Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Svébohov | |||||
Místo úmrtí: | Zhořelec | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Zábřeh | |||||
Obory působení: | důstojník, letec | |||||
Anotace: |
V letech 1925–1933 studoval gymnázium v Zábřehu. Po maturitě nastoupil vojenskou presenční službu. Studoval na 2 leté vojenské akademii v Hranicích. Z akademie vyřazen v hodnosti poručíka a nastoupil jako velitel roty 39. pěšího pluku v Bratislavě. Současně se zapsal na studium filozofie a historie na univerzitu. Po zániku ČSR, už 19. 3. 1939 přešel polské hranice. Přidal se k L. Svobodovi, 17. 9. 1939 přešel do Sovětského svazu, kde zůstal do března 1940. Šokován poměry v internačním táborech odešel s prvním transportem do Francie. Po pádu Francie odešel do Anglie, prošel výcvikem pro radiotelegrafisty a navigátory a byl s hodností npor. přidělen k 311. čs. bombardovací peritu. V únoru 1941 posádka letounu zbloudila a omylem přistála v Německu. Zajat a vězněn v Saganu nedaleko Zhořelce. Při pokusu o útěk zastřelen. V roce 1991 byl povýšen in memoriam do hodnosti pplk. 22. 7. 1973 byla na kulturním domě ve Svébohově odhalena jako pamětní deska. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Opava, Optys 1995.S.121–122.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vratislav (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Litoměřice, Litovel, Lučenec (SR) | |||||
Obory působení: | důstojník, legionář | |||||
Anotace: |
V Olomouci vystudoval nižší gymnázium a střední hospodářskou školu. V roce 1916 jako záložní důstojník na ruské frontě vstoupil do legií. V roce 1920 se vrátil z Vladivostoku a zůstal aktivním důstojníkem. V roce 1939 ukončil vojenskou dráhu jako podplukovník a velitel II. praporu. Po likvidaci armády byl přidělen okresnímu úřadu v Litovli a roku 1940 odešel do výslužby. Vstoupil do ilegální odbojové složky v Olomouci a vedl odboj i na Litovelsku. Dne 14. 2. 1944 byl zatčen a vězněn v Olomouci, Brně a Vratislavi, kde byl 18. 8. 1944 odsouzen k smrti sekyrou a popraven v listopadu. In memoriam byl vyznamenán válečným křížem a povýšen na podplukovníka pěchoty. |
|||||
Zdroj: |
Šik, L. : Osobnosti a dějiny Litovle. Disketa 1998. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | básník, dramatik, vydavatel | |||||
Anotace: |
V Olomouci maturoval na reálce.. Vydával ve Vídni čas. Poetische Flugblätter/Básnické letáky/. Zabýval se dějinami opery a jedno ze svých dramat věnoval olomouckým legendám. „Der Uhrmacher von Olmütz“/Olomoucký hodinář. 1897/. |
|||||
Zdroj: |
Slovník spisovatelů němec.jazyka…Praha 1987, S.409.;Václavek, L.E.: Stati o německé literatuře vzniklé v českých zemích.Olomouc UP 1991, S.16.;. |
|
||||||
Místo narození: | Kaliště | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Hamburk (Německo), Lipsko (Německo), New York (USA), Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | divadelní kapelník, skladatel | |||||
Anotace: |
Odborně vzdělán na konzevatoři a universitě ve Vídni, nastoupil ve 20 letech dráhu divadel.kapelníka.11.1.1883 přichází do Olomouce (ve 23 letech), povolán telegraficky ředitelem Raulem z Vídně.Působí jako divadelní kapelník až do 18.5.1883, kdy se vrací do Vídně.Byl ubytován v domě U zlaté štiky, v Michalské ul.1, nyní Ztracená 4.Působil také v Praze, Lipsku, Hamburku, a u dvorní opery ve Vídni.Své vynikající dirigent.umění uplatnil v koncertní síni a v posledních 3 letech působením v New Yorku.Je autorem 9 symfonií.23.12.1934 mu byla odhalena pamětní deska na domě ve Ztracené 4.Za okupace deska zmizela.(Gustav M. byl mj.vegetarián). |
|||||
Zdroj: |
Malá československá encyklopedie IV.Praha 1986.: Kučerová, Dagmar: Gustav Mahler a Olomouc.ČVSMO, 1970, S.101–106.;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Týn nad Vltavou | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Olomouc, Písek, Praha, Prachatice, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | dramatik, režisér, scenárista, teoretik umění | |||||
Anotace: |
Narozen v Kolodějích nad Lužnicí (n.m.č. Týn nad Vltavou). Bratr filmového režiséra Emila Radoka (1918–1994), otec operního režiséra Davida Radoka (* 1954). Čtyři roky navštěvoval reálné gymnázium v Českých Budějovicích (1926–30), kvintu (i přes opakování) nedostudoval na reformním reálném gymnáziu v Prachaticích (1930–32), nakonec však maturoval na Obchodní akademii v Písku (1936). Dva roky byl vojákem prezenční služby, sloužil i v Olomouci, kde se seznámil s Marií Tesařovou (1922–2003), svou pozdější ženou a spolupracovnicí. Do civilu byl propuštěn až po mobilizaci koncem listopadu 1938. Zapsal se na novinářské oddělení Svobodné školy politických nauk v Praze. Po 17. listopadu 1939 se s bratrem Emilem Radokem krátce ukrýval jako zemědělský dělník na osamělém statku blízko Sušice. Začátkem 1940 se oba stali úředníky Janyškovy továrny na klobouky ve Valašském Meziříčí. V polovině téhož roku zde Radok se členy sokolské Mladé scény realizoval svou první významnou režii (Krále Lávru K. H. Borovského). Díky ní se od podzimu stal asistentem režie u E. F. Buriana v divadle D 41. R.1951–1959 působil v ND Praha.R.1968 emigroval. |
|||||
Zdroj: |
Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.402–403.;. |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice nad Perštejnem | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | dirigent, skladatel | |||||
Anotace: |
V roce 1826 studoval hudbu v Brně a stal se členem orchestru brněnského divadla. Po krátkém působení v Olomouci přešel do Prahy, kde byl kapelníkem voj. hudby. Potom trvale přešel do Vídně, kde dosáhl úspěchu jako divadelní kapelník a skladatel. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.114; |
|
||||||
Místo narození: | Vysoké Mýto | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | dějepisec, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Profesor české řeči a literatury na stavovské akademii v Olomouci, od 30.12.1839-říjen 1847, kdy odešel do Brna.R.1841 vydal spisek Vpád Mongolů do Moravy, praktic.učebnici českého pravopisu.Jeho zásluhou byly v Olomouci 1841 poprvé pojmenovány ulice a náměstí také česky. |
|||||
Zdroj: |
Masarykův slovník naučný.1933, sv.VII., S.22.; Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci.I.Praha, SPN 1981.S.69–72.; Smejkal, B.: A.V.Šembera a Olomouc.= ZKVMO 1957.č.71.S.54.;/Fotografie PKK 1982;. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Brno, Přerov, Uherské Hradiště, Uherský Brod | |||||
Obory působení: | dirigent, pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium a učitelský ústav v Přerově, zasloužilý učitel, umělecký vedoucí a dirigent PSMU v letech 1972–1978. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.Sv.1.P., SHV 1963, S. 394.; Kmoníčková, E.: V roce 1985 zemřeli.Brno, SVK 1986, S.15.; Literární místopis Přerovska-SOKA Přerov;. |
|
||||||
Místo narození: | Blížkovice | |||||
Místo úmrtí: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Bánov, Jihlava, Moravské Budějovice, Olomouc, Strání, Uherský Brod, Vlčnov | |||||
Obory působení: | básník, divadelní ochotník, prozaik, překladatel, učitel | |||||
Anotace: |
Gymnázium začal studovat v Moravských Budějovicích. V septimě přešel na nově založené Pedagogické gymnázium do Jihlavy. Protože nemohl sehnat místo na Jihlavsku zažádal o Moravské Slovácko. Začal učit na ZŠ Bánov, poté přešel do Vlčnova a nakonec trvale zakotvil ve Strání. Vytvořil tam literární kroužek, který slavil velké úspěchy. Hodně publikoval v denním tisku i časopisech: Rovnost, Mladá fronta Učitelské noviny, Slovácké noviny, Tvorba, Literární měsíčník, Malovaný kraj, Rozmarýn, Kulturní rozvoj, Alternativa Nova aj. Mezitím si dálkově vystudoval Pedagogickou fakultu UP v Olomouci. Do důchodu odešel v roce 1992. Psal básně, prózu a překládal z francouzštiny. |
|||||
Zdroj: |
Na druhém břehu. Praha Unie českých spisovatelů 1992. S. 106–107.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Innsbruck (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Trento (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Liberec, Milán (Itálie), Pardubice, Prostějov | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební pedagog, skladatel | |||||
Anotace: |
Mládí prožil v Československu. Studoval konzervatoř v Brně,kde absolvoval v r. 1923 u prof. Neumanna svou symfonickou básní Pouť do Kevlauru. Ředitel Hudební školy v Prostějově v letech 1923–24. Poté dirigent milánské opery 1924–25, v letech 1926–1930 působil v Východočeském divadle v Pardubicích, 1930–36 v Liberci a 1936–1941 v Brně, kde se osvědčil jako operní dirigent a 1936–1942 učil řízení na konzervatoři v Brně. Odešel zpět do Itálie, kde dirigentem Milánské Scaly. Po osvobození řídil na Pražském jaru v r.1954. Pilný skladatel. Složil písně na básně Jiřího Wolkera. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.1.Praha 1963. S.33.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Teplice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Teplice | |||||
Obory působení: | dirigent, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Dirigent MF a zástupce uměleckého ředitele MF v Olomouci od 1.9.1948 do 31.8.1956, pedagogicky působil na UP 1950–1953.Umělecký ředitel a dirigent Krušnohorského orchestru v Teplicích 1957–1963, jako dirigent do 1985. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1963.S.88.; Kapitply z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973.S.347.; ČBS.Praha 1992.S..43.;Katalog členů MF |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Teplice | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Teplice | |||||
Obory působení: | dirigent, pianista | |||||
Anotace: |
Vystudoval dirigování na JAMU(1956). Byl pianistou Státní filharmonie v Brně, potom dirigentem Čs. rozhlasu v Bratislavě. Od roku 1959 působil jako dirigent Severočeského symf. orchestru v Teplicích. Zahynul tragicky. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník osob a institucí 2.M-Ž.Praha 1965.S.657.; |
|
||||||
Místo narození: | Hanušovice | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | dramaturg, starosta města, učitel | |||||
Anotace: |
V Šumperku vystudoval gymnázium, poté absolvoval studium češtiny a tělocviku na FF UP v Olomouci. 1951 učil na Střední průmyslové škole v Šumperku, kde zalořil estrádní soubor ESO. Později založil se svým přítelem V. Pokorným divadlení soubor, kde hráli hry V+W. Začátkem 60. let se stal inspektorem pro školy 2. cyklu. Od 1963 působil na gymnáziu v Šumperku. Založil zde Literární klub. V důchodu pracoval jako dramaturg Severomoravského divadla. Po samet. revoluci byl zvolen starostou města Šumperka. |
|||||
Zdroj: |
Severní Morava.sv.83.Šumperk, 2002.S.60–61.; |
|
||||||
Místo narození: | Ruda nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Praha, Zábřeh | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební pedagog, skladatel | |||||
Anotace: |
U otce se vyučil se řezbářem. Láska k hudbě jej táhla do Prahy, kam odešel v roce 1939. Hral na harmoniku, zpíval či konferoval vystoupení Šebkova souboru v hotelu Miramare ve Strašnicích. S Pepou Dostálem vytvořil populární harmonikové duo. Hudbu skládal už v rodišti a pokračoval v v Praze. Z četných jeho polek a valčíků byla nejznámější píseň „Moravo krásná“. Vyšla i na gramofonové desce a nazpíval ji Standa Procházka. V roce 1941 spolupracoval s Karlem Valdaufem v rozhlase. Po r. 1945 nastoupil na vojnu a dostal se do Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V r. 1947 se vrátil domů a z existečnčních důvodů přijal místo učitele na na hudební škole v Šumperku. Od r. 1970 byl ředitelem Lidové školy umění v Šumperku. Při škole vytvořil 30 členný akordeonový soubor a stal se uměleckým vedoucím 40 členného školního dechového orchestru v Zábřehu. Kromě toho byl dirigentem populárního dechového orchestru při Železničních opravnách a strojírnách, nazv. Modrá muzika. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.5.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.101–102.;
|
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Drahanovice, Lutín, Olomouc | |||||
Obory působení: | dokumentarista, fotograf | |||||
Anotace: |
Vyučil se elektromontérem a po vojně vystudoval večerní Střední průmyslovou školu elektrotechnickou s maturitou (1974). Syn lidového písmáka Bohuslava Ignáce Červinky (1904–89). Do r.1997 pracoval v oboru a poté ze zdravotních důvodů odešel do inval. důchodu. Spolu s bratrancem Josefem Červinkou-Grifinem, zpracoval rozsáhlé dílo Rodokmen Červinků z Olomouce a okolí . Věnoval se i zpracování liter. odkazu svého otce. Zpracoval 900 básní a 20 próz do jednoho celku, z kterého pak ve spolupráci s lit. sekcí VSMO vybral texty k vydání dvou bibliofilských soukromých tisků Verše přátelům a Tucet drobných próz s ilustracemi Ing. Otty Bablera ze Samotišek. Od r. 2004 byl členem výboru VSMO a věnoval se v něm dokumentárnímu zachycení významných akcí vlastivědného a kulturního charakteru. V r. 2006 se stal spoluzakladatelem a členem výboru Literárního klubu Olomouc. Jeho koničkem bylo fotografování. O víkendech jezdil do Drahanovic. Necelý měsíc hospitalizován na psychiatrické klinice ve Šternberku, protože jinde nebylo místo. |
|||||
Zdroj: |
Kolář, B.: Z paměti literární Olomouce, 2.díl, Olomouc 2006, S.254.; Ševčíková, H.: Červnová výročí středomoravského regionu, č.6/2007, S.6.; http://otavinka.blog.cz/…rvinka-umrti |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Malé Lednice (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Olomouc, Opatovice, Oslavany, Šternberk, Vyškov | |||||
Obory působení: | básník, důstojník, politický vězeň | |||||
Anotace: |
Narodil se v rodině italského legionáře. Gymnázium začal studovat
v Trenčíně, kde na něj měl velký vliv generál Eliáš . Poté jeho otec
sloužil v Topolčiankách jako člen osobní stráže T.G.Masaryka. Osobní
kontakt s prezidentem v něm zanechal trvalý obdiv a ovlivnil i jeho další
životní cestu. Ze Slovenska se rodina přestěhovala v roce 1939 do
Opatovic, kde bydlela rodina jeho strýce. Sextu, septimu a oktávu gymnázia
studoval ve Vyškově, kde maturoval v roce 1942. Poté byl totálně nasazen
a pracoval u pošty na vojenském oddělení. V sokolské organizaci se
účastnil protifašistického odboje. Po osvobození v roce 1945 dobrovolně
vstoupil do čs. armády. Po absolvování Vojenské akademie v Hranicích a
praxi v Milovicích, působil od roku 1947 jako poručík tankové brigády ve
Šternberku, kde žil se svojí manželkou a dcerami. Již v březnu 1948 byl
pro své demokratické názory propuštěn z armády. Krátce pracoval
v závodech MILO. Dne 1. srpna 1950 byl zatčen a po řadě brutálních
výslechů byl v prosinci 1951 odsouzen k 17 letům těžkého žaláře. Po
rozsudku pracoval v Oslavanech. Na jaře 1953 byl odvezen na Jáchymovsko a
celý transport byl poté rozdělen do různých táborů. Viktor se dostal do
nově vybudovaného lágru na Příbramsku, do tábora Bytíz, kde se pracovalo
v uranových dolech. V první polovině roku 1955 byl převezen do
Leopoldova. Kontakty s domovem (návštěvy a korespondence) mu byly
zakázány. Návštěvy pod přísným dohledem bachařů mu byly povoleny až
na jaře 1956. Ve vězení potkal významné osobnosti – Josefa Kostohryze,
Václava Renče, Zdeňka Rotrekla a řadu kněží. Podmínečně byl
propuštěn po více než třinácti letech. Jeho dvě malé děti jej sice
neznaly, ale jeho žena na něj trpělivě čekala po celou dobu vězení. Od
roku 1964 pracoval jako závozník a později řidič ČSAD až do odchodu do
důchodu v roce 1981. |
|||||
Zdroj: |
Pogodová,E.: Rozhovor s Viktorem Trnavským. Kulturní měsíčník ZIP 1998, č.4. Ševčíková, H.: Prosincová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 12/2006, S. 13–14; Hamplová,I.: Za Viktorem Trnavským. Olomoucké listy 3.10.2002, S.5. ; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Žarošice | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hodonín, Olomouc, Písek, Šternberk, Uherské Hradiště, Zlín, Ždánice, Židlochovice | |||||
Obory působení: | bibliograf, divadelní ochotník, knihovník, sazeč | |||||
Anotace: |
Po ukončení měšťanské školy ve Ždánicích se v roce 1927 se vyučil sazečem písma a působil v tiskárně v Židlochvicích do roku 1940. V rodišti působil též jako dobrovolný knihovník. Po osvobození v roce 1945 se stal knihovníkem Zemské a universitní knihovny v Brně. Od r. 1947 na návrh dr. J. Běliče odešel do Olomouce, za spolupráce O. Králíka budovat Slovanskou knihovnu. Prac. knihovního střediska FFUP. 1936–37 ochot. divadlo, hrál na Jiráskově Hronově. Sbíral materiál k dějinám žarošického divadelnictví. 1945 založil Kroužek rodáků a přátel Žarošic, 1955 přejm. na Vlastivědný kroužek Žarošic. Ročenka Od Hradské cesty, od r. 1950 ji rediguje, 1970 jmen. čestným občanem obce. Žil ve Šternberku. Autor literárních místopisů, spolutvůrce bibliografií okresů Uherské Hradiště, Zlín, Hodonín aj. |
|||||
Zdroj: |
Kubíček, J. : 60 let Jaroslava Vlacha. VVM, 25, 1973, č. 3, S. 287–88. /foto/; Vlastivědná společnost muzejní v Olomouc 2001–2005.Olomouc:VSMO,2005. S.37 Hlůzová, Vlasta: Osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S. 231–238. Hlůzová, V.: Prošli Šternberskem. Šternberk 2015. Ševčíková, H.:Červnová výročí středomoravského regionu. Velký Týnec, r. 25, 2015, červen, S. 7–8. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | divadelní fotograf | |||||
Anotace: |
Syn Oldřicha Šimáčka. 1963 ukončil v Praze studium průmyslové a reklamní fotografie. V SDOS Olomouc pracuje od r. 1959 jako fotograf. Výstavy jeho prací : 1963 – Děti ve fotografii, Hranice;1976 Divadel. fotografie v Olomouci – DH;1980 Ostrava – Divadel. fotografie;1981 DH Olomouc – pásmo diapozitivů a textů s názvem Šimáček dr. Leo Bureše, promítnut společ. film 16 mm Návraty. 1981 – Cena O. Stibora. 1983, 1986, 1989 vystavoval v Jugoslávii – Trienále divadelní fotografie. 1990 cyklus Kameny. |
|||||
Zdroj: |
Kdy-kde-co v Olomouci, 1990, srpen, S.14.; Kdy kde co v Olomouci l992, říjen, S.17. Wikipedie.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bouzov | |||||
Místo úmrtí: | Southend (Anglie) | |||||
Místa pobytu: | Libanon, Velká Británie | |||||
Obory působení: | diplomat, partyzán | |||||
Anotace: |
Narodil se v Bezděkově u Bouzova. Jako partyzán se účastnil osvobozovacích bojů, za což byl ministrem NO vyzn. za chrabrost. Po válce byl v diplomatic. službách v Libanonu do r. 1948, poté s rodinou v exilu Anglie, kde vlastnil hotel. |
|||||
Zdroj: |
Pejskar, Milan: Poslední pocta.3.díl.vl.n.1989, s.189.;.' |
|||||
Poznámka: |
Rodiště Bězděkov je nyní součástí obce Bouzov. |
|
||||||
Místo narození: | Plzeň | |||||
Místo úmrtí: | Salzburg (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | dirigentka, operní pěvkyně, pedagožka hudební | |||||
Anotace: |
Dcera Vojtěcha H. Vystupovala jako zázračné dítě. V Olomouci působila v r. 1863, v r. 1867 se provdala za Josefa Staňka do Prostějova a byla dirigentkou ženského spolku Vlastimila. 1881 prof. zpěvu a klavíru na Mozarteu v Salzburgu. Za mládí přítelkyně B. Němcové. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.107.; ČSHS I.Praha 1963.S.500.;. Honová, Srtanislava: V měsíci září si připomínáme. Kdy-kde-co Olomouc září 2014.S.2. |
|
||||||
Místo narození: | Skaštice | |||||
Místo úmrtí: | Sadská | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kladruby nad Labem, Kroměříž, Napajedla | |||||
Obory působení: | dostihový jezdec, fotograf, chovatel koní, ředitel hřebčince | |||||
Anotace: |
Po maturitě na gymnáziu v Kroměříži studoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Následně prošel bohatou odbornou praxí v ústavech pro chov koní v Tlumačově, Topolčiankách a Kladrubech nad Labem. Dr. Ing. František Lerche působil v letech 1949–1960 jako ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem a poté v letech 1960 – 1976 byl ředitelem hřebčína v Napajedlích. Na důchod pobýval téměř deset let v Sadské u Nymburka, kde zemřel. Významná jeho publikační činnost. Výborně fotografoval zejména plemenné hřebce v Kladrubech a jeho bělouše. V roce 1951 vyšla jeho kniha „Hlavní plemeníci státního hřebčince v Kladrubech (1918–1948) poté vydal spolu s Václavem Michalem knihu " Chov koní“ (1956). V témže roce vyšla kniha „Starokladrubský kůň“ a v roce 1959 kniha " Naše koně – československé chovatelství„, kde presentuje část svého archivu. Je též spoluautorem knihy "Odchov hříbat“ (1958, s Pavlem Novákem). |
|||||
Zdroj: |
Českosl. biografický slovník.Praha 1992.S.405.;. Tomeš, Josef: Český biografický slovník XX. století.1.díl. Praha, Paseka 1999. S.266. Mlčoch, Milan: Dr. Ing. František Lerche z Skaštic. prosinec 2011. (web). |
|
||||||
Místo narození: | Ruda nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Ruda nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Horní Benešov, Hranice, Nitra (SR), Olomouc, Olšany, Praha, Šumperk | |||||
Obory působení: | důstojník | |||||
Anotace: |
Obecnou školu vychodil v rodišti. Od jedenácti let studoval české reálné gymnázium v Šumperku, kde maturoval v roce 1931. Poté byl na vojně, během níž absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v Olomouci a v letech 1936–1937 vojenskou akademii v Hranicích. V roce 1938 sloužil v Horním Benešově na Bruntálsku. Začátkem roku 1939 ilegálně překročil hranice a odešel do Polska a odtud přes Gdaňsk do Francie. Posléze do Velké Británie. V roce 1944 byl těžce raněn, ale po vyléčení se vrátil ke své jednotce. Po osvobození v roce 1945 byl jako osvědčený čs. důstojník vyslán na válečnou školu v Praze a po jejím absolvování se v hodnosti mjr stal přednostou operačního oddělení divize v Nitře. V dubnu 1948 byl ještě převelen do Dědic u Vyškova, ale to už se nad ním začaly stahovat politické mraky. Záhy byl degradován a musel si najít jiné místo. Pracoval pak v Olšanských papírnách. Až v roce 1968 byl rehabilitován a povýšen na plukovníka. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.33; Filip, Zdeněk: Cesty hrdinů. II. In: Severní Morava, 69, 1995. S. 3–20.; |
|
||||||
Místo narození: | Bohdíkov | |||||
Místo úmrtí: | Ruda nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Francie, Litovel, Olomouc, Praha, Ruda nad Moravou, Šumperk | |||||
Obory působení: | důstojník, odborný publicista, vojenský historik | |||||
Anotace: |
Syn vesnického pekaře. V roce 1915 maturoval na reálném gymnáziu v Litovli. Poté musel na podzim narukovat k 93. pěšímu pluku Rakousko-uherské armády. Na ruské frontě byl v r. 1916 zajat a poslán dozajateckého tábora, východně od Bajkalského jezera. V březnu 1917 se tu přihlásil do čs. legií a byl zařazen k náhradnímu praporu 1. střelecké brigády v Bobrujsku a později Žitomiru. V říjnu 1917 byl vyslán na posílení francouzské fronty. Po výcviku v Cognacu se v létě a na podzim 1918 jako velitel čety zúčastnil bpjů v severní Francii. Zpět do vlasti se vrátil počátkem r. 1919. Po 1. světové válce zůstal v armádě jako voják z povolání a jako perspektivní důstojník byl vyslán na francouzskou Vysokou válečnou školu. Po návratu studoval ještě Vysokou školu válečnou v Praze. Po Mnichovu a likvidaci čs. armády byl přeložen k ministerstvu vnitra jako zástupce ředitele archivu. Za svou účast v bojích čs. legií za 1. svět. války, působení v armádě předmnichovské republiky, v odboji za 2. světové války a v Pražském povstání obdržel řadu vyznamenání. Bohatá publikační činnost mj. psal také do sborníku Severní Morava v letech 1969–1975. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12. Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.18; |
|
||||||
Místo narození: | Messkirch (Německo) | |||||
Místo úmrtí: | Riga (Lotyšsko) | |||||
Místa pobytu: | Bílá Lhota | |||||
Obory působení: | dirigent opery, skladatel | |||||
Anotace: |
Německý hudební skladatel, romantického založení, žijící jako dirigent opery ve Vídni v letech 1822 – 1840. Autor několika oper, z nichž nejznámější Nocleh v Granadě (1834) dokončoval v Bílé Lhotě. Jeho druhá choť , pův. jménem Anna Ostheimová pocházela z Bílé Lhoty. Po svatbě, zde nějaký čas žil. Na místním hřbitově je empírový kámen na hrobě zde zemřelé skladatelovy dcery. |
|||||
Zdroj: |
Gregor, Vladimír : Hudební místopis Sm kraje.Ostrava 1987.S.34.; |
|||||
Fotky: |