Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | kreslíř | |||||
Anotace: |
Vyučil se v oboru seřizovač textilních strojů. Namáhavou práci však pro nemoc kyčelních kloubů nemohl dlouho vykonávat a tak vystřídal několik zaměstnání. V šumperském divadle působil jako kašér a malíř kulis. Když zůstal trvale v invalidním důchodu, stala se mu výtvarná tvorba jeho životní náplní. Do roku 1991 se pravidelně účastnil přehlídek neprofesionální tvorby v Šumperku. Později samostatně vystavoval v Olomouci, Zábřehu a Šumperku ad. Jeho práce vlastní Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích. |
|||||
Zdroj: |
Umělci čistého srdce. Muzeum umění, Olomouc 2001, S. 73; Severní Morava, sv.90., 2005, S.44–46. |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Olomouc, Praha, Prostějov, Příbram, Sofie (Bulharsko), Vsisko | |||||
Obory působení: | keramik, malíř | |||||
Anotace: |
Vyučen nástrojářem. Pracoval v Příbrami jako kulisák v Krajském divadle. 1975–1976 studoval u prof. Čepeláka AVU, Pak krátce studoval na Národní akademii v Sofiii, ale studium musel přerušit. Od konce sedmdesátých let byl v invalidním důchodu. V letech 1980–1983 učil keramiku a výtvarnou východu v DDM Litovel.. Od r. 1981 žil a pracoval v Olomouci; 1982–1983 absolvoval kursy Igora Zhoře v Prostějově, 1981–1989 nočním hlídačem v JZD Vsisko. V roce 1985 se oženil a měl dvě děti. V roce 1992 přestal malovat. |
|||||
Zdroj: |
Chadraba, Rudolf: Jiří Havlíček.=Hanácké noviny, příl.1991, 2.3., S.l;;. |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Oskava, Šternberk, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | cestovatel, entomolog, fotograf, malíř autodidakt, zahradník | |||||
Anotace: |
Narozen v Rychlově, nyní místní část Bystřice p. Hostýnem.Po vychození základní školy se učil zahradníkem v Zábřehu.V době učení byl ubytován na internátě ve stejné budově, kam chodil do školy Eskymo Welzl a tato osobnost jej velice ovlivnila. Později začal sám velice cestovat a do Zábřehu se vrací každý rok na festival Welzlování, kde se věnuje soutěži dětských prací s námětem Welzl a cestování. Vzpomínky na studentská léta byly natočeny v ČT. Po vojně pracoval v Moravolenu Šumperk, pak v Oskavě a nakonec zakotvil v roce 1980 ve Šternberku, kde zprvu pracoval jako zahradník na hradě a ve volných chvílích si maloval. V roce 1976 získal první ocenění na národní výstavě AMO ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Další následuje o tři roky později na výstavě Generace. Velký úspěch dosahuje v roce 1980 na výstavě nejlepších amatérských malířů v Berlíně. V roce 1981 vystavoval ve výstavní síni Musaion v Praze a jeho prezentace měla příznivý ohlas. V roce 1980 se oženil a založil rodinu. Po třiceti letech se rozvedl a letos v únoru se oženil podruhé se svou 27 letou múzou. Po roce 1990 procestoval téměř celý svět. Ze svých cest si kromě impozantních fotografií přiváží zajímavé zážitky,které vnáší do svých obrazů plných fantazie. V roce 1995 natáčí pro Českou televizi animovaný seriál Po vojně pracoval v Moravolenu Šumperk, pak v Oskavě a nakonec zakotvil ve Šternberku, kde zprvu pracoval jako zahradník na hradě a ve volných chvílích si maloval. V roce 1976 získal první ocenění na národní výstavě AMO ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Další následuje o tři roky později na výstavě Generace. Velký úspěch dosahuje v roce 1980 na výstavě nejlepších amatérských malířů v Berlíně. V roce 1981 vystavoval ve výstavní síni Musaion v Praze a jeho prezentace měla příznivý ohlas. V roce 1980 se oženil a založil rodinu. Po třiceti letech se rozvedl a letos v únoru se oženil podruhé se svou 27 letou múzou. Po roce 1990 procestoval téměř celý svět. Ze svých cest si kromě impozantních fotografií přiváží zajímavé zážitky, které vnáší do svých obrazů plných fantazie. V roce 1995 natáčí pro Českou televizi animovaný seriál Skopičinky a malůvky Mistra Libora Vojkůvky a Naivní cesty naivního malíře. V roce 2017 dostal Cenu Olomouckého kraje v oblasti kultury za rok 2017. Zemřel z pátku na sobotu na zhoubný nádor. |
|||||
Zdroj: |
Ševčík, David: Libor Vojkůvka nechává starosti před prahem. Kurýr. Olomouc, 1, 1996,č.1. S.8–9. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su-Žv. Valašské Meziříčí 2011. S.70. Všechnopárty, ČT 1 rok 2011. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Drahanovice, Lutín, Olomouc | |||||
Obory působení: | dokumentarista, fotograf | |||||
Anotace: |
Vyučil se elektromontérem a po vojně vystudoval večerní Střední průmyslovou školu elektrotechnickou s maturitou (1974). Syn lidového písmáka Bohuslava Ignáce Červinky (1904–89). Do r.1997 pracoval v oboru a poté ze zdravotních důvodů odešel do inval. důchodu. Spolu s bratrancem Josefem Červinkou-Grifinem, zpracoval rozsáhlé dílo Rodokmen Červinků z Olomouce a okolí . Věnoval se i zpracování liter. odkazu svého otce. Zpracoval 900 básní a 20 próz do jednoho celku, z kterého pak ve spolupráci s lit. sekcí VSMO vybral texty k vydání dvou bibliofilských soukromých tisků Verše přátelům a Tucet drobných próz s ilustracemi Ing. Otty Bablera ze Samotišek. Od r. 2004 byl členem výboru VSMO a věnoval se v něm dokumentárnímu zachycení významných akcí vlastivědného a kulturního charakteru. V r. 2006 se stal spoluzakladatelem a členem výboru Literárního klubu Olomouc. Jeho koničkem bylo fotografování. O víkendech jezdil do Drahanovic. Necelý měsíc hospitalizován na psychiatrické klinice ve Šternberku, protože jinde nebylo místo. |
|||||
Zdroj: |
Kolář, B.: Z paměti literární Olomouce, 2.díl, Olomouc 2006, S.254.; Ševčíková, H.: Červnová výročí středomoravského regionu, č.6/2007, S.6.; http://otavinka.blog.cz/…rvinka-umrti |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kralovice | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Přerov, Šternberk | |||||
Obory působení: | genealožka, knihovnice, publicistka | |||||
Anotace: |
Absolvovala Střední knihovnickou školu v Brně a poté pracovala v Přerově. Odtud přešla do Šternberka, kde začala působit v knihovně v letech 1964 – 2003. Zprvu jako řadová knihovnice a od roku 1992 do 2003 jako vedoucí knihovny. Po roce 1989 se podílela na městské samosprávě. V roce 2008 obdržela Cenu města Šternberka za celoživotní činnost v kultuře. Hodně publikovala články o historii knihovny a zabývala se též genealogií. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2015. S.80. https://otavinka.blogspot.com/…nicky-k.html |
|||||
Poznámka: |
Rozená Štefková. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | divadelní fotograf | |||||
Anotace: |
Syn Oldřicha Šimáčka. 1963 ukončil v Praze studium průmyslové a reklamní fotografie. V SDOS Olomouc pracuje od r. 1959 jako fotograf. Výstavy jeho prací : 1963 – Děti ve fotografii, Hranice;1976 Divadel. fotografie v Olomouci – DH;1980 Ostrava – Divadel. fotografie;1981 DH Olomouc – pásmo diapozitivů a textů s názvem Šimáček dr. Leo Bureše, promítnut společ. film 16 mm Návraty. 1981 – Cena O. Stibora. 1983, 1986, 1989 vystavoval v Jugoslávii – Trienále divadelní fotografie. 1990 cyklus Kameny. |
|||||
Zdroj: |
Kdy-kde-co v Olomouci, 1990, srpen, S.14.; Kdy kde co v Olomouci l992, říjen, S.17. Wikipedie.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | galeristka, pedagožka, sběratelka ex libris, výtvarnice textilní | |||||
Anotace: |
Rozená Forejtová. Studovala na přírodovědecké fakultě, pak působila jako pedagožka, později mimo školu. Řadu let pracovala ve výboru Klubu přátel výtvarného umění v Olomouci. Účastnila se organizace čtyř sjezdů sběratelů ex libris a organizací výstav v olomouckém muzeu. Ve Šternberku založila Galerii Šternberk 16.4.1991 a byla její první vedoucí. Výrazná kulturní osobnost Olomouce i Šternberka. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. 2015. S.145–146. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jeseník, Loštice, Mohelnice, Moravičany, Olomouc, Opava, Palonín, Rýmařov, Šumperk | |||||
Obory působení: | archeolog, historik, odborný spisovatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1959 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci, poté studoval FF UJEP univerzitu v Brně obor prehistorie a poté se stal archeologem Okresního vlastivědného muzea v Šumperku. Od 15.7.1964 působil v mohelnickém muzeu, archeologickém oddělení, kde do r. 2000. Provedl řadu terénních výzkumů a to: v Mohelnici (1969–1974, 1999), Lošticích (1977,1980, 1982, 2003 a 2004), Palonín ( 1978–1979), Jeseník (1975–1976), Úsov (1986–1988), Postřelmov (2003) Vytvořil trvalé muzejní expozice v Mohelnici a v Šumperku. Specializoval se na na historii slovanského osídlení Moravy, archeologii raného a vrchol středověku. Jeho specializací je ranný a vrcholný středověk. Jeho publikační činnost charakterizuje i naleziště v Moravičanech, Paloníně a v Rýmařově.Je autorem řady publikací a článků. Působil též jako pedagog Slezské univerzity od 1998 do 2000. Byl předsedou regionální archeologické komise pro Střední Moravu. Autorem knihy Loštice, město a jeho obyvatelé (1998); Loštice, město středověkých hrnčířů.Opava 2007. Přispíval do periodik: Vlastivědný věstním moravský, Časopis Matice moravské, Severní Morava Vlastivědný sborník Jesenicko, Sborník bruntálského muzea. Spolupráce s polskými archeology a historiky. |
|||||
Zdroj: |
Kulturní kalendář Mohelnice, 1964. č.8, S.6. V sýpkách ducha, Olomouc 1992.S. 194.;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 191–192.; |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Vladimír GOŠ, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Povážská Bystrica (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Šternberk, Uničov | |||||
Obory působení: | básník, pedagog vysokoškolský, prozaik, ředitel muzea, spisovatel | |||||
Anotace: |
Rodina přišla do Šternberka ze Slovenska v roce 1948. Po ukončení základního vzdělání pokračoval ve studiu 1952 – 1956 – Vyšší průmyslová škola strojnická Uničov 1975 – 1978 – Filozofická fakulta Univerzity Palackého Olomouc, katedra Teorie kultury 1979 – jmenován doktorem filozofie /PhDr./ v oboru Teorie a dějiny výtvarného umění na FFUP v Olomouci 1990 – udělena vědecká hodnost kandidáta pedagogických věd /CSc/ na Masarykově univerzitě v Brně za práci na téma Výtvarné umění a ekologická výchova. Zaměstnání 1956 – 1970 Uničovské strojírny Uničov – jako obchodní zástupce 1970 – 1978 Opravárenský závod 026 Šternberk – jako obchodní zástupce 1978 – 1990 Krajské vlastivědné muzeum Olomouc – ředitel 1990 – doposud – svobodné povolání – spisovatel, básník, publicista. Společenské aktivity 1980 – 1990 členem vědecké rady FFUP Olomouc. 1980 – 1990 externím učitelem na katedře Teorie kultury FFUP Olomouc 1981 – 1990 členem vědecké rady Památníku národního písemnictví Praha 1980 – 1990 člen vědecké rady Okresního vlastivědného muzea Šumperk 1983 – 1990 členem Umělecké komise pro volné umění při ČFVU v Olomouci 1980 – 1990 členem Umělecké komise pro výtvarné umění Ostrava 1984 – 1990 člen Krajské rady muzeí a galerií Severomoravského kraje 1985 – 1990 člen Krajské rady muzeí a galerií Jihomoravského kraje 1996 – doposud – člen Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků Praha 2001 – doposud – člen Unie českých spisovatelů Praha 2006 – 2012 – Literární klub Olomouc Bibliografie Úvod do teorie životního prostředí – učebnice pro vysoké školy Šternberk – kolektivní obrazová publikace Smutek psích očí – tematické povídky o psech a jejich soužití s lidmi – 2000 Libor Vojkůvka – monografie o známém naivním malíři – 2000 Štěstí v naivitě – básně mladého věku – 2001/ insitní juvenilia/ Šternberská studna – tematické povídky ze společenského života – 2001 Křest vínem – tematické povídky o sdružení Přátel Dionýsova džbánku – 2002 Paralelní svět – tematické povídky ze světa duševně nemocných – 2003 Přelízky – románová novela o útěcích od civilizace a o smyslu emigrace – 2004 Listí na vodě – tematické povídky o rybářích, rybách a stromech – 2005 Klamy – tematické povídky ze světa méně obvyklých zvířat a lidí – 2006 Alter Ego – novela z doby nedávné i současné – 2007 Milé promile – povídky ze Šternberských hospůdek – 2008 I vrány zpívají – soubor insitních básní 2000 – 2007 – 2008 Nekrology – o těch co nejsou, ale měli by být ještě mezi námi – 2009 Josef Sedlák – Kam odlétají ptáci – básně /jako editor/ – 2009 Josef Sedlák – Jarní vítr- básně mladého věku /jako editor/ – 2009 Josef Sedlák – Dobrou noc vrány – Dobrou noc majolenky – překlady/jako editor/ – 2009 Igor Hejmovský – Psáno doutníkem – básně /jako editor/ – 2009 Povídky od Sitky – povídky motivované říčkou Sitkou / vydání 2010/. Jizvy hvězdné hory – insitní básně popírající současnou postmodernu /Vydáno 2010/. Racek na Hané – Rodnému kraji a přátelům insitní poezie. /Vydáno 2011/. Plavci – plavecké sporty ve Šternberku – hledání dějin města /jako editor/ – Vydáno 2011 Anamnéza štětcem – literární triptych o šternberských /insitních?/ malířích /2012/ Boršč – novela věnovaná posledním dnům Igora Hejmovského a jeho otci Vladimírovi /2013/ Apoštol fikce – novela o amatérském pedagogovi, který učí malbě /2014/ Cizí stopy – epické předlohy a jejich transformace do jazyka poezie /2015/ Město v slzách – bibliofilské vydání vybrané poezie /2016/ Manéž klaunova slova – kritický pohled na současnost /2017/ Kontrapunkt slova a hudby – hold hudbě /2018/ Pro i proti – novela o tom, co bylo a je Večerní meditace – ze všeho trochu – básně Ocenění Památník národního písemnictví – Čestný diplom za rozvoj literárního muzejnictví a kulturních literárních styků Filozofická fakulta Olomouc – Pamětní list Za úspěšnou spolupráci a zásluhy o rozvoj fakulty Zlatá medaile Univerzity Palackého – za spolupráci a rozvoj vysokého školství v Olomouci Zlatá medaile Univerzity Palackého z roku 1948 udělena k padesátiletému jubileu Vyznamenání udělené Krajem Ostrava – Vzorný pracovník kultury Medaile Památníku národního písemnictví – Za rozvoj literární kultury Cena města Šternberka – Za významnou literární činnost (2006) |
|||||
Zdroj: |
dopis OSM/01 Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2010.S. 141–142. meil ze dne 15.9.2017 parte meilem dne 10. 4. 2024 ve 20:53 |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Jaroslav Váňa, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Horní Moštěnice | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Hrabišín, Praha, Šumperk | |||||
Obory působení: | etnograf, historik, pedagog | |||||
Anotace: |
Učitel v Šumperku a Hrabišíně. Spolupracovník vlastivědného sborníku Severní Morava. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník okresu Šumperk, Šumperk. 2001. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, filozof, pedagog vysokoškolský, překladatel, publicista odborný, redaktor | |||||
Anotace: |
Narodil se v učitelské rodině, hlásící se prokrové tradici rodu Stunů ( Matěj Stuna byl herec a spisovatel v době národního obrození). Do 11 let bydlel s rodiči v Jihlavě a pak v Prostějově, kde maturoval na prostějovském klasickém gymnáziu v roce 1950, poté studoval FFUP v Olomouc, obor filozofie a historie a promoval r. 1954. Po vojně v letech 1956 – 1960 byl redaktorem Stráže lidu. Poté působil na Univerzitě Palackého (1960–1981). Překládal z ruštiny.Řadu let byl vysokoškolským učitelem, v roce 1970 jmenován docentem. Byl publicisticky činný, zabýval se oblastí kultury a poezie. Do Filozofického časopisu psal recenze a zprávy o nových knihách. Pravidelně přispíval do olomouckého tisku, a sborníku Střední Morava. Terezínské listy, Nová Svoboda, Právo, Tvorba. V brněnské Rovnosti publikoval řadu medailonů moravských kulturních osobností. Spolupracoval s ČRo Ostrava a Olomouc. Jeho syn Jan Stuna, též publikuje v regionálním tisku. |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých filozofů. Brno MU 1998.S.546. Galerie rodáků a nejen jich (7.8.2014) |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Rudolf Stuna, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šenov | |||||
Místo úmrtí: | Šenov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Karlovy Vary, Olomouc, Opava, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | literární historik, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský, prozaik, rusista | |||||
Anotace: |
V letech 1951–56 studoval na FFUP v Olomouci obor ruský jazyk a literatura, poté působil na VŠB v Ostravě, od r. 1957 na katedře rus.jaz.na ped.šk.v Opavě, 1958–60 středošk.prof.v Ostravě, 1960–62 asist.katedry rus.jaz.na Pedag.inst.v K.Varech, 1962–72 na Ped.fak.v Ostravě, 1972–77 na ČSAV v Brně . |
|||||
Zdroj: |
Z díla-studie: Umění mezi lidmi. /1972/;Angažované diagnozy. /1973/;Maturity. /povídky1975/;redig. edici Kmen od r. 1975. ; Biografie: Bibliografie SČS 1979. Praha. S. 138; Bílek, Petr: 175 autorů. P. , ČS 1982, S. 128–129; Blahynka, Milan: Denní chléb Praha, ČS 1978, S. 273–275, doslov;Slovník česlé literatury 1970–1981. Praha, 1985, S. 311–312;. |
|||||
Poznámka: |
Šenov u Frýdku-Místku |
|
||||||
Místo narození: | Hanušovice | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | dramaturg, starosta města, učitel | |||||
Anotace: |
V Šumperku vystudoval gymnázium, poté absolvoval studium češtiny a tělocviku na FF UP v Olomouci. 1951 učil na Střední průmyslové škole v Šumperku, kde zalořil estrádní soubor ESO. Později založil se svým přítelem V. Pokorným divadlení soubor, kde hráli hry V+W. Začátkem 60. let se stal inspektorem pro školy 2. cyklu. Od 1963 působil na gymnáziu v Šumperku. Založil zde Literární klub. V důchodu pracoval jako dramaturg Severomoravského divadla. Po samet. revoluci byl zvolen starostou města Šumperka. |
|||||
Zdroj: |
Severní Morava.sv.83.Šumperk, 2002.S.60–61.; |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Bludov, Bouzov, Brno, Hanušovice, Olomouc, Opava, Rýmařov, Šumperk, Úsov, Velké Losiny | |||||
Obory působení: | archivář, historik, kronikář města, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Středoškolské studium – gymnázium v Prostějově byl nucen přerušit v roce 1943, protože byl nacisty totálně nasazen na " technische Nothilfe". Gymnázium dokončil maturitou až po válce v roce 1945.Poté studoval Masarykovu univerzitu v Brně, na které promoval r. 1950. O rok později získal PhDr a začal pracovat jako archivář na zámku v Janovicích u Rýmařova, kde zejména jeho přičiněním vznikl základ archivu Olomouckého kraje. V roce 1958 byl jmenován ředitelem Okresního archivu v Šumperku. Od roku 1959 pravidelně publikoval ve sborníku Severní Morava. Stál u zrodu Kulturního měsíčníku Šumperka, kde působil jako předseda redakční rady až do smrti. V roce 1976 odešel pracovat do Vlastivědného ústavu Šumperk, kde působil do března 1990. Od r. 1992 dojížděl do Opavy na Slezskou univerzitu přednášet a r. 1993 získal docenturu. na UP v Olomouci.V devadesátých letech se výrazně angažoval v Moravskoslezské křesťanské akademii a díky svým jazykovým schopnostem i v partnerské spolupráci města Šumperka s německým městem Bad Hersfeldem. Jeho erudovanost v Řádu německých rytířů jej předurčila i ke členství ve Společnosti přátel hradu Bouzova, kde byl zvolen čestným členem. Řadu let byl i městským kronikářem v Šumperku a o jeho dějinách napsal stovky článků i několik knižních monografií. Redaktor regionálních periodik i aktivista Filmového klubu, Socialistické akademie..V roce 2004 obdržel in memoriam Cenu města Šumperka. |
|||||
Zdroj: |
Vlastivědné listy 1987, č.2, S.45./fotografie/.;. Balatková, Jitka: Docent PhDr. František Spurný, CSc. slaví sedmdesátiny. In: Severní Morava, vl.sborník,sv.73, Šumperk 1997. S.65–69. BSSSM, seš. 7 (19.).Ostrava 2005. S. 126–129. (Bibliografie). Štipl, Ctirad: Historik František Spurný. In: Ročenka 2010 1990–2010 * 20 let SACB Vydala Společnost přátel hradu Bouzova ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Šumperku.. S.24–25. |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. František Spurný, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | historik, pedagog vysokoškolskýl | |||||
Anotace: |
Od r. 1949 na katedře dějin dělnického hnutí Pdf UP do r. 1970. Poté musel z politic. důvodů odejít z UP. Pracoval ve Vlastivědném ústavu v Šumperku v knihovně. Po r. 1990 se vrátil na UP, a jako Doc. PhDr. působil na katedře humanitních věd a evropských studií FFUP. Spolupracovník regionálních kalendářů vydávaných Okresní knihovnou v Olomouci od r. 1978. Autor a spoluautor publikací ze šumperského regionu. Dlouhodobý spoluprac. sb. Severní Morava. Zabýval se českými dějinami, dějinami české literatury 19. a 20. století, dějinami sev. Moravy a dějinami školství. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.ostrava 1973.S.339.; Severní Morava, sv. 90, Šumperk 2005, S. 61–68., . |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Zdeněk Filip, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Šumperk | |||||
Obory působení: | pracovník památkové péče, redaktor, soudní znalec | |||||
Anotace: |
Vzdělán v oboru stavitelství se zaměřením na památkovou péči. Je spoluautorem koncepce vlastivědných ústavů, která by měla spojit muzejní, památkové a výstavní aktivity v regionech. Věnoval se záchraně a obnově památek. V roce 1969 založil časopis Obnova památek, kde byl výkonným redaktorem. Po 13 číslech byl zastaven. Iniciátor založení Střední odborné školy památkové péče v Šumperku. Věnuje se soudnímu znalectví. |
|||||
Zdroj: |
Gronychová,M.: Karel Čunderle osmdesátiletý., Severní Morava. sv.90, 2005, S. 68–69. Nekrolog. Severní Morava. Sv. 100.S. 101–102. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Měrotín, Olomouc | |||||
Obory působení: | úřednice, vedoucí knihkupectví | |||||
Anotace: |
Rodným jménem Berčíková. V Olomouci bydlí od roku 1932. V roce 1943 absolvovala Dívčí reformní reálné gymnázium v Olomouci. Po svatbě žila devět let v Měrotíně, kde rodina manžela vlastnila vápenku. Pracovala u různých podniků, v letech 1960–1980 v knihkupectví. Zprvu v Zemědělské knize, Denisova ulice, později v Knihkupectví U Hanačky. Zemřela v nemocnici ve Šternberku po zlomeném krčku. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení 5.3.1999 /hš. Fakta o úmrtí sdělila její dcera PhDr. Mirka Rohanová dne 22.5.2008. |
|
||||||
Místo narození: | Čelechovice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brandýs nad Labem, Brno, Čechy pod Kosířem, Olomouc | |||||
Obory působení: | historik lesnictví, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Významný historik lesů. Zájem o lesnictví projevil v době války v letech 1942 – 1944, kdy byl praktikantem na lesní správě velkostatku v Čechách pod Kosířem. Od prosince 1944 – 26.2.1945 byl nasazen na nucené zákopové práce v Rakousku. Po otevření vysokých škol ukončil studium na VŠ zemědělské druhou státní zkouškou v r. 1949. Od 1. června 1948 nastoupil u Technického ústavu státních lesů (pozd.Lesprojekt) jako zařizovatel lesů na pobočce v Olomouci. V roce 1954 složil náročnou zkoušku pro samostatné lesní hospodáře a v r. 1955 začal působit jako samostatný Ing.- specialista historie lesů, později jako vedoucí v Brandýse nad Labem až do penze k 1. 5. 1987. Během zaměstnání vystudoval stavební fakultu VUT v Brně a r. 1968 získal hodnost kandidáta věd. Činný byl i v důchodu až do r. 1999. Specializace na historii lesnictví a myslivosti v našich zemích.Publikoval v časopisech: Les, Severní Morava, Slezský sborník, Acta UP. Autor mnoha publikací. Za rozsáhlou vědeckou a literární činnost byl vyznamenán stříbrnou medailí Univerzitou Palackého v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Kdy-kde-co v Olomouci, 1983.; Bibliografie vlast.sborníku Severní Morava 1–50.Šumperk, 1988.;. Lesnická práce,r.80 (2001),č.2/01 |
|||||
Poznámka: |
Ing et Ing Emil HOŠEK, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Mladá Boleslav, Opava, Šternberk, Tábor, Teplice, Zlín | |||||
Obory působení: | herec, moderátor | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině obchodního cestujícího. Dle otcova přání studoval na obchodní škole, ač by nejraději hrál divadlo. Chodil do dramatického oddělení konzervatoře. Absolvoval 1943 a nastoupil první angažmá v Jihočeském divadle v Táboře, jež se r.1945 vrátilo do Českých Budějovic. Od r. 1948 byl členem Svobodného divadla v Brně, po roce se vrátil do Teplic a r. 1951 podepsal smlouvu s Divadlem Z.Nejedlého v Opavě. V letech 1965–1967 působil v Mladé Boleslavi a následující sezónu ve Zlíně. Opět se vrátil do Opavy 1968–1984.Léta odpočinku od ledna 1984 trávil s družkou MUDr. Hanou Širokou ve Šternberku, kde také zemřel. Otec dcery Lenky, pozdější herečky. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.55–56. |
|
||||||
Místo narození: | Šubířov | |||||
Místo úmrtí: | Šubířov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Brodek u Konice, Konice, Kroměříž, Olomouc, Šubířov | |||||
Obory působení: | básník, historik, lesní inženýr, odborný publicista, sběratel pověstí | |||||
Anotace: |
Základní školu vychodil v rodišti a v Brodku u Konice. RG studoval
v Jevíčku, kde byl žákem prof. Václava Stratila (1911–1993). Maturoval
až po osvobození, protože za okupace musel studium přerušit a odejít na
nucené práce do lesa. V letech 1946 – 1950 absolvoval olomouckou
bohosloveckou fakultu. Po dramatickém uzavření fakulty odešel do Brna, kde
studoval Vysokou lesnickou školu. Po promoci v roce 1956 pracoval jako lesní
inženýr v Lesprojektu Kroměříž až do roku 1982, kdy odešel do důchodu.
Teprve tehdy se mu otevřely naplno všechny brány k činorodé vlastivědné
práci. |
|||||
Zdroj: |
Stratil, V. : Historiograf a kronikář moravských obcí. =ZVSMO, 1983–1984, č. 19–20, S. 32. , . Pinkava,J.: Olomoucké vzpomínky.In: Rok na Hané 1994. Olomouc 1993.S.8–9. ; Ševčíková,H.: Říjnová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy 2004,č.10, S. 9. ; Kdo je kdo. Obec spisovatelů. Praha 1996.S. 123. ; Bartková, Hana: Moje schůzky s regionální historií.In: Tovačovské zámecké nokturno. Tovačov 2007. S. 47–53. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Chobyni (n.č. Šubířova) |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bíteš | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | básník, kamenosochař, překladatel, restaurátor, učitel | |||||
Zdroj: |
Kolář,B.: Životní pouť básníka a překladatele Josefa Sedláka. In: Z paměti literární Olomouce. Olomouc 2004.S. 189–192.; Všetička, F.: Také červený prunus. In: Z paměti literární Olomouce.2. Olomouc 2006. S. 305–306. Kolář, Bohumír : Haná v poezii. Antologie. Olomouc 2008. S.503.; |
|
||||||
Místo narození: | Malé Lednice (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Olomouc, Opatovice, Oslavany, Šternberk, Vyškov | |||||
Obory působení: | básník, důstojník, politický vězeň | |||||
Anotace: |
Narodil se v rodině italského legionáře. Gymnázium začal studovat
v Trenčíně, kde na něj měl velký vliv generál Eliáš . Poté jeho otec
sloužil v Topolčiankách jako člen osobní stráže T.G.Masaryka. Osobní
kontakt s prezidentem v něm zanechal trvalý obdiv a ovlivnil i jeho další
životní cestu. Ze Slovenska se rodina přestěhovala v roce 1939 do
Opatovic, kde bydlela rodina jeho strýce. Sextu, septimu a oktávu gymnázia
studoval ve Vyškově, kde maturoval v roce 1942. Poté byl totálně nasazen
a pracoval u pošty na vojenském oddělení. V sokolské organizaci se
účastnil protifašistického odboje. Po osvobození v roce 1945 dobrovolně
vstoupil do čs. armády. Po absolvování Vojenské akademie v Hranicích a
praxi v Milovicích, působil od roku 1947 jako poručík tankové brigády ve
Šternberku, kde žil se svojí manželkou a dcerami. Již v březnu 1948 byl
pro své demokratické názory propuštěn z armády. Krátce pracoval
v závodech MILO. Dne 1. srpna 1950 byl zatčen a po řadě brutálních
výslechů byl v prosinci 1951 odsouzen k 17 letům těžkého žaláře. Po
rozsudku pracoval v Oslavanech. Na jaře 1953 byl odvezen na Jáchymovsko a
celý transport byl poté rozdělen do různých táborů. Viktor se dostal do
nově vybudovaného lágru na Příbramsku, do tábora Bytíz, kde se pracovalo
v uranových dolech. V první polovině roku 1955 byl převezen do
Leopoldova. Kontakty s domovem (návštěvy a korespondence) mu byly
zakázány. Návštěvy pod přísným dohledem bachařů mu byly povoleny až
na jaře 1956. Ve vězení potkal významné osobnosti – Josefa Kostohryze,
Václava Renče, Zdeňka Rotrekla a řadu kněží. Podmínečně byl
propuštěn po více než třinácti letech. Jeho dvě malé děti jej sice
neznaly, ale jeho žena na něj trpělivě čekala po celou dobu vězení. Od
roku 1964 pracoval jako závozník a později řidič ČSAD až do odchodu do
důchodu v roce 1981. |
|||||
Zdroj: |
Pogodová,E.: Rozhovor s Viktorem Trnavským. Kulturní měsíčník ZIP 1998, č.4. Ševčíková, H.: Prosincová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 12/2006, S. 13–14; Hamplová,I.: Za Viktorem Trnavským. Olomoucké listy 3.10.2002, S.5. ; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Ruda nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Praha, Zábřeh | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební pedagog, skladatel | |||||
Anotace: |
U otce se vyučil se řezbářem. Láska k hudbě jej táhla do Prahy, kam odešel v roce 1939. Hral na harmoniku, zpíval či konferoval vystoupení Šebkova souboru v hotelu Miramare ve Strašnicích. S Pepou Dostálem vytvořil populární harmonikové duo. Hudbu skládal už v rodišti a pokračoval v v Praze. Z četných jeho polek a valčíků byla nejznámější píseň „Moravo krásná“. Vyšla i na gramofonové desce a nazpíval ji Standa Procházka. V roce 1941 spolupracoval s Karlem Valdaufem v rozhlase. Po r. 1945 nastoupil na vojnu a dostal se do Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V r. 1947 se vrátil domů a z existečnčních důvodů přijal místo učitele na na hudební škole v Šumperku. Od r. 1970 byl ředitelem Lidové školy umění v Šumperku. Při škole vytvořil 30 členný akordeonový soubor a stal se uměleckým vedoucím 40 členného školního dechového orchestru v Zábřehu. Kromě toho byl dirigentem populárního dechového orchestru při Železničních opravnách a strojírnách, nazv. Modrá muzika. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.5.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.101–102.;
|
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Náměšť na Hané, Olomouc, Praha, Vyškov | |||||
Obory působení: | házená, sportovkyně, tenistka, trenérka | |||||
Anotace: |
Jiřina WEINTRITTOVÁ (provdaná NOŽÍŘOVÁ), začínala se sportem
v rodišti už od devíti let. Zprvu hrála českou házenou za Sokol Vyškov.
Po příchodu do Olomouce v roce 1938 hrála s družstvem Sokola Náměšť
na Hané a vyhrála přebor Sokola v rámci sokolského sletu. Spolu
s ostatními hráčkami přešla do Olomouce a stala se zakládající
hráčkou házenkářského oddílu ASO Olomouc, který v roce 1939 vyhrál
první mistrovský titul ČSR a po deset let získávala desetkrát titul mistra
republiky. |
|||||
Zdroj: | ||||||
Fotky: |