Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Čehovice | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hradec Králové, Olomouc, Ostrava, Praha, Prostějov, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | chirurg, lékař | |||||
Anotace: |
Po maturitě na státním gymnáziu v Prostějově r.1934 studoval Lékař. fakultu MU v Brně. V době okupace pracoval v letech 1941–1945 jako úředník v obuvnické továrně v Praze. Po osvobození 1945 vysokoškol. studia v Brně ukončil. Nastoupil jako lékař na chirurg. odd. Okresní veřejné nemocnice v Prostějově. V roce 1950 byl povolán na dlouhodobé vojenské cvičení do výcvikového tábora Libavá, 1952 přeložen na Vojenskou lékařskou akademii do Hradce Králové, kde se stal náčelníkem nemocniční chirurgie. Po zrušení VLA pracoval v letech 1958–1960 jako přednosta chirurgického oddělení Okresní nemocnice v Uherském Hradišti, odkud odešel do téže funkce do Ostravy. Stal se uznávaným zakladatelem klinické a experimentální hyperbaroxie u nás, takže mohl své poznatky přdnášet lékařům v Olomouci, Brně, Uherském Hradišti a v Praze, ale též v cizině: Berlín, Glasgow, Amsterodam, Londýn, Řím. Též členem poradního sboru Ministerstva zdravotnictví ČSR. Předseda spolku českých lékařů v Ostravě.. nepříznivě do jeho života zasáhly důsledky podpisu 2000 slov a politických postojů 1968–1969. Byl degradován na funkci chirurga v ambulanci Závodní nemocnice ve Vítkovicích, kde pracoval do odchodu do důchodu v r. 1988. Po listopadu 1989 byl jmenován předsedou rehabilitační komise zdravotníků Severomoravského kraje. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.63; |
|
||||||
Místo narození: | Český Těšín | |||||
Místa pobytu: | Hukvaldy, Mohelnice, Olomouc, Ostrava, Šternberk | |||||
Obory působení: | ČTK, fotograf | |||||
Anotace: |
Narozen v Horním Žukově (n.část města Český Těšín). Fotografoval od dětství a v letech 1967–1969 studoval Lidovou konzervatoř, obor výtvarná fotografie. Absolvent FAMU v letech 1981–1986, obor reportážní fotografie. Věnuje se také výtvarné fotografii. Profesionálně působí od roku 1971, kdy pracoval jako fotograf – výtvarník na dole Odra v ostravě a od r. 1973 v ČTK Praha, kde působil v olomoucké oblastní redakci až do r. 2011. Poté ještě občas pracuje pro ČTK či jiné akce. Je členem Unie výtvarných umělců Olomoucka a výtvarné skupiny Střet. Účastní se fotografických výstav a soutěží. V létě 1993 vystavoval v Muzeu umění poetický cyklus Stromy a lidé. Výstavy fotografií v roce 1995 na Sv. Kopečku, v září 1997 ve Šternberku mu přinesly prestižní ocenění v novinářské soutěži Czech Press Photo Jeho autorské výstavy se konaly v Hukvaldech (1990), Šternberk (1992),Mohelnice (2001), Olomouc (2004).V roce 2007 dne 14.5. byla otevřena v galerii Podkova slavnostně otevřena výstava Vladislava Galgonka k jeho 61. narozeninám a 35 letům jeho fotografické práce v ČTK. V roce 2007 převzal Cenu města Olomouce v oblasti umělecká fotografie. |
|||||
Zdroj: |
Zatloukal, P.: 1.souborná výstava unie výtvarných umělců Olomoucka./Katalog/.Olomouc, VÚ 1991.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | České Budějovice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Ostrava, Praha, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | lékař, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Od r. 1967 přednášel v Brně a v Praze. V letech 1970–81 v angličtině v kursech Světové zdravotnické organizace. Vedoucí Národní referenční laboratoře MZ ČR pro tetanus. Autor 70 vědeckých publikací, z toho 11 v zahraničním tisku. Od r. 1972 v Olomouci jako vedoucí protiepidemického odboru Okresní hygienické stanice v Olomouci, od r. 1986 dosud ředitel a hlavní hygienik Železniční hygiemické stanice ÚŽZ v Olomouci, 1990 jmenován doc. pro obor epidemiologie, 1990 přednosta ústavu prevent. lékařství LFUP, 1991 jmenován profesorem. Prof. MUDr. Vladimír Janout, CSc. působí na Katedře rozvojových studií Přírodovědecké fakulty UPOL, kde externě vyučuje předmět Epidemiologie, hygiena a veřejné zdraví, je vedoucím ústavu epidemiologické ochrany veřejného zdraví na Ostravské univerzitě a zástupce přednosty ústavu preventivního lékařství LFUP. Soudní znalec. Bydlí ve Velké Bystřici. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál, 1992, č.36/37, S.10.;. |
|
||||||
Místo narození: | České Budějovice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | houslista, muzikolog, skladatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium ve svém rodišti a poté estetiku a hudební vědu na Univerzitě Palackého v Olomouci (1947–50). Hře na housle se učil u Jaroslava Pekelského v Praze. Od roku 1945 působil v Moravské filharmonii Olomouc a v r. 1946 se stal členem Olomouckého kvarteta. V roce 1952 přijal místo koncertního mistra Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Dále byl skladatelem komorních děl a autorem hudebně estetických a hudebněvědných publikací, zabýval se tématikou vztahu hudby a tance. Vytvořil hudební dílo: Andante a Scherzo pro smyčcové kvarteto; Preludium, fuga a ciacona pro sólové housle (1952/56). |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.Praha 1963.S.99.;. Berdychová, Tereza: Český hudební slovník. Ústav hudební vedy FFMU Brno 2008. (web). |
|
||||||
Místo narození: | Čehovice | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Olomouc, Prostějov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | hudebník, skladatel, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Gymnázium začal studovat v Olomouci a pak Obchod. akademii v Prostějově, kde absolvoval v r. 1899. Po maturitě odešel do Vídně, kde v r. 1903 absolvoval obchodní nauky. Poté do r. 1919 profesorem Obchodní akedmie v Prostějově, kde se účastnil hudebního života v Orlici. Ovládal hru na violu damour, večery v Besedě. Hlavní hudební činnost v Bratislavě, kde lektor účetnictví na univerzitě, práv. fakulty do r. 1939. Studoval hud. vědu na univerzitě. Z 80 skladeb vydal vl. n. písně, sbory, symf. básně. Též hanácké písně. Jeho skladby občas v rozhlase. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1963.S.540.;Bařinková, J.: Vzpomínka na R.Chlupa.Štafeta, 8, 1976, č.4, S.20–21.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Čechy pod Kosířem | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | archeolog, historik, památkář, právník | |||||
Anotace: |
Studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde maturoval v r. 1897. Pracoval jako referent památkového odboru města Prahy. Objevil základy 27 románských domů. Patřil k uznávaným odborníkům mezi památkáři. Byl členem Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci. Byl zetěm malíře Mikoláše Alše. |
|||||
Zdroj: |
Gračka, Fr. : Čechy pod Kosířem, Obec Čechy pod Kosířem 2000, S. 32–33. |
|||||
Poznámka: |
JUDr. Rudolf Hlubinka |
|
||||||
Místo narození: | České Budějovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | dirigent, herec divadelní, herec filmový | |||||
Anotace: |
Studoval konzervatoř, obor dirigování a operní režie a HAMU v Praze. V letech 1951–1977 dirigoval symfonický orchestr AUS a poté působil v MFO a pak v hudebním divadle Karlín. Od roku 1969 člen Divadla Járy Cimrmana, od r. 1977 v ND Praha, dirigentem orchestru činohry. V divadle Járy Cimrmana účinkoval v řadě her např. Záskok, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Posel z Liptákova, Němý Bobeš, Hospoda Na mýtince, Dobytí severního pólu, Dlouhý, široký a krátkozraký, Lijavec, Blaník, Vražda v salónním kupé, Afrika, Cimrman v říši hudby. Zahrál si v řadě filmů: Když má svátek Dominika, Tajemství zlatého Buddhy, Jáchyme hoď ho do stroje!, Marečku podejte mi pero!, Vrchní, prchni, Rozpuštěný a vypuštěný. Nejznámější filmovou rolí je postava starosty vesnice Hoštice ve třech filmech režiséra Zdeňka Trošky: Slunce seno, jahody, Slunce, seno a pár facek a Slunce, seno, erotika. Nejznámější televizní rolí je postava harmonikáře Josky z televizního seriálu Hospoda. |
|||||
Zdroj: |
Wikipedie.cz Schindler, A.: Historie MFO. (rkp). |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Čečejovice u Košic (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Curych (Švýcarsko), Drážďany (Německo), Graz (Rakousko), New York (USA), Olomouc, Ostrava, Petrohrad (Rusko), Praha, Washington (USA) | |||||
Obory působení: | děkan fakulty, pedagog vysokoškolský, právník | |||||
Anotace: |
Stud.obch.akad v Olomouci, 1945 maturoval, doktorát obojího práva r.1951 na KU v Praze.Od r. 1965 prac.GŘ VHJ Sigma v Olomouci-1970.Poté pracoval v Ostravě v pojišťovně až do důchodu r.1988.Od r.1990 spolupracuje s UP, pověřen řízením příprav.prací v souvislosti se vznikem práv.fakulty a funkcí děkana fakulty. Vědecky a pedagogicky působil i v zahraničí, zvláště na právnických fakultách v Grazu, Curychu, Drážďanech, Petrohradě, Kyjevě, New yorku a ve Washingtonu. Za jeho působení získala Právnická fakulta UP v r. 1996 prestižní cenu Hannah Arendt, udělovanou Koerberovou nadací. V r. 1998 dostal Cenu města Olomouce in memoriam. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP 1990, č. 8, S. 1 a 4. ;/fotografie/; Univerzita Palackého. Právnická fakulta 1994–1995. Olomouc 1994. ; Vyhnánek, Leoš: Zemřel děkan právnické fakulty M. Liberda. Hanácké noviny 8. 1. 1998, S..3. |
|||||
Poznámka: |
Doc. JUDr. Miroslav Liberda |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Čelechovice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | starosta města Přerova | |||||
Anotace: |
Předseda a místopředseda Narodní Jednoty, předseda Spolku pro podporování chudých studujících na přerovském gymnáziu, místopředseda Sokola, spolupodílel se na založení vydavatelské společnosto OBZOR.. Starosta města Přerova v letech 1913–1919. |
|||||
Zdroj: |
SOKA Přerov 2006 |
|
||||||
Místo narození: | Čelákovice | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Litomyšl, Mladá Boleslav, Štrasburk (Německo), Wittenberg (Německo) | |||||
Obory působení: | biskup, překladatel, skladatel | |||||
Anotace: |
Do jednoty bratrské byl přijat r. 1533 v Mladé Boleslavi, kde se mu dostalo školního vzdělání, r. 1536 studoval ve Wittenbergu a pak zastával nižší funkce v Litomyšli. Později byl uznávaným kazatelem. Byl často vysílán do zahraničí, např. v r. 1540 do Štrasburku. 1549 vysvěcen na kněze. R. 1553 byl zvolen v Přerově biskupem a v témže roce jmenován protonotářem jednoty. Skládal písně, přeložil do češtiny žaltář, sbíral lidová přísloví. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury. Praha : Academia, 1985. S.459–460.; |
|
||||||
Místo narození: | České Budějovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | operní pěvkyně | |||||
Anotace: |
Nejprve studovala na průmyslové škole. Přitom se u Bohuslava Jeremiáše učila zpívat a jako žákyně hudební školy vystoupila na několika koncertech. Později studovala zpěv v Praze a ve Vídni. Za 1. světové války musela pomáhat početné rodině a pracovala jako prodavačka, písařka a vychovatelka. V posledních letech 1.svět. války žila v Olomouci a tam zpívala na dobročinných koncertech a ve chrámovém sboru pod vedením varhaníka Antonína Petzolda. Divadelní dráhu začala po převratu v Českých Budějovicích, v letech 1922–23 působila v divadle v Olomouci. Významnějšího úspěchu dosáhla až v Bratislavě, kam přišla v roce 1923 k Oskaru Nedbalovi. Velmi úspěšný byl zájezd bratislavského divadla v lednu 1924 do Španělska, kde vystoupila v Madridu a Barceloně pod taktovkou Oskara Nedbala v operách Prodaná nevěsta a Rusalka. V letech 1924–29 byla zpět v Olomouci, ale pohostinskými vystoupeními se do Bratislavy vracela. Z olomouckých rolí to byly Milada v Daliborovi, Senta ve Wagnerově Bludném Holanďanovi (1924), Santuza v Mascagniho Sedláku a kavalírovi (1925), Maršálka ve Straussově Růžovém kavalírovi (1926) a s Olomoucí se rozloučila titulní rolí Turandot ve stejnojmenné opeře od Pucciniho (1929). V letech 1929–31 působila u Zemského divadla v Brně. Opětovně hostovala na ND v Praze (Louisa, Milada, Santuzza v Sedláku kavalíru aj.). Na vrcholu své operní činnosti však musela zanechat divadelní dráhy ze zdravotních důvodů. Se svým manželem Vladimírem Štrosem se seznámila v Plzni, kde režíroval Janáčkovu Její pastorkyni a Minářová vystupovala v roli Jenúfy. Jejich dcera Marie Štrosová-Steinerová pokračovala ve stopách matky a stala se rovněž významnou operní zpěvačkou. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.2.Praha 1965, S.101.; Ročenka Klubu českého divadla v Olomouci.Olomouc 1929.; Postavy brněnského jeviště. Brno II.1989. S.101–105.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | České Budějovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | grafik, malíř, teoretik umění, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V letech 1942–48 absolvoval VŠUP, VŠ architektury a pozem. stavitelství Praha, ped. fak. UP a FFUP Olomouc. Od r. 1946 odb. asistentem pro kresbu a malbu PdF UP, 1947–1951 půs. v oborech VV, deskript. geometrie a modelování. Vystavuje od váleč. let. |
|||||
Zdroj: |
Výtvarní pedagogové a teoretici umění UP 1946–1986.Olomouc UP 1987.;. |
|||||
Poznámka: |
Ing. arch. Luděk Buriánek |
|
||||||
Místo narození: | Český Těšín | |||||
Místo úmrtí: | Český Těšín | |||||
Místa pobytu: | Český Těšín, Hradec Králové, Olomouc, Praha | |||||
Anotace: |
1762 odešel studovat na jezuitskou univerzitu v Olomouci, římské klasiky, historii a matematiku. Po 2 letech studia vstoupil do jezuitského řádu a studoval na řádových školách v Brně a v Čechách. Po zrušení řádu pracoval v pražské univerzitní knihovně a pořizoval katalog jejích rukopisů. Od r. 1776 působil na Těšínsku. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.Opava 1983.S.127 –129.;. Biografický slovník českých zemí, 5.díl. |
|
||||||
Místo narození: | Čechy | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Holešov | |||||
Obory působení: | odbojář, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Čestný občan města. Starosta Sokola Holešov, profesor, později ředitel reálného gymnázia v Holešově. Byl starostou sokolské jednoty, zakladatelem oddílu házené, organizátorem mnoha večírků a besed. Dne 6. května 1940, v den jeho 60 narozenin, jej obecní zastupitelstvo za jeho veřejnou činnost jmenovalo čestným občanem města Holešova. Ladislav Jaroš byl bojovníkem za pravdu, za demokracii a za tyto ideje obětoval i život. Dne 18. června 1942 byl v Kaunicových kolejích nacistickou mocí zastřelen. Jeho památka je zvěčněna tím, že gymnázium v Holešově nese čestný název gymnázium Ladislava Jaroše. Vděčné členstvo umístilo na vrcholek Jehelníku na svahu Kelčského Javorníku, místu jeho častých turistických vycházek pamětní desku s nápisem: Vzpomeňte bratra Jaroše, starosty Sokola Holešov, ředitele reálného gymnázia, turisty, lyžaře a milovníka tohoto kraje. |
|||||
Zdroj: |
ZMH, 1980, č. 2, S. 27–28. ;ZMH, 1984, č. 4, S. 20–21. ;ZMH, 1990, č. 4, S. 4–5. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Čelčice | |||||
Místo úmrtí: | Vsetín | |||||
Místa pobytu: | Bedihošť, Kojetín, Kroměříž, Olomouc, Praha, Prostějov, Valašské Meziříčí, Vsetín, Zlín | |||||
Obory působení: | básník, politický vězeň, spisovatel, vydavatel | |||||
Anotace: |
Pochází z rolnické rodiny. Po smrti otce jako nejstarší ze čtyř sourozenců musel zanechat studia na gymnáziu v Prostějově a ukončil školu na měšťance v Bedihošti. V roce 1948 byl členem Okresního výboru mládeže Lidové strany v Kojetíně, v únoru1948 vytiskli 4 letáky s textem a básní Karla Vysloužila, které byly zaměřeny proti totalitě. V roce 1948 se oženil a přestěhoval za svou ženou Jitřenkou do Vsetína. Na podzim 1949 byl spolu s ostatními členy Lidové strany zatčen a označen za vedoucího protistátní skupiny a 10.6.1950 odsouzen v Olomouci k 20 letům těžkého žaláře ( Bory u Plzně, konc.tábor Vojna, uranové doly u Příbrami). Po propuštění v roce 1957 byl až do roku 1991 zaměstnán v dělnických profesích, převážně v oboru elektro. V roce 1968 absolvoval večerní studium Střední ekonomické školy ve Valašském Meziříčí. Celý život se věnuje literární tvorbě.Básně začal psát v 16 letech. V samizdatu vydal asi 50 sbírek poezie a 10 knih prózy. Veřejně jeho poezie zazněla na autorském večeru ve Viole v březnu 1986. Tiskem vyšla poprve v týdeníku Naše rodina v roce 1987. Užíval též pseudonym Bohumil Rosa. Články a poezii publikoval v periodikách: Literární noviny, Lidové noviny aj. 1994–1998 zastupitelem a radním města Vsetína. Od r. 1991 vydává nejmenší časopis na světě " Hlas z pasínku"(poezie, filozofické úvahy i kritiky). V r. 1992 byl hostem pořadu Z očí do očí Antonína Přidala. Od r. 2001 je iniciátorem poutí píšících křesťanů na Svatém Hostýně. V Olomouci měl zatím dva autorské večery spolu s LKO. |
|||||
Zdroj: |
Málková, Iva – Urbanová, Svatava a kol.: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945–2000). Votobia, Olomouc 2001. S.334–335.; Kdo je kdo. Obec spisovatelů. Praha, Modrý jezdec 1996.S. 177.; Fabián, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí. 2000. S. 172.; NKP – databáze AUT |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Česká Ves | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | hudebník | |||||
Anotace: |
Od roku 1968 působil v Moravské filharmonii Olomouc jako hráč na kontrabas a v letech 1985–1991 v orchestru Moravského divadla v Olomouci. |
|
||||||
Místo narození: | Černotín | |||||
Místo úmrtí: | Podolí | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | vydavatelka | |||||
Anotace: |
Rod.jm. Špačková narozena v Podolí u Uherského Hradiště. Manželka novináře Josefa Černocha (1838–1882). V březnu 1868 vydala noviny Našinec, po návratu manžela z Vídně pracovala v administraci listu. Předsedkyně Spolku paní a dívek. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938, S.40. |
|
||||||
Místo narození: | Čejkovice | |||||
Místo úmrtí: | Klobouky | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | poštovní úředník | |||||
Anotace: |
Synovec Ignáta Wurma. Od r. 1859 působil v Olomouci. Spřátelil se se studenty a vlastenci, kteří založili první beletristický časopis na Moravě „Hvězdu“, jehož hlavním spolupracovníkem se stal a začal užívat pseud. J. S. Č. Zde i v dalších periodikách, např.Olomoucké noviny, publikoval básně a povídky. Po založení Času a Národních Listů v Praze, byl hlavním dopisovatelem z Moravy. Jeho přičiněním vznikl Hospodářský spolek olomoucký a Slovansko-čtenářský spolek. Od r. 1864–187l jednatel České besedy, r. 1870 pokladník Sokola. Od r. 1871 v Brně jako generální ředitel banky Slavie. Autor historické povídky z poč. 18. stol. „Kuruci“, vyšla samostatně, publikována v časopise Hvězda. Užíval též literární pseudonym Hanák od Prostějova, J. W. Čejkovský, Svatopluk V. Čejkovský/vydána povídka v Olomouci r. 1862. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník…Olomouc 1938, S.361–363.; Hýsek, Miloslav Literární Morava…Praha 1911, S.132–134/ukázky z díla/; OSN, Praha 1908.27.díl, S.314.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů…Praha, SPN 1973. S.1430.;. |
|
||||||
Místo narození: | Černčice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Pavlovice u Přerova, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | malíř akademický | |||||
Anotace: |
Malíř-portrétista, působil v Brně, maloval chrámové obrazy, asi 135, více než 140 portrétů: např. (hrabě Harrach, Béda Dudík, Leoš Janáček) Ateliér měl ve vlastním domě na Šmerlingově tř. 9, Brno, kde visel štít Umělecký ústav malířský a fotografický..Od r. 1899 propagátor umělec. fotografie. Jeho obrazy se zachovaly v Kozlovicích, Pavlovicích u Přerova. Od r. 1902 působil v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-OA Přerov;. |
|||||
Poznámka: |
Narozen na Náchodsku. Kozlovice (n. část města Přerov) |
|
||||||
Místo narození: | Český Krumlov | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Olomouc, Pardubice, Praha | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Po maturitě na gymnáziu v rodišti studoval konzervatoř v Praze a ještě před dokončením v r. 2002 působil jednu sezónu v Moravském divadle Olomouc. V současné době pracuje ve Východočeském divadle v Pardubicích a hraje v seriálu TV Nova " Ordinace v růžové zahradě" doktora Adama Suka. Navštívil také Český rozhlas v Hradci Králové, odkud je snímek. |
|||||
Zdroj: |
Kaplanová, Dana: Josef Pejchal má jizvu na srdci. In: Styl.Magazín deníku Právo 10.11.2009. S.10–13.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Česká Ves | |||||
Místo úmrtí: | Lipová - lázně | |||||
Místa pobytu: | Jeseník, Lipová - lázně | |||||
Obory působení: | léčitel přírodní | |||||
Anotace: |
Léčitel domácích zvířat. Zakladatel Lázní Dolní Lipová v roce 1829. Školu navštěvoval v Jeseníku. |
|||||
Zdroj: |
|
||||||
Místo narození: | Čáslav | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Hodonín, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | knihovník, spisovatel, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Antonín Vančura. Příbuzný s V.Vančurou. Po absolvování filozofické fakulty v Praze krátce působil jako středoškolský profesor suplent (od září 1907 do června 1908 na reálce v Hodoníně, od září 1908 do června 1910 na obchodní akademii v Přerově). Od 15. listopadu 1910 do 28. února 1919 byl redaktorem Lidových novin v Brně. Od roku 1916 do podzimu 1917, kdy byl ze zdravotních důvodů propuštěn, byl nucen sloužit v rakousko-uherské armádě. Od 1. března 1919 do podzimu 1937 spolupracoval s deníkem Svoboda v Brně. V letech 1918–1922 byl dramaturgem Národního divadla v Brně a uváděl ve známost kvalitní repertoár v cyklu tzv. komorních her, v letech 1920–1924 též vyučoval dramaturgii, režii a rozbor světového dramatu v dramatickém oddělení brněnské konzervatoře. V únoru 1921 se stal spoluzakladatelem a knihovníkem brněnské Městské knihovny, od roku 1937 jejím ředitelem. Pracoval zde až do své dobrovolné smrti v květnu 1939. |
|||||
Zdroj: |
Mahenová, Karla: Život s Jiřím Mahenem. Praha, MF 1978. |
|
||||||
Místo narození: | Česká Ves | |||||
Místa pobytu: | Jeseník, Olomouc | |||||
Obory působení: | komunální politik, kronikář města, pedagog středoškolský, prozaik, redaktor časopisu | |||||
Anotace: |
Absolvoval FFUP Olomouc obor Výchova a vzdělávání dospělých. Působil jako redaktor podnikového časopisu Rudné doly Jeseník. Několik let jako komunální politik, byl kronikářem města a 16 let před odchodem do důchodu působil jako pedagog SŠ gastronomie a farmářství. V roce 2021 vydal vl.n. historický román Konec frývaldovského kata. |
|||||
Zdroj: |
Sdělení meilem 31.7. 2021 /hš |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Jiří Krutil |
|
||||||
Místo narození: | Čechy pod Kosířem | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
Studoval v Olomouci gymnázium, v r.1771 odešel do Vídně studovat chirurgii. Osobní lékař Leopolda II. |
|||||
Zdroj: |
Kašpar, Rudolf: Jan Karel Hunčovský. ZVSMO 1986–1987, č. 23–24, S. 48–49. ;foto. ; Thomas, W.: Chirurg osvícenecké doby. Střední Morava, 4, č.7 1998. S.93–96.; |