Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olešník | |||||
Místo úmrtí: | Žilina (Slovensko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | dirigent, kapelník | |||||
Anotace: |
Narozen v Chlumci u Hluboké nad Vltavou (n.m.č. obce Olešník). Vojenský kapelník v Olomouci v letech 1897–1910, pak v záloze. Od r. 1920 kapelník vojenské hudby v Šumperku, od r. 1925 v Žilině. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1963.S.173.;. |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místo úmrtí: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Český Těšín, Olomouc, Strážnice, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Mladcové u Zlína (n.m.č. města Zlín). Studoval německé gymnázium v Olomouci v letech 1852–1860 a poté univerzitu ve Vídni, kde se poznal s Janem Havelkou. Působil jako středoškolský profesor gymnázia ve Strážnici, na německém gymnáziu v Olomouci v období 1865–1866 a v Brně. Přispíval do časopisů : Komenský, Hlídka, Hlídka literární, Obzor, Literární listy. V letech 1876–1882 redigoval Časopis Matice moravské. Psal pod pseudonymy Jan Vesnický, Josef Zapletal, a Jan Kopecký. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963.S.53–54.; Zpravodaj města Bystřice pod Hostýnem, 4/96,S.11., Chmel, Z.: Galerie brněnských osobností, 1.díl A-K, Brno 1998., Biograf. slovník širšího Ostravska, 3.díl, Opava 1979, ČBS XX. století, 1.díl, Praha 1999., Lexikon české literatury.Díl.1. Praha 1985.S.140–143., Ficek,V.: Český biografický slovník 20.stol., 1.díl, Praha, 1999. |
|
||||||
Místo narození: | Poličná | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Opava, Praha, Zábřeh | |||||
Obory působení: | národní buditel, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Studoval něm. gymnázium v Kroměříži, pak studoval zeměpis a dějepis na FF v Praze. Působil jako profesor na gymnáziu v Opavě. Byl jednatelem a knihovníkem Matice opavské. 1896 odešel do Zábřeha a stal se ředitelem gymnázia zasloužil se o stavbu nové budovy. Ovlivnil i svého syna Václava Kálika. Věnoval se vědecké a publicistické práci. Hodně publikoval a to i časopisecky. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.5.Ostrava 1998.S.52–53. |
|
||||||
Místo narození: | Lesnice | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Štíty | |||||
Obory působení: | publicista odborný, ředitel školy, učitel | |||||
Anotace: |
Ředitel hospodářské školy ve Štítech, odb. články v region. a odb. tisku |
|||||
Zdroj: |
Springer jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.19.;. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Weissenburg (Německo) | |||||
Obory působení: | publicista, úředník | |||||
Anotace: |
Německého původu. Původním povoláním textilní úředník. Historiograf města Šumperka, ředitel městského muzea a archívu. Regionální publicista. Po vysídlení v roce 1946 se usadil v Bavorsku. |
|||||
Zdroj: |
Severní Morava, 18, 1969, S. 72–76. |
|
||||||
Místo narození: | Bystrovany | |||||
Místo úmrtí: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Olomouc | |||||
Obory působení: | knihtiskař, nakladatel | |||||
Anotace: |
Ve 13 letech se učil tiskařem a sazečem v Arcibiskupské knihtiskárně v Olomouci. Pracoval zde i po vyučení až do listopadu 1903, kdy se stal na krátký čas společníkem tiskárny Albína Smetany (1864–1925) v Litovli. V lednu 1904 koupil ve Vyškově tiskárnu Jana Hona (1851–1919), první českou tiskárnu, založenou v roce 1880, která tiskla noviny, plakáty, věstníky a obchodní tiskoviny. Teprve v roce 1911 se zde začaly tisknout knihy. Prostřednictvím vyškovského kněze Antonína Ludvíka Stříže (1888–1960) seznámil se František Obzina s vydavatelem Josefem Floriánem (1873–1941) ze Staré Říše a spolupracoval s ním na vydávání jeho edic Studium a Dobré dílo i jiných knih, do roku 1919. Úpravy navrhoval nakladatel, tisklo se ve Vyškově. A tak Obzinova tiskárna získala záhy dobré jméno, spolehlivého typografického podniku, kde tiskli nejlepší spisovatelé, básníci a umělci. V roce 1919 začala tisknout pro Otakara Štorcha-Mariena (1897–1974) a jeho nakladatelství Aventinum. Tato spolupráce znamenala pro malou tiskárnu velkou změnu. Majitel Obzina byl nucen rozšířit prostory, zakoupit nové stroje a zvýšit počet pracovníků. Brzy poté následoval i zájem dalších nakladatelů z Brna, České Třebové a z dalších měst. Začátkem dvacátých let začal tisknout bibliofilské svazky pro Břetislava Maria Kliku (1884–1958). S vlastní nakladatelskou činností začal František Obzina až v roce 1923, kdy začal vydávat knižní edici zv. Obzinovy tisky. Jednotlivé svazky byly číslovány a ilustrovali je přední umělci, jako např.Josef Čapek. V roce 1926 se František Obzina stal zakládajícím členem Klubu moderních nakladatelů Kmen. Po jeho smrti ve vydávání pokračoval až do roku 1947 jeho zeť Alois Báňa (1892–1977). |
|||||
Zdroj: |
Jordán, F.: Z historie městského hřbitova ve Vyškově. In: Sto let muzejní práce na Vyškovsku 1893–1993. Vyškov 1993. ; Kimák, V.M. : Malý slovník bibliofila. Praha 1989. ; Martínek, Z.- Palatin, F.: Obzinova tiskárna ve Vyškově. Zprávy Muzea Vyškovska ve Vyškově. 1967, č.69. ;Štorch-Marien, O.: Sladko je žít. Praha 1967. ; |
|||||
Poznámka: |
Oprava data úmrtí podle Wikipedie.cz kde je údaj úmrtí z matriky. Původní údaj 29.7. je nesprávný. Devítka zaměněna se šestkou. (28.7.2017– hš) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Nový Jičín | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Hodonín, Olomouc, Villach (Rakousko) | |||||
Obory působení: | řezbář, sochař, výtvarný pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Šenově (n.m.č. Nového Jičína).Vystudoval na uměleckoprůmyslové škole ve Vídni v letech 1888–1897. Poté působil ve Villachu jako profesor tamní odborné školy pro zpracování dřeva a v r. 1906 se vrátil natrvalo do Vídně. Od roku 1910 byl prof. sochařství na umělckoprům. škole ve Vídni. Jeho pracovním materiálem zůstalo po celý život dřevo. Vystavoval i v Olomouci jako člen německé Společnosti přátel umění v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.15–16; |
|
||||||
Místo narození: | Prijedor (Bosna a Hercegovina) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | starosta města Olomouce | |||||
Anotace: |
Studoval německou reálku v Olomouci, kde maturoval v roce 1914. Po válce vystudoval práva ve Vídni. Vrátil se do Olomouce a přijal místo koncipienta. a v roce 1925 si otevřel vlastní advokátní kancelář. V letech 1939–1941 byl starostou města. V roce 1941 se své funkce vzdal a odešel do armády. |
|||||
Zdroj: |
Spáčil, Vladimír: V čele města Olomouce.Olomouc: Memoria, 2002.S.56–57; |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | prozaik, sbormistr, typograf, vojenský hudebník | |||||
Anotace: |
Narodil se v Olomoucké ulici (dnes 1.Máje č.629) jako syn Antonína
Hluchého. Otec rozprodal roku 1885 zboží a odstěhoval se s rodinou do
Tuřan u Brna, kde vedl hostinec a obchod se smíšeným zbožím. František
se v Brně vyučil typografem a současně soukromě studoval hudbu. Své
muzikantské nadání pak uplatnil u vojenských kapel v Olomouci, Josefově a
ve Vídni. Tady pak po vojenské službě natrvalo zakotvil. Pracoval jako
typograf českých Dělnických listů, kde zveřejňoval i své fejetony.
Vydal romány „Šťastní a nešťastní“ (1912), „Luise 19..“ (1933),
sbírku povídek a fejetonů Symfonie života (1926), divadelní hru
„Zhroucení“ (1923). |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I., Praha 1963., S.446.; Stárek, Zdeněk: Slovník českých sbormistrů. A-L. Praha 1982. S.160.; Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008. |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1940 |
|
||||||
Místo narození: | Melide (Švýcarsko) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | architekt, geometr, sochař, štukatér | |||||
Anotace: |
Vl.jm. Filippo Alberto Lucchese, v německém prostředí psán Luchese. Zaměstnán ve vídeňských habsburských službách jako císařský ing. a architekt. Svou činností zasáhl i na Moravu, po 1650 navrhl hr. Rottalovi zámek se zahradou a přestavbou kostela v Holešově a pracoval pro Lichtenštejna při přestavbě letního sídla olomouckých biskupů, zámku v Kroměříži. V období 1664 – 1666 pracoval v Olomouci na projektu biskupské rezidence, která je jedinou stavbou tohoto architekta v Olomouci. Po r. 1665 dodal plán tzv. Podzámecké zahrady v Kroměříži. Vytvořil řadu barokních staveb ve Vídni a na Moravě (Holešov, Kroměříž, Olomouc). |
|||||
Zdroj: |
Hlobil, I. : Olomouc. Praha, Odeon 1984. S, 89–90. ;Poche, E. : Encyklopedie českého výtvarného umění. Praha, Academia 1975. S. 273 – 274. ;Richter, V. : Filiberto Luchese na Moravě. In: Ročenka Kruhu pro pěstování dějin umění za rok 1934. Praha 1935. ;. V měsíci květnu si připomínáme…Kdy-kde-co. Olomouc, květen 2011. S.2. Wikipedia.cs |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Slavětín | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | politik, redaktor, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V r. 1848 v kruhu kolem Šembery v Olomouci, po studiích v Praze působil jako suplent v Brně, Olomouci, ředitel II. něm. reálky v Brně. Předseda Matice moravské. Redigoval čas. Rolník, pseud. strejček Matouš. Napsal 2 knihy k vědě hospodářské. |
|||||
Zdroj: |
Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937, S.16–17.;. |
|
||||||
Místo narození: | Slavětín | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | spisovatel, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Stud.na stavovské akademii v Olomouci, žákem prof.A.V.Šembery, UK Praha.Pobýval v cizině.Po smrti otce se vrátil na Moravu.Olomouc, Brno-prof. gymnázia, od r. 1857 řed.obec.reálky.První jednatel Českého čten.spolku, spoluzakladatel brněn.deníku Moravská orlice.Starosta Matice moravské. |
|||||
Zdroj: |
V.S.: Z rodu slavětínských Mathonů.=ZVSMO 1983–1984, č.19–20, S.38.;Hýsek, Miloslav: Literární Morava…Praha, 1911, S.109.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | prozaik | |||||
Anotace: |
Olomouc poznal jako voják – kadet v letech 1849–1851. Literárně se k Olomouci vrátil až ke konci století v komickém eposu Due Pincelliade. 1897. |
|||||
Zdroj: |
Slovník spisovatelů německého jazyka..Praha 1987, S..588.; Václavek, L.E.: Stati o němec.literatuře vzniklé v čes.zemích.Olomouc UP 1991, S.16.; a S. 23–26.;. Všetička, František: Rakousko literární. Nakladatelství Vacl Olomouc 2010. S. 160–163. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Mnichov (Německo), Paříž (Francie) | |||||
Obory působení: | romanopisec | |||||
Anotace: |
Studoval germanistiku, filozofii ve Vídni, Mnichově a Paříži. 1913 PhDr. Za 1. svět. války u sanit. služby pro nemoc propuštěn, krátce suplentem na něm. G v Ostravě, od r. 1918–1945 prof. gymnázia ve Vídni. Často navštěvoval Olomouc. Mj. autor alegor. povídky Der Sang aus der Tiefe (o švédské okupaci Olomouce r. 1642, dle staré pověsti. /1942/; |
|||||
Zdroj: |
Slovník spisovatelů němec.jazyka…P., 1987, S.409.;Václavek, L.E.: Stati o německé literatuře vzniklé v čes.zemích.Olomouc UP 1991, S.16.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Radkersburg (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Celja (Slovinsko), Karviná, Leoben (Rakousko), Olomouc, Ostrava, Štýrský Hradec (Rakousko) | |||||
Obory působení: | horník, odborný spisovatel, právník, technik | |||||
Anotace: |
Vystudoval ve Štýrském Hradci. Zaměstnání nastoupil na dolech v Moravské Ostravě a na báňských úřadech ve Štýrském Hradci, Celji a Olomouci (1875–1878). 1878–1882 byl zaměstnán v hornické sekci ministerstva orby ve Vídni. Po velké důlní katastrofě r. 1895 v Karviné pracoval jako člen speciální komise pro studium výbušných plynů v OKR. Bohatá publikační činnost. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1995. S.130; |
|
||||||
Místo narození: | Veselí nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Veselí nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Brno, Praha, Příbram, Šumperk, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | režisér | |||||
Anotace: |
Nejdříve pracoval v dolech, aby překonal politické překážky. 1955 nastoupil ke studiu režie na Divadelní akademii múzických umění v Praze. Jako reřisér působil v Příbrami, Uherském Hradišti, Ostravě, nejdéle však v Severomoravském divadle v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.27; |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Velký Týnec | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | písmák, rolník | |||||
Anotace: |
Narozen v rolnické rodině. Po vychození obecné školy studoval v Olomouci nižší gymnázium a Hospodářskou školu. Již od dětských let psal básničky, texty a krásně maloval. V roce 1967 napsal knihu Čuhácká dědina, kde vzdal hold čuháckému nářečí. Skoro o třicet let později vyšla jeho druhá kniha Čuháci vekládajú (1996). oslavil zde národopisný soubor Týnečáci, který vznikl v r. 1986. Psal pro něj texty scénky a povídky. Jeho články o zajímavostech a lidové kultuře najdeme na stránkách Hanáckých novin, Týneckých listů a ve vlastivědných časopisech. Několik desítek let psal též kroniku obce. V pozůstalosti nechal několik básnických sbírek, např. Verše pacholka, Týnecké polní kvítí aj. |
|||||
Zdroj: |
Tichák, M.: Paměti obce Velkého Týnce. Olomouc DANAL 1998.S.65.; Ševčíková, H.: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S.65.; |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Velký Týnec | |||||
Místa pobytu: | Velký Týnec | |||||
Obory působení: | lidový povídkář | |||||
Anotace: |
Původním povoláním rolník, mlynář;lidový hanácký povídkář.R.1913 vydal vl.n.„Život a příběhy pana otce dobráčka“ /40 povídek ze života, napsané týneckým nářečím. |
|||||
Zdroj: |
Pospíšil, F.: Almanach hanáckého roku.Přerov 1923.S.104.; Spáčil, Vl.: Historický místopis obcí okr.Olomouc.S.144.; Springer, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.26.;. |
|
||||||
Místo narození: | Přáslavice | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Přáslavice, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | hudebník, kapelník | |||||
Anotace: |
Velkobystřický kapelník a muzikant. Pocházel z muzikantské rodiny. V sedmi letech hrál na housle a od 12 let účinkoval s kapelou po hospodách. V roce 1931 se přestěhoval do Velké Bystřice, kde vyučoval. Kapelu zde založil asi v roce 1940. Kapely byla velice slavná a Fr. Doležel dbal na její umělcký růst. Okolo r. 1950 oslepl, ale přesto realizoval koncerty pro nevidomé a invalidy. V roce 1952 založil sexteto. Po jeho smrti 1968 se velkobystřická kapela rozpadla. |
|||||
Zdroj: |
Nakládal, A.Kapelník František Doležel. In Velkobystřické noviny.č.6, 2001, S..4. |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1968 |
|
||||||
Místo narození: | Morkovice | |||||
Místo úmrtí: | Valašské Meziříčí | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | právník | |||||
Anotace: |
Advokát v Olomouci v letech 1889–1897, činný v Národní Jednotě, redaktor Pozora, autor publ. Česká univerzita na Moravě. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc 1938.S.46–47.; Kunc, J.: Kdy zemřeli.Praha, Národní knihovna 1970.S.33.;. |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Klobouky | |||||
Místo úmrtí: | Valašské Klobouky | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | hudební pedagog | |||||
Anotace: |
Bratr Cyrila B. /1898–1978/. Učitel učitel. ústavu v Olomouci od r. 1948. ;Autor konc. parafráze na hanáckou píseň Tovačov, Tovačov, r. 1954. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1965.S.148–149.;. |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Určice | |||||
Místa pobytu: | Určice | |||||
Obory působení: | vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Povoláním úředník záložny. Ve volném čase se zabýval vlastivědou. Publikoval v časopisech ČMM, Selský archiv, ČVSMO ad. |
|||||
Zdroj: |
Kraus, B.: F.X.H.- Hlasy z Hané, 26.2.1944, č.9, S.3–4.; Politický a kulturní kalendář na rok 1984.Olomouc, OK 1983.;. |
|
||||||
Místo narození: | Nový Hrozenkov | |||||
Místo úmrtí: | Uherský Ostroh | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Praha, Uherský Brod | |||||
Obory působení: | malíř akademický, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Dlouholetý prof.kreslení na G v Hranicích/28 let/, krajinář, autor četných pohledů na Hranice a okolí a několika scénických výprav pro bývalé Beskydské divadlo..Abs.AVU Praha v r. 1916. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU.I.Praha, 1947, S.400.;. |
|
||||||
Místo narození: | Nivnice | |||||
Místo úmrtí: | Uherský Brod | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Uherský Brod | |||||
Obory působení: | historik, literát, učitel | |||||
Anotace: |
V roce 1882 začal studovat české gymnázium v Kroměříži, maturoval r. 1890 na Slovanském gymnáziu v Olomouci a nastoupil na utrakvistickou školu do Uherského Brodu. R.1926 se stal řídícím učitelem v Újezdcu (n.m.část Uherského Brodu) a r.1929 odešel na odpočinek. Regionální publicista, v Pozoru, Moravské orlici. Zakládající člen Sokola, spoluzakladatel muzea v Uh.Brodě. Kulturní a turistický pracovník. |
|||||
Zdroj: |
Výročí z okresu Uherské Hradiště.OK 1990.; Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha, Národní knihovna 1974, S.186–187. |