Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Čáslav | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kutná Hora, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | filozof, řádový kněz | |||||
Anotace: |
V roce 1641 vstoupil do jezuitského řádu. Po studiích v Brně, Olomouci a Praze působil v řadě jezuitských kolejí 1665–1666 a 1672–1674 v Kutné Hoře. |
|||||
Zdroj: |
Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů.Brno.Masarykova univerzita 1998.S.289.; |
|
||||||
Místo narození: | Český Těšín | |||||
Místo úmrtí: | Český Těšín | |||||
Místa pobytu: | Český Těšín, Hradec Králové, Olomouc, Praha | |||||
Anotace: |
1762 odešel studovat na jezuitskou univerzitu v Olomouci, římské klasiky, historii a matematiku. Po 2 letech studia vstoupil do jezuitského řádu a studoval na řádových školách v Brně a v Čechách. Po zrušení řádu pracoval v pražské univerzitní knihovně a pořizoval katalog jejích rukopisů. Od r. 1776 působil na Těšínsku. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.Opava 1983.S.127 –129.;. Biografický slovník českých zemí, 5.díl. |
|
||||||
Místo narození: | Čechy pod Kosířem | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
Studoval v Olomouci gymnázium, v r.1771 odešel do Vídně studovat chirurgii. Osobní lékař Leopolda II. |
|||||
Zdroj: |
Kašpar, Rudolf: Jan Karel Hunčovský. ZVSMO 1986–1987, č. 23–24, S. 48–49. ;foto. ; Thomas, W.: Chirurg osvícenecké doby. Střední Morava, 4, č.7 1998. S.93–96.; |
|
||||||
Místo narození: | Česká Ves | |||||
Místo úmrtí: | Lipová - lázně | |||||
Místa pobytu: | Jeseník, Lipová - lázně | |||||
Obory působení: | léčitel přírodní | |||||
Anotace: |
Léčitel domácích zvířat. Zakladatel Lázní Dolní Lipová v roce 1829. Školu navštěvoval v Jeseníku. |
|||||
Zdroj: |
|
||||||
Místo narození: | Česká Třebová | |||||
Místo úmrtí: | Bella Paine (USA) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litomyšl, Olomouc | |||||
Obory působení: | filozof, kněz řádový, spisovatel | |||||
Anotace: |
Absolvoval gymnázium a bohosloví v Litomyšli, bohosloví v Brně r. 1833, člen řádu augustiánů v Brně, klášter. knihovníkem, od r. 1835 prof. filozofie v Brně. R. 1840 asi v Olomouci. 1844 zproštěn profesury pro názory nemilé církvi. 1869 odešel do Ameriky. První redaktor Moravských novin 1848–1852, pseud. Třebovský František. Matouš – řádové jméno. Šembera mu vydal v Olomouci knížku Mostek. 1841. ;Překládal Goetheho. |
|||||
Zdroj: |
Vopravil, J. Slovník pseudonymů. Praha 1973, S. 771–772. ; Slovník českých spisovatelů. Praha 1964, S. 221–223. ; Hýsek, M. : Literární Morava. Praha 1911, S. 18–23. ;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Červená Voda | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Bernartice, Kelčany, Loučná nad Desnou, Pavlovice, Sudkov | |||||
Obory působení: | cukrovary, podnikatel, politik komunální, textilní | |||||
Anotace: |
Syn Ignaze S., obchodníka s přízí ( 1788–1863), který se přestěhoval s rodinou do Šumperka, kde si otevřel obchod. ( V r. 1833 byl jmenován na prvním místě mezi kapitálově nejsilnějšími obchodníky s přízí na severní Moravě. V roce 1840 se stal senior I.S. společníkem otce v obchodě s přízí. Měl přádelnu konopí a lnu ve Vizmberku (n. Loučná nad Desnou), r. 1852 se kapitálově podílel na vybudování cukrovaru v Bernarticích (o.Jeseník), 1859 cukrovaru v Kelčanech na Hodonínsku a ještě v 80. letech cukrocaru v Otmuchově (nyní Polsko). R. 1863 spoluzakladatelem a prvním předsedou plynárenské společnosti v Šumperku a r. 1869 se podílel na založení městské kruhové cihelny tamtéž a 1863 zakoupil mlýn s rybníkem v Sudkově a vybudoval tam 1864–1865 přádelnu lnu, řízenou jak na vodní, tak parní pohon. R.1873 mu byl za zásluhy o rakouský průmysl u příležitosti světové výstavy ve Vídni propůjčen rytířský kříž Řádu Františka Jozefa. Byl čestným občanem Červené Vody a 1873–1885 členem obecního zastupitelstva v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.). Ostrava 2001. S. 111–112. Spurný, F.: Moravolen Sudkov. Šumperk 1973. |
|
||||||
Místo narození: | Čáslav | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dvůr Králové nad Labem, Jevíčko, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Litomyšl | |||||
Obory působení: | básník, kněz, vydavatel | |||||
Anotace: |
Vydával časopis Pěstoun moravský, zprvu v Litomyšli.od 1.1.1862;od r. 1863 přeložen do Brna, od roč.III.pojmenován Pěstoun.Dopisoval do Hvězdy romantické básně.Jeho odchodem do Dvora Králové Pěstoun zanikl. V 70.letech působil opět na Moravě. |
|||||
Zdroj: |
Hýsek, M.: Literární Morava.S.111–112.;. |
|
||||||
Místo narození: | Čejkovice | |||||
Místo úmrtí: | Klobouky | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | poštovní úředník | |||||
Anotace: |
Synovec Ignáta Wurma. Od r. 1859 působil v Olomouci. Spřátelil se se studenty a vlastenci, kteří založili první beletristický časopis na Moravě „Hvězdu“, jehož hlavním spolupracovníkem se stal a začal užívat pseud. J. S. Č. Zde i v dalších periodikách, např.Olomoucké noviny, publikoval básně a povídky. Po založení Času a Národních Listů v Praze, byl hlavním dopisovatelem z Moravy. Jeho přičiněním vznikl Hospodářský spolek olomoucký a Slovansko-čtenářský spolek. Od r. 1864–187l jednatel České besedy, r. 1870 pokladník Sokola. Od r. 1871 v Brně jako generální ředitel banky Slavie. Autor historické povídky z poč. 18. stol. „Kuruci“, vyšla samostatně, publikována v časopise Hvězda. Užíval též literární pseudonym Hanák od Prostějova, J. W. Čejkovský, Svatopluk V. Čejkovský/vydána povídka v Olomouci r. 1862. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník…Olomouc 1938, S.361–363.; Hýsek, Miloslav Literární Morava…Praha 1911, S.132–134/ukázky z díla/; OSN, Praha 1908.27.díl, S.314.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů…Praha, SPN 1973. S.1430.;. |
|
||||||
Místo narození: | Černotín | |||||
Místo úmrtí: | Podolí | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | vydavatelka | |||||
Anotace: |
Rod.jm. Špačková narozena v Podolí u Uherského Hradiště. Manželka novináře Josefa Černocha (1838–1882). V březnu 1868 vydala noviny Našinec, po návratu manžela z Vídně pracovala v administraci listu. Předsedkyně Spolku paní a dívek. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938, S.40. |
|
||||||
Místo narození: | České Budějovice | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Kyjev (Rusko), Moskva (Rusko), Petrohrad (Rusko), Praha, Velké Losiny, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | operní pěvec | |||||
Anotace: |
Studoval konzervatoř ve Vídni, angažmá v Prozatímním divadle v Praze. Hostoval v Petrohradě , Kyjově a Moskvě zde i působil až do roku 1920. Na jaře 1921 přijel do Šumperka, kde zprvu bydlel u svého bratra. Zpíval v chrámech a v církevních koncertech, v r. 1922 působil od května v lázních Velké Losiny. Pohřben je v Šumperku. jeho hrob je bez pomníku, neznámý a zapomenutý. |
|||||
Zdroj: |
Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy.4.Opava, 1995, S.17–18. Filip, Z.: Smetanovský zpěvák A. B. a jeho pobyt v Šumperku 1921–1927. In: Severní Morava, 34. S. 38–46.; |
|
||||||
Místo narození: | Černčice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Pavlovice u Přerova, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | malíř akademický | |||||
Anotace: |
Malíř-portrétista, působil v Brně, maloval chrámové obrazy, asi 135, více než 140 portrétů: např. (hrabě Harrach, Béda Dudík, Leoš Janáček) Ateliér měl ve vlastním domě na Šmerlingově tř. 9, Brno, kde visel štít Umělecký ústav malířský a fotografický..Od r. 1899 propagátor umělec. fotografie. Jeho obrazy se zachovaly v Kozlovicích, Pavlovicích u Přerova. Od r. 1902 působil v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-OA Přerov;. |
|||||
Poznámka: |
Narozen na Náchodsku. Kozlovice (n. část města Přerov) |
|
||||||
Místo narození: | Čelechovice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | starosta města Přerova | |||||
Anotace: |
Předseda a místopředseda Narodní Jednoty, předseda Spolku pro podporování chudých studujících na přerovském gymnáziu, místopředseda Sokola, spolupodílel se na založení vydavatelské společnosto OBZOR.. Starosta města Přerova v letech 1913–1919. |
|||||
Zdroj: |
SOKA Přerov 2006 |
|
||||||
Místo narození: | Červený Újezd | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | redaktor | |||||
Anotace: |
Od r. 1888 redaktor Hlasů z Hané v Prostějově, od r. 1892 převzal redakci Pozor, 1893 splynul s Moravskými listy v Brně a z obou vytvořeny Lidové noviny. Knechtl přešel do Brna, koncem r. 1894 se vrátil a začal vydávat Pozor samostatně. Má velkou zásluhu o rozvoj českého novinářství v Olomouci. Publicista, beletrista. Psal povídky. Pseud. Geoffrei;Godovredo. |
|||||
Zdroj: |
Z díla: Třicet let zápasu v Olomouci. Olomouc 1923, Biografie: Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 136–139. ;Vopravil, J. : Slovník pseudonymů, Praha, SPN 1973, S. 783. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Čelčice | |||||
Místo úmrtí: | Tovačov | |||||
Místa pobytu: | Haná | |||||
Obory působení: | vyšívačka | |||||
Zdroj: |
Springer, Jan : Co dala Haná české literatuře., Olomouc 1947., S.39.; |
|
||||||
Místo narození: | Česká Třebová | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Olomouc | |||||
Obory působení: | filozof, pedagog, redaktor | |||||
Anotace: |
V letech 1880–1881 studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, 1882–1886 učitelský ústav v Hradci Králové. V letech 1886–1887 učil ve Lhotce u České Třebové, od roku 1895 působil v Praze jako redaktor. Nejprve v Českých novinách, 1896–1897 v redakci Rozhledy, 1897–1933 Právo lidu. Několikrát pobýval v cizině: Polsko, Německo, Rakousko a Francie. V roce 1937 dostal čestný doktorát UK. |
|||||
Zdroj: |
Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů.Brno.Masarykova univerzita 1998.S.308–309.; |
|
||||||
Místo narození: | Česká Třebová | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog, redaktor | |||||
Anotace: |
V letech 1880–1881 studoval SG v Olomouci, poté 1882–1886 učitelský ústav v Hradci Králové. V letech 1886–1887 učil ve Lhotce u České Třebové, od r. 1895 v Praze jako redaktor. Nejprve v Českých novinách, 1896–1897 v redakci Rozhledy, 1897–1933 Právo lidu. Několikrát pobýval v zahraničí: Polsko, Německo, Rakousko a Francie. V roce 1937 dostal čestný doktorát UK Dr.h.c. |
|||||
Zdroj: |
Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů. Brno. MU 1998. S.308–309.; |
|
||||||
Místo narození: | Čelčice | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hvězdlice, Křižanovice, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, esejista, kněz | |||||
Anotace: |
Byl nejstarší z deseti dětí. V Brně studoval na nižším gymnáziu, kde na něj měl výrazný vliv prof. František Bartoš v letech 1888–1892 a poté na Prvním českém vyšším gymnáziu v Brně, kde maturoval v r. 1896. Poté studoval bohosloví v Brně a byl vysvěcen v r. 1900. kaplanem ve Hvězdlicích a farářem v Šardicích. Redaktorem studentského časopisu Záboj, kde publikoval své prvotiny. Debutoval v Novém Životě překlady esejí Arnolda Hella. Přátelil se s Dostálem-Lutinovem, Jakubem Demlem. Redigoval Obzor a Nový Obzor. Od r. 1923 působil v Křižanově u Brna. Od r. 1937 na odpočinku v Prostějově. Členem DLU v Olomouci od 1913, místopředsedou v letech 1928–35, 1936–37. ; |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.I.Praha 1985. S. 572–573.; Poselství. Družina literární a umělecká. Olomouc 1938. |
|
||||||
Místo narození: | Černotín | |||||
Místo úmrtí: | Černotín | |||||
Místa pobytu: | Dub nad Moravou, Kroměříž, Libina, Litovel, Olomouc, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | kněz, skladatel, varhaník | |||||
Anotace: |
Pocházel z rodiny učitele Jana Zapletala, který založil v Černotíně Cyrilskou jednotu. Jako desetiletý hrál Vojtěch na varhany při mších. Vystudoval gymnázium ve Valašském Meziříčí, kde maturoval v r. 1896 a pak teologickou fakultu v Olomouci. Pak působil krátce v Janové, od r. 1900 v Hrozové, od 1901 v Libině, od 1904 v Litovli a od r. 1908 v Kroměříži. Složil dvě mše pro soprán a alt, několik mariánských písní a zhudebnil chorál Pange lingua. |
|||||
Zdroj: |
cs.wikipedia.org./wiki/ Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su-Žv. Valašské Meziříčí 2011. S.94. |
|||||
Poznámka: |
Msgre Vojtěch Zapletal |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Čechy pod Kosířem | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | archeolog, historik, památkář, právník | |||||
Anotace: |
Studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde maturoval v r. 1897. Pracoval jako referent památkového odboru města Prahy. Objevil základy 27 románských domů. Patřil k uznávaným odborníkům mezi památkáři. Byl členem Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci. Byl zetěm malíře Mikoláše Alše. |
|||||
Zdroj: |
Gračka, Fr. : Čechy pod Kosířem, Obec Čechy pod Kosířem 2000, S. 32–33. |
|||||
Poznámka: |
JUDr. Rudolf Hlubinka |
|
||||||
Místo narození: | Čáslav | |||||
Místo úmrtí: | Izbice (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Prostějov | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V letech 1906–1907 působil jako pedagog na gymnáziu v Prostějově,
poté až do dubna 1939, kdy byl propuštěn z rasových důvodů, učil na II.
české reálce v Brně. Oceňován jako skvělý řečník, výborný učitel,
pilný historický badatel. Věnoval se hlavně politickým dějinám
19. století, událostem roku 1848 na Moravě, zpracoval řadu monografií
význačných českých politiků. Často organizoval přednášky, působil
i novinářsky. Členem Sokola Brno I byl od roku 1928, také zde přednášel
při různých příležitostech. |
|||||
Zdroj: |
Hájek, L. : Prof. PhDr. Hugo Traub. VVM, 1, 1946, č. 1, příl. S. 13–15, 1. obr. ; Almanach gymnázia v Prostějově. Prostějov 1979. S. 52.; web – Encyklopedie města Brna. |
|
||||||
Místo narození: | Čehovice | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Olomouc, Prostějov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | hudebník, skladatel, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Gymnázium začal studovat v Olomouci a pak Obchod. akademii v Prostějově, kde absolvoval v r. 1899. Po maturitě odešel do Vídně, kde v r. 1903 absolvoval obchodní nauky. Poté do r. 1919 profesorem Obchodní akedmie v Prostějově, kde se účastnil hudebního života v Orlici. Ovládal hru na violu damour, večery v Besedě. Hlavní hudební činnost v Bratislavě, kde lektor účetnictví na univerzitě, práv. fakulty do r. 1939. Studoval hud. vědu na univerzitě. Z 80 skladeb vydal vl. n. písně, sbory, symf. básně. Též hanácké písně. Jeho skladby občas v rozhlase. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1963.S.540.;Bařinková, J.: Vzpomínka na R.Chlupa.Štafeta, 8, 1976, č.4, S.20–21.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Čechy | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Holešov | |||||
Obory působení: | odbojář, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Čestný občan města. Starosta Sokola Holešov, profesor, později ředitel reálného gymnázia v Holešově. Byl starostou sokolské jednoty, zakladatelem oddílu házené, organizátorem mnoha večírků a besed. Dne 6. května 1940, v den jeho 60 narozenin, jej obecní zastupitelstvo za jeho veřejnou činnost jmenovalo čestným občanem města Holešova. Ladislav Jaroš byl bojovníkem za pravdu, za demokracii a za tyto ideje obětoval i život. Dne 18. června 1942 byl v Kaunicových kolejích nacistickou mocí zastřelen. Jeho památka je zvěčněna tím, že gymnázium v Holešově nese čestný název gymnázium Ladislava Jaroše. Vděčné členstvo umístilo na vrcholek Jehelníku na svahu Kelčského Javorníku, místu jeho častých turistických vycházek pamětní desku s nápisem: Vzpomeňte bratra Jaroše, starosty Sokola Holešov, ředitele reálného gymnázia, turisty, lyžaře a milovníka tohoto kraje. |
|||||
Zdroj: |
ZMH, 1980, č. 2, S. 27–28. ;ZMH, 1984, č. 4, S. 20–21. ;ZMH, 1990, č. 4, S. 4–5. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Čechy pod Kosířem | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | báňský inženýr | |||||
Anotace: |
Úředník Pražské železář. společnosti, redaktor hornic. časopisů. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979, S.142.;. |
|
||||||
Místo narození: | Čáslav | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Hodonín, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | knihovník, spisovatel, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Antonín Vančura. Příbuzný s V.Vančurou. Po absolvování filozofické fakulty v Praze krátce působil jako středoškolský profesor suplent (od září 1907 do června 1908 na reálce v Hodoníně, od září 1908 do června 1910 na obchodní akademii v Přerově). Od 15. listopadu 1910 do 28. února 1919 byl redaktorem Lidových novin v Brně. Od roku 1916 do podzimu 1917, kdy byl ze zdravotních důvodů propuštěn, byl nucen sloužit v rakousko-uherské armádě. Od 1. března 1919 do podzimu 1937 spolupracoval s deníkem Svoboda v Brně. V letech 1918–1922 byl dramaturgem Národního divadla v Brně a uváděl ve známost kvalitní repertoár v cyklu tzv. komorních her, v letech 1920–1924 též vyučoval dramaturgii, režii a rozbor světového dramatu v dramatickém oddělení brněnské konzervatoře. V únoru 1921 se stal spoluzakladatelem a knihovníkem brněnské Městské knihovny, od roku 1937 jejím ředitelem. Pracoval zde až do své dobrovolné smrti v květnu 1939. |
|||||
Zdroj: |
Mahenová, Karla: Život s Jiřím Mahenem. Praha, MF 1978. |