Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Castello Valsolda (Itálie) | |||||
Místo úmrtí: | Milán (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Benátky (Itálie), Krakov (Polsko), Kroměříž, Milán (Itálie), Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Italský barokní malíř. Pocházel z umělecké rodiny a školil se u Pietra Liberiho v Benátkách. Roku 1692 vstoupil do služeb olomouckého biskupa Karla II. z Liechtensteinu-Castelcorna, pro kterého pracoval na nejrůznějších zakázkách až do roku 1695, kdy odešel do Krakova. Již následujícího roku je opět doložen v Itálii, kde vytvořil své vrcholné dílo, freskovou výzdobu kostela sv. Martina v rodném Castello Valsolda. Až do své smrti tvořil střídavě v Benátkách a Míláně. Paolo Pagani působil na Moravě a v Olomouci přibližně pět let. Pro úzké vazby na v Olomouci působící řád augustiánů Pagani pravděpodobně zanechal soubor kreseb, vytvořených právě zde. Realizuje malby též v sala terreně kroměřížského zámku. Poté pobývá několi let na různých místech Moravy. V listopadu 1695 se vrací přes Olomouc do Itálie. Jeho dílo bylo objeveno ve sbírkách Státní vědecké knihovny v Olomuci. Ve dnech 10. 9. – 1.11. 1998 se konala v olomouckém Muzeu umění výstava kreseb P.Pagani. |
|||||
Zdroj: |
Hanácký den, r.9, č, 151, 10.9.1998. S.6. Togner, Milan: Paolo Pagani. Olomouc, Votobia 1997.; Togner, Milan: Italská kresba 17. století. 2005.; |
|
||||||
Místo narození: | Cheb | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | rektor univerzity | |||||
Anotace: |
42. rektor koleje a univerzity Tovaryšstva Ježíšova v Olomouci. Rektorem od 26.4. 1718 do 11.6. 1719. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č.31, 15.12./06,S. 9.; Žurnál Up, č.1, 12.1./07, S. 9; |
|
||||||
Místo narození: | Cheb | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | matematik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Matematiku učil na olomoucké univerzitě v letech 1724–1726. ; |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.292.;. |
|
||||||
Místo narození: | Chomutov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | ekonom, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Prof. ekonomie univerzity v Olomouci, v letech 1811 – 1819 přednášel zemědělství na Stavovské akademii. Založil a vedl katalog o počtu, soc. složení žáků, jejich píli ap. |
|||||
Zdroj: |
Morav, Karel: K počátkům zemědělského školství na Olomoucku.ZVÚO, 1969, č.144, S.16–20.;. |
|
||||||
Místo narození: | Cetkovice | |||||
Místo úmrtí: | Citov | |||||
Místa pobytu: | Citov, Studnice | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, hudebník | |||||
Anotace: |
Působil ve Studnici na Vyškovsku. |
|||||
Zdroj: |
Bránský, J. : Hudební slovník okresu Blansko. Boskovice 1984. ; |
|
||||||
Místo narození: | Campagnole (Itálie) | |||||
Místo úmrtí: | Stěbořice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | kněz, národní buditel | |||||
Anotace: |
Po středoškol. studiích v Opavě navštěvoval filozofické třídy v Brně a od 1834 studoval na teolog. učilišti v Olomouci. Zde byl roku 1838 vysvěcen na kněze. 1850 byl přeložen na faru do Stěbořic (na Opavsku), kde se stal farářem a kde setrval do své smrti. Velmi se přičinil o probuzení českého národního vědomí slovan. obyvatelstva. Založil několik lid. knihoven a čítáren. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.76; |
|
||||||
Místo narození: | Charváty | |||||
Místo úmrtí: | Velké Losiny | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Rapotín, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | podnikatel, sklářství | |||||
Anotace: |
Synovec Josefa Schreibera (1819–1879). Navštěvoval školy v Olomouci, poté se vyučil ve strýcově živnosti ve Vídni. |
|||||
Zdroj: |
Dohnal, M.: Z dějin severomoravského sklářství. In: Severní Morava, 14, 1988. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.).Ostrava 2001. S. 118. |
|
||||||
Místo narození: | Chotěboř | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | překladatel, spisovatel, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Počátkách u Havlíčkova Brodu (n. část města Chotěboř). Profesor Slovanského gymnázia v Olomouci v letech 1867–1870. Učil latinu a řečtinu. První ředitel gymnázia v Přerově v letech 1870–1885. Překládal z řečtiny. Organizoval školství a kulturu. |
|||||
Zdroj: |
Sto let gymnázia v Přerově. Přerov 1970. S.84, 91.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Chromeč | |||||
Místo úmrtí: | Holešov | |||||
Místa pobytu: | Holešov | |||||
Obory působení: | hanácký obr | |||||
Anotace: |
Hanácký obr, výška 232 cm, váha 186 kg;Drásalova obrovitého vzrůstu využil hostinský Janocha z Holešova, od r. 1860 s ním jezdil po Evropě. Přijal ho i franc. král Napoleon III. Pozůstalost uložena v olomouc. muzeu. Obraz J. Drásala ve skutečné velikosti, jeho boty a rukavice, uloženy v holešovském muzeu. Památky na hanáckého obra najdete v Muzeu Josefa Drásala, Horní náměstí 1, Olomouc. |
|||||
Zdroj: |
Valenta, Jan: Obr Josef Drásal z Chromče. =Severní Morava. Šumperk,
1972, sv. 23, S. 54–55; Moravský obr Drásal. =Kdy-kde-co v Olomouci, 1987,
prosinec, S. 21–22. ; |
|
||||||
Místo narození: | Cholina | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Konice, Olomouc, Senička, Uničov | |||||
Obory působení: | politik, redaktor, rolník, starosta obce | |||||
Anotace: |
Roku 1868 zanechal po otcově tragické smrti studia medicíny a začal hospodařit na rodinném statku v Seničce, kde byl 1879–1885 starostou. Šířil zemědělskou osvětu, mj. založil pěstování chmele na Litovelsku. V roce 1885 byl zvolen poslancem zemského sněmu za soudní okresy Litovel a Konice a tento mandát si podržel až do roku 1906. V roce 1890–1910 působil jako poslanec říšské rady ve Vídni, kde zastupoval politické okresy Litovel, zábřeh a Moravskou Třebovou. 1893 založil v Litovli Rolnický akciový pivovar a 1897 Hospodářské družstvo. Od roku 1898–1903 vydavatel a šéfredaktor Selských listů v Olomouci, 1903–1924 Selské stráže v Litovli. Patřil k zakladatelům a vůdčím osobnostem agrární strany na Moravě. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha 1992.S.677.;Koudela Miroslav: Paměti obce Choliny.Olomouc, Danal 1996.S.34.;Šik, Lubomír: Litovelská výročí r.1997.Litovelské noviny, 1997, č.1, S.6–8.;' |
|
||||||
Místo narození: | Charváty | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Dub nad Moravou, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | dirigent, skladatel, středoškolský pedagog, varhaník | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Drahlov (n.m.část obce Charváty). Vl.jm. Josef Čapka. Psán též Josef Čapka-Drahlovský. Základní hudební vzdělání získal v Dubu nad Moravou, u učitele a hudebníka J. Stušky. V době studií německého gymnázia v Olomouci byl fundatistou v kostele sv. Mořice. Na gymnáziu založil a řídil sbor pro nějž napsal svůj první sbor „Modré oči“. Po maturitě odešel studovat do Prahy na varhanickou školu, kde absolvoval v roce 1871. Od června téhož roku působil jako varhaník a ředitel kůru u Sv. Vavřince v Přerově. Záhy se zapojil do hudebního a kulturního ruchu ve městě. Záhy se zapojil do hudebního a kulturního ruchu ve městě. Od roku 1872 byl sbormistrem Pěveckého a hudebního sdružení Přerub (založeném r. 1862). Od jeho nástupu nastal rozkvět činnosti sdružení, vtiskl sboru klasický repertoár skladeb. P. Křížkovského, B. Smetany, A. Dvořáka. Po vzniku zpěvního dámského odboru Vlastimila (založ. 1883), působil i zde. Oba sbory střídavě vedl až do roku 1907. Provedl zde nejen Nešverovy skladby, ale i svoje. Po 21 let působil také jako středoškolský pedagog na gymnáziu v Přerově, kde učil zpěv. Napsal více než 200 hudebních děl, mezi něž patří skladby komorní jako Klavírní legendy, Hudební obrázky a Písně beze slov, dále skladby orchestriální, kam lze přiřadit legendy, capricia, symfonie a Moravské tance op. 62 a 169 (které provedl Karel Kovařovic na Národopisné výstavě v roce 1895). Dále skládal písně a sbory pro mužské, ženské a smíšené uskupení, Moravské zpěvy, Moravské dvojzpěvy a Moravské trojzpěvy. Je též autorem řady kantát a oratorií, zpěvoher, i chrámových skladeb, které vycházely v notách nejen v Olomouci, ale i v Pazdírkově nakladatelství v Brně. Zhudebnil také na slova Ondřeje Přikryla „Písně z Hané“. Zemřel 11. června 1926 v Přerově. Pohřben byl v Charvátech. Na rodném domě v Drahlově je pamětní deska. Jeho jménem byly pojmenovány dvě ulice. V Přerově a v Chomoutově u Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková Hana: Prosincová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy. č.12.2002. S.4.; ČSHS, I.Praha 1963.S.261–262.;Přichystal, A.: Významné postavy politického,sociálního.,Olomouc 1979.;Pospíšil, Fr.: Almanach hanáckého roku, Přerov, 1923, S.125., Halma, Oldřich: Zapomínaný hanácký hudební skladatel.=Vlastivěd.sborník pro mládež župy olomoucké, 3, 1924 –1925, S.124–126. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Charváty | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Boskovice, Litovel, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | politik, právník | |||||
Anotace: |
Narozen v Čertoryjích (n.Charváty). Studoval německé gymnázium v Olomouci 1861–69, 1876 získal doktorát na UK Praha.R.1880 advokátní kancelář v Olomouci, kde půs.do r.1908.Spoluzakladatel spolku Žerotín, místopředsedou 1881–1905;R.1885 založil Národní jednotu pro východní Moravu a byl jejím starostou 1885–1909.Od r. 1885 říšský poslanec za Litovel-Boskovice. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R. : Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938, S. 368–370; Fischer, R. : Cesta mého života. Olomouc 1937/fotografie.,S. 164.; Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc-venkov. Olomouc UP 1968. S. 38. ; |
|
||||||
Místo narození: | Citov | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bučovice, Citov, Horní Moštěnice, Olomouc, Roštín | |||||
Obory působení: | nakladatel, skladatel, učitel | |||||
Anotace: |
Narodil se jako třetí syn v rodině hudebníka a učitele Josefa Pazdírka (1813–1896), jehož citovská kapela byla známa po celém kraji. Ludevít absolvoval učitelský ústav v Olomouci a poté učil od roku 1868 v rodišti, poté v Roštíně a roku 1879 se stal nadučitelem v Horní Moštěnici. V témže roce zde založil hudební nakladatelství, kterému se plně věnoval a o deset let později se vzdal i učitelství. Nakladatelství přestěhoval za dva roky do Bučovic a roku 1897 do Olomouce. V roce 1911 se přestěhoval do Brna. Prvým jeho nakladatelským počinem byl „ Malý koledníček „ (1879). Vydával obřadní příručky, chrámovou hudbu českých skladatelů, díla hudebních pedagogů a řadu dalších hudebnin. Úzce spolupracoval s bratry Bohumilem (1839–1919) a Františkem (1848–1915). Po jeho smrti se nakladatelské činnosti věnoval jeho syn Oldřich (1887–1944). |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník. II. Praha 1965. S. 265–266.; Ševčíková, Hana: Dubnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2004, č. 4.S.9.; |
|
||||||
Místo narození: | Chotěboř | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Havlíčkův Brod, Olomouc, Třebíč, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | folklorista, právník, publicista | |||||
Anotace: |
V letech 1878–1882 působil u soudu v Olomouci, Uher. Hradišti a Třebíči. Soudní činnost ukončil r. 1912. Sbíral pověsti ze Slezska. Užíval pseudonymy: Alois Bor, Ladislav Chotěbořský, Frant. Lad. Sláma; |
|||||
Zdroj: |
Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc UP 1987.. |
|
||||||
Místo narození: | Chropyně | |||||
Místo úmrtí: | Valašské Meziříčí | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Praha, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, sbormistr | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Kroměříži a po maturitě odešel na vysokoškolská studia UK Praha. Profesor SG v Olomouci v období 1874–84, 1887–1906 učil latinu a řečtinu, ve Valašském Meziříčí 1884–87. Vyuč. 28 let zpěvu v Olomouci, pořádal výchovné studentské akademie, zasloužil se o založení pěveckého hudebního spolku Žerotín, řídil jeho l. koncert 27. 3. 1881. Sbormistr do r. 1884 a v r. 1889. Založil ženský sbor v Žerotíně. Ředitel gymnázia ve Valaš. Meziříčí 1906–1913, kde sbormistrem a předsedou Besedy. Uváděl náročná kantátová díla Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha, Bedřicha Smetany a H. Berlioze. |
|||||
Zdroj: |
Praktická cvičení zpěvu pro školu. 1876. biografie: Československý hudební slovník. II. Praha, SHV 1965. S.152.. Památník Žerotína v Olomouci. Olomouc 1930. Památník 60. výročí českého gymnázia. Olomouc 1927. S.168. Stárek, Z.: SČS II. Praha 1982. S.371. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Na – Su. Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2011. S.4. |
|
||||||
Místo narození: | Cetechovice | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Přerov | |||||
Obory působení: | astronom, středoškolský profesor | |||||
Anotace: |
Od r. 1878 profesor na němec. střed. škole v Kroměříži a Přerově, vydal mapu hvězdného nebe, spisy o hvězdách. |
|||||
Zdroj: |
Masarykův slovník naučný.V.Praha 1931.S.l.;Lid.demokracie, 11.5.1992, . |
|
||||||
Místo narození: | Cholina | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Cholina, Litovel, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | kronikář města, lékař, starosta města Litovle | |||||
Anotace: |
Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci r. 1876, po studiu v Praze se vrátil r. 1885 do rodiště a v listopadu 1885 přijal místo lékaře v Litovli, V r. 1918 zvolen starostou města. Zajímal se o etnografii, vlastivědu. Psal kroniku muzea, archivu a Pamětní knihu města Litovle. |
|||||
Zdroj: |
Slavětínský, M. : Litovelský lékař Dr. Jan Smyčka. =ZVSMO 1985, č. 21–22, S. 27–28. ; Z litovelské historie. =Stráž lidu 1977, 29. 10. , S. 4. ; Změna data narození z 20. na 21. , ověřeno v matrice, Muzeum v Litovli, pí Doleželová, květen 1994. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Citov | |||||
Místo úmrtí: | Frýdek-Místek | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Praha, Přerov, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
Vystudoval gymnázium v Přerově a Valašském Meziříčí. Studium na univerzitě v Praze zakončil promocí 1889. 1894 přišel do Frýdku-Místku. Byl jedním ze zakladatelů Matice místecké. Podporoval rozvoj čes. školství. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.25; ' |
|
||||||
Místo narození: | Charváty | |||||
Místo úmrtí: | Luhačovice | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Ostrava, Prostějov | |||||
Obory působení: | novinář, osvětový pracovník, redaktor | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Drahlov (n.m.č.obce Charváty). Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci v r. 1884. Jeho zájem se brzy zaměřil na žurnalistickou činnost. Začal spolupracovat s časopisem Naše otázky, vydávaným v Ostravě, nakonec se stal jeho redaktorem. Založil měsíčník Kraj, který záhy zanikl. Přešel do redakce Novin těšínských. Dokázal je zdokonalit, obohatil jejich obsah o beletristické příspěvky (povídky, básně), což se ukázalo jako úspěšné. V roce 1907 ukončil činnost v Novinách těšínských a redigoval týdeník Hlasy z Hané, později se stal redaktorem Pozoru. Ale i tam pokračoval ve svém zájmu o Těšínsko. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962, S.247.; Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.2.Opava 1976.; BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S. 111. |
|||||
Poznámka: |
V matrice uvedeno jméno Josef Smékal. |
|
||||||
Místo narození: | Citov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Olomouc, Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | odborný publicista, pěvec, právník | |||||
Anotace: |
Vystudoval gymnázium v Olomouci a práva ve Vídni a Praze. JUDr. Richter se stal advokátem v Lipníku nad Bečvou a Olomouci. Uplatnil se v olomouckém Žerotíně. Odborné články publikoval v časopisu Česká otázka. Sólista v přerovském Přerubu a v olomouckém Žerotínu. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962, S.224.; Československý hudební slovník 1, A-L.Praha 1963.S..227.;' |
|
||||||
Místo narození: | Choltice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Mohelnice | |||||
Obory působení: | malíř, pedagog výtvarný | |||||
Anotace: |
Na počátku tohoto století trávil několikeré prázdniny v Mohelnici. Na Moravě získal námět k obrazu „Ukolébavka“, zobrazující hanáckou selku, která kolébá děcko v zšeřelé světnici. 1906 se stal prof.UPŠ v Praze. Manželkou mu byla Milada Havelková, nar. 1877 v Olomouci, dcera Jana Havelky z Loštic, zemřela 25. 11. 1931. Syn Jan naroz. 31. 10. 1901 v Praze, malíř, grafik. ; |
|||||
Zdroj: |
Hekele, F.> Malíř Josef Schusser.(Opožděná vzpomínka).KKM 1964, č.7, S.4.;. |
|
||||||
Místo narození: | Chropyně | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Čechy, Kroměříž, Olomouc, Opava, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | redaktor, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen Plešovci u Kroměříže. Studia bohosloví v Olomouci a filozofie v Praze nedokončil, stal se učitelem.Redaktor novin v Kroměříži, Uh.Hradišti a Olomouci.Od 1.7.1895 do 1904 byl redaktorem, od r.1902 i vydavatelem Opavského týdeníku.Psal beletrii /vlastenecké básně, povídky, fejetony, překládal z polštiny a ruštiny, články populárně naučné, z historické vlastivědy /o r.1848/;Psal do čas.: Moravská Orlice, Hlídka, Náš domov, Český lid /národopisné črty/, povídky do slezských kalendářů.Je autorem pověsti o králi Ječmínkovi./Holešov 1890/. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.2.Opava 1976.S.106–107.;. |
|||||
Poznámka: |
Plešovec je součástí obce Chropyně. |
|
||||||
Místo narození: | Ctidružice | |||||
Místo úmrtí: | Ctidružice | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | starosta města Přerova, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Profesor gymnázia v Přerově v letech 1903 – 1930, starosta Přerova 1923 – 1927, předseda spolku " Pokrokové dívčí pedagogium". |
|||||
Zdroj: |
SOKA Přerov. |
|
||||||
Místo narození: | Citov | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Kvasice | |||||
Obory působení: | folklorista, pedagog středoškolský, publicista odborný, sbormistr, skladatel, tělovýchovný pracovník | |||||
Anotace: |
Narozen na Přerovsku. Studoval na učitelském ústavu v Kroměříži (1891) a složil státní zkoušku z tělocviku pro středníškoly. Učil v Kvasicích a v Kroměříži. Profesor reálky v Kroměříži až do roku 1937. Tělovýchovný pracovník činný v Sokole, náčelník kroměřížské Jednoty 1900–1915, Župy Hanácké (1900–1916). Dlouholetý jednatel a kronikář Musejní a knihovní jednoty 1900–1921, jednatel Moravana (1906–1908). Psal články z oboru tělovýchovy do Tyrše, Českoslovanské Moravy, Hané, Slova, Tělesné výchovy (Olomouc), Nové tělesné výchovy (Praha) a Věstníku sokolského (Praha). Složil řadu tělocvičných skladeb většinou s vlastní hudbou. Z díla: Pomlázka; Tanec Beduínů; Hry se zpěvěm I., II., III.; tituly vydané ve Státním nakladatelství. V rukopise zustaly: Skupiny; Zvyky a obyčeje na Kroměřížsku. |
|||||
Zdroj: |
Mejsnar, Karel: Půl století veřejné knihovny. Kroměříž 1947. S.33. Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…? Praha 1957. Fabián, Josef – Ševčíková,Hana: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S.27. webové stránky obce Citov |