Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být
číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují
i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text
nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text
zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do
vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít
vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že
u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu
(u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi
jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je,
samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována
i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže
„našeptávač“.
Bratrský kazatel, překladatel a pedagog. V roce 1564 se stal učedníkem
v Přerově, záhy odešel na univerzitu do Wittenburgu, kde absolvoval r.
1567 a stal se Mistrem. Poté se stal správcem bratrské školy ve Třebíči
a r. 1572 byl vysvěcen. R. 1577 byl zvolen na synodě v Holešově za
staršího biskupa jednoty se sídlem v Ivančicích.
Zdroj:
Literární lexikon.1.Praha 1985.S.39.;. Fabian, Josef –
Ševčíková,Hana: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské
Meziříčí 2009. S. 5.;
Do r. 1599 studoval v Olomouci, v důsledku morové epidemie filozofii
dokončil v Praze. Roku 1602 byl jmenován bakalářem, r. 1603 byl
promován. Od r. 1604 studoval bohosloví, vysvěcen r. 1609 v Brně.
Působil na 7 místech olomouc. diecéze. Naposledy v Holešově. Když v r.
1619 navštívil Polsko, byl o rok později obviněn, že pozval do země
polské vojsko. Byl zajat a mučen, naposledy 18. 2. 1620 v Olomouci. Zemřel
na následky mučení 17. 3. Prohlášen blahoslaveným byl 3.11. 1859. 21.5.
1995 byl svatořečen. Život a mučednická smrt Jana Sarkandra inspirovala
básníky, spisovatele, malíře a sochaře nejen na Moravě.
Zdroj:
hš-: Život a mučednická smrt blahoslaveného Jana Sarkandra.In:
Moravskoslezský kalendář 1993.Ostrava Sfinga 1992.S.110 – 111.1 obr.
Zlámal; Medek, Václav: Kněz Jan Sarkander.Zprávy Vlastivědného ústavu
v Olomouci, 1970, č.147. S.15–20.;
Po osiření pobýval u tety ve Strážnici a ve třinácti letech se
vrátil do Nivnice. V roce 1608 začal studovat na vyšší latinské
českobratrské škole v Přerově a od roku 1611 na německých
evangelických školách, nejprve na akademii v Herbornu, potom na univerzitě
v Heidelbergu. Po skončení studií (1614) se vrací do Přerova jako učitel
latiny. O 2 roky později byl vysvěcen na kněze Jednoty bratrské a po
dalších 2 letech se ujal řízení bratrského sboru v severomoravském
Fulneku. Odtud musel po bitvě na Bílé Hoře utéci, jako bratrský kněz se
skrýval nejdříve na Moravě pak v Čechách. Dne 3. 2. 1628 opustil vlast
a odešel do exilu do polského Lešna. Po vypálení Lešna koncem dubna 1656,
při kterém přišel o celou knihovnu i svůj majetek, se uchýlil do
Amsterdamu v Nizozemí. Tam vyvrcholila Komenského vědecká a literární
činnost. Vydal asi 60 spisů, některé z nich už v předchozích letech
(např. známý „Labyrint světa a ráj srdce“ hned po Bílé Hoře).
Z jeho pedagogických spisů : “Svět v obrazech”, “Školu hrou” a
“Didaktiku”. Jeho celoživotní snahou bylo sjednocení veškerého
lidského vědění na základě jeho zpřístupnění všem. Položil základy
novověké pedagogiky. Jan Ámos Komenský zemřel 15. listopadu
1670 v Amsterodamu a 22. listopadu byl pohřben v Naardenu (20 km
jihovýchodně od Amsterodamu), kde je památník.
Zdroj:
Kujal, Bohumír: Pedagogický slovník.1.sv.Praha spn 1965, S.215–222. ;
Mezihorák, F.: Galerie velkých Evropanů. Nakladatelství Olomouc 2002. S.
105–107.;
Fotky:
Filiberto
Lucchese
*26. 12. 1606
- +21. 5. 1666
Místo narození:
Melide (Švýcarsko)
Místo úmrtí:
Vídeň (Rakousko)
Místa pobytu:
Holešov, Kroměříž, Olomouc
Obory působení:
architekt, geometr, sochař, štukatér
Anotace:
Vl.jm. Filippo Alberto Lucchese, v německém prostředí psán Luchese.
Zaměstnán ve vídeňských habsburských službách jako císařský ing. a
architekt. Svou činností zasáhl i na Moravu, po 1650 navrhl hr. Rottalovi
zámek se zahradou a přestavbou kostela v Holešově a pracoval pro
Lichtenštejna při přestavbě letního sídla olomouckých biskupů, zámku
v Kroměříži. V období 1664 – 1666 pracoval v Olomouci na projektu
biskupské rezidence, která je jedinou stavbou tohoto architekta v Olomouci.
Po r. 1665 dodal plán tzv. Podzámecké zahrady v Kroměříži. Vytvořil
řadu barokních staveb ve Vídni a na Moravě (Holešov, Kroměříž,
Olomouc).
Zdroj:
Hlobil, I. : Olomouc. Praha, Odeon 1984. S, 89–90. ;Poche, E. :
Encyklopedie českého výtvarného umění. Praha, Academia 1975. S. 273 –
274. ;Richter, V. : Filiberto Luchese na Moravě. In: Ročenka Kruhu pro
pěstování dějin umění za rok 1934. Praha 1935. ;. V měsíci květnu si
připomínáme…Kdy-kde-co. Olomouc, květen 2011. S.2. Wikipedia.cs
Fotky:
Joannes
Capeta
*18. 1. 1652
- +6. 11. 1723
Místo narození:
Telč
Místo úmrtí:
Luže
Místa pobytu:
Hradec Králové, Olomouc, Opava, Praha, Vratislav (Polsko)
Po studiích na univerzitě v Praze vstoupil r. 1672 do jezuitského
řádu. Zprvu učil na nižších jezuitských školách, pak na gymnáziu
v Hradci Králové jako profesor gramatiky. Po absolvování teologie na
univerzitě v Praze, byl vysvěcen na kněze. Po zkouškách na aprobaci
v Telči a Vratislavi působil na teologické fakultě v Olomouci jako
profesor hebrejštiny. V Praze přednášel na UK etiku. První rektorský
úřad zastával v jezuitské koleji v Opavě v letech 1698–1701. Byl
39.-olomouckým rektorem jezuitské koleje a akademie v letech 1708–1711. Na
podzim 1711 odešel do Prahy a do Olomouce se už nevrátil. Zemřel
v Košumberku u Luže (n.m.č. Luže)
Zdroj:
Žurnál UP, č.26, 3.11./2006, S.7; V měsíci lednu si připomínáme. In:
Kdy-kde-co 2012, leden, S. 2.
Ondřej
Zahner
*7. 7. 1709
- +6. 2. 1752
Místo narození:
Ettershausen
Místo úmrtí:
Olomouc
Místa pobytu:
Holešov, Kroměříž, Olomouc
Obory působení:
sochař
Anotace:
Narodil se v rodině sochaře. Na konci dvacátých let 18. století se
objevuje na Moravě. Nejdříve působil v Brně, pak zamířil do Olomouce,
kde se usadil. Začal pracovat v dílně místního sochaře Sturmera. Časem
se osamostatnil. Koupil dům v ulici 8. května č. 7. Jeho neslavnějším
dílem je sousoší Nejsvětější Trojice. Velké množství jeho prací
najdeme i v Kroměříži, Novém Jičíně, Holešově a Šumperku. Dvakrát
se oženil (měl 5 dětí-4 zemřely velmi mladí).
Zdroj:
cs.wikipedie
Franz Ignaz
Sieber
*19. 7. 1716
- +12. 6. 1785
Místo narození:
Brno
Místo úmrtí:
Brno
Místa pobytu:
Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Olomouc, Střílky
Obory působení:
varhanář
Gelasius
Dobner
*30. 5. 1719
- +24. 5. 1790
Místo narození:
Praha
Místo úmrtí:
Praha
Místa pobytu:
Horn (Rakousko), Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Mikulov, Stará Voda, Vídeň (Rakousko)
Obory působení:
kněz řádový, středoškolský pedagog, teolog, vydavatel
Anotace:
V letech 1729–1735 studoval na jezuitském gymnáziu v Praze, tam se
naučil česky, 1736 vstoupil do piaristického řádu /řádové jméno
Gelasius a Sancta Catharina/po novicátu v Lipníku na Moravě a v Staré
Vodě u Libavé vystudoval v rakouském Hornu filosofii a teologii
1739–1745. Ve Vídni studoval práva a učil tam na řádovém gymnáziu, od
r. 1748 učil v Mikulově, od 1749 v Kroměříži. Od 1752 působil jako
prefekt pražského piaristického G . Kritický vydavatel Hájkovy kroniky,
badatel o dějinách a kultuře raného českého středověku.
Zdroj:
Lexikon české literatury.I.Praha 1985.S.558–559.;.
Jan
Výmola
*1. 2. 1722
- +28. 11. 1805
Místo narození:
Brno
Místo úmrtí:
Brno
Místa pobytu:
Dřevohostice, Dub nad Moravou, Hranice
Obory působení:
varhanář
Anotace:
Varhanář. Signoval se též Wimola. V r. 1767 postavil varhany
v Hranicích, r. 1768 v Dubu nad Moravou a r.1784 v Dřevohosticích.
Zdroj:
Sehnal, Jiří: Varhanáři na Moravě 1500–1880. 2.část M-Z. In: ČMM,
Brno 1980. S. 131–132.
Jan Felix
Ležatka
*16. 3. 1741
- +3. 11. 1807
Místo narození:
Kroměříž
Místo úmrtí:
Kroměříž
Místa pobytu:
Brno, Hranice, Morkovice, Slatinice
Obory působení:
kamenosochař
Anotace:
Syn Jana Ležatky st. Datum křtu. Pracoval pro četné kostely moravské,
1786 bohatou štukovou výzdobu chrámu sv. Mořice v Kroměříži a farní
kostel v Drahotuších (n.m.č. města Hranice)a ve Slatěnicích (n.
Slatinice).
Zdroj:
Toman, P.: Slovník.II.S.29.;.
Carl
Weltzel
*1. 1. 1743
- +18. 2. 1809
Místo úmrtí:
Králíky
Místa pobytu:
Hanušovice, Písařov, Postřelmov, Smržice, Štíty
Obory působení:
varhanář
Poznámka:
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1743 Vysoké Žibřidovice (n.m.č.
Hanušovice).
Leopold Jan
Šeršník
*3. 3. 1747
- +21. 1. 1814
Místo narození:
Český Těšín
Místo úmrtí:
Český Těšín
Místa pobytu:
Český Těšín, Hradec Králové, Olomouc, Praha
Anotace:
1762 odešel studovat na jezuitskou univerzitu v Olomouci, římské
klasiky, historii a matematiku. Po 2 letech studia vstoupil do jezuitského
řádu a studoval na řádových školách v Brně a v Čechách. Po zrušení
řádu pracoval v pražské univerzitní knihovně a pořizoval katalog jejích
rukopisů. Od r. 1776 působil na Těšínsku.
Zdroj:
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.Opava
1983.S.127 –129.;. Biografický slovník českých zemí, 5.díl.
Josef
Dobrovský
*17. 8. 1753
- +6. 1. 1829
Místo narození:
Ďarmoty (Maďarsko)
Místo úmrtí:
Brno
Místa pobytu:
Dolany, Havlíčkův Brod, Horšovský Týn, Klatovy, Olomouc, Praha
Obory působení:
filolog, kněz řádový
Anotace:
Byl synem vojína Jakuba Doubravského (změnu jména způsobil chybný
zápis v matrice). Jeho otec byl brzy přeložen do Klatov a rodina
Dobrovského se usadila v Horšovském Týně. V jeho rodině se mluvilo
německy, česky se naučil až na gymnáziu v Havlíčkově Brodě (tehdy
Německý Brod), kde studoval od roku 1763. V letech 1767–1769 studoval
u jezuitů v Klatovech. Roku 1769 odešel Dobrovský studovat filosofii do
Prahy. V roce 1772 se stal novicem jezuitského řádu a připravoval se na
misionářskou cestu do Indie. Ta nebyla uskutečněna, protože roku 1773 byl
zrušen celý jezuitský řád v českých zemích a Josef Dobrovský se
rozhodl dokončit studium teologie v Praze. V roce 1787 jej v Hradci
Králové biskup Jan Leopod Hay vysvětil na kněze.[1] V Praze zaměstnával
i Františka Palackého, ten vypomáhal při tvorbě šlechtických rodokmenů.
V letech 1776–1787 působil jako učitel filozofie a matematiky u hrabat
Nosticů. V této době s nimi navštívil Rusko a Švédsko. Roku 1787 se
stal prorektorem a v roce 1789 rektorem generálního semináře v Hradisku
u Olomouce (n.m.č. města) . Po smrti císaře Josefa II. (1790), však došlo
k zrušení seminářů a penzionovaný Dobrovský se vrátil do Prahy, kde
dále žil jako uznávaný soukromý vědec ze státní penze a také finančně
podporovaný hrabaty Nostici. Právě v této době napsal množství pro
slavistiku, filologii i historiografii zásadních prací. Již v 80. letech
se Dobrovský živě účastnil vědeckého života v Praze, působil
v Soukromé společnosti nauk. V roce 1784 pomáhal zakládat Českou (resp.
Královskou) společnost nauk a v roce 1818 Národní muzeum.Měl také vliv
na mladou generaci osvícenců. Jeho žákem se stal František Palacký, ale
např. filologii u něj studoval i Václav Hanka. V roce 1828 přijel do
Brna studovat ve zdejších knihovnách. Onemocněl a během hospitalizace
v klášteře Milosrdných bratří zde 6. ledna 1829 zemřel.
Zdroj:
Lexikon české literatury.1.Praha, Academia 1985. S.560–571.;Králík,
O.: Josef Dobrovský v Olomouci.Sborník SLUKO/B-I/1951–1953.
S.95–105.;Spáčil, Vladimír: Dobrovský a Dolany.ZVŮO 1962,
č.104. S.22–23.;Hanácké noviny, 30.3.1996. S.10.;
Fotky:
Jan Vavřinec
Palavicini
*3. 2. 1756
- +20. 12. 1809
Místo narození:
Strážnice
Místo úmrtí:
Strážnice
Místa pobytu:
Hnojice, Olomouc, Štarnov, Šternberk
Obory působení:
filozof, spisovatel, teolog
Anotace:
Členem šternberského kláštera, kde vystudoval bohosloví.Vysvěcen
v Olomouci 1781.Magistrem svobodného umění, magistre filozofie, bakalářem
teologie.Působil v Hnojicích, od 3.7.1787–17.1.1796 lokalistou ve
Štarnově, od prosince 1796 farářem a roku 1800 titulárním, děkanem na
faře sv.Martina ve Strážnici.Zanechal 72 knih náboženského a
kazatelského charakteru.
Zdroj:
Dějiny Štarnova. Xerokopie Rkp. 289 S. 203. ; Edgar, E. -Snopek, F. : ČMM
S. 163. ;ČMM, 35, S. 348. ;
Blansko, Hranice, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Uničov, Vídeň (Rakousko)
Obory působení:
lékař, spisovatel
Anotace:
Od 1768 stud. v Lipníku gymnázium, v Olomouci, filozofii a 2 ročníky
bohosloví, 1778 odešel do Vídně studovat malířství, živil se
malováním pokojů, seznámil se s vojen. lékařem a stud. medicinu. Stal se
ranhojičem a r. 1784 půs. v Uničově. 1786 ustanoven vrch. lékařem
u generál. štábu ve Vídni, od r. 1791 trvale v Hranicích. R.
1811 založil při kostele veřejnou knihovnu. Asi ve 40 letech začal psát
básně, náboženské, vzdělávací a vlastivědné spisy, zapisoval pověsti,
překládal nábožen. spisy.
Zdroj:
Lexikon české literatury.1.Praha, Academia 1985, S.784–786;Doupalová,
E.: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských
lid.pověstí.Olomouc, UP 1986, S.130–131.;Neruda, Jan:
Podobizny.Sv.3.Praha, 1954, S.59–61.;/reg./;Gallaš, J.H.A.: Romantické
povídky.Praha, ELK 1941, S.238–263 doslov a poznámky B.Slavíka..
Fotky:
Johann Ignaz
Weltzel
*14. 10. 1778
- +10. 11. 1864
Místo narození:
Králíky
Místo úmrtí:
Králíky
Místa pobytu:
Dolní Studénky, Hnojice, Horní Studénky, Malá Morava, Nová Hradečná, Nový Malín, Rapotín, Uničov
Obory působení:
varhanář
Zdroj:
Sehnal, Jiří: Varhanáři na Moravě 1500–1880.2. část. M-Z. In: ČMM.
Brno 1980. S. 133.;
Poznámka:
Vojtíškov (n.m.č. obce Malá Morava) Mladoňov (n.m.č. Nový Malín).
Ferdinand Maria
Chotek
*7. 9. 1781
- +5. 9. 1836
Místo narození:
Vídeň (Rakousko)
Místo úmrtí:
Praha
Místa pobytu:
Holešov, Kroměříž, Olomouc
Obory působení:
biskup světící, církevní hodnostář, kněz
Anotace:
Syn Jana Nepomuka Rudolfa Chotka, studoval v Praze a r. 1792 byl
kanovníkem v Pasově. Ferdinand Maria Chotek byl 29.12. 1805 vysvěcen, 8.3.
1806 kanovníkem v Olomouci a 1.12. 1806 farářem, arciknězem, děkanem a
školním inspektorem v Holešově, 12.11. 1808 promován v Praze,
1.1.1817 jmenován sídelním kanovníkem v Olomouci a 13.2.1817 jmenován
titulárním biskupem tirnovským jako světící biskup olomoucký. PhDr. h.c.
olomoucké univerzity 2.3.1830 a pak se stal proboštem kapituly v Olomouci,
ale císař František I. jej jmenoval biskupem v Tarnově. Tam ani
nenastoupil, protože 19.10.1830 zvolen v Olomouci arcibiskupem . Chtěl
provést reorganizaci děkanské struktury diecéze, připravoval mapu
arcidiecéze, podporoval českou literaturu. V semináři založil Slovanskou
knihovnu. Jako ředitel filozofických studií v Olomouci (1823) věnoval
pozornost důkladně výchově posluchačů a bohoslovců, finančně podporoval
nemajetné studenty. Zemřel v Praze na choleru při korunovaci císaře
Ferdinanda V..Pohřben v Nových Hradech u Kutné Hory.
Zdroj:
BSSSM, seš.3 (15.).Ostrava 2002. S.65–66.
Poznámka:
hrabě z Chotkova a Vojnína, ThDr. a PhDr.h.c.
Bedřich Egon
Fürstenberg
*8. 10. 1813
- +20. 8. 1892
Místo narození:
Vídeň (Rakousko)
Místo úmrtí:
Hukvaldy
Místa pobytu:
Harbach (Rakousko), Kroměříž, Olomouc
Obory působení:
arcibiskup
Anotace:
Na kněze byl vysvěcen 1836, působil jako kaplan u sv. Michala
v Olomouci, 1838 byl promován na doktora teologie, byl farářem v Harbachu
v Dolním Rakousku. 1843–1849 byl proboštem kolegiátní kapituly u sv.
Mořice v Kroměříži, 1849 se stal sídelním kanovníkem olomouckým a
6.6.1853 ho zvolila metropolitní kapitula arcibiskupem. 4.9. byl vysvěcen a
8.9. byl uveden do úřadu. Dnešní tvář Dómu je jeho dílem. Zbudoval
8 nových kostelů , 16 nákledně opravil. V Kroměříži založil
chlapecký seminář. Zavedl jazykovou rovnoprávnost. Podporoval zřizování
českých škol a rozvoj českého náboženského života. Zemřel
v Hukvaldech, ale jeho tělo je pohřbeno pod hlavní věží
olomouckého dómu.
Johann
Eichler
*23. 11. 1818
- +30. 5. 1899
Místo narození:
Fulnek
Místo úmrtí:
Opava
Místa pobytu:
Horní Benešov, Olomouc, Uničov, Vídeň (Rakousko)
Obory působení:
kněz, pedagog středoškolský
Anotace:
V letech 1832–1838 studoval gymnázium v Opavě. Poté filozofii
(1839–1840) a teologii (1840–1844) v Olomouci. V roce 1844 vysvěcen na
kněze. Poté kooperátorem na faře v Horním Benešově. V roce
1848 katechetou na c.k. hlavní škole v Uničově, 1850 katechetou na
nižší reálce v Opavě. Katechetou reálky a učitelského ústavu
v Opavě.Studoval ve Vídni aprobaci pro výuku dějepisu a zeměpisu (1855).
Později vyučoval též angličtinu. Penzionován r. 1886. Ve volném čase
byl veřejně činný. Od r. 1856 členem mužského pěveckého spolku a pak
předseda. R. 1897 založil v Opavě dobročinný spolek svaté Nothburgy.
V roce 1873 jmenován konzistorním radou a r. 1881 mu byl udělen Zlatý
záslužný kříž s korunou.
Zdroj:
BSSSM č.1 (13). Ostrava 2000. S. 30–31.
Emanuel hrabě
Pötting-Persing
*25. 10. 1819
- +4. 2. 1898
Místo narození:
Budišov
Místo úmrtí:
Olomouc
Místa pobytu:
Brno, Dolany, Havlíčkův Brod, Kučerov, Olomouc, Slavičín, Švábenice, Velký Týnec
Obory působení:
kněz
Anotace:
Po gymnazijních studiích v Brně a dvouletém filosofickém kursu
v Olomouci se v roce 1893 dal Emanuel zapsat na biskupský theologický
ústav v Brně. Vysvěcen na kněžství byl 1843. Roku 1844 byl zvolen od
olomouckého kapitoly za nesídelního kanovníka olomouckého. V letech
1846–1849 působil jako kooperátor v Kučerově u Vyškova, dále potom do
září 1851 v Dolanech u Olomouce. 1853 se stal děkanem švábenského
děkanátu a brzy na to byl jmenován kníže-arcibiskupským radou.
28. 10. 1871 zvolen proboštem u sv. Mořice, kde působil deset let. Stál
u kolébky českého školství. 1884 vysvětil novou budovu českého
gymnázia. 15. 9. 1895 byl přítomem svěcení ústavu, který sám
založil.
Zdroj:
Co v Hlušovicích, březen 1996, S.9–10.; Obec Velký Týnec a zámek.In:
Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S. 14–15.;
Fotky:
Rudolf
Kašpar
*22. 10. 1821
- +29. 7. 1896
Místo narození:
Bludov
Místo úmrtí:
Bludov
Místa pobytu:
Holešov, Kroměříž, Olomouc, Velký Týnec
Obory působení:
geolog, kněz, ornitolog, pedagog, spisovatel
Anotace:
Syn vesnického kováře. Vystudoval na bohoslovecké fakultě v Olomouci,
1846 byl vysvěcen na kněze. Dva roky působil jako kaplan ve Velkém Týnci,
poté se stal vikářem v Kroměříži. Když byl v Kroměříži založen
chlapecký seminář, stal se na něm učitelem přírodopisu. 1872–1887
působil jako farář a děkan v Holešově. Po založení Vlasteneckého
spolku muzejního v Olomouci se stal jeho stálým spolupracovníkem. Hodně
publikoval v ČVSMO. Z jeho odborné přírodovědné práce nutno uvést spis
„Ptactvo moravské“ (1889) a zajímavou studii „Bludovit neboli tak zvaná
hornina silochroitová, nerosty a geologické poměry v okolí Bludova“
(1885). V okolí Bludova se nalézá taktit – nazelenalý až bělavý
nerost s hnědými a červenými krystaly granátu – hesonitu, tzv.
„Bludovit“, jehož název navrhl právě Rudolf Kašpar v roce 1884. Jeden
kámen byl vsazen do základů Národního divadla v Praze.
Zdroj:
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská
univerzita v Ostravě, 1999.S.25; Fischer, Richard. Olomoucký památník.
Olomouc 1938. S. 132–133.; Spurný, F.: Osobnosti Bludova. Web. Bludov.
Jan
Vlk
*8. 7. 1822
- +31. 7. 1896
Místo narození:
Telč
Místo úmrtí:
Lesná
Místa pobytu:
Brno, Hranice, Jihlava, Olomouc, Znojmo
Obory působení:
básník, právník
Anotace:
Studoval gymnázium v Jihlavě, filozofii v Brně a práva v Olomouci.
V Olomouci byl v čele radikální skupiny studentů, spoluzakladatel čes.
spolku Slovanská lípa. Skládal vlastenec. básně. Sloužil jako právník
u olomouckého magistrátu, do roku 1861 byl notářem ve Znojmě.
Zdroj:
Dva moravští buditelé.=ZVSMO 1982, č.17–18, S.48.; Přehledné dějiny
české literatury a divadla v Olomouci.I.Praha SPN 1981.S.75.;
Narozen v Opatovicích u Rajhradu. Katolický kněz. Bohosloví vystudoval
v Olomouci a poté působil jako kaplan v Hovězí, Napajedlech. Byl
vychovatelem ve Štýrsku, profesorem náboženství v Uherském Hradišti.
Působil též jako farář v Kuželově, Záhlinicích a Nezamyslicích.
Publikoval časopisecky i knižně.
Zdroj:
Fabian, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života
valašska. Valašské Meziříčí 2000. S.44. ;
Poznámka:
Záhlinice (n. m. část obce Hulín).
Antoš
Dohnal
*17. 2. 1824
- +9. 7. 1863
Místo narození:
Kvasice
Místo úmrtí:
Brno
Místa pobytu:
Brno, Hradec Králové, Hukvaldy, Kroměříž, Mírov
Obory působení:
básník, prozaik
Anotace:
Studoval G v Kroměříži, v 1836–40 v Hradci Král.1841–45 jako
písař na Hukvaldech, 1845–8 na Mírově, od ledna 1849 v Brně v redakci
Ohéralova Týdeníku.Přispíval do Lumíru a Koledy, Týdeníku a čas.,
které redigoval: Moravský národní list 1853–57;Moravské noviny
1858–63;aj.Povídky za jeho života knižně nevyšly.Hrálo se drama Jaroslav
Šternberk aneb Porážka Mongolů u Holomouce.1859.;Přítel Boženy
Němcové.Souborně vyšlo jeho dílo r.1924 u Prombergra.Pamět.deska
v Kvasicích u Kroměříže.
Zdroj:
Z díla: Hanácké povídky. Praha, ELK 1940. ;První povídky hanácké.
Olomouc R. Promberger 1924. Staré hanácké povídky. Ostrava,
Profil 1987.
Biografie: Dějiny české literatury. III. Praha, NČSAV 1961, S.
558. Skalička, Jiří: Proč staré hanácké povídky Antoše Dohnala?Doslov.
In: Staré hanácké povídky. Ostrava Profil 1987, S. 234–249. ; Vopravil, J.
:Slovník pseudonymů. . Praha, SPN 1973, S. 604. ; Spáčil, J. : Haná
v díle A. Dohnala. =VVM, 1, 1946, S. 163–164. ;.
Antonín
Dudík
*2. 6. 1824
- +12. 3. 1892
Místo narození:
Kojetín
Místo úmrtí:
Vyškov
Místa pobytu:
Brno, Holešov, Hruška, Kroměříž, Olomouc, Přerov, Velká Bystřice, Velký Týnec, Vyškov
Obory působení:
kněz řádový, prozaik
Anotace:
Absolvoval gymázium v Kroměříži, posl. rok studia v Brně, kde
maturoval. Roku 1845 vstoupil do cisterciánsk. kláštera v Dolních
Rakousích. Po roce se vrací na Hanou a vystuduje bohosloví v Olomouci.
V Olomouci činný v roce 1848 ve studentských vlastenec.spolcích.
v letech 1849–1850 pracoval jako knihovník ve Slovanské knihovny
v Olomouci. V r. 1850 byl vysvěcen na kněze, kaplanoval v Holešově,
v Kostelci, ve Velké Bystřici (10 let). Autor cestopisů, fejetonů a
povídek. V r. 1861 se stal spoluzakladatelem vlast. nábož. spolku Koruna
soluňská. Publikoval do časopisů Cyril a Metod, Hvězda, Čas, Hlas, Morava,
Moravan. V r. 1864 se stal farářem v Hrušce u Kojetína a od r.
1880 získal hodnost víceděkana ve Vyškově.
Zdroj:
Lexikon české literatury.1., P., Academia1985, S.612–613.; Spáčil, V.:
Historický místopis okr.Olomouc – venkov.Olomouc 1968.S.144.; Týnecké
listy, 3/2007, S.7; Týnecké listy, č.6/2007, S.7; Ševčíková, H.: Malá
galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. Velký Týnec
2007.S. 65–66.;
Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?