Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 237
Jaroslav Vlach *30. 9. 1913 - +20. 6. 1995
Místo narození: Žarošice
Místo úmrtí: Šternberk
Místa pobytu: Brno, Hodonín, Olomouc, Písek, Šternberk, Uherské Hradiště, Zlín, Ždánice, Židlochovice
Obory působení: bibliograf, divadelní ochotník, knihovník, sazeč
Anotace:

Po ukončení měšťanské školy ve Ždánicích se v roce 1927 se vyučil sazečem písma a působil v tiskárně v Židlochvicích do roku 1940. V rodišti působil též jako dobrovolný knihovník. Po osvobození v roce 1945 se stal knihovníkem Zemské a universitní knihovny v Brně. Od r. 1947 na návrh dr. J. Běliče odešel do Olomouce, za spolupráce O. Králíka budovat Slovanskou knihovnu. Prac. knihovního střediska FFUP. 1936–37 ochot. divadlo, hrál na Jiráskově Hronově. Sbíral materiál k dějinám žarošického divadelnictví. 1945 založil Kroužek rodáků a přátel Žarošic, 1955 přejm. na Vlastivědný kroužek Žarošic. Ročenka Od Hradské cesty, od r. 1950 ji rediguje, 1970 jmen. čestným občanem obce. Žil ve Šternberku. Autor literárních místopisů, spolutvůrce bibliografií okresů Uherské Hradiště, Zlín, Hodonín aj.

Zdroj:

Kubíček, J. : 60 let Jaroslava Vlacha. VVM, 25, 1973, č. 3, S. 287–88. /foto/; Vlastivědná společnost muzejní v Olomouc 2001–2005.Olomouc:VSMO,2005­. S.37 Hlůzová, Vlasta: Osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S. 231–238. Hlůzová, V.: Prošli Šternberskem. Šternberk 2015. Ševčíková, H.:Červnová výročí středomoravského regionu. Velký Týnec, r. 25, 2015, červen, S. 7–8.

Fotky:
Jaromír Dadák *30. 5. 1930
Místo narození: Znojmo
Místa pobytu: Brno, Olomouc, Ostrava, Praha
Obory působení: dirigent
Anotace:

Po absolvování gymnázia ve Znojmě studoval 1950–1956 dirigování na JAMU v Brně u prof. Františka Stupky, Břetislava Bakaly a zároveň působil jako dirigent Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů a Uměleckého vojenského souboru v Praze. Od roku 1956 redaktorem a hudebním režisérem Čs.rozhlasu v Ostravě, 1960–1963 uměleckým vedoucím Ostravského rozhlasového orchestru. Uměleckým ředitelem Moravské filharmonie v Olomouci od 15.4.1969 do 31.7.1971. Nyní působí v Brně.

Zdroj:

Čeští skladatelé současnosti.Praha, Panton 1985.S.50–51. Fotografie. Osobnosti Znojemska. Hudebníci. Znojmo, Okresní knihovna 1989.

Jan Jersák *12. 5. 1905 - +26. 12. 1984
Místo narození: Zelow (Polsko)
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Brno, Šumperk, Varšava (Polsko), Zábřeh
Obory působení: diplomat, historik, kronikář města, středoškolský pedagog
Anotace:

V roce 1923 se rodila vrátila do Československa a usadila se v Zábřehu. Jan navštěvoval reálku v Šumperku a v roce 1928 maturoval. Poté studoval historii a zeměmpis na FF UK v Praze . Poté učil v Mělníku a od r. 1938 v Šumperku. Období 2. světové války prožil v Brně. Od roku 1945 nastoupil na obnovené gymnázium v Šumperku. Ujal se i funkce kronikáře města. Od r. 1946 řídil zábřežský časopis Moravský sever. Na jaře 1948 byl povolán do Prahy, do služeb ministerstva zahraničních věcí. Zprvu působil v Praze, později ve Varšavě.. Zpět do Prahy se vrátil v roce 1954. PhDr. Jan Jersák se věnoval od roku 1972, kdy odešel do penze psaním memoárů.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.54

Rudolf Dratva *12. 9. 1922 - +30. 3. 1986
Místo narození: Zdounky
Místo úmrtí: Luhačovice
Místa pobytu: Brno, Luhačovice, Olomouc
Obory působení: dirigent, hudební pedagog, sbormistr
Anotace:

Narozen v obci Divoky (nyní místní část města Zdounky). Absolvoval FFUP v Olomouci a JAMU v Brně. Učil ve školách na Zlínsku a od roku 1959 působil v Luhačovicích, kde byl zakladatelem, dirigentem a vedoucím Pěveckého sboru Leoše Janáčka.

Zdroj:

Stárek, Z.: SČS I.Praha 1982.S.98.;.Fabián, J.- Ševčíková,H.: Kdo byl kdo je kdo na vychodní Moravě.A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S. 87.

Jindřich Dohnal *21. 7. 1868 - +21. 6. 1939
Místo narození: Zborovice
Místo úmrtí: Hukvaldy
Místa pobytu: Brno, Hrabová, Hrabůvka, Hukvaldy, Kyjov, Litovel, Olomouc, Prostějov, Příbor
Obory působení: dramatik, folklorista, hasič, osvětový pracovník, učitel, vlastivědný pracovník
Anotace:

Narozen v učitelské rodině. Vystudoval učitelský ústav v Příboře a r.1889 začal učit v Hukvaldech, kde se oženil se sestrou Leoše Janáčka Josefou. Roku 1891–1895 učil v Hrabové a a pak v Hrabůvce. R. 1901 se vrátil na Hukvaldy, kde byl ustanoven nadučitelem a zůstal až do odchodu do penze 1929. Jako župní vzdělavatel působil v zem. i župních školách v Kyjově, Litovli, Prostějově, Olomouci. Byl členem představenstva Hasičské pojišťovny v Brně. Jako vlastivědný pracovník publikoval články z regionální historie, sbíral historické a etnografické památky a zabýval se archeologií. Zpracoval historii hukvaldského hradu. Sbíral krajové pověsti a psal vlastivědné články, které vycházely v krajinských časopisech. Napsal dvě divadelní hry: Ondráš a Juráš; a Červený kohout, které vycházejí z hasičského života.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava. Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.34.;

Ferdinand Škrobák *17. 10. 1895 - +24. 8. 1989
Místo narození: Zašová
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Hranice, Kroměříž, Prostějov
Obory působení: dirigent, hudebník, skladatel, učitel hudby
Anotace:

Hráč na křídlovku a pozoun, po r. 1918 u vojenské hudby v Kroměříži až do r. 1933. Za okupace městským kapelníkem v Prostějově, kde učil též na hudební škole. Po r. 1945 dirigent hudby Vojenské akademie v Hranicích do r. 1948, od r. 1956 žil v Praze-Karlíně. Byl spoluzakladatelem Ústřední hudby ministerstva vnitra. Psal pochody a valčíky.

Zdroj:

Československý hudební slovník.II.Praha 1965.S.700.;. Fabián, J.: Slovník osobností kulturního a společenského života valašska. Valašské Meziříčí. 2000. S.151.;

Věra Pánková *15. 10. 1929 - +27. 11. 2000
Místo narození: Zábřeh
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Olomouc, Písek, Uničov, Varnsdorf
Obory působení: dramatička, herečka, režisérka
Anotace:

V mládí chtěla být učitelkou. Zrušení učitelských ústavů oddálilo uskutečnění jejího přání. Po maturitě na olomouckém gymnáziu vystudovala obor herectví na JAMU v Brně. Své zaujetí spojila posléze do jedné profese, které zůstala věrna celý život. život. Od školního roku 1966/67 působila v Lidové škole umění Žerotín v Olomouci, kde založila dramatické oddělení. Zájemce o divadlo si sama vybírala při opakovaných návštěvách olomouckých škol. Záhy si metodického vedení a úrovně veřejného projevu všimli organizátoři celostátních soutěží a dali jejím žákům možnost ukázat své umění na ústředních přehlídkách v Příbrami, Mělníce, Kaplicích, Prostějově a v Písku. V 70. letech se stala krajskou metodičkou LDO na severní Moravě. Organizovala pro své kolegy semináře, ale i tzv. tvůrčí dílny. V posledním období působila nejen v Domě dětí a mládeže, ale i jako učitelka nově vznikajícího LDO v Uničově. Za téměř čtyřicetileté pedagogické činnosti se v jejím rukopise projevil důraz na hereckou i osobnostní výchovu, na tvarovou stránku inscenací a na dětského herce.
Její systematičnost a náročnost přinášela své plody. Nejdůležitější pracovní metodou učitelky a režisérky v jedné osobě, byla inscenační práce. Dokázala zaujmout své žáky a předat jim lásku k divadlu i k umění vůbec. Talentovaní žáci byli přijati na školy uměleckého směru a řadu z nich najdeme na divadelních prknech Prahy, Brna, Zlína, a Olomouce.

Zdroj:

.Ševčíková H.- Petřík,M.: Cena města Olomouce. Olomouc 2000. Fabian, Josef: Podklad pro heslo. Rkp. 2006.

Poznámka:

Rozená Horská Matka herečky Jaromíry Mílové (ND Praha) a syna herce Mikuláše Pánka (HaDivadlo, Šumperk aj.)

Miroslav Kobza *7. 4. 1969 „“
Místo narození: Zábřeh
Místa pobytu: Brno, Mohelnice, Olomouc
Obory působení: dramaturg, elektrotechnik, fotograf, novinář, redaktor rozhlasový, skladatel hudební, spisovatel, textař
Anotace:

Absolvoval Střední odborné učiliště elektrotechnické v Mohelnici, obor elektromechanik v letech 1983–1986 a následně studoval Střední školu pro pracující tamtéž, obor silnoproudá elektrotechnika, kde maturoval v roce 1988. Později studoval VUT v Brně, Fakultu elektrotechnickou. V dávném čase se živil jako elektrotechnik a vrchní kotelník. Pak pracoval od roku 1993 jako novinář v regionálním tisku na Šumpersku. Působil jako šéfredaktor týdeníku Moravský sever. Před rokem 2000 externě spolupracoval s Českým rozhlasem v Olomouci, kde pracuje od roku 2002. Do roku 2014 byl vedoucím slovesné redakce ČrO. Po jejím zrušení pracuje jako redaktor publicistiky. Zajímá se o technické památky a historii Moravy a Slezska, přírodní zajímavosti a cestování. Je autorem rozhlasového cyklu Od Pradědu na Hanou, který Český rozhlas vysílá od roku 2002. Rozhlasových pohlednic z obcí, měst, ale i přírody, míst zapomenutých i známých, bylo odvysíláno 1700. Je autorem několika rozhlasových her a dramatizací. Jako dramaturg se podílel na vzniku mnoha rozhlasových adaptací literárních děl. Napsal předlohu pro 14 dílný cyklus pohádek z oblasti severozápadní Moravy " Povídánky od nítěných knoflíků". Knižně vyšlo v olomouckém nakladatelství Poznání v roce 2014. Kromě publicistiky se věnuje dokumentátní tvorbě. Společně s Irenou Šindlářovou napsal tři knihy: Tepny krajiny; Řeky Moravskoslezského kraje; Putování krajinou studánek a pramenů. Věnuje se také fotografování a na svém kontě má již několik výstav. Hraje na kytaru a foukací harmoniku, skládá písničky a vede rock-blues skupinu WILSNE! Rád cestuje na kole i pěšky, miluje dobrou muziku, dobré jídlo, hrochy všech velikostí. V únoru 2015 dostal Cenu města Zábřeh.

Zdroj:

Osobní sdělení dne 14.4.2015. Kobza, M.:Povídánky od nitěných knoflíků. Poznání, Olomouc 2014. cs.wiki­pedia.org http://otavinka.blog.cz/…rve-v-art-um email ze dne 17.4.2015

Fotky:
Alois Vojtěch Šembera *21. 3. 1807 - +23. 3. 1882
Místo narození: Vysoké Mýto
Místo úmrtí: Vídeň (Rakousko)
Místa pobytu: Brno, Olomouc
Obory působení: dějepisec, pedagog vysokoškolský
Anotace:

Profesor české řeči a literatury na stavovské akademii v Olomouci, od 30.12.1839-říjen 1847, kdy odešel do Brna.R.1841 vydal spisek Vpád Mongolů do Moravy, praktic.učebnici českého pravopisu.Jeho zásluhou byly v Olomouci 1841 poprvé pojmenovány ulice a náměstí také česky.

Zdroj:

Masarykův slovník naučný.1933, sv.VII., S.22.; Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci.I.Praha, SPN 1981.S.69–72.; Smejkal, B.: A.V.Šembera a Olomouc.= ZKVMO 1957.č.71.S.54­.;/Fotografie PKK 1982;.

Bohumil Berka *13. 6. 1921 - +28. 3. 2004
Místo narození: Vídeň (Rakousko)
Místo úmrtí: Teplice
Místa pobytu: Olomouc, Teplice
Obory působení: dirigent, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Dirigent MF a zástupce uměleckého ředitele MF v Olomouci od 1.9.1948 do 31.8.1956, pedagogicky působil na UP 1950–1953.Umělecký ředitel a dirigent Krušnohorského orchestru v Teplicích 1957–1963, jako dirigent do 1985.

Zdroj:

ČSHS.I.Praha 1963.S.88.; Kapitply z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973.S.347.; ČBS.Praha 1992.S..43.;Katalog členů MF

Petr Doubravský *10. 4. 1925
Místo narození: Vídeň (Rakousko)
Místa pobytu: Olomouc, Ostrava
Obory působení: dirigent
Anotace:

Dirigent v olomouckém divadle v letech 1949 – 1952, v Ostravě 1955/56 .

Zdroj:

Československý hudební slovník.I.Praha 1963.S.260.;.

Alois Grumlík *30. 3. 1893 - +19. 1. 1965
Místo narození: Vídeň (Rakousko)
Místo úmrtí: Prostějov
Místa pobytu: Brno, Plumlov, Prostějov, Smržice
Obory působení: dirigent, hudební publicista, sbormistr
Anotace:

Maturoval na RG v Prostějově r. 1911 a abs. učitel. ústav v Brně. Poté učil na Prostějovsku. Po odbor. zkouškách odešel na Těšínsko. Koncem 20. let se vrátil do Prostějova. Dirigent Orlice a Vlastimily. Založil a řídil pěvec. sbor Ferd. Vach v Prostějově od r. 1955. Napsal několik publikací o region. hudebnících.

Zdroj:

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.377.; Hanzelka, O.: Vzpomínka na sbormistra A.Grumlíka.=Šta­feta, 15, 1983, č.1, S.31–32.;.

Otakar Hanzelka *4. 2. 1921 - +2. 9. 2003
Místo narození: Vídeň (Rakousko)
Místo úmrtí: Prostějov
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: dirigent, ochránce přírody, sbormistr
Anotace:

Hudební vzdělání, sbormistrovská průprava HŠ Prostějov (obor klavír a zpěv, 1943), roční sbormistrovský kurz na Lidové konzervatoři Olomouc Nejvýznamější sbormistrovská praxe 1953 – 1963 DíKS Prostějov 1967 – dosud MPS Orlice Prostějov Sbormistrovské úspěchy a ocenění Cena Ferdinanda Vacha (2001) Cena Karla Hradila (1993) Zlatý odznak UČPS s granáty (1999) Další aktivity a členství: Zakládající člen Jihomoravského ObV UČPS (1969 – 2000), člen SSD AHUV (1990 – 95), účast v porotách okresních a krajských sborových soutěží Dlouholetý sbormistr mužského pěveckého sboru Orlice a druhý dirigent ženského pěveckého sboru Vlastimil. Členem Orlice se stal již jako student v roce 1939 a sbormistrem je od roku 1972. Často zasedá v odborných porotách, publikuje v kulturních rubrikách novin a časopisů a pracuje v oblastním výboru Unie českých pěveckých sborů. Unie mu v roce 1993 udělila Cenu Karla Hradila.

Zdroj:

http://www.ucps.cz/…01-heslo.php?… http://m.denik.cz/…erie/2997704?… Bartková, Hana: 100. výročí narození Otakara Hanzelky. (cv a foto)- www.prostejov.eu (4.2.2021)

Fotky:
Gustav Lejhanec *15. 7. 1907 - +28. 12. 1973
Místo narození: Vídeň (Rakousko)
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Olomouc
Obory působení: dermatolog, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Narodil se českým rodičům ve Vídni, mladá léta a roky studií prožil na Moravě. V Brně vystudoval LF MU. Už v době studií pracoval experimentálně ve Fyziologickém ústavu LF MU a svůj vědecký zájem sousrředil na dermatologii, především na obor fyziologie kůže. Na brněnské univerzitě se krátce po osvobození v roce 1945 habilitoval.. Docent univerzity v Brně odkud odešel r. 1946 do Olomouce, kde vedoucí nově založené katedry chorob kožních na LFUP. V letech 1950–1953 zastával úřad děkana LF. Od 1948 prof. V roce 1956 zde vybudoval Laboratoř pro výzkum fyziologie kůže, kterou vedl až do konce svých dní. UP , 1972 odešel do důchodu. Byl autorem mnoha vědeckých publikací, stal se uznávanou autoritou v řadě celostátních a mezinárodních společností, proslul i jako organizátor vědeckých sympozií.

Zdroj:

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973,S.318.; Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1974, S.141.;.

Poznámka:

Prof. MUDr. Gustav Lejhanec, DrSc.

Jaroslav Just *11. 11. 1908 - +5. 3. 1983
Místo narození: Věstínek
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: děkan fakulty, pedagog vysokoškolský
Anotace:

Ředitel pedagogického institutu, děkan ped. fak. UP v letech 1964–1972;

Zdroj:

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava Profil 1973. ;Archiv UP. ;Nekrolog. Pedagogika, 34, 1984, č. 1, S. 107. ;.

Arnošt Onderka *8. 12. 1906 - +25. 4. 1998
Místo narození: Veselíčko
Místo úmrtí: Ostrava
Místa pobytu: Brno, Karviná, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Orlová, Ostrava, Petřvald, Soběchleby, Spálov, Tršice
Obory působení: divadelní ochotník, odborný publicista, osvětový pracovník, učitel, zpěvák
Anotace:

V letech 1918–1925 studoval reálku v Lipníku nad Bečvou a od r. 1920 byl členem smíšeného sboru žáků, od r. 1924 působil ve studentském kroužku jako divadelní ochotník, zpěvák a organizátor pod patronací člena PSMU prof. Širokého. 1925/1926 byl na abiturientském kursu učitel. ústavu v Brně žákem J. Černíka. Po nástupu do učitelského povolání r. 1926 vytvářel nebo vedl již existující pěvecký sbor na každé škole, kde působil. Zprvu učil ve Spálově, pak v Tršicích, v Soběchlebech. Od r. 1930 činný v mužském sboru Smetana v Karviné, od 1933 v Orlové, kde byl sbormistrem J. Šoupal. Ten ho přivedl r. 1935 do PSMU, kde byl později 12 let předsedou. Byl členem smíšeného sboru Janáčkovy Filharmonie v Ostravě. Publikoval v denním tisku o zpěvu, organizaci koncertů ( Mladá fronta, Nová svoboda, Lidová demokracie), pravidelně psal i do Hudebních rozhledů, Kulturního měsíčníku, slovenského časopisu Rytmus, dodával zprávy do rozhlasu. Vydával měsíčník Informátor určený pěveckým sborům Smkraje. Historikem PSMU. Zemřel v Radvanicích (n.m.část Ostravy).

Zdroj:

Českoslov. hudební slovník osob a institucí, 2.díl, Praha 1965, s.221.; Slovník českých sbormistrů. 2. Praha 1982. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11. Ostrava 1998. S.109.

Hilarion Beníšek *14. 1. 1863 - +19. 9. 1919
Místo narození: Velké Prosenice
Místo úmrtí: Bělehrad (Srbsko)
Místa pobytu: Lublaň (Slovinsko), Přerov
Obory působení: dirigent
Anotace:

Vystudoval G v Přerově. Syn učitele a kapelníka Eduarda B. /1829–1893/;Od r. 1894 šéf opery Zemského divadla v Lublani.

Zdroj:

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.82.;.

Max Kurt *25. 7. 1877 - +4. 5. 1960
Místo narození: Valašské Meziříčí
Místa pobytu: Bratislava (SR), Brno, Hodonín, Nový Jičín, Ostrava, Praha, Prostějov
Obory působení: dramatik, spisovatel
Anotace:

Od 1899 zaměstnán ve státní službě jako finanční úředník v Hodoníně, v Brně, 1903–6 v Ostravě a v Novém Jičíně, kde se seznámil s O. Bystřinou. Od 1909 působil jako finanční sekretář berního referátu a komisař inspektorátu v Prostějově. Člen Moravského kola spisovatelů. Většina jeho literárních prací vznikla do r. 1910. Začal básněmi, sloupky a fejetony publikovanými v tisku. Jediná sb. : „Básně“(1908) inspirována zejména dílem Bezruče a valašským folklorem. Řada básní byla zhudebněna L. Janáčkem, E. Asmanem, C. Hrabovským a C. M. Hrazdirou. Na jeviště se dostaly 4 hry: Zkáza, Všichni tři, Za noci měsíčné, Za májového večera. V Ostravském deníku, kam psal fejetony, užíval šifry /rča. V r. 1919 publikoval v olomouckém Našinci. V r. 1919 byl jmenován přednostou berního referátu na Generálním ředitelství v Bratislavě, kde dosáhl titulu vládní rada. 1939 odešel do důchodu. Zprvu žil v Praze, 1958 přesídlil do Bratislavy k' dceři Marii, která se provdala za slovenského spisovatele Ivana Horvátha /1904–1960/.

Zdroj:

Kraus, B.: Z literárního rejstříku Maxe Kurta.ZVÚO 1974, č.168, S.24.;Kraus, B.: Prostějovští dramatikové.Štafeta 1981, č.1, S.14  – 16.;Slavík, B.: Písemnictví na mor.Valašsku.O­lomouc 1947.S.291 – 192.;Lexikon české literatury.2/I­I.Praha 1993.S.1064 – 1065.;.

Augustin Palát *16. 2. 1923 - +18. 7. 2016
Místo narození: Valašské Meziříčí
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Olomouc, Peking (Čína), Praha, Zlín
Obory působení: diplomat, filolog, pedagog vysokoškolský, překladatel, sinolog, učitel jazyků
Anotace:

V letech 1947–51 založil a vedl sinolog. studia na UP. V letech 1950–54 jmenován odb. asistentem na Katedře filologie a dějin Dáln. východu FF UK a v r. 1954 získal zde na fak. titul doc. 1959–70 náměstek ředitele Orientálního ústavu. Přednášel na zahran. univerz. a jako hostující prof. vystupoval v Evropě a v Hongkongu. Účastnil se mezinár. sinolog. a jiných kongresů. V r. 1973 byl nucen odejít z polit. důvodů do ústraní. Po r. 1989 byl členem Vědecké rady FF UK (1990–92), Vědecké rady Orient. ústavu (1990–96), víceprezidentem European Assoc. of Chinese St. (1990–96), předsedou sdružení Kontinenty (1990–97) a místopředsedou Česko-čínské spol. (1990–97) a nyní předsedou. Nositelem medaile College de France, 1981. Autorem řady monografií, překladů do češtiny. V r. 2007 mu byl udělen čestný titul doctor honoris causa.

Po maturitě (1941) a abiturientském kurzu (1943) byl nasazen na práci v továrně Avia v Praze-Čakovicích. 1943–45 navštěvoval kurzy čínštiny v Orientálním ústavu, 1945–48 studoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a současně navštěvoval sinologické přednášky na Filozofické fakultě. Studium na této fakultě ukončil 1951. V letech 1947–51 působil jako lektor čínštiny na Škole orientálních jazyků v Praze a přednášel na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, 1948–50 působil navíc jako lektor čínštiny na jazykové škole v továrně Svit ve Zlíně. V letech 1950–54 byl odborným asistentem na katedře filologie a dějin Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, 1954 získal na této fakultě docenturu. Pak přešel na čas do diplomatických služeb; 1954–58 byl velvyslaneckým radou na československém zastupitelském úřadě v Pekingu. Poté absolvoval roční stáž v Historickém ústavu Čínské akademie věd v Pekingu (1958–59). Po návratu nastoupil do funkce náměstka ředitele Orientálního ústavu Československé akademie věd, kterou zastával do 1970. Zároveň konal přednášky na Univerzitě 17. listopadu a na Univerzitě Karlově. Po vynuceném odchodu z Orientálního ústavu (1973) se do 1989 živil jako překladatel u Pražské informační služby.

Zdroj:

Žurnál UP, č.2., 26.1./07, S.6; Wikipedie.cz

Poznámka:

Narozen v Krhové (n.m.č. města Valašské Meziříčí). Doc. Augustin Palát, dr.h.c. (čestný doktorát UPOL)

Fotky:
Karel Nágl *26. 10. 1903
Místo narození: Ústí nad Orlicí
Místa pobytu: Bratislava (SR), Brno, Bzenec, Česká Třebová, Konice, Letohrad
Obory působení: dirigent
Anotace:

Vystudoval reálku v České Třebové a brněnskou konzervatoř. Působil jako ředitel kůru v Letohradu, Bzenci a Konici (1923–1925). Poté působil jako dirigent orchestru YMCA v Bratislavě. 1938–1939 byl archivářem a vedoucím reprodukované hudby. Od okupace žil v Praze.

Zdroj:

Československý hudební slovník osob a institucí 2.M-Ž.Praha 1965.S.144.;

Slavomír Utěšený *1. 11. 1925 - +22. 3. 1989
Místo narození: Úsov
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: dialektolog, jazykovědec, učitel
Anotace:

Studoval češtinu a ruštinu 1945–1948 na FFUK v Praze a 1948–49 FFUP v Olomouci, krátce učil na severní Moravě. Od r. 1952–1985 působil v Ústavu jazyka českého ČSAV v Praze.

Zdroj:

ČBS.Praha 1992.S.759.;.

Alfréd Radok *17. 12. 1914 - +22. 4. 1976
Místo narození: Týn nad Vltavou
Místo úmrtí: Vídeň (Rakousko)
Místa pobytu: České Budějovice, Olomouc, Písek, Praha, Prachatice, Valašské Meziříčí
Obory působení: dramatik, režisér, scenárista, teoretik umění
Anotace:

Narozen v Kolodějích nad Lužnicí (n.m.č. Týn nad Vltavou). Bratr filmového režiséra Emila Radoka (1918–1994), otec operního režiséra Davida Radoka (* 1954). Čtyři roky navštěvoval reálné gymnázium v Českých Budějovicích (1926–30), kvintu (i přes opakování) nedostudoval na reformním reálném gymnáziu v Prachaticích (1930–32), nakonec však maturoval na Obchodní akademii v Písku (1936). Dva roky byl vojákem prezenční služby, sloužil i v Olomouci, kde se seznámil s Marií Tesařovou (1922–2003), svou pozdější ženou a spolupracovnicí. Do civilu byl propuštěn až po mobilizaci koncem listopadu 1938. Zapsal se na novinářské oddělení Svobodné školy politických nauk v Praze. Po 17. listopadu 1939 se s bratrem Emilem Radokem krátce ukrýval jako zemědělský dělník na osamělém statku blízko Sušice. Začátkem 1940 se oba stali úředníky Janyškovy továrny na klobouky ve Valašském Meziříčí. V polovině téhož roku zde Radok se členy sokolské Mladé scény realizoval svou první významnou režii (Krále Lávru K. H. Borovského). Díky ní se od podzimu stal asistentem režie u E. F. Buriana v divadle D 41. R.1951–1959 působil v ND Praha.R.1968 e­migroval.

Zdroj:

Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.402–403.;.

Jan Willenberger *23. 6. 1571 - +28. 10. 1613
Místo narození: Trzebnice (Polsko)
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Louka, Přerov
Obory působení: dřevorytec, kreslíř
Anotace:

V letech 1595–1600 pracoval na Moravě pro tiskárnu premonstrátů v Louce, pak tvořil v Praze. Ryl do dřeva pohledy na moravská, česká a slovenská města. Ilustroval tisky B. Paprockého. Zemřel v Praze při morové epidemii. V mládí žil v Přerově.

Zdroj:

MSN.7.Praha 1933, S.854.;

Vladimír Kouřil *10. 11. 1944
Místo narození: Těšetice
Místa pobytu: Praha, Zlín
Obory působení: dramaturg, hudební publicista, projektant
Anotace:

V roce 1963 maturoval na průmyslové škole stavební, obor vodohospodářský a poté pracoval ve Výzkumném ústavu vodohospodářském v Praze, později v podniku Metroprojekt jako projektant (1972–94); od 1994 projektuje jako živnostník. Hudební texty o jazzu publikoval od 1965 v klubovém časopise klubu Olympik, od 1972 v periodiku Jazz, v 80. letech v časopise Jazz Forum, jako dramaturg přispěl k realizaci festivalů Pražské jazzové dny a několika podobných jazzových přehlídek. V roce 1981 vydal práci Český rock´n´roll, od 1989 publikoval jako nezávislý novinář v odborných periodikách s jazzovým zaměřením, 1990–91 byl redaktorem měsíčníku Melodie. V letech 1972–89 byl členem a od 1974 vedoucím funkcionářem Jazzové sekce Svazu hudebníků ČSR. Členové jejího výboru (Karel Srp, Joska Skalník, Vladimír Kouřil, Čestmír Huňát a Tomáš Křivánek) byli zatčeni orgány Státní bezpečnosti ČSSR s odůvodněním, že „se dopouštěli trestné činnosti nedovoleného podnikání. V inscenovaném soudním procesu byli 1986 Srp a Kouřil odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody (Srp na šestnáct měsíců, Kouřil na deset měsíců). Oba si tresty odpykali v plném rozsahu, 1991 byli všichni obvinění soudně rehabilitováni. Důsledkem Kouřilova věznění v kauze Jazzové sekce bylo chronické postižení ledvin; v roce 2002 odešel do invalidního důchodu. Kouřil je autorem četných odborných statí, článků, recenzí apod. pro časopisy Bulletin Jazz (1974–82), kulturní magazin UNI (1998–dosud). Redakčně a editorsky se podílel na vydávání Bulletinu Jazzové sekce SH ČSSR (1972–80) a příloh k Bulletinu Jazz (1979–86), byl stálým dopisovatelem dvouměsíčníku Jazz Forum, vydávaného Mezinárodní jazzovou federací (IJF) ve varšavské redakci, 1989–92 byl redaktorem občasníku Artforum, psal pro měsíčník Gramorevue (1988–93), v 80. letech pro kulturní samizdat hanspaulské komunity v Praze 6 Lógr a pro hudební samizdat Druhá strana; dále počátkem 90. let pro čtrnáctideník Rock & Pop, pro Lidové noviny, pro měsíčník Harmonie (dosud), 1997–98 také pro měsíčník Musicae, 1994–2003 pro měsíčník Stereo a Video, pro nezávislý měsíčník pro duchovní kulturu Dotek (1994–2004), od roku 2006 pro dvouměsíčník His Voice a pro informační zpravodaj Jonáš klubu v Praze; spolupracoval se soukromým rádiem Kobra, kde týdně připravoval asi 40 hodin pořadů o jazzové i jiné hudbě, dále se soukromými rádii Echo a AZ Zlín, se stanicí Vltava Českého rozhlasu, podílel se na přípravě televizního seriálu Bigbít (ČT), psal doprovodné texty k LP deskám a kompaktním diskům. Je autorem knih: Český rock´n´roll 1956–96 (Praha 1981, Edice Jazzové sekce Jazzpetit). Starý a mladý pán hrají jazz (Praha 1998). Jazzová sekce v čase a nečase 1971–1987 (Praha 1999–2000). Divná hudba dob nekalých (Praha 2006).

Zdroj:

Encyklopedie jazzu a moderní pop.hudby.Praha 1990.S.286.;. Kdo je kdo 91–92, Česká republika, díl I. (Praha 1990, Nakladatelství Kdo je kdo). Kdo je kdo 94–95, Česká republika (Praha 1994, Nakladatelství Modrý jezdec). Zapletal, Petar: Vladimír Kouřil. In: Český hudební slovník (web).

František Stupka *18. 1. 1879 - +24. 11. 1965
Místo narození: Tedražice
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Brno, Moskva (Rusko), Oděsa (Rusko), Olomouc, Ostrava, Praha
Obory působení: dirigent, houslista, hudební pedagog
Anotace:

Po absolutoriu houslového oddělení na konzervatoři v Praze u slavného Otakara Ševčíka se stal v roce 1901 koncertním mistrem operního orchestru v Oděse. Začal také učit na housle a dirigovat. Po návratu do vlasti byl v letech 1919–1939 po boku Václava Talicha dirigentem České filharmonie. Jako hostující dirigent řídil poprvé Moravskou filharmonii 9.9.1946 (Má vlast) a v říjnu téhož roku byl jmenován šéfdirigentem orchestru. S nevšedním elánem se pustil do budování Moravské filharmonie, s níž poprve vystoupil na Pražském jaru v květnu 1950 a opětovně za další 4 roky. Do historie MF se výrazně zapsal především autentickým prováděním ruské hudby, ale jeho oblíbenými autory byl též Dvořák, Suk, Novák a Janáček. Kromě olomouckých abonentních orchestrů dirigoval v Ostravě, Brně, Bratislavě. Vyvrcholením Stupkovy umělecké činnosti se staly koncerty v Moskvě a tehdejším Leningradě v květnu 1954. Po desetiletém dirigování MFO dále přijížděl jako host dirigovat MF, přičemž v roce 1965 řídil dokonce tři koncerty. Krátce poté skonal ve věku 86 let. Na jeho počest byla po něm pojmenována jedna z olomouckých ulic a základní škola na ní.

Zdroj:

(mry): Vzpomínáme. Kdy-kde-co. Olomouc 2014.S.2–3.

Poznámka:

Tedražice na Šumavě.

Fotky:
Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10