Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Příbor | |||||
Místo úmrtí: | Dvorce | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Příbor | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
V roce 1901 se stal lékařem, působil v Olomouci jako železniční lékař. Spolupracoval s geologem prof. Kettnerem od r. 1918, kdy se s ním podílel na geologickém mapování moravského devonu. Dopisoval si s ním i po tragickém úmrtí své dcery Marie. Přispíval do vlastivědných časopisů, redaktor čas. VSMO, autor Ilustr. průvodce severní Moravou. Zemřel ve Dvorcích na Bruntálsku. |
|||||
Zdroj: |
Pozůstalost uložena v literárním archivu KVM Olomouc.; Remeš, M.: Jak jsem začínal pracovat v poaleontologii.=ZKVMO 1957, č.73, S.89.; Roztomilý, A.: MUDr.Mořic Remeš v mé paměti.=ZKVMO 1957, č.73, S.87.;Skutil, Josef: Dr.M.Remeš a moravská speleologie.=ZKVMO 1959, č.79, S.1–2.;vj-: M.Remeš.Kdy-kde=co v Olomouci 1987, červenec, S.27.; Ficek, V.: Biograf.slovník širšího Ostravska.Seš.4.Opava Slez.ústav ČSAV 1981, S.110–111.;. Novotný, Lubomír: Svědek umírajícího času. Pozůstalost Mořice Remeše ve fondech Vědecké knihovny v Olomouci.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kolšov | |||||
Místo úmrtí: | Dukla (SR) | |||||
Obory působení: | voják | |||||
Anotace: |
Příslušník 1.čs. armádního sboru v Sovětském svazu. 1939 odešel z okupovaného Československa a byl prezentován u tzv. Polského legionu, kterému velel L.Svoboda. Učastnil se bojů Charkova, sokolova a byl vyznamenán Čs. medaili Za chrabrost před nepřítelem a Řádem rudé hvězdy, dále dvěma Čs. válečnými kříži a sovětskou medailí Za odvahu. Padl na Dukle a in memoriam byl vyznamenán Čs. vojenským řádem Bílého lva za vítězství a Sokolovská pamětní medaile. |
|||||
Zdroj: |
Filip,Z.: Cesta hrdinů V. Severní Morava. sv.91, 2006,S.27–30. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Dukla (SR) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | kapelník, skladatel | |||||
Anotace: |
V letech 1936–38 působil jako korepetitor a kapelník čes.divadla v Olomouci.Pamětní deska ve foyeru DOS v Olomouci odhalena 14.8.1946.; |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha SHV 1965.S.158–159.; Kdy-kde-co v Olomouci, 1985, leden, S.7.;. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Dukla (SR) | |||||
Obory působení: | důstojník | |||||
Anotace: |
V letech 1940–44 příslušník čs.voj.jednotky ve Francii a Velké Británii, od léta 1944 kapitán 1.čs.samostatné tankové brigády v Sovětském svazu. V r. 1969 prohlášen in memoriam hrdinou ČSSR. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha 1992.S.797–798.;. |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Dubá-Zakšín | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | architekt filmový, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Absolvoval mistrovskou školu pro zpracování dřeva v Olomouci v letech 1940–1942, spec. školu pro architekturu v Praze, abs. 1947. Od r. 1949 pracuje u filmu. Přednáší na FAMU Praha. Užíval umělecké jméno Olin Bosák. Svou odbornost architekta začal realizovat v roce 1949 jako projektant dekorační techniky a asistent architekta, a to filmy Bylo to v máji /1950/, Posel úsvitu /1950/, Mikoláš Aleš /1951/, Únos /1952/, Přicházejí ze tmy /1953/ . Od roku 1953 již jako samostatný architekt zajišťoval realizace záměrů filmových štábů a jejich nároky na filmové stavby u více jak sta celovečerních hraných filmů. Nejznámější a též nejúspěšnější filmové stavby a v této spojitosti i řešení filmových efektů se objevily zejména ve filmech Smrt v sedle /1958/, Tři přání /1958/, Procesí k Panence /1961/, Až příjde kocour /1963/, Král králů /1963/, Démanty noci /1964/, Starci na chmelu /1964/, Perličky na dně /1965/, Dáma na kolejích /1966/, O slavnosti a hostech /1966/, Ostře sledované vlaky /1966/, Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky, Rozmarné léto /1967/, Přehlídce velím já /1969/, Dívka na koštěti /1971/, Tři oříšky pro Popelku /1973/, Jak utopit dr. Mráčka /1974/, Což takhle dát si špenát… |
|||||
Zdroj: |
Bartošková, Š.: Filmové portréty.P., ČFÚ 1986.S.51–52.;. |
|||||
Poznámka: |
Zemřel v obci Zakšín (n.m.č. obce Dubá) |
|
||||||
Místo narození: | Baden (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Dubá | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | operní pěvkyně | |||||
Anotace: |
Zpěv studovala u F. Trousila v Olomouci a dvorního kapelníka H. Procha ve Vídni. Divadelní dráhu začínala u němec. divadel v Olomouci 1855–1857 a v Brně o rok později. od r. 1858 do dubna 1862 členka německé opery Stavovského divadla. Manželka houslisty a ředitele konzervatoře Praha A. B. Sestra zpěvačky Amálie Mikové. ; |
|||||
Zdroj: |
Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.313.;. |
|
||||||
Místo narození: | Dub nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Dub nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Dub nad Moravou | |||||
Obory působení: | odborný publicista, rolník | |||||
Anotace: |
Narozen v Bolelouci (n.m.č. Dub nad Moravou) Pracovník v zemědělském stavebnictví. Psal články do odb. časopisů. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha 1974.S.72.;. |
|||||
Poznámka: |
Městys Dub nad Moravou má Bolelouc jako místní část. |
|
||||||
Místo narození: | Beňov | |||||
Místo úmrtí: | Dřevohostice | |||||
Místa pobytu: | Domaželice, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | básník, kněz | |||||
Anotace: |
Studoval pedagogické gymnázium v Kroměříži, poté 2 roky filozofii v Olomouci. Vstoupil do generálního semináře na Klášterním Hradisku u Olomouce, kde podporován Josefem Dobrovským psal básně. Vysvěcen r. 1791. V r. 1797 ustanoven kooperátorem v Domaželicích. Zemřel na tbc v Dřevohosticích. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Dřevohostice | |||||
Místa pobytu: | Bystřice pod Hostýnem, Dřevohostice, Holešov, Olomouc | |||||
Obory působení: | historik, středoškolský pedagog, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Zdeněk, jako třetí, nejmladší syn Leopolda a Marie Smiřických. Celý život prožil v Dřevohosticích. Jeho otec působil jako odborný učitel a později jako ředitel dřevohostické školy. Zdeněk Smiřický na Univerzitě Palackého v Olomouci vystudoval obor český jazyk – dějepis – speciální pedagogika. Promoval r. 1970. Působil na základních školách v Bystřici pod Hostýnem a v Dřevohosticích, později vyučoval na speciální škole v Bystřici pod Hostýnem a působil též jako ředitel Zvláštní školy Holešov. V roce 1986 se stal členem Základní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu v Dřevohosticích, v roce 1989 byl zvolen jejím předsedou. Je též místopředsedou Okresního výboru ČSBS v Přerově. Spoluzakládal Vlastivědnou společnost Žerotín Dřevohostice v roce 2004 a byl zvolen jejím předsedou. Společnost byla zaregistrována 15. 2. 2005 jako občanské sdružení. Zdeněk Smiřický je též významným vlastivědný pracovník, regionální historik a publicista. Je autorem vlastivědných publikací, mnoha článků a studií uveřejněných v denním tisku, ve zpravodajích a ve sbornících. Stať o pamětihodnostech městečka Dřevohostice pro turistického průvodce – „Hostýnské vrchy, Vizovické vrchy " (Olympia, Praha 1988 ); "Národopisná výstava záhorské lidové kultury v Dřevohosticích 1893“ – (Studie Muzea Kroměřížska,1992); „Alois Horký – hrdina 2. zahraničního odboje z Dřevohostic“ – ( Sborník SOKA Přerov 2004) „Profesor Josef Sytko / 1828 – 1922 / " – (Sborník SOKA Kroměříž , 2005); " Pár střípků z rodinné mozaiky " – / Lubomír Smiřický / – alm. Z paměti literární Olomouce, vydala VSMO, editor Bohumír Kolář Olomouc 2006 " Leopold Smiřický – Einšpígl / 21. 2. 1907 – 30. 4. 1990 / – pedagog, odbojový, vlastivědný a kulturní pracovník“ ( SOKA Přerov , 2007); „Josef Sytko / 1828 – 1906 / , profesor Slovanského gymnázia v Olomouci, národní buditel“ ( Vlastivědný věstník moravský, č. 3, 2007 ) Publikace : " Užití současného spisovného jazyka českého v práci kronikáře" – / metodický materiál – Muzeum Komenského Přerov 1986 / „Vítejte u nás v Dřevohosticích“ – vlastivědný sborník ke stému výročí národopisné výstavy Hostýnského Záhoří – / OÚ Dřevohostice 1993 / „50 let požárního sboru Turovice 1939 – 1989“ – / ČSPO Turovice 1989 / „120. výročí založení sboru dobrovolných hasičů Dřevohostice 1884 – 2004 " – / Obec Dřevohostice 2004 / stať " Z historie městečka Dřevohostice“ v knize Jana Trojana „Josef Schreier / 1718 – ? / – podivuhodné osudy života a díla zapomenutého moravského skladatele a kantora“ – kompletní realizace publikace – / Votobia Olomouc 2005 / Jan Trojan: „Missa pastoralis / in C boemica / – Osudy moravské vánoční mše z 18. století“ Zdeněk Smiřický :" Z mozaiky pamětihodností městečka Dřevohostice "
Zdeněk Smiřický : " Z historie obce Turovice" / Vlastivědná společnost Žerotín Dřevohostice 2009 / Novinové články – studie o historii, osobnostech a kultuře: 250 článků článků o historii a kultuře v „Kulturním zpravodaji střediskové obce Dřevohostice“ 1979 – 1990 , „Kulturním zpravodaji“ – OÚ Dřevohostice 1991 – dosud , ve „Zpravodaji Města Bystřice pod Hostýnem“ , ve dvouměsíčníku „Bystřické pokroky“ , v „Holešovsku“ – kulturním zpravodaji Města Holešova, v denním tisku „Nové Přerovsko“, " Týdeník Kroměřížska", „Katolické noviny“, Naše rodina, "ZVUK zlínskéhop kraje " – časopis pro kulturu Zlínského kraje. |
|||||
Zdroj: |
Galerie rodáků a nejen jich – dokum. list. 21.10.2009. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Zdeněk Smiřický |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Držovice | |||||
Místo úmrtí: | Držovice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Vrahovice | |||||
Obory působení: | kněz, pedagog | |||||
Anotace: |
Vystudoval bohosloví v Olomouci, 1878. Působil od roku 1935 ve Vrahovicích, ředitel školy. |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněží arcibiskupství olomouckého.Olomouc 1949.S.124 –125.;. |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Drozdov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Písařov, Postřelmůvek, Praha, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | partyzán, učitel | |||||
Anotace: |
Učitel a partyzánský velitel. Dětsví a mládí prožil v rodišti, kde jeho otec byl obuvníkem. Studoval gymnázium v Zábřeze, kde r. 1931 maturoval. Pak se přihlásil na právnickou fakultu UK v Praze, po roce však přešel na FFUK, ale i tu brzy opustil a vrátil se na Moravu. nakonec se definitivně rozhodl pro pedagogickou dráhu a odešel na tzv. pedagogickou akademii do Brna, kde po absolvování 2 semestrů složil v r. 1935 zkoušku učitelské dospělosti. Ještě v témže roce navštívil vojenskou službu, nejprve poddůstojnickou školu v Olomouci a potom v Šumperku. Před odchodem do civilu byl jmenován podporučíkem čs.armády. Pedagogickou dráhu zahájil v r. 1937 jako výpomocný učitel na obecné škole v Postřelmůvku u Zábřeha. Po roce byl přeložen do Písařova. Po okupaci se zapojil do národně osvobozeneckého hnutí. na jaře 1944 se skrýval v lesích a působil pak jako velitel až do 23.9.1944, kdy hrdinně padl v boji proti přesile vojáků SS u Drozdovské Pily. Následujícího dne byl tajně pochován na hřbitově v Jedlí. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Zdeněk: Jan Háječek.In: O pokrokových tradicích učitelstva na severní Moravě. Šumperk 1964. |
|||||
Poznámka: |
Drozdovská Pila – místní část obce Drozdov. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Drozdov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Cotkytle, Drozdov, Moravičany, Příbor, Střelice | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Vystudoval reálné gymnázium Ústřední matice školské, kterou zakončil v roce 1882 maturitní zkouškou. V roce 1886 složil zkoušky učitelské způsobilosti v Příboře. Působil ve Střelicích u Brna, v Moravičanech, v Cotkytli a Drozdově (na Šumpersku). V roce 1909 vydal vlastním nákladem spisek Domácí průmysl na horách hejtmanství Zábřežského. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.75–77.; |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Drážďany (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | fotograf, malíř | |||||
Anotace: |
Od mládí maloval, na přání svého otce se vyučil fotografem u svého strýce J.F.Langhouse v Plzni v letech 1901 – 1904.;Usadil se v Drážďanech.Občas pomáhal i svému otci v Prostějově, který měl ateliér v PV od r.1880 a vedl jej do své smrti r. 1921. |
|||||
Zdroj: |
Encyklopedie českých a sloven.fotografů.Praha 1993.S.78 –79.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Domažlice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Plzeň, Praha, Prostějov, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | akademický malíř, sochař | |||||
Anotace: |
Syn sochaře Aloise Amorta (1842–1912), bratr Vlastimila (1880–1950). Od dětství žil v Uherském Hradišti, kam se odstěhoval i s rodiči. V dospělosti zde měl ateliér (na Moravském náměstí naproti jatek). Měl zde první výstavu, která se konala r. 1908. V roce 1910 vystavoval v Prostějově, r. 1929 v Brně, později v Praze, Plzni a na Chodsku. Na Slovácku vytvořil řadu plastik na náměty slováckého folkloru, četné portréty slavných žen a mužů i vrstevníků. Studoval malířskou akademii v Praze, sochařství u bratrance Vilíma (1864–1913) také v Praze. V r. 1935 se přestěhoval do Domažlic. V roce 1946 opravil v městském parku v Domažlicích pomník, v r. 1947 odstranil následky vandalství a války na pomníku Jana S. Koziny na Chodsku. Pohřben v Domažlicích 1. 12. 1967. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU. I. Praha 1947. S.18. Vejlupek, Miroslav: Pomník J.S.Koziny – fenomén a svědectví. In: Chůdové kořeny MVČ. (web) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Domažlice | |||||
Místa pobytu: | Domažlice, Hořice, Hradec Králové, Praha | |||||
Obory působení: | autorka knih pro děti, ilustrátorka, sochařka akademická, spisovatelka | |||||
Anotace: |
Rozená Daňková. Od r. 1934 bydlela s rodiči v Hradci Králové.Studovala kamenickou školu v Hořicích a v roce 1950 absolvovala AVU Praha, 1947 spolupracovala s Čs.rozhlasem, od r. 1957 s ČsT. Působla v Praze. Autorkou pojmenování skřítka HAJAJA. Ilustrovala si své knihy pro děti. Od r. 2000 žije v Domažlicích.Jejím manželem výtvarník Miloslav Hejný (1925–2013). V roce 2010 získala ocenění Zlatá stuha. |
|||||
Zdroj: |
Profily autorů knih KMČ. Praha, Albatros 1989. Foto.;Bibliografie knižních prací členů SČS. Praha, ČS 1979, S. 35–36. ; Toman, P. : Dodatky 1955. ,S. 66. ; Wikipedie.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Domaželice | |||||
Místa pobytu: | Domaželice, Dřevohostice, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, spisovatel, vydavatel | |||||
Anotace: |
Bohosloví studoval v Olomouci. Vlastenecký kněz. Farář v Dřevohosticích a Domaželicích, od 1877. Vydával modlitební knihy a přispíval do náboženských časopisů: Časopis katolického duchovenstva/1868/ a do Blahověsta/1880, 1881/. |
|||||
Zdroj: |
Český slovník bohovědný II.Praha 1916., S.199.; Hýsek, Miloslav: Literární Morava v letech 1849–1885.Praha, 1911. S.79. Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc venkov 1848–1960.Olomouc UP 1968.S.144.; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.32. Ševčíková, Hana: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. Velký Týnec 2007. S.64.; |
|
||||||
Místo narození: | Domašov u Šternberka | |||||
Místo úmrtí: | Domašov nad Bystřicí | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | knihovnice | |||||
Anotace: |
Pracovala v Okresní knihovně Olomouc v čítárně a studovně Útvaru regionální literatury a informací. Dálkově studovala Slezskou univerzitu v Opavě, obor knihovnictví a informace, kde absolvovala roku 1999. V OKOL působila do 31.12.2002 a pak přešla do Církevního střediska Antala, Křížkovského ul. Olomouc, kde též pracovala jako knihovnice. Zemřela na carcinom páteře. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení |
|||||
Poznámka: |
Bc Alena Zubalíková |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Dolní Studénky | |||||
Místa pobytu: | Dolní Studénky, Šumperk, Šumvald | |||||
Obory působení: | osvětový pracovník, učitel | |||||
Anotace: |
Funkcionář Národní jednoty a Sokola. Publikoval v místním a pedag. tisku. Aktivní člen Čs. klubu turistů. V r. 1918 člen Sm národního výboru. Národní a osvětový pracovník. |
|||||
Zdroj: |
Pánek, František: Ze vzpomínek Ferdinanda Šnajdra. Severní Morava, sv. 17, Šumperk 1969, S. 54–56. ; Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk 1990, S. 147–148. /foto/;. |
|
||||||
Místo narození: | Pálkovice | |||||
Místo úmrtí: | Dolany | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dolany, Těšetice, Toveř | |||||
Obory působení: | folkloristka, knihovnice, učitelka | |||||
Anotace: |
Rodačka z Frýdeckomístecka. Studovala na odbornou učitelku ve Vesně Brno. Poté učila na 2. stupni základní školy předměty: dějepis, zeměpis a praktickou výchovu. Od r. 1953 působila v Těšeticích, od r. 1954 v Dolanech, kde dosud žije. Dobrovolná knihovnice v Dolanech a Toveři. Národopisná práce v obci. Na jaře 1993 založila folklórní kroužek písní a tanců pro děti zv. Kanafaska. Nacvičuje lidové tance, obnovuje krojové vybavení ap. Spolupracovala s dr. Evou Vlčkovou a Vlastou Beilovou. |
|||||
Zdroj: |
Parte |
|||||
Poznámka: |
V zaměstnání měla jméno Drahomíra a na parte má Drahoslava. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Fryšava pod Žákovou horou | |||||
Místo úmrtí: | Dolany | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Olomouc, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | lidový řezbář | |||||
Anotace: |
Řezbářství se začal věnovat od r. 1924. Vystavoval v Dolanech, Velké Bystřici, Litovli, r. 1977 v Olomouci. Jeho práce v Severočeské galerii v Litoměřicích. Materiál přibarvoval včelím voskem. Rád vyřezával lidové figurky ( lidoví muzikanti, řemeslníci, kutilové). Jeho dílka byla oslavou lidské práce jak na Vysočině, tak na Hané. Specifickým projevem jeho umění byla díla portrétní, k nimž čerpal náměty z antické historie. Prostřednictví Art-centra vystavoval až v Mnichově. Dne 8.11.2006 se konal v Besedním sále Muzea umění v Olomouci vzpomínkový večer k 20. výročí úmrtí dolanského řezbáře, na kterém promluvil i jeho syn Lubomír Košík. |
|||||
Zdroj: |
Jeřábek, R.: Plastika lidových tvůrců. Praha, Odeon 1981. ; Garčic, J.: Lidový řezbář František Košík. Zprávy KVMO 1985, č.235. S. 11–14. ; Nádvorníková, A.: Umělci čistého srdce. Velehrad 2001. ; Kolář, B.: O lidovém řezbáři Fr. Košíkovi. Olomouc.cz (29.7.2003).; František Košík – lidové plastiky. Katalog výstavy.Olomouc GVU 1977.
|
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místo úmrtí: | Dolany | |||||
Místa pobytu: | Dolany, Město Libavá, Moravský Beroun, Olomouc | |||||
Obory působení: | kronikář obce, učitel | |||||
Anotace: |
Syn Tomáše Lenocha (1868–1937). Abs. učitelský ústav v Olomouci, a učil na ZŠ Komenium, po válce v Libavé a Moravském Berouně, 22 let v Dolanech ředitelem školy a 11 let na Svatém Kopečku. Byl kronikářem obce Dolany. Dlouholetým členem VSMO, účastník regionálních konferencí Kroměříž, Olomouc. |
|||||
Poznámka: |
Svatý Kopeček – část města Olomouc. Libavá – nyní Město Libavá |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Dolany | |||||
Místa pobytu: | Dolany, Dřevohostice, Kroměříž, Olomouc, Příbor | |||||
Obory působení: | kněz, odborný publicista, včelař | |||||
Anotace: |
V letech 1869 – 1884 farář v Dolanech. Průkopník chovu včely cyperské, autor článků o včelařství. Na budově fary odhalena r. 1936 pamětní deska P. Janu Stáhalovi.od sochaře Karla Lenharta. |
|||||
Zdroj: |
Fišmistrová,Věra: Páter Jan Stáhala, včelař světového jména. Nové Přerovsko, 2.4.1999, S. 19.; Hartmann,V.: Osobnosti včelařství P.Jan Stáhala. Včelařství, roč.50 (1997), č.5, S.97–98.; Krestýn, F.: P.Jan Stáhala, průkopník moderního včelařství. ČVSMO, 50, 1937. S.280–291.; Ševčíková,Hana: Březnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 19, březen 2009, S.9. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Dolany | |||||
Místo úmrtí: | Dolany | |||||
Místa pobytu: | Dolany | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Zdroj: |
Z díla: Dějiny Dolan u Olomouce. Loštice 1942. Biografie: Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc-venkov 1848–1960. Olomouc UP 1968. ;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947. S. 49. ;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Dobříš | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hlučín, Olomouc, Ostrava, Ostravice, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | básník, dramatik, fotograf, hudebník | |||||
Anotace: |
Rodiče Josefa se v jeho deseti letech rozvedli a on zůstal sotcem. Začal studovat gymnázium v Přerově v letech 1928–1934, v letech 1934–1935 dojížděl do Olomouce na Slovanské gymnázium a po roce odešel na gymnázium do Hlučína, kde v roce 1938 maturoval. Zde orientoval svůj zájem na češtinu a francouzštinu, psal verše, věnoval se hudbě a kresbě. Jeho rodina žila v Moravské Ostravě, ale on zůstával věren Hlučínu. V červnu 1938 získal první cenu v soutěži moravskoslezského rozhlasu v kategorii veršů za báseň Mrtvý dirigent. Od r. 1938 studoval FFUK v Praze, obor čeština a francouzština.. Po uzavření VŠ se vrátil do Ostravy. Pracoval na nádraží Ostrava – Přívoz, 1939 se kainarovi přestěhovali do Řepiště u ostravy. 1940–1941 působil jako profesionální hudebník, kytarista Doležalova orchestru v kavárně Savoy, 1942–1943 houslistou tamtéž. K tomu ještě v r. 1941 pracoval na pile v Ostravici. Po válce se do školy nevrátil, ale přestěhoval se do Brna, kde se věnoval publicistice. Psal rozhlásky, zprávy, recenze, glosy, kurzívy, úvahy, reportáže, básně a texty, které doplňoval kresbami. 1945–1949 spolupracoval s Divadlem satiry. Poté se stěhuje do Prahy a často pobývá ve spisovatelských domovech v Dobříši a Ždáni na Slapském jezeře. Koncem 50 let podnikl cestu do Vietnamu. |
|||||
Zdroj: |
Kolář, Bohumír: Kainar měl mimořádný dar a nepěstoval ho v hořkosti. In: Z paměti literární Olomouce. 2. Olomouc, VSMO 2006. S. 149–152.; Málková, Iva: Literární slovník severní Moravy a Slezska 1945–2000. Ostrava 2001. S.119–124.; |
|||||
Fotky: |