Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 679
Jaroslav Wykrent *10. 9. 1943 - +12. 3. 2022
Místo narození: Přerov
Místo úmrtí: Přerov
Místa pobytu: Hranice, Ostrava, Přerov
Obory působení: hudebník, kytarista, skladatel hudební, textař
Anotace:

Od zač.60.let autor textů pro Dixieland XI v Přerově a pro Pavla Nováka, 1964 člen jeho skup.Synkopa(ky­tara), 1967 ved.sk.Syn­kopa, 1971–73 člen sk.Flamingo v Ostravě.Spo­lupráce s rozhlasem a Čs.televizí.

Zdroj:

Matzner: Encyklopedie jazzu…III.Praha 1990, S.623.;

Fotky:
Milan Tichák *20. 8. 1933 - +23. 9. 2020
Místo narození: Paskov
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc, Velký Týnec
Obory působení: historik, novinář, spisovatel, výtvarník
Anotace:

Od roku 1934 žil se svými rodiči ve Velkém Týnci, kde navštěvoval místní měšťanku a po přestěhování do Olomouce v roce 1946 Polívkovo reálné gymnázium. V roce 1952 maturoval na Slovanském gymnáziu a poté absolvoval studia na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, obor dějepis a čeština. Doktorát v oboru československé dějiny získal na olomoucké univerzitě v roce 1969. Protože nemohl vykonávat do roku 1989 své povolání, pracoval jako technik. Zprvu v závodě Kosmos, později v Sigmě. Uplatnil zde nejen schopnosti rýsování, logického myšlení, ale i výtvarné, v oblasti užité grafiky. Jeho prvním historickým dílem byly Dějiny závodu Kosmos, kde působil. Toto dílo bylo zároveň jeho disertační prací a vyšlo jako příležitostná publikace v roce 1970. V tomto období publikoval převážně účelové publikace k výročím závodů, sportovních celků a kulturních institucí.
Od února 1991 byl zaměstnán jako redaktor Hanáckých novin a kromě článků z historie a vlastivědy začal redigovat vlastivědný kalendář Rok na Hané, který s vročením roku 1992 zahájil mnohaletou kapitolu čtivé ročenky přinášející dlouho utajované informace z historie našich obcí v regionu, historické zajímavosti a články o významných osobnostech Olomoucka a města Olomouce. Nejčtenější a nejvyhledávanější knihou nejen rodáků, ale i současných obyvatel Olomouce." Vzpomínky na starou Olomouc" (1997), která přinesla Dr. Tichákovi prestižní ocenění města, v podobě udělení Ceny města Olomouce v červnu 1998. V témže roce vyšla také v nakladatelství publikace „ Paměti obce Velkého Týnce“, která kromě historie obce, kde autor strávil nejkrásnější období svého dětství, seznamuje čtenáře s významnými rodáky a osobnostmi, které zde působily.
Výrazně se podílel na zpracování dalších knih : Olomoucké gymnázium literární, Olomoucké hřbitovy a kolumbária a O olomouckých starostech a primátorech, jakož i na řadě jubilejních almanachů Slovanského gymnázia v Olomouci. Po roce 2000 se objevilo na knižních pultech dalších několik titulů z pera Milana Ticháka. Významný recenzent dvoudílných akademických Dějin Olomouce, které v roce 2009 vydala Univerzita Palackého.

Od 1.6.2006 – 20.4.2010 předseda VSMO. V dubnu 2011 byl uvededn do Dvorany slávy, kde získal Cenu Olomouckého kraje za celoživotní přínos v oblasti kultury za rok 2010.

Zdroj:

Tichák Milan: Dějiny závodu Kosmos.Olomou­c,Soc.ak.1970. ;Fotbalové jubileum.Olomouc TJ Hodolany Sigma 1972.; Sto let ve službě múzám./Žerotín/O­lomouc, MěNV 1988.; 60 let n.p.Sigma Olomouc.Olomouc, Sigma 1967.; Po stopách skautů na Olomoucku 1919–1994 (1994) Vzpomínky na starou Olomouc (1997) Paměti Velkého Týnce (1998) Ztracené adresy (2007) Flora Olomouc 1958–2008 (2008) Lexikon olomouckých ulic (2009) Olomouc rodu ženského (2009) Olomouc z nadhledu (2011) Biografické údaje sděleny osobně dne 12.7.1991;.hš Info jednatelka VSMO Lucie Pospíšilová – Pospisilova.Lc@seznam.cz

Poznámka:

PhDr. Milan Tichák.

Fotky:
Libuše Rusková *22. 2. 1936 - +26. 8. 2020
Místo narození: Postřelmůvek
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc, Postřelmov, Šumperk
Obory působení: malířka skla, textilní výtvarnice
Anotace:

Obecnou školu navštěvovala ve svém rodišti a devítiletou měšťanskou školu v blízkém Postřelmově. Po jejím ukončení v r. 1951 se účastnila přijímacích zkoušek na Uměleckoprůmyslovou školu v Brně, kde však přijata nebyla. Proto v tomtéž roce nastupuje do Rapotínských skláren v Rapotíně jako malířka skla. V roce 1953 úspěšně složila zkoušky na Vyšší průmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě, avšak do školy nenastoupila a pokračovala v původním zaměstnání až do r. 1960. V roce 1966 se s rodinou stěhuje ze Šumperka do Olomouce, kde začíná intenzivně rozvíjet některé ručně vázané textilní techniky jako je goblén, macramé a především šité krajky do rámu, tzv. niťáky. V této technice pracovala převážně s černou čalounickou nití, přírodními i barevnými materiály, jako byly koudel, různé provázky, sisal, korálky, barevná příze aj. Prvním jejím niťákem byla Pastýřka (1969). V r. 1971 vytvořila jednu z větších realizací, niťák strom z ráje, nazvaný „Symbol lékařství“ o rozměrech 100×150 cm, který je doposud instalován v přízemní čekárně odběrů krve zdravotního střediska SPEA na náměstí Hrdinů 1 v Olomouci. Pro obřadní síň v Žulové vytvořila sisalový závěs nazvaný Hvězda života. Od roku 1969 až do r. 1980 přes komisi Fondu výtvarných umělců prodává své textilní práce v prodejnách Dílo v olomoucké oblasti, kde se také účastnila četných společných výstav v různých městech i 2× v pavilonu A na výstavišti Flóra v letech 1970 a 1976. V r. 1977 získává diplom a cenu v oboru užitého umění v okresní soutěži amatérských prací v Olomouci za niťák „Podzim přichází.“. V letech 1978 a 1980 se zúčastňuje celostátních amatérských textilních soutěží „AMTEX 78“ v Klatovech, kde získala cenu za niťák „Květ podzimu“ a „AMTEX 80“ (tamtéž) čestné uznání také za niťák „Tesaříkův svět“. Poté, kdy nový Svaz českých výtvarných umělců zakázal přijímat práce výtvarníků, kteří nebyli jeho členy, nastupuje do zaměstnání jako úřednice a pracuje tzv. do šuplíku. Teprve až v r. 1999 se účastnila společné ýstavy se svým manželem Ladislavem Ruskem ve Skautském domě v Olomouci. Během 20ti let vytvořila na 100 závěsných textilních prací ručně vázaných niťáků a tapiserií, z nichž na 80 zdobí soukromé i veřejné interiéry nejen v Čechách, ale i Dánsku. Svět její textilní tvorby je publikován v časopise Vlasta (1978 a1980). V roce 2007– 8 intenzivně pracuje na monografii Ladislava Ruska, která vyšla v grafické úpravě syna Michala roku 2009 pod názvem "Pedagog, skaut, výtvarník, publicista, básník LADISLAV RUSEK ve dvoutisícovém nákladu v Českých Budějovicích. Zemřela na mozkovou mrtvičku v olomoucké nemocnici. Bydleli jsme v jednom domě na Příčné poslední tři roky. V červnu 2020 dokončila rodinnou kroniku a poslední dny věnovala výtvarné tvorbě, nítovým obrazům.

Zdroj:

osobní list a elektronicky email ze dne 15.2.2011 Šev­číková, H.: Únorová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2016, č.2, S.8–9. Sdělení syna dne 26.8.2020. Dne 7.11.2020 jsem meilem dostala oznámení o úmrtí od synů Michala a Ivana Ruskových.

Fotky:
Pavel Hejcman *23. 3. 1927 - +17. 7. 2020
Místo narození: Praha
Místo úmrtí: Zlín
Místa pobytu: Bystřice pod Hostýnem
Obory působení: redaktor, spisovatel, starosta města
Anotace:

Od r.1946 stud.VŠP-novinářství v Praze. Těžce onemocněl a odešel do Bystřice pod Hostýnem, n.p.TON.Založil zde týdeník čs.nábytkářů Naše práce, který řadu let redigoval.1970–72 spisovatelem z povolání.Pu­blikoval v RP, MF, Květech, zde 1972 román Dražba vdov pod pseud.Pavel Dejl.Vytvořil 14 rozhlas.her­.Podle jeho knih vzniklo několik filmových scénářů a televizní.Román z dějin Velké Moravy – Cesty knížecí.Užíval celou řadu pseudonymů.Po r. 1989 starosta města Bystřice p.H. Pohřben do rodinné hrobky v Bystřici pod Hostýnem.

Zdroj:

Slovník spisovatelů.Praha ČS l985, S.108–9; Kdo je kdo 1994–1995.Praha 1994.S.165.;. Wikipedie.cz Paměť národa 2014

Fotky:
Bohumír Kolář *10. 11. 1932 - +2. 1. 2020 „“
Místo narození: Prostějov
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc, Štěpánov
Obory působení: básník, pedagog, publicista
Anotace:

Dětství a mládí prožil v rodišti, kde v roce 1945 začal studovat reálné gymnázium.Věnoval se skautingu a roku 1947 se zúčastnil Jamboree ve Francii. V roce 1950 přestoupil na nově založené Pedagogické gymnázium v Olomouci, kde maturoval. Učil pak na malotřídních školách Olomoucka a po deseti letech přešel do Štěpánova u Olomouce a začal dálkově studovat Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého, kde promoval v roce 1965. V letech 1963 až 1989 učil v Olomouci-Nemilanech. Pak byl povolán do školské správy, odkud v roce 1991 odešel do důchodu. Publikoval od roku 1978. Psal do pedagogického a regionálního tisku. Od roku 1984 byl předsedou literární sekce Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci, kterou spoluzaložil v listopadu 1983. V roce 1987 se stal členem Spolku českých bibliofilů v Praze. Od roku 1991 se zabýval kulturním zpravodajstvím. Působil v Hanáckých novinách, Olomouckém týdnu a v roce 2002 v Olomouckých listech jako spolupracovník.Jeho články najdeme i na stránkách řady periodik na Prostějovsku i Přerovsku , v Učitelských novinách, Mostech ad. Za kulturní činnost obdržel v roce 2002 Cenu města Olomouce. Od podzimu 2002 publikuje i v internetových novinách, na olomoucké webové stránce. V letech 2006 – 2011 byl předsedou Literárního klubu Olomouc. Kromě rozhovorů s významnými osobnostmi, píše také recenze, fejetony, příběhy, aforismy, básně, glosy aj. Na svém kontě má téměř sto titulů knih a přes 10 000 článků, jak dokladuje Bibliografie jubilanta, kterou vydala Vědecká knihovna v Olomouci v roce 2010. Jeho články, básně, haiku najdete na: http://bohumirkolar.blog.idnes.cz/

Zdroj:

Olomoucká haiku, kol. autorů, Olomouc 2006, S.103–104. http://otavinka.blog.cz/…ohumir-kolar http://bohumirkolar.blog.idnes.cz/ Parte.

Poznámka:

Nemilany u Olomouce je nyní část města Olomouc.

Fotky:
Milan Langer *19. 7. 1959 - +7. 8. 2019
Místo narození: Prostějov
Místo úmrtí: Rodez (Francie)
Místa pobytu: Bratislava (SR), Brno, Olomouc
Obory působení: odborný publicista, politik komunální, překladatel, sociální pracovník, tlumočník, učitel jazyků
Anotace:

Od dětství byl na invalidním vozíku s diagnostikovanou progresivní svalovou distrofií-myopatií. Základní školu absolvoval v Brně v Ústavu pro tělesně postižené. V letech 1974 – 1978 studoval na Gymnáziu pre telesně postihnutých v Bratislavě. Filozofickou fakultu J. E. Purkyně v Brně, obor nepedagogické studie němčina-italština, zakončil v roce 1983 závěrečnou zkouškou. Od roku 1984 pracoval jako překladatel pro Konferenční servis Brno. V roce 1990 začal pracovat jako soukromá osoba – soudní překladatel, tlumočník, domácí učitel jazyků. V letech 1999 až 2003 se účastnil modulu 2 Česko – Britského projektu reformy sociálních služeb. V roce 1997 se stal předsedou Trendu Vozíčkářů Olomouc, od roku 1999 předsedou krajské rady zdravotně postižených – sdružení organizací zdravotně postižených. Aktivně se zapojil do projektu „Bezbariérová Olomouc“. Dále se věnoval překladům a článkům do různých periodik zabývajících se problematikou zdravotně postižených. Zabýval se soudními překlady z německého a italského jazyka. Spolupracoval s MPSV ČR na publikaci „Průvodce standardy kvality sociálních služeb“. Přestože byl od mládí na invalidním vozíku, na život nerezignoval a žil plnohodnotný život. Vozík pro něho není překážkou při seberealizaci v osobním i pracovním životě. Od roku 1997 žil v Olomouci, bydlel v bezbariérovém bytě s manželkou Martinou. Aktivně se prosazoval a obhajovál práva osob se zdravotním postižením. V letech 2010 – 2014 byl olomouckým zastupitelem. Byl nápomocen při odstraňování architektonických, ale i psychických bariér mezi lidmi. Dlouhodobě aktivně spolupracoval v organizacích pro zdravotně postižené (Svaz invalidů, Asociace muskulárních dysrofiků, Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace České republiky, Národní rada osob se ZP ČR). Měl rád lidi, rád cestoval a poznával nové země. Dne 21.3.2019 se vypravil se čtyřmi kamarády na pěšší pouť dlouhou 3 500 km do Santiaga de Compostela ve Španělsku. Cesta měla trvat 200 dnů. Koncem července zkolaboval a ve francouzské nemocnici zemřel na dehydrataci a nějakou infekci.

Zdroj:

Články na internetu.

Poznámka:

Mgr. Milan Langer

Fotky:
Jiří Pilka *20. 2. 1930 - +7. 7. 2018 „“
Místo narození: Praha
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Olomouc, Pardubice, Písek
Obory působení: moderátor, muzikolog, pedagog, spisovatel
Anotace:

V Písku žil od roku 1936. V roce 1949 maturoval na reálném gymnáziu v Písku. Poté studoval hudební vědu a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1949–1956). Jeho studium bylo dvakrát přerušeno: 1950–1951 pro nemoc, 1952–1953 obviněn a vězněn za " spiknutí proti republice" – za ilegální skauting. Návrat do školy mu byl umožněn amnestií v roce 1953. V roce 1969 promoval na PhDr. na Palackého univerzitě v Olomouci. Zaměstnán byl jako archivář a faktor archivu Českého hudebního fondu (1957–1963), pak dramaturg hudebního vysílání Československé televize (1963–1972, v roce 1969 byl 6 měsíců šéfredaktorem vysílání. Propuštěn z politických důvodů a posléze zaměstnán jako dramaturg Východočeského státního komorního orchestru v Pardubicích (1973–1976), kde spolupracoval s dirigentem Liborem Peškem a ředitelem Josefem Shejbalem. V letech 1977–1986 působil v Praze, kde odborným pracovníkem hudebního oddělení Divadelního ústavu a poté v letech 1986–1989 vedoucím tohoto oddělení. Pak se vrátil do televize na místo šéfredaktora hudebního vysílání (1990–1991, 1991–1992 byl ředitelem Symfonického orchestru hl.m. Prahy FOK a ve dvou etapách ředitelem Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha (1992–1996 a 2000). V letech 1996–2001 působil jako externí pedagog soukromé Vyšší střední odborné školy filmové v Písku.

Rozsáhlá činnost publikační. Přednášky na zahraničních univerzitách: v Mohuči (1982), v Londýně (1991) aj.Autor literárních esejí nebo populárních úvah o životě a umění vůbec: Sonáta o hudbě, Doteky hudby, Zápas s mlhou, Rozcuchaná kniha. Od roku 2001 rozhlasový cyklus Jak to vidí Jiří Pilka.

Zdroj:

Pilka, J.: Výpravy proti času. Praha, Doron 2005. Špinková, Martina. Email ze dne 7.7.2018. Sdělení o úmrtí tatínka.

Poznámka:

Synovec hudebního skladatele Jiřího Srnky.

Fotky:
Dagmar Spáčilová *17. 10. 1931 - +10. 5. 2018
Místo narození: Praha
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Bystrovany, Hlubočky, Olomouc, Přáslavice, Velká Bystřice, Velký Týnec, Velký Újezd
Obory působení: duchovní, farářka
Anotace:

Duchovní Církve československé husitské. Rozená Kopalová. Po maturitě na reálném gymnáziu ovlivněna svým otcem vojenským duchovním správcem studovala v letech 1950–1954 Husovu bohosloveckou fakultu v Praze. Poté nastoupila do Heřmanova Městsce odkud odešla k 1. 4. 1955 do Velké Bystřice. Působila zde pak 41 let. Měla na starosti šest přilehlých středisek, které objížděla na kole. V r. 1997 se přestěhovala s manželem do Olomouce. Od r. 1998 pracuje jako farářka a výborná kazatelka jako duchovní při olomoucké diecézní radě Církve československé husitské.

Zdroj:

Ševčíková, Hana: Malá galerie význačných rodáků a občanů Velkého Týnce.In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S.75–76.;

Fotky:
Drahoslava Bačová *17. 9. 1922 - +4. 2. 2018
Místo narození: Pálkovice
Místo úmrtí: Dolany
Místa pobytu: Brno, Dolany, Těšetice, Toveř
Obory působení: folkloristka, knihovnice, učitelka
Anotace:

Rodačka z Frýdeckomístecka. Studovala na odbornou učitelku ve Vesně Brno. Poté učila na 2. stupni základní školy předměty: dějepis, zeměpis a praktickou výchovu. Od r. 1953 působila v Těšeticích, od r. 1954 v Dolanech, kde dosud žije. Dobrovolná knihovnice v Dolanech a Toveři. Národopisná práce v obci. Na jaře 1993 založila folklórní kroužek písní a tanců pro děti zv. Kanafaska. Nacvičuje lidové tance, obnovuje krojové vybavení ap. Spolupracovala s dr. Evou Vlčkovou a Vlastou Beilovou.

Zdroj:

Parte

Poznámka:

V zaměstnání měla jméno Drahomíra a na parte má Drahoslava.

Fotky:
Marie Nádvorníková *4. 7. 1944 - +23. 10. 2017
Místo narození: Přerov
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Olomouc, Přerov
Obory působení: bibliografka, knihovnice, pedagog vysokoškolský, ředitelka knihovny
Anotace:

Knihovnice v SVK Olomouc, krátký čas ředitelka OK Přerov.Po odchodu Dr.A.Přichystala 1982 – 2003 do důchodu ředitelka SVKOL.Zabývala se bibliografií Moravika.Přednáší na FFMU Brno, obor knihovnictví a informatika. Hojně publikovala v odborném tisku. V roce 2003 dostala prestižní medaili Zdeňka Václava Tobolky, která se předává významným a zasloužilým knihovníkům od roku 2000. Po odchodu do důchodu se podílela na zpracovávání databáze olomouckých prvotisků.

Zdroj:

Kdo je kdo.Hanácké noviny 1992.;.

Poznámka:

PhDr. Marie Nádvorníková, CSc.

Miloslava Doubravová *25. 6. 1923 - +5. 10. 2017
Místo narození: Prostějov
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Olomouc, Šumperk
Obory působení: fotografka, knihovnice, redaktorka časopisu
Anotace:

Od patnácti let studovala Odbornou školu pro fotografy v rodišti a poté působila u fy Ševčík. V letech 1942–1945 byla totálně nasazena a po osvobození vedla fotoateliér fy K. Kučera. Koncem téhož roku přesídlila do Šumperku, kde vedla ateliér fy F. Mück až do roku 1948 a po znárodnění pracovala tři roky v Komunálních službách Foto. Deset let poté vedla prodejnu Supraphon a 1962–1964 prodejnu knih. V roce 1964 nastoupila do Okresní knihovny v Olomouci, kde pracovala v oddělení metodiky a v letech 1973–1979 jako vedoucí hudebního oddělení. Mezitím dálkově absolvovala Střední knihovnickou školu v Brně. Vedoucí redaktorka časopisu Naše knihovna. Paní Doubravovou jsem potkala na Velkém říjnovém čtení v roce 2001 v knihovně a pak letos 27.6.2017 u ní doma. Pohřeb má na ústředním hřbitově na kremaci ve čtvrtek 12.10. 2017 v 11:20 (sdělení mejlem od Mgr. Evy Komendové)

Zdroj:

Osobní sdělení hš http://otavinka.blog.cz/…a-doubravova

Fotky:
Antonín Přidal *13. 10. 1935 - +7. 2. 2017
Místo narození: Prostějov
Místo úmrtí: Brno
Místa pobytu: Brno, Napajedla, Uherské Hradiště
Obory působení: pedagog vysokoškolský, překladatel, spisovatel
Anotace:

Vyrůstal v Napajedlech, gymnázium studoval v Uherském Hradišti. Na brněnské filozofické fakultě vystudoval anglistiku a hispanistiku. Pracoval v literárně dramatické redakci Českého rozhlasu tady v Brně, kterou byl nucen v 70. letech opustit. Do roku 1989 se živil zejména překlady, většinou pod cizími jmény. Překládal například díla Garcia Lorcy, Johna Updika, Josepha Kellera a tak dále. K jeho nejúspěšnějším překladům patří Pan Kaplan má stále třídu rád. Autor hry Pěnkava s loutnou, která byla provedena v olomouckém Divadle hudby, za režie Lídy Engelové. Dlouhodobým pedagogem JAMU v Brně.Jako pedagog působil od roku 1990 na Divadelní fakultě JAMU v Brně (od roku 1993 jako profesor) v ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. Počátkem 90. let byl autorem a moderátorem televizních cyklů Klub Netopýr a Z očí do očí. V roce 1998 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.

Zdroj:
  • bk-: Pěnkava s loutnou.Stráž lidu, 1983, 14.5., S.4.;

Smutná, Jana: Poezie nejsou jen knížky.Prostějovský týden, 1992, 11.11., S.5.;

Poznámka:

Prof. PhDr. Antonín Přidal

Fotografie je z ČTK – autor Šálek.

Fotky:
Boleslav Vaca *21. 3. 1926 - +2. 11. 2016
Místo narození: Příkazy
Místo úmrtí: Paseka
Místa pobytu: Olomouc, Příkazy
Obory působení: kulturní pracovník, národopisec, písmák, regionální publicista, zpěvák
Anotace:

Narodil se v rolnické rodině jako nejmladší ze čtyř sourozenců. Obecnou školu navštěvoval v rodišti a měšťanskou školu vychodil v Olomouci. Pak se věnoval hospodářství. Vztah k dokumentaci života obce získal už od rodičů, kteří mu předali album dnes již historických fotografií rodiště a okolí. První album s názvem Kamarádská čtyřka, kde zachycuje kroniku čtenářského klubu Mladý hlasatel vytvořil ve 14 letech. Od mládí také miloval koně. Lásku k nim zdokumentoval v neobyčejné sbírce kreseb, fotografií, básní a další literatury. Lásku k rodišti, předkům, kulturní tradici, historii obce i okolí a k uchování národopisných zvyků a lidové kultury vůbec dokumentoval v albumech: Cesta životem, Vzpomínky, Pěvecký sbor v Příkazích, Koně a jejich osud, Potopa 1997, Rod fotografů v Příkazech, Rodáci a nerodáci, Vzácná a milá setkání, Z tatínkova zápisníku, Přátelé ze zámoří aj. Články a fotografie ze života obce začal publikovat před více než čtyřiceti lety. Některé vyšly pod značkami –VA-, -VB-, -BV-, -AC- na stránkách regionálního a celostátního tisku, např. Obrana lidu (1964), Květy (1976), Zemědělské noviny (1976, 1990), Stráž lidu (1988), Hanácké noviny (1990, 1992, 1996), Puls (1992). V roce 2003 se stal vedoucím redaktorem občasníku Pod hanáckým žudrem. řada zajímavých příspěvků byla pojata též do národopisných sborníků Lidová kultura na Hané a ročenky Hanácký kalendář. Spolu s Pavlem Pospěchem se podílel na tvorbě monografie Příkazy ( Čtení o hanácké vesnici), která vyšla roku 2000. Člen obecního zastupitelstva, školské a kulturní komise, sboru pro občanské záležitosti, vedoucí místního Seniorklubu byl filmově zvěčněn na VHS Jiřím Linhartem. Videosnímek pod názvem Vyznání rodáka z Hané – aneb chvíle s Boleslavem Vacou zaznamenal všechny tvůrčí aktivity příkazského jubilanta. V roce 2014 vyšla kniha Hanácké Vánoce. Je vyobrazen nejen na orloji Karlem Svolinským, ale i v hale hl. nádraží ČD malířem Wilhelmem Zlamalem.Dne 25. 11. 2015 byl sídle Olomouckého kraje oceněn Seniorem kraje jako dloujoletý člen a někdejší předseda Seniorklubu Příkazy. Zemřel v nemocnici v Pasece.

Zdroj:

dopis OSM/96,06 Šev­číková, Hana: Březnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2011, č. 3. S. 4. Zuntych, Ondřej: Zemřel hanácký patriot, folklorista a jezdec z orloje Boleslav Vaca. In: www.olomoucky.denik.cz/zpravy (4.11.2016). Parte a dopis od dcery pana Vaci – 8.11.2016 www.Olomoucky.denik.cz (koláž Olomouckého deníku od Jany Urbaníkové)

Poznámka:

Fotografie Bolelsva Vaci r. 2015 byla pořízena při rozsvícení stromu v Příkazích dne 28.11. 2015.

Fotky:
Milan Ryšavý *7. 1. 1927 - +3. 2. 2016
Místo narození: Podivín
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Bohumín, Brno, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Kroměříž, Napajedla, Olomouc, Orlová
Obory působení: historik hudební, houslista, hudební pedagog, hudebník, publicista hudební
Anotace:

Narozen na Břeclavsku. Hru na housle začal studovat na brněnské konzervatoři v roce 1943. Po uzavření konzervatoře byl totálně nasazen v Napajedlích a studium pak po válce úspěšně dokončil v roce 1950. Od května 1950 – 1988 byl angažován v Moravské filharmonii Olomouc. Zprvu jako primista, od roku 1957 byl jmenován vedoucím skupiny druhých houslí. Po nuceném odchodu z MFO působil rok v operním orchestru. Na konci 50. let byl tři roky inspektorem hudebních kurzů při Parku kultury a oddechu Olomouc. Počátkem 60. let se stal zakladatelem hudebně výchovných koncertů pořádaných MFO pro žáky nejnižších tříd základních škol. Tuto aktivitu rozšířil postupně mezi žáky ve Frýdku-Místku, v Bohumíně, Havířově, Karviné, Orlové a dalších městech severní Moravy. V MFO byl od roku 1960 členem Umělecké rady a ve školním roce 1966/67 vyučoval externě hru na housle na Konzervatoři v Kroměříži a v letech 1968–1980 kromě hry v orchestru také inspektorem orchestru. Řadu let byl primáriem Smyčcového kvarteta členů MFO. Od konce 60. let se začal intenzivněji zabývat historií a propagací MFO. Je autorem celé řady knih o MFO. Zprvu publikoval články o historii MFO v měsíčníku Kdy-kde-co v Olomouci. Pro Český rozhlas připravil 12 dílů o MF a její spolupráci s divadlem, rozhlasem, Žerotínem a dalšími institucemi. Za rok 2006 obdržel Cenu města Olomouce v oblasti hudby.

Zdroj:

V měsíci lednu blahopřejeme…In: Kdy-kde-co 2012,č.1.S.2. (fotografie) Ryšavý, Milan: Vážné a zábavné vzpomínky filharmonika. Olomouc 2012.

Fotky:
Jiří Bouda *5. 5. 1934 - +23. 8. 2015
Místo narození: Praha
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Olomouc, Prostějov
Obory působení: ilustrátor, malíř
Anotace:

Syn Cyrila Boudy. Citlivý vztah k Olomouci, v r. 1987 pro bibliofily vydán soubor 7 barevných litografií. Ve své tvorbě se zaměřuje na svět železnič. tratí. Soubor kreseb k výročí prostějovského nádraží. Navštěvuje často spolek bibliofilů v Olomouci.

Zdroj:

Vyznání životu a míru.Praha 1985, S.159.;

  • bk-: Hostem bude Jiří Bouda.=Stráž lidu 1987, 3.9., S.4.;
Zora Pořická Chadrabová *27. 12. 1921 - +29. 7. 2015
Místo narození: Plzeň
Místo úmrtí: Teplice v Čechách
Místa pobytu: Brodek u Přerova, Kojetín, Olomouc, Praha
Obory působení: grafička, ilustrace, knihovnice, plakátová tvorba, typografka, umělkyně, vysokoškolská učitelka, zvony
Anotace:

Otec Zory, František Pořický byl prof.kreslení na gymnáziu v Plzni, kde dívka studovala v letech 1933–1941. Poté absolvovala 1 roční kurs Obchodní akademie v r. 1942. V letech 1942–1948 absolvovala VŠUP Praha u prof.F.Muzi­ky.Souběžně studovala umění a estetiku v letech 1946–1947 na FFUK v Praze a na FFUP 1949–1953. 1952 doktorát z dějin umění. V roce 1954 se provdala za prof. Rudolfa Chadrabu. V letech 1954–56 odbor.asist ústavu výtv.výchovy pedag.fak.UP v Olomouci.Vy­učovala grafiku, malbu, dekorativní kompozici, dějiny umění, plošný desing, písmo.V r.1956 mu­sela z kádr.důvodů odejít Uplatnila se jako svobodná umělkyně a věnovala se oborům:knižní grafika pro nakl.ČS, Svoboda, Sv.sovětů, Academia a Profil.Návrhy plakátů,typografie. Vytvořila 32 návrhů na reliéfní úpravu zvonů pro dílnu rodiny Dytrychovy v Brodku u Přerova , navrhovala interiéry smutečních síní ( Kojetín) Pracovala se dřevem, kamenem, kovem. Tvořila též novoročenky a to od r. 1959 a ex libris. V Olomouci žila 64 let. Ateliér spolu s manželem měla na ulici Ostružnická 32. Vzácná knihovna i výtvarná díla se po náhlé smrti manžela 27.2.2011 ztratila. V roce 2013 se s dcerou Mgr.A. Alicí Chadrabovou přestěhovala do Teplic v Čechách, kde zemřela 29.7.2015.

Zdroj:

Maliva, J. : Tvorba Zory Chadrabové-Pořické. =Kdy-kde-co v Olomouci, 1991, únor, S. 8–9. ;Katalog výtvar. umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989. ;Zatloukal, Pavel: 1. soubor. výstava unie výtvar. umělců Olomoucka. Olomouc, Vlast. ústav 1991. Sdělení o úmrtí od Mgr. Evy Vánské Kobza, Fr.: Návštěva v ateliéru Zory Pořické – Chadrabové. Kulturní měsíčník IV. č. 12, 1986. S.11–13. Marynioková,Renata: Monografie Zory Pořické Chadrabové. Diplomová práce PdF UP Olomouc 1991. Mikša, David: Zora Pořická Chadrabová (1921–2015). Magisterská diplomová práce Olomouc FFUP Katedra dějin umění. 2018. https://theses.cz/…mov_prce.pdf

Poznámka:

PhDr. Zora Chadrabová, roz. Pořická Matka syna Ing.arch. Pavla Chadraby (1956) a dcery Mgr.A.Alice Chadrabové (1960)

Fotoportrét Zory Pořické je z roku 1946. Manželé Rudolf Chadraba a Zora Pořická v roce 1971 na svatbě Evy a Jana Vanských.

Fotky:
Václav Burian *28. 8. 1959 - +9. 10. 2014
Místo narození: Přerov
Místo úmrtí: Vídeň (Rakousko)
Místa pobytu: Krakow (Polsko), Olomouc
Obory působení: básník, novinář, polonista, překladatel, redaktor, vydavatel, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Absolv. FF UP, obor polština a němčina. Novinář: (HN, Stráž lidu, Zpravodaj OF OL), redaktor, recenzent, politický komentátor, překladatel z polštiny. Zabývá se česko-polskými. vztahy, současnou básnickou tvorbou, židovskou kulturou i mezinárodní politikou. Stál u zrodu lit. časopisu Scriptum, sborník pro literaturu, umění a život, zde vychází i současná polská lit. v překladech. Jeho překlady se objevily ve sborníku Světová lit. Publikuje v časopisech: Mosty, Nová přítomnost, Host, Literární noviny, Tvar. V letech 1995–97 působil v naklad. Votobia a v r. 1999 založil v Olomouci s.r.o. nakladatelství Burian-Tichák, které se uvedlo autobiogr.knihou Vlasty Chramostové. V r. 2001 byl oceněn za novinářskou činnost Cenou Ferdinanda Peroutky. Vydavatel periodika Listy, spolu s T. Tichákem. Zemřel na služební cestě ve Vídni, kde měl uvádět výstavu. Náhle zemřel. Pohřeb se konal 18.10.2014 v O­lomouci. Od roku 2016 je na jeho počest udělována Cena Václava Buriana. Václav Burian, jehož jméno cena nese, byl český polonista, překladatel, básník, vydavatel a redaktor dvouměsíčníku Listy. Své první překlady a texty publikoval v samizdatu. V osmdesátých letech vydával olomoucký samizdatový časopis Ječmínek. Původně československý exilový časopis Listy vydával spolu s Tomášem Tichákem od roku 2003. Za svůj vztah k polskému disidentu byl v červnu 2014 oceněn na pražské ambasádě Polské republiky Medailí vděčnosti Evropského centra solidarity v Gdaňsku.

Zdroj:

Osobní a písemné sdělení. Parte (foto Vladislava Galgonka).

Fotky:
Luboš Bartošek *13. 11. 1922 - +18. 8. 2014
Místo narození: Prostějov
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Praha
Obory působení: historik filmový, pedagog vysokoškolský
Anotace:

Rodák.Působil v Praze. Spolu s manželkou Šárkou Bartoškovou (1924–1982) autor Filmových profilů I., II. Působil na Katedře divadelní a filmové vědy FFUK v Praze.

Zdroj:

Ilustrovaná encyklopedie.I­.Praha, Encyklopedický dům 1995.S.114.

Poznámka:

PhDr. Luboš Bartošek, CS.

Oldřich Šimáček *2. 9. 1919 - +17. 1. 2014
Místo narození: Praha
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: malíř, scénograf, výtvarník jevištní
Anotace:

V letech 1936 – 1942 studoval na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze, obor dekorativní malba. V roce 1942 nastoupil do Českého divadla v Olomouci jako jevištní výtvarník a do léta 1959 zde působil jako šéf výpravy. Od srpna 1959 získal angažmá v Národním divadle Praha, kde působil zprvu ve funkci vedoucího scénografa a v letech 1966–1987 jako scénický výtvarník. Pravidelně spolupracoval s režiséry Jiřím Svobodou, Jaromírem Pleskotem, Stanislavem Regalem, Martinem Dubovicem ad.Spolupracoval i s řadou domácích i zahraničních scén (Amsterodam, Antverpy, Brusel, Buenos Aires, Havana, Lyon, Moskva, Vídeň, Ženeva). V roce 1968 byl jmenován čestným členem divadla v Olomouci a téhož roku obdržel cenu Oldřich Stibora. Získal zlaté medaile na Pražském quadriennale v roce 1971 a jako nejlepší zahraniční scénograf na XII.Biennále výtvarného umění v Sau Paulu v roce 1973. Na penzi se vrátil do Olomouce. V roce 2005 vzdalo Moravské divadlo Olomouc hold svému dlouholetému kolegovi a scénografické legendě, když pojmenovalo nově zřízenou galerii ve foyeru divadla právě po něm. Jeho životní pouť se ukončila 17. ledna 2014.

Zdroj:

ČBS.Praha 1992.S.692.; Kdo je kdo v architektuře a jiných příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.173.; Kdy kde co v Olomouci 1992, říjen, s.17. dokumen­t.list/01

Fotky:
František Sysel *8. 10. 1927 - +23. 6. 2013
Místo narození: Prostějov
Místo úmrtí: Kroměříž
Místa pobytu: Kroměříž, Olomouc, Praha
Obory působení: malíř akademický, pedagog vysokoškolský, restaurátor
Anotace:

V roce 1951 abs.VŠUP Praha, 1951–53 spec.šk.malíř.a restaur.technik, AVU Praha, 1954–1958 aspiratura AVU Praha.1968–1971 externí učitel na KVTV FFUP, obor restaurátorství­.Výsledky své práce vystavuje, odborná publicistika.Vlas­tní malířská tvorba.

Zdroj:

Výtvarní pedagogové a teoretici umění UP 1946–1986.Olomouc UP 1987.;.

Vladimír Čech *6. 7. 1951 - +22. 3. 2013
Místo narození: Praha
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Český Těšín, Kladno, Olomouc, Opava, Ostrava, Pardubice
Obory působení: dabér, herec divadelní, moderátor, poslanec ČNR
Anotace:

V letech 1973–1977 studoval DAMU v Praze, v roce 1978 pracoval v ČT Ostrava, ale z politických důvodů musel odejít a mohl pracovat pouze v rozhlase a v oblastních divadlech : Ostrava, Opava, Český Těšín, 6 sezón v Olomouci, Pardubice, Ústí nad Labem, Kladno a od r. 2006 v Městských divadlech pražských. V letech 1990–1992 poslanec ČNR. Proslavil se též dabingem, kdy namluvil kocoura Garfielda. Slavný moderátor soutěže TV Nova Milionář.

Zdroj:

cs.wikipedie

Liběna Astrová *17. 7. 1922 - +10. 7. 2012
Místo narození: Praha
Místo úmrtí: Ostrava
Místa pobytu: České Budějovice, Olomouc, Ostrava, Praha, Trnava (SR)
Obory působení: pěvkyně
Anotace:

Pochází z herecké rodiny. Začínala jako baletka Středoslovenského divadla v Trnavě (1938), zpěv studovala u Jarmily Vavrdové. Zpívala v Pražské Unitarii (1939) a následně v Moderním divadle na Žižkově (1940). V roce 1942 nastoupila jako první subreta do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Po válce dostala angažmá v olomouckém divadle (1946/47), ale zanedlouho byla nucena kvůli nemoci pěveckou kariéru načas přerušit. K divadlu se vrátila až v roce 1949, kdy se stala členkou opery Státního divadla v Ostravě, kde se usadila natrvalo. Na operní a operetní scéně ostravského divadla vytvořila množství hlavních postav, vystupovala v rozhlasových i televizních pořadech, estrádách a koncertech. V roce 1982 odešla do důchodu, avšak svou pěveckou kariéru zakončila až později, ostravskému publiku se představila ještě v mnoha rolích. V roce 1999 jí bylo na návrh Herecké asociace uděleno ocenění Senior prix za celoživotní uměleckou práci.

Zdroj:

Hudební kultura na Ostravsku.Ostrava 1984.; Československý hudební slovník. 1.díl. Praha 1963. http://www.seniortip.cz/?…

Fotky:
Ivan Brož *29. 5. 1938 - +24. 4. 2012
Místo narození: Plzeň
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Moravská Třebová, Olomouc, Šternberk
Obory působení: diplomat, historik vojenství, překladatel, publicista odborný, spisovatel
Anotace:

Studoval vojenské gymnázium v Moravské Třebové a poté Vojenskou akademii – obor historie vojenství. Působil jako pedagogický publicista, diplomat, televizní hlasatel. Spolupracoval s Československou a Českou televizí i rozhlasem. Publikoval v periodikách: Historie a vojenství, Mezinárodní vztahy, Parlamentní listy a Přísně tajné. Napsal několik desítek knih literatury faktu, kde využíval řadu osobních poznatků, získaných přímo na místech hlavních hrdinů, kde pobýval při diplomatických jednáních. Jeho knihy vycházely nejvíce v nakladatelství Epocha.

Zdroj:

Brož, Ivan: Kubitschek. RETI Šternberk 2002. http://otavinka.blog.cz/1305/ivan-broz

Poznámka:

PhDr. Ivan Brož, CSc.

Fotky:
Václav Babka *11. 8. 1927 - +1. 7. 2010
Místo narození: Praha
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc, Praha, Zlín
Obory působení: herec
Anotace:

Roku 1944 vyučen soustružníkem kovů. V této profesi pracoval do r. 1945. Hercem činohry je od roku 1945, působil v divadle ve Zlíně (1951–62), od roku 1962 působil v olomouckém divadle do roku 1987. Hrál i ve filmu a televizi. Natočil asi 50 filmů, např. Vynález zkázy, Až přijde kocour, Všichni dobří rodáci aj. V roce 2007 dostal Cenu města Olomouce.

Zdroj:

Fabián,J.- Ševčíková, H.:Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009, S. 9.;

Fotky:
Jaroslav Režný *13. 8. 1958 - +16. 6. 2010
Místo narození: Prostějov
Místo úmrtí: Boskovice
Místa pobytu: Boskovice, Jeseník, Olomouc
Obory působení: básník, pedagog středoškolský
Anotace:

V letech 1973–1977 studoval gymnázium v Boskovicích a poté studoval Filozofickou fakultu UP v Olomouci, obor čeština a němčina, kde promoval v roce 1982. Učil na gymnáziu v Jeseníku. Autor básnických sbírek: Chtěl bych vám povědět (1991), Poetický letohrádek (1993), Veršování v modrém (1995).

Zdroj:

Machala, L.: Průvodce po nových jménech české poezie a prózy 1990–1995. Olomouc, Rubico 1996. S.129.

Poznámka:

Mgr. Jaroslav Režný

Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11