Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh na Moravě | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Obory působení: | fantasy, sci-fi, spisovatel | |||||
Anotace: |
Žil v Šumperku, kde r. 1983 maturoval na SPŠ strojní. Pak pracoval jako
montér a aktivně se zapojil do vedení Moravské lacrossové ligy. Pravidelně
publikoval v časopise Pevnost a vydal 11 knih. Přestože tvořil v mnoha
žánrech, nejvíce tíhl k historické fantasy. To se odrazilo i v jeho
románovém debutu Jdi a přines hlavu krále (1995), první části dnes již
legendární ságy Vlčí věk. Mezi jeho další významná díla patří
sbírka hororových povídek Čára hrůzy (1998) či kultovní román Útesy
křiku (2004). |
|||||
Zdroj: |
Wikipedie.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Majetín | |||||
Místo úmrtí: | Velký Týnec | |||||
Místa pobytu: | Krčmaň, Město Libavá, Olomouc, Staré Město, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | folklorista, odborný publicista, ředitel školy, sbormistr, učitel | |||||
Anotace: |
Po ukončení 5. třídy obecné odešel studovat do Olomouce, kde v roce 1947 maturoval na reálném gymnáziu. Poté studoval Pedagogickou fakultu Ubiverzity Palackého 1. stupeň základních škol. První učitelskou kapitolu začal psát v Krčmani a v Městě Libavá, kde působil v letech 1949 až 1950. Po vojně učil dvě léta ve Starém Městě u Bruntálu. Do Velkého Týnce přišel spolu s manželkou v roce 1954 a trvale se zde usadil. V letech 1959 až 1962 absolvoval Pedagogický institut UP v Olomouci, obor matematika, fyzika a Pvd pro 2..stupeň ZŠ. V období 1967 až 1974 byl ředitelem školy ve Velkém Týnci a poté do roku 1988 vykonával funkci okresního školního inspektora. Na všech působištích se věnoval aktivní mimoškolní činnosti dětí. Nacvičoval s dětmi divadelní představení, vedl pěvecký soubor. Po příchodu do Velkého Týnce se začal zajímat o místní lidovou kulturu a folklór. Ve vzpomínkách na Ing.Jana R.Bečáka popsal, jak s manželkou Marií chodili za tímto znalcem a etnografem, aby jim poradil při výběru krojů i písní hanácko-čuháckého regionu. V srpnu 1986 založil s manželkou národopisný soubor Týnečáci. Jeho vzpomínky na školu, práci souboru a kulturní život v obci najdeme na stránkách regionálního a místního tisku. |
|||||
Zdroj: |
Čtení o Velkém Týnci. 2007. Sdělení o úmrtí – Aleš Polzer.meil |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Ladislav Čechák |
|
||||||
Místo narození: | Teškovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bánská Bystřice (SR), Brno, Hněvotín, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | advokát, básník, fotograf, kunsthistorik, malíř, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Narozen v Těškovicích u Bílovce. V roce 1934 se rodina přestěhovala do Hněvotína u Olomouce. V roce 1952 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Práva vystudoval v Praze a souběžně navštěvoval AVU přednášky uměnovědné v ateliéru prof. F. Ketzka. FFMU – obor dějiny výtvarného umění absolvoval v Brně u prof. Richtera, Kutala, Bohdana Laciny aj.. Po promoci JUDr v r. 1956, dostal umístěnku na Slovensko, kde působil jako advokátní koncipient v Bánské Bystrici čtyři roky. Od roku 1960 žil v Olomouci. Působil jako advokát, publikoval ve Zpravodaji VSMO aj. region. tisku. Ved. sekce dějin umění VSMO. Po roce 1990 privátní advokát až do roku 2008. Psal poezii a maloval. Byl to jeho největší koníček. Jeho dcera Dr. Eva Slezáková vlastní soukromou Galerii 1499. Členem Unie výtvarných umělců Olomoucka.V r. 1990 vydával čas. Nové rozhledy. Vydal mj. soukr. bibliofil. publ. Míjení; Přítomnost básně; Z italské itineráře; Et cetera… |
|||||
Zdroj: |
https://advokatnidenik.cz/…avem-kupkou/ Kupka, Václav Et cetera… Olomouc vl.n. 2008. |
|||||
Poznámka: |
JUDr. Václav Kupka |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Oskava, Šternberk, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | cestovatel, entomolog, fotograf, malíř autodidakt, zahradník | |||||
Anotace: |
Narozen v Rychlově, nyní místní část Bystřice p. Hostýnem.Po vychození základní školy se učil zahradníkem v Zábřehu.V době učení byl ubytován na internátě ve stejné budově, kam chodil do školy Eskymo Welzl a tato osobnost jej velice ovlivnila. Později začal sám velice cestovat a do Zábřehu se vrací každý rok na festival Welzlování, kde se věnuje soutěži dětských prací s námětem Welzl a cestování. Vzpomínky na studentská léta byly natočeny v ČT. Po vojně pracoval v Moravolenu Šumperk, pak v Oskavě a nakonec zakotvil v roce 1980 ve Šternberku, kde zprvu pracoval jako zahradník na hradě a ve volných chvílích si maloval. V roce 1976 získal první ocenění na národní výstavě AMO ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Další následuje o tři roky později na výstavě Generace. Velký úspěch dosahuje v roce 1980 na výstavě nejlepších amatérských malířů v Berlíně. V roce 1981 vystavoval ve výstavní síni Musaion v Praze a jeho prezentace měla příznivý ohlas. V roce 1980 se oženil a založil rodinu. Po třiceti letech se rozvedl a letos v únoru se oženil podruhé se svou 27 letou múzou. Po roce 1990 procestoval téměř celý svět. Ze svých cest si kromě impozantních fotografií přiváží zajímavé zážitky,které vnáší do svých obrazů plných fantazie. V roce 1995 natáčí pro Českou televizi animovaný seriál Po vojně pracoval v Moravolenu Šumperk, pak v Oskavě a nakonec zakotvil ve Šternberku, kde zprvu pracoval jako zahradník na hradě a ve volných chvílích si maloval. V roce 1976 získal první ocenění na národní výstavě AMO ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Další následuje o tři roky později na výstavě Generace. Velký úspěch dosahuje v roce 1980 na výstavě nejlepších amatérských malířů v Berlíně. V roce 1981 vystavoval ve výstavní síni Musaion v Praze a jeho prezentace měla příznivý ohlas. V roce 1980 se oženil a založil rodinu. Po třiceti letech se rozvedl a letos v únoru se oženil podruhé se svou 27 letou múzou. Po roce 1990 procestoval téměř celý svět. Ze svých cest si kromě impozantních fotografií přiváží zajímavé zážitky, které vnáší do svých obrazů plných fantazie. V roce 1995 natáčí pro Českou televizi animovaný seriál Skopičinky a malůvky Mistra Libora Vojkůvky a Naivní cesty naivního malíře. V roce 2017 dostal Cenu Olomouckého kraje v oblasti kultury za rok 2017. Zemřel z pátku na sobotu na zhoubný nádor. |
|||||
Zdroj: |
Ševčík, David: Libor Vojkůvka nechává starosti před prahem. Kurýr. Olomouc, 1, 1996,č.1. S.8–9. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su-Žv. Valašské Meziříčí 2011. S.70. Všechnopárty, ČT 1 rok 2011. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | fotograf umělecký | |||||
Anotace: |
V r. 1974 absolvoval Odbornou školu fotografickou v Prostějově. Ve svém posledním zaměstnání působil v Parku kultury a oddechu v Olomouci (1974 – 1987). Od roku 1987 působil jako fotograf ve svobodném povolání. Je členem Unie výtvarných umělců České republiky a členem výtvarné skupiny STŘET 2001. Zemřel náhle. |
|||||
Zdroj: |
Zatloukal, P.: 1.souborná výstava unie výtvarných umělců Olomoucka./Katalog/.Olomouc, VÚ 1991. Nekrolog. Hastík, Jiří: Za fotografem Jiřím Fraitem. KROK, 15, 2018, č.4. S. 64–67. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bystrovany, Hlubočky, Olomouc, Přáslavice, Velká Bystřice, Velký Týnec, Velký Újezd | |||||
Obory působení: | duchovní, farářka | |||||
Anotace: |
Duchovní Církve československé husitské. Rozená Kopalová. Po maturitě na reálném gymnáziu ovlivněna svým otcem vojenským duchovním správcem studovala v letech 1950–1954 Husovu bohosloveckou fakultu v Praze. Poté nastoupila do Heřmanova Městsce odkud odešla k 1. 4. 1955 do Velké Bystřice. Působila zde pak 41 let. Měla na starosti šest přilehlých středisek, které objížděla na kole. V r. 1997 se přestěhovala s manželem do Olomouce. Od r. 1998 pracuje jako farářka a výborná kazatelka jako duchovní při olomoucké diecézní radě Církve československé husitské. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Malá galerie význačných rodáků a občanů Velkého Týnce.In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S.75–76.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Pálkovice | |||||
Místo úmrtí: | Dolany | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dolany, Těšetice, Toveř | |||||
Obory působení: | folkloristka, knihovnice, učitelka | |||||
Anotace: |
Rodačka z Frýdeckomístecka. Studovala na odbornou učitelku ve Vesně Brno. Poté učila na 2. stupni základní školy předměty: dějepis, zeměpis a praktickou výchovu. Od r. 1953 působila v Těšeticích, od r. 1954 v Dolanech, kde dosud žije. Dobrovolná knihovnice v Dolanech a Toveři. Národopisná práce v obci. Na jaře 1993 založila folklórní kroužek písní a tanců pro děti zv. Kanafaska. Nacvičuje lidové tance, obnovuje krojové vybavení ap. Spolupracovala s dr. Evou Vlčkovou a Vlastou Beilovou. |
|||||
Zdroj: |
Parte |
|||||
Poznámka: |
V zaměstnání měla jméno Drahomíra a na parte má Drahoslava. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | fotografka, knihovnice, redaktorka časopisu | |||||
Anotace: |
Od patnácti let studovala Odbornou školu pro fotografy v rodišti a poté působila u fy Ševčík. V letech 1942–1945 byla totálně nasazena a po osvobození vedla fotoateliér fy K. Kučera. Koncem téhož roku přesídlila do Šumperku, kde vedla ateliér fy F. Mück až do roku 1948 a po znárodnění pracovala tři roky v Komunálních službách Foto. Deset let poté vedla prodejnu Supraphon a 1962–1964 prodejnu knih. V roce 1964 nastoupila do Okresní knihovny v Olomouci, kde pracovala v oddělení metodiky a v letech 1973–1979 jako vedoucí hudebního oddělení. Mezitím dálkově absolvovala Střední knihovnickou školu v Brně. Vedoucí redaktorka časopisu Naše knihovna. Paní Doubravovou jsem potkala na Velkém říjnovém čtení v roce 2001 v knihovně a pak letos 27.6.2017 u ní doma. Pohřeb má na ústředním hřbitově na kremaci ve čtvrtek 12.10. 2017 v 11:20 (sdělení mejlem od Mgr. Evy Komendové) |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení hš http://otavinka.blog.cz/…a-doubravova |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Lesnice | |||||
Místo úmrtí: | Verona (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Nový Jičín, Šumperk, Toronto (Kanada), Zábřeh | |||||
Obory působení: | bohemista, filolog, lingvista, literární vědec, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval na gymnáziu v Zábřehu a Litovli, kde r. 1941 maturoval. 1941–1944 působil jako učitel, 2 roky v koncentračním táboře. Po válce studoval FF UK Praha, 1948–1953 učil jako středoškolský profesor v Novém Jičíně a Šumperku. 1953–1968 v ČSAV.Emeritní profesor univerzity v kanadském Torontu. Čestný doktor Masarykovy univerzity v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých spisovatelů.Toronto, 1982.;Schneider, Jan: Lubomír Doležel. In: Machala: Česká a slovenská literatura v exilu a samizdatu.Olomouc, FFUP 1990.S.117–118.;.Fabián, J.- Ševčíková, H.:Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě.A-Fi. Valašské Meziříčí 2009., S. 81.; Machala, L.: Za profesorem Lubomírem Doleželem. Žurnál 2.2.2017. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Meziříčí | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Peking (Čína), Praha, Zlín | |||||
Obory působení: | diplomat, filolog, pedagog vysokoškolský, překladatel, sinolog, učitel jazyků | |||||
Anotace: |
V letech 1947–51 založil a vedl sinolog. studia na UP. V letech 1950–54 jmenován odb. asistentem na Katedře filologie a dějin Dáln. východu FF UK a v r. 1954 získal zde na fak. titul doc. 1959–70 náměstek ředitele Orientálního ústavu. Přednášel na zahran. univerz. a jako hostující prof. vystupoval v Evropě a v Hongkongu. Účastnil se mezinár. sinolog. a jiných kongresů. V r. 1973 byl nucen odejít z polit. důvodů do ústraní. Po r. 1989 byl členem Vědecké rady FF UK (1990–92), Vědecké rady Orient. ústavu (1990–96), víceprezidentem European Assoc. of Chinese St. (1990–96), předsedou sdružení Kontinenty (1990–97) a místopředsedou Česko-čínské spol. (1990–97) a nyní předsedou. Nositelem medaile College de France, 1981. Autorem řady monografií, překladů do češtiny. V r. 2007 mu byl udělen čestný titul doctor honoris causa. Po maturitě (1941) a abiturientském kurzu (1943) byl nasazen na práci v továrně Avia v Praze-Čakovicích. 1943–45 navštěvoval kurzy čínštiny v Orientálním ústavu, 1945–48 studoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a současně navštěvoval sinologické přednášky na Filozofické fakultě. Studium na této fakultě ukončil 1951. V letech 1947–51 působil jako lektor čínštiny na Škole orientálních jazyků v Praze a přednášel na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, 1948–50 působil navíc jako lektor čínštiny na jazykové škole v továrně Svit ve Zlíně. V letech 1950–54 byl odborným asistentem na katedře filologie a dějin Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, 1954 získal na této fakultě docenturu. Pak přešel na čas do diplomatických služeb; 1954–58 byl velvyslaneckým radou na československém zastupitelském úřadě v Pekingu. Poté absolvoval roční stáž v Historickém ústavu Čínské akademie věd v Pekingu (1958–59). Po návratu nastoupil do funkce náměstka ředitele Orientálního ústavu Československé akademie věd, kterou zastával do 1970. Zároveň konal přednášky na Univerzitě 17. listopadu a na Univerzitě Karlově. Po vynuceném odchodu z Orientálního ústavu (1973) se do 1989 živil jako překladatel u Pražské informační služby. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č.2., 26.1./07, S.6; Wikipedie.cz |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Krhové (n.m.č. města Valašské Meziříčí). Doc. Augustin Palát, dr.h.c. (čestný doktorát UPOL) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Tršice | |||||
Místo úmrtí: | Tršice | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Opava, Ostrava, Prostějov, Zlín | |||||
Obory působení: | fejetonista, pomolog, publicista odborný, recenzent, zahradník | |||||
Anotace: |
V patnácti letech odešel do učení v zahrádkářské firmě Vybíral Závodník v rodišti. Po vyučení v roce 1924 krátce pracoval u firmy Bedřicha Wenzela v Olomouci. Koncem téhož roku odešel do známého závodu architekta Josefa Vaňka v Chrudimi, kde pobyl dvanáct měsíců. Získal zde nejen řadu odborných a praktických znalostí, ale také schopnost publikovat v časopisu Zahrada, v měsíčníku Naše zahrádka a v Zahradnických listech. Sem napsal první fejeton „ Z čeho šetřit“, který vzbudil v té době velký rozruch. Od roku 1926 pracoval v největším školkařském závodě v Československu u Jaroslava Veselého v Molitorově u Kouřimi.. Odtud odešel do Opavy na osmnáct měsíců na vojnu. Od dubna 1928 pracoval v Arcibiskupském parku v Kroměříži a následující rok nastoupil do školkařského závodu firmy Mazánek v Soudné u Jičína. V roce 1930 se vrátil do rodiště a založil zde ovocnou školku. Pěstoval zákrsky a tvarované stromky, bobuloviny, jahody, křovinky pro skalky, lístkové ořechy a další odrůdy potřebné pro drobné zahrádkáře. V té době publikoval v odborném i denním tisku : Rádce – český rolník, Pražská zahradnická burzy a v zahrádkářské rubrice deníků Svoboda, Moravsko-slezský domov, Večer a Lidové noviny. V roce 1938 vstoupil do Spolku zahrádkářů „ Preizler“ v Olomouci (byl funkční do roku 1948). Krátce na to začala i jeho přednášková činnost nejen v rodišti, ale též v Kroměříži, Prostějově a ve Zlíně. Po válce v roce 1945 byl zvolen do výboru obnoveného Svazu čs. školkařů. Po znárodnění, kdy ovocné školky převzalo Jednotné zemědělské družstvo, se v roce 1950 stal na dobu dvaceti let vedoucím ovocných školek v Tršicích, s cílem vybudovat speciální školku na pěstování bobulovin a lísek. na mezinárodních výstavách v Erfurtu a na Floře Olomouc získalo jeho pracoviště řadu medailí mezi nimiž jsou i zlaté. Po válce založená Jednota zahrádkářů vedla později k vytvoření Čs. ovocnářského a zahrádkářského svazu. V roce 1957 stál u kolébky svazu v Olomouci, v roce 1958 založil ČOZS v Tršicích a byl jejím předsedou téměř třicet let. Souběžně vykonával funkci předsedy Okresního výboru ČOZS v Olomouci od roku 1960 a na tuto funkci rezignoval v době dálkového studia Střední zemědělské technické školy. , obor zahradnictví v Ostravě-Zábřehu. Od roku 1950 byl často zván na aktivy, sympozia a jiné akce Československé akademie zemědělských věd, kde byl členem odborné skupiny v ovocnářské komisi. Je autorem a spoluautorem řady odborných publikací. Recenzoval odborné publikace o lískách a významně spolupracoval na 4. dílu Malé pomologie, pro kterou zpracoval oddíl o lískovém ořechu, s doposud nejpřesnějšími popisy odrůd. Za svou dlouholetou činnost byl ohodnocen několika vyznamenáními v rámci resortu i státu. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Tršický ovocnář slaví významné jubileum, Olomoucké listy, č.4, 22.11.2001, S.4.; Ševčíková, Hana: Listopadová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, Velký Týnec, 2011, listopad, S.4. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Otrokovice | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Kroměříž, Kyjov, Olomouc, Ostrava, Praha, Skalka, Slušovice | |||||
Obory působení: | bylinkář, filozof, spisovatel, technolog | |||||
Anotace: |
Legenda našeho bylinářství Josef Antonín Zentrich byla původním
povoláním papírenský technik. Pracoval jako technolog v Otrokovicích, ale
v roce 1968 byl z politických důvodů přeřazen na práci pomocného
dělníka. Volný čas věnoval sbírání i poznávání bylinek a
samovzdělávání. V roce 1964 mu byla lékaři po těžké chřipce
diagnostikována začínající leukémie a tak se po medikamentózní léčbě
začal zajímat o možnosti a léčení bylinkami. Jedním z jeho
přírodních lékařů byl bylinář Rudolf Franěc z Holešova (1910–1981),
který jej zasvěcoval do tajů rostlin a léčení. Pod jeho vedením se
postupně vypracoval z pacienta na pomocníka a vzápětí i studenta. Bylo to
usilovných patnáct let samostudia.V letech 1969–1972 dálkově studoval
astrologii ve Švýcarsku. Pro veřejnost začal pracovat v roce 1981, kdy po
náhlém úmrtí svého učitele a léčitele převzal jeho klientelu.
V papírně setrval až do roku 1983 a bylinářskou praxi vykonával
načerno. Teprve po odchodu ze zaměstnání začal v lázních Skalka na
Prostějovsku provozovat bylinkovou poradnu. V roce 1985 přešel pod křídla
JZD Slušovice. Svoji vlastní praxi si otevřel záhy po revoluci, v roce
1990. |
|||||
Zdroj: | ||||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Drahanovice, Lutín, Olomouc | |||||
Obory působení: | dokumentarista, fotograf | |||||
Anotace: |
Vyučil se elektromontérem a po vojně vystudoval večerní Střední průmyslovou školu elektrotechnickou s maturitou (1974). Syn lidového písmáka Bohuslava Ignáce Červinky (1904–89). Do r.1997 pracoval v oboru a poté ze zdravotních důvodů odešel do inval. důchodu. Spolu s bratrancem Josefem Červinkou-Grifinem, zpracoval rozsáhlé dílo Rodokmen Červinků z Olomouce a okolí . Věnoval se i zpracování liter. odkazu svého otce. Zpracoval 900 básní a 20 próz do jednoho celku, z kterého pak ve spolupráci s lit. sekcí VSMO vybral texty k vydání dvou bibliofilských soukromých tisků Verše přátelům a Tucet drobných próz s ilustracemi Ing. Otty Bablera ze Samotišek. Od r. 2004 byl členem výboru VSMO a věnoval se v něm dokumentárnímu zachycení významných akcí vlastivědného a kulturního charakteru. V r. 2006 se stal spoluzakladatelem a členem výboru Literárního klubu Olomouc. Jeho koničkem bylo fotografování. O víkendech jezdil do Drahanovic. Necelý měsíc hospitalizován na psychiatrické klinice ve Šternberku, protože jinde nebylo místo. |
|||||
Zdroj: |
Kolář, B.: Z paměti literární Olomouce, 2.díl, Olomouc 2006, S.254.; Ševčíková, H.: Červnová výročí středomoravského regionu, č.6/2007, S.6.; http://otavinka.blog.cz/…rvinka-umrti |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Charváty | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Leningrad (Rusko), Olomouc, Praha, Prostějov, Tokio (Japonsko), Varšava (Polsko) | |||||
Obory působení: | fyzik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1957 absolvoval PřF UP , matematika a fyzika, elektrotechnickou VUT Brno 1964. V letech 1957 – 1960 středoškolský prof. matematiky a fyziky na školách v Praze a Prostějově, od r. 1960 působil na PřF UP na katedře fyziky a didaktiky fyzik, od r. 1990 Prof. na katedře experimentál. fyziky. Postgraduálně studoval optiku v Tokiu 1965 – 1967, studijní pobyty ve Varšavě a Leningradě. Autor 140 vědeckých publikací a 9 vysokoškolských učebnic |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1991/1992.Praha 1991.S.764.;. Žurnál UP.č.16,11.2.2005, S.6 |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | filolog, pedagog vysokoškolský, slavista | |||||
Anotace: |
Působil na UP, kat. klasic. filologie v letech 1950–1954. Nyní na UK Praha. |
|||||
Zdroj: |
Purketová Jana: O životě a díle čes. a slov. pedag. Brno SVK 1989, S. 107. ; Kapitoly z dějin olomouc. univerzity. Ostrava Profil 1973. Nekrolog – Vykypěl, B.: Jaroslav Popela. Linguistica Brunensia 59, 2011. S.269–270. |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Jaroslav Popela CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | fotograf, hudebník, malíř, výtvarník | |||||
Anotace: |
František Bílek se narodil v Olomouci a v letech 1947–1953 tam
navštěvoval národní školu. Školní docházku dokončil po absolvování
7. postupného ročníku v roce 1955. Výtvarnou ani jinou uměleckou školu
nikdy nestudoval. „Jeho umělecký talent byl ale nesporný, o čemž
svědčí řada velmi zdařilých kopií starých mistrů,“ podotkl Kamil
Lukeš. Podivínský umělec byl nepřehlédnutelnou postavou olomoucké
uměleckého života – nejen svým zjevem. Stejně jako měl osobitý styl
v odívání, i jeho umělecký výraz byl originální. Kromě výtvarného
umění miloval také hudbu. V ulicích Olomouce často hrával na klávesové
nástroje a rozmlouval s lidmi. Svá vystoupení a hovory si nahrával na
magnetofon. Na počátku výtvarné kariéry František Bílek kopíroval obrazy
italských barokních mistrů, jako byl například Caravaggio. Kopie starých
děl maloval nejen podle knih s reprodukcemi starých mistrů, ale vzorem mu
byly například i malby v kostele Panny Marie Sněžné. „Ačkoliv to byl
malíř samouk, postupně si vytvořil osobitý styl. Jeho obrazy jsou jakoby
snové, s výraznou znakovostí a symbolismem, připomínající
surrealistické představy Salvadora Dalího. Přitom ale zůstávají
realistické,“ popsal Lukeš. K Františku Bílkovi patří i zvláštnost
v podobě použitého podkladového materiálu. Místo tradičního plátna
nebo kartonu používal pozinkovaný plech. |
|||||
Zdroj: |
Kolář, B.: Několik otázek Františku Bílkovi.Hanácké noviny, 10.5.1994, S.3.; Bartoš, Jan: Záhafy lidského bytí. v tvorbě naivního malíře Františka Bílka. Magazín Svoboda, 13.8.1994, č. 33. 3 foto (rozhovor) Autopsie Parte od pana L.Mazura v Osobnostech Dílny. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Doloplazy | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Obory působení: | fotograf | |||||
Anotace: |
Narozen v Doloplazích (u Olomouce). Profesionální fotograf. V 60. letech člen olomoucké skupiny Ohnisko později člen Klubu fotoreportérů při Svazu novinářů. Člen Klubu filatelistů Haná a člen Unie výtvarných umělců Olomoucka. |
|||||
Zdroj: |
Hladiš, František: Milan Hořínek. Příležitostný leták k výstavě fotografií. 1992.; Decenium. Almanach a katalog k 10. výročí Galerie G. Olomouc 2002.; |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, filozof, pedagog vysokoškolský, překladatel, publicista odborný, redaktor | |||||
Anotace: |
Narodil se v učitelské rodině, hlásící se prokrové tradici rodu Stunů ( Matěj Stuna byl herec a spisovatel v době národního obrození). Do 11 let bydlel s rodiči v Jihlavě a pak v Prostějově, kde maturoval na prostějovském klasickém gymnáziu v roce 1950, poté studoval FFUP v Olomouc, obor filozofie a historie a promoval r. 1954. Po vojně v letech 1956 – 1960 byl redaktorem Stráže lidu. Poté působil na Univerzitě Palackého (1960–1981). Překládal z ruštiny.Řadu let byl vysokoškolským učitelem, v roce 1970 jmenován docentem. Byl publicisticky činný, zabýval se oblastí kultury a poezie. Do Filozofického časopisu psal recenze a zprávy o nových knihách. Pravidelně přispíval do olomouckého tisku, a sborníku Střední Morava. Terezínské listy, Nová Svoboda, Právo, Tvorba. V brněnské Rovnosti publikoval řadu medailonů moravských kulturních osobností. Spolupracoval s ČRo Ostrava a Olomouc. Jeho syn Jan Stuna, též publikuje v regionálním tisku. |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých filozofů. Brno MU 1998.S.546. Galerie rodáků a nejen jich (7.8.2014) |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Rudolf Stuna, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Šternberk, Uničov | |||||
Obory působení: | bohemista, filolog, překladatel, romanista, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval bohemistiku a romanistiku na MU v Brně, ale studia dokončil až po roce 1945. Poté působil v Uničově jako středoškolský profesor. V letech 1956–1986 na Pedagogické fakultě UP, Katedra českého jazyka a literatury. V posledních letech překládal francouzskou poezii. Bydlel v Olomouci-Lazce. |
|||||
Zdroj: |
Všetička, František: Pětasedmdesátník. In: Vnitřní vitráže. Olomouc, Votobia 1996.S.64–66. |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Miloslav Doupal. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | fotbalista, sportovec, trenér | |||||
Anotace: |
Narozen v Praze-Nusle. Český fotbalista, hráč Slávia Praha a ASO Olomouc. Nožíř, přezdívaný Špekula, přišel do Slavie na podzim roku 1934 ze Sparty Michle. V roce 1940 odešel do ASO Olomouc. Po 2. sv. válce si připsal dva starty za národní mužstvo. Kariéru ukončil v roce 1954 jako hráč DSO Spartak Olomouc. Po skončení hráčské kariéry pracoval jako trenér. |
|||||
Zdroj: |
Cena města Olomouce za rok 1999, Olomouc 2000; http://zpravodajstvi.olomouc.cz/view2.php?… V měsíci září si připomínáme…Kdy-kde-co, Olomouc, září 2011, S.1. |
|
||||||
Místo narození: | Galanta /SR/ | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | fotograf | |||||
Anotace: |
Vyučil se malířem keramiky a porcelánu a pracoval pak v tomto oboru
v Modré, Litomyšli, a v Duchcově. Po válce opustil své řemeslo a v roce
1950 přišel do Olomouce. Pracoval v nástrojárně Sigmy Olomouc. Zde se
setkal s dalšími fotografy – amatéry: A. Gribovským, J. Vávrou, a I.
Přečkem, s nimiž v roce 1959 zakládá skupinu DOFO. Od roku 1964 byl
kandidátem SČSVU. V roce 1968 spoluzakládal fotoklub při Vlastivědné
společnosti muzejní v Olomouci, s nímž dodnes spolupracuje. |
|||||
Zdroj: |
Československá amatérská fotografie 1945–1989.Praha 1989,S.34.; Nekrolog Olom. den, 29.4./2006, S.4; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | fotograf umělecký, výtvarník | |||||
Anotace: |
Autodidakt. Samost. vystavoval v Brně 1971, v Olomouci KVMO 1974, v DH 1980. Účastnil se výstav ČSVU Olomouc, Fotosalonu Praha 1965, Varšava 1967, člen skupiny DOFO. Vystavoval v zahraničí. |
|||||
Zdroj: |
Katalog Spolek olomouckých výtvarníků + hosté.Olomouc 1991./foto/; Olomoucký den 21.2.2006.; 11.3./2006, S. 4; |
|
||||||
Místo narození: | Osičko | |||||
Místo úmrtí: | Šlapanice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Valašské Meziříčí, Vizovice | |||||
Obory působení: | bibliograf, etnograf, folklorista, hudebník, pedagog vysokoškolský, publicista odborný, učitel | |||||
Anotace: |
Narozen v Osíčku na Kroměřížsku (region Záhoří). Studoval učitelský ústav ve Valašském Meziříčí. V letech 1936–1947 učitelem na Moravě a ve Slezsku. Při tom dálkově studoval FFMU v Brně, obor etnografie. V letech 1941–1946 se učil hrát na kontrabas.Od roku 1947 pracoval v Moravském muzeu v Brně, kde založil a řídil Etnografický ústav.. V devadesátých letech se účastníl regionálních konferencí na Hané " Lidový rok na Hané", kde jsem se s ním osobně potkala. Zpracovával bibliografie a publikoval v odborném tisku.Autor jedinečného soupisu českých časopiseckých článků z Valašska a Záhoří 1884–1964. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.i.díl.Praha 1963. S.791. http://www.divadloschod.cz/val.atheny/?… |
|||||
Poznámka: |
Doc.PhDr. Ludvík Kunz, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohuslavice, Litovel, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | fotograf, grafik, malíř, pedagog | |||||
Anotace: |
Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci r. 1946, reklamní grafik, 1947–1952 stud. výtvar. výchovu na UP, působil jako pedag. na ZŠ, 1954–1961 v JSŠ Litovel, poté v Přerově, SPŠ. Činnost -malba, drob. keramika, uměl. fotografie. |
|||||
Zdroj: |
Stratil, V.: Výtvarní pedagogové a talentovaní žáci.In: Osmdesát let gymnázia Jana Opletala v Litovli 1901–1981.Litovel 1981.S.127. Vzděláván budiž…Olomouc, SG 2002. S. 468. Okno, 2007. r. 15, č.2. |