Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Paseka | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jeseník, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | architekt, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Význačný olomoucký architekt a urbanista, dlouholetý člen a spolupracovník Vlastivědné společnosti muzejní. V roce 1940 maturoval na České státní reálce v rodišti. Protože v té době byly české vysoké školy zavřené, absolvoval dvouletý kurz na Obchodní akademii v místě. Totálnímu nasazení neunikl a musel odejít na nucené práce do Berlína. Po osvobození v roce 1945 začal studovat na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství v Praze, kde promoval v roce 1949 a později absolvoval postgraduální studium urbanismu na vysokém technickém učení v Brně, které dokončil v roce 1964. Mezitím pracoval v olomouckém Stavoprojektu a v letech 1966 – 1971 jako hlavní architekt města Olomouce. V době normalizace byl odvolán a působil pět let v podniku Rudné doly se sídlem v Jeseníku, a to na nově založeném pracovišti tzv. technického rozvoje v Hněvotíně u Olomouce, kde se mj. tvořily podklady pro různé typy montovaných rodinných domků v západoněmecké licenci. Osobnost architekta Hynka byla v odborných kruzích nepřehlédnutelná a tak, když přišla v roce 1976 nabídka z Prahy na založení projekčního ateliéru Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů v Olomouci, vrátil se a stal se vedoucím pracoviště, kde aktivně působil až do roku 1985. Výsledky projekční a rekonstrukční činnosti, která přispěla k zachování a obnově i dalšímu využití historických památek, sakrálních staveb a památkových objektů v počtu 113 presentoval na výstavě v Krajském vlastivědném muzeu v Olomouci v listopadu 1982. Celoživotní zájem o architektonické a sochařské hodnoty i láskyplný vztah k rodnému městu zúročil v přednáškové i publikační činnosti. Od šedesátých let pravidelně přispíval do odborných a vlastivědných periodik. Řadu zajímavých článků najdeme i v prostějovské Štafetě, olomouckém měsíčníku Kdy-kde-co v Olomouci, sbornících Vlastivědné společnosti muzejní a jubilejních ročenkách. Širší olomoucké veřejnosti byl znám především z cyklu přednášek pro sekci Historické Olomouce VSMO o významných osobnostech a jejich hrobech, historii olomouckých hřbitovů a k vývoji olomouckých řemesel. V roce 1987 vytvořil stostránkový rukopis o Ústředním hřbitově v Olomouci. Za přínos pro olomouckou architekturu a urbanismus i za další zejména vlastivědnou činnost byl v roce 1998 vyznamenán Cenou města Olomouce v oblasti architektury. |
|||||
Zdroj: |
VS.: Olomoucký architekt a urbanista.=ZVSMO, 1982, č.17–18,S.32–33..
Smejkal, B.: Rozhovor měsíce. Kdy-kde-co v Olomouci, 1992, listopad S.
10–11. |
|||||
Poznámka: |
Ing. arch. Zdeněk Hynek |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Kladno, Kolín, Mladá Boleslav, Příbram | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Studia DAMU v Praze nedokončil. Působil v oblastních divadlech. V letech 1953–1954 v Jihlavě, pak v Kolíně, Příbrami, v Kladně, Mladé Boleslavi a v Praze. Jinak hrál ve čtrnácti filmech a v jednom seriálu TV a to většinou epizodní role. Debutoval v roce 1963 ve filmu Cesta hlubokým lesem. V r. 1973 Větrné moře. V roce 1974 ve filmech Sokolovo; Poslední ples na rožnovské plovárně; Noc oranžových ohňů; r. 1977 Zlaté rybky; Zítra vstanu a opařím se čajem; r. 1979 Kdo přichází před půlnocí, roku 1984 Na smaragdovém měsíci, v roce 1987 filmy Proč; Zuřivý reportér; Návraty; v TV filmu O Radkovi a Mileně , kde hrál astrologa (1990) a v posledním Renčově filmu Na vlastní nebezpečí, který měl premiéru v lednu 2008. |
|||||
Zdroj: |
www.Horácké divadlo Jihlava Rubeš B.: Uzavřené osudy. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Leština | |||||
Místo úmrtí: | Jeseník | |||||
Místa pobytu: | Javorník, Mikulovice, Olomouc, Opava, Šumperk, Vidnava, Zábřeh | |||||
Obory působení: | archeolog, kronikář města, muzejní pracovník, redaktor, učitel | |||||
Anotace: |
Studoval v letech 1968–1971 na gymnáziu v Zábřehu. Poté v 1971–1975 studoval Pedagogickou fakultu UP obor český jazyk a dějepis, a dálkově bakalářské studium středověké archeologie na Slezské univerzitě v Opavě (od r. 1995), jež nedokončil. Hned po promoci učil na ZŠ Mikulovice a ještě v letech 1975–1995 byl odborným pracovníkem a historikem OVM v Šumperku, od r. 1996 ředitelem Vlastivědného muzea v Jeseníku. V období 1998–1999 byl místopředsedou pobočky ČAS pro severní Moravu a Slezsko. Od 80. let prováděl výzkumy na Jesenicku, Opavsku a Osoblažsku. Výzkumy prováděl v Javorníku, v Jeseníku, v Skorošicích u Žulové, ve Vidnavě, na Bruntálsku. Publikoval ve sborníku Severní Morava, Pravěk a j, vlastivědná periodika. Od r. 1982 kronikář města Jeseník. |
|||||
Zdroj: |
Sklenář,Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha Libri 2005. S.88. BSSSM Ostrava 2000,č.1 (13). S. 21–24. Nekrolog. Severní Morava 1999. 78.; |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Jeseník, Kyjov, Litoměřice, Olomouc, Rožumberok (SR), Strašice, Šumperk, Žeranovice | |||||
Obory působení: | aforista, básník, esejista, geograf, geolog, kritik, prozaik, překladatel, vědecký pracovník | |||||
Anotace: |
V letech 1945–1956 žila rodina v Kyjově. V roce 1967 absolvoval
Pedagogickou fakultu UP v Olomouci, obory přírodopis – zeměpis. V letech
1968 – 2007 byl zaměstnán jako samostatný odborný pracovník
v okresním vlastivědném muzeu v Šumperku, RNDr. 1973 – doktor
přírodovědy z oborů mineralogie a petrografie. Celý aktivní život se
věnoval intenzivní publikační činnosti. Do roku 2022 publikoval tiskem
600 odborných a popularizačních prací, z toho 20 monografií. Tématika
publikací je velmi různorodá. Nejvíce jich je z geologických věd,
poměrně dost i z historie dopravy, těžby nerostných surovin aj.
Nechybějí ani stati v turistických průvodcích, místopisných a
vlastivědných sbornících.Je čestným členem Společnosti pro výzkum
souvků se sídlem v Hamburku a Greifswaldu. V roce 2014 dostal Cenu města
Šumperk za kulturní přínos městu. Od této své hlavní činnosti autor
důsledně odděloval angaažovanost v krásné literatuře . Autorský výbor
poezie, prózy a aforismů z let 1961–2010 vyšel pod názvem Dlažební
kostky v r. 2011. Literární eseje psával pod pseudonymy. Esej Bezruč (vyd.
v březnu 1992) vyšla pod pseudonymem Zbyněk Hába a jiné pod jménem
Štěpán Kameník. Publikoval v samizdatové edici Texty přátel. Roku
1997 vydal v nakladatelství Vetus via knihu básní Lítost.S rodinou žije
v Šumperku. Velký zájem nejen rodáků, ale i obyvatel Šumperska měly
zejména tituly: Vlastivědné zajímavosti z přírody Jeseníků (2014);
Pomezí Čech a Moravy od Suchého vrchu po Lázek (2016); Horské chaty
v Jeseníkách na starých pohlednicích a fotografiích (2017); |
|||||
Zdroj: |
Písemné sdělení Z. Gáby (korespondence 30.10.2022) a úpravy 11.12.2022 meil od ZG jun. Fabián, J.- Janásová, K. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Fi-Ju. Občanské sdružení Valašské Athény 2010. Valašské Meziříčí.S. 13. Gába, Z.: Dlažební kostky. Kniha Zlín 2011. Kuběna, J. – Gába, Z. Proglas 1990, č. 3. Kuběna,J.: Box 7/ 1990; www.Christiania.cz (Rozhovor s J.E. F.) Ševčíková,H.: na blogspotu Otavínka Už máte knihy pod stromeček? https://otavinka.blogspot.com/…romecek.html Životopisné údaje a soupisy publikací lze najít mj. c periodiku Severní Morava v číslech 77 ( 1999), 95 (2009) a 101 (2015). |
|||||
Poznámka: |
RNDr. Zdeněk Gába Fotografii vytvořil Jaromír Mašek v roce 1986. Pobyty posloupně: Kyjov, Rožumberok, Strašice, Litoměřice, Jeseník, Šumperk; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Rosice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Moravské Budějovice, Olomouc, Praha, Trutnov | |||||
Obory působení: | básník, dramatik, dramaturg, herec, překladatel, textař, výtvarník | |||||
Anotace: |
Narozen v Rosicích u Brna. V roce 1935 se rodina přestěhovala do Moravských Budějovic, kde vychodil školu a obsolvoval v roce 1952 reálné gymnázium. Poté byl přijat na DAMU v Praze a v r. 1957 byl redaktorem Divadelních novin. Rok před ukončením studia byl přijat do divadla v Trutnově jako dramaturg. Studia ukončil v roce 1959 jako dramaturg Horáckého divadla v Jihlavě. Pro toto divadlo připravil almanach k 20. výročí vzniku, kde se presentoval nádhernými verši. V roce 1960 vyhrál konkurz do Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci. Na UPOL se věnoval začínajícím divadelním teoretikům a hercům. Byl spoluzakladatelem studentských scén Zkumavka a Zelená husa. Po několika letech přešel do Večerního Brna, kde působil do r. 1966 a pak odešel do Prahy. Hrál v divadle Pod Palmovkou, hostoval v Realistickém divadle na Smíchově. Působil též jako divadelní kritik. Psal básně a prózy. V roce 1970 dostal výpověď a stal se svobodným umělcem. Publikoval v Amatérské scéně, uplatnil se též v rozhlase a archivu na Barrandově. V letech 1964 – 1982 hrál ve 28 filmech, např. Marečku, podejte mi pero, Malá mořská víla, Kulový blesk, Tvář za sklem aj. Je autorem her: Výslech po italsku; Elektro, má lásko. Textařem šansonů J. Jakoubka. Posmrtně vyšly dvě básnické sbírky. Bibliofilie Olomouc krásná, Olomouc něžná (1995) a Otevři hospodo, po životě žízním ( Praha, AMU 2003. S ilustracemi jeho dcery Simony Šimkové-Flíčkové. Režisér divadelního souboru Zápalka Olomouc – kde užíval pseudonym Z.A. Pálka. |
|||||
Zdroj: |
Olomouc krásná, Olomouc něžná. 1995 |
|
||||||
Místo narození: | Hrabová | |||||
Místo úmrtí: | Znojmo | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jedlí, Písařov, Sloupnice, Šumperk, Vikýřovice, Zábřeh, Znojmo | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník, odborný publicista, učitel | |||||
Anotace: |
Vystudoval gymnázium a učitelský ústav v Brně. Učil ve Sloupnici, Krumpachu, Skaličce, Písařově, Jedlí ad. Během první svět. války odešel na frontu a vstoupil do čs. legií. Po válce působí ve Vikýřovicích. 1921 je povolán do Šumperka řízením českého národního školství. Působil jako člen městské rady a okresního zastupitelstva, v Národní jednotě ad. Psal do denního tisku. Od roku 1933 působil ve Znojmě. Po Mnichovu pracoval v Brně v továrnách, kde se zapojil do odboje. 1943 zatčen a vězněn. Po válce se vrací do Znojma a v důchodu se věnuje práci muzejní. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.36–38.; |
|||||
Poznámka: |
Krumpach (n. místní část Zábřehu) Skalička (n.m.část Zábřehu) |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc, Praha, Šumperk | |||||
Obory působení: | režisér divadelní | |||||
Anotace: |
V roce 1958 absolvoval AMU, obor režie. První angažmá v Sm divadle v Šumperku od 1.8.1958.; Po roce 1989 působil v Moravském divadle Olomouc. Taky v Horáckém divadle Jihlava. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs.divadel 1958.;Praha, DÚ 1959, S.227.;. http://www.moravskedivadlo.cz/…ta/historie/ Rovnost 5.10. 1992. (Nekrolog). |
|
||||||
Místo narození: | Kojetín | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Praha, Zlín | |||||
Obory působení: | grafik, scénograf, výtvarník | |||||
Anotace: |
Absolvoval VŠUP 1950, prof.J.Kaplický.Realizace: vitráž pro Prior Jihlava 1983, Brno 1984.Činnost: malba, volná a užitá grafika, architektura.V letech 1961–1986 šéf výpravy Stát.divadla v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Vyznání životu a míru. Katalog výstavy. Praha 1985, S. 219. ČBS. Praha 1992. S. 717. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Včelnička | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc, Šternberk, Žerotín | |||||
Obory působení: | publicistka regionální, spisovatelka, učitelka | |||||
Anotace: |
. Pedagogickou školu pro vzdělání učitelů národních škol studovala v Jihlavě. Později při učitelském povolání absolvovala Pedagogickou fakultu olomoucké univerzity, obor čeština, dějepis a výtvarná výchova. Jako učitelka působila v letech 1955–57 na Jedenáctileté střední škole ve Šternberku, v letech 1957–1959 na dvoutřídních národních školách v Dalově a Žerotíně, od r. 1959 do r. 1992 na 2. stupni ZŠ Dr. Hrubého ve Šternberku. Dlouhodobě publikuje v regionálním tisku, její zajímavé články můžeme číst většinou ve Šternberských listech. Její zásluhou byla vydána část pozůstalosti vlastivědného badatele, astronoma a politického vězně Karla Morava (1906–1993), Staré šternberské obrázky a povídky Bloudění Marty vojandy a Zlý sen. V roce 2002 obdržela Cenu města Šternberka za přínos regionální historii. Zpracovala literární pozůstalost stíhacího letce Ladislava Valouška, plukovníka letectva v. v. (1918–1996), a vydala knížku jeho leteckých povídek Návraty stíhačů (2002), dva letecké deníky (Cestou nadějí a zklamání – 2003, Cestou zpátky – 2003), doplněné autorskou monografickou prózou Životní křižovatky stíhacího letce Ladislava Valouška (2006). Věnovala pozornost vývoji českého školství ve Šternberku, názvosloví šternberských ulic, historii české knihovny a významným osobnostem Šternberska. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení Ševčíková, Hana: Výročí středomoravského regionu. Týnecké listy. 2015, č.12, S.4. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Vlasta Hlůzová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jeseník, Loštice, Mohelnice, Moravičany, Olomouc, Opava, Palonín, Rýmařov, Šumperk | |||||
Obory působení: | archeolog, historik, odborný spisovatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1959 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci, poté studoval FF UJEP univerzitu v Brně obor prehistorie a poté se stal archeologem Okresního vlastivědného muzea v Šumperku. Od 15.7.1964 působil v mohelnickém muzeu, archeologickém oddělení, kde do r. 2000. Provedl řadu terénních výzkumů a to: v Mohelnici (1969–1974, 1999), Lošticích (1977,1980, 1982, 2003 a 2004), Palonín ( 1978–1979), Jeseník (1975–1976), Úsov (1986–1988), Postřelmov (2003) Vytvořil trvalé muzejní expozice v Mohelnici a v Šumperku. Specializoval se na na historii slovanského osídlení Moravy, archeologii raného a vrchol středověku. Jeho specializací je ranný a vrcholný středověk. Jeho publikační činnost charakterizuje i naleziště v Moravičanech, Paloníně a v Rýmařově.Je autorem řady publikací a článků. Působil též jako pedagog Slezské univerzity od 1998 do 2000. Byl předsedou regionální archeologické komise pro Střední Moravu. Autorem knihy Loštice, město a jeho obyvatelé (1998); Loštice, město středověkých hrnčířů.Opava 2007. Přispíval do periodik: Vlastivědný věstním moravský, Časopis Matice moravské, Severní Morava Vlastivědný sborník Jesenicko, Sborník bruntálského muzea. Spolupráce s polskými archeology a historiky. |
|||||
Zdroj: |
Kulturní kalendář Mohelnice, 1964. č.8, S.6. V sýpkách ducha, Olomouc 1992.S. 194.;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 191–192.; |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Vladimír GOŠ, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Dobromilice | |||||
Místo úmrtí: | Hošťálková | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jevíčko, Nymburk, Olomouc, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | malíř, výtvarný pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1914 maturoval na gymnáziu v Prostějově, poté studoval techniku v Brně, přerušena narukováním do války. Konec války v Jevíčku na léčení. Rok studuje na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. V té době 1919 se oženil. V r. 1924 vstupuje do poštovní služby v Prostějově. Na poště 6 let. Ve volném čase kreslí, ryje, maluje. R. 1929 vstupuje na AVU a je přijat do speciálky grafické školy prof. T. F. Šimona. Současně studuje středoškolskou prof. kreslení. Studium na AVU končí v r. 1932 a veřejnosti se presentuje první soubor. výstavou v Prostějově. 1933 se stává prof. kreslení na reálném gymnáziu v Nymburce. Od r. 1934 v Olomouci. Od r. 1935 asist. AVU. V r. 1939 si vybudoval ateliér na Vsetínsku v osadě Kút u Hošťálkové. 1945 povolán do Prahy , aby vedl graf. speciálku, později jmén. řádným prof. AVU, působí zde do r. 1958. Zemřel na Vsetínsku, zpopelněn v Olomouci, urna uložena v rodinné hrobce v Prostějově, blízko hlav. aleje. |
|||||
Zdroj: |
MČSE, V. Praha, Academia 198., S. 208. ; Lakosil, Jaromír: Umělec a pedagog. In: Štafeta, 18, 1986, č. 4. S. 14–17, obr. ; Janoušek, Dušan: Dílo V. Pukla. OKNO, Zprávy KPVU Prostějov. 1994, č. 8. ;. Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov KPVU 2007.S. 104–106.; |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Jičín, Praha, Zábřeh | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Maturoval v roce 1932 na gymnáziu v Zábřehu. 1937 promován na doktora filozofie na FF KU v Praze. Po studiích byl lektorem Vinohradského divadla, později nastoupil dráhu středoškol. profesora. 1942 byl zatčen gestapem v Jičíně, vězněn v Kartouzích a v Pečkově paláci v Praze. Byl zastřelen při heydrichovském běsnění v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Průvodce.Zábřežský kulturní a informační měsíčník.roč.41,č.7–8,S.4. |
|
||||||
Místo narození: | Havlíčkův Brod | |||||
Místo úmrtí: | Jeseník | |||||
Místa pobytu: | Brno, Javorník, Ostrava, Pardubice, Praha | |||||
Obory působení: | fotograf, kronikář města, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
V roce 1924 se rodina přestěhovala na Jesenicko. Vyrůstal v Javorníku, kde jeho otec pracoval jako lesní ing. Vystudoval reálné gymnázium a státní fotografickou školu v Praze. Vyučil se fotografem a filmařem. V roce 1938 se vrátil do pohraničí a přihlásil se do Stráže obrany státu jako motospojka tohoto útvaru. Za nacistické okupace pracoval jako kameraman instruktážních filmů v Brně a v Ostravě. Po osovození se vrátil do Javorníku, kde převzal národní správu fotozávodu. Od r. 1948 byl zaměstnán jako plánovací technik v řadě podniků. 1950–51 pracoval v Pardubicích. Počátkem 50. let se přestěhoval do Jeseníku. Zajímal se o vlastivědu a 1952 se stal členem muzejní rady. Ta ho zvolila správcem muzea od 1.3.1960. Též vedl kroniku města. Kmenový autor sborníku Severní Morava. Spolupráce s rozhlasem a televizí. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš. 5 (17.) Ostrava 2004. S. 153–154. ( Článková bibliografie) |
|
||||||
Místo narození: | Jihlava | |||||
Místa pobytu: | Čáslav, Jaroměř, Olomouc | |||||
Obory působení: | sbormistryně, učitelka hudby | |||||
Anotace: |
Absolvovala obor Hudební výchova a čeština na FFUP v Olomouci a působila od r. 1962 na pedagogické škole a gymnáziu v Jaroměři. Od otevření Střední pedagogické školy v Čáslavi roku 1975 vyučuje hudební výchovu a vede dívčí pěvecký sbor, který nahrával v Českém rozhlase. |
|||||
Zdroj: |
Stárek, Z.: Slovník českých sbornistrů.II. Praha, Divadelní ústav 1982.S.339.; |
|
||||||
Místo narození: | Podbřežice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dolany, Dub nad Moravou, Hněvotín, Jívová, Olomouc, Věrovany | |||||
Obory působení: | archeolog, církevní heraldik, historik, odborný publicista | |||||
Anotace: |
O archeologii se zajímal již při studiu FFMU v Brně. Pracovník VMO, autor prací z historie Olomoucka a širšího regionu Hané. Autor na 700 odborných článků ve vlastivědném tisku. a odborném tisku ( Zprávy KVMO, Zprávy SLUKO, Archeologické rozhledy, VVM, Přehled výzkumů aj. Velký znalec církevní heraldiky. Archeologické průzkumy vykonával v obcích: Bolelouc (n.m.č. Dub nad Moravou), Dolany, Hněvotín, Nenakonice (n.m.č. Věrovany), Jívová. CMO in memoriam. |
|||||
Zdroj: |
Kulturní kalendář 1991.Olomouc, OK 1990.S.36.; Michna, P.: Minulý týden zemřel olomoucký historik Václav Burian. In Hanácký den, č.165, 26.9.1998, S.5. Sklenář,Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha Libri 2005. S.102–103.; Dohnal, Vít: Olomoucká archeologie a její proměny. Olomouc VSMO 2008. S.61–69.; |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Jevíčko, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | archivář, odborný spisovatel, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
V letech 1895–1903 studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, poté UK Praha, obor čeština, němčina. V období let 1904–1905 studoval FF ve Vídni a studia ukončil r. 1907 v Praze. V roce 1908 nastoupil jako středoškolský profesor na Zemskou vyšší reálku do Jevíčka, kde působil 11 let. V roce 1919 učil na RG v Přerově a od 1920–1938 na Zemské vyšší hospodářské škole v Olomouci a to: čeština, němčina, dějepis, zeměpis. Po příchodu do Olomouce se intenzivněji zajímal o historii a v roce 1924 byl ustanoven archivářem města Olomouce. V letech 1925–1926 týdně navštěvoval vždy v pátek a sobotu Archivní školu v Praze. Jeho mimoškolní činnost se soustředila na přednášky, literární práce spojené se zájmem o dějiny města a olomouckého venkova. Publikoval v časopisech: Selské listy, Pozor, ČVSMO, Stráž Moravy aj. Knižně: Paměti obce Vacanovic, Dějiny města Olomouce, Dějiny olomoucké univerzity ad. V archivu pracoval do r. 1940 a v 1945–1947. Poté se věnoval badatelské práci. V roce 1968 mu UP udělila čestný doktorát filosofie. |
|||||
Zdroj: |
Spáčil, V. : Vzpomínka na prof. Václava Nešpora. Středisko. Sborník VSMO, 1984, r. 67, č. 8, S. 68–75. (fotoportrét). Polívková, Květa: In Memoriam prof. Dr. Václava Nešpora. Středisko. Sborník VSMO, r. 67, č. 8, S. 76–78. Fotoportréty od PhDr. M. Koudely ze SOKA Olomouc (20.7.2018) |
|||||
Poznámka: |
PhDr. h.c. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Polná | |||||
Místo úmrtí: | Tichomoří | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Jihlavě, filozofii v Olomouci, kde vstoupil do jezuitského řádu jako laický bratr. Působil jako bratr ekonom a bratr stavitel. Jeho stavitelské schopnosti mu usnadnily přijetí do misií. Ve 28 letech odjel v dubnu 1678 s výpravou českých jezuitů do Ameriky. V Mexiku přijal nové jméno (de Castro). Provedl tam také stavbu vodního díla. Při odchodu do Tichomoří zemřel na mor. |
|||||
Zdroj: |
Kunský, Josef: Čeští cestovatelé. Praha, Orbis 1961. I.díl. S. 231. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Jeseník, Krnov, Ostrava, Uničov | |||||
Obory působení: | aranžér, hudebník, malíř, portrétista, výtvarník | |||||
Anotace: |
Vyučen aranžérem na ZUŠ Štursova, Olomouc. Pracoval jako aranžér v Jednotě Olomouc v období 1978–1985. Oděvy Olomouc s působením v různých místech Moravy: Jeseník, Krnov, Uničov, Ostrava. Jeho velká plátna umístěna ve vinárně Ing. Čalkovského v Olomouci. Ve volných chvílích se věnoval hudbě, bicí a kytara. Po operaci šedého zákalu téměř oslepl a chodil s bílou holí. Zemřel na covid. |
|||||
Zdroj: |
Osobní setkání na Příčné 999/2 dne 21.4.2020 |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Jeseník, Olomouc, Praha, Přerov, Šumperk, Vsetín, Zlín | |||||
Obory působení: | sochař | |||||
Anotace: |
Narozen v Nemilanech u Olomouce (n. část Olomouce). Studoval 1948–1952 Školu umění Zlín, 1952–1958 AVU Praha u prof.J.Laudy, Makovského, V.V.Štecha.Monumentální tvorba, plastiky.Realizace kašna v Šumperku, plastika Matka země v Olomouci, Signály z vesmíru, Přerov. Ražba mincí. Jeho sochy se nachází též ve Vsetíně a Jeseníku. V roce 1996 obdržel Cenu Masarykovy Akademie umění za uměleckou činnost.. laureát Ceny města Olomouce |
|||||
Zdroj: |
Dvořák, F.: Rudolf Chorý.Ostrava Profil 1989.; Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Letovice | |||||
Místa pobytu: | Jevíčko, Olomouc | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební pedagog, sbormistr | |||||
Anotace: |
Narozen v Hejčíně u Olomouce.Učitel hudby v olomouckém Žerotínu. V letech 1912–1933 učitel zpěvu na reálném gymnáziu v Jevíčku; . Dirigent pěveckého spolku Ctibor. Vydal drobné skladby pro klavír. |
|||||
Zdroj: |
Stárek, Z.: SČS I.Praha 1982.S.180.;. |
|||||
Poznámka: |
Hejčín je součástí města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Semily | |||||
Místo úmrtí: | Jihlava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Bukurešť (Rumunsko), Jihlava, Olomouc, Plzeň, Praha | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební pedagog, hudebník, sbormistr, vojenský kapelník | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Podmoklice. (n. m. č. města Semily). Ředitelem
olomouckého Žerotína v letech 1911–1917. Učitel zpěvu a sbormistr. Od r.
1919 vojenským kapelníkem v Jihlavě. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.2.Praha SHV 1965, S.263–264.; Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.221.; Stárek,Z.: Slovník českých sbormistrů.2.Praha 1982, S.406.;Kučerová Dagmar: Česká opera v Olomouci v 19. a na začátku 20.stol. In:Sborník VSMO.Olomouc 1972, S.24–29.;. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, filozof, pedagog vysokoškolský, překladatel, publicista odborný, redaktor | |||||
Anotace: |
Narodil se v učitelské rodině, hlásící se prokrové tradici rodu Stunů ( Matěj Stuna byl herec a spisovatel v době národního obrození). Do 11 let bydlel s rodiči v Jihlavě a pak v Prostějově, kde maturoval na prostějovském klasickém gymnáziu v roce 1950, poté studoval FFUP v Olomouc, obor filozofie a historie a promoval r. 1954. Po vojně v letech 1956 – 1960 byl redaktorem Stráže lidu. Poté působil na Univerzitě Palackého (1960–1981). Překládal z ruštiny.Řadu let byl vysokoškolským učitelem, v roce 1970 jmenován docentem. Byl publicisticky činný, zabýval se oblastí kultury a poezie. Do Filozofického časopisu psal recenze a zprávy o nových knihách. Pravidelně přispíval do olomouckého tisku, a sborníku Střední Morava. Terezínské listy, Nová Svoboda, Právo, Tvorba. V brněnské Rovnosti publikoval řadu medailonů moravských kulturních osobností. Spolupracoval s ČRo Ostrava a Olomouc. Jeho syn Jan Stuna, též publikuje v regionálním tisku. |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých filozofů. Brno MU 1998.S.546. Galerie rodáků a nejen jich (7.8.2014) |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Rudolf Stuna, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Jeseník | |||||
Místa pobytu: | Brno, Javorník, Jeseníky, Kroměříž, Olomouc, Praha, Šumperk | |||||
Obory působení: | archivář, historik, knihovník, pedagog | |||||
Anotace: |
Rodák z Moravské Ostravy – Vítkovic nastoupil po absolvování
reformního reálného gymnázia v r. 1931 na Cyrilometodějskou bohosloveckou
fakultu v Olomouci, kde byl v r. 1936 ordinován na kněze. Přitahován
zájmem o historii, zejména působením prof. Augustina A. Neumanna, stal se
prefektem arcibiskupského semináře v Kroměříži a zároveň profesorem
němčiny a dějepisu na arcibiskupském gymnáziu (1939–1946). Jeho vnitřní
potřeba jej vedla k rozhodnutí tyto předměty dále studovat. Proto se v r.
1937 zapsal ke studiu historie a germanistiky na Univerzitě Karlově
u našich předních historiků: J. Šusty, O. Odložilíka, V. Chaloupeckého
a K. Stloukala. Pod vedením posledně jmenovaného vypracoval doktorskou práci
na téma „Mladá léta kardinála Dietrichštejna“ a v r. 1946
(s válečným odkladem, kdy byly české vysoké školy nacisty uzavřeny) ji
obhájil. O rok později se stal arcibiskupským archivářem a knihovníkem na
kroměřížském zámku. Začal studovat archivnictví na Masarykově
univerzitě v Brně (1950–1953), počítal s kratším studiem v Paříži
a ve Vídni. Již v této době začal publikovat články k dějinám
olomoucké diecéze. |
|||||
Zdroj: |
Severní Morava, sv.90, 2005, S. 70–71. Anderle, Petr: Jasnozřivý duch, jemuž nasadili provinční roucho. In: ČAS, 2, 2012. S.12 an. |
|||||
Poznámka: |
Užíval pseudonym Rudolf Krapina ( v r. 1938) PhDr. Rudolf Zuber |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bouzov, Javoříčko, Jeseníky, Libina, Litovel, Olomouc, Prostějov, Stínava, Šumperk, Washington (USA) | |||||
Obory působení: | geolog, odborný spisovatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Nejvýznamnější český geolog 40.-50. let 20. stol. Patřil do významného českého rodu, jeho strýcem byl kancléř prezidenta Masaryka Přemysl Šámal. Od 30. let působil na Karlově univerzitě v Praze, 1934–1935 byl děkanem Přírodovědecké fakulty UK a od r. 1953 členem ČSAV. V roce 1939 začal pracovat na 4 svazkovém díle Všeobecná geologie. Napsal na 400 publikací, 10 prací o geologii krasu, moravském devonu, průzkumu Nízkých Tater, Slovensku. Člen Klubu československých turistů. V roce 1918 navštívil Dr. Remeše v Olomouci a do r. 1920 jezdil na Moravu mapovat území moravského devonu. Výzkum prováděl u Čelechovic, Slatěnic mezi Prostějovem a Olomoucí, u Grygova, Konice. Od r. 1922 si dopisoval s dcerou Dr. Remeše Marií, s kterou se oženil 30.4.1928. Jeho manželka se v létě 1933 zřítila ze skály ve Vysokých Tatrách. V té době byl v zahraničí na XVI. mezinárodním geologické kongresu, který se konal 22.-29.7.1933 ve Washingtonu. V lednu 1934 založil v České akademii věd a umění fond Marie Kettnerové, na který složil 30.000 Kč. Fond měl přispíval k rozvoji geologie a paleontologie a k studijní podpoře badatelů. I po smrti manželky spolupracoval s Dr. Remešem, nejvíce od r. 1935. V Litovli a okolí konal výzkum v červenci-září 1944). Od 8.6.1960 byl v důchodu, ale stále pracoval a publikoval. |
|||||
Zdroj: |
Haubelt, Josef: Geolog Radim Kettner. Praha, Český geologický ústav 1991.; |