Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Leština | |||||
Místo úmrtí: | Vratislav (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Cotkytle, Hrabišín, Litovel, Ruda nad Moravou | |||||
Obory působení: | odbojář, pedagog | |||||
Anotace: |
Působil jako učitelský pomocník v Cotkytli, poté v Rudě, před Mnichovem přeložen do Horní Olešné (n.m.č.obce Hrabišín), odkud odešel do Litovle, zde jmenován ředitelem měšťanské školy.Zapojil se do protifašistického boje.Zatčen 10.2.1944 gestapem.Vězněn v Olomouci, Brně a pak ve Vratislavi.V Šumperku a v Rudě na Moravě pojmenována ulice. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Z.: Kdo to byl Jan Linhart?-Kulturní život Šumperka 1962, č.9, S.8.; Bartoš, J.: Jan Linhart-pokrokový učitel a antifašista.-Severní Morava.Šumperk, sv.43, S.42–45.; Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990.S.109–110.;. |
|
||||||
Místo narození: | Radkersburg (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Celja (Slovinsko), Karviná, Leoben (Rakousko), Olomouc, Ostrava, Štýrský Hradec (Rakousko) | |||||
Obory působení: | horník, odborný spisovatel, právník, technik | |||||
Anotace: |
Vystudoval ve Štýrském Hradci. Zaměstnání nastoupil na dolech v Moravské Ostravě a na báňských úřadech ve Štýrském Hradci, Celji a Olomouci (1875–1878). 1878–1882 byl zaměstnán v hornické sekci ministerstva orby ve Vídni. Po velké důlní katastrofě r. 1895 v Karviné pracoval jako člen speciální komise pro studium výbušných plynů v OKR. Bohatá publikační činnost. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1995. S.130; |
|
||||||
Místo narození: | Bílá Lhota | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Charváty, Morkovice, Slaný, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | knihovník, re režisér ochotnického divadla, ředitel školy, učitel | |||||
Anotace: |
Jeho otec i dědeček patřili k vesnickým kantorům. Dětství prožil v Charvátech. Otce ztratil v deseti letech a již jako malý, zastupoval svého otce v době nemoci ve hře na varhany. Gymnázium vystudoval ve Slaném, kam se jeho maminka se třemi malými dětmi odstěhovala k příbuzným. Učitelskou dráhu zahájil v Morkovicích a zde pobyl čtyři roky. Založil pěvecký sbor, který tam přetrval několik desetiletí. Do Velké Bystřice přišel v roce 1892 a působil zde 37 let. Zprvu jako učitel, později byl ředitelem školy. V mimoškolní době pracoval v místní veřejné knihovně, kterou vedl v letech 1895–1929. Pod jeho vedením se knihovna stala nejlepší na střední Moravě. Po absolvování státního knihovnického kursu mu byl svěřen dozor nad knihovnami ve čtrnácti obcích. Aktivně působil taky v Jednotě divadelních ochotníků. Režisérem byl zvolen v roce 1903. Pod jeho vedením divadlo doslova vzkvétalo. V roce 1906 převzal i funkci starosty spolku. Záhy získala JDO pověst jedné z nejlepších v širokém okolí. Do divadelní činnosti vnášel nové, moderní směry a postupy. Hry sám vybíral, opisoval, většinu režíroval a při představeních působil i jako nápověda. Za jeho působení v JDO bylo sehráno 233 her včetně operet a scénických ukázek z českých oper, 40 her se zpěvy pro děti. Za jeho vedení se pořádaly národní slavnosti v místním parku. Byla tam uvedena jízda králů, královničky, hanácké svatby, přástky a jiné. V roce 1918 měl spolek na 120 členů, z toho 95 činných. Pečlivě vedl také hospodaření a účetnictví spolku. Výnosy spolku věnoval na veřejnou knihovnu a na školní pomůcky. Organizoval režisérské kurzy, společné návštěvy ochotníků na divadelní představení v Olomouci. Po založení Jiráskova olomouckého okrsku divadelních jednot ÚMDOČ v listopadu 1926 byl zvolen jednatelem jeho výboru. Byl vesnickým jednatelem Umělecké besedy v Praze a důvěrníkem spolku Moravských výtvarných umělců, Družstva práce a Družstva Kola moravských spisovatelů. Zemřel 11. června 1929 ve Velké Bystřice. Od jeho smrti je v názvu knihovny jeho jméno. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková Hana: Středomoravská výročí květen 2019 – Týnecké listy s. 4. |
|||||
Poznámka: |
Narozen ve vesnici Řimice, součást obce Bílá Lhota. |
|
||||||
Místo narození: | Kadaň | |||||
Místo úmrtí: | Traunreaut (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Cheb, Liberec, Most, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | politik, právník, starosta města Olomouce | |||||
Anotace: |
Vystudoval Strakovu akademii a práva na něm. univerzitě v Praze. JUDr. Schreitter působil jako finanční referent v Mostu. V mobilizaci 1938 byl bezepčnostními orgány ČSR zajištěn v internančím táboře. Něm. vojska hoosvobodili a působil jako náměstek starosty v Mostu, Chebu, Liberci. V roce 1942 přišel do Olomouce a stal se starostou. Po válce byl v Olomouci odsouzen na pět let nucených prací. |
|||||
Zdroj: |
Spáčil, Vladimír: V čele města Olomouce.Olomouc: Memoria, 2002.S.58–59; |
|
||||||
Místo narození: | Cholina | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Cholina | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Zakladatel místního muzea lidové kultury v Cholině |
|||||
Zdroj: |
Osobní návštěva muzea v Cholině.. |
|
||||||
Místo narození: | Miškovice | |||||
Místo úmrtí: | Skrbeň | |||||
Místa pobytu: | Cholina, Kroměříž, Skrbeň, Ženklava | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
R. 1853 převedl těsnopisnou soustavu Gabelsbergerovu na český jazyk, působil jako farář v r. 1869 v Cholině, poté v Ženklavě u Nového Jičína a ve Skrbeni. Studoval na gymnáziu v Kroměříži. |
|||||
Zdroj: |
Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc-venkov 1848–1960.Olomouc UP 1967, S.128.;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.35.; |
|
||||||
Místo narození: | Mladeč | |||||
Místo úmrtí: | Sachsenburg (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Cholina, Kyjov, Olomouc, Opava, Vídeň (Rakousko), Vsetín | |||||
Obory působení: | kněz, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval v Olomouci bohosloví, vysvěcen r. 1859, poté kaplanem v Hranicích, Kyjově, 1863 v Olomouci u sv. Michala, 1864 Opava-na učitel. ústavu 17 let. Od října 1884 farářem v Cholině až do r. 1905. Poté Vídeň. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.seš.5.Opava, Slezský ústav ČSAV 1983, S.13–14.;. |
|
||||||
Místo narození: | Potštejn | |||||
Místo úmrtí: | Rychnov nad Kněžnou | |||||
Místa pobytu: | Bludov, Hradec Králové, Chrudim, Postřelmov, Václavov | |||||
Obory působení: | učitel, vlastivědný publicista | |||||
Anotace: |
Vyučil se na odborné škole pro zpracování dřeva v Chrudimi. Poté absolvoval učitelský ústav v Hradci Králové. Učil ve Václavově, Postřelmově, Bludově, kde setrval plných 25 let. Publikoval v týdeníku Moravský sever, v učitelském Vlastivědném sborníku střední a severní Moravy. Publ. činnost završil publikováním malé monografie o Bludově. 1941 odešel do penze a přestěhoval se do Potštejna. Zemřel v nemocnici v Rychnově nad Kněžnou, pohřben v Potštejně. |
|||||
Zdroj: |
Severní Morava.sv.83.Šumperk, 2002.S.46–48; BSSSM, seš.3 (15.).Ostrava, 2002. S. 52–53. |
|
||||||
Místo narození: | Řestoky | |||||
Místo úmrtí: | Rakovník | |||||
Místa pobytu: | Brno, Chrudim, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | spisovatelka | |||||
Anotace: |
Po druhé světové válce žila v Olomouci s prof. dr. Bohumilem Markalousem. Své vzdělání si doplnila maturitou na Slovanském gymnáziu v roce 1948. Poté studovala filozofii a psychologii na FF UP. 1952 získala doktorát. S literární tvorbou začala již v mládí a byla za ni oceněna. Pak působila v Brně a roku 1956 se odstěhovala do Prahy a věnovala se jen literární tvorbě. Po smrti Jaromíra Johna se provdala za docenta UP a jmenovala se Trostová. |
|||||
Zdroj: |
Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium,2000.S.221; |
|||||
Poznámka: |
Narozena v obci Řestoky na Chrudimsku. PhDr. Helena Šmahelová |
|
||||||
Místo narození: | Bystrovany | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Cholina, Prostějov, Vilémov | |||||
Obory působení: | překladatelka, učitelka | |||||
Anotace: |
Učitelka v Cholině, Vilémově, manželka advokáta v Prostějově, překladatelka-A. Schweitzer, Axelrod, Cohn aj. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?1937–1962.P., NK 1962, S.203;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.50.;Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc-venkov 1848–1960.Olomouc 1968, S.34.;. |
|
||||||
Místo narození: | Mohelnice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Cheb, Krakov (Polsko), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | arcibiskup, teolog | |||||
Anotace: |
Katolický duchovní, 23. velmistr křížovníků s červenou hvězdou (1552–1580), biskup vídeňský (1558–1562) a arcibiskup pražský (1561–1580). Studoval v Praze a v Krakově. R. 1541 se stal knězem a vstoupil do řádu křížovníků. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.6.;. Štíp, Ctirad :Antonín Brus z Mohelnice. Wikipedie.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Cholina, Litovel, Praha, Žilina (Slovensko) | |||||
Obory působení: | matematik, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Obecnou školu navštěvoval v Cholini, gymnázium v Litovli, kde maturoval r. 1921. Vysokou školu absolv. v Praze. Několik let jako profesor působil na spolkovém dívčím reálném gymnáziu na Královských Vinohradech. V letech 1930–45 pedagogicky působil na gymnáziu E. Beneše. Poté přešel na zemskou školní radu. Jako matematik působil na VŠ ekonomické v Praze a posléze na VŠ dopravní v Žilině. |
|||||
Zdroj: |
Litovelské noviny, č.9/1992, S.7; |
|
||||||
Místo narození: | Zvole | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Cotkytle, Krumpach, Loštice, Postřelmov, Prostějov, Rájec | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
V letech 1889–1893 absolv. 4 třídy reálky v Prostějově, matur. v Hradci Královém. Poté stud. v Praze. Od září 1897 učil v Cotkytli, v Rájci u Zábřeha, od r. 1900 v Krumpachu, od r. 1905 v Zábřehu. Od r. 1908 v Lošticích do r. 1914Od září 1919 ředitelem školy v Postřelmově, až do r. 1928, kdy jmen. ředitelem školy v Zábřehu. Vztah k lidové písni a hudbě, r. 1911 člen PSMU. V r. 1922 založil pěvecký kroužek od r. 1924 Pěvecký sbor severomoravských učitelů v Zábřeze. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990, S.125–127.Fotografie.;. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Choceň, Olomouc, Praha, Štíty, Ústí nad Orlicí | |||||
Obory působení: | básník, pedagog, překladatel | |||||
Anotace: |
Po studiích v Šumperku a Olomouci učil na několika školách v severomoravském pohraničí V letech 1938–1942 vyučoval v Chocni, 1942–1945 pracoval na Zemské školní radě a na školním odboru Ministerstva sociální péče v Praze. Spolupráce s rozhlasem. Překládal ze srbochorvátštiny a němčiny, publikoval v Severní Moravě . |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Slovník soudobých českých spisovatelů.II.Praha, Orbis 1946.S.582.;. BSSSM, seš. 6 (18.) Ostrava 2005.S.108–109. Filip, Zdeněk: Vzpomínka na Viléma Nezbedu.In: Severní Morava,89, 2005. S.66–68. (s bibliografií) |
|||||
Poznámka: |
pseudonym: Zenit |
|
||||||
Místo narození: | Senička | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Cholina, Litovel, Praha | |||||
Obory působení: | důstojník, folklorist, malíř | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině učitele v Odrlicích (n.část obce Senička). Absolvoval reálku v Litovli. Na doporučení prof. Cihelky odešel na AVU do Prahy. Studia přerušil, protože byla válka. Po válce působil jako důstojník dělostřelectva. Známé jsou jeho obrazy z Choliny. Maloval selské grunty, hanácké kroje ap. |
|||||
Zdroj: |
Vlach,Jaroslav: Osobnosti Litovelska.1993. Rkp..Šik, L.: Litovelské osobnosti. 2009. CD-R. |
|
||||||
Místo narození: | Malíkov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Cholina, Litovel, Senice na Hané | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
Stud v Brně 1910–1911 Janáčkovou varh. školu, do r. 1914 ve Vídní Ústav pro církevní hudbu. Působil jako ředitel kůru v Senici 1919–21, Cholině do 1923, Litovli do 1935. Zde též vedoucím soukromé hudební školy. Založil smíšený sbor. Poté působil v Praze. Skládal chrámové skladby. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník .II.Praha SHV 1965, S.630.; Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.ii.Praha 1982, S.539.; |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Chropyně, Olomouc, Přerov, Tovačov | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
V roce 1873 ukončil vyšší německé gymnázium v Olomouci, zkoušku učitelské zpusobilosti složil 1875, poté 1886–1899 v Žilině u N. Jičína, 1899–1903 v Chropyni, do r. 1905 v Přerově, do r. 1906 v Tovačově, trvalý odpočinek v Praze. Autor přehledu dějin městečka Chropyně (1902), časopisecky v nov. Hlasy z Hané, 1902, č. 81–89. ; |
|||||
Zdroj: |
Fischer, Z.: Kapitoly z dějin Chropyně.Chropyně 1990.S.45–55.; Nekrolog.Selský archiv, VI, 1907, S.62.;. |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Paříž (Francie) | |||||
Místa pobytu: | Cholina, Litovel, Mnichov (Německo), Praha | |||||
Obory působení: | rozhlasový pracovník, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Myslechovicíh (n. m.č. města Litovel). Do obecné školy chodil v Cholině, absolvoval gymnázium v Litovli, maturoval r. 1922, poté FF UK v Praze. V letech 1939–1948 žil v rodišti. Od r. 1927 pracoval jako lektor, redaktor a externí spolupracovník naklad. Melentrich, Velehrad, Vyšehrad. V srpnu 1948 emigroval. Kulturní komentátor v rozhlase na stanici Svobodná Evropa. Byl vyznamenán řádem sv. Silvestra. Překládal z francouštiny, angličtiny, němčiny, španělštiny. Používal pseud. Jan Bílovický. Po r. 1948 bylo zakázáno vydávání jeho spisů (s výjimkou 1968–70), jeho díla byla vyřazena z knihoven a nepsalo se o něm ani v odb. tisku. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.Díl 1., P., Academia 1985, S.435–437.; Hanácké noviny 22.2.1996, S.5.; Lid.demokracie, 16.3.1992, LD 30.12.1992, LD 15.8.1992, LD 21.3.1992, LD 17.8.1992, LD 19.5.1992; Litovelské noviny č.8/1992, S.6; Skládal, J.: Kde se vzal Jan Čep. Praha, vl.n. 2006.; |
|
||||||
Místo narození: | Věrovany | |||||
Místo úmrtí: | Ostravice | |||||
Místa pobytu: | Brodek u Přerova, Chrudim, Nový Jičín, Olomouc, Plumlov, Praha, Prostějov, Súchov | |||||
Obory působení: | právník, spisovatel | |||||
Anotace: |
Vl.jm. Ferdinand Dostál. Narodil se jako pátý syn hostinského. Slovanské gymnázium studoval v Olomouci v údobí let 1871–1878. Zde na něj působil ředitel Jan Evangelista Kosina a profesor dějepisu a kreslení Jan Havelka. Z olomouckého gymnázia byl však pro výtržnost vyloučen a zkoušku dospělosti dělal o rok později v Chrudimi. Poté odešel do Prahy na studium práv. První literární příspěvky posílal do časopisu Koleda, kde publikoval pod pseudonymem Otakar Bystřina. Na studia si v Praze přivydělával. Pracoval jako písař, korektor v tiskárně, sekretář spisovatele J.V.Friče anebo pomáhal na železnici. V letech 1882 až 1885 jezdíval za svým kamarádem Matoušem Beňou na Slovácko do Súchova. Částečným zdrojem příjmů mu byly honoráře za básně publikované časopisecky či vesnické obrázky uveřejňované v různých časopisech. Právnická studia dokončil v roce 1885 a doktorát udělal o pět let později. Po praxi u pražského Zemského soudu pracoval v letech 1886 až 87 jako koncipient u soudu v Plumlově, poté působil rok v Prostějově, dva roky ve Vyškově a pak v Brně, kde setrval do roku 1893. Od roku 1893 byl advokátem v Novém Jičíně, 1921 až 1926 v Brně a odtud přesídlil na chalupu na Ostravici v Beskydech, kterou roku 1920 zakoupil spolu s Petrem Bezručem. V roce 1927 se vrátil do Nového Jičína, kde si otevřel advokátní kancelář.Byl přední osobností Moravského kola spisovatelů, od r. 1912 byl místopředsedou a roku 1921–23 byl jeho předsedou. Debutoval prózou Na vsi v roce 1889. Pravé uplatnění svého literárního talentu našel v humoristických povídkách se svéráznými figurkami z Hané, Slovácka a Valašska. mezi nejobenější prozaické sbírky patřily knihy: Hanácké figuryk (1890), Jak se naši škádlívají (1924), Hanácká legenda (1904), Súchovská republika (1926) a výbory Humor O.Bystřiny (1927), Úsměvná Morava (1979). |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Fryšava | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dačice, Choceň, Litomyšl, Olomouc, Ostrava, Praha, Telč | |||||
Obory působení: | dirigent, sbormistr, skladatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V dětství se učil hře na housle v Dačicích. Velmi ovlivněn strýcem, bratrem maminky Otakarem Šinem (1881–1943), který jej učil kompozici. Gymnázium studoval v Telči, kde maturoval r.1941. Poté studoval Státní konzervatoř v Praze a JAMU v Brně. Pedagogickou dráhu začal v Poličce jako učitel hudební školy, pak byl ředitelem hš v Litomyšli, a Chocni. Od roku 1958 byl Čotkův život spjat s Olomoucí, kde působil jako skladatel, kritik, organizátor hudebního života. Dlouhodobě působil jako vysokoškolský pedagog: z podnětu Roberta Smetany začal 1960 vyučovat hře na klavír a postupně hlavně hudební teorii (harmonie, kontrapunkt, hudební formy, analýzy) na katedře hudební vědy a výchovy Univerzity Palackého působil do 1987. Docentem jmenován 1975, práce Vokální hudba a novodobé kompoziční techniky) na katedře hudební vědy (1991–2002). Spolupracoval s různými sólisty, soubory komorními i sbory, s institucemi jako Moravská filharmonie, Podzimní festival duchovní hudby, byl po dlouhá léta (od 1973) činitelem (i předsedou) programové rady festivalu dětských pěveckých sborů Svátky písní Olomouc; externě vyučoval na konzervatoři v Ostravě. Na kontě skladatelské činnosti má 70 skladeb, některé z nich na CD a gramofonových deskách. Publikoval v Hudebních rozhledech. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.P., SHV 1963. S.221.; Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.P., Div.ústav 1982, S.81.; Gardavský, Č.: Skladatelé dneška.P., Panton 1961.; Hudební rozhledy 1973, č.9. S.420–423.; Čotek, Pavel: Dva domovy.In: Kulturní měsíčník 1984,č.10. S.2.; Kolář, B.: Jubilant Pavel Čotek. Olomouc.cz (20.11.2002). ; |
|
||||||
Místo narození: | Dukovany | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Chicago (USA), Olomouc, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Studoval na reálce a prům. škole v Brně a v Praze. Poté 10 let praxe asistenta a projektanta, 1905–8 v USA. 1908–15 asist. u olom. stav. fy Jana Hublíka. R. 1915 složil stavitelské zkoušky a osamostatnil se. Z díla: Návrh na Národ. dům v Chicagu/1908/;průčelí domu Beerových, Ostružnická 9, Olomouc/1908/;soutěž. návrh na Mohylu míru u Slavkova;průčelí hotelu Přerov, Pekařská 7, Olomouc-zbořeno, hrobka zakladatelů VSM na Ústřed. hřbitově v Ol. /1912/;přestavba domu Denisova 47, Ol/1915–16/, aj. Část architekt. pozůstalosti uložena u J. Kováře ml. v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Kšír, J, : Staré olomouc.špitály a jejich situování.In: Zprávy VÚO, 1964, č.118, S.3.; ZKVMO, 1984, č.229, S.28–29.;Zatloukal, P.: Architektonické dílo J.Kováře st..In: ZKVMO, 1980, č.208, S.5–11.;. |
|
||||||
Místo narození: | Písařov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Chromeč, Písařov, Zábřeh | |||||
Obory působení: | básník, kronikář obce, soudní úředník | |||||
Anotace: |
Ředitel soudní kanceláře v Zábřeze. Začal psát své vzpomínky z období okupace, úvahy, autobiografie, básně. Vydával bibliofilské tisky, soukromé tisky. Rodinný kronikař a kronikář obce Písařova.Zemřel v Holici u Olomouce. Měl tři syny: Josefa (1901–2000), Františka (1903) a Miloslava. |
|||||
Zdroj: |
Spurný, F.: Severní Morava ve vzpomínkách rodáka.SM, 1969, sv.18, S.66.;. |
|||||
Poznámka: |
Holice je částí města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Čečejovice u Košic (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Curych (Švýcarsko), Drážďany (Německo), Graz (Rakousko), New York (USA), Olomouc, Ostrava, Petrohrad (Rusko), Praha, Washington (USA) | |||||
Obory působení: | děkan fakulty, pedagog vysokoškolský, právník | |||||
Anotace: |
Stud.obch.akad v Olomouci, 1945 maturoval, doktorát obojího práva r.1951 na KU v Praze.Od r. 1965 prac.GŘ VHJ Sigma v Olomouci-1970.Poté pracoval v Ostravě v pojišťovně až do důchodu r.1988.Od r.1990 spolupracuje s UP, pověřen řízením příprav.prací v souvislosti se vznikem práv.fakulty a funkcí děkana fakulty. Vědecky a pedagogicky působil i v zahraničí, zvláště na právnických fakultách v Grazu, Curychu, Drážďanech, Petrohradě, Kyjevě, New yorku a ve Washingtonu. Za jeho působení získala Právnická fakulta UP v r. 1996 prestižní cenu Hannah Arendt, udělovanou Koerberovou nadací. V r. 1998 dostal Cenu města Olomouce in memoriam. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP 1990, č. 8, S. 1 a 4. ;/fotografie/; Univerzita Palackého. Právnická fakulta 1994–1995. Olomouc 1994. ; Vyhnánek, Leoš: Zemřel děkan právnické fakulty M. Liberda. Hanácké noviny 8. 1. 1998, S..3. |
|||||
Poznámka: |
Doc. JUDr. Miroslav Liberda |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kladky | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Charváty, Moravská Třebová, Olomouc, Prostějov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kněz, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Stud. něm. gymnázium v Moravské Třebové, Od r. 1851 v Olomouci, bohosloví, vysvěcen 1856. Poté půs. v Charvátech (seznámil se zde s prof. Sušilem, napsal monografii Charvátská fara a kostel. 1860 promován Thdr, od r. 1861 stud. ve Vídni. 1862–9 katecheta a ředitel školy v Prostějově, 1869 jmen. řád. prof. bibl. studia Starého Zákona v Olomouci. 1900 sídel. kanovníkem. |
|||||
Zdroj: |
MSN, IV. Praha 1929, S. 986. ;OSN XVII. Praha 1901, S. 454–455. ;. |