Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 58
Jakub Karel Berka *9. 1. 1962
Místo narození: Vejprty
Místa pobytu: Chomutov, Jihlava, Litoměřice, Milevsko, Olomouc, Praha
Obory působení: farář, kněz řádový, odborný publicista, pedagog
Anotace:

Rektor baziliky a svatokopecký farář. Kulturní osobnost, jejíž činnost se zapsala nejen do historie Svatého Kopečka, ale značnou měrou přispěla k obnově barokního skvostu baziliky minor i k duchovnímu rozvoji celé farnosti a širokého okolí. Karel Berka studoval Střední školu pro pracující, směr zemědělství v Chomutově, kde maturoval v roce 1982 a poté Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, obor teologie, umění. Ordinován na kněze byl v roce 1988. Po vstupu do Řádu premonstrátů v Praze na Strahově přijal jméno Jakub. Zprvu působil jako kaplan v Jihlavě a od srpna 1992 se stal duchovním správcem na Svatém Kopečku, kde byl po dvou letech jako administrátor k 1. říjnu 1994 jmenován farářem. Záhy po jeho příchodu na Hanou začala duchovní správa vydávat farní měsíčník „Navštívení“ (první číslo vyšlo 29.11.1992), který přinášel duchovní zamyšlení, informace o církevních svátcích, pořad bohoslužeb i pohledy do historie poutního místa. K tomuto počinu inspiroval P. Berku zpravodaj vydávaný premonstráty na jeho dřívějším působišti. Svatokopecký poutní chrám se začal otevírat poutníkům, věřícím i nevěřícím, ale zejména mladým lidem. Už půlnoční mše o Vánocích 1992 zaznamenaly enormní účast. Začala se psát jiná kapitola, která by se dala nazvat Cesta důvěry a smyslu života. Cyklem přednášek „ Může vás zajímat“ konaných měsíčně v proboštství, pořady „Čtvrtky s Biblí“, řadou koncertů významných umělců v chrámě i v jeho nádvoří získával veřejnost i odpovědné činitele – ministry a poslance – pro myšlenku budoucího zápisu kláštera na Hradisku a svatokopecké baziliky na seznam památek UNESCO; vystoupení umělců Marty Kubišové, Daniela Hůlky, Ivy Bittové, Hradišťanu aj. přivedla na toto místo tisíce návštěvníků, obdivujících jak výkony vystupujících, tak i zdejší vrcholné baroko. Dokázal nejen zaujmout, ale v mnoha případech také odvrátil mladé lidi od drog. To, co se nepodařilo rodičům a lékařům, někteří mladí získali zde: lásku a porozumění. Tuto cestu potvrdil i sám Svatý otec Jan Pavel II. při setkání mládeže na Sv. Kopečku vroce 1995. Kromě kněžských povinností se páter Berka věnoval také pedagogické práci. Učil v církevní škole s. Voršilek. Přispíval do celostátního homiletického časopisu Fermentum; později se stal jeho redaktorem. Články o činnosti a akcích konaných v svatokopecké bazilice se objevovaly na stránkách regionálního tisku, v rozhlase Proglas, ale také v televizi. Filmová náboženská tématika, která vznikla ve studiích Velehrad Olomouc a Telepace Ostrava byla poprvé presentována na malém filmovém festivalu „Ve znamení ryby“ v roce 1999. „Pohledy do historie Svatého Kopečka“ byly vydány knižně a jejich autorem je Bohuslav Smejkal. Kniha vyšla v září 2001 v době, kdy byl Mgr. Jakub Karel Berka po devíti- letém působení na Svatém Kopečku přeložen do kláštera premonstrátů v Milevsku. Výjimečností tohoto duchovního je nejen jeho činnost pastorační, rétorická, pedagogická a literárně-ediční, ale také jeho zásluha o vytvoření dalšího kulturně-duchovního centra města Olomouce. Obdržel Cenu města Olomouce 2001. V Milevsku vyšly tři publikace v roce 2012: Netřeba spatřit jizvy (Velikonoce 2012), Čekám na to stále (Adventní rozjímání), Ó, Vánoce…(Půlnoční rozjímání).V Mi­levsku působil do září 2013 a od 1. října 2013 působil v Praze 6, Nebušická 118, ŘK farnost svatého Cyrila a Metoděje.Dne 21.11.2014 jsem se sešla s otcem Jakubem na faře baziliky na Svatém Kopečku. Od 1. října 2018 působí ve farnosti kostela Sv. Ludmily, Jugoslávská 662/27, Praha 2. Navíc se věnuje malování.

Zdroj:

Osobní sdělení – hš / 1999, 2014. Nástěnný kalendář Kostel sv. Ludmily 2021. Zadní strana verše

Poznámka:

P. BERKA Jakub Karel OPraem., Mgr.

Fotky:
Miroslav Krobot *12. 11. 1951
Místo narození: Šumperk
Místa pobytu: Brno, Hradec Králové, Cheb, Praha
Obory působení: dramatik, herec, pedagog vysokoškolský, režisér divadelní, umělecký vedoucí
Anotace:

Vystudoval JAMU v Brně, po studiích nastoupil nejprve do divadla v Chebu. Pak působil několik let v Hradci Králové, kde na sebe v roce 1982 upozornil režií Romea a Julie, která byla považována za poněkud „divokou“. Od roku 1984 pracoval v pražském Realistickém divadle. V letech 1985 získal cenu Českého literárního fondu za režii představení Čáry na dlani a v roce 1998 získal cenu Českého literárního fondu za hru Merlin. Ve druhé polovině 80. let začal hostovat v Národním divadle. V roce 1990 do něj nastoupil jako kmenový režisér a například zde režíroval hry Ze života hmyzu bratří Čapků, Goldoniho Mirandolínu a Gogolovu Ženitbu. Od roku 1990 vyučoval na katedře alternativního a loutkového divadla na DAMU Praha. V roce 1996 se stal uměleckým vedoucím Dejvického divadla. Zde režíruje většinu představení, ale uvedl zde i vlastní hry a v roce 2002 získal Cenu Alfréda Radoka v kategorii talent roku za ztvárnění postavy otce v Zelenkově autorské inscenaci Příběhy obyčejného šílenství. Pod jeho vedením divadlo získalo řadu prestižních ocenění. Z filmové tvorby: Účastníci zájezdu (2005), Restart(2005), Venkovský učitel (2007), Alois Nebel (2011) a j. Byl hostem v pořadech: Krásný ztráty (2000) a Na plovárně (1998).

Zdroj:

http://cs.wikipedia.org/…oslav_Krobot

Fotky:
Miloš Hubáček *9. 12. 1937
Místo narození: Prostějov
Místa pobytu: Cambridge (Anglie), Praha, Prostějov
Obory působení: politik, právník, spisovatel
Anotace:

V roce 1955 abs. jedenáctiletku v Prostějově, poté byl posluchačem právnické fak. v Praze, až do r. 1960. 1965–66 studoval postgraduálně mezinárodní právo v Anglii v Cambridge. 1962–70 působil na ministerstvu jako referent, 1970–79 prokurátor městské prokuratury v Praze. Pak spisovatelem z povolání. Píše literaturu faktu. Témata čerpá z událostí druhé svět. války.

Zdroj:

Slovník české literatury 1970–1981.Praha, ČS 1985, S.138.; Slavíková, Věra: Spisovatelé Jihomoravského kraje.Brno, KJM 1989,S.99./bibl./;.

František Lédl *21. 12. 1890 - +10. 10. 1959
Místa pobytu: Brno, Chrudim, Olomouc
Obory působení: lékař, otorinolaryngolog, pedagog vysokoškolský
Anotace:

Maturoval na chrudimském gymnáziu. Roku 1914 byl poraněn na frontě u Ravy Ruské. Studium na pražské Lékařské fakultě UK zakončil roku 1920 promocí. Po promoci nastoupil na klinice prof. Ningera v Brně. Od

1. 11. 1925 byl ustanoven přednostou nově vzniklé ORL Zemské nemocnice v Olomouci. Svou energii věnoval rozvoji oddělení ORL kliniky LF UP a vzniku vědeckého lékařského spolku v regionu r.1929. Roku 1946 byl přijat zákon o obnovení univerzity v Olomouci a Lédl byl prvním proděkanem LF UP, v témže roce byl jmenován docentem, v roce 1949 řádným profesorem otorinolaryngo­logie.

Zdroj:

Zakladatelé a pokračovatelé­.Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996.S.112–114;

Poznámka:

Prof. MUDr. František Lédl

Erica Pedretti *25. 2. 1930 „“
Místo narození: Šternberk
Místa pobytu: Curych (Švýcarsko), Zábřeh
Obory působení: malířka, sochařka, spisovatelka
Anotace:

Vyrůstala v Zábřehu. Pocházela z německé rodiny a po válce v roce 1945 musela Československo opustit. Odešla do Curychu, kde navštěvovala uměleckoprůmyslovou školu. V roce 1950, poté co jí skončilo povolení k pobytu, emigrovala s rodiči do New Yorku. V roce 1952 se vrátila do Švýcarska a vdala se za malíře Giana Pedretti. Za svoji literární činnost získala Erica Pedretti řadu ocenění. Je autorkou řady povídek a románů, její vzpomínkovou knihu Engste Heimat přeložila do češtiny olomoucká germanistka Lucy Topoĺská pro nakladatelství Votobia (1997) " Nechte být, paní Smrti".

Zdroj:

Pustějovská, M.: Rozhovor. MF Dnes 26.6.2001.; Pustějovská, M.: Listy. 2003/6. webové stránky.

Poznámka:

foto © Festival spisovatelů Praha (ze dne 24.2.2010)

Fotky:
Jaroslav Střelák *6. 7. 1932
Místo narození: Charváty
Místa pobytu: Dub nad Moravou, Charváty, Prostějov
Obory působení: básník
Anotace:

Narozen v Čertoryjích (n. Charváty). Autor básní. Publikační činnost v : MFDnes, Hanácké noviny, Právo, Hasičské noviny.

Zdroj:

dokument. list/97

http://www.region-verovany.info/reg_vist.htm

Libuše Holečková *19. 11. 1932
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Cheb, Letohrad, Plzeň, Šumperk
Obory působení: herečka
Anotace:

Rodným jménem Kuklová. Provdaná poprve – Vejsadová, podruhé Holečková Jako malá vyrůstala v rodišti. Když začala válka, přestěhovala se do Kyšperka (nyní Letohrad).Po válce se přestěhovala s rodiči do Šumperka, kde začala studovat Obchodní akademii, ale nedokončila jí, neb se provdala a narodil se jí syn Richard. Po třech letech se rozvedla. Aby uživila svého syna, začala roku 1955 bez hereckého vzdělání, působit jako herečka v Severomoravském divadle v Šumperku. Zde se seznámila se svým druhým manželem Jiřím Holečkem, který nastoupil jako herec do divadla. Oba pak odešli do nového divadla v Chebu. To už měla druhého syna Jirku. Od roku 1961 byla na dvacet let členkou a oporou Krajského oblastního divadla Cheb Po roce 1968 byl její manžel Jiří Holeček, který pracoval v divadle jako režisér a dramaturg z politických důvodů propuštěn. Na konci kariéry působila v plzeňském Divadle J. K. Tyla (1981–89). Zde jí zachytil v tv. záznam inscenace Ivanov (1984), byla ale hlavně výraznou herečkou velkých shakespearovských postav. Její zkušenosti před film. kamerou spočívají pouze ve třech epizodních roličkách, a to v komedicích V. Čecha Štika v rybníce (1951) a J. Macha Florenc 13,30 (1957) a po delší odmlce zatím naposled jako sousedku v Schulhoffově kriminálce Po stopách krve (1969).
Nyní žije v Chebu.

Zdroj:

Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha, DŮ 1959, S. 256. http://www.osobnosti.cz/…oleckova.php http://libri.cz/…m/heslo/1422

Jiří Štancl *24. 7. 1923
Místo narození: Litovel
Místa pobytu: Cheb, Jihlava, Klatovy
Obory působení: herec
Anotace:

Začínal v polovině 50. let jako herec a technik v zájezdovém Vesnickém divadle, odkud ho po dvou sezonách angažovali za inspicienta v Krajském zájezdovém divadle se sídlem v Klatovech (1957–58). Po návratu z vojny hrál krátce na oblastních scénách (Jihlava, Cheb). Od roku 1963 byl ve svobodném povolání. Trvalé místo v českém filmu mu zajistil režisér Otakar Vávra rolí kolotočáře Landy, otce šestnáctileté Teriny (Z. Cigánová) v adaptaci Hrubínovy básně Romance pro křídlovku (1966). Podruhé a naposled hrál zbrojnoše v Zemanově pohádce Šíleně smutná princezna (1968).

Zdroj:

Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha DÚ 1959, S. 241. http://libri.cz/…m/heslo/5018 Fikejz,Miloš: Český film – Herci a herečky.

Tomáš Homola *2. 3. 1930
Místo narození: Bařice - Velké Těšany
Místa pobytu: Bílá Lhota, Chudobín, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Náměšť na Hané, Olomouc, Prostějov, Šternberk, Velká Bystřice, Velký Týnec
Obory působení: botanik, odborný publicista, vlastivědný pracovník, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Otec byl zednický polír a matka v domácnosti. V r. 1930 se rodiče přestěhovali do Vážan u Kroměříže (n.m.č.města), kde se v r. *1931 narodila sestra. V září 1935 zemřel otec po smrtelném úrazu na stavbě ve Zlíně. Tomáš navštěvoval obecnou školu ve Vážanech, od r. 1941 měšťanskou školu a reálné gymnázium v Kroměříži, kde maturoval v r. 1949. Poté studoval pedagogickou fakultu UP v Olomouci, původně učitelství pro 1.stupeň základních škol, v následujícím roce přestoupil na tříletý studijní obor učitelství pro 6. až 9. ročník. Od listopadu 1952 – říjen 1954 absolvoval vojenskou základní službu v Prostějově a v Košicích na Slovensku. V období 1954–1955 učil na Obchodní akademii v Olomouci, a v letech 1955–1957 na Průmyslové škole stavební v Lipníku. Od září 1957 do srpna 1961 ředitelem Domova mládeže v Prostějově. Od září 1961 ved.vycho­vatelem v učňovském domově Olomouci, Štursova ul. Pak dvacet let (1962–1982) učitelem a zást.ředitele na SOU v Olomouci. Mezitím v letech 1960–1963 dálkově studoval pro 6. – 9 roč. komb. biologie – chemie – práce na školním pozemku. V r. 1981 absolvoval doplňující závěrečnou zkoušku na přírodovědecké fakultě UP :obor biologie – chemie a v r. 1982 rigorózní zkoušku z biologie a didaktiky na pedagogické fakultě UP. Od 1.10. 1983 do konce června 2002 působil PaedDr. Homola jako odborný asistent na katedře biologie na pedag.fak.UP. Má dva syny, oba absolventi Přírodovědecké fakulty UP. Publikoval v odborném a vlastivědném tisku, autor vysokoškolských miniskript. V 1987–1990 předseda VSMO, člen botanické společnosti AV a 2 roky předseda Městské organizace Čs.svazu ochránců přírody v Olomouci (1985–1988). Člen České botaniscé společnosti od r. 1979. Zájmová činnost: filatelie, kaktusářství.V pos­ledních letech zpracovával ze sbírky VSMO činnost význačného olomouckého botanika jm. Heinrich Laus (1872–1941).

Zdroj:

Homola, Tomáš: Zámecké parky a zahrady v olomouckém okrese. Středisko. Sborník VSMO 1987–1988, č.11. S. 109–121.; Houfek,J.: PaedDr Tomáš Homola.Preslia, 62, 1990,č4. S 381.;

Poznámka:

PaedDr., Mgr. Tomáš Homola

Narozen na Kroměřížsku.

Fotky:
Ladislav Vitoul *18. 12. 1945
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Chudobín, Mladeč
Obory působení: ředitel Vápenky
Anotace:

Majitel Vápenky v Mladči, která na Josefa 2013 oslavila 100. výročí založení. Ing. Ladislav Vitoul přejal řízení podniku v roce 1992 a vybudoval v průběhu let mezinárodně uznávaný podnik, který patří mezi 100 nejlepších firem v České republice. V listopadu t.r. ji byl udělen diplom v kategorii „Dynamický růst a stabilita“. Dne 27.11.2015 na slavnostním galavečeru ve Španělském sálu Pražského hradu převzal toto prestižní ocenění z rukou předsedy Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ing. Ivana Pilného. Na jaře získal již potřetí ZLATÝ PERMON za dlouhodobou, stabilní, důvěryhodnou a solventní činnost firmy. Po celé Moravě je VÁPENKA VITOUL s.r.o. a zejména její ředitel, vnímán jako výrazná osobnost. Jeho šlechetné jednání je oceňováno nejen v kultuře, ale i v sociální sféře celé Moravy. Jeho postava je navždy zvěčněna v Benešově betlému v Lošticích.

Zdroj:

Ševčíková, Hana: Prosincová výročí středomoravského regionu. č. 12. 2020 Týnecké listy.

Poznámka:

plk.v.v. Ing. Ladislav Vitoul

Fotky:
Ernst Reichel *3. 6. 1857 - +9. 5. 1934
Místo narození: Šumperk
Místo úmrtí: Berlín (Německo)
Místa pobytu: Hamburk (Německo), Chicago (USA), Mnichov (Německo), Olomouc, Paříž (Francie), Vídeň (Rakousko)
Obory působení: pedagog vysokoškolský, technik, vodní stavby
Anotace:

Narozen v měšťanské rodině. 1865–1868 studoval na německé nižší reálce v Olomouci, poté 1871–1876 na technické vysoké škole ve Vídni, pak ve Vídni. Poté byl 12 let vrchním ing. a ředitelem velké německé společnosti v Hamburku, specializující se na stavbu mlýnů. Učil také na několika vysokých školách v Německu. V Berlíně – Charlottenburgu působil 30 let až do odchodu do důchodu 1926.Za své odborné úspěchy byl jmenován dr.h.c. mnichovské a berlínské univerzity.

Zdroj:

BSSSM seš.3 (15.).Ostrava 2002. S. 98–99.

František Adámek *1. 1. 1859 - +21. 1. 1940
Místo narození: Hranice
Místo úmrtí: Brno
Místa pobytu: Chropyně, Roštín
Obory působení: botanik, odborný publicista, učitel
Anotace:

Rodák z Přerovska. Řídící učitel v Roštíně a Chropyni. Botanik střední Moravy. Psal odborné stati do krajinských časopisů, mj. do Vlastivědy Zdounecka.

Zdroj:

Kunc, J.: Kdy zemřeli…Praha 1974.S.5..

Poznámka:

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1859

Jakub Kresa *19. 7. 1645 - +28. 7. 1715
Místo narození: Smržice
Místo úmrtí: Brno
Místa pobytu: Brno, Cadiz (Španělsko), Litoměřice, Madrid (Španělsko), Olomouc
Obory působení: kněz řádový, matematik, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Jako sirotek dán do výchovy jezuitskému řádu, do něhož vstoupil v r. 1677. V letech 1667–1670 a 1673 –1674 působil na řádovém G v Litoměřicích. Jeho hlavním oborem byla matematika. Ovládal 9 evropských jazyků. V roce 1681 byl ustanoven profesorem hebrejštiny na olomoucké univerzitě a v období 1682/1684 přednášel zde i matematiku. Od 1684 působil na univerzitě v Praze a zabýval se též astronomií. 1686 působil na univerzitě v Madridu a na námořní akademii v Cadízu. R. 1702 se vrátil do Prahy. 1704 se stal zpovědníkem dvora arcivévody Karla a Karla VI. v r. 1711 se vrátil spolu s ním do Vídně. 1713 se vrátil abbé Kresa do Brna, jezuitského kláštera, kde zemřel.

Zdroj:

Mikulčák, J. : Moravan Jakub Kresa – Eukleidos Západu. Matematika a fyzika ve škole, 16, 1985, č. 3, S. 166 – 171. ;Peterka, M.: Smržice. 1994. S. 309 –311. ;.

Ludevít Raimund Pazdírek *23. 8. 1850 - +30. 4. 1914
Místo narození: Citov
Místo úmrtí: Brno
Místa pobytu: Bučovice, Citov, Horní Moštěnice, Olomouc, Roštín
Obory působení: nakladatel, skladatel, učitel
Anotace:

Narodil se jako třetí syn v rodině hudebníka a učitele Josefa Pazdírka (1813–1896), jehož citovská kapela byla známa po celém kraji. Ludevít absolvoval učitelský ústav v Olomouci a poté učil od roku 1868 v rodišti, poté v Roštíně a roku 1879 se stal nadučitelem v Horní Moštěnici. V témže roce zde založil hudební nakladatelství, kterému se plně věnoval a o deset let později se vzdal i učitelství. Nakladatelství přestěhoval za dva roky do Bučovic a roku 1897 do Olomouce. V roce 1911 se přestěhoval do Brna. Prvým jeho nakladatelským počinem byl „ Malý koledníček „ (1879). Vydával obřadní příručky, chrámovou hudbu českých skladatelů, díla hudebních pedagogů a řadu dalších hudebnin. Úzce spolupracoval s bratry Bohumilem (1839–1919) a Františkem (1848–1915). Po jeho smrti se nakladatelské činnosti věnoval jeho syn Oldřich (1887–1944).

Zdroj:

Československý hudební slovník. II. Praha 1965. S. 265–266.; Ševčíková, Hana: Dubnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2004, č. 4.S.9.;

Laetitia Dytrychová *10. 1. 1919 - +12. 4. 2006
Místo narození: Gieraltowice (Polsko)
Místo úmrtí: Brodek u Přerova
Místa pobytu: Brodek u Přerova, Chrudim, Opava
Obory působení: umělecká zvonařka
Anotace:

Abs.RG v Opavě r.1936, r.1940 Vyšší hospodář.šk.v Chru­dimi.Její manžel Josef Dytrych založil zvonař.dílnu v r.1950.O práci brodecké dílny byly natočeny filmy: Dvoutunové D.Barrandov 1962;Srdce zvonu a žena.ČsT Ostrava 1968;aj.

Zdroj:

Katalog výtvar.umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989;

  • fk-: Dlouhé odbíjení radosti.=Stráž lidu, 1989, 10.1., S.4;

Zatloukal, P.: 1.soubor.výstava unie výtvarných umělců oblasti Olomoucka.Olomouc, Vlastivědný ústav 1991./Katalog/; ; Lidová demokracie, 9.4.1966, Lid.demokracie, 24.12.1976. http://cs.isabart.org/person/7441

Poznámka:

Obě fotografie jsou z objektivu Bohuslava F. Červinky.

Fotky:
Josef Pazdírek *21. 10. 1813 - +3. 5. 1896
Místo narození: Cetkovice
Místo úmrtí: Citov
Místa pobytu: Citov, Studnice
Obory působení: hudební pedagog, hudebník
Anotace:

Působil ve Studnici na Vyškovsku.

Zdroj:

Bránský, J. : Hudební slovník okresu Blansko. Boskovice 1984. ;

František Kahánek *2. 5. 1863 - +9. 7. 1910
Místo narození: Prostějov
Místo úmrtí: Drozdov
Místa pobytu: Brno, Cotkytle, Drozdov, Moravičany, Příbor, Střelice
Obory působení: učitel
Anotace:

Vystudoval reálné gymnázium Ústřední matice školské, kterou zakončil v roce 1882 maturitní zkouškou. V roce 1886 složil zkoušky učitelské způsobilosti v Příboře. Působil ve Střelicích u Brna, v Moravičanech, v Cotkytli a Drozdově (na Šumpersku). V roce 1909 vydal vlastním nákladem spisek Domácí průmysl na horách hejtmanství Zábřežského.

Zdroj:

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.75–77.;

Antonín Bernáček *22. 5. 1914 - +5. 7. 1998
Místo narození: Frýdek-Místek
Místo úmrtí: Frýdek-Místek
Místa pobytu: Frýdek-Místek, Chlebovice, Metylovice, Olomouc, Paříž (Francie)
Obory působení: kněz, misionář, odbojář, publicista
Anotace:

Chtěl se stát misionářem v Alžíru a proto vystudoval teologii v Paříži. 1939 zaútočili Němci na Francii a přihlásil se do armády. Byl zajat a utekl do Španělska a do Anglie. Účastnil se vylodění v Normandii. Po demobilizaci vstoupil do semináře v Olomouci a dostudoval bohoslaví na UP. 1947 přijal kněžské svěcení. 1948 emigroval a vrátil se ož po revoluci v roce 1990. Od r. 1991 farářem v Metylovicích. Jako důchodce působil v Chlebovicích.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.13;

Josef P. Feigerle *12. 9. 1792 - +23. 9. 1857
Místo narození: Náměšť na Hané
Místo úmrtí: Cholina
Místa pobytu: Cholina, Olomouc
Obory působení: kněz
Anotace:

Narozen v Biskupství. (n.m.č.obce Náměšť na Hané). Bohosloví studoval v Olomouci. Děkan v Cholině

Zdroj:

Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc venkov.Olomouc UP 1968, S.19. ;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.34.

Poznámka:

Biskupství je součástí obce Náměšť na Hané.

Josef Vykydal *26. 3. 1827 - +11. 4. 1894
Místo narození: Kroměříž
Místo úmrtí: Cholina
Místa pobytu: Hovězí, Cholina, Kroměříž, Kunovice, Olomouc, Velehrad
Obory působení: kněz, redaktor, vydavatel
Anotace:

Od roku 1837 studoval na piaristickém gymnáziu v Kroměříži, odkud přešel v r. 1843 na studia filozofie do Olomouce. V roce 1847 studoval bohosloví a roku 1850 byl vysvěcen. Odešel jako kaplan do Hovězí, 1851–1865 působil v Kunovicích a poté na Velehradě. V roce 1880 začal s J. Vychodilem vydávat Sborník Velehradský. V roce 1889 jmenován farářem, později děkanem v Cholině.

Zdroj:

Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku. Litovel 1937. S.23.

Poznámka:

Bílany -místní část města Kroměříž.

Vilém Axman *14. 2. 1850 - +3. 9. 1939
Místo narození: Šumvald
Místo úmrtí: Chropyně
Místa pobytu: Hroznová Lhota, Chropyně, Olomouc, Rataje, Zdounky
Obory působení: hudebník, kapelník, učitel, varhaník
Anotace:

Studoval učitelský ústav v Olomouci. Působil v Hroznové Lhotě, Zdounkách. Správce jednotřídky v Ratajích v letech 1873–1893, řídící učitel v Chropyni až do r. 1909, varhaník, ředitel kůru. Vedl též ratajskou kapelu. Celkem učil 42 let. Ještě za Rakouska-Uherska byl vyznamenán titulem ředitele. Oba jeho synové: Jaroslav (* 1884) a Emil (*1887) se věnovali hudbě.

Zdroj:

Československý hudební slovník.1.Praha, SHV 1963. S.38 .; Fabián, J.: – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Valašské Meziříčí. 2009. S.9.;

Vincenc Horák *25. 1. 1876 - +23. 12. 1960
Místo narození: Brušperk
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Charváty, Kroměříž, Olomouc, Prostějov
Obory působení: starosta města Litovle, teolog
Anotace:

Po studiích na gymnáziu v Kroměříži a na bohoslovecké fakultě v Olomouci, ordinován 5.7.1899. Působil v Charvátech a pak na teologické fakultě v Olomouci.Od roku 1907 působil na reálce a pak RG v Litovli jako profesor náboženství.V roce 1936 odešel do pense.Veřejně činný.Po celou dobu I.republiky zastával úřad náměstka starosty, roku 1938 zvolen starostou města Litovle a tuto funkci vykonával do 25.6.1946.Za zásluhy byl také jmenován čestným občanem města.Konec svého života trávil v ústraní.

Zdroj:

Šik, L.: Osobnosti a dějiny Litovle.Disketa 1998; Katalog kněžstva arcidiecéze olomoucké.Olomouc 1949.S.140.;

Poznámka:

Mons. Vincenc Horák

Fotky:
Jan Smyčka *21. 5. 1855 - +15. 10. 1927
Místo narození: Cholina
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Cholina, Litovel, Olomouc, Praha
Obory působení: kronikář města, lékař, starosta města Litovle
Anotace:

Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci r. 1876, po studiu v Praze se vrátil r. 1885 do rodiště a v listopadu 1885 přijal místo lékaře v Litovli, V r. 1918 zvolen starostou města. Zajímal se o etnografii, vlastivědu. Psal kroniku muzea, archivu a Pamětní knihu města Litovle.

Zdroj:

Slavětínský, M. : Litovelský lékař Dr. Jan Smyčka. =ZVSMO 1985, č. 21–22, S. 27–28. ; Z litovelské historie. =Stráž lidu 1977, 29. 10. , S. 4. ; Změna data narození z 20. na 21. , ověřeno v matrice, Muzeum v Litovli, pí Doleželová, květen 1994. ;.

Marie Šiková *1. 3. 1929 - +19. 9. 2016
Místo narození: Luká
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Brno, Chvalnov - Lísky, Olomouc
Obory působení: knihovnice, kulturní pracovnice, ředitelka knihovny, skautský činovník, vedoucí knihkupectví
Anotace:

Narodila se jako nejmladší jménem Doleželová a brzy jí zemřel tatínek, maminka se po druhé vdala, aby uživila své tři děti a zaplatila dluhy. Zemřela při předčasném porodu a otčím, aby se nemusel o děti starat, tak je dal do služby a holčičku Marušku dal do Útulku pro sirotky a mrzáčky v Litovli. Měla vrozenou luxaci kyčle a nohu kratší, tak nemohla skoro chodit. Zprostředkovali jí zadarmo léčení v brněnské nemocnici sv. Anny, kde působil lékař specialista, který se zabýval léčením této nemoci. Holčička byla po dobu léčení chovankou kláštera vincentek. Za rok se naučila chodit, ač trochu kulhala. V klášteře byla do deseti let a pak šla jako doprovod jedné chovanky v létě k sedlákovi do Chvalnova u Kroměříže. Na statku si veselou holčičku oblíbili, a tak se do kláštera už nevrátila. Její starší sestra Hana, když dovršila 21 let, se cítila povinována postarat o své mladší sourozence. Byla válka, a tak sestru odvezla do Litovle, když měla 14 let, aby pracovala jako služebná v tvarůžkárně u Vaňků. V roce 1945 si vymohla vyučení v obchodě a dostala se do centra kulturního dění, protože Karel Vaněk, byl v Litovli váženou osobností. Provozoval kino, hrál divadlo, byl členem pěveckého kvarteta. V roce 1951 byla tvarůžkárna i mlékárna zavřeny, pan Vaněk zemřel a Majka po vyučení prodavačkou si doplnila vzdělání zprvu jen v kurzu pro ředitele okresních lidových knihoven ve Štiříně (podzim 1954) a pak dálkovým studiem Osvětové školy v Brně, kde maturovala (v roce 1959). Uplatnila se ve veřejném životě v Litovli, kde pracovala na okresním úřadu jako referentka pro zájmovou činnost a od června 1954–1957 byla ředitelkou knihovny v Litovli. Poté pracovala jako vedoucí knihkupectví na náměstí a v červnu 1957 se provdala za Lubomíra Šika, technika litovelské Tesly a stala se jeho spolupracovnicí na poli kulturním i kronikářském. Vedli spolu skautské tábory, uplatnila se též v divadle a hrála závodně šachy. Normalizace jí zařadila mezi nositele kontrarevoluce v Litovli a byla zbavena funkce vedoucí prodejny. Přeložena byla pak do Olomouce, do prodejny hudebnin na ulici Pavelčákova. Brzy se z tohoto místa stalo centrum informací nejen pro studenty a pedagogy univerzity. Po roce 1989, kdy odešla do důchodu se ještě několik let věnovala organizaci různých akcí pro seniory.

Zdroj:

Šik, Luboš: Litovel 2024. S. 46–49. Litovelské otisky. CD Šik,L. 2024 Majka jubilejní. Blogspot Otavínka. 3.3.2024 (báseň L.Šika) fotografie Miroslav Pinkava

Poznámka:

Narozena v Ješově, nyní součást obce Luká

Fotky:
Jan Vychodil *26. 8. 1848 - +13. 6. 1926
Místo narození: Lutín
Místo úmrtí: Lutín
Místa pobytu: Charváty, Cholina, Olomouc, Velehrad, Želechovice
Obory působení: kněz, odborný publicista
Anotace:

Narozen v Třebčíně (n.místní část obce Lutín). Studoval německé gymnázium a bohosloví v Olomouci, kde vysvěcen r. 1874 a ustanoven kaplanem na Velehradě. R.1890 farářem v Želechovicích, 1904 v Charvátech, 1908 v Cholině, odkud odešel do rodiště, kde zemřel. Dům s pozemkem odkázal již r.1911 Matici cyrilometodějské. Veškerá jeho literární činnost je věnována Velehradu, jeho chrámu, klášteru, dějinám, uměleckým a literárním památkám. Zdokumentoval vše co se týkalo Velehradu a hodně publikoval v Obzoru, Našem domově, Čechu, Světozoru, ČVSMO, Našinci a hlavně ve Sborníku velehradském. Člen DLU od 1914 do r.1926.

Zdroj:

Springer, J.: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947.S.52. Po­selství. Olomouc 1938.S.386–388.;.

Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3