Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Slušovice | |||||
Místo úmrtí: | Hulín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Holešov, Krnov, Kroměříž, Olomouc, Rymice, Šternberk, Uničov, Valašské Meziříčí, Všetaty | |||||
Obory působení: | knihovník, osvětový pracovník, učitel | |||||
Anotace: |
Absolv. Pedagogický institut v Olomouci pro 6.-9.ročník. Pedagogicky jako učitel působil v Holešově (výpomocný učitel 1933–34, def. učitel od r.1936). 1942–45 byl totálně nasazen. 1945– učitelem v Krnově, okresní osvětový inspektor ve Šternberku. 1949–53 krajský osvětový inspektor v Olomouci. 1953–60 ředitel Krajské lidové knihovny v Olomouci. 1960–63 učitel ZŠ Šternberk. 1963–65 učitel II. ZDŠ ve Šternberku. 1966–70 ředitelem ZŠ Šternberk. 1970–71 učitel ZŠ v Uničově. Od r.1971 učitelem ZDŠ při psychiatrické léčebně ve Šternberku. Od r.1974 v důchodu. Po smrti dcery se přestěhoval do Olomouce. Bydlel na Horním náměstí. Krátce před smrtí se přestěhoval do Domova důchodců do Kroměříže a zemřel v rodině syna v Hulíně. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová, Vlasta: osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S. 109–111.; Ševčíková, Hana: Zrcadlo regionu : Jaroslav Michal. In: Naše knihovna. Olomouc, březen-duben 1999.S. 10–12.; Ševčíková,Hana: Dubnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2004, duben. S.5.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo úmrtí: | Hulín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kojetín, Tovačov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Studoval AVU ve Vídni, abs. 1735, maloval oltářní obrazy v Kojetíně, Tovačově a u sv. Tomáše v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: Slovník.II., S.203.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1709 |
|
||||||
Místo narození: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místo úmrtí: | Hulín | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Bratr Richarda Uherka, do r. 1938 převažuje v jeho tvorbě krajinářství, poté se vrací k figurální kompozici, malbě církevní, nástěnné a restaurování starých obrazů. |
|||||
Zdroj: |
Nový slovník čsl.výtvarných umělců.II S..617.;SOKA Přerov. |
|
||||||
Místo narození: | Zborovice | |||||
Místo úmrtí: | Hukvaldy | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hrabová, Hrabůvka, Hukvaldy, Kyjov, Litovel, Olomouc, Prostějov, Příbor | |||||
Obory působení: | dramatik, folklorista, hasič, osvětový pracovník, učitel, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Narozen v učitelské rodině. Vystudoval učitelský ústav v Příboře a r.1889 začal učit v Hukvaldech, kde se oženil se sestrou Leoše Janáčka Josefou. Roku 1891–1895 učil v Hrabové a a pak v Hrabůvce. R. 1901 se vrátil na Hukvaldy, kde byl ustanoven nadučitelem a zůstal až do odchodu do penze 1929. Jako župní vzdělavatel působil v zem. i župních školách v Kyjově, Litovli, Prostějově, Olomouci. Byl členem představenstva Hasičské pojišťovny v Brně. Jako vlastivědný pracovník publikoval články z regionální historie, sbíral historické a etnografické památky a zabýval se archeologií. Zpracoval historii hukvaldského hradu. Sbíral krajové pověsti a psal vlastivědné články, které vycházely v krajinských časopisech. Napsal dvě divadelní hry: Ondráš a Juráš; a Červený kohout, které vycházejí z hasičského života. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava. Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.34.; |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Hukvaldy | |||||
Místa pobytu: | Harbach (Rakousko), Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | arcibiskup | |||||
Anotace: |
Na kněze byl vysvěcen 1836, působil jako kaplan u sv. Michala v Olomouci, 1838 byl promován na doktora teologie, byl farářem v Harbachu v Dolním Rakousku. 1843–1849 byl proboštem kolegiátní kapituly u sv. Mořice v Kroměříži, 1849 se stal sídelním kanovníkem olomouckým a 6.6.1853 ho zvolila metropolitní kapitula arcibiskupem. 4.9. byl vysvěcen a 8.9. byl uveden do úřadu. Dnešní tvář Dómu je jeho dílem. Zbudoval 8 nových kostelů , 16 nákledně opravil. V Kroměříži založil chlapecký seminář. Zavedl jazykovou rovnoprávnost. Podporoval zřizování českých škol a rozvoj českého náboženského života. Zemřel v Hukvaldech, ale jeho tělo je pohřbeno pod hlavní věží olomouckého dómu. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Hrubčice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Kroměříž, Olomouc, Prostějov, Rožnov pod Radhoštěm, Užhorod (Ukrajina) | |||||
Obory působení: | geodet, odborný publicista | |||||
Anotace: |
Dlouholetý vedoucí (1954–1974) SG v Prostějově. Po absolvování ČVUT (obor zeměměřičství) v Brně, nastoupil roku 1935 ke Katastrální měřické službě v Užhorodu. Později (od r. 1938) působil na Moravě při zaměřování okresních měst Kroměříž, Hranice, Rožnov, Místek aj. Byl výrazným typem zlepšovatele a novátora na všech úsecích své činnosti, publikoval zejména v GaKO. Jeho záslužná činnost byla několikrát oceněna. Nejlepší pracovník rezortu ÚSGK. Publikoval stati v odborných časopisech Geodet. a kartograf. obz. , Zeměměřičství atd. |
|||||
Zdroj: |
Nekrolog. Geodet. a kartograf. obz. , 36, 1990, č. 3, S. 74. |
|
||||||
Místo narození: | Kněždub | |||||
Místo úmrtí: | Hroznová Lhota | |||||
Místa pobytu: | Bedihošť, Brodek u Přerova, Mnichov (Německo), Olomouc, Praha, Prostějov, Ptení, Věrovany | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Na Slovanské gymnázium do Olomouce přišel počátkem školního roku 1878/79 a pobyl zde do roku 1881, kdy odešel na malířskou akademii do Prahy. Maloval i taneční pořádky některých spolků, ilustroval studentské časopisy Lípu a Sršeň. Měl rád hudbu a byl dobrý flétnista. Na Olomouc rád vzpomínal a rád se sem vracel. Od 1881 studoval na akademii v Praze, od 1884 na mnichovské akademii, studium uzavřel roku 1887 v Praze u M. Pirnera. Vrátil se do svého rodného kraje, kde vzniklo rozsáhlé dílo, které se stalo cenným etnografickým dokumentem regionálného folklóru. Reprodukce jeho obrazů vycházely na pohlednicích u Prombergra v Olomouci. Dílo malíře Joži Uprky je protkáno postavami bodrých Hanáků. Spisovatel Otakar Bystřina, vzpomíná: " V krušných dobách hledali jsme pro Jožku práci. Doškovali jsme ho nejspiš do Ptení k páteru Jenúfovi, kterému cosi za třicet zlatek maloval. Pak pobýval v Prostějově a tam se zalíbil magnátům hanáckým, s kterými se stýkal ponejvíce v prostějovské Besedě…" Pak maloval v Bedihošti, na nějaký čas se uchýlildo Brodku u Přerova, kde mu stáli modelem leckterý z pánů cukrovarnických a jeho sláva se dostala až ke sluchu jisté stařenky ve Věrovanech, která, aby usmířila Boha, si u Uprky objednala křížovou cestu. Tam si Joža najmul ateliér a za den byl s prvním „zastavením“ hotov. |
|||||
Zdroj: |
Poche, E.: Encyklopedie čes. výtvarného umění.Praha 1975.S.546.; Smýkal, J.: Jožka Uprka studentem v Olomouci.In: Památník 60.výročí českého gymnázia.Olomouc 1927.S.118–120.; Czmero,Rostislav: Před 140 lety se narodil Joža Uprka. Olomoucký den, 3.11.2001, příl.Víkend. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Plzeň | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Hranice | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Narozen v Bolevsi (n. m.č. města Plzeň). Odborný učitel měšťanské školy v Hranicích v letech 1900–1910. Autor monografie města Hranic (1906). V roce 1907 vydal německý výtah své monografie pro početnou židovskou obec Hranice, profesory a žáky německého reálného gymnázia pod názvem MÄHRISCH WEISSKIRCHEN. V roce 1909 vydal nákladem Muzejního spolku v Brně v ediční řadě Vlastivědy moravské Hranický okres. |
|||||
Zdroj: |
Indra, Bohumír: Biografický slovník k dějinám města Hranic. In: Sborník SOKA Přerov 1998. S.51–53. Novotný, L.: Památce učitele Vojtěcha Bartovského, ZMHLT, duben 1976.S.10–12.; |
|||||
Poznámka: |
Plzeň – Boleves |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Hranice | |||||
Obory působení: | kronikář města, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Kronikář města Hranic. Autor vlastivědných publikací. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis SOKA Přerov ; |
|
||||||
Místo narození: | Strážnice | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Hranice | |||||
Obory působení: | prozaik, učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
V literární práci používal pseudonym Alfa. V roce 1922 vydal knihu zápisků pod názvem Doma. Povoláním učitel. Dlouholetý člen a tajemník PSMU . Otec Jiřího Brdečky (1917–1982). |
|||||
Zdroj: |
SOKA Přerov. Vopravil, J.: Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. Praha 1993.; |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Praha | |||||
Obory působení: | animátor, režisér, scenárista | |||||
Anotace: |
V roce 1940 maturoval na gymnáziu v Litovli r. 1940, V roce 1941 byl přijat na Školu uměleckých řemesel v Brně. Když ji v roce 1942 zavřeli, odešel do Prahy a nastoupil u firmy AFIT, kde se vyráběly kreslené filmy. Po roce 1945 pracoval ve studiu kresleného filmu s Jiřím Trnkou. Spolupracovník tvůrčího týmu s Milošem Macourkem a Adolfem Bornem v Praze; V letech 1961 – 1985 byl animátorem cca 10 filmů. V roce 1972 napsal scénář k filmu „Co kdyby“, který také režíroval, V roce 1985 " O Matyldě s náhradní hlavou" taky napsal scénář a provedl režii. Kromě toho režíroval tyto filmy: Nesmysl; (1974), Mach a Šebestová; (1982), Mach a Šebestová k tabulu; (1985), Žofka a spol.; (1988, Kocour Vavřinec a jeho přátelé; (1994) aj. |
|||||
Zdroj: |
Šik, L.: Litovelské osobnosti. CD-R 2009. ; Kdo je kdo Česká republika přelom 20. století. Praha 1998.; |
|
||||||
Místo narození: | Chudobín | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Břeclav, Hranice, Lipník nad Bečvou, Litovel, Náklo, Praha, Přerov, Šternberk | |||||
Obory působení: | básník, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Litovli, pak studoval FFUK v Praze obor čeština němčina. Působil v Břeclavi a ve Šternberku, od r. 1938 působil v Přerově, pak v Hranicích a Lipníku. Působil v ochotnickém divadle. Psal dramata, romány, pohádky pro děti, rozhlasové hry. |
|||||
Zdroj: |
Osmdesát let gymnázia J.Opletala v Litovli.Litovel 1981.S.195.; . |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Obory působení: | spisovatelka, učitelka hudby, vlastivědná pracovnice | |||||
Anotace: |
Autorka románové kroniky " Jan Kropáč z Nevědomí." Vydáno v Olomouci u Prombergra v roce 1942. 270 s. |
|||||
Zdroj: |
Kulturní kalendář 1991 Olomouc, Okresní knihovna 1990. S.19. |
|
||||||
Místo narození: | Pavlov | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Orlová, Otnice | |||||
Obory působení: | dramatik, pedagog, ředitel školy | |||||
Anotace: |
Sběratel pohlednic, ředitel škol v Orlové, autor loutkových her pro děti (Chytrá královna, Sedmikráska, Hloupý Honza aj. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha NK 1957, S.14.; |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Kunštát na Moravě, Lipník nad Bečvou, Přerov | |||||
Obory působení: | lesní inženýr, pedagog, spisovatel | |||||
Anotace: |
Od 1945 působil na St. vyšší lesnické škole v Hranicích, kde přednášel zoologii a botaniku, od 1949 lesmistrem v Lipníku, od 1964 ved. biologic. odd. Vlastivěd. muzea v Přerově. Publikoval časopisecky. Beletristicky debutoval r. 1959. Autor knih: Myslivecká stezka;Bílá manéž;Ozvěny ticha;Kudu větevnice;Zrzek. |
|||||
Zdroj: |
Novák, J. : Doslov. In: Fric, F. : Mysliveckou stezkou. Brno 1977, s. 190/191. ;Vyznání a poděkování J. Tomečka na přebalu této knihy. ;Slovník česk literatury. Praha, ČS 1985. S. 92. ;Ševčíková, H. : Haná v dětské literatuře. Olomouc 1993. S. 12. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Dolní Újezd | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Příbor, Radvanice, Veselíčko | |||||
Obory působení: | historik, knihovník, spisovatel, učitel, vydavatel časopisu | |||||
Anotace: |
Nejznámější osobností a rodákem Dolního Újezda je Antonín
Fröhlich-Frel. Narodil se v obci Dolní Újezd č. 20 (u Lipníka nad
Bečvou) jako syn Františka Fröhlicha a Cecilie roz. Libigrové, zemřel
v nemocnici v Hranicích a je pohřben v Dolním Újezdě. Studoval na
střední škole v Lipníku nad Bečvou a dále na Veřejné chlapecké škole
a posléze na c. k. Ústavu ku vzdělávání učitelů v Příboře. Jeho
prvním místem působení bylo Veselíčko, kde v roce 1914 nastoupil jako
učitelský praktikant, ale brzy musel na frontu 1. světové války, takže se
do školy vrátil až v roce 1918. Po válce ještě krátce působil
v Radvanicích. Na Veselíčku se také oženil 30. května 1922 s Marií
Tomanovou, dcerou kastelána veselíčského zámku. Měli spolu dvě děti –
Jiřího a Alenu. Jeho žena Marie Tomanová byla učitelkou v Dolním
Újezdě, kde po ní Frel v roce 1925 nastoupil a vrátil se tak do svého
rodiště. Ve škole postupně povyšoval, až se stal v roce 1931 řídícím
učitelem. V roce 1946 si Antonín Fröhlich nechal změnit jméno na Frel.
Kromě učení a vydávání vlastivědného sborníku Záhorské kroniky se
angažoval v mnoha dalších oborech. Snad nejlépe to vystihuje zápis, který
o sobě napsal do výkazu činnosti v roce 1966. Uvádí zde, že je mj.
okresním konzervátorem, předsedou sekce ochrany přírody, členem sekce
památkové péče, předsedou místní komise památkové péče v Lipníku,
předsedou socialistické akademie Lipník nad Bečvou. Dále knihovník lidové
knihovny, kronikář, člen školské a kulturní komise a předseda
Československého ovocnářského a zahrádkářského svazu, to vše již
v Dolním Újezdě. Jeho dodnes nejčastěji uváděným počinem bylo
redigování Záhorské kroniky „vlastivědného sborníku Záhoří a
Pobečví“, jejíž počátky spadají do minulého století a jsou provázeny
finančními problémy. Antonín Fröhlich se vydávání ujal takřka po
patnáctileté přestávce, když v roce 1925 začal 8. ročníkem. V první
fázi dospěl až k 21. květnu 1941 a ročníku 23., kdy došlo
k úřednímu zastavení Záhorské kroniky a její samostatné části
Pověsti našeho kraje jako nežádoucích sborníků. Po válce se Záhorskou
kroniku povedlo ještě na léta 1946–1950 (ročníky 24–27) obnovit.
V letech 1947–1950 vycházela ještě příloha nazvaná Vlastivědná
besídka mládeže, která obsahovala jednak přetisky některých starších
článků a jednak hádanky, křížovky, aktuality a agitace. Právě články
s tématikou posledních dvou uvedených byly z úředních míst stále více
požadovány proto, aby mohla Záhorská kronika vůbec vycházet. Přestože
byla 17. května 1950 v národní škole uspořádána kladně hodnocená
výstavka časopisu, které se zúčastnili i zástupci ONV Hranice na Moravě
a KNV Olomouc, časopis spěl ke svému konci. Protože nebylo znovu zažádáno
o vydavatelské oprávnění, byla Záhorská kronika 28. března
1951 úředně zrušena a zanikla úplně. |
|||||
Zdroj: |
Springer, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.35.;. Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Frel“ Kokojanová-Hašková, Michaela: Záhorská kronika, Přerov 2004. Štěpán, Jan: Dolní Újezd minulostí k současnosti, Olomouc 2006. |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Blansko, Hranice, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Uničov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | lékař, spisovatel | |||||
Anotace: |
Od 1768 stud. v Lipníku gymnázium, v Olomouci, filozofii a 2 ročníky bohosloví, 1778 odešel do Vídně studovat malířství, živil se malováním pokojů, seznámil se s vojen. lékařem a stud. medicinu. Stal se ranhojičem a r. 1784 půs. v Uničově. 1786 ustanoven vrch. lékařem u generál. štábu ve Vídni, od r. 1791 trvale v Hranicích. R. 1811 založil při kostele veřejnou knihovnu. Asi ve 40 letech začal psát básně, náboženské, vzdělávací a vlastivědné spisy, zapisoval pověsti, překládal nábožen. spisy. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.1.Praha, Academia 1985, S.784–786;Doupalová, E.: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lid.pověstí.Olomouc, UP 1986, S.130–131.;Neruda, Jan: Podobizny.Sv.3.Praha, 1954, S.59–61.;/reg./;Gallaš, J.H.A.: Romantické povídky.Praha, ELK 1941, S.238–263 doslov a poznámky B.Slavíka.. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Obory působení: | hudebník, skladatel, varhaník | |||||
Anotace: |
Složil několik drobných skladeb, varhanních fantazií, fugu, upravil řadu lid. písní. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska- OA Přerov/přip.KK 1993.. |
|
||||||
Místo narození: | Daskabát | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Prosenice | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Ředitel školy v Prosenicích. |
|||||
Zdroj: |
Kulturní místopis SOKA Přerov. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Praha, Uherské Hradiště, Uničov | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, právník | |||||
Anotace: |
SONNTAG Kuneš JUDr. V jeho životních osudech se plně odrazila tragika doby. Po absolvování litovelského gymnázia nastoupil na právnickou fakultu Karlovy univerzity v Praze. Po protinacistické studentské manifestaci r.1939 byl zatčen mezi prvními jako syn prvo-republikového ministra a vedoucí osobnost studentského hnutí. Jen shodou náhod nepatřil mezi popravené, ale nevyhnul se koncentračnímu táboru Sahsenhausen. Roku 1942 byl po třech letech propuštěn a oženil se s Věrou Chrudinovou, dcerou litovelského obchodníka. Krátce žil ve Střelicích (n.m.č.Uničova) Narodily se jim dvě dcery, Věra a Ivana. Po válce byl Kuneš Sonntag jedním ze studentů, kteří se zúčastnili obžaloby K.H.Franka, Dne 7.11.1947 mu prezident Beneš udělil Československý válečný kříž 1939 za zásluhy v boji za osvobození Československé republiky. Krátce po nástupu komunistické moci byl 7.3.1950 znovu zatčen v souvislosti s vyšetřování skupiny „Petr“ (viz ing. Josef Nepustil), Po 18 měsících vyšetřovací vazby v Uherském Hradišti byl odsouzen Státním soudem Brno pro zločin velezrady a vyzvědačství ke 12 rokům odnětí svobody, pokutě 30.000 Kčs a konfiskaci majetku. Trest absolvoval při těžbě uranové rudy na Sokolovsku. Dne 28.7.1956 byl podmínečně propuštěn na zkušební dobu 7 roků a r.1990 v plném rozsahu rehabilitován Krajským soudem v Brně. Přes tyto trpké zážitky patřil vždy v Litovli k osobnostem kulturního života, jako recitátor, herec ochotnického divadla, ale zejména jako oblíbený právník. V devadesátých letech byl vůdčím činitelem Svazu bojovníků za svobodu. |
|||||
Zdroj: |
Šik, Lubomír. Litovelské osobnosti. (CD-R 2009). Parte. Šik Lubomír: In memoriam JUDr. Karel Sonntag. (rkp) |
|
||||||
Místo narození: | Veselí nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Olomouc, Strážnice | |||||
Obory působení: | kněz, literát | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Zarazice (n.m.č. Veselí nad Moravou). Absolvoval gymnázium ve Strážnici roku 1910, bohosloví v Olomouci roku 1914, vysvěcen na kněze, poté působil v Drahotuších (n. m. část města Hranice), od r. 1916 v Hranicích. Literární činnost: Přilnul k družině Josefa Floriána/1873–1941/ve Staré Říši. |
|||||
Zdroj: |
Český bohovědný slovník.II.Praha 1930, S.3.;. |
|
||||||
Místo narození: | Špičky | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | filozof, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V r. 1940 maturoval na gymnáziu v Hranicích, po roce 1945 studoval FF v Brně a Olomouci. Za totality pracoval jako administrativní síla na UP. V prosinci 1989 byl novým vedením UP pověřen obnovením Katedry filozofie na FF UP. |
|||||
Zdroj: |
Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů. Brno, 1998.S.195. Fotografie. |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Meziříčí | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Zašová | |||||
Obory působení: | ředitel školy, spisovatel | |||||
Anotace: |
Byl jedním z prvních žáků valašskomeziříčského gymnázia. Po doplňovací zkoušce na učitelském ústavu v Brně se v roce 1887 stal učitelem v Zašové. Básnické prvotiny publikoval pod pseudonymen M. Hanuš v almanachu Zora. V Zašové napsal povídky Nevzešlo ráno a Zapadlé úhory. V roce 1891 se oženil s Žofií Libosvárskou z Krásna, v roce 1901 byl jmenován správcem školy v Komárovicích a v roce 1919 ředitelem školy v Rožnově. Jeho dalšími knihami jsou sbírky povídek Večerní stíny, Ráj a jiné povídky, Horští lidé, romány Selský práh a Slunečná paseka, veršovaná idyla Lukáš Roman a kniha a valašských dětech Jarní píseň. Je pohřben na Valašském Slavíně v Rožnově. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Slovník souodobých čes.spisovatelů.I.Praha, Orbis 1945.S.299–301.. |
|||||
Poznámka: |
Krásno nad Bečvou (n.m.č, Valašské Meziříčí) |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Přerov, Štrasburk (Německo), Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | filolog, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Učil na gymnáziu ve Valašském Meziříčí. Redaktorem Studentského sborníku, který vycházel r. 1918 v Přerově, tlumočníkem při francouzské vojenské misi v Hranicích. Krátký čas vyučoval francouzčtinu ve Štrasburku. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska SOKA Přerov. |