Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | dabér, herec | |||||
Anotace: |
Základní školu navštěvoval na Hálkově ulici, poté studoval Střední průmyslovou školu stavební v Lipníku nad Bečvou a po maturitě odešel do Prahy na DAMU. Po absolvování v roce 1987, působil v tehdejším Mahenově divadle (dnes Národní divadlo v Brně). Vytvořil zde řadu rolí, např. Laertes v Shakespearově Hamletovi, Radúz v Zeyerově Radúzovi a Mahuleně, Tralala v Pirandellově Sicilské komedii nebo Paris v Shakespearově Romeovi a Julii. V roce 1992 odešel do Divadla pod Palmovkou, kde jako jeden z předních herců mladší generace vytvářel, společně s ředitelem a uměleckým šéfem Petrem Kracikem, novou éru divadla. Rosťa Čtvrtlík žil s divadlem, pro divadlo a v divadle.I přes svoji těžkou a několik let trvající nemoc stále zkoušel a hrál. Diváci si ho z jeviště Divadla pod Palmovkou jistě pamatují v řadě krásných rolí – zejména jeho Vojcek v Büchnerově Vojckovi, Astolfo v Calderónově hře Život je sen, Jaša v Singerově Kouzelníkovi z Lublinu, Cherea v Camusově Caligulovi, Šalimov v Gorkého Letních hostech, Cheech v Allenových Výstřelech na Broadwayi, Josef II. v Shafferově Amadeovi, Kreónt v Sofoklově Oidipu vladaři, De Guiche v Rostandově Cyranovi z Bergeracu, Ota v Procházkově komedii Ještě jednou, profesore, Dave Moose v Mametových Konkurentech, Kaliban v Shakespearově Bouři, Samko v Preissové Gazdině robě, náčelník Bromden ve Wassermanově Přeletu nad kukaččím hnízdem nebo Brad v Nashově dramatu Pozor, jaguár!. Poslední rolí, kterou Rostislav Čtvrtlík na jevišti Divadla pod Palmovkou ztvárnil, byla role Dr. Chapmana v Cooneyho Nájemnících pana Swana. Právě v této inscenaci vystoupil na jevišti Divadla pod Palmovkou 17. června 2010 naposledy. Rostislav Čtvrtlík hostoval také v Divadle v Celetné (jako šerif Talbott ve Williamsově Sestupu Orfeově, Kanovník Roch ve Vančurově Rozmarném létě, Iversen v Garnerových Černých býcích aj.), v Divadle ABC (Nick v muzikálu Funny Girl), v Divadle Na Fidlovačce a v Divadle v Řeznické. Hrál v řadě televizních filmů, mj. Šejk, Spirála nenávisti, Tvář za sklem či Svědek času a televizních seriálů, mj. Rodáci, Kde padají hvězdy, Kriminálka Anděl, Četnické humoresky nebo Vyprávěj. Hojně se věnoval televiznímu a filmovému dabingu (např. daboval postavu Chandlera z televizního seriálu Přátelé).Nejslavnější divadelní rolí Rostislava Čtvrtlíka byla postava Lennieho v inscenaci hry Johna Steinbecka O myších a lidech, která byla reprízována sedmnáct let, dosáhla neuvěřitelných 300 repríz a mnohými byla vnímána jako kultovní. Jeho výkon se pohyboval na samotné hraně směšného a tragického a zcela mimořádným způsobem naplňoval tento neobyčejně obtížný, ale zároveň krásný herecký úkol. |
|||||
Zdroj: |
http://www.denik.cz/…sku-201.html http://otavinka.blog.cz/…lav-ctvrtlik http://otavinka.blog.cz/…k-v-olomouci http://otavinka.blog.cz/…-hrobu-rosti |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Drahanovice, Lutín, Olomouc | |||||
Obory působení: | dokumentarista, fotograf | |||||
Anotace: |
Vyučil se elektromontérem a po vojně vystudoval večerní Střední průmyslovou školu elektrotechnickou s maturitou (1974). Syn lidového písmáka Bohuslava Ignáce Červinky (1904–89). Do r.1997 pracoval v oboru a poté ze zdravotních důvodů odešel do inval. důchodu. Spolu s bratrancem Josefem Červinkou-Grifinem, zpracoval rozsáhlé dílo Rodokmen Červinků z Olomouce a okolí . Věnoval se i zpracování liter. odkazu svého otce. Zpracoval 900 básní a 20 próz do jednoho celku, z kterého pak ve spolupráci s lit. sekcí VSMO vybral texty k vydání dvou bibliofilských soukromých tisků Verše přátelům a Tucet drobných próz s ilustracemi Ing. Otty Bablera ze Samotišek. Od r. 2004 byl členem výboru VSMO a věnoval se v něm dokumentárnímu zachycení významných akcí vlastivědného a kulturního charakteru. V r. 2006 se stal spoluzakladatelem a členem výboru Literárního klubu Olomouc. Jeho koničkem bylo fotografování. O víkendech jezdil do Drahanovic. Necelý měsíc hospitalizován na psychiatrické klinice ve Šternberku, protože jinde nebylo místo. |
|||||
Zdroj: |
Kolář, B.: Z paměti literární Olomouce, 2.díl, Olomouc 2006, S.254.; Ševčíková, H.: Červnová výročí středomoravského regionu, č.6/2007, S.6.; http://otavinka.blog.cz/…rvinka-umrti |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | běžec, historik, nakladatel, vydavatel časopisu | |||||
Anotace: |
Studoval SPSŠ Olomouc, poté FFUP, obor historie, dějepis, čeština. 1966–1971 pracoval ve VMO, byl nucen odejít z politických důvodů, 1968 titul PhDr. 1972–1988 Okresní archiv Olomouc, od 1991 opět ve VMO. V roce 1992 na MU v Brně získal kandidáturu věd. Od r. 1991 Zakladatel a majitel nakladatelství Memoria (historické pohlednice Olomouce, drobné publikace o Olomouci, pověsti, památky, obnovení vydávání vlastivědného sborníku Střední Morava a redaktor. Publikuje v ročenkách SOKA Olomouc, sbornících ze sympozií, v čas. Muzeum Prostějovska aj. Spolumajitel obchodu s obuví a koženým zbožím. Historik, který se spezializuje se na středověké hospodářské dějiny a dějiny města Olomouce. Zakladatel TJ Ligy stovkařů. |
|||||
Zdroj: |
Wikipedie.cz |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Miloslav Čermák, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | atlet, sportovec | |||||
Anotace: |
Začínal v Tatranu Prostějov r. 1951, trenér M. Zikmunda, poté Železárny Prostějov r. 1957, 1960–61 Lipník nad Bečvou, Praha, od r. 1973 opět Prostějov. Mistr sportu 1964. Po skončení závodní činnosti/trenér. |
|||||
Zdroj: |
Jirka, Jan: Malá encyklopedie atletiky.Praha, Olympia 1990.S.77, foto;. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Šumperk | |||||
Obory působení: | sportovec | |||||
Anotace: |
původně cyklista, s atletikou začínal v Lokomotivě Šumperk v r. 1956. Mistr sportu 1968. |
|||||
Zdroj: |
Jirka, Jan: Málá encyklopedie atletiky.Praha, Olmpia 1990.S.79.;. |
|
||||||
Místo narození: | Pardubice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Pardubice, Praha, Prostějov, Zlín | |||||
Obory působení: | sportovec | |||||
Anotace: |
viz medailon Cena města Olomouce 2004 |
|||||
Zdroj: |
Cena města Olomouce 2004, Olomouc. 2004., nestr., Osobní list 2005 |
|
||||||
Místo narození: | Hněvotín | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | spisovatelka | |||||
Anotace: |
Rozená Roháčková. Od roku 1941 bydlela v Olomouci.Maturovala na Slovanském gymnáziu. Absolvovala abiturienský kurs na Obchodní akademii. Píše pohádky s regionálními náměty a veršované pohádky s výchovným podtextem. |
|||||
Zdroj: |
Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000.S.248; |
|
||||||
Místo narození: | Jihlava | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Olomouc | |||||
Obory působení: | antropolog, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Absolvoval Přírodovědeckou fakultu v UK Bratislava a LF UP v Olomouci, kde působil od roku 1974. Český lékař anatom; docent Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci jmenován v roce 1983. Byl dlouholetým členem *České společnosti antropologické a předsedou její olomoucké pobočky. Zabýval se zejména *osteologií, ale studoval rovněž křesťanské filozofy a přednášel i na Křesťanské akademii. Mezi jeho stěžejní práce patří studie o pohlavních rozdílech na *dlouhých kostech končetin člověka: Určování pohlaví podle postkraniálního skeletu (1971). (Ladislava Horáčková) |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomouc.univerzity.Ostrava Profil 1973, S.353.;. Encyklopedie antropologie. web. |
|||||
Poznámka: |
Doc.MUDr. et RNDr. Milan Černý, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Olomouc, Prostějov, Přemyslovice, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | malíř, stavební inženýr | |||||
Anotace: |
V roce 1951 maturoval na České reálce v Olomouci. Poté studoval vysokou školu a stal se stavebním inženýrem. Kreslení a malování měl rád od dětství, ale plně se mu začal věnovat od roku 1988, poté, co se stal členem výtvarné skupiny Olomoučtí. Věnuje se zejména kresbě pastelem a kolorované perokresbě. Oblíbeným námětem hanácká krajina, města a vesnice. Zpracoval axonometrickou mapu Olomouce a mapu Hané. Samostatně se představil v r. 1995 ve Velké Bystřici, 1996 v Přemyslovicích a 1997 v Olomouci a Prostějově. Ve dnech 12–21.2.2008 měl výstavu v Lipníku nad Bečvou s názvem " Moravská brána". |
|||||
Zdroj: |
Propagační list k výstavě Irena Válková a Mojmír Černý. Olomouc 2000. |
|||||
Poznámka: |
Ing. Mojmír Černý |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Olomouc, Ostrava, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | choreograf, malíř, režisér baletu, tanečník, zpěvák | |||||
Anotace: |
Rodák z Olomouce – Bělidel. Divadelní geny zdědil po mamince, která hrála přes 40 let ochotnické divadlo a zpívala. Absolvoval Obchodní akademii v Olomouci, ale od mládí tíhl k divadlu. Jeho mateřskou scénou byla Volánkova ochotnická jednota, která hrala v Národním domě. Učil se zpívat u prof.Žákové a navštěvoval baletní školu u mistra Relského.V roce 1954 – absolvoval na taneční konzervatoři v Brně, současně byl členem Úlehlova Moravskoslováckého súboru. V letech 1955 – 1956 členem Vojenského uměleckého souboru v Bratislavě, kde se naučil plno lidových tanců. V r. 1957 – Sólista Moravského divadla Olomouc- zde působil jako herec a sólista baletu až do r. 1991. Od 1974 choreografem Moravského divadla v Olomouci. Vytvořil zde na 170 rolí. Spolupracuje s folklorním souborem Mladá Haná ve Velké Bystřici od r. 1984 až dodnes. Vytvořil na 50 choreografií. Je autorem těchto choreografií: Dožatá, Maškare dó, Menuety, Vánoční koledování, U muziky na Lipenském Záhoří, Písničky s ozvěnou, Zabijačka, Šefci (1995), Hôsaři, Není trnka jako trnka, Šmigrust (2002), Zelí, Baba zlá, Námlôve, Menuety, Staré hanácké tance, Na Štěpána není pána (2002). V roce 2016 se stal laureátem Ceny Olomouckého kraje jako Osobnost roku 2016 v oblasti kultury. Od září 2018 emeritním členem MDO. Svou lásku k tanci vyjadřuje také svými nádhernými obrazy. Umí zachytit ten zlomek vteřiny, kdy je tanečník na vrcholu. Z jeho obrazů i tanečních pásem na nás dýchá jeho veselá a skromná povaha i jeho snaha pobavit diváka a aspoň na chvíli jej odtrhnout od starostí všedního dne. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.S.86.;. Čermáková-Obršalová, Marie: Rozhovor s Jiřím Čadou. Kdy-kde-co v Olomouci 2001, č. 3. S.21.; Polzer, A.: Historie souboru Haná ve Velké Bystřici 1976–1984. Webové stránky. Nakládal Petr: K 90. výročí narození pro Velkobystřické noviny. 2019. č. 12. Nakládal, P.: Jubileum Jiřího Čady. 2019 www.velkabystrice.cz Český taneční slovník.Tanec, balet, pantomima. Praha, Divadelní ústav 2001. S.40. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Ustavení předcházela diskuzní schůze o kulturním dění v Olomouci. Následná valná hromada, na níž byl zvolen široký výbor, který měl 23 členů se konala 29. září 1929. Vytýčila si tři hlavní úkoly: být nositelkou kulturní autority v Olomouci, iniciativně zasahovat do olomouckého kultur. života, regulovat jeho činnost. Společnost měla přispět k zastavení úpadku kultury. Ve výboru byly zastoupeni představitelé odvětví kulturní tvorby. Sedmičlenné prezídium podávalo 4× ročně výboru výčet činnosti. Předsedou byl lékař a paleontolog MUDr. Mauric Remeš, místopředsedy: spis. Jaroslav Durych, prof. MUDr. Jan Kabelík. Impulsy dával knihovník Studijní knihovny Josef Ludvík Fischer, kterému pomáhal Ferdinand Kratina. |
|||||
Zdroj: |
Jak dál a nově v olomoucké kultuře. Kdy, kde, co v Olomouci, 1991, říjen, S . 2–3. |
|
||||||
Místo narození: | Majetín | |||||
Místo úmrtí: | Velký Týnec | |||||
Místa pobytu: | Krčmaň, Město Libavá, Olomouc, Staré Město, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | folklorista, odborný publicista, ředitel školy, sbormistr, učitel | |||||
Anotace: |
Po ukončení 5. třídy obecné odešel studovat do Olomouce, kde v roce 1947 maturoval na reálném gymnáziu. Poté studoval Pedagogickou fakultu Ubiverzity Palackého 1. stupeň základních škol. První učitelskou kapitolu začal psát v Krčmani a v Městě Libavá, kde působil v letech 1949 až 1950. Po vojně učil dvě léta ve Starém Městě u Bruntálu. Do Velkého Týnce přišel spolu s manželkou v roce 1954 a trvale se zde usadil. V letech 1959 až 1962 absolvoval Pedagogický institut UP v Olomouci, obor matematika, fyzika a Pvd pro 2..stupeň ZŠ. V období 1967 až 1974 byl ředitelem školy ve Velkém Týnci a poté do roku 1988 vykonával funkci okresního školního inspektora. Na všech působištích se věnoval aktivní mimoškolní činnosti dětí. Nacvičoval s dětmi divadelní představení, vedl pěvecký soubor. Po příchodu do Velkého Týnce se začal zajímat o místní lidovou kulturu a folklór. Ve vzpomínkách na Ing.Jana R.Bečáka popsal, jak s manželkou Marií chodili za tímto znalcem a etnografem, aby jim poradil při výběru krojů i písní hanácko-čuháckého regionu. V srpnu 1986 založil s manželkou národopisný soubor Týnečáci. Jeho vzpomínky na školu, práci souboru a kulturní život v obci najdeme na stránkách regionálního a místního tisku. |
|||||
Zdroj: |
Čtení o Velkém Týnci. 2007. Sdělení o úmrtí – Aleš Polzer.meil |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Ladislav Čechák |
|
||||||
Místo narození: | Veselí nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Veselí nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Brno, Praha, Příbram, Šumperk, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | režisér | |||||
Anotace: |
Nejdříve pracoval v dolech, aby překonal politické překážky. 1955 nastoupil ke studiu režie na Divadelní akademii múzických umění v Praze. Jako reřisér působil v Příbrami, Uherském Hradišti, Ostravě, nejdéle však v Severomoravském divadle v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.27; |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Dubicko, Olomouc, Pňovice, Šternberk | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Pracoval u T. Šipky v Olomouci, L. Šlapety , v čs. staveb. závodech, Voj. projekt. ústavu, ve Skupině experimentální projekce ve Stavoprojektu, v Sigmě IPKÚO v Olomouci. Spoluator publ. Olomoucká architektura. 1900–1950. 1981. předseda Umělecké komise arcibiskupství olomouckého, člen Rady města Olomouce. Nositel Ceny města Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Zatloukal, P. : – ZKVMO 1984, č. 229, S. 20–21. ;Architektura ČSR XXXVII, 1978, S. 101, 122–124. ;Walla, Jindřich: Návštěva v ateliéru. =Kdy-kde-co v Olomouci, 1991, únor, S. 12–14. fotografie;;Kdo je kdo v architektuře. . . Praha, Modrý jezdec 1993. S. 39–40. ;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Majetín | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hlučín, Staré Město, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | sbormistryně, učitelka | |||||
Anotace: |
Rozená Čeladníková, učitelka a spoluzakladatelka národopisného souboru Týnečáci. Od jedenácti let do roku 1942 studovala Dívčí reformní reálné gymnázium v Olomouci a pak pokračovala na Českém reálném gymnáziu, kde maturovala v roce 1946. Poté studovala Pedagogickou fakultu v Olomouci s aprobací pro 1. stupeň základní školy. Od roku 1948 učila zprvu na Hlučínsku, od roku 1952 byla ředitelkou školy ve Starém Městě u Bruntálu. Spolu s manželem Ladislavem Čechákem přišla do Velkého Týnce v roce 1954. Učila zde až do odchodu na odpočinek v roce 1983. V roce 1986 stála spolu s manželem u zrodu čuhácko-hanáckého národopisného souboru Týnečáci. Veškerý čas věnovala dětem a sboru Sedmikrásky. V devadesátých letech občas vypomáhala i za katedrou. Zemřela v olomoucké nemocnici. |
|||||
Zdroj: |
Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. Ševčíková, Hana: Březnová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy, 2012, č.3,S.4. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Marie Čecháková |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | odborný publicista, redaktor, teolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1945 absolvoval Slovanské gymnáziu v Olomouci. Šéfredaktor evangelického týdeníku Kostnické jiskry. V roce 1950 absolvoval Komenského evangelickou bohoslovec. fakultu v Praze. 1950–55 asistent, 1955–86 tajemník Komenského evangel. bohoslovec. fak. Praha. Od 1953 redaktor Kostnických listů. ; |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1994/1995.Praha, Modrý jezdec 1994.S.78.;. V sýpkách ducha. Olomouc 1992. |
|||||
Poznámka: |
ThMgr. Dušan Čapek |
|
||||||
Místo narození: | Borová | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Náchod, Olomouc, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Narozen v Borové (u Náchoda). Zprvu hrál ochotnické divadlo v Náchodě, ale profesionálním hercem se stal až v r. 1945. V letech 1950–1961 působil v DOS Olomouc, 1961–66 v SD Ostrava, od r. 1967 člen ND Praha |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha DÚ 1959, S.86.;;Divadlo Oldřicha Stibora v desetiletí 1955–1965.Olomouc 1965 ;MČSE.1Praha 1986, S.759.;Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, 1988, S.60.;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Šumperk | |||||
Obory působení: | pracovník památkové péče, redaktor, soudní znalec | |||||
Anotace: |
Vzdělán v oboru stavitelství se zaměřením na památkovou péči. Je spoluautorem koncepce vlastivědných ústavů, která by měla spojit muzejní, památkové a výstavní aktivity v regionech. Věnoval se záchraně a obnově památek. V roce 1969 založil časopis Obnova památek, kde byl výkonným redaktorem. Po 13 číslech byl zastaven. Iniciátor založení Střední odborné školy památkové péče v Šumperku. Věnuje se soudnímu znalectví. |
|||||
Zdroj: |
Gronychová,M.: Karel Čunderle osmdesátiletý., Severní Morava. sv.90, 2005, S. 68–69. Nekrolog. Severní Morava. Sv. 100.S. 101–102. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Nový Jičín, Olomouc | |||||
Obory působení: | scenárista | |||||
Anotace: |
V roce 1939 vězněn za vydávání nelegálního časopisu.
1940 absolvoval olomoucké reálné G. Působil jako scénograf Beskydského
divadla v Hranicích, 1943–1945 výtvarník Beskydského divadla v Novém
Jičíně, 1945–1950 lektorem a tiskovým referentem Městských divadel
pražských, 1952 abs. FFUK Praha, obor: estetika a divadelní věda.
1952–1956 pracoval v Bratislavě jako dramaturg a režisér Studia
populárně vědeckých a naučných filmů. 1956–1990 dramaturg a režisér
Krátkého filmu Praha. Od r. 1965 externě pedagogicky působí na FAMU. Po r.
1968 pracoval převážně v zahraničí. Světová výstava Montreal, námět
a spolurežie Kinoautomatu, audovizuální projekty v USA, Japonsku, Kanadě,
Austrálii ad. Muzikál The Scroll uved. na Světové výstavě v |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1991–1992. Praha 1991.S.137.: Komárek, Martin: GEN.100 Čechů dneška.2. Praha 1994.S.188–196, 2 fotoportréty.. |
|
||||||
Místo narození: | Čechy pod Kosířem | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Mladá Boleslav, Olomouc, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | scénograf, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval reálku v Prostějově a maturoval r. 1940. Poté si doplnil maturitu jednoletým studiem na učitelském ústavu v Olomouci. Po otevření vysokých škol odešel do Prahy, kde absolvoval VŠ architektury r.1948, Byl žákem Cyrila Boudy, M.Salcmana, K.Lidického ad. Jako stipendista poznal Itálii a její slavné umění. Poté se dal zapsat na AMU obor scénografie 1950. První působiště divadlo Mladá Boleslav. Od roku 1963 učil na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze na Žižkově. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959, S.87.;.Dolívka,J.: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007.S.21.; |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Montreal (Kanada), Paříž (Francie), Praha | |||||
Obory působení: | architekt, ilustrátor, malíř | |||||
Anotace: |
Syn ing. Františka Čelechovského (1879–1939), geometra. Maturoval na reálném gymnáziu v Litovli r.1941, v roce 1949 absolvoval VŠ architektury v Praze. Pracoval v pražském projektovém ústavu 1952–76, poté ve Výzkumném ústavu architektury. Inženýr architekt, malíř, grafik, působil převážně v Praze. Jeho návrh moderního pražského sídliště nás reprezentoval na Expo 67 v Montrealu. Projektoval stavby pro Paříž (1957–59), Kuvajt, Bagdád, Los Angeles, Kanadu, Libyi. Byl i bravurním kreslířem milované české krajiny, malebné Prahy, zachycoval postřehy z cest. Ilustroval Sloky lásky Ščipačeva. Bezprostředně před smrtí se uskutečnila v litovelském muzeu výstava jeho prací. |
|||||
Zdroj: |
Toman: Dodatky.S.40.: Almanach ZŠ Litovel Jungmannova ke 100. výročí založení.Litovel 1994.S.17.;Kdo je kdo 1991–92.Praha 1991.S.122.Praha 1994, údaj úmrtí.. |
|
||||||
Místo narození: | Fryšava | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dačice, Choceň, Litomyšl, Olomouc, Ostrava, Praha, Telč | |||||
Obory působení: | dirigent, sbormistr, skladatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V dětství se učil hře na housle v Dačicích. Velmi ovlivněn strýcem, bratrem maminky Otakarem Šinem (1881–1943), který jej učil kompozici. Gymnázium studoval v Telči, kde maturoval r.1941. Poté studoval Státní konzervatoř v Praze a JAMU v Brně. Pedagogickou dráhu začal v Poličce jako učitel hudební školy, pak byl ředitelem hš v Litomyšli, a Chocni. Od roku 1958 byl Čotkův život spjat s Olomoucí, kde působil jako skladatel, kritik, organizátor hudebního života. Dlouhodobě působil jako vysokoškolský pedagog: z podnětu Roberta Smetany začal 1960 vyučovat hře na klavír a postupně hlavně hudební teorii (harmonie, kontrapunkt, hudební formy, analýzy) na katedře hudební vědy a výchovy Univerzity Palackého působil do 1987. Docentem jmenován 1975, práce Vokální hudba a novodobé kompoziční techniky) na katedře hudební vědy (1991–2002). Spolupracoval s různými sólisty, soubory komorními i sbory, s institucemi jako Moravská filharmonie, Podzimní festival duchovní hudby, byl po dlouhá léta (od 1973) činitelem (i předsedou) programové rady festivalu dětských pěveckých sborů Svátky písní Olomouc; externě vyučoval na konzervatoři v Ostravě. Na kontě skladatelské činnosti má 70 skladeb, některé z nich na CD a gramofonových deskách. Publikoval v Hudebních rozhledech. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.P., SHV 1963. S.221.; Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.P., Div.ústav 1982, S.81.; Gardavský, Č.: Skladatelé dneška.P., Panton 1961.; Hudební rozhledy 1973, č.9. S.420–423.; Čotek, Pavel: Dva domovy.In: Kulturní měsíčník 1984,č.10. S.2.; Kolář, B.: Jubilant Pavel Čotek. Olomouc.cz (20.11.2002). ; |
|
||||||
Místo narození: | Uhřice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Působil jako učitel a ředitel několika moravských základních škol. Vystudoval speciální pedagogiku a pedagogickou psychologii, dalším oborem byla pedagogika na FF UP v Olomouci. Organizoval vzdělávání pedagogů jako vedoucí Kabinetu speciální pedagogiky Krajského pedagogického ústavu v Brně. 1965 se účastnil budování Katedry speciální pedagogiky. S kolegy z UK koncipoval nový vědecký a studijní obor spec. pedagogiky obtížně vychovatelné mládeže. V důchodu se věnoval malování a hudbě. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál.18.4.2003.č.26.S.5; |
|
||||||
Místo narození: | Kopřivnice | |||||
Místo úmrtí: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Přerov, Velká Bystřice, Veselíčko | |||||
Obory působení: | folkloristka | |||||
Anotace: |
V mládí chodila do taneční školy, v Lipníku absolvovala rodinnou školu, za války pracovala jako úřednice na poště. Po roce 1945 pracovala v Meoptě Přerov, v r. 1965 odešla do invalidního důchodu. V roce 1948 založila ve Veselíčku při tělocvičné jednotě Sokol taneční soubor, který se později věnoval lidovým písním a tancům ze Záhoří. Vedoucí a choreografka souboru „Veselíčko“. V r. 1952 se programová náplň změnila ve prospěch lidových písní a tanců na Lipenském Záhoří. V té době také vzniká nový název : Záhorský soubor písní a tanců Veselíčko při Osvětové besedě na Veselíčku u Lipníka nad Bečvou. Zapisovala tance, zvyky a obyčeje, popsala záhorský kroj. Spolu s Marií Mrvovou (1930) připravila do tisku sbírku 120 záhorských tanců. V roce 1960 soubor Veselíčko reprezentoval Československo na 6. mezinárodním folkloristickém festivalu ve francouzském Poul de Dalazo, potom v Rodeo i Monte Carlo. R. 1963 odjíždí do Německa. Úspěchy lid. souboru v zahraničí zavinily administrativní zánik v r. 1964. V roce 1985 začala paní Čočková na popud prof. Zdeňky Jelínkové obnovit tradici záhorských tanců dojíždět do Velké Bystřice a spolu s nastudováním Jiřího Čady z DOS Olomouc uváděly tance ze Záhoří v souboru ve V. Bystřici. Dosud zůstávají záhorské tance v repertoáru souboru Haná ve V. Bystřici. Navíc připravila paní Čočková se souborem Maleníček v Lipníku nad Bečvou pořad " Královničky ". |
|||||
Zdroj: |
Lisická, Helena: Záhorský soubor písní a tanců Veselíčko a lidové tradice.In: Studie 1992–1993.Kroměříž, Muzeum Kroměřížska 1992.S.116–119.. |