a intenzivně se věnoval tělesné výchově. V roce 1926 začal učitelskou dráhu v Brníčku. Po absolvování vojenské služby u hraničářského praporu ve Frývaldově (n, Jeseníku) učil na školách v Písařově, Klopině a Nemili. V roce 1930 získal trvalé místo na obecné škole v Postřelmově a později po doplňovacím studiu češtiny a tělesné výchovy i na měšťance. Brzy po příchodu do Postřelmova byl zvolen náčelníkem místní sokolské jednoty a poté působil jako okrskový náčelník a člen vedení Severomoravské župy sokolské. V roce 1934 založil při postřelmovské jednotě první odbor táboření v rámci Severomoravské župy sokolské. Prázdninové tábory mládeže pořádal u Jakubovic. Působil v postřelmovském sokolském divadelním souboru a byl členem Pěveckého sdružení severomoravských učitelů. Po okupaci pohraničí byl již koncem roku 1938 vyšetřován pro svou sokolskou činnost. I v podmínkách okupace učil své žáky vlastenectví. Na udání německého ředitele postřelmovské školy Teufla byl zatčen a znovu vyslýchán. Jako nepohodlný učitel byl přeložen k 1. září 1939 na obecnou školu ve Výprachticích v protektorátní části Lanškrounska. Zde se zapojil do odbojové činnosti. Jako spojka udržoval styky mezi východočeským odbojovým hnutím a zábřežským Národním sdružením československých vlastenců. Po vzniku krajského vedení Národního sdružení československých vlastenců v roce 1943 v něm zastupoval Lanškrounsko. Po vyzrazení odbojové organizace našel úkryt ve vinohradské nemocnici v Praze, kam si odejel léčit nemocné srdce. Zde však byl gestapem brzy vypátrán a dne 18. dubna 1944 zatčen a převezen do Šumperka. Navzdory krutému vyslýchání v tzv. „robotárně“ neprozradil jména svých spolupracovníků. Následkům nelidského mučení podlehl již 20. dubna 1944. Pohřben byl na šumperském hřbitově jen za přítomnosti své manželky Věry. Po osvobození byly jeho ostatky převezeny a s náležitými poctami pohřbeny na hřbitově ve Veleboři. Jeho oběť připomíná památník uprostřed rodné vsi ( r. 1980). V Postřelmově nese jeho jméno jedna z ulic a k padesátému výročí otevření nové školní budovy v Postřelmově byla učiteli a vlastenci Bohumilu Ballonovi odhalena ve vestibulu školy pamětní deska (v r. 1988). . . . |
|||||
Zdroj: |
Bartoš, J.: Vlastenec a antifašista B.B. Severní Morava, 49, 1985, S.40–51., Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990.S.18–20.; Doplnění – email od Ivana Horníčka dne 2.7.2016 a foto. |
|||||
Poznámka: |
Veleboř -osada v obci Klopina. Výprachtice ( u Ústí nad Orlicí) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Karviná | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Šumperk | |||||
Obory působení: | kronikář města, pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen ve Starém Městě u Fryštátu (n.m.č. Karviné). Vyučoval na menšinových školách na Těšínsku. 1945 se přestěhoval do Šumperka a byl odborným učitelem na středních školách. 1954–1984 byl městkým kronikářem. 1965 obdržel Cenu města Šumperka. |
|||||
Zdroj: |
Biogracký slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.71; |
|||||
Poznámka: |
Staré Město (na Karvinsku). |
|
||||||
Místo narození: | Křenovice | |||||
Místo úmrtí: | Štíty | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Opava, Uničov | |||||
Obory působení: | malíř, pedagog středoškolský, sběratel pověstí, vlastivědný spisovatel | |||||
Anotace: |
V letech 1856–1858 navštěvoval diecezní školu v Olomouci, potom studoval nižší reálku v Opavě a Uničově a vyšší reálku a učitelský ústav v Olomouci. R. 1860 začal pedagogickou dráhu v Opavě, kde vyučoval 10 let. Současně tu působil jako domácí učitel v šlechtických rodinách. R. 1865 udělal zkoušky pro způsobilost vyučovat němčinu, zeměpis, dějepis a kreslení. V roce 1870 získal místo na učitelském ústavu v Olomouci. Už po dvou letech byl povolán na místo prof. učitelského ústavu v Brně, jako oblíbený a uznávaný pedagog. V roce 1891 prof. Mikusch odešel do penze a přestěhoval se z Brna do Štítů, kde se ve volném čase věnoval malování. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.6 (18.) Ostrava 2005. S. 100–102. |
|
||||||
Místo narození: | Kralovice | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Přerov, Šternberk | |||||
Obory působení: | genealožka, knihovnice, publicistka | |||||
Anotace: |
Absolvovala Střední knihovnickou školu v Brně a poté pracovala v Přerově. Odtud přešla do Šternberka, kde začala působit v knihovně v letech 1964 – 2003. Zprvu jako řadová knihovnice a od roku 1992 do 2003 jako vedoucí knihovny. Po roce 1989 se podílela na městské samosprávě. V roce 2008 obdržela Cenu města Šternberka za celoživotní činnost v kultuře. Hodně publikovala články o historii knihovny a zabývala se též genealogií. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2015. S.80. https://otavinka.blogspot.com/…nicky-k.html |
|||||
Poznámka: |
Rozená Štefková. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Klatovy | |||||
Místo úmrtí: | Strážnice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litomyšl, Olomouc, Praha, Strážnice, Třebíč | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu v Litomyšli. Poté se věnoval učitelskému povolání na gymnáziu v Praze, od roku 1892 učí jako profesor zeměpisu a dějepisu na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Své znalosti uplatnil na popud hraběte Pöttinga při tvorbě programu Pöttingova Ústavu pro výchovu dívek a po jeho otevření se stal jeho prozatimním ředitelem. Později učil v Třebíči, Brně a Strážnici. |
|
||||||
Místo narození: | Klopina | |||||
Místo úmrtí: | Stavenice | |||||
Místa pobytu: | Brníčko, Lesnice, Leština, Olomouc, Svébohov, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | odbojář, odborný publicista, učitel | |||||
Anotace: |
Obec.školu navštěvoval v působištích svého otce, učitele na Zábřežsku, 1914 maturoval na G v Zábřeze, narukoval v říjnu do Olomouce, v květnu 1915 na východní frontu.V bitvě u Sokalu byl vážně raněn a pak i u Piavy.R.1919 učil na Zábřežsku, Svébohov, Brníčko, 1921 v Brně zkoušky učitelské, od 1926 v Lesnici, od září v Leštině, kde působil skoro 20 let.Všude kde učil člen národních a kulturních spolků, funkcionář Národní Jednoty. Obecním knihovníkem, člen PSSU. Články publikoval v letech 1929–1938 v Moravském severu z oblasti vlastivědné, národopisné, lid.písni, ochraně přírody aj. Za odboj.činnost zastřelen fašisty po místním povstání v Leštině na konci války. Čs.válečný kříž 1939 i.m. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990.S.55–56.;. |
|
||||||
Místo narození: | Krefeld (Německo) | |||||
Místo úmrtí: | Ruda Šlaska (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Doněck (Rusko), Štěpánov | |||||
Obory působení: | konstruktér | |||||
Anotace: |
V rodišti vystudoval reálku poté v roce 1878 absolvoval Vysokou školu technickou v Cáchách a Báňskou akademii v Berlíně. Vyhledávaný expert na hutní průmysl. V Čechách se objevuje roku 1885 jako vedoucí výstavby vysokých pecí a hutí ve Štěpánově u Olomouce. Působil také v Polsku a Rusku, kde generálním ředitelem hutí Doněck-Jurjevska v Rusku. V roce 1904 se vrátil do Německa. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moeavy. Seš.9. Ostrava 1997.S.19–20. |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Ruda nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Hanušovice, Postřelmov, Praha, Štíty | |||||
Obory působení: | kněz, literární kritik, překladatel, publicista | |||||
Anotace: |
Po absolvování Husovy čs. bohoslovecké fakulty v Praze byl farářem v Hosticích a Hanušovicích na Šumpersku. Od roku 1971 pracoval jako dělník v Prefě Postřelmov a potom na poště v Šumperku, podílel se v utajení na církevních aktivitách a publikoval pod pseudonymem v církevním tisku. V letech 1990–2006 pracoval v OS zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb, byl členem Sněmu ČMKOS a zástupcem šéfredaktora odborového časopisu PTN Echo. Zároveň působil jako výpomocný duchovní v Olomoucké diecézi Církve čs. husitské.. V roce 2008 byl oceněn čestným uznáním za dlouholetou duchovní činnost ve Štítech, o rok později jmenován významnou osobností Rudy nad Moravou. Nyní je opět farářem v Hosticích a je členem církevního zastupitelstva. Podílel se na publikaci ČSSD Náboženství a sociální společenství, časopisecky publikoval řadu odborných prací,, časopisecky i knižně rovněž překlady poezie a prózy ze slovanských jazyků. Mgr. Emil Jan Havlíček byl členem Obce překladatelů. |
|||||
Zdroj: |
http://otavinka.blog.cz – 16.4.2011 Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Fi – Ju. Valašské Meziříčí 2010. |
|||||
Poznámka: |
Hostice – (n. m.č. obce Ruda nad Moravou). |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Krahulčí | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Praha, Prostějov, Telč | |||||
Obory působení: | grafik, ilustrátor, malíř, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Po maturitě na telčské reálce, kde byl veden prof. Fromkem a C. Michnou odešel na AVU do Prahy. Studoval u prof. Vláda Budoviče a Františka Ženíška. Stal se členem Svazu českých výtvarných umělců. Pedagogickou dráhu zahájil v Telči, v letech 1913–1918 učil na Reálném gymnáziu v Litovli a v období 1919–1941 v Prostějově. Přátelil se s básníkem Jiřím Wolkerem a malířem Evženem Trunečkou (1907–1971). Učil kreslení a deskriptivní geometrii. Umělecký zájem a bohaté teoretické znalosti doplněné zahraničními studijními cestami po Itálii, Francii, Španělsku a Německu uplatnil nejen v učitelské práci, ale i umělecké tvorbě. Ovládal olejomalbu, temperu, perokresbu, lept, řezbu do dřeva i kamenotisk. Mnoho jeho kreseb a akvarel z dvacátých a třicátých let minulého století zachycuje poetickou krajinu Vysočiny i Hané. Ve čtyřicátých letech zachycoval život v ulicích, na tržištích, ale i krásné okamžiky na divadelním jevišti či v orchestru. Kresby tužkou zachytily scénu z Traviaty, Dalibora, Pikové dámy aj. Tvořil také půvabná exlibris, která jsou ozdobou mnoha knihoven. Jeho dřevoryty a litografie zdobí mnohé knihy. Největší částí jeho výtvarné tvorby jsou olejomalby, akvarely a kvaše ( Plumlovsko, Drahanská vysočina..) Mnohá ocenění získala jeho grafika. Zúčastnil se řady společných výstav v Telči, Olomouci, Prostějově, Zlíně. Poslední samostatnou výstavu měl v roce 1956 v Prostějově. Stál u zrodu Klubu přátel umění v Prostějově a Sdružení hanáckých výtvarných umělců Rejsek. Jeho tvorba je ve sbírkách Galerie Muzea Prostějovska. |
|||||
Zdroj: |
Havránek, F.: Výtvarné umění na Prostějovsku., S.100.; Toman, P.: NSČSVU.I.1947, S.459.; Janoušek, D.: Výtvarné dílo A.Kameníka.=Štafeta, 13, 1981, č.2, S.3–6. Malíř A.Kameník.=Kdy-kde-co v Olomouci, 1987, prosinec, S.22.; Ševčíková, Hana: Prosincová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2011,č.12. |
|
||||||
Místo narození: | Kostelec nad Orlicí | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | spisovatel |