Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Zábřeh | |||||
Obory působení: | historik, kronikář města | |||||
Anotace: |
Německý regionální historik. Syn obchodníka v Litovli. Koncem minulého století se přestěhoval do Zábřeha, kde si pořídil dům a obchodoval s lihovinami a uhlím. Po čase mu bylo nabídnuto místo tajemníka, které vykonával více než 10 let. V této funkci se začal zajímat o historii. Napsal obsáhlou souhrnou monografii o dějinách Zábřeha a v rukopisech zanechal dvoudílnou kroniku města Zábřeha. Kronikář města Zábřeha. Od r. 2000 črstný občan města Zábřeha in memoriam. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská unierzita v Ostravě, 1998.S.32; Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk OVM 2001. S. 19.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | skladatel | |||||
Anotace: |
Napsal řadu oper, ale proslavil se zejm. svými operetami?Sedlák Filuta, Dolarová princezna 1907. ;Rozvedená paní 1908. ;Stambulská růže;Madam Pompadour; |
|||||
Zdroj: |
Ottův slovník naučný ND 2/1.Praha 1932, S.502.;. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Tovačov | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Přestavěl zámek Tovačov na Moravě, vynikl v oboru gotiky, stavby synagog a hřbitovních kaplí |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: Slovník výtvar.umělc;.S.136.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | panovník | |||||
Anotace: |
Dne 2.12.1848 v Olomouci sešlo se reprezentativní shromáždění nejvyšších činitelů habsburské monarchie.Císař Ferdinand na něm oznámil, že se vzdává trůnu ve prospěch svého 18 letého synovce FJI.Tento akt se uskutečnil v olomouckém arcibiskupství.Vládl rakousko-uherské monarchii z Olomouce do 5.5.1849.Připravenost své armády si ověřoval na manévrech.Na své padesátiny přijel do Olomouce v neděli 29.8.1880 v 14.30 h.Sobotní vydání čas.Pozor bylo k této příležitosti věnováno návštěvě císaře, tištěné blankytnou barvou.Manévry začaly 30.8. v 7 h.ráno na výšině Polipka u Hněvotína, v 10 h navštívil císař vojenskou nemocnici na Klášterním Hradisku, odpoledne budovu německého reálného G a chrám sv.Mořice. |
|||||
Zdroj: |
Kdo byl kdo v našich dějinách do r.1918.Praha, Rovina 1992. S.105.; Smetana, R.: Průvodce památkami v Olomouci.Ostrava, Profil 1966.S.63.; Fiala, Jiří: Císařské padesátiny v Olomouci.Kdy, kde, co v Olomouci, 1994, leden, S.32–34.; |
|
||||||
Místo narození: | Uničov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Náklo, Olomouc, Uničov, Velký Újezd | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Malíř historických podobizen a kostelních obrazů, od r. 1850 žil v Olomouci. Žák akademie ve Vídni. Byl v Americe. |
|||||
Zdroj: |
Machytka, R.: Malíř Jan Friedrich, uničovský rodák.=ZVÚO, r.63, č.109., S.7–11.; Toman, P.: NSČSVU 1947.I.-S.239.;. |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Od r. 1839 studoval AVU ve Vídni. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: Nový slovník ČSVU.I.Praha 1947.S.242.;. |
|
||||||
Místo narození: | Hrozová | |||||
Místo úmrtí: | Velké Losiny | |||||
Místa pobytu: | Velké Losiny | |||||
Obory působení: | rolník, starosta města | |||||
Anotace: |
Studoval v Opavě a ve Vídni. 1908 zakoupil vlastní statek ve Velkých Losinách. 1922–1929 působil jako starosta Velkých Losin. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.37; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Prostějov, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | politik, právník | |||||
Anotace: |
Advokátní kancelář v Olomouci v Michalské 1. Helceletův zeť. Poslanec zemský a říšský. Od r. 1869 – 1879 v Prostějově, poté v Uherském Hradišti.. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.58 – 58.;Hýsek, M.: Literární Morava.S.113 – 114.;. |
|
||||||
Místo narození: | Bučovice | |||||
Místo úmrtí: | Tovačov | |||||
Místa pobytu: | Kojetín, Olomouc, Tovačov | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Studoval v Kojetíně, učitelský kurs absolvoval v Olomouci. Od r. 1810 učil na škole v Tovačově, od r. 1814 řídícím školy a ředitel kůru. Na tovačovském kůru prováděl české chrámové skladby (mj. i Mši J.J.Ryby). Vychoval syna Arnošta (1825–1874). |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1963.S.340.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Telč | |||||
Místa pobytu: | Praha, Telč, Valašské Meziříčí, Velká Bystřice, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, překladatel, ředitel gymnázia | |||||
Anotace: |
Vystudoval české státní gymnázium v Olomouci, Filozofickou fakultu vídeňské univerzity. Doktorát získal na univ. v Praze r. 1926. Pedagogicky působil na gymnáziích: Přerov, Valašské Mezříčí. Od r. 1936 se stal ředitelem gymnázia Otakara Březiny v Telči. Přeložil Třanovského ódu Poslední verš k potomstvu. |
|||||
Zdroj: |
Velkobystřické noviny, č. 9/2006, S. 4., Slovník osobností kulturního a společ. života Valašska 2000, Valašské Meziříčí, 2000., Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Fi-Ju. Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2010. S.8. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | historik, pedagog vysokoškolskýl | |||||
Anotace: |
Od r. 1949 na katedře dějin dělnického hnutí Pdf UP do r. 1970. Poté musel z politic. důvodů odejít z UP. Pracoval ve Vlastivědném ústavu v Šumperku v knihovně. Po r. 1990 se vrátil na UP, a jako Doc. PhDr. působil na katedře humanitních věd a evropských studií FFUP. Spolupracovník regionálních kalendářů vydávaných Okresní knihovnou v Olomouci od r. 1978. Autor a spoluautor publikací ze šumperského regionu. Dlouhodobý spoluprac. sb. Severní Morava. Zabýval se českými dějinami, dějinami české literatury 19. a 20. století, dějinami sev. Moravy a dějinami školství. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.ostrava 1973.S.339.; Severní Morava, sv. 90, Šumperk 2005, S. 61–68., . |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Zdeněk Filip, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Mohelnice | |||||
Místo úmrtí: | Svitavy | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Svitavy | |||||
Obory působení: | církevní hodnostář, kněz | |||||
Anotace: |
Vystudoval něm. gymnázium v Kroměříži a teologii a filozofii v Olomouci. 1898 byl v Olomouci vysvěcen na kněze. 1903 působil jako farář ve Svitavách. Byl organizátorem četných exercicií, misií a poutí. Za své zásluhy získal v roce 1932 titul tajného papežského komořího a monsignora. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S..35; |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Sv. Hyppolit (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Praha, Vídeň (Rakousko), Výšovice | |||||
Obory působení: | církevní hodnostář, kněz, literát, pedagog, rektor univerzity | |||||
Anotace: |
Narozen v Biskupství. Brzy po narození se rodina přestěhovala do Náměště, kde zakoupili dům na levém břehu řeky Sumice. Po studiu na farní škole v Náměšti a normální škole v Olomouci (1804–1805), studoval od r. 1806 do 1810 na c.k. akademickém gymnáziu v Olomouci. Pro svůj vřelý náboženský cit pokračoval ve studiu na Filozofické fakultě olomouckého lycea a od r. 1812 ve studiu teologie ve Vídni. Jeho oblíbeným místem se stal sv. Kopeček u Olomouce, který často navštěvoval. Od dětství býval často nemocen se srdcem, dokonce musel na čas přerušit studium. Díky velké houževnatosti a píli vše překonal. V r. 1815 těžce onemocněl a musel se z Vídně vrátit domů. Přesto dokázal studia dokončit. Po úspěšných studiích byl dne 21. 3. 1818 vysvěcen v Olomouci na kněze, svou primici pak měl 5.4.1818 v kostele sv. Kunhuty v Náměšti. Poté působil jako kooperátor ve Výšovicích a Kroměříži. V r. 1821 složil na olomouckém lyceu státní zkoušku z pastorální teologie. Ve své dráze pokračoval na Katedře pastorální teologie v Olomouci, jehož vedoucím se stal v roce 1823. Když císař František I. povýšil lyceum v r. 1827 na univerzitu, stal se jejím prvním rektorem. R. 1829 byl povolán do Vídně. V říjnu 1838 získal doktorát z teologie. V r. 1847 se stal rektorem univerzity ve Vídni. V roce 1851 byl vysvěcen na biskupa v Sankt Poltenu v Dolních Rakousích. V r. 1852 se ujal svého úřadu a byl v diecézi velmi oblíbený. Byl též literárně činný. V roce 1832 sepsal česky Sedmnáctero kázání, dílem postních, dílem svátečních i příležitostních. R. 1839 pak latinsky Život sv. Tomáše z Villanovy, sv. Tomáše Akvinského, sv. Vavřince a sv. Augustina. Od 1823 profesor pastorálky v Olomouci, od 1830 ve Vídni, dvorský a hradní farář, 1851 biskup svatohypolitský. |
|||||
Zdroj: |
Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc venkov 1848–1960.Olomouc UP 1968, S.19.Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947. S.34..;Podlaha, Antonín.: Bibliografie české katolické literatury náboženské.Část 5.Praha 1923.S.2077. Hanácké noviny, 8.4.1995, S.8., Papajík, David – Miroslav Šmíd: Dějiny Náměště na Hané. Náměšť na Hané 2022. S.593–596. (uvedeno datum narození 7. dubna, jiné materiály uvádí 8.4.) |
|||||
Poznámka: |
Biskupství je částí obce Náměšť na Hané. |
|
||||||
Místo narození: | Bohdíkov | |||||
Místo úmrtí: | Ruda nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Francie, Litovel, Olomouc, Praha, Ruda nad Moravou, Šumperk | |||||
Obory působení: | důstojník, odborný publicista, vojenský historik | |||||
Anotace: |
Syn vesnického pekaře. V roce 1915 maturoval na reálném gymnáziu v Litovli. Poté musel na podzim narukovat k 93. pěšímu pluku Rakousko-uherské armády. Na ruské frontě byl v r. 1916 zajat a poslán dozajateckého tábora, východně od Bajkalského jezera. V březnu 1917 se tu přihlásil do čs. legií a byl zařazen k náhradnímu praporu 1. střelecké brigády v Bobrujsku a později Žitomiru. V říjnu 1917 byl vyslán na posílení francouzské fronty. Po výcviku v Cognacu se v létě a na podzim 1918 jako velitel čety zúčastnil bpjů v severní Francii. Zpět do vlasti se vrátil počátkem r. 1919. Po 1. světové válce zůstal v armádě jako voják z povolání a jako perspektivní důstojník byl vyslán na francouzskou Vysokou válečnou školu. Po návratu studoval ještě Vysokou školu válečnou v Praze. Po Mnichovu a likvidaci čs. armády byl přeložen k ministerstvu vnitra jako zástupce ředitele archivu. Za svou účast v bojích čs. legií za 1. svět. války, působení v armádě předmnichovské republiky, v odboji za 2. světové války a v Pražském povstání obdržel řadu vyznamenání. Bohatá publikační činnost mj. psal také do sborníku Severní Morava v letech 1969–1975. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12. Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.18; |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Prostějov | |||||
Obory působení: | skladatel | |||||
Anotace: |
Jan Procházka, uměleckým jménem Faustin, prostějovský rodák, hudebník Po absolvování 6 tříd reálky odešel do praktického života. Hudební základy získal v Brně u prof. Františka Kudláčka a Zdeňka Blažka. Už 1921 tak mohl vstoupit do Orchestrálního sdružení, které tehdy vedl Vladimír Ambros. S prostějovským hudebním a divadelním životem pak bylo Faustinovo jméno spojeno celých 60 let. Od 1931 začal spolupracovat jako dirigent s Národním sdružením a přebral vedení jeho třicetičlenného orchestru po hudebníku Josefu Čeplovi. Sdružení od 1937 působilo jako Divadlo Hanácké obce a Faustin v něm působil fakticky do února 1964. Za tu dobu z něho vytvořil těleso vysokých uměleckých kvalit. Nastudoval a řídil celkem 269 operet, hudebních aklademií, tanečních večerů a koncertů. Složil scénickou hudbu k 24 divadelním hrám. Zlatý věk operety v Prostějově tvoří 15 sezon 1931–1945, za jeho vyvrcholení je považováno období 1931–1943 – a je právem spojováno s jeho jménem. Faustin ve svých rukopisných Pamětech přitom poznamenal: \„po celou dobu mého účinkování v ochotnickém divadle jsem nedostal a ani bych nepřijal žádné peněžité odměny\“. 30. 4. 1931 Faustin poprvé stanul za dirigentským pultem NS – ochotnický soubor sehrál hru se zpěvy a tanci Rud. Hlavenky s hudbou Em. Starého Ve stínu pražských barikád, režíroval ji Jindř. Zlámal. Na podzim uvedli ještě Újezdské kasárny od stejných autorů. 1933 Lidová strana Faustina požádala , aby nacvičil hru se zpěvy a tanci Popeluška, jejímž autorem byl prostějovský farář Karel Dostál-Lutinov. Nebyl spokojen ani se zastaralou hudbou, ani s nepružnými herci. 1934 uvedl se souborem Národní demokracie Piskáčkovy Perly panny Serafinky, v nichž vystoupila známá prostějovská ochotnická pěvkyně Anežka Soldánová, s níž je rovněž významně spjata celá etapa prostějovského ochot. divadla. 1935 s Dro NS první zahraniční opereta – zpěvohra J. Gilberta Žena v purpuru (uváděna též jako Carevna Kateřina ruská). 1936 operety V. Vipler: Jen ty a já, Stelibský: Podej štěstí ruku. 1937 soubor přešel pod Hanáckou obec dr. O. Přikryla s názvem Divadlo Hanácké obce. 1937 v březnu Jára Beneš: Syn Bohů, hlavní postavu nastudoval jh. uč. Hubert Flanderka z Pěveckého sdružení morav. učitelů, začátkem května premiéra operety Járy Kohouta a Lad. Placáka Kikirikí, repríza koncem měsíce v přírodě, v tzv. Žbánovském žlebě za obcí Soběsuky u Plumlova. V září Jankovcova opereta Zelená se, zelená\„. Ještě v listopadu téhož roku Piskáčkův Tulák: \“Provedení hry bylo nejen bezvadné, ale jak po stránce hudební, tak i herecké dokonalé a svědčí o velké obětavosti, svědomitosti a píli jak dirigenta Jana Faustina, který hru nacvičil, tak i jednotlivých interpretů.\" V prosinci 1937 k 10. výročí založení DrO NS Polská krev s hostujícím Járou Pospíšilem. Aktivitu Divadla NS lze těžko srovnat i se současnými profesionálními soubory. 1938 francouzská hudební veselohra Krejčí na zámku, romantická opereta Fr. Lehára Země úsměvů, do konce roku ještě 3 operety. 1939 Divadlo Hanácké obce za rok 13 představení, z toho 5 operet, v září Běhounkova opereta Bejvávalo, z níž u publika skldila největší úspěch ústřední písnička \"Bejvávalo, bejvalo a bude zas,/ |
|||||
Zdroj: |
Za J.P.F.= Štafeta, 1980, č.4, S.25.;. DOROVSKÝ, Ivan – DOROVSKÁ, Dagmar: Jan Procházka-Faustin a prostějovský Zlatý věk operety. Lidová kultura na Hané. Sborník příspěvků ze IV. odborné konference 1995. Olomouc, Vlastivědné muzeum a Vlastivědná společnost muzejní 1996, S. 81–90. |
|
||||||
Místo narození: | Stínava | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Hradisko, Olomouc, Šubířov | |||||
Obory působení: | kněz, publicista | |||||
Anotace: |
Bohosloví studoval v Olomouci. Ordinován r. 1925, farářem v Hradisku od r. 1940 do r. 1975. Bydlel v Šubířově. Publikoval v ZMK. |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké.Olomouc 1949.S.84.;ZMK 1990, č.2, S.37.;Fialová, A.: Bibliografie okresu Kroměříž.Brno 1984.;. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | spisovatel | |||||
Anotace: |
K Olomouci měl vřelý osobní vztah. Jezdíval sem za sestrou. Spolupracoval se Stráží lidu. |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých spisovatelů 1970–1981.P., ČS 1985., S.80–81.; Cvejn, K.: K.Fabián.=Literární měsíčník, 1977, č.6.;Zemřel Karel Fabián.=Tvorba 1983, 23.11., S.12.; Zemřel Karel Fabián.=Stráž lidu 1983, 19.11., S.2.;. |
|||||
Poznámka: |
Vlastním jménem Eduard Kirchberger. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | básník, kněz | |||||
Anotace: |
V Olomouci vysvěcen na kněze. Psal lyrickou poezii latinsky |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.I.Praha 1985.S.678–679.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1473 |
|
||||||
Místo narození: | Donín u Loun | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | letec | |||||
Zdroj: |
Kdo je kdo., Praha. Agentura Kdo je kdo., 2002, S.133., |
|
||||||
Místo narození: | Innsbruck (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Působil r. 1817 v Olomouci, jeden z nejlepších hercú německého divadla, odtud odešel do Prahy. |
|||||
Zdroj: |
Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.95.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | panovník | |||||
Anotace: |
Ferdinand I. Dobrotivý, též Ferdinand V., z Habsbursko-Lotrinské dynastie byl rakouský císař v letech 1835–1848, král uherský a poslední korunovaný český král. Prvorozený syn rakouského císaře Františka I., nastoupil na trůn po smrti svého otce 2.3.1835.Téměř 14 let vystupoval jako první muž monarchie, poskytoval audience, ale nevládl.Skutečná vládní moc byla soustředěna v tzv.státní konferenci, kde ho zastupoval strýc arcivévoda Ludvík.Měl přídomek císař „Dobrotivý“.V Olomouci dlel s celým vídeňským císařským dvorem od 14.10.1848 a 2.12.1848 nastoupil na trůn v olomoucké arcibiskupské rezidneci jeho 18 tiletý synovec František Josef I.Nástup kontrarevoluce vyžadoval jiného panovníka.Poté žil od května 1849 v Praze.Byl velmi oblíbený.Ferdinand byl posledním Habsburkem, který se dal korunovat českým králem (7.9.1836). |
|||||
Zdroj: |
Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918.Praha, Rovina 1992.S.74–75.;Smetana, R.: Průvodce památkami v Olomouci.Ostrava, Profil 1966.S.63.;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kutná Hora | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | antropolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Působil v Olomouci na pedagogické fakultě UP v letech 1946/47–1958. Přednášel biologii dítěte a byl pověřen zřízením a vybudováním antropologického ústavu, který se zpočátku nazýval Ústava biologie dítěte. Pro posluchače napsal učebnici „Biologie dítěte“(Brno, SPN 1947). |
|||||
Zdroj: |
Šmiřák, J.: Vojtěch Fetter.In: Zakladtelé a pokračovatelé. Olomouc UP 1996.S.46–48.; Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1974.S.47. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Brusel (Belgie), Montreal (Kanada), Nezamyslice, Praha | |||||
Obory působení: | akademický malíř, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V letech 1924–1929 studoval AVU na krajinářské speciálce,kterou vedl prof.O.Nejedlý. K výtvarnému umění jej přivedl profesor kreslení na reálce v Prostějově. Uskutečnil několik studijních cest. Ve Francii pobýval v roce 1925,1926, v Itálii v r. 1925 a na Korsice 1928, Po absolvování akademie vystavoval se SVU Mánes, jíž byl členem od r.1932 a stal se členem i Skupiny výtvarných umělců v Brně. Poprve v Prostějově vystavoval v r. 1934. Od r. 1939 textilní návrhář. V letech 1945–1967 působil jako profesor na VŠUP a do 1975 na AVU v Praze. Jeho ateliér se stal známý zejména v r. 1958, kdy reprezentoval československou kulturu ba světové výstavě v Bruselu, kde získal za dekorativní díla Velkou cenu a Zlatou medaili. V roce 1954 provedl návrh na gobelín pro hotel International v Praze-Bubenči a r. 1955 vytvořil monumentální obraz Jihočeský masopust pro čs. velvyslanectví v Moskvě. V r. 1965 provedl geobelín pro divadlo v Brně a 1967 pět stěn interiéru technikou leptaného skla pro EXPO 67 Montreal. V roce 1979 jmen.národním umělcem.Věnoval se krajinomalbě a zátiší.(Nezamyslice 1934). Jeho dílo je v NG Praha a v zahraničí. |
|||||
Zdroj: |
Halířová – Muchová M.: Portrétní tvorba.Praha, Odeon 1981.,S.38.; Laudová, Věra: Obraz města v současném malířství., Praha, Odeon 1978., S.28.; ČBS., Praha 1992., S.147.; Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov KPVU 2007. S.31–32.; |
|
||||||
Místo narození: | Hradec Králové | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský, režisér opery | |||||
Anotace: |
Režisér opery Českého divadla v Olomouci 1941–1945, od r. 1948 v ND Praha, pohostinsky v Olomouci v letech 1967–1968. ;Absolvoval hud. vědu na UK r. 1935. ;1948–49 prof. herectví na AMU, 1956–57 na JAMU. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.Sv.1., P., SHV 1963, S.319.; Hudební rozhledy 1972, 331.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.99.;. |