Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Kralovice | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Přerov, Šternberk | |||||
Obory působení: | genealožka, knihovnice, publicistka | |||||
Anotace: |
Absolvovala Střední knihovnickou školu v Brně a poté pracovala v Přerově. Odtud přešla do Šternberka, kde začala působit v knihovně v letech 1964 – 2003. Zprvu jako řadová knihovnice a od roku 1992 do 2003 jako vedoucí knihovny. Po roce 1989 se podílela na městské samosprávě. V roce 2008 obdržela Cenu města Šternberka za celoživotní činnost v kultuře. Hodně publikovala články o historii knihovny a zabývala se též genealogií. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2015. S.80. https://otavinka.blogspot.com/…nicky-k.html |
|||||
Poznámka: |
Rozená Štefková. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | divadelní fotograf | |||||
Anotace: |
Syn Oldřicha Šimáčka. 1963 ukončil v Praze studium průmyslové a reklamní fotografie. V SDOS Olomouc pracuje od r. 1959 jako fotograf. Výstavy jeho prací : 1963 – Děti ve fotografii, Hranice;1976 Divadel. fotografie v Olomouci – DH;1980 Ostrava – Divadel. fotografie;1981 DH Olomouc – pásmo diapozitivů a textů s názvem Šimáček dr. Leo Bureše, promítnut společ. film 16 mm Návraty. 1981 – Cena O. Stibora. 1983, 1986, 1989 vystavoval v Jugoslávii – Trienále divadelní fotografie. 1990 cyklus Kameny. |
|||||
Zdroj: |
Kdy-kde-co v Olomouci, 1990, srpen, S.14.; Kdy kde co v Olomouci l992, říjen, S.17. Wikipedie.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh na Moravě | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Obory působení: | fantasy, sci-fi, spisovatel | |||||
Anotace: |
Žil v Šumperku, kde r. 1983 maturoval na SPŠ strojní. Pak pracoval jako
montér a aktivně se zapojil do vedení Moravské lacrossové ligy. Pravidelně
publikoval v časopise Pevnost a vydal 11 knih. Přestože tvořil v mnoha
žánrech, nejvíce tíhl k historické fantasy. To se odrazilo i v jeho
románovém debutu Jdi a přines hlavu krále (1995), první části dnes již
legendární ságy Vlčí věk. Mezi jeho další významná díla patří
sbírka hororových povídek Čára hrůzy (1998) či kultovní román Útesy
křiku (2004). |
|||||
Zdroj: |
Wikipedie.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jeseník, Loštice, Mohelnice, Moravičany, Olomouc, Opava, Palonín, Rýmařov, Šumperk | |||||
Obory působení: | archeolog, historik, odborný spisovatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1959 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci, poté studoval FF UJEP univerzitu v Brně obor prehistorie a poté se stal archeologem Okresního vlastivědného muzea v Šumperku. Od 15.7.1964 působil v mohelnickém muzeu, archeologickém oddělení, kde do r. 2000. Provedl řadu terénních výzkumů a to: v Mohelnici (1969–1974, 1999), Lošticích (1977,1980, 1982, 2003 a 2004), Palonín ( 1978–1979), Jeseník (1975–1976), Úsov (1986–1988), Postřelmov (2003) Vytvořil trvalé muzejní expozice v Mohelnici a v Šumperku. Specializoval se na na historii slovanského osídlení Moravy, archeologii raného a vrchol středověku. Jeho specializací je ranný a vrcholný středověk. Jeho publikační činnost charakterizuje i naleziště v Moravičanech, Paloníně a v Rýmařově.Je autorem řady publikací a článků. Působil též jako pedagog Slezské univerzity od 1998 do 2000. Byl předsedou regionální archeologické komise pro Střední Moravu. Autorem knihy Loštice, město a jeho obyvatelé (1998); Loštice, město středověkých hrnčířů.Opava 2007. Přispíval do periodik: Vlastivědný věstním moravský, Časopis Matice moravské, Severní Morava Vlastivědný sborník Jesenicko, Sborník bruntálského muzea. Spolupráce s polskými archeology a historiky. |
|||||
Zdroj: |
Kulturní kalendář Mohelnice, 1964. č.8, S.6. V sýpkách ducha, Olomouc 1992.S. 194.;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 191–192.; |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Vladimír GOŠ, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Oskava, Šternberk, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | cestovatel, entomolog, fotograf, malíř autodidakt, zahradník | |||||
Anotace: |
Narozen v Rychlově, nyní místní část Bystřice p. Hostýnem.Po vychození základní školy se učil zahradníkem v Zábřehu.V době učení byl ubytován na internátě ve stejné budově, kam chodil do školy Eskymo Welzl a tato osobnost jej velice ovlivnila. Později začal sám velice cestovat a do Zábřehu se vrací každý rok na festival Welzlování, kde se věnuje soutěži dětských prací s námětem Welzl a cestování. Vzpomínky na studentská léta byly natočeny v ČT. Po vojně pracoval v Moravolenu Šumperk, pak v Oskavě a nakonec zakotvil v roce 1980 ve Šternberku, kde zprvu pracoval jako zahradník na hradě a ve volných chvílích si maloval. V roce 1976 získal první ocenění na národní výstavě AMO ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Další následuje o tři roky později na výstavě Generace. Velký úspěch dosahuje v roce 1980 na výstavě nejlepších amatérských malířů v Berlíně. V roce 1981 vystavoval ve výstavní síni Musaion v Praze a jeho prezentace měla příznivý ohlas. V roce 1980 se oženil a založil rodinu. Po třiceti letech se rozvedl a letos v únoru se oženil podruhé se svou 27 letou múzou. Po roce 1990 procestoval téměř celý svět. Ze svých cest si kromě impozantních fotografií přiváží zajímavé zážitky,které vnáší do svých obrazů plných fantazie. V roce 1995 natáčí pro Českou televizi animovaný seriál Po vojně pracoval v Moravolenu Šumperk, pak v Oskavě a nakonec zakotvil ve Šternberku, kde zprvu pracoval jako zahradník na hradě a ve volných chvílích si maloval. V roce 1976 získal první ocenění na národní výstavě AMO ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Další následuje o tři roky později na výstavě Generace. Velký úspěch dosahuje v roce 1980 na výstavě nejlepších amatérských malířů v Berlíně. V roce 1981 vystavoval ve výstavní síni Musaion v Praze a jeho prezentace měla příznivý ohlas. V roce 1980 se oženil a založil rodinu. Po třiceti letech se rozvedl a letos v únoru se oženil podruhé se svou 27 letou múzou. Po roce 1990 procestoval téměř celý svět. Ze svých cest si kromě impozantních fotografií přiváží zajímavé zážitky, které vnáší do svých obrazů plných fantazie. V roce 1995 natáčí pro Českou televizi animovaný seriál Skopičinky a malůvky Mistra Libora Vojkůvky a Naivní cesty naivního malíře. V roce 2017 dostal Cenu Olomouckého kraje v oblasti kultury za rok 2017. Zemřel z pátku na sobotu na zhoubný nádor. |
|||||
Zdroj: |
Ševčík, David: Libor Vojkůvka nechává starosti před prahem. Kurýr. Olomouc, 1, 1996,č.1. S.8–9. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su-Žv. Valašské Meziříčí 2011. S.70. Všechnopárty, ČT 1 rok 2011. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Šumperk | |||||
Obory působení: | pracovník památkové péče, redaktor, soudní znalec | |||||
Anotace: |
Vzdělán v oboru stavitelství se zaměřením na památkovou péči. Je spoluautorem koncepce vlastivědných ústavů, která by měla spojit muzejní, památkové a výstavní aktivity v regionech. Věnoval se záchraně a obnově památek. V roce 1969 založil časopis Obnova památek, kde byl výkonným redaktorem. Po 13 číslech byl zastaven. Iniciátor založení Střední odborné školy památkové péče v Šumperku. Věnuje se soudnímu znalectví. |
|||||
Zdroj: |
Gronychová,M.: Karel Čunderle osmdesátiletý., Severní Morava. sv.90, 2005, S. 68–69. Nekrolog. Severní Morava. Sv. 100.S. 101–102. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Drahanovice, Lutín, Olomouc | |||||
Obory působení: | dokumentarista, fotograf | |||||
Anotace: |
Vyučil se elektromontérem a po vojně vystudoval večerní Střední průmyslovou školu elektrotechnickou s maturitou (1974). Syn lidového písmáka Bohuslava Ignáce Červinky (1904–89). Do r.1997 pracoval v oboru a poté ze zdravotních důvodů odešel do inval. důchodu. Spolu s bratrancem Josefem Červinkou-Grifinem, zpracoval rozsáhlé dílo Rodokmen Červinků z Olomouce a okolí . Věnoval se i zpracování liter. odkazu svého otce. Zpracoval 900 básní a 20 próz do jednoho celku, z kterého pak ve spolupráci s lit. sekcí VSMO vybral texty k vydání dvou bibliofilských soukromých tisků Verše přátelům a Tucet drobných próz s ilustracemi Ing. Otty Bablera ze Samotišek. Od r. 2004 byl členem výboru VSMO a věnoval se v něm dokumentárnímu zachycení významných akcí vlastivědného a kulturního charakteru. V r. 2006 se stal spoluzakladatelem a členem výboru Literárního klubu Olomouc. Jeho koničkem bylo fotografování. O víkendech jezdil do Drahanovic. Necelý měsíc hospitalizován na psychiatrické klinice ve Šternberku, protože jinde nebylo místo. |
|||||
Zdroj: |
Kolář, B.: Z paměti literární Olomouce, 2.díl, Olomouc 2006, S.254.; Ševčíková, H.: Červnová výročí středomoravského regionu, č.6/2007, S.6.; http://otavinka.blog.cz/…rvinka-umrti |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | cvičitel Sokola, sportovec, tiskař | |||||
Anotace: |
V letech 1945–1982 pracoval v tiskárnách a v Moravských tiskařských závodech v Olomouci, zde založil Tělovýchovnou jednotu Slovan tiskárny, celá léta sportoval. Za své organizační schopnosti a práci pro sport byl oceněn Zlatým odznakem. |
|||||
Zdroj: |
Cena města Olomouce za rok 2003.Olomouc,2004. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Strání | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Andělská Hora, Dětřichovice, Kroměříž, Náměšť na Hané, Olomouc, Rudná pod Pradědem, Řím (Itálie), Senice na Hané, Tršice, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | kněz, pedagog, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
V roce 1933 maturoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a poté studoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci, kde byl vysvěcen na kněze v r. 1938. Kaplanskou službu vykonával ve Vsetíně a v roce 1939 odešel studovat do Říma na Papežský institut posvátné hudby, Vojenskou službu vykonával 9 měsíců v československé zahraniční armádě v Anglii. Od roku 1945 – 1950 byl vícesuperiorem kněžského semináře, učitelem zpěvu na CMBF v Olomouci a souběžně v letech 1948–1950 kaplanem u sv. Michala. Do roku 1968 spravoval farnosti Andělská hora, Dětřichovice, Rudná pod Pradědem, později Tršice,, Náměšť na Hané, Senice na Hané, Hlubočky. V roce 1968 složil Českou mši z Andělské Hory. V roce 1968 se vrátil na olomouckou bohosloveckou fakultu a působil též v Litoměřicích až do roku 1975, kdy mu byl odňat státní souhlas. Vyučovat začal opět po roce 1989, kdy působil jako odborný asistent církevního zpěvu na bohoslovecké fakultě. Od roku 1973 až do své smrti vedl smíšený chrámový sbor ve Velké Bystřici. Věnoval se zhudebňování liturgických textů. Jeho zhudebněné české bohoslužebné texty, zejména ordinária a žalmy zaznívají v našich kostelích od konce 60. let. V roce 1990 se stal docentem na CMTF v Olomouci v oboru liturgického zpěvu a vypomáhal ve farnosti Moravičany. Pro nemoc hlasivek musel v roce 1996 ukončit aktivní činnost v oblasti církevního zpěvu. Zemřel ve šternberské nemocnici. Pochován byl do kněžské hrobky v rodišti. F |
|||||
Zdroj: |
Honová, S.: V měsících červenci a srpnu připomínáme…Kdy-kde-co 2014, S.1. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Květné ve Stráni (na Slovácku) |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | historik, pedagog vysokoškolskýl | |||||
Anotace: |
Od r. 1949 na katedře dějin dělnického hnutí Pdf UP do r. 1970. Poté musel z politic. důvodů odejít z UP. Pracoval ve Vlastivědném ústavu v Šumperku v knihovně. Po r. 1990 se vrátil na UP, a jako Doc. PhDr. působil na katedře humanitních věd a evropských studií FFUP. Spolupracovník regionálních kalendářů vydávaných Okresní knihovnou v Olomouci od r. 1978. Autor a spoluautor publikací ze šumperského regionu. Dlouhodobý spoluprac. sb. Severní Morava. Zabýval se českými dějinami, dějinami české literatury 19. a 20. století, dějinami sev. Moravy a dějinami školství. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.ostrava 1973.S.339.; Severní Morava, sv. 90, Šumperk 2005, S. 61–68., . |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Zdeněk Filip, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, filozof, pedagog vysokoškolský, překladatel, publicista odborný, redaktor | |||||
Anotace: |
Narodil se v učitelské rodině, hlásící se prokrové tradici rodu Stunů ( Matěj Stuna byl herec a spisovatel v době národního obrození). Do 11 let bydlel s rodiči v Jihlavě a pak v Prostějově, kde maturoval na prostějovském klasickém gymnáziu v roce 1950, poté studoval FFUP v Olomouc, obor filozofie a historie a promoval r. 1954. Po vojně v letech 1956 – 1960 byl redaktorem Stráže lidu. Poté působil na Univerzitě Palackého (1960–1981). Překládal z ruštiny.Řadu let byl vysokoškolským učitelem, v roce 1970 jmenován docentem. Byl publicisticky činný, zabýval se oblastí kultury a poezie. Do Filozofického časopisu psal recenze a zprávy o nových knihách. Pravidelně přispíval do olomouckého tisku, a sborníku Střední Morava. Terezínské listy, Nová Svoboda, Právo, Tvorba. V brněnské Rovnosti publikoval řadu medailonů moravských kulturních osobností. Spolupracoval s ČRo Ostrava a Olomouc. Jeho syn Jan Stuna, též publikuje v regionálním tisku. |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých filozofů. Brno MU 1998.S.546. Galerie rodáků a nejen jich (7.8.2014) |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Rudolf Stuna, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Měrotín, Olomouc | |||||
Obory působení: | úřednice, vedoucí knihkupectví | |||||
Anotace: |
Rodným jménem Berčíková. V Olomouci bydlí od roku 1932. V roce 1943 absolvovala Dívčí reformní reálné gymnázium v Olomouci. Po svatbě žila devět let v Měrotíně, kde rodina manžela vlastnila vápenku. Pracovala u různých podniků, v letech 1960–1980 v knihkupectví. Zprvu v Zemědělské knize, Denisova ulice, později v Knihkupectví U Hanačky. Zemřela v nemocnici ve Šternberku po zlomeném krčku. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení 5.3.1999 /hš. Fakta o úmrtí sdělila její dcera PhDr. Mirka Rohanová dne 22.5.2008. |
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Náměšť na Hané, Olomouc, Praha, Vyškov | |||||
Obory působení: | házená, sportovkyně, tenistka, trenérka | |||||
Anotace: |
Jiřina WEINTRITTOVÁ (provdaná NOŽÍŘOVÁ), začínala se sportem
v rodišti už od devíti let. Zprvu hrála českou házenou za Sokol Vyškov.
Po příchodu do Olomouce v roce 1938 hrála s družstvem Sokola Náměšť
na Hané a vyhrála přebor Sokola v rámci sokolského sletu. Spolu
s ostatními hráčkami přešla do Olomouce a stala se zakládající
hráčkou házenkářského oddílu ASO Olomouc, který v roce 1939 vyhrál
první mistrovský titul ČSR a po deset let získávala desetkrát titul mistra
republiky. |
|||||
Zdroj: | ||||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bíteš | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | básník, kamenosochař, překladatel, restaurátor, učitel | |||||
Zdroj: |
Kolář,B.: Životní pouť básníka a překladatele Josefa Sedláka. In: Z paměti literární Olomouce. Olomouc 2004.S. 189–192.; Všetička, F.: Také červený prunus. In: Z paměti literární Olomouce.2. Olomouc 2006. S. 305–306. Kolář, Bohumír : Haná v poezii. Antologie. Olomouc 2008. S.503.; |
|
||||||
Místo narození: | Šenov | |||||
Místo úmrtí: | Šenov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Karlovy Vary, Olomouc, Opava, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | literární historik, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský, prozaik, rusista | |||||
Anotace: |
V letech 1951–56 studoval na FFUP v Olomouci obor ruský jazyk a literatura, poté působil na VŠB v Ostravě, od r. 1957 na katedře rus.jaz.na ped.šk.v Opavě, 1958–60 středošk.prof.v Ostravě, 1960–62 asist.katedry rus.jaz.na Pedag.inst.v K.Varech, 1962–72 na Ped.fak.v Ostravě, 1972–77 na ČSAV v Brně . |
|||||
Zdroj: |
Z díla-studie: Umění mezi lidmi. /1972/;Angažované diagnozy. /1973/;Maturity. /povídky1975/;redig. edici Kmen od r. 1975. ; Biografie: Bibliografie SČS 1979. Praha. S. 138; Bílek, Petr: 175 autorů. P. , ČS 1982, S. 128–129; Blahynka, Milan: Denní chléb Praha, ČS 1978, S. 273–275, doslov;Slovník česlé literatury 1970–1981. Praha, 1985, S. 311–312;. |
|||||
Poznámka: |
Šenov u Frýdku-Místku |
|
||||||
Místo narození: | Osičko | |||||
Místo úmrtí: | Šlapanice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Valašské Meziříčí, Vizovice | |||||
Obory působení: | bibliograf, etnograf, folklorista, hudebník, pedagog vysokoškolský, publicista odborný, učitel | |||||
Anotace: |
Narozen v Osíčku na Kroměřížsku (region Záhoří). Studoval učitelský ústav ve Valašském Meziříčí. V letech 1936–1947 učitelem na Moravě a ve Slezsku. Při tom dálkově studoval FFMU v Brně, obor etnografie. V letech 1941–1946 se učil hrát na kontrabas.Od roku 1947 pracoval v Moravském muzeu v Brně, kde založil a řídil Etnografický ústav.. V devadesátých letech se účastníl regionálních konferencí na Hané " Lidový rok na Hané", kde jsem se s ním osobně potkala. Zpracovával bibliografie a publikoval v odborném tisku.Autor jedinečného soupisu českých časopiseckých článků z Valašska a Záhoří 1884–1964. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.i.díl.Praha 1963. S.791. http://www.divadloschod.cz/val.atheny/?… |
|||||
Poznámka: |
Doc.PhDr. Ludvík Kunz, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Bludov, Bouzov, Brno, Hanušovice, Olomouc, Opava, Rýmařov, Šumperk, Úsov, Velké Losiny | |||||
Obory působení: | archivář, historik, kronikář města, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Středoškolské studium – gymnázium v Prostějově byl nucen přerušit v roce 1943, protože byl nacisty totálně nasazen na " technische Nothilfe". Gymnázium dokončil maturitou až po válce v roce 1945.Poté studoval Masarykovu univerzitu v Brně, na které promoval r. 1950. O rok později získal PhDr a začal pracovat jako archivář na zámku v Janovicích u Rýmařova, kde zejména jeho přičiněním vznikl základ archivu Olomouckého kraje. V roce 1958 byl jmenován ředitelem Okresního archivu v Šumperku. Od roku 1959 pravidelně publikoval ve sborníku Severní Morava. Stál u zrodu Kulturního měsíčníku Šumperka, kde působil jako předseda redakční rady až do smrti. V roce 1976 odešel pracovat do Vlastivědného ústavu Šumperk, kde působil do března 1990. Od r. 1992 dojížděl do Opavy na Slezskou univerzitu přednášet a r. 1993 získal docenturu. na UP v Olomouci.V devadesátých letech se výrazně angažoval v Moravskoslezské křesťanské akademii a díky svým jazykovým schopnostem i v partnerské spolupráci města Šumperka s německým městem Bad Hersfeldem. Jeho erudovanost v Řádu německých rytířů jej předurčila i ke členství ve Společnosti přátel hradu Bouzova, kde byl zvolen čestným členem. Řadu let byl i městským kronikářem v Šumperku a o jeho dějinách napsal stovky článků i několik knižních monografií. Redaktor regionálních periodik i aktivista Filmového klubu, Socialistické akademie..V roce 2004 obdržel in memoriam Cenu města Šumperka. |
|||||
Zdroj: |
Vlastivědné listy 1987, č.2, S.45./fotografie/.;. Balatková, Jitka: Docent PhDr. František Spurný, CSc. slaví sedmdesátiny. In: Severní Morava, vl.sborník,sv.73, Šumperk 1997. S.65–69. BSSSM, seš. 7 (19.).Ostrava 2005. S. 126–129. (Bibliografie). Štipl, Ctirad: Historik František Spurný. In: Ročenka 2010 1990–2010 * 20 let SACB Vydala Společnost přátel hradu Bouzova ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Šumperku.. S.24–25. |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. František Spurný, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Heršpice | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | knihovník, ředitel knihovny | |||||
Anotace: |
Do Šternberka přišel k 1. 10. 1945. Zprvu pracoval jako úředník Okresního soudu. Do Městské knihovny nastoupil dne 1.7.1960 a ve funkci ředitele pracoval do důchodu r.1976. Poté pracoval 6 let v Okresním pedagogickém středisku v Olomouci, kde do r. 1982 zpracovával knižní fondy. V důchodu se věnoval celoživotním zájmům – pěstoval ovoce, sbíral samorosty, byl činný ve Svazu zahrádkářů. Vykonával též funkci „soudce z lidu“. |
|||||
Zdroj: |
Konupčíková, Jana : Vzácné životní jubileum. Naše knihovna Olomouc. Olomouc 1996.č.1. S.8–9.; Kdy-kde-co v Olomouci, duben 2001.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | kreslíř | |||||
Anotace: |
Vyučil se v oboru seřizovač textilních strojů. Namáhavou práci však pro nemoc kyčelních kloubů nemohl dlouho vykonávat a tak vystřídal několik zaměstnání. V šumperském divadle působil jako kašér a malíř kulis. Když zůstal trvale v invalidním důchodu, stala se mu výtvarná tvorba jeho životní náplní. Do roku 1991 se pravidelně účastnil přehlídek neprofesionální tvorby v Šumperku. Později samostatně vystavoval v Olomouci, Zábřehu a Šumperku ad. Jeho práce vlastní Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích. |
|||||
Zdroj: |
Umělci čistého srdce. Muzeum umění, Olomouc 2001, S. 73; Severní Morava, sv.90., 2005, S.44–46. |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Zábřeh | |||||
Obory působení: | vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Jeho dědeček Jakub Lolek, strýc Stanislav Lolek. Absolvoval Gymnázium v Zábřeze, studoval grafickou školu v Olomouci. Vrací se do rodiště, pracuje ve Společenské knihtiskárně, vedl tiskárnu až do její likvidace r. 1952. Pořádal přednášky. Předseda zábřežského muzejního kroužku. Dlouholetý spolupracovník SM, Moravského severu, Průvodce kulturou Zábřežska. Seriál článků o E. Welzlovi v Našem slově. Jeho syn Ctirad Lolek, PhDr. |
|||||
Zdroj: |
Spurný, F. /SM, 1969, sv. 18, S. 71–72. /+ bibliografie, foto/;. Nekrolog. Moravský sever 20/2003. BSSSM, seš.5 (17.) Ostrava 2004 S. 95–96. |
|
||||||
Místo narození: | Malé Lednice (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Olomouc, Opatovice, Oslavany, Šternberk, Vyškov | |||||
Obory působení: | básník, důstojník, politický vězeň | |||||
Anotace: |
Narodil se v rodině italského legionáře. Gymnázium začal studovat
v Trenčíně, kde na něj měl velký vliv generál Eliáš . Poté jeho otec
sloužil v Topolčiankách jako člen osobní stráže T.G.Masaryka. Osobní
kontakt s prezidentem v něm zanechal trvalý obdiv a ovlivnil i jeho další
životní cestu. Ze Slovenska se rodina přestěhovala v roce 1939 do
Opatovic, kde bydlela rodina jeho strýce. Sextu, septimu a oktávu gymnázia
studoval ve Vyškově, kde maturoval v roce 1942. Poté byl totálně nasazen
a pracoval u pošty na vojenském oddělení. V sokolské organizaci se
účastnil protifašistického odboje. Po osvobození v roce 1945 dobrovolně
vstoupil do čs. armády. Po absolvování Vojenské akademie v Hranicích a
praxi v Milovicích, působil od roku 1947 jako poručík tankové brigády ve
Šternberku, kde žil se svojí manželkou a dcerami. Již v březnu 1948 byl
pro své demokratické názory propuštěn z armády. Krátce pracoval
v závodech MILO. Dne 1. srpna 1950 byl zatčen a po řadě brutálních
výslechů byl v prosinci 1951 odsouzen k 17 letům těžkého žaláře. Po
rozsudku pracoval v Oslavanech. Na jaře 1953 byl odvezen na Jáchymovsko a
celý transport byl poté rozdělen do různých táborů. Viktor se dostal do
nově vybudovaného lágru na Příbramsku, do tábora Bytíz, kde se pracovalo
v uranových dolech. V první polovině roku 1955 byl převezen do
Leopoldova. Kontakty s domovem (návštěvy a korespondence) mu byly
zakázány. Návštěvy pod přísným dohledem bachařů mu byly povoleny až
na jaře 1956. Ve vězení potkal významné osobnosti – Josefa Kostohryze,
Václava Renče, Zdeňka Rotrekla a řadu kněží. Podmínečně byl
propuštěn po více než třinácti letech. Jeho dvě malé děti jej sice
neznaly, ale jeho žena na něj trpělivě čekala po celou dobu vězení. Od
roku 1964 pracoval jako závozník a později řidič ČSAD až do odchodu do
důchodu v roce 1981. |
|||||
Zdroj: |
Pogodová,E.: Rozhovor s Viktorem Trnavským. Kulturní měsíčník ZIP 1998, č.4. Ševčíková, H.: Prosincová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 12/2006, S. 13–14; Hamplová,I.: Za Viktorem Trnavským. Olomoucké listy 3.10.2002, S.5. ; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Mladá Boleslav, Opava, Šternberk, Tábor, Teplice, Zlín | |||||
Obory působení: | herec, moderátor | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině obchodního cestujícího. Dle otcova přání studoval na obchodní škole, ač by nejraději hrál divadlo. Chodil do dramatického oddělení konzervatoře. Absolvoval 1943 a nastoupil první angažmá v Jihočeském divadle v Táboře, jež se r.1945 vrátilo do Českých Budějovic. Od r. 1948 byl členem Svobodného divadla v Brně, po roce se vrátil do Teplic a r. 1951 podepsal smlouvu s Divadlem Z.Nejedlého v Opavě. V letech 1965–1967 působil v Mladé Boleslavi a následující sezónu ve Zlíně. Opět se vrátil do Opavy 1968–1984.Léta odpočinku od ledna 1984 trávil s družkou MUDr. Hanou Širokou ve Šternberku, kde také zemřel. Otec dcery Lenky, pozdější herečky. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.55–56. |
|
||||||
Místo narození: | Příbram | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, České Budějovice, Olomouc, Praha, Tasov | |||||
Obory působení: | ilustrátorka, překladatelka, spisovatelka, vydavatelka | |||||
Anotace: |
Narozena v Březových Horách. Rodným jménem JUNOVÁ Marie Rosa. Maturovala na reálce v Českých Budějovicích a po abiturientském kursu odešla do Prahy, kde též pobýval básník Jakub Deml, s nímž si dopisovala od 18 let. Poté pracovala v Brně jako sekretářka Orla. Od prosince 1935 pobývala u Jakuba Demla v Tasově (na Třebíčsku). Vedla mu domácnost a zároveň vydávala jeho díla. Pod jeho dohledem psala polemiky do Šlépějí. Za období 1936–1948 vydala asi 130 knih. Některé knihy též ilustrovala. V Tasově se seznámila s literárním kritikem Timotheem Vodičkou, který se rovněž přátelil s Jakubem Demlem. V roce 1956 uzavřeli sňatek a v roce 1959 se Marie Rosa přistěhovala za manželem do Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Rotrekl, Z.: Skrytá tvář literatury. 1987. ; PNP-LA ; Slovník spisovatelů okresu Žďár nad Sázavou. Velké Meziříčí. 1992.S.164. ; |
|||||
Poznámka: |
Březové Hory, osada města Příbram. |
|
||||||
Místo narození: | Hanušovice | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | dramaturg, starosta města, učitel | |||||
Anotace: |
V Šumperku vystudoval gymnázium, poté absolvoval studium češtiny a tělocviku na FF UP v Olomouci. 1951 učil na Střední průmyslové škole v Šumperku, kde zalořil estrádní soubor ESO. Později založil se svým přítelem V. Pokorným divadlení soubor, kde hráli hry V+W. Začátkem 60. let se stal inspektorem pro školy 2. cyklu. Od 1963 působil na gymnáziu v Šumperku. Založil zde Literární klub. V důchodu pracoval jako dramaturg Severomoravského divadla. Po samet. revoluci byl zvolen starostou města Šumperka. |
|||||
Zdroj: |
Severní Morava.sv.83.Šumperk, 2002.S.60–61.; |