Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | malíř, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V letech 1958–59 střed. prof. výtvar. výchovy na pedag. škole a též na prům. škole oděvní v Prostějově. Poté přešel na pedag. institut a ped. fak. UP v Olomouci, od r. 1973 doc. Publikuje odborné a populár. články o výtvarném umění, člen redakční radu časopisu Štafeta, členem muzejní rady Muzea Prostějovska. Prof. získal r. 1984. Žil v Olomouci a Prostějově. Zabýval se grafickou úpravou časopisů, publikací, vytvořil více jak 400 kniž. značek. |
|||||
Zdroj: |
Dvořák, F. : Současná exlibris. Praha Odeon 1979. ;Katalog výtvarných
umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989. ;Grumlík, Alois: K jubileu Dušana
Janouška. =Štafeta, Prostějov 1983, č. 2, S. 9–11. ;Dorničák, Josef:
Vědomí vazby k domovu a rodné zemi. =Nová svoboda, 1987, 13. 1. , S. 5.
;Zatloukal, P. : 1. souborná výstava unie výtvarných umělců Olomoucka.
/Katalog/. Olomouc, VÚ 1991. Výtvar. pedag. a teoretici UP 1946–1986.
Olomouc UP 1987. ; Kdy kde co v Olomouci 1983, červenec, S. 14. Kdy kde co
v Olomouci 1983, srpen, S. 11. |
|||||
Poznámka: |
univ.prof. Dušan Janoušek |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bučovice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | grafik | |||||
Anotace: |
Stud.1942–45 ŠUŘ Brno, 1945–51 VŠUP Praha, prof.A.Strnadel.Věnuje se volné grafice, kresbě, ilustraci, užité grafice a spolupráci s architektem.Nejuživanější graf.techn.: litografie.Přechodně pobýval v Olomouci, Heyrovského 49. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výst.Současná česká grafika.Praha, 1989, S.96./fotografie/; |
|
||||||
Místo narození: | Šurany u N. Zámků (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | básník, malíř, prozaik, výtvarník | |||||
Anotace: |
V Olomouci žil od r. 1965. Realizace: tepané reliéfy z mědi a mosazi, komorní kresby. Výstavy v Olomouci 1967, 1970, 1981, 1983, 1985, 1988;v Přerově 1968. Publikoval verše v Červeném květu Ostrava, v pražském sborníku Divoké víno, v letech 1979 – 1984 psal písňové texty pro divadlo Semafor. Autor prozaických sbírek: Zrcátka hladin (1997), Při petrolejce (1998), Ořechový olej (1998). Spolupráce s Ligou na ochranu zvířat. |
|||||
Zdroj: |
Kdy-kde-co v Olomouci, 1986, duben S.14.; Kobza, F.: Kresby Dušana Topolského v galerii Dílo.=Stráž lidu, 27.10.1988, S.4. Osobní sdělení /hš Parte. http://otavinka.blog.cz/…san-topolsky |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | geograf, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V letech 1963 – 1969 působil na katedře geografie přírodovědec. fak. UP v Olomouci, poté do r. 1985 na UJEP Brno. Zabývá se historickou a regionální geografií, geografií dopravy a biogeografií. Podílel se na tvorbě historicko geogr. map. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.357.;ČBS.Praha 1992.S.744.;.Martínkovi, J.a M.: Kdo byl kdo, naši cestovatelé a geografové.Praha 1998.S.439. |
|
||||||
Místo narození: | Vsetín | |||||
Místa pobytu: | Hulín, Kroměříž, Prostějov, Tršice | |||||
Obory působení: | projektant | |||||
Anotace: |
Realizace: sídliště a byt. soubory Žabínek v Hulíně, , Oskol v Kroměříže, sídliště Okružní, Svobody, Brněnská v Prostějově, Výzkum. ústav obilnářský Kroměříž, , sklad a sušárna chmele v Tršicích. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.209.;. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | herec, ředitel divadla | |||||
Anotace: |
Vl.jm. Karel Drápal Syn herce Karla Želenského (1865–1935), pro odlišení přijal později křestní jm. Drahoš. Divadlo začal hrát v r. 1913 u divadel. společnosti J. Burdy, v letech 1920 – 1923 půs. v Olomouci jako šéf činohry, od 1924 v Praze, od 1953 ředitelem ND do 1958. Za pobytu na Slovensku 1946–1952 působil jako prof. konzervatoře a pozsději VŠMU Bratislava. Taky používal pseudonym: Šohard K. |
|||||
Zdroj: |
Národní divadlo a jeho předch;dci.Praha Academia 1988.S.599–600;. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.146; |
|
||||||
Místo narození: | Pálkovice | |||||
Místo úmrtí: | Dolany | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dolany, Těšetice, Toveř | |||||
Obory působení: | folkloristka, knihovnice, učitelka | |||||
Anotace: |
Rodačka z Frýdeckomístecka. Studovala na odbornou učitelku ve Vesně Brno. Poté učila na 2. stupni základní školy předměty: dějepis, zeměpis a praktickou výchovu. Od r. 1953 působila v Těšeticích, od r. 1954 v Dolanech, kde dosud žije. Dobrovolná knihovnice v Dolanech a Toveři. Národopisná práce v obci. Na jaře 1993 založila folklórní kroužek písní a tanců pro děti zv. Kanafaska. Nacvičuje lidové tance, obnovuje krojové vybavení ap. Spolupracovala s dr. Evou Vlčkovou a Vlastou Beilovou. |
|||||
Zdroj: |
Parte |
|||||
Poznámka: |
V zaměstnání měla jméno Drahomíra a na parte má Drahoslava. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Olomouc, Opava, Ostrava | |||||
Obory působení: | básník, knihovník, překladatel, ředitel knihovny | |||||
Anotace: |
Pocházel z dělnické rodiny. Maturoval v roce 1937 na reálce v Prostějově. Pak vystudoval Státní knihovnickou školu v Praze, kde absolvoval r. 1938 a začal studovat na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V letech 1939–1945 působil jako knihovník ve Frýdku-Místku. Později se stal knihovnickým inspektorem. Ředitel SVK Olomouc, Ostrava, městská knihovna Opava, Pedagogická knihovna v Bratislavě. Od r. 1962 trvale zakotvil v Praze, kde ředitelem Státní technické knihovny, Státní knihovny ČSSR, Státní pedagogické knihovny. Od 1974 – 1979 byl náměstkem ředitele Státní knihovny ČSR. Krátce také přednášel knihovnické discipliny na Fakultě sociálních věd UK (1968–1970. Literárně debutoval sbírkou básní Nebe v Beskydách/1939/. Z polštiny přeložil J. Iwaszkiewicze a H. Boguszewskou. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Slovník čes. spisovatelů beletristů 1945–56. Praha, SPN 1957, S. 110–111. ; Ficek, V. : Biografický slovník širšího Ostravska. 5. Opava 1983. ; V roce 1988 zemřeli. Brno SVK 1989, S. 71. ;Čtenář, 1988, č. 12/příl. čl. S. Šír;. BSSSM, seš.6(18.) Ostrava 2005. S. 31–32. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | divadelník | |||||
Anotace: |
Spoluzakladatel Hanácké obce v Prostějově, syn Josefa Krapky. |
|||||
Zdroj: |
KRAUS, B.: Zemřel Drahoň Krapka.Štafeta, 12, 1980, č.2, S.31. |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | archeoložka | |||||
Anotace: |
Po maturitě vystudovala v letech 1977–1981 FFMU Brno. Promovala jako PhDr. Poté pracovala v Krajském vlastivědném muzeu v Olomouci a to v období 1981–1986. Pak v letech 1986–1989 působila ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti a od r. 1989 v Archivním ústavu ČSAV. Specializuje se na raně středověkou slovanskou archeologii Velké Moravy. |
|||||
Zdroj: |
Sklenář, Karel: Biografický slovník českých moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005.S.182.; |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Havířov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Havířov, Přerov | |||||
Obory působení: | grafik, malíř, typograf | |||||
Anotace: |
Studoval ŠUŘ Brno. |
|||||
Zdroj: |
Havlíček J. : Výtvarní umělci okresu Karviná. Karviná 1985.
|
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Mariánské Lázně, Olomouc, Vyškov | |||||
Obory působení: | basketbal, sportovní trenér, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Po absolvování Vojenské akademie v Hranicích a Vyškově, studoval jako voják z povolání Tyršův ústav v Praze. Působil jako pedagog na vojenských gymnáziích v Brně a v Bratislavě. V roce 1962 byl převelen k armádnímu družstvu basketbalu Dukla Mariánské Lázně a ještě téhož roku přešel s celým týmem do Olomouce. Pod jeho velením prošla olomouckou Duklou celá čs. elita basketbalu. V letech 1972 a 1974 získala Dukla tituly mistrů republiky a roky 1972 a 1975 Čs. pohár. 1982 vedl čs. reprezntaci na Olympijské hry do Mnichova. |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Litovel | |||||
Obory působení: | kronikář města, úředník | |||||
Anotace: |
Poslední městský purkrabí. První kronikář města Litovle. |
|||||
Zdroj: |
Redakce Litovelské noviny.3.5.1993. Šik,Lubomír: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Malíř fresek a miniatur . |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU.I.Praha, 1947, S.486–487.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy.2.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.63.; |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1745 |
|
||||||
Místo narození: | Čejkovice | |||||
Místo úmrtí: | Moravec | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Kyjov, Olomouc | |||||
Obory působení: | filozof, kněz, prozaik, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Po studiích na gymnáziu v Kyjově a na klasickém gymnáziu v Brně (1914) byl přijat do kněžského semináře v Brně (1914–18) a po jeho úspěšném absolvování byl 5. 7. 1918 vysvěcen na kněze (potřeboval k tomu biskupský souhlas, protože ještě nedosáhl předepsaných 24 let života). Nastoupil nejprve do duchovní správy (v l. 1918–26 působil jako kaplan v Tuřanech u Brna, Loděnicích, Brně-Zábrdovicích), poté se na doporučení představených rozhodl pro pedagogickou službu. Od r. 1919 členem Družiny literární a umělecké v Olomouci. Po složení předepsaných zkoušek získal v r. 1926 profesorskou způsobilost pro gymnázia. Kromě náboženství vyučoval filozofii, němčinu, francouzštinu, a to na českém gymnáziu v Jihlavě (1926–41), po jeho zrušení v Brně-Králově Poli (1941–46) a poté v Brně-Husovicích (1946–53); mimo to působil v l. 1949–50 jako docent sociologie na Teologickém ústavu v Brně. Soustavnou pozornost věnoval náboženské vzdělávací práci mezi studenty. Redigoval časopis Museum, který tiskli rajhradští benediktini (1917–18), studentský katolický měsíčník Jitro (1932–42) a Úsvit (1946–49), řídil knižnici Duchovní orientace v edici Akord a edici Orientace. Byl v redakčním kruhu měsíčníku Akord („list pro kulturní syntézu“), který vydával Spolek katolických studentů v Brně. Pořádal prázdninové tábory katolických středoškoláků, přednášel na Akademických týdnech organizovaných M. Habáněm( např. na Svatém Kopečku u Olomouce ,n.m.č. Olomouce). V l. 1954–55 a 1959–60 byl protiprávně vězněn (k tomuto období se vrací v knize Z deníku marnosti, 1993). R. 1969 mu TF v Olomouci udělila čestný doktorát teologie. Zemřel v kněžském domově v Moravci, kde pobýval 16 měsíců. |
|||||
Zdroj: |
Dobešová-Benešová,, M.: Vzácná osobnost. In: Od hradské cesty 1991–1992. S.71.; Rotrekl, Z.: Dominik Pecka. In: Skrytá tvář české literatury. 1991.; Poselství. Družina literární a umělecká 1913–1938. Olomouc 1938.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Písařov | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Veselí nad Moravou | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Děkan ve Veselá nad Moravou. |
|||||
Zdroj: |
Springer, J.: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.21.;. |
|
||||||
Místo narození: | Freiburg im Breisgau (Německo) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | chirurg, rektor univerzity | |||||
Anotace: |
Od r. 1802 působil v Olomouci, převzal katedru teoretické a praktické chirurgie. Před příchodem do Olomouce, působil ve Vídni v Josefinu. Byl úspěšný v operaci močových kamenů. Operoval vlastní technikou, o níž chtěl napsat monografii, ale jeho kniha zůstala nedokončena. Ví se, že ze 113 operovaných, zemřelo 5 pacientů. Značně vylepšil instrumentarium kliniky a za napoleonských válek, po bitvě u Wagramu r. 1809 ošetřoval se svými žáky v olomouckém vojenském špitále na 400 vojáků. Také po bitvě u Lipska v r. 1813 ještě působil ve vojenské nemocnici. R. 1814 byl rektorem univerzity v Olomouci. Zastával úřad předsedy olomouckých zaopatřovacích ústavů vdov a sirotků. Manželka Josefa, roz. Schimkovská. Jeho syn dr. Ernst Waidele. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin UP Olomouc.Ostrava, Profil 1973.S.94.,301.;Remeš, Mořic: K dějinám medic.chirurg.studia a staré nemocnice v Olomouci.VČSMO, 49, 1936, S.51–64.; Wondrák, E.: Krátký pobyt…ZVÚO.1968, č.137, S.1–4.;. |
|
||||||
Místo narození: | Lucca (Itálie) | |||||
Místo úmrtí: | Lucca (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Slavkov | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
V Olomouci činný na rozhraní století. Autorem projektu rezidencí a ambitů poutního chrámu Navštívení P. Marie na Svatém Kopečku (n.m.č.Olomouce). Zámek ve Slavkově 1692 – 1705. |
|||||
Zdroj: |
Poche, E.: Encyklopedie českého výtvarného umění.Praha, Academia 1975.S.293.;Hlobil, I.: Olomouc.Praha 1984.S.91.;Musil, J.V.: Olomouc Kopeček v kulturně historických souvislostech.Olomouc 1984.S.23.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | panovník | |||||
Anotace: |
Ferdinand I. Dobrotivý, též Ferdinand V., z Habsbursko-Lotrinské dynastie byl rakouský císař v letech 1835–1848, král uherský a poslední korunovaný český král. Prvorozený syn rakouského císaře Františka I., nastoupil na trůn po smrti svého otce 2.3.1835.Téměř 14 let vystupoval jako první muž monarchie, poskytoval audience, ale nevládl.Skutečná vládní moc byla soustředěna v tzv.státní konferenci, kde ho zastupoval strýc arcivévoda Ludvík.Měl přídomek císař „Dobrotivý“.V Olomouci dlel s celým vídeňským císařským dvorem od 14.10.1848 a 2.12.1848 nastoupil na trůn v olomoucké arcibiskupské rezidneci jeho 18 tiletý synovec František Josef I.Nástup kontrarevoluce vyžadoval jiného panovníka.Poté žil od května 1849 v Praze.Byl velmi oblíbený.Ferdinand byl posledním Habsburkem, který se dal korunovat českým králem (7.9.1836). |
|||||
Zdroj: |
Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918.Praha, Rovina 1992.S.74–75.;Smetana, R.: Průvodce památkami v Olomouci.Ostrava, Profil 1966.S.63.;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bučovice | |||||
Obory působení: | historička | |||||
Zdroj: |
Lidová demokracie, 1978, 23.11., s.4.;Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979, s.99.;REGO/SVKOL uvádí jiné datum úmrté: 19.11.1978 Plzeň.;. |
|
||||||
Místo narození: | Turčianský Svätý Martin (Slovensko) | |||||
Místo úmrtí: | Moravský Beroun | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Oskava, Praha, Šternberk, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | pedagožka výtvarná, učitelka | |||||
Anotace: |
Po ukončení základního vzdělání byla koncem války nasazena na práci ve výtopně Českých drah v Olomouci. Potom studovala v letech 1945–1946 na ČVUT v Praze a v letech 1946–1949 na Univerzitě Karlově (učitelský směr). Získala aprobaci pro obor výtvarná výchova a deskriptivní geometrie na 3. stupni škol. Od roku 1950 učila na ZDŠ v Oskavě, od školního roku 1955/1956 do září 1962 na 2. stupni základní školy ve Velké Bystřici. V roce 1965 byl ve Šternberku založen výtvarný obor v Lidové škole umění. Zpočátku jej vedl akad. malíř Wilhelm Zlamal. Profesorka Prostějovská působila na tomto nově založeném oboru v letech 1966–1984. Do Šternberka dojížděla z Olomouce. Při výtvarných činnostech svých žáků používala nových, či do té doby málo známých výtvarných a grafických technik: kromě tradiční kresby a malby, to byla zejména suchá jehla, linoryt, koláž a tisk z koláže, gumotisk i jiné kombinované techniky. Taky učila své žáky keramiku. Jednotliví žáci i kolektiv výtvarného oboru ve Šternberku získával každoročně v okrese Olomouc i v Severomoravském kraji významné ocenění za své práce. O jejich úspěších vycházely články v soudobém regionálním tisku. Od roku 1970 existovalo v Praze metodické centrum pro LŠU, kam musely všechny tyto školy zasílat práce do soutěží i mezinárodních. Je potěšující, že tato škola získala plno ocenění v Kanadě, Indii, Belgii, Polsku, NDR, Norsku, Argentině, na Kubě i na Slovensku. Prof. prostějovská položila svou prací nejen základy výtvarné tradici a dobrému jménu výtvarného oboru LŠU Šternberk. Za svou práci získala řadu čestných uznání nejen v rámci města, ale i okresu a kraje. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová,Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2010. S.89 – 101. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc - Lošov | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava, Šternberk | |||||
Obory působení: | lékařka, spisovatelka | |||||
Anotace: |
Rozená Vydomusová. Dětství prožívala v rodišti (Svolinského 89)
Lošov (n. Olomouc). Od pěti let hrála na housle a jen se naučila písmenka,
tak hodně četla. Koncem války ji postihlo těžké onemocnění páteře,
jež ji dva roky poutalo na sádrové lůžko (1945–47), po uzdravení však
musela ještě 2 roky nosit kožený korzet, musela se též vyvarovat větší
fyzické námahy a nesměla cvičit. V roce 1947 byla přijata do tercie
církevního gymnázia v Olomouci – Řepčíně, kde působily klášterní
sestry dominikánky. Zde měla možnost bydlet v penzionátu, zprvu
v oddělení vyhrazeném pro přechodně nemocné studentky. Po vyučování
mohla v klidu odpočívat v sádrovém lůžku a přitom intenzivně studovat.
Po půl roce již začala zvládat schody a mohla se přestěhovat ke
spolužačkám do společné ubytovny, účastnit se zájmové kulturní
činnosti v kroužcích a pokračovat i ve hře na housle. Stále také hodně
četla knihy nejrůznějších žánrů, zajímala ji hudba a umění vůbec a
také různé obory lidské činnosti. Získanými znalostmi a kulturními
zájmy téměř renesanční šíře téměř vždy převyšovala své
vrstevníky, od svých dvanácti let už hleděla na svět očima dospělého.
Jako mladá dívka začala psát. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová Vlasta: MUDr. Dobroslava Provazníková Vydomusová všestranně talentovaná osobnost. e-mail pro Hš 3.8.2023. |
|||||
Poznámka: |
MUDr. Dobroslava Provazníková Vydomusová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Velký Újezd | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Lipník nad Bečvou, Prostějov | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Studoval na reálce v Lipníku, a VŠT Brno. Od r. 1949 až do konce života působil v Olomouci, zpočátku měl. prostějovský ateliér. Specialista v oboru zdravotnických staveb. díla: Dětská klinika FNO, 3. interní klinika 1960–62, OHES, Vysokoškol. koleje UP, OÚNZ Prostějov, poliklinika ČSD Přerov ad. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: Dodatky., S.97.; ZKVMO 1984, č.229, S.27.; Kdy-kde-co v Olomouci, 1976, březen, S.4–6.; Adamík, B.: Za ing.arch.Dobroslavem Kolářem.=Štafeta, Prostějov, 12, 1980, č.2, S.27–28.;. |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Olomouc, Uničov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | houslistka, majitelka agentury | |||||
Anotace: |
Rozená Leherová Hudební školu absolvovala v Litovli u Aloise Holoubka,
žáka Leoše Janáčka. V tomto čase se stala vítězkou dvou okresních
houslových soutěží. V letech 1965–1971 studovala. Konzervatoř
v Kroměříži.. |
|||||
Zdroj: |
dokument. list/2001 Petřík, M.: Cena města Olomouce za období 2000, 2001 a 2002. Olomouc 2003. |
|||||
Fotky: |