Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Želeč | |||||
Místo úmrtí: | Huštěnovice | |||||
Místa pobytu: | Huštěnovice, Kroměříž, Olomouc, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | archeolog, kněz, regionální publicista | |||||
Anotace: |
Narozen na Vyškovsku. Absolvoval arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. Poté vystudoval bohosloví v Olomouci, vysvěcen r. 1895. Jako duchovní působil od r. 1904 v Uherském Hradišti, od r. 1910 byl až do smrti farářem v Huštěnovicích. Tady založil místní archeologické muzeum a provedl pak řadu výzkumů. Zabýval se církevními dějinami Velké Moravy, velehradskou otázkou. V letech 1924–1936 byl předsedou archeologického spolku Starý Velehrad. Literárně činný, užíval pseudonym J. H. Žlebovský. Literární prvotiny v brněnském Obzoru, v Našem domově; Knižně vydal: Spolky v duchovní správě.Olomouc, Promberger 1912; Dějiny Velké Moravy.Přerov 1930; |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?1937–1962.P., NK 1962, S.92; Sborník velehradský 1937. S.3–6 a 1938, S.12–14; Vopravil: Slovník pseudonymů…P., SPN 1973, S.680;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 239.; ' |
|
||||||
Místo narození: | Žarošice | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hodonín, Olomouc, Písek, Šternberk, Uherské Hradiště, Zlín, Ždánice, Židlochovice | |||||
Obory působení: | bibliograf, divadelní ochotník, knihovník, sazeč | |||||
Anotace: |
Po ukončení měšťanské školy ve Ždánicích se v roce 1927 se vyučil sazečem písma a působil v tiskárně v Židlochvicích do roku 1940. V rodišti působil též jako dobrovolný knihovník. Po osvobození v roce 1945 se stal knihovníkem Zemské a universitní knihovny v Brně. Od r. 1947 na návrh dr. J. Běliče odešel do Olomouce, za spolupráce O. Králíka budovat Slovanskou knihovnu. Prac. knihovního střediska FFUP. 1936–37 ochot. divadlo, hrál na Jiráskově Hronově. Sbíral materiál k dějinám žarošického divadelnictví. 1945 založil Kroužek rodáků a přátel Žarošic, 1955 přejm. na Vlastivědný kroužek Žarošic. Ročenka Od Hradské cesty, od r. 1950 ji rediguje, 1970 jmen. čestným občanem obce. Žil ve Šternberku. Autor literárních místopisů, spolutvůrce bibliografií okresů Uherské Hradiště, Zlín, Hodonín aj. |
|||||
Zdroj: |
Kubíček, J. : 60 let Jaroslava Vlacha. VVM, 25, 1973, č. 3, S. 287–88. /foto/; Vlastivědná společnost muzejní v Olomouc 2001–2005.Olomouc:VSMO,2005. S.37 Hlůzová, Vlasta: Osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S. 231–238. Hlůzová, V.: Prošli Šternberskem. Šternberk 2015. Ševčíková, H.:Červnová výročí středomoravského regionu. Velký Týnec, r. 25, 2015, červen, S. 7–8. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Žamberk | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kněz, literát, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Absolvoval gymnázium a bohosloví v Hradci Králové v r.1891, Poté kaplan v Čermné, od r. 1897 ve Vídni, 1899 promován, stud. cesta biblic. Orientem, Paříž, po návratu v říjnu jmen. prof. Starého zákona na teol. fak. v Olomouci. Literární činnost. Popul. nauč. cestopisy, vrchol. dílo 1912–1925 překlad a výklad bibl. knih Starého zákona, ukázky v Našinci, Arše, Evě. R.1928 děkan fakulty. 1921 jmen. monsignorem, 1925 prelátem. Člen DLU od r.1917. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 90–91. ;Poselství. Olomouc 1938, S. 250–254. ;. Žamberské web stránky. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zvole | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Antverpy (Belgie), Hodonín, Litovel, Olomouc, Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | akademický malíř, atlet | |||||
Anotace: |
Absolvoval pět tříd reálky v Litovli 1902–1907, poté přešel na AVU v Praze, pak Vídeň a Antverpy.Usadil se v Olomouci.R.1914 se stal členem SVUM Hodonín a účastnil se jeho členských výstav.V Olomouci se podílel na založení Klubu přátel umění a redigoval Umělecký list, orgán SVU Mánes.V Olomouci založil vlastní malířskou školu.Soubor.výstavu měl již r.1910 v Litovli, 1919 v Trnavě na Slovensku a 1945 ve Vsetíně.Maloval portréty, krajiny a žánrové výjevy se smyslem pro hanácký folklór.Inspiroval se také sportem , od r. 1909 sportoval v SK Slavia jako všestranný vrhač.Mistr zemí Koruny české a ČSR 1917, 1919, 1920, hod diskem.Úča |
|||||
Zdroj: |
Stratil, V.: Výtvarní pedagovové a talentovaní žáci.In: 80 let gymnázia v Litovli.Litovel 1981.S.128–1229.;Jirka, Jan: Malá encyklopedie atletiky.Praha Olympia 1990.S.179.;Kdy kde co v Olomouci 1993, červen, S. 1., Hanácké noviny, 13.4.1996, S.3., . |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hannover (Německo), Hranice, New York (USA), Olomouc, Prostějov, Šarovy, Uherské Hradiště, Uničov, Zlín | |||||
Obory působení: | akademický malíř, akademický sochař, vysokoškolský profesor | |||||
Anotace: |
V letech 1974 – 1978 studoval SUPŠ v Uh. Hradišti, poté do r. 1984 VŠUP Praha, detaš. ateliér ve Zlíně. Žije a pracuje střídavě ve Velké u Hranic (n.m.č. Hranice), v Brně a Šarovech. Samostatně vystavoval v Olomouci v G pod podloubím r.1988. a kolektivní výstavy Pohyb kolem středu Galerie Caesar r. 1999. V roce 1991 vystavoval Sochy na náměstí v Hranicích a r. 1998 na výstavě Sochaři UB na Zámeckém nádvoří v Hranicích. Účastnil se r. 1989 kolektivní výstavy ve Sdruženém klubu ROH Uničov a také v Prostějově. Absolvoval několik zahraničních stipendijních pobytů ( New York, Hannover aj). Ve své tvorbě dává přednost sklu, dřevu, železu a kameni. Je členem TT klubu a Spolku olomouckých výtvarníků. Pedagogicky působí na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně od r. 1998. Nyní Prof. akad. sochař.Vedoucí ateliéru sochařství II. |
|||||
Zdroj: |
Boháčová, Y.: Jan Ambrůz – Objekty. Galerie pod podloubím. Katalog výstavy.Olomouc 1988. Boháčová, Y.: 10 sochařů B. Muzeum Hranice 1998. Katalog Spolek olomouckých výtvarníků + hosté.Olomouc 1991.;. Fabián, J. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí. 2009. S.6.; |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha, Příbram, Rožnov pod Radhoštěm | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Po osmileté škole absolvoval Střední školu vykuové elektrotechniky v Rožnově pod Radoštěm. Pak pracoval v Praze jako vakuový technik 1 rok a byl přijat na DAMU, kde absolvoval v roce 1966. Po dobu 11 let- tedy do 1977 působil v DOS Olomouc, poté v divadlech Příbram, Plzeň, Hr. Králové, od r. 1988 – 1991 opět v Olomouci. Pak dostal nabídku z Ostravy, kde dosud působí od roku 1991 v Národním divadle Moravskoslezském. Má za sebou více jak 200 rolí. Kromě divadla hrál taky v 10 filmech a 14 televizních filmech , namlouval komentáře pro televizi i Český rozhlas. Hrál též v řadě českých televizních seriálů, např. Přátelé Zeleného údolí (1980), Četnické humoresky (2007), Vyprávěj (2009), Policie Modrava (2011), Doktor Martin (2016), Případay 1. oddělení (2022) a v 5 dokumentárních filmech. Byla pořízeny i 3 divadelní záznamy ze hry Doktor Faustus (2016). |
|||||
Zdroj: |
Černý, M.: Kdo je kdo 1991.Praha, IRIS 1991, S.132.;. Česko- Slovenská filmová databáze. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zdounky | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Kroměříž, Olomouc, Prostějov, Zdounky | |||||
Obory působení: | hudebník | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Kroměříži, vzdělával se hudbě u J. Nešvery v Olomouci. Učitel hudební školy Žerotín v Olomouci 1894–1897, městské v Prostějově 1897–99. Působil mj. Zdounky, Vizovice, Hranice, od r. 1910 trvale v Brně. Publikoval pod pseud. Jaroslav Budovec. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha SHV 1965.S.487.;. |
|
||||||
Místo narození: | Zborovice | |||||
Místo úmrtí: | Hukvaldy | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hrabová, Hrabůvka, Hukvaldy, Kyjov, Litovel, Olomouc, Prostějov, Příbor | |||||
Obory působení: | dramatik, folklorista, hasič, osvětový pracovník, učitel, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Narozen v učitelské rodině. Vystudoval učitelský ústav v Příboře a r.1889 začal učit v Hukvaldech, kde se oženil se sestrou Leoše Janáčka Josefou. Roku 1891–1895 učil v Hrabové a a pak v Hrabůvce. R. 1901 se vrátil na Hukvaldy, kde byl ustanoven nadučitelem a zůstal až do odchodu do penze 1929. Jako župní vzdělavatel působil v zem. i župních školách v Kyjově, Litovli, Prostějově, Olomouci. Byl členem představenstva Hasičské pojišťovny v Brně. Jako vlastivědný pracovník publikoval články z regionální historie, sbíral historické a etnografické památky a zabýval se archeologií. Zpracoval historii hukvaldského hradu. Sbíral krajové pověsti a psal vlastivědné články, které vycházely v krajinských časopisech. Napsal dvě divadelní hry: Ondráš a Juráš; a Červený kohout, které vycházejí z hasičského života. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava. Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.34.; |
|
||||||
Místo narození: | Zborovice | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, sbormistr | |||||
Anotace: |
V letech 1889–1894 učitel hud. školy Žerotín v Olomouci, 1905–1922 prof. učit. ústavu v Kroměříži, 1905–7 sbormistr pěv. spol. Moravan, učil zpěvu též na gymnázium. Sestavil Rauscherovo/Kroměřížské/, jehož primáriem 1907–10, . Odpočinek trávil v Holešově. Mj. „Pět písní“, op. 3. -f. Táborský/1890/; |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.406.; Pospíšil, František: Almanach hanáckého roku.Přerov 1923, S.127. |
|
||||||
Místo narození: | Zašová | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Kroměříž, Prostějov | |||||
Obory působení: | dirigent, hudebník, skladatel, učitel hudby | |||||
Anotace: |
Hráč na křídlovku a pozoun, po r. 1918 u vojenské hudby v Kroměříži až do r. 1933. Za okupace městským kapelníkem v Prostějově, kde učil též na hudební škole. Po r. 1945 dirigent hudby Vojenské akademie v Hranicích do r. 1948, od r. 1956 žil v Praze-Karlíně. Byl spoluzakladatelem Ústřední hudby ministerstva vnitra. Psal pochody a valčíky. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha 1965.S.700.;. Fabián, J.: Slovník osobností kulturního a společenského života valašska. Valašské Meziříčí. 2000. S.151.; |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Hamburk (Německo), Praha | |||||
Obory působení: | astronom | |||||
Anotace: |
V roce 1958 absolvoval MFF UK Praha a nastoupil do Astronomického ústavu ČSAV v Praze. Od 1970 pracuje na hvězdárně v Hamburku (Německo). Sestavil atlas a katalog planetárních mlhovin (1967). 1973 objevil kometu 1973h Kohoutek. Český astronom působící v zahraničí. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha 1992.S.331.;. |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Hluboká nad Vltavou, Olomouc, Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník, kunsthistorik, velvyslanec | |||||
Anotace: |
Vysokou školu absolvoval v Olomouci, kde studoval FFUP, obor dějiny umění. Poté působil v Alšově galerii v Hluboké nad Vltavou. Delší čas působil ve správě kulturních středisek v zahraničí, 6 let na čs. velvyslanectví ve Vídni a do srpna 1990 v Rumunsku, kdy odešel do důchodu. Nyní žije v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dalo Šumpersko literatuře. Šumperk 1974. S.11. Některé informace od prof. Josefa Krajného (1901–2000). |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Olomouc, Zlaté Moravce (SR), Zlín | |||||
Obory působení: | fyziolog, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Pocházel z rodiny akademického malíře a středoškolského profesora. Obecnou školu absolvoval ve Zlatých Moravsích na Slovensku a v Brně, kde vysudoval reálné gymnázium a v letech 1936–1939 studoval na LFMU v Brně. VŠ nedokončil kvůli uzavření škol v r. 1939. Od prosince 1939 do května 1945 pracoval jako laborant a posléze jako pomocná vědecká síla ve Vědeckém ústavu pro průmyslové zdravotnictví při Baťově nemocnici ve Zlíně. Studia dokončil v prosinci 1945. Od ledna 1946 působil v Hradci Králové a r. 1953 přešel na LFUP v Olomouci, kde zastával funkci vedoucí katedry biologie a fyziologie. V září 1955 jmenován docentem a 1970 mimořádným profesorem a 1969–1976 byl děkanem LFUP. Působení na univerzitě ukončil v srpnu 1981. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.3 (15.) Ostrava 2002.S. 82. |
|||||
Poznámka: |
MUDr. Aleš Kučera |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Mongolsko | |||||
Místa pobytu: | Brno, Brodek u Přerova, Hranice, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | lékař, neurolog, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Pocházel z rodiny obchodníka. V roce 1933 maturoval na reálném gymnáziu v Zábřehu. Poté začal studovat Lékařskou fakultu MU v Brně, ale studia nedokončil v důsledku uzavření VŠ nacisty v listopadu 1939. Od prosince do března 1940 pracoval jako lékárenský laborant v Hranicích, poté 1940–1941 jako praktikant na interním oddělení nemocnice v Hranicích. Od května 1941 do října 1945 byl zaměstnán v lékárně PhMr. K. Neškudky (otce své budoucí ženy Zdenky) v Brodku u Přerova.Studium medicíny definitivně ukončil v červenci 1945. Po vojenské službě nastoupil v dubnu 1946 jako ústavní lékař do sanatoria pro nervové choroby v Praze- Bubeneč, kde setrval do září 1948. (1945–1946 si doplnil vzdělání studiem na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, a v září 1946 byl promován magistrem farmacie. V prosinci 1948 nastoupil jako asistent na Neurologickou kliniku LF UP v Olomouci. R.1951 se stal zástupcem přednosty a v této funkci setrval po celou dobu svého působení na UP v Olomouci.V období od října 1969 – srpna 1971 byl pověřen vedením kliniky (zastupoval přednostu kliniky Jaromíra Hrbka po dobu jeho funkce ministrem školství ČSR). V květnu 1955 jmenován docentem neurologie, 1964 udělena hodnost kandidáta věd a v listopadu 1968 jmenován mimořádným profesorem v oboru neurologie. Do starobního důchodu odešel v říjnu 1979. Krátce na to přijal účast v geologické expedici v Mongolsku a během ní zahynul i se svou manželkou při letecké havárii. Ve své práci se soustředil na problematiku chorob páteře, jejich léčbu a operační indikaci, léčbu mozkových nádorů a choroby svalů. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973.S.319.;.Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk, OVM 2001. S.57. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2. Ostrava 2001. S. 92–93. |
|||||
Poznámka: |
Prof. MUDr., PhMr. František Mikula, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Dubicko, Horka nad Moravou, Hvozd, Jesenec, Lipník nad Bečvou, Litovel, Loštice, Mohelnice, Olomouc, Příkazy | |||||
Obory působení: | archeolog, odborný publicista, sběratel pověstí | |||||
Anotace: |
Dětství a mládí prožil v Lošticích. V roce 1983 maturoval na Střední odborné škole elektrotechnické v Lipníku nad Bečvou. Po absolvování základní vojenské služby žil dlouho v Olomouci. Pracoval ve Vojenském opravárenském závodě v Horce nad Moravou. Od roku 1994 pracuje v Národním památkovém ústavu v Olomouci na útvaru archeologických výzkumů. Od školních let projevoval zájem o historii rodného kraje, o národopis, lidové zvyky, sbíral lidové pověsti. Slavné archeologické lokality v něm probudily zájem o archeologii. Velký vliv na něj v této oblasti měl amatérský archeolog Vladímír Kapl (1926–1999) z Mohelnice. Účasnil se též odborných regionálních konferencí Lidová kultura Hané v Olomouci, Přerově a archeologické setkání v Kostelci na Hané. Jeho příspěvky publikovány ve sbornících. Sám publikuje odborné články o archeologii a národopisu ve Vlastivědném věstníku moravském, Archeologie Moravy a Slezska, Hlas z Loštic aj. Jeho příspěvky k archeologickým výzkumům najdeme též ve Výročních zprávách PÚ a od r. 2000 v ročence Přehled výzkumů na Moravě a ve Slezsku. Koncem 90. let začal externě studovat Slezskou univerzitu v Opavě, obor archeologie, ale školu musel ze zdravotních důvodů ukončit. V roce 2005 vydal sbírku 22 pověstí " Pověsti z Bouzovska a Lošticka" a popis lidového zvyku " Máječek" s fotografiemi J.Štreita. V roce 2009 vydalo litovelské muzeum „Vyprávěnky starého hrnčíře“. V roce 2017 vysílala ČT2 video Hledač pod Bouzovem. Odkaz je uveden ve Zdroji. Dálkově studoval FFUP obor archeologie. T.č. v částečném invalidním důchodu. |
|||||
Zdroj: |
Faltýnek, Karel: Vyprávěnky starého hrnčíře. Pověsti z Litovle. Litovel 2009. S.54. BK: K literárnímu setkání ve VKOL.In: Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. Almanach 2006–2009. Olomouc 2009. S. 44.; Faltýnek, Karel: Setkání, na které rád vzpomínám. In: Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. 2009. S.155.; Dohnal, Vít: Olomoucká archeologie a její proměny. Olomouc, VSMO 2008. S. 86–87.; Kolář, Bohumír: Zájem o rodný kraj přináší i dnes dobré ovoce. www.Olomouc.cz 19.7. 2006.; https://www.ceskatelevize.cz/…pod-Bouzovem. Faltýnek, K.: Činnost národopisného kroužku Kraslice v Nedvězí u Olomouce. Lidová kultura na Hané. Sborník z XV. odborné konference o Hané. Olomouc 2020. S. 119–129. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Karel Faltýnek |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Ivanovice na Hané, Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský, veterinář | |||||
Anotace: |
Studoval na českém matičním gymnáziu v rodišti a pak na Vysoké škole zvěrolékařské ve Vídni. Zvěrolékařský diplom získal r. 1910 a o rok později titul MVDr. Během studií zastával místo asistenta na ústavu patologické anatomie, po ukončení studií místo asistenta na ústavu pro bakteriologickou hygienu ve Vídni. V r. 1917 byl přidělen státnímu ústavu pro výrobu očkovacích látek v Mödlingu a k prevenci byl vysílán na cesty po celé monarchii. Po válce už v listopadu 1918 stál u vzniku ústavu pro výrobu očkovacích látek v bývalé kadetce v Hranicích, který pak po přechodném umístění v Praze našel trvalé sídlo v Ivanovicích na Hané. V r. 1926 byl pověřen přednáškami na Vysoké škole veterinární v Brně a r. 1928 byl jmenován mimořádným profesorem a přednostou patologickoanatomického ústavu této školy. V roce 1934 byl jmenován řádným profesorem Vysoké školy zvěrolékařské a 1935–1937 zastával na této škole funkci rektora. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš. 10 (22.) Ostrava 2007. S. 46–47. |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hradec Králové, Mohelnice, Olomouc, Plzeň, Terezín | |||||
Obory působení: | básník, fotograf, kulturní pracovník, publicista, redaktor, rozhlasový pracovník, webmaster | |||||
Anotace: |
Od útlého dětství až do roku 1973 žll v Mohelnici a poté v Olomouci. Studoval gymnázium v Hejčíně a po maturitě odešel studovat VUT do Brna, kde studoval v letech 1982–1987 obor automatizace řízení výroby a technologie. Po promoci odešel pracovat do n.p. Prefa Olomouc a pak odešel na vojnu, zprvu do Terezína a pak Plzně. Od října 1988 – konce roku 1992 pracoval ve VKOL. Na oddělení automatizace. K 1.1. 1993 nastoupil v Českém rozhlase , studio Hradec Králové kde působí dosud, naní (2014) jako produkční a webmaster. Rád fotografuje a zabývá se dokumenatční a uměleckou fotografií. Podílel se na knize „Prostory smrti“ (1996). K narozeninám mu vyšla básnická sbírka " Líné královehradecké ryky" čímž si splnil svůj sen. (2014) |
|||||
Zdroj: |
http://otavinka.blog.cz/…/milan-bajak Osobnosti moravy – osobní sdělení hš – 16.2.2014 |
|||||
Poznámka: |
Ing. Milan Baják. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Všestary | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | botanik, pedagog, ředitel školy | |||||
Anotace: |
Narozen v Bříze u Hradce Králové, nyní Všestary. Po maturitě na gymnáziu v Hradci Královém a vysokoškolských studiích na Univerzitě Karlově v Praze, přišel vesvých 26 letech do Olomouce. V letech 1886 – 1891 působil na Slovanském gymnáziu jako suplující profesor, poté do roku 1902 byl profesorem a vyučoval zde přírodopis,matematiku a fyziku. V roce 1902 byl jmenován prvním ředitelem České matiční reálky a stál v jejím čele až do své smrti. Zároveň vykonával školního inspektora pro české školy na Olomoucku do roku 1913. Od mládí byl očarován tajemnou říší rostlin. Za studií v Praze roku 1883 vydal svou první publikaci Etymologický slovníček latinského názvosloví přírodopisného. V roce 1885 vydal už v Olomouci přírodovědné výklady, nazvané „ Pod mikroskopen“ pojednání Cizopasné rostliny jednosnubní vyšlo ve výroční zprávě Slovanského gymnázia v roce 1890 /1891 Adolf Kašpar (1877 – 1934) kreslil prof. Polívkovi rostliny pro jeho obrázkové učebnice a tato spolupráce měla velký význam pro další vydávání knih . Prof. Polívka seznámil olomouckého knihkupce a nakladatele Romualda Prombergra (1856 – 1932) s nadaným ilustrátorem a začala se psát nová kapitola, která výrazně ovlivnila další život všech tří osobností. Vznikly učebnice celostátně využívané Rostlinopis (1896) a Živočichopis (1897), jejichž reedicí bylo do roku 1947 napočítáno šestnáct.Vrcholem Polívkova tvůrčího úsilí je unikátní čtyřdílná Názorná květena zemí koruny české (1899–1903), dílo uznávané i v zahraničí, které obsahuje přes 3000 původních vyobrazení. V roce 1912 vydal ještě Klíč k úplné květeně zemí koruny české a v roce 1904 Atlas k rostlinopisnému klíči. Popis důležitých rostlin cizích zemích vydal v roce 1908 s;názvem Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí. Spolu se svou ženou Filoménou (1863–1925) založil také nadaci na podporu nemajetných studentů. Po jeho smrti pojmenována v Olomouci ulice a česká reálka nesla jméno Polívkovo státní reálné gymnázium. U příležitosti 10. výročí jeho úmrtí byl ve Smetanových sadech odhalen pomník, socha pána s kytičkou a skromným jménem František Polívka,dílo akad. sochaře Julia Pelikána (1887–1969). Dne 27.7.2006 byla ve Smetanových sadech instalována restaurovaná socha Karlem Hořínkem. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 231–232; Símě hořčičné. Olomouc 1947, S. 73. ;Rozehnal, M. : Jubileum F. Polívky. LD 27. 7. 1990, S. 6. ;.Zicháček, V.: Prof.František Polívka.In: Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc 1997. S.320–321. ; Tichák, M.: Příběhy olomouckých pomníků. Olomouc 2002.S. 83–84.; |
|||||
Poznámka: |
socha Julia Pelikána zrestaurována Karlem Hořínkem. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vsetín | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Olomouc, Praha, Studénka | |||||
Obory působení: | právník, publicista odborný, redaktor | |||||
Anotace: |
1947 absolvoval gymnázium v Hranicích. Po maturitě studoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kterou dokončil v Praze na KU, kde byl promován v roce 1951. 1955 vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Brně. Poté působil ve Studénce a od roku 1965 v Olomouci. Psal do odborných právnických textů a regionálních novin. Byl členem Spolku přátel komorní hudby a Klubu přátel výtvarného umění. Vedle trvalého zájmu o literaturu a výtvarné umění (byl znalcem a sběratelem grafiky), provázela zemřelého láska k vážné hudbě a zejména k opeře. Od studentských let navštěvoval koncerty a operní představení v Praze, oslněn generací pěvců kolem L. Domaninské, M. Tauberové, B. Blahuta, K. Kalaše, E. Hakena a dalších. Po přestěhování do Olomouce se stal předplatitelem koncertů Moravské filharmonie a sledoval vývoj orchestru i vedení uměleckého tělesa jednotlivými dirigentskými osobnostmi. Radostí jej naplňovala uváděná díla Janáčkova a jednotlivé symfonie Mahlerovy. Se stejnou pravidelností sledoval i komentoval uvádění operních děl v olomouckém divadle. Vážně se zabýval otázkou operní režie, kontaktoval některé současné operní režiséry, do denního tisku psal recenze. Mezi prvními diváky se stal členem nově založeného Klubu příznivců Moravského divadla Olomouc. Jeho “bravo” léta povzbuzovalo nejen olomoucké pěvce, ale v posledním desetiletí často zaznívalo i v hledišti Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kam pravidelně zajížděl na nedělní odpolední představení. Nemůžeme se tedy divit, že Moravské divadlo Olomouc poděkovalo za dlouholetou přízeň svému “renesančnímu” příznivci kyticí rudých růží se stuhou doplněnou svým emblémem umístěných na katafalku. Zádušní mše se konala v dominikánském kostele, Slovenská ulice dne 14.7.2021 ve 14 hodin. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Květnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2013, č.5, S.4. Ševčíková, H.: Se smutkem v duši. Nekrolog na blogspot 5.7.2021 Parte Doupalová, E.: Dodatek k nekrologu. Meil 25.7.2021 Fotografie: Ševčíková, H. a Lamačová, K. |
|||||
Poznámka: |
JUDr. Ladislav Lamač |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vsetín | |||||
Místa pobytu: | Hulín, Kroměříž, Prostějov, Tršice | |||||
Obory působení: | projektant | |||||
Anotace: |
Realizace: sídliště a byt. soubory Žabínek v Hulíně, , Oskol v Kroměříže, sídliště Okružní, Svobody, Brněnská v Prostějově, Výzkum. ústav obilnářský Kroměříž, , sklad a sušárna chmele v Tršicích. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.209.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vřesovice | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Horka nad Moravou, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | publicista hudební, sbormistr, učitel, varhaník | |||||
Anotace: |
R. 1929 mat. na učitelském ústavu v Olomouci, již za studií řídil ústavní pěvec. sbor a žákovský orchestr, též varhaník Husova sboru, církve čs. od r. 1928. Od r. 1929 působil v Opavě. V letech 1938–1945 učil v Horce nad Moravou. Psal hudební referáty do Pozora. Upravoval lidové písně a psal hudbu k tanečním a tělových. vystoupením. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.557.; Stárek, Zdeněk: Slovník českých sbormistrů.II.Praha, 1982, S.515.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Vojtěchov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hněvkov, Klopina, Kosov u Zábřeha, Prostějov, Třeština | |||||
Obory působení: | knihovník, pedagog, politik komunální | |||||
Anotace: |
Absolvoval RG v Prostějově, poté externě učitel. ústav v Příboře. Od září 1930 učil v Klopině, poté v Třeštině a Pavlově u Mohelnice. Od prosince 1932 učitelem v Kosově u Zábřeha, po r. 1945 působil 14 let v Hněvkově u Zábřeha. Byl zde knihovníkem, psal kroniku školy, předsedou MNV, autor učebnic, přispíval do časopisu Komenský, prac. v komisi OPS a KPÚ. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990, S.153–154.fotografie.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | biskup světící, církevní hodnostář, kněz | |||||
Anotace: |
Syn Jana Nepomuka Rudolfa Chotka, studoval v Praze a r. 1792 byl kanovníkem v Pasově. Ferdinand Maria Chotek byl 29.12. 1805 vysvěcen, 8.3. 1806 kanovníkem v Olomouci a 1.12. 1806 farářem, arciknězem, děkanem a školním inspektorem v Holešově, 12.11. 1808 promován v Praze, 1.1.1817 jmenován sídelním kanovníkem v Olomouci a 13.2.1817 jmenován titulárním biskupem tirnovským jako světící biskup olomoucký. PhDr. h.c. olomoucké univerzity 2.3.1830 a pak se stal proboštem kapituly v Olomouci, ale císař František I. jej jmenoval biskupem v Tarnově. Tam ani nenastoupil, protože 19.10.1830 zvolen v Olomouci arcibiskupem . Chtěl provést reorganizaci děkanské struktury diecéze, připravoval mapu arcidiecéze, podporoval českou literaturu. V semináři založil Slovanskou knihovnu. Jako ředitel filozofických studií v Olomouci (1823) věnoval pozornost důkladně výchově posluchačů a bohoslovců, finančně podporoval nemajetné studenty. Zemřel v Praze na choleru při korunovaci císaře Ferdinanda V..Pohřben v Nových Hradech u Kutné Hory. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.3 (15.).Ostrava 2002. S.65–66. |
|||||
Poznámka: |
hrabě z Chotkova a Vojnína, ThDr. a PhDr.h.c. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Hukvaldy | |||||
Místa pobytu: | Harbach (Rakousko), Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | arcibiskup | |||||
Anotace: |
Na kněze byl vysvěcen 1836, působil jako kaplan u sv. Michala v Olomouci, 1838 byl promován na doktora teologie, byl farářem v Harbachu v Dolním Rakousku. 1843–1849 byl proboštem kolegiátní kapituly u sv. Mořice v Kroměříži, 1849 se stal sídelním kanovníkem olomouckým a 6.6.1853 ho zvolila metropolitní kapitula arcibiskupem. 4.9. byl vysvěcen a 8.9. byl uveden do úřadu. Dnešní tvář Dómu je jeho dílem. Zbudoval 8 nových kostelů , 16 nákledně opravil. V Kroměříži založil chlapecký seminář. Zavedl jazykovou rovnoprávnost. Podporoval zřizování českých škol a rozvoj českého náboženského života. Zemřel v Hukvaldech, ale jeho tělo je pohřbeno pod hlavní věží olomouckého dómu. |