Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Týn nad Vltavou | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Olomouc, Písek, Praha, Prachatice, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | dramatik, režisér, scenárista, teoretik umění | |||||
Anotace: |
Narozen v Kolodějích nad Lužnicí (n.m.č. Týn nad Vltavou). Bratr filmového režiséra Emila Radoka (1918–1994), otec operního režiséra Davida Radoka (* 1954). Čtyři roky navštěvoval reálné gymnázium v Českých Budějovicích (1926–30), kvintu (i přes opakování) nedostudoval na reformním reálném gymnáziu v Prachaticích (1930–32), nakonec však maturoval na Obchodní akademii v Písku (1936). Dva roky byl vojákem prezenční služby, sloužil i v Olomouci, kde se seznámil s Marií Tesařovou (1922–2003), svou pozdější ženou a spolupracovnicí. Do civilu byl propuštěn až po mobilizaci koncem listopadu 1938. Zapsal se na novinářské oddělení Svobodné školy politických nauk v Praze. Po 17. listopadu 1939 se s bratrem Emilem Radokem krátce ukrýval jako zemědělský dělník na osamělém statku blízko Sušice. Začátkem 1940 se oba stali úředníky Janyškovy továrny na klobouky ve Valašském Meziříčí. V polovině téhož roku zde Radok se členy sokolské Mladé scény realizoval svou první významnou režii (Krále Lávru K. H. Borovského). Díky ní se od podzimu stal asistentem režie u E. F. Buriana v divadle D 41. R.1951–1959 působil v ND Praha.R.1968 emigroval. |
|||||
Zdroj: |
Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.402–403.;. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | USA | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Praha | |||||
Obory působení: | biomatematik, ekolog, hydrobiolog, pedagog, vědec | |||||
Anotace: |
Po ukončení vysokoškolských studií pracoval na Biologické fakultě UK v Praze. Poté v Laboratoři ČSAV. Po roce 1980 přešel do Českých Budějovic a stal se jedním ze zakladatelů vědeckých pracovišť Akademie na jihu Čech. V roce 1983 založil Laboratoř biomatematických metod AV ČR. Profesorem byl jmenován až po roce 1990. V letech 1990–1993 se stal Prof. RNDr. Straškraba, DrSc místopředsedou ČSAV, a předsedou Koordinační rady Sdružení biolog. ústavů ČSAV v Českých Budějovicích. Později prorektorem Jihočeské univerzity a hostujícím profesorem. Své pznatky publikoval ve 100 primárních publikacích a je autorem 3 knih. |
|||||
Zdroj: |
Akademický bulletin 2000/09 ČBS. Praha 1992. S. 664. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Čelechovice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brandýs nad Labem, Brno, Čechy pod Kosířem, Olomouc | |||||
Obory působení: | historik lesnictví, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Významný historik lesů. Zájem o lesnictví projevil v době války v letech 1942 – 1944, kdy byl praktikantem na lesní správě velkostatku v Čechách pod Kosířem. Od prosince 1944 – 26.2.1945 byl nasazen na nucené zákopové práce v Rakousku. Po otevření vysokých škol ukončil studium na VŠ zemědělské druhou státní zkouškou v r. 1949. Od 1. června 1948 nastoupil u Technického ústavu státních lesů (pozd.Lesprojekt) jako zařizovatel lesů na pobočce v Olomouci. V roce 1954 složil náročnou zkoušku pro samostatné lesní hospodáře a v r. 1955 začal působit jako samostatný Ing.- specialista historie lesů, později jako vedoucí v Brandýse nad Labem až do penze k 1. 5. 1987. Během zaměstnání vystudoval stavební fakultu VUT v Brně a r. 1968 získal hodnost kandidáta věd. Činný byl i v důchodu až do r. 1999. Specializace na historii lesnictví a myslivosti v našich zemích.Publikoval v časopisech: Les, Severní Morava, Slezský sborník, Acta UP. Autor mnoha publikací. Za rozsáhlou vědeckou a literární činnost byl vyznamenán stříbrnou medailí Univerzitou Palackého v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Kdy-kde-co v Olomouci, 1983.; Bibliografie vlast.sborníku Severní Morava 1–50.Šumperk, 1988.;. Lesnická práce,r.80 (2001),č.2/01 |
|||||
Poznámka: |
Ing et Ing Emil HOŠEK, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Příbram | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, České Budějovice, Olomouc, Praha, Tasov | |||||
Obory působení: | ilustrátorka, překladatelka, spisovatelka, vydavatelka | |||||
Anotace: |
Narozena v Březových Horách. Rodným jménem JUNOVÁ Marie Rosa. Maturovala na reálce v Českých Budějovicích a po abiturientském kursu odešla do Prahy, kde též pobýval básník Jakub Deml, s nímž si dopisovala od 18 let. Poté pracovala v Brně jako sekretářka Orla. Od prosince 1935 pobývala u Jakuba Demla v Tasově (na Třebíčsku). Vedla mu domácnost a zároveň vydávala jeho díla. Pod jeho dohledem psala polemiky do Šlépějí. Za období 1936–1948 vydala asi 130 knih. Některé knihy též ilustrovala. V Tasově se seznámila s literárním kritikem Timotheem Vodičkou, který se rovněž přátelil s Jakubem Demlem. V roce 1956 uzavřeli sňatek a v roce 1959 se Marie Rosa přistěhovala za manželem do Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Rotrekl, Z.: Skrytá tvář literatury. 1987. ; PNP-LA ; Slovník spisovatelů okresu Žďár nad Sázavou. Velké Meziříčí. 1992.S.164. ; |
|||||
Poznámka: |
Březové Hory, osada města Příbram. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Mladá Boleslav, Opava, Šternberk, Tábor, Teplice, Zlín | |||||
Obory působení: | herec, moderátor | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině obchodního cestujícího. Dle otcova přání studoval na obchodní škole, ač by nejraději hrál divadlo. Chodil do dramatického oddělení konzervatoře. Absolvoval 1943 a nastoupil první angažmá v Jihočeském divadle v Táboře, jež se r.1945 vrátilo do Českých Budějovic. Od r. 1948 byl členem Svobodného divadla v Brně, po roce se vrátil do Teplic a r. 1951 podepsal smlouvu s Divadlem Z.Nejedlého v Opavě. V letech 1965–1967 působil v Mladé Boleslavi a následující sezónu ve Zlíně. Opět se vrátil do Opavy 1968–1984.Léta odpočinku od ledna 1984 trávil s družkou MUDr. Hanou Širokou ve Šternberku, kde také zemřel. Otec dcery Lenky, pozdější herečky. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.55–56. |
|
||||||
Místo narození: | Souš | |||||
Místo úmrtí: | Rýmařov | |||||
Místa pobytu: | Čáslav, Jeseník, Kutná Hora, Praha, Prešov (SR), Rýmařov, Štramberk, Šumperk | |||||
Obory působení: | archeolog, geolog, odborný publicista | |||||
Anotace: |
Narozen na Mostecku. Studoval Fakultu báňského inženýrství VŠB, které dokočil až o deset let později. 1952 byl jmenován hlavním geologem Ministerstva hutí a spojů. 1956–1958 učil na Střední průmyslové škole geologické v Praze. Poté působil na úseku lomů VŽ ve Štramberku 1958–1966. Od roku 1966 až do důchodu byl zaměstnán v Geologickém průzkumu v Rýmařově. Hojně publikoval a také ve Zprávách olomouckého muzea a archivním sborníku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.96; Šefčík, E.: Zemřel inženýr J.Novák. In: Severní Morava,58, 1989. S. 75.; |
|
||||||
Místo narození: | Těšetice | |||||
Místo úmrtí: | Reichenhalt (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Čechy pod Kosířem, Drahanovice, Olomouc, Vanovice | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník, obchodník | |||||
Anotace: |
Narozen ve Vojnici (n. část obce Těšetice).Studoval na olomouckém gymnáziu, později obchodní školu. Praktikoval na statku v Drahanovicích, Vanovicích a Čechách. Od r. 1871 ředitel Ústřední rolnické záložny v Olomouci, 1881–87, 1896–97 činný v Žerotínu, spoluzakladatel Jednoty divadelních ochotníků /1872/ a Žerotína /1880/. Hrával ochotnicky divadlo pod jm. Radoň. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.235–236.;. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, České Budějovice, Olomouc | |||||
Obory působení: | herec, pedagog | |||||
Anotace: |
Profesionál. dráhu zahájil r. 1913 v Pištěkově divadle v Praze, 1919–1930 v Brně, 1930–31 v Olomouci, po válce v Č. Budějovicích, 1953–58 Divadlo J. Wolkra v Praze, 1920–34 učil na konzervatoři v Brně. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha Academia 1992, S.93.;. |
|
||||||
Místo narození: | Bělkovice-Lašťany | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, České Budějovice, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | operetní zpěvák | |||||
Anotace: |
Tenorista. Studoval u K. Karenina. Působil v Opavě (1945 – 46, 1951 – 54 a 1959 – 64), Olomouci (1946 – 50), Českých Budějovicích (1950 – 51), v brněnské operetě (1954 – 59) a v závěru kariéry také ve sboru v ND (od 1964). Zpíval dramatické, lyrické i buffo-role. Hlavní role: Princ (Rusalka), Benda (Jakobín), Don César (Nevěsta messinská), Truffaldino (Hanušův Sluha dvou pánů), Alvaro (Síla osudu), Chapelou (Postilion z Lonjumeau), Eleazar (Židovka), Triquet (Evžen Oněgin). |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.S.68.;. |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bouzov, Červenka, Konice, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Litovel, Olomouc, Písařov | |||||
Obory působení: | důstojník, tělovýchovný pracovník, učitel | |||||
Anotace: |
Reálku vystudoval v Kroměříži a Lipníku nad Bečvou, kde začal pracovat v jednotě Sokol. 1920 začal navštěvovat župní cvičitelskou školu v Olomouci. V letech 1920–1939 působil na školách v Bouzově, Července, Litovli a Konici. V dubnu 1939 vytvořil s učitelem F. Krušem první odbojovou skupinu na Litovelsku, která navázala kontakt s Obranou národa v Olomouci. V červenci 1939 emigroval do Polska a vstoupil zde do čs. vojenské skupiny. Do Prahy přijel v roce 1945 již v hodnosti majora. 1949 se stal předsedou Sokola v Praze. 1950 obviněn a odsouzen za porušování služeb. tajemství. Vězněn v Leopoldově.1960 na amnestii propuštěn. Poté pracoval jako pomocný dělník. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.21–22.; Severní Morava. sv. 84.2002. S.81 Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.12–13.; |
|
||||||
Místo narození: | Postřelmov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Beroun, České Budějovice, Olomouc, Volgograd (Rusko) | |||||
Obory působení: | důstojník, legionář, malíř | |||||
Anotace: |
Narozen v učitelské rodině, kde otec spisovatel a hudební skladatel. Vystudoval reálku v Olomouci, kde maturoval r. 1911, vliv Karla Wellnera. Poté pokračoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole a na Akademii výtvarných umění. V době 1. svět. války byl poslán na haličskou frontu. 1917 se dostal do čs. legií v Rusku. Za své zásluhy v legiích byl vyznamenán. Po válce zůstal jako důstojník z povolání a sloužil v Berouně, Českých Budějovicích a Praze. Celý svůj život maloval, většinou portréty. Portrétoval např. generála A. Eliáše, prezidenta T.G. Masaryka a Eduarda Beneše. Některé tyto práce jsou ve sbírkách Vojenského historického muzea v Praze na Žižkově. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Z.: R.B. – voják a malíř. In: Severní Morava 83.Šumperk 2002. S. 23–28. BSSSM, seš.3 (15.) Ostrava 2002. S. 34–36. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, České Budějovice, Olomouc, Pardubice, Praha | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Štěpán Bulejko (někdy byl uváděn jako Štefan Bulejko) . Aby mohl vykonávat herecké povolání, v roce 1938 absolvoval pražskou Státní konzervatoř. Profesionální hereckou dráhu však započal už v olomouckém Českém divadle (1935 – 1938). Poté byl členem brněnského Zemského divadla a českobudějovické i pardubické scény (1938 – 1945), městských scén v Olomouci a Pardubicích (1945 – 1950) a Městských divadlech pražských (1950 – 1976), kde působil až do své smrti. V roce 1938 hostoval v epizodkách v pražském Národním divadle („Naši furianti“ a „Romeo a Julie“). Na českých divadelních prknech představoval Štěpán Bulejko pokaždé menší a malé role. Díky své výrazné vysoké postavě, zajímavě klenutému profilu tváře a mimice vždy dokázal na sebe strnout dost velkou pozornost. Zajímavý byl také jeho hluboký hlas, který ale moc nemohl využít, protože jeho role byly celkem často „němé“. Povětšinou vytvářel charakterní úlohy, např. Dlouhána (Rollandova „Hra o lásce a smrti“) nebo Strážmistra („Legenda o Svaté Ancille“ Chorvata Miroslava Krležly). |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.S.83.;/s.106 foto/.. http://www.csfd.cz/…pan-bulejko/ |
|
||||||
Místo narození: | Bavorov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Olomouc | |||||
Obory působení: | právník, překladatel, spisovatel | |||||
Anotace: |
Syn učitele a hudebního skladatele Františka Chmelenského (1775–1803). Vzhledem k tomu, že mu rodiče záhy zemřeli vychovávala jej babička. Po skončení obecné školy odešel na rok do Českého Krumlova, aby se naučil německy a v r. 1812 začal studovat na piaristckém gymnáziu v Českých Budějovicích, kde maturoval v r. 1818. Tam se seznámil s Ladislavem Čelakovským. Brzy se začal věnovat literatuře a překladům děl Schillera, Goethe, Mickiewicze a Kochanowski). Poté studoval filozofii a posléze přestoupil na práva na UK Praha, doktorát získal v r. 1828. V letech 1837–1838 se podílel na přípravě majetkového soupisu arcibiskupství v Olomouci. Jeho literární činnost je pestrá. Psal poezii, operní libreta. Cestování po Moravě a Slezsku se projevilo v námětech básní, ve sbírkách Kvítí polní z Moravy a Slezska a Plané růže z Moravy a Slezska. Psal divadelní referáty a publikoval básně v časopisech Muzejník (1824–1834), Časopis muzea českého (1828–1834), Česká včela (1834–1836 a Květy. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.Seš.7. Ostrava, Ostravská univerzita 1996.S.46–47. Hankovec, Milan: Významní rodáci Strakonictva. Strakonice 2005. S. 124–125.; |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Český Těšín, Kladno, Olomouc, Opava, Ostrava, Pardubice | |||||
Obory působení: | dabér, herec divadelní, moderátor, poslanec ČNR | |||||
Anotace: |
V letech 1973–1977 studoval DAMU v Praze, v roce 1978 pracoval v ČT Ostrava, ale z politických důvodů musel odejít a mohl pracovat pouze v rozhlase a v oblastních divadlech : Ostrava, Opava, Český Těšín, 6 sezón v Olomouci, Pardubice, Ústí nad Labem, Kladno a od r. 2006 v Městských divadlech pražských. V letech 1990–1992 poslanec ČNR. Proslavil se též dabingem, kdy namluvil kocoura Garfielda. Slavný moderátor soutěže TV Nova Milionář. |
|||||
Zdroj: |
cs.wikipedie |
|
||||||
Místo narození: | Čechy pod Kosířem | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Čechy pod Kosířem, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | stavební inženýr | |||||
Anotace: |
Ing. Dr. Bedřich Hacar, DrSc. navštěvoval reálku v Prostějově. Pak studium stavebního inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze. Od r. 1921 pracoval ve výzkumném a zkušebním ústavu hmot a konstrukcí stavebních při ČVUT, jehož byl spoluzakladatelem. Těžištěm jeho práce byl výzkum stavebních hmot, vypracoval několik projektů v oboru betonových konstrukcí. |
|||||
Zdroj: |
Gračka, Fr. : Čechy pod Kosířem. Obec Čechy pod Kosířem 2000. S 33. |
|
||||||
Místo narození: | Nové Město nad Metují | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Hranice | |||||
Obory působení: | autor memoárů, generál armády, učitel taktiky | |||||
Anotace: |
Armádní generál Karel Klapálek byl český voják, člen československých legií v Rusku. Od 30. 9. 1932 byl učitelem taktiky na Vojenské akademii v Hranicích. Po vzniku protektorátu vedl českobudějovickou pobočku Obrany národa, po jejím rozbití v květnu 1940 uprchl do zahraničí. Bojoval v řadách britských vojsk v Africe (mimo jiné při obraně Tobruku), v roce 1944 byl odeslán do SSSR a účastnil se karpatsko-dukelské operace. V dubnu 1945 jmenován velitelem 1. československého armádního sboru. V letech 1945–1950 vojenský velitel v Praze, poté jako politicky nespolehlivý propuštěn z armády, odsouzen ve vykonstruovaném procesu a vězněn. Později byl rehabilitován a 24. května 1968 dostal státní vyznamenání Hrdina ČSSR. Vydal knihu vzpomínek Ozvěny bojů. |
|||||
Zdroj: |
Hrabicovi, P.Z.: Muž, který velel mužům. Praha 1988. ČBS. Praha 1992. S. 315. Klapálek, K.: Ozvěny bojů. Praha 1987. Doslov. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), České Budějovice, Olomouc | |||||
Obory působení: | dirigent, dramaturg, hudební kritik, režisér opery, rozhlasový režisér, skladatel | |||||
Anotace: |
Iša Krejčí (vl. jm. František Krejčí) se narodil v rodině s bohatým kulturním zázemím, jeho otec byl známý pražský filozof František Krejčí.Maturoval na gymnáziu v Praze r. 1923 a pak studoval historii a muzikologii na Karlově univerzitě a současně klavír u A. Šímy a skladbu u K.B. Jiráka na Pražské konzervatoři. Navštěvoval také mistrovskou třídu této školy, kde studoval skladbu u V. Nováka a dirigování u V. Talicha. Poté, co získal zkušenosti coby dirigent ve Slovenském národním divadle v Bratislavě (1928 – 32) a v Národním divadle v Praze (1933 do 34), Krejčí působil jako zvukový režisér v Československém rozhlase (1934 – 45) a dirigent Orchestrálního sdružení v Praze (1936 – 45). V letech 1945–1958 byl zaměstnán jako šéf opery v Olomouci, a od 1.12. 1958 byl dramaturgem opery Národního divadla v Praze. V sezóně 1964/65 byl šéfem opery v Českých Budějovicích.. V roce 1949 mu byla udělena Cena města Olomouce.K jeho padesátinám uspořádala MFO koncert z jeho skladeb. |
|||||
Zdroj: |
Holzknecht, V.: Iša Krejší. Praha 1976. Kohout, E.: Divadlo aneb snář. Praha, Odeon 1975. S.112. Iša Krejčí. 6.3.1993. Kdy kde co v Olomouci. 1993, březen, S.2. Ryšavý, Milan: Vážné a zábavné vzpomínky filharmonika. Olomouc 2012. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Víceměřice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, publicistka | |||||
Anotace: |
Učila přírodopis, matematiku a fyziku na dívčím gymnáziu v Č. Budějovicích a v Praze. Publikovala v sokolských časopisech. Autorka publikace Deset let sokolské práce vzdělávací. Praha, ČOS 1930. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.118.;. |
|||||
Poznámka: |
Narozena na Prostějovsku. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Břeclav, Česká Třebová, Olomouc, Strážnice | |||||
Obory působení: | filozofka, rektor univerzity, středoškolská pedagožka, vysokoškolská pedagožka | |||||
Anotace: |
Od r. 1946 prof. a děkanka Pedagogické fakulty UP a 1949–1953 první rektorka UP v Olomouci, později profesorka FFUK Praha. Před 2. svět. válkou působila jako středoškoškolská profesorka v Břeclavi, Strážnici, Č. Třebové. |
|||||
Zdroj: |
ČBS, Praha 1992.S.561.;Správně je roz.Popelová;. |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Český Těšín, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | editor, vydavatel | |||||
Anotace: |
Studoval na němec. G v Olomouci a v Českém Těšíně, později na něm. obchod. akademii v Olomouci. Činný v hnutí komunistic. mládeže ve Šternberku. Koncem r. 1924 odešel do Prahy. Od dubna 1935 vydával satir. časopis Bodláky. Antifašista. Sbíral českou obrozenec. lit, zejm. spisy vydávané Krameriem. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.5.Opava 1983.S.114–115.; Kollmann, V.: Vincy Schwarz.Šternberk 1977.;Skutil, Jan: Antifašistický bojovník.Sborník KVMO B-IV/1956–1958., S.299–305;Za nový život Šternberska, 28.6.1958.. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bjelina (Srbsko), Bystřice pod Hostýnem, Český Krumlov, Ledeč nad Sázavou, Náchod, Pardubice, Rokycany, Štýrský Hradec (Rakousko), Užhorod (Ukrajina), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | lékař, novinář, spisovatel | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu v rodišti v r. 1892. Poté studoval lékařskou fakultu v Praze a ve Vídni. Po studiích se r. 1901 usadil v Bystřici pod H., od r. 1905 v Praze. V r. 1914 ve Štýrském Hradci a téhož r. i v Č.Krumlově. R. 1919 působil v Užhorodě. Spoluredigoval Lumír a Humoristické listy. Přispíval do časopisů: Niva, Pozor, Národní listy, Národní politika, Lidové noviny. Užíval pseudonym: F. Skalný, Fr. Marek. Psal povídky, romány, básně. Autor knihy vzpomínek na přátelství s F.X. Šaldou " Krásná setkání" (1970). Český prozaik, dramatik, básník, literární, divadelní a umělecký kritik. Autor románů (Vesnický lékař, Architekt Malota) a knih pro mládež (Hřebeček). |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých spisovatelů. Praha 1964, S. 448–449. Lexikon české literatury. 4. díl. S-T. Praha, Academia 2008. S. 159–162. |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, České Budějovice, Pardubice, Plzeň | |||||
Obory působení: | operetní pěvkyně | |||||
Anotace: |
Narozena v obci Drahotuše (n.m. č.města Hranice). Učila se zpěvu v Brně u Th. Černíka a Z. Knittla. Začínala u Východočes. divadla r. 1928, pak půs. v Č. Budějovicích, Plzni a od r. 1946 v Hudebním divadle v Karlíně; |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha 1965, S.798;. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Olomouc, Pardubice | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Oldřich Volek Narozen v Tuřanech u Brna. V roce 1942 absolvoval konzervatoř v Brně, poté působil v Č. Budějovicích, 1943 – 1944 v Pardubicích, u DOS v Olomouci 1945 – 1962. Poté ve Filmovém studiu Barrandov Praha. Natočil 310 filmů, je znám zejména ze seriálů: Slovácko sa nesúdí; Arabela ; Sanitka; Léto trávil na chalupě v osadě Karlovka u České Lípy. Má 15 vnuků a pravnuků. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1991/1992.II.Praha 1991.S.1064.;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zdíkov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Blansko, České Budějovice, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | archeolog, geolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen ve Velkém Zdíkově, nyní Zdíkov (u Prachatic). Studoval na gymnáziu v Českých Budějovicích, poté odešel na univerzitu do Vídně, kde studoval přírodní vědy. V roce 1859 získal PhDr. Již od mládí se zajímal o historii a archeologii rodného kraje. Od 1859 v Olomouci do r. 1867. Publikoval ve Hvězdě,později do ČVSMO. Za pobytu v Olomouci sepsal a r. 1863 vydal ve Vídni knihu „Geographie der königlichen Hauptstadt Olmütz“/zeměpisný,dějepisný a statistický obraz Olomouce s mapou ve 2 dílech/. Od r. 1893 prof. geolog. Své poznatky publikoval v časopisech Památky archeologů, Český lid aj. V roce 1894 stál u založení České geografické společnosti a byl jejím předsedou. R. 1899 byl jmenován řádným profesorem geologie a paleontologie na univerzitě v Praze, kde působil do r. 1905. |
|||||
Zdroj: |
Nešpor, V.: Dějiny města Olomouce. Brno 1936, S. 247. ; |