Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být
číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují
i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text
nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text
zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do
vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít
vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že
u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu
(u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi
jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je,
samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována
i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže
„našeptávač“.
Brno, Cambery (Austrálie), Essen (Německo), Londýn (Velká Británie), New York (USA), San Francisco (USA), Sydney (Austrálie)
Obory působení:
grafik, malíř
Anotace:
Od začátku války žila Kubíkova rodina v Brně. Za války pracoval
v Jehnicích u Brna jako lesní praktikant. Koncem srpna utekl přes Šumavu
do Západního Německa. Vystřídal několik uprchlických táborů a pak se
přes Neapol na válečné lodi General Black vypravil do Austrálie. Cesta tam
trvala měsíc. Zprvu pracoval na farmě a v buši, později si sehnal místo
návrháře a malíře v divadle a v tiskárně v Sydney. Bral hodiny jógy a
v roce 1955 se oženil s Angličankou, která se věnovala baletu. Po svatbě
se odstěhovali do Cambery, kde jeho paní vedla baletní školu. Kamil pracoval
na Vysoké lesnické škole jako výzkumný asistent a též studoval na
univerzitě orientální civilizaci. Taky zde připravil a vedl výstavu „25
let Cambery“, díky níž se seznámil s australským premiérem a členy
vlády. V roce 1960 odjel s manželkou do Ameriky a 2 roky žili v San
Francisco, kde pracoval v Uměleckém muzeu a jeho žena v baletní
společnosti. O dva roky později se odstěhovali do New Yorku a Kamil začal
studovat v Art Students League a současně pracoval jako umělecký ředitel
ve velké tiskárně. V roce 1964 se manželé Kubíkovi vrátili do Evropy.
Mladé paní se stýskalo po Londýně. Zde začal malovat architekturu. Když
jednou kreslil katedrálu St. Paul, přišek za ním hrabě de La Lanne Stuart
s dotazem, aby mu namaloval dům. Poté se stali velkými přáteli. Také se
sešel se spisovatelem Grahamem Greenem. Záhy dostala jeho žena angažmá jako
primabalerina opery v Essenu. Odstěhovali se tam a Kamil mohl srovnávat, jak
vypadalo Německé v roce 1948 a jak o 18 let později. Po pohřbu Konráda
Adenaura v roce 1967 se brzy vrátili do Ameriky. Tam se začátkem let
sedmdesátých seznámil s prezidentským párem G. Busche a stali se
přáteli. Stal se velmi uznávaným malířem. Jeho obrazy vlastní také
britská královna Alžběta II., Donald Trump i někdejší starosta New
Yorku – Rudolph Giuliani, Gerald Ford i manželka prezidenta L. Johnsona.
Osobně se několikrát sešel i s malířem Salvatorem Dali a americkým
prezidentem Richardem Bizonem. V roce 1991 a 1992 navrhl vánoční
pohlednici pro Bílý dům. Bylo vytištěno 185 tisíc pohledů a
800 prezentačních lístků, o které byl velký zájem.V roce
1999 doprovázel manžele Buschovi na pozvání prezidenta Václava Havla do
Prahy. Kamil Kubík je autorem knihy „City Scapes“, která je presentací
jeho tvorby.
Zdroj:
(Informace čerpány z knihy Jana Antonína Krytka: Osudy – viz
Pozitivní noviny.)
Poznámka:
Za války pracoval v Jehnicích u Brna – nyní Brno – Jehnice)
Fotky:
Zdeněk
Bílek
*26. 10. 1923
- +24. 11. 2006
Místo narození:
Lipník nad Bečvou
Místo úmrtí:
Bratislava (SR)
Místa pobytu:
Bratislava (SR), Brno, Egypt, Irák, Košice (SR), Petrohrad (Rusko), Turecko, Vídeň (Rakousko), Zlín
Obory působení:
dirigent, vysokoškolský profesor
Anotace:
V dětství se učil na housle u R.Kundla. Základy hudební teorie a
harmonie získal u J. Vašíčka. V roce 1942 odešel studovat do Brna na
konzervatoř,obor klavír, kompozice, varhany a dirigování. Poté od r.
1950 studoval VŠMU v Bratislavě, kde žákem Václava Talicha. V r.
1953 absolvoval koncertem se Slovenskou filharmonií. V r. 1954 začal
působit jako dirigent Slovenské filharmonie a v letech 1957–1959 byl
mimořádným posluchačem Hanse Svarovského na Hudební akademii ve Vídni. R.
1956 byl oceněn v Paříži za dirigentskou činnost. V r. 1966 asistentem
šéfdirigenta Jevgenia Mravinského v Petrohradě. 1969–1975 působil jako
šéfdirigent Filharmonie B.Martinů ve Zlíně. Poté působil v Košicích,
kde do r. 1982. Od r. 1984 učil na konzervatoři v Bratislavě a na VŠMU.
Mimořádné jazykové schopnosti mu umožnily dlouhodobější působení
v zahraničí (Egypt, Irák, Turecko). V r. 1999, u příležitosti
50. výročí založení Slovenské filharmonie, byl Z.Bílkovi udělen titul "
Čestný dirigent Slovenské filharmonie". V r. 2003 dostal od městského
zastupitelstva Bratislavy medaili Bulla Aurea Bratislavensis a o rok později
ocenění Fra Angelico 2004.
Zdroj:
Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, s.97.;. Fabián, J.:
Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské
Meziříčí. 2000. S.14.
Ivana
Teshomeová
*5. 5. 1962
Místo narození:
Šternberk
Místa pobytu:
Etiopie, Litovel, Ostrava, Zábřeh
Obory působení:
pedagog hudební, spisovatelka
Anotace:
Sestra Vladislava Habermana. Po devítiletce v Litovli nastoupila na
konzervatoř v Ostravě, kde studovala hru na klavír a kontrabas, maturitu a
absolutorium záískala roce 1983. Vzápětí se provdala do Etiopie, kde žila
v letech 1984–1988. Soukromě vyučovala hru na klavír a cca 3 měsíce
hrála na klavír v kavárně v hotelu Hilton v Addis Abebě. S etiopským
manželem se jí narodily 3 děti (Martin – 1083, René – 1986,
Helena – 1088). Problémy zdejšího života ji vedly k rozvodu a
k žádosti o asyl v SRN. Roku 1994 se odstěhovala do Zábřehu, kde
vyučovala hru na klavír. Následovala řada změn zaměstnání i pobytu, po
roce 2012 se vrátila ke svému oboru. Ze svých afrických zážitků napsala
r.2010 autobiografický román „Měsíční sonáta pod africkým
sluncem“.