Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Mlázovice | |||||
Místo úmrtí: | Mohelno | |||||
Místa pobytu: | Čáslav, Dlouhá Loučka, Dub nad Moravou, Náměšť nad Oslavou, Olomouc, Velká Bíteš | |||||
Obory působení: | kantor, varhaník, zpěvák | |||||
Anotace: |
Varhaník a zpěvák-basista. Hudbě se vzdělal u svého bratra Jana Dusíka v Čáslavi a byl varhaníkem na Svatém Kopečku (n.m.č. města Olomouce) do r. 1784. Poté v Dubu, Dlouhé Loučce, kantorem ve Velké Bíteši, Pyšelu a Mohelně. Zakladatelem moravské větve Dusíků. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník 1. díl. Praha 1963. S.273. |
|
||||||
Místo narození: | Bavorov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Olomouc | |||||
Obory působení: | právník, překladatel, spisovatel | |||||
Anotace: |
Syn učitele a hudebního skladatele Františka Chmelenského (1775–1803). Vzhledem k tomu, že mu rodiče záhy zemřeli vychovávala jej babička. Po skončení obecné školy odešel na rok do Českého Krumlova, aby se naučil německy a v r. 1812 začal studovat na piaristckém gymnáziu v Českých Budějovicích, kde maturoval v r. 1818. Tam se seznámil s Ladislavem Čelakovským. Brzy se začal věnovat literatuře a překladům děl Schillera, Goethe, Mickiewicze a Kochanowski). Poté studoval filozofii a posléze přestoupil na práva na UK Praha, doktorát získal v r. 1828. V letech 1837–1838 se podílel na přípravě majetkového soupisu arcibiskupství v Olomouci. Jeho literární činnost je pestrá. Psal poezii, operní libreta. Cestování po Moravě a Slezsku se projevilo v námětech básní, ve sbírkách Kvítí polní z Moravy a Slezska a Plané růže z Moravy a Slezska. Psal divadelní referáty a publikoval básně v časopisech Muzejník (1824–1834), Časopis muzea českého (1828–1834), Česká včela (1834–1836 a Květy. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.Seš.7. Ostrava, Ostravská univerzita 1996.S.46–47. Hankovec, Milan: Významní rodáci Strakonictva. Strakonice 2005. S. 124–125.; |
|
||||||
Místo narození: | Javorník | |||||
Místo úmrtí: | Český Těšín | |||||
Místa pobytu: | Broumov, Český Těšín, Jeseník, Olomouc, Opava, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | folklorista, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Gymnázium navštěvoval v Broumově a od roku 1849 v Olomouci. Po maturitě 1851 začal se studii historie a filologie na univerzitě v Olomouci, po jejím zrušení pokračoval ve Vídni. 1856–1869 působil jako prof. na gymnáziu v Opavě. 1869–1872 pracoval jako škol. inspektor v dnešním Jeseníku. Od roku 1873 trvale působil jako ředitel uč. ústavu v Těšíně. Sběratel lidových písní. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.45; |
|||||
Poznámka: |
Narozen na zámku Jánský Vrch v Javorníku. |
|
||||||
Místo narození: | Tršice | |||||
Místo úmrtí: | Jičín | |||||
Místa pobytu: | Česká Lípa, Kroměříž, Olomouc, Praha, Tršice | |||||
Obory působení: | filolog, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Lipňany (n. m.č. obce Tršice). Farní školu vychodil v Tršicích. V letech 1843–1951 studoval gymnázium v Kroměříži, poté začal studovat filozofickou fakultu v Olomouci, ale v březnu 1852, když byla olomoucká univerzita zrušena, přešel do Prahy. Univerzitu Karlovu absolvoval v únoru 1855. Působil jako středoškolský profesor zprvu v České Lípě, od r. 1856 v Jičíně, od 1871 byl ředitelem gymnázia v Jičíně až do r. 1891. |
|||||
Zdroj: |
OSN.XV.díl.Praha 1900.S.888–889.;. Ševčíková, Hana: Prosincová výročí středomoravského regionu. In.: Týnecké listy, XIX. Velký Týnec 2009. S.7. |
|
||||||
Místo narození: | Zdíkov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Blansko, České Budějovice, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | archeolog, geolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen ve Velkém Zdíkově, nyní Zdíkov (u Prachatic). Studoval na gymnáziu v Českých Budějovicích, poté odešel na univerzitu do Vídně, kde studoval přírodní vědy. V roce 1859 získal PhDr. Již od mládí se zajímal o historii a archeologii rodného kraje. Od 1859 v Olomouci do r. 1867. Publikoval ve Hvězdě,později do ČVSMO. Za pobytu v Olomouci sepsal a r. 1863 vydal ve Vídni knihu „Geographie der königlichen Hauptstadt Olmütz“/zeměpisný,dějepisný a statistický obraz Olomouce s mapou ve 2 dílech/. Od r. 1893 prof. geolog. Své poznatky publikoval v časopisech Památky archeologů, Český lid aj. V roce 1894 stál u založení České geografické společnosti a byl jejím předsedou. R. 1899 byl jmenován řádným profesorem geologie a paleontologie na univerzitě v Praze, kde působil do r. 1905. |
|||||
Zdroj: |
Nešpor, V.: Dějiny města Olomouce. Brno 1936, S. 247. ; |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místo úmrtí: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Český Těšín, Olomouc, Strážnice, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Mladcové u Zlína (n.m.č. města Zlín). Studoval německé gymnázium v Olomouci v letech 1852–1860 a poté univerzitu ve Vídni, kde se poznal s Janem Havelkou. Působil jako středoškolský profesor gymnázia ve Strážnici, na německém gymnáziu v Olomouci v období 1865–1866 a v Brně. Přispíval do časopisů : Komenský, Hlídka, Hlídka literární, Obzor, Literární listy. V letech 1876–1882 redigoval Časopis Matice moravské. Psal pod pseudonymy Jan Vesnický, Josef Zapletal, a Jan Kopecký. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963.S.53–54.; Zpravodaj města Bystřice pod Hostýnem, 4/96,S.11., Chmel, Z.: Galerie brněnských osobností, 1.díl A-K, Brno 1998., Biograf. slovník širšího Ostravska, 3.díl, Opava 1979, ČBS XX. století, 1.díl, Praha 1999., Lexikon české literatury.Díl.1. Praha 1985.S.140–143., Ficek,V.: Český biografický slovník 20.stol., 1.díl, Praha, 1999. |
|
||||||
Místo narození: | Těšetice | |||||
Místo úmrtí: | Reichenhalt (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Čechy pod Kosířem, Drahanovice, Olomouc, Vanovice | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník, obchodník | |||||
Anotace: |
Narozen ve Vojnici (n. část obce Těšetice).Studoval na olomouckém gymnáziu, později obchodní školu. Praktikoval na statku v Drahanovicích, Vanovicích a Čechách. Od r. 1871 ředitel Ústřední rolnické záložny v Olomouci, 1881–87, 1896–97 činný v Žerotínu, spoluzakladatel Jednoty divadelních ochotníků /1872/ a Žerotína /1880/. Hrával ochotnicky divadlo pod jm. Radoň. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.235–236.;. |
|
||||||
Místo narození: | Jezernice | |||||
Místo úmrtí: | Černotín | |||||
Místa pobytu: | Černotín, Náklo | |||||
Obory působení: | sbormistr, učitel | |||||
Anotace: |
Jeho první učitelskou štací bylo Náklo, kde působil jako mladší učitel a kde si také našel nevěstu Eleonoru Hrabalovou. V Černotíně působil v letech 1873–1905. V r. 1883 zde založil farní Jednotu cyrilskou, s níž pořádal koncerty. Jeho syn Vojtěch (1877–1957) pokračoval v jeho šlépějích. V roce 1902 udělila obecní rada nadučiteli Janu Zapletalovi Čestné občanství obce Černotína. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník. 2. Praha 1965. S.969. Stárek, Z.: Slovník čes.sbormistrů.II.Praha 1992, S.693.;. |
|||||
Poznámka: |
Jeho příbuzný Tomáš Král upozornil emailem dne 20.2.2013 na překlep v datu úmrtí a změnu letopočtu 1941 na 1914. A dne 15.2.2017 poslal odkaz na článek a fotku z časopisu Jezerňáček. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Česká Skalice, Hořice, Hořiněves, Křečhoř, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | akademický sochař, výtvarný pedagog | |||||
Anotace: |
Po maturitě studoval Akademii výtvarného umění ve Vídni, kde promoval roku 1885. Poté byl jmenován učitelem na nové Odborné škole sochařsko-kamenické v Hořovicích, kde vyučoval modelování a plastickou anatomii od 6. září 1885 do 1. listopadu 1914. Jeho sochy se nachází v Hořicích na portálu nového hřbitova, kde vytvořil postavu anděla, také ve Smetanových sadech, kde je socha B.Smetany, v České Skalici je busta Boženy Němcové na Husově náměstí z r. 1888. V Hoříněvsi je pomník Václava Hanky, který vytvořil z bílého hořického pískovce r. 1890 a byl odhalen před rodným domem národního buditele. Je též spoluautorem Památníku bitvy u Kolína, vybudovaném v r. 1898, který je nyní v majetku obce Křečhoř. Napsal několik odborných spisů. Zemřel 27. června 1933 v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU I.Praha 1947. S.147;Sto školních let Střední průmyslové školy kamenické v Hořicích v Podkrkonoší 1884–1984.Hořice v Podkrkonoší 1984.; Ševčíková, Hana: Listopadová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy 2009.č.11. S.5.; Plachá, Z.: Bystřický rodák. Velkobystřické noviny, 1991, č.6.S.5. |
|
||||||
Místo narození: | Chropyně | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Čechy, Kroměříž, Olomouc, Opava, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | redaktor, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen Plešovci u Kroměříže. Studia bohosloví v Olomouci a filozofie v Praze nedokončil, stal se učitelem.Redaktor novin v Kroměříži, Uh.Hradišti a Olomouci.Od 1.7.1895 do 1904 byl redaktorem, od r.1902 i vydavatelem Opavského týdeníku.Psal beletrii /vlastenecké básně, povídky, fejetony, překládal z polštiny a ruštiny, články populárně naučné, z historické vlastivědy /o r.1848/;Psal do čas.: Moravská Orlice, Hlídka, Náš domov, Český lid /národopisné črty/, povídky do slezských kalendářů.Je autorem pověsti o králi Ječmínkovi./Holešov 1890/. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.2.Opava 1976.S.106–107.;. |
|||||
Poznámka: |
Plešovec je součástí obce Chropyně. |
|
||||||
Místo narození: | Holešov | |||||
Místo úmrtí: | Černotín | |||||
Místa pobytu: | Černotín | |||||
Obory působení: | básník, kněz | |||||
Anotace: |
Farář v Černotíně, básník Katolické moderny./Bílí beránci.1906./, Přispíval do časopisů: Čech, Hlas/brněnský/, Meditace, Obzor, Náš domov, Našinec, Nový život, Selské listy, Vlast, aj.Pseud.H.O.Lešovský/podle rodiště/, Jos.Navrátil-Stupavský, R.S.Krajan, Rudolf Stupavský. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.195.;Vopravil, J.: Slovník pseudonymů…Praha, SPN 1973, S.977.;Moravské osobnosti kultury a umění – REGO SVKOL;. |
|||||
Poznámka: |
Černotín ( na Přerovsku). |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bjelina (Srbsko), Bystřice pod Hostýnem, Český Krumlov, Ledeč nad Sázavou, Náchod, Pardubice, Rokycany, Štýrský Hradec (Rakousko), Užhorod (Ukrajina), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | lékař, novinář, spisovatel | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu v rodišti v r. 1892. Poté studoval lékařskou fakultu v Praze a ve Vídni. Po studiích se r. 1901 usadil v Bystřici pod H., od r. 1905 v Praze. V r. 1914 ve Štýrském Hradci a téhož r. i v Č.Krumlově. R. 1919 působil v Užhorodě. Spoluredigoval Lumír a Humoristické listy. Přispíval do časopisů: Niva, Pozor, Národní listy, Národní politika, Lidové noviny. Užíval pseudonym: F. Skalný, Fr. Marek. Psal povídky, romány, básně. Autor knihy vzpomínek na přátelství s F.X. Šaldou " Krásná setkání" (1970). Český prozaik, dramatik, básník, literární, divadelní a umělecký kritik. Autor románů (Vesnický lékař, Architekt Malota) a knih pro mládež (Hřebeček). |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých spisovatelů. Praha 1964, S. 448–449. Lexikon české literatury. 4. díl. S-T. Praha, Academia 2008. S. 159–162. |
|
||||||
Místo narození: | Stupná | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Čáslav, České Budějovice, Olomouc, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | fotograf, odborný publicista, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen poblíž Českého Krumlova. Gymnázium studoval v Českých Budějovicích, kde maturoval r. 1895. Poté odešel do Prahy na KU, kde r. 1899 absolvoval FF, obor matematika a fyzika. Učil pak na středních školách v Čáslavi, Brně, od 1.9.1903 až do smrti na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Také byl správcem profesorské knihovny. Rád fotografoval a byl aktivně činný v různých českých spolcích. V.Nešpor uvádí jiná data narození – 19.6.1876 – 24.6.1915. |
|||||
Zdroj: |
Nešpor,Václav: Průvodce po Ústředním hřbitovem v Olomouci. Olomouc 1929. S.28–29. Primum necessarium…Olomouc SG 1997. S.381. |
|
||||||
Místo narození: | Hradec Králové | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Lublaň (Slovinsko), Olomouc, Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | ekonom, pěvec | |||||
Anotace: |
Syn choralisty Jana F. Fialy (1850–1910). Od r. 1884 žil v Olomouci, kde r. 1897 maturoval na Slovanském gymnáziu. Byl žákem Josefa Nešvery a Antonína Petzolda v hudbě. Ve zpěvu se vzdělal ve škole Pivodově v Praze, kde začal studovat lékařskou fakultu. Po krátkém studiu sólov=ho zoěvu ve Vídni působil 1907–1908 ve Vinohradském divadle v Praze. V letech 1908–1910 působil v Zemském divadle v Lublani a 1910–1915 v Národním divadle Brni. Po převratu v letech 1919–1920 působil v Českých Budějovicích. Vynikl v českých opěrách klasiků. Operní dráhy zanechal ve 20. letech a od r. 1927 působil jako vrchní účetní rada v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník. I. Praha 1963. S.308.; Památník 60. výročí českého gymnázia v Olomouci. Olomouc 1927. S.204.; |
|
||||||
Místo narození: | Věrovany | |||||
Místo úmrtí: | Opava | |||||
Místa pobytu: | Čelčice, Kroměříž, Orlová | |||||
Obory působení: | knihovník, kronikář, učitel | |||||
Anotace: |
Studoval na klasickém gymnáziu v Kroměříži. Poté působil jako učitel, později řídící učitel v Lazích u Orlové, kde vyučoval též v místní živnostenské škole.V roce 1922 vystoupil z církve a začal se veřejně angažovat. Pracoval tu jako kronikář a knihovník, dva roky též jako starosta obce. V roce 1938 musel Lazy opustit. Žil pak v Čelčicích, kde r. 1939 odešel do důchodu. Po roce 1945 se přestěhoval do Opavy, kde působil v městské knihovně Petra Bezruče a 1953–1958 v Slezském zemském muzeu.. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.5 (17.) Ostrava 2004. S.115. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, České Budějovice, Olomouc | |||||
Obory působení: | herec, pedagog | |||||
Anotace: |
Profesionál. dráhu zahájil r. 1913 v Pištěkově divadle v Praze, 1919–1930 v Brně, 1930–31 v Olomouci, po válce v Č. Budějovicích, 1953–58 Divadlo J. Wolkra v Praze, 1920–34 učil na konzervatoři v Brně. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha Academia 1992, S.93.;. |
|
||||||
Místo narození: | Kostelec na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Kostelec na Hané | |||||
Místa pobytu: | Čelechovice, Kostelec na Hané, Olomouc, Plumlov | |||||
Obory působení: | učitelka | |||||
Anotace: |
Stud.měšťanskou školu. a učitelský ústav v Olomouci do r.1902, poté působila 4 roky v Čelechovicích, 1906–1915 na Plumlově, 1915–1929 v Kostelci n.H., 1929–1939 ředitelkou školy v Prostějově.Od r.1909 u ní pobýval P.Bezruč. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.Seš.2.Opava, Slezský ústav ČSAV 1976, S.117–118.;. |
|
||||||
Místo narození: | Víceměřice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, publicistka | |||||
Anotace: |
Učila přírodopis, matematiku a fyziku na dívčím gymnáziu v Č. Budějovicích a v Praze. Publikovala v sokolských časopisech. Autorka publikace Deset let sokolské práce vzdělávací. Praha, ČOS 1930. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.118.;. |
|||||
Poznámka: |
Narozena na Prostějovsku. |
|
||||||
Místo narození: | Benešov | |||||
Místo úmrtí: | Červenka | |||||
Místa pobytu: | Bílsko, Brno, Červenka, Obořiště, Prostějov | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Psal básně, které publikoval v časopisech. |
|||||
Zdroj: |
Hanácké noviny, 2.3.1996, S.8., . |
|||||
Poznámka: |
Benešov u Blanska, nyní název Benešov |
|
||||||
Místo narození: | Postřelmov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Beroun, České Budějovice, Olomouc, Volgograd (Rusko) | |||||
Obory působení: | důstojník, legionář, malíř | |||||
Anotace: |
Narozen v učitelské rodině, kde otec spisovatel a hudební skladatel. Vystudoval reálku v Olomouci, kde maturoval r. 1911, vliv Karla Wellnera. Poté pokračoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole a na Akademii výtvarných umění. V době 1. svět. války byl poslán na haličskou frontu. 1917 se dostal do čs. legií v Rusku. Za své zásluhy v legiích byl vyznamenán. Po válce zůstal jako důstojník z povolání a sloužil v Berouně, Českých Budějovicích a Praze. Celý svůj život maloval, většinou portréty. Portrétoval např. generála A. Eliáše, prezidenta T.G. Masaryka a Eduarda Beneše. Některé tyto práce jsou ve sbírkách Vojenského historického muzea v Praze na Žižkově. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Z.: R.B. – voják a malíř. In: Severní Morava 83.Šumperk 2002. S. 23–28. BSSSM, seš.3 (15.) Ostrava 2002. S. 34–36. |
|
||||||
Místo narození: | Blatec | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Česká Třebová, Hodonín, Kroměříž, Kyjov, Olomouc, Paříž (Francie), Praha, Znojmo | |||||
Obory působení: | architekt, scénograf, urbanista | |||||
Anotace: |
Studoval na České reálce v Olomouci, kde maturoval v r. 1911. Poté odešel na ČVUT do Prahy, kde v roce 1916 přerušil studium kvůli válce a vrátil se až po ukončení války. Absolvoval v r. 1919. Od roku 1920 pracoval v Brně jako projektant pro výstavbu Masarykovy univerzity až do r. 1929, poté do r. 1958 byl Ing. arch. Grunt městský vrchní technický komisař a přednosta plánovacího úřadu města Brna. V průběhu let 1929–1931 působil též jako scénograf v Národním divadle Brno a 1929–1939 v Indexu Brno.. Z výčtu jeho díla: Bratislava (1922), Zemské výstaviště Brno (1923), Módní salón Femina na České ul. Brno (1924), Hodonín (1924, 1929, 1934), účast na Mezinárodní výstavě dekorativního umění Paříž (1924). regulační plány pro Kyjov (1933), projekt pro ND Brno (1935), spolupráxe při projektu Smitalovy vily v Kroměříži (1935–1940),návrhy budovy Národního shromáždění v Praze (1946–1947), dostavba radnice ve Znojmě (1948), návrh na mezinárodní hotel na Husově ulici v Brně (1957), po architektonické stránce se podílel na podobě přehrady vystavěné v letech 1936–1940 v Brně. Členem Klubu architektů v Brně, Klubu výtvarných umělců Aleš, Brněnského Devětsilu, Svazu architektů ČSR. |
|||||
Zdroj: |
Kmoníčková, Eva: V roce 1988 zemřeli.Brno, SVK 1989. S.24.; Švácha, Rostislav: Jaroslav Grunt – 90. In: Výtvarná kultury, 7, 1983. S. 63–64.; Crhonek, I.: Jaroslav Grunt. In: Architekt,39, 1993,č.2. S.2. ; |
|
||||||
Místo narození: | Kojetín | |||||
Místo úmrtí: | Most | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Most, Olomouc, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | herec, písničkář, skladatel | |||||
Anotace: |
Vystudoval průmyslovou školu a uplatnil se jako technický úředník. Působil jako divadelní herec z profese v Praze, v Olomouci, krátký čas byl i ředitelem kabaretu Nebojsa v Prostějově. Divadelní kariéru zakončil v Českých Budějovicích a nakonec v Mostě. Napsal písně a kuplety do 22 českých filmů. Vytvořil 15 operních libret. Užíval umělecké jméno Saša Razov. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.2.Praha, SHV 1965, S.406–407.; Kraus, B.: Hanácký písničkář.Štafeta, 8, 1976, č.2, S.28–29.;. |
|
||||||
Místo narození: | Čechy pod Kosířem | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Čechy pod Kosířem, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | stavební inženýr | |||||
Anotace: |
Ing. Dr. Bedřich Hacar, DrSc. navštěvoval reálku v Prostějově. Pak studium stavebního inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze. Od r. 1921 pracoval ve výzkumném a zkušebním ústavu hmot a konstrukcí stavebních při ČVUT, jehož byl spoluzakladatelem. Těžištěm jeho práce byl výzkum stavebních hmot, vypracoval několik projektů v oboru betonových konstrukcí. |
|||||
Zdroj: |
Gračka, Fr. : Čechy pod Kosířem. Obec Čechy pod Kosířem 2000. S 33. |
|
||||||
Místo narození: | Nové Město nad Metují | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Hranice | |||||
Obory působení: | autor memoárů, generál armády, učitel taktiky | |||||
Anotace: |
Armádní generál Karel Klapálek byl český voják, člen československých legií v Rusku. Od 30. 9. 1932 byl učitelem taktiky na Vojenské akademii v Hranicích. Po vzniku protektorátu vedl českobudějovickou pobočku Obrany národa, po jejím rozbití v květnu 1940 uprchl do zahraničí. Bojoval v řadách britských vojsk v Africe (mimo jiné při obraně Tobruku), v roce 1944 byl odeslán do SSSR a účastnil se karpatsko-dukelské operace. V dubnu 1945 jmenován velitelem 1. československého armádního sboru. V letech 1945–1950 vojenský velitel v Praze, poté jako politicky nespolehlivý propuštěn z armády, odsouzen ve vykonstruovaném procesu a vězněn. Později byl rehabilitován a 24. května 1968 dostal státní vyznamenání Hrdina ČSSR. Vydal knihu vzpomínek Ozvěny bojů. |
|||||
Zdroj: |
Hrabicovi, P.Z.: Muž, který velel mužům. Praha 1988. ČBS. Praha 1992. S. 315. Klapálek, K.: Ozvěny bojů. Praha 1987. Doslov. |