Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 187
Zdeněk Vychodil *24. 12. 1925 - +27. 11. 2021
Místo narození: Velký Týnec
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Bohuslavice, Chudobín, Náklo, Olomouc, Senice na Hané
Obory působení: metodik, odborný publicista, učitel
Anotace:

V roce 1945 maturoval na České reálce v Olomouci. Poté studoval na PedF UP. kde byl členem výboru prvního Svazu vysokoškolského studentstva. Po promoci působil na školách v Nákle, Chudobíně, Bohuslavicích u Konice, v Senici na Hané, v rodišti ( 1955–1958 a 1975–1986) a nejdéle v Holici u Olomouce. Učil češtinu a dějepis. Přes 30 let působil jako okresní metodik českého jazyka a 10 let externí pracovník kabinetu českého jazyka Krajského pedagogického ústavu v Olomouci. Dlouhodbě spolupracoval s Pedagogickým nakladatelstvím při recenzní činnosti učebnic českého jazyka. Zajímavé vzpomínky na Jaromíra Johna a další osobnosti UP publikoval ve sborníku Z paměti literární Olomouce (Olomouc 2004). Dlouholetý člen VSMO.

Zdroj:

Z paměti literární Olomouce.Olomouc. Vlastiv.společnost muzejní, 2004. S.266 Šev­číková, Hana: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2006. S. 79.;

Fotky:
Otakar Vystrčil *6. 7. 1935 - +10. 9. 2021
Místo narození: Košice (SR)
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Bratislava (SR), Košice (SR), Litovel, Moldava nad Bodvou (SR), Moravská Třebová, Olomouc, Spišská Nová Ves (SR), Štěpánov
Obory působení: malíř, výtvarný pedagog
Anotace:

Kresbu a malbu studoval na VŠP a VPŠ v Bratislavě u profesorů Eugena Lehotského, Fedora klimáčka a Eugena Nevana. Vyučoval na LŠU na gymnáziu v Moldavě nad Bodvou, LŠU ve Ždani a ve Spišské Nové Vsi, na katedře výtvarné výchovy Pedagogického institutu v Košicích a na ZUŠ a gymnáziu v Litovli. Od roku 1992 je členem Unie výtvarných umělců Olomoucka. Od r. 2000 jezdí pravidelně za čtenáři knihovny ve Štěpánově.

Zdroj:

Slovanské gymnázium literární, Olomouc. 2000.,

Fotky:
Ladislav Lamač *3. 5. 1928 - +5. 7. 2021
Místo narození: Vsetín
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Hranice, Olomouc, Praha, Studénka
Obory působení: právník, publicista odborný, redaktor
Anotace:

1947 absolvoval gymnázium v Hranicích. Po maturitě studoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kterou dokončil v Praze na KU, kde byl promován v roce 1951. 1955 vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Brně. Poté působil ve Studénce a od roku 1965 v Olomouci. Psal do odborných právnických textů a regionálních novin. Byl členem Spolku přátel komorní hudby a Klubu přátel výtvarného umění. Vedle trvalého zájmu o literaturu a výtvarné umění (byl znalcem a sběratelem grafiky), provázela zemřelého láska k vážné hudbě a zejména k opeře.

Od studentských let navštěvoval koncerty a operní představení v Praze, oslněn generací pěvců kolem L. Domaninské, M. Tauberové, B. Blahuta, K. Kalaše, E. Hakena a dalších. Po přestěhování do Olomouce se stal předplatitelem koncertů Moravské filharmonie a sledoval vývoj orchestru i vedení uměleckého tělesa jednotlivými dirigentskými osobnostmi. Radostí jej naplňovala uváděná díla Janáčkova a jednotlivé symfonie Mahlerovy.

Se stejnou pravidelností sledoval i komentoval uvádění operních děl v olomouckém divadle. Vážně se zabýval otázkou operní režie, kontaktoval některé současné operní režiséry, do denního tisku psal recenze. Mezi prvními diváky se stal členem nově založeného Klubu příznivců Moravského divadla Olomouc.

Jeho “bravo” léta povzbuzovalo nejen olomoucké pěvce, ale v posledním desetiletí často zaznívalo i v hledišti Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kam pravidelně zajížděl na nedělní odpolední představení.

Nemůžeme se tedy divit, že Moravské divadlo Olomouc poděkovalo za dlouholetou přízeň svému “renesančnímu” příznivci kyticí rudých růží se stuhou doplněnou svým emblémem umístěných na katafalku. Zádušní mše se konala v dominikánském kostele, Slovenská ulice dne 14.7.2021 ve 14 hodin.

Zdroj:

Ševčíková, Hana: Květnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2013, č.5, S.4. Ševčíková, H.: Se smutkem v duši. Nekrolog na blogspot 5.7.2021 Parte Doupalová, E.: Dodatek k nekrologu. Meil 25.7.2021 Foto­grafie: Ševčíková, H. a Lamačová, K.

Poznámka:

JUDr. Ladislav Lamač

Fotky:
Irena Válková *26. 9. 1931 - +10. 8. 2020
Místo narození: Olomouc - Sv.Kopeček
Místo úmrtí: Moravský Beroun
Místa pobytu: Hranice, Konice, Olomouc, Olomouc - Slavonín, Svatý Kopeček, Velké Karlovice
Obory působení: malířka, úřednice
Anotace:

Narozena na Svatém Kopečku u Olomouce. Členka skupiny výtvarníků „Olomoučtí“. Výstava obrazů v Knihovně Ant.Šprince, Brněnská, Olomouc v roce 1997. Poté výstava v Domě armády (březen 2000) v DA Olomouc. Portréty, krajiny, akvarely, kresba uhlem, olejová malba. Absolvovala univerzitu třetího věku na UP v Olomouci. Výstava na pobočce Knihovny města Olomouce, Jungmannov ul. leden- březen 2014. Střídavě ve své tvorbě uplatňuje též kolorované perokresby. Často maluje baziliku na Svatém Kopečku. Zemřela v nemocnici v Moravském Berouně po úrazu a zlomenině krčku.

Zdroj:

Osobní sdělení – hš 2014

Poznámka:

Svatý Kopeček – m.č.města Olomouce

Fotky:
Ladislav Čechák *26. 6. 1928 - +22. 11. 2019
Místo narození: Majetín
Místo úmrtí: Velký Týnec
Místa pobytu: Krčmaň, Město Libavá, Olomouc, Staré Město, Velký Týnec
Obory působení: folklorista, odborný publicista, ředitel školy, sbormistr, učitel
Anotace:

Po ukončení 5. třídy obecné odešel studovat do Olomouce, kde v roce 1947 maturoval na reálném gymnáziu. Poté studoval Pedagogickou fakultu Ubiverzity Palackého 1. stupeň základních škol. První učitelskou kapitolu začal psát v Krčmani a v Městě Libavá, kde působil v letech 1949 až 1950. Po vojně učil dvě léta ve Starém Městě u Bruntálu. Do Velkého Týnce přišel spolu s manželkou v roce 1954 a trvale se zde usadil. V letech 1959 až 1962 absolvoval Pedagogický institut UP v Olomouci, obor matematika, fyzika a Pvd pro 2..stupeň ZŠ. V období 1967 až 1974 byl ředitelem školy ve Velkém Týnci a poté do roku 1988 vykonával funkci okresního školního inspektora. Na všech působištích se věnoval aktivní mimoškolní činnosti dětí. Nacvičoval s dětmi divadelní představení, vedl pěvecký soubor. Po příchodu do Velkého Týnce se začal zajímat o místní lidovou kulturu a folklór. Ve vzpomínkách na Ing.Jana R.Bečáka popsal, jak s manželkou Marií chodili za tímto znalcem a etnografem, aby jim poradil při výběru krojů i písní hanácko-čuháckého regionu. V srpnu 1986 založil s manželkou národopisný soubor Týnečáci. Jeho vzpomínky na školu, práci souboru a kulturní život v obci najdeme na stránkách regionálního a místního tisku.

Zdroj:

Čtení o Velkém Týnci. 2007. Sdělení o úmrtí – Aleš Polzer.meil

Poznámka:

Mgr. Ladislav Čechák

Stanislav Trávníček *31. 3. 1935 - +2. 6. 2017
Místo narození: Skaštice
Místa pobytu: Olomouc, Strážnice, Šternberk
Obory působení: matematik, vysokoškolský pedagog
Anotace:

V r. 1953 maturoval na gymnáziu ve Strážnici, 1957 abs.UP, od r. 1958 – 1975 působil na katedře matematiky Př.fak.UP.V r. 1969 měl zákaz výuky a znemožnění vědec.práce.1972 se orientoval na počítačové obory.1975 pro­puštěn z politic.důvodů a pracoval jako dělník v Nealko, 1977 v Chronotechně Šternberk, od 1978 v AŽD jako matematik, 1979 ved.odd.ASŘ na GŘ AŽD Praha.V 60.letech byl v KSČ.1990 návrat na UP.Docent matematické anlýzy na PřF UP Olomouc a ved.systémové analýzy fy KRET Olomouc.Člen výboru JČSMF v Olomouci.Autor 12 větších publikací z teorie matematiky, 51 vyučovacích procesú, informací a programů.

Zdroj:

Kdo je kdo 1991/1992.II.Praha 1991.S.1011.;.

Bohuslav Smejkal *11. 5. 1924 - +30. 7. 2015
Místo narození: Olomouc
Místo úmrtí: Samotišky
Místa pobytu: Olomouc, Samotišky
Obory působení: bibliofil, knihovník, odborný publicista
Anotace:

Dětství a mládí prožíval v Samotiškách u Olomouce. V roce 1943 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci a poté byl dokonce války totálně nasazen. Od r. 1945 pracoval jako knihovník v Obchodní a živnostenské komoře v Olomouci. Další osudy a pokračování ve studiu na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně mu zkomplikovala prověrková komise v roce 1948. Po zrušení obchodních komor v roce 1949 přešel do Státní vědecké knihovny v Olomouci, kde si dálkovým studiem doplnil knihovnické vzdělání a působil zde až do r. 1984. Řadu let jako vedoucí knihovnických služeb, v posledním období zastával funkci zástupce ředitele. Po odchodu do důchodu se po třech letech vrátil ke své profesi a v období 1987 – 1998 zpracovával a pořádal knihovní fond Olomouckého arcibiskupství. Souběžně byl od roku 1995 do 2000 aktivním členem Knihovní rady Okresní knihovny v Olomouci. Od roku 1991 se věnoval činnosti v občanském sdružení Matice svatokopecké. Čestný člen Spolku českých bibliofilů v Praze (1989).
Bohaté znalosti z oboru i zájmové činnosti využil k rozsáhlé publikační činnosti. Četnými články přispíval do kulturních rubrik periodik: Našinec, Stráž lidu, Lidová demokracie, Katolický týdeník, Hanácké noviny, Hanácký a Středomoravský den, Olomoucké listy, Mladá fronta Dnes, měsíčního zpravodaje Kdy-kde-co v Olomouci, Zprávy Spolku českých bibliofilů v Praze, vlastivědných časopisů a sborníků – (Numismatické listy), Vlastivědný věstník moravský, Střední Morava. Středisko VSMO, Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, Zpravodaj Vlastivědné společnosti muzejní, Holický sborník vlastivědných prací (1966–1969), Sborník Státního okresního archivu v Olomouci, Sborník Státního okresního archivu Přerov, samotišské ročenky a odborných, knihovnických periodik – Z knihovnické praxe (1981–1984 redigoval), Knihovník, Naše knihovna, Čtenář a d. Přispíval do sborníků a jubilejních almanachů: Dar přátelství (1955), Rodné zemi (1957), Za hlasem Komenského (1957), V sýpkách ducha (1992), Primum necessarium je vzdělání a mravnost (1997), Slovanské gymnázium literární (2000), Vzděláván budiž (2002) aj.
Z knižních publikací: Poutní chrám Panny Marie na Svatém Kopečku. (Olomouc 1946.) Papírny střední a severní Moravy 16. a 18. století. (Olomouc 1960.) Bedřich Václavek a Studijní knihovna v Olomouci. ( Praha 1962.) Státní vědecká knihovna v Olomouci 1945–1965. (Olomouc 1965.) Státní vědecká knihovna Olomouc 1566–1966. K 400. výročí vzniku knihovny. (Olomouc 1966.) Z pokladů Státní vědecké knihovny v Olomouci. Katalog výstavy. (Olomouc 1966.) Bedřich Václavek a Zemská a Univerzitní knihovna v Brně. (Brno 1977.) Národní umělec Bohumír Dvorský. Personální bibliografie. (Olomouc 1982.) Olomouc. Městská památková rezervace. Informační průvodce. (Olomouc 1986.) Pocta dělníku knihy O.F.B. (Praha 1986.) Sto let české knihovny v Olomouci. (Olomouc 1989.) 850 let obce Samotišky. (Samotišky 1991.) Stanislav Menšík (1912–1976). Biografie. (Samotišky 1992.) Poutní místo svaté Anny ve Staré Vodě u Libavé. (Samotišky 1993.) František Šnajdr. Obrazy. Katalog výstavy. (Olomouc 1994.) Svatý Kopeček. Poutní chrám. (Starý Velehrad 1994.) Akademický sochař Jan Neckař. Plastiky – restaurátorské práce. Katalog výstavy. (Olomouc 1995.) Antonín Marek Machourek. Obrazy,kresby, ilustrace. Katalog výstavy. (Přerov 1997.) Město velebené veršem. Malý výbor básní o Olomouci. (Olomouc 1998.) Olomouc a černé umění. Pamětní tisk k 500. výročí tištění první knihy v Olomouci. (Olomouc 1999.) O.F.B. 2001. Malý sborník dosud nepublikovaných básní, článků, projevů a dopisů k poctě O.F. Bablera. (Olomouc 2000.) Nosím v sobě příliš mnoho Svatého Kopečka. Biografie o J. Wolkerovi. (Olomouc 2000.) Pohledy do historie Svatého Kopečka. (Svatý Kopeček 2001.) Paul Troger a Svatý Kopeček. Biografie. (Olomouc 2002.) Žil v Samotiškách u Olomouce.

Zdroj:

ap-: Jeho láskou je kniha: Stráž lidu 1989, 27.7., S.4; ZVSMO 1979, č.11–12, S.22;- KKC v Olomouci, 1984, květen; Z knihovnické praxe, 1984, seš.83, S.24;. Právo, ve čtvrtek 27. 11. 2003, příloha Salon https://www.samotisky.cz/…ejkal/d-1026

Poznámka:

Narozen v Holici u Olomouce, nyní Olomouc.

Fotky:
Jan Chmelař *14. 10. 1924 - +26. 8. 2014
Místo narození: Horní Moštěnice
Místo úmrtí: Přerov
Místa pobytu: Olomouc, Praha, Přerov, Stará Ves
Obory působení: grafik, ilustrátor, malíř akademický, mozaika, umělecký fotograf
Anotace:

Dětství a mládí stravil ve Staré Vsi. Malíř, autor realizací v oblasti užitého umění a dotváření architektury (užitá grafika, kovové objekty, řešení barevných a leptaných skel, mozaiky, sgrafita, fresky, propagační fotografie). Studia: Reálné gymnázium v Přerově (1935–1943), Po maturitě byl 2 roky totálně nasazen jako zámečník v Moravských železárnách v Olomouci. Po osvobození studoval – Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, obor monumentální malba se zřetelem ke sklu a architektuře (1945–1950, J. Kaplický). Od roku 1953 žije trvale v Přerově se svojí manželkou Evou. Samostatně vystavuje od roku 1980 (Československo), kolektivně od roku 1960 (CZ). Zastoupení ve sbírkách: Muzeum J. A. Komenského v Přerově a soukromé sbírky (CZ). Členství v uměleckých skupinách a spolcích: Registrován při Českém fondu výtvarných umění (1982–1989), Unie výtvarných umělců Olomoucka (od 1990).

Zdroj:

Zatloukal, P.: 1.souborná výstava unie výtvarných umělců Olomoucka./Ka­talog/.Olomou­c, VÚ 1991.

Poznámka:

akademický malíř Jan Chmelař

Fotky:
Jaroslav Bartošek *24. 3. 1933 - +24. 3. 2013
Místo narození: Dambořice
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Hodonín, Moskva (Rusko), Olomouc, Praha, Slušovice, Vsetín, Zlín
Obory působení: lingvista, redaktor, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Základní školu vychodil v rodišti, poté studoval reálné gymnázium v Hodoníně, kde maturoval v r. 1951. Poté vychovatel na odborném učilišti čs. stavebního závodu ve Vsetíně, 1953–1955 ZVS a učitel na OU Zbrojovky Vsetín 1955–1960. Při zaměstnání studoval Vysokou školu ruského jazyka a literatury v Praze, kde promoval jako filolog r. 1960. Poté 1960–1964 odborným asistentem současného ruského jazyka na Pedagogickém institutu ve Zlíně a souběžně vědecká aspirantura v oboru český a ruský jazyk na FFUK Praha 1962–1965 CSc. a 1964–66 učil na Technologické fakultě VUT Brno se sídlem Zlín, 1966–1973 působil na Katedře českého jazyka a literatury FFUP v Olomouci, r. 1967 PhDr. V letech 1973–1983 vychovatelem mládeže ve Zlíně, 1983–1990 redaktor a vedoucí útvaru VTI v DAK Slušovice. Od r. 1990 ved. sekce lingvistiky na katedře bohemistiky a slavistiky FFUP až do r. 1998. V roce 1991 habilitoval v oboru současný český jazyk na FFUP. Doc. PhDr. Jaroslav Bartošek, CSc. působil od 1998 na FT, FaME VUT a UTB.

Zdroj:

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava, Profil 1973.;Seznam přednášek na FFUP 1991–92.Olomouc 1991, S.17.;. Životopisná data od dcery Jany Gavendové, email 7.10.2013

Miroslav Kapinus *1. 1. 1932 - +30. 11. 2012
Místo narození: Blížkovice
Místo úmrtí: Uherské Hradiště
Místa pobytu: Bánov, Jihlava, Moravské Budějovice, Olomouc, Strání, Uherský Brod, Vlčnov
Obory působení: básník, divadelní ochotník, prozaik, překladatel, učitel
Anotace:

Gymnázium začal studovat v Moravských Budějovicích. V septimě přešel na nově založené Pedagogické gymnázium do Jihlavy. Protože nemohl sehnat místo na Jihlavsku zažádal o Moravské Slovácko. Začal učit na ZŠ Bánov, poté přešel do Vlčnova a nakonec trvale zakotvil ve Strání. Vytvořil tam literární kroužek, který slavil velké úspěchy. Hodně publikoval v denním tisku i časopisech: Rovnost, Mladá fronta Učitelské noviny, Slovácké noviny, Tvorba, Literární měsíčník, Malovaný kraj, Rozmarýn, Kulturní rozvoj, Alternativa Nova aj. Mezitím si dálkově vystudoval Pedagogickou fakultu UP v Olomouci. Do důchodu odešel v roce 1992. Psal básně, prózu a překládal z francouzštiny.

Zdroj:

Na druhém břehu. Praha Unie českých spisovatelů 1992. S. 106–107.;

Fotky:
Josef Antonín Zentrich *20. 9. 1941 - +4. 9. 2012
Místo narození: Otrokovice
Místo úmrtí: Kroměříž
Místa pobytu: Bratislava (SR), Brno, Kroměříž, Kyjov, Olomouc, Ostrava, Praha, Skalka, Slušovice
Obory působení: bylinkář, filozof, spisovatel, technolog
Anotace:

Legenda našeho bylinářství Josef Antonín Zentrich byla původním povoláním papírenský technik. Pracoval jako technolog v Otrokovicích, ale v roce 1968 byl z politických důvodů přeřazen na práci pomocného dělníka. Volný čas věnoval sbírání i poznávání bylinek a samovzdělávání. V roce 1964 mu byla lékaři po těžké chřipce diagnostikována začínající leukémie a tak se po medikamentózní léčbě začal zajímat o možnosti a léčení bylinkami. Jedním z jeho přírodních lékařů byl bylinář Rudolf Franěc z Holešova (1910–1981), který jej zasvěcoval do tajů rostlin a léčení. Pod jeho vedením se postupně vypracoval z pacienta na pomocníka a vzápětí i studenta. Bylo to usilovných patnáct let samostudia.V letech 1969–1972 dálkově studoval astrologii ve Švýcarsku. Pro veřejnost začal pracovat v roce 1981, kdy po náhlém úmrtí svého učitele a léčitele převzal jeho klientelu. V papírně setrval až do roku 1983 a bylinářskou praxi vykonával načerno. Teprve po odchodu ze zaměstnání začal v lázních Skalka na Prostějovsku provozovat bylinkovou poradnu. V roce 1985 přešel pod křídla JZD Slušovice. Svoji vlastní praxi si otevřel záhy po revoluci, v roce 1990.
Literárně debutoval knihou o léčivých bylinách „Byliny v prevenci“ (Brno TJ Jóga 1985). Po roce 1989 začal spolupracovat s MUDr. Josefem Jonášem a začátkem roku 1990 vyšla kniha Přírodní a lidové léčitelství slovanských národů, která byla záhy rozprodána, přestože vyšla v nákladu 290 000 výtisků. Na svém kontě má na třicet titulů. Jeho knihy vycházely především v nakladatelstvích Fontána a Eminent. V roce 1990 si otevřel bylinářské poradny v Otrokovicích, Olomouci, Kyjově, Kroměříži, Brně, Praze a Ostravě. Před třemi lety získal Bratislavu. Spolupracoval také s TV Ostrava a pořadem Pod pokličkou. V posledním rozhovoru se šéfredaktorkou Ilonou Manolevskou z časopisu Meduňka je uvedeno, že se pokládal především za bylináře a když začínal provozovat vlastní praxi pěstoval a sušil bylinky pro své pacienty. Postupem let, když se klientela rozrůstala začal spolupracovat s lékárenskými firmami. Za nejlepší ze svých knih považoval třídílnou Encyklopedii moderního bylinářství , kde zpracoval přes 400 bylin. Poslední rozloučení se konalo 10.9.2012 v O­trokovicích – Kvítečkově.

Zdroj:

http://otavinka.blog.cz/…f-a-zentrich

Fotky:
Kamil Kubík *9. 2. 1930 - +3. 8. 2011
Místo narození: Olomouc
Místo úmrtí: New Jersey (USA)
Místa pobytu: Brno, Cambery (Austrálie), Essen (Německo), Londýn (Velká Británie), New York (USA), San Francisco (USA), Sydney (Austrálie)
Obory působení: grafik, malíř
Anotace:

Od začátku války žila Kubíkova rodina v Brně. Za války pracoval v Jehnicích u Brna jako lesní praktikant. Koncem srpna utekl přes Šumavu do Západního Německa. Vystřídal několik uprchlických táborů a pak se přes Neapol na válečné lodi General Black vypravil do Austrálie. Cesta tam trvala měsíc. Zprvu pracoval na farmě a v buši, později si sehnal místo návrháře a malíře v divadle a v tiskárně v Sydney. Bral hodiny jógy a v roce 1955 se oženil s Angličankou, která se věnovala baletu. Po svatbě se odstěhovali do Cambery, kde jeho paní vedla baletní školu. Kamil pracoval na Vysoké lesnické škole jako výzkumný asistent a též studoval na univerzitě orientální civilizaci. Taky zde připravil a vedl výstavu „25 let Cambery“, díky níž se seznámil s australským premiérem a členy vlády. V roce 1960 odjel s manželkou do Ameriky a 2 roky žili v San Francisco, kde pracoval v Uměleckém muzeu a jeho žena v baletní společnosti. O dva roky později se odstěhovali do New Yorku a Kamil začal studovat v Art Students League a současně pracoval jako umělecký ředitel ve velké tiskárně. V roce 1964 se manželé Kubíkovi vrátili do Evropy. Mladé paní se stýskalo po Londýně. Zde začal malovat architekturu. Když jednou kreslil katedrálu St. Paul, přišek za ním hrabě de La Lanne Stuart s dotazem, aby mu namaloval dům. Poté se stali velkými přáteli. Také se sešel se spisovatelem Grahamem Greenem. Záhy dostala jeho žena angažmá jako primabalerina opery v Essenu. Odstěhovali se tam a Kamil mohl srovnávat, jak vypadalo Německé v roce 1948 a jak o 18 let později. Po pohřbu Konráda Adenaura v roce 1967 se brzy vrátili do Ameriky. Tam se začátkem let sedmdesátých seznámil s prezidentským párem G. Busche a stali se přáteli. Stal se velmi uznávaným malířem. Jeho obrazy vlastní také britská královna Alžběta II., Donald Trump i někdejší starosta New Yorku – Rudolph Giuliani, Gerald Ford i manželka prezidenta L. Johnsona. Osobně se několikrát sešel i s malířem Salvatorem Dali a americkým prezidentem Richardem Bizonem. V roce 1991 a 1992 navrhl vánoční pohlednici pro Bílý dům. Bylo vytištěno 185 tisíc pohledů a 800 prezentačních lístků, o které byl velký zájem.V roce 1999 doprovázel manžele Buschovi na pozvání prezidenta Václava Havla do Prahy. Kamil Kubík je autorem knihy „City Scapes“, která je presentací jeho tvorby.

Zdroj:

(Informace čerpány z knihy Jana Antonína Krytka: Osudy – viz Pozitivní noviny.)

Poznámka:

Za války pracoval v Jehnicích u Brna – nyní Brno – Jehnice)

Fotky:
Antonín Schindler *25. 5. 1925 - +9. 9. 2010 „“
Místo narození: Dvorce
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Krnov, Olomouc, Prostějov, Sovinec
Obory působení: spisovatel, televizní scénárista, varhaník, varhanolog, violista
Anotace:

Narodil se v rodině přednosty soudu v Krnově, kam se také spolu s rodiči v roce 1926 přestěhovali. V roce 1938 rodina přesídlila přes Prostějov a Brno do Olomouce. Absolvoval Slovanské gymnázium v r. 1945. Poté studoval dějiny umění a hudební vědu na VŠ v Brně a ve Vídni hru na varhany. Prvním a jediným působištěm se mu stala Olomouc. V roce 1945 pomáhal při zakládání Moravské filharmonie, kde od 15. 6. 1945 do 30. 4. 1986 hrál na housle, violu a na varhany. Stal se varhaníkem u sv. Mořice v Olomouci a zároveň též varhanářem. Opravil Englerovy varhany, postavil varhany v Redutě a z jeho podnětu postaveny varhany ve VMO. Jako koncertní varhaník debutoval v r. 1958 ve Varšavě. V roce 1969 založil dnes již světoznámý Mezinárodní varhanní festival, jehož je stále dramaturgem i ředitelem. Vystupuje v rozhlase i v tekevizi, autor zvonkohry olomouckého orloje a Katedrály sv. Václava, skládá hudbu k filmům a loutkovým hrám. Pro naše i zahraniční televizní stanice připravil několik televizních scénářů např. Zázrak u sv. Mořice, Mezinárodní varhanní festival, Drei berühmte Opereten -Komponisten aus Mähren aa film o Hané, Moravské tance Janáček a jiní, či film o řece Odře). Autor odborných studií a článků. Publikoval do časopisů: Kdy-kde-co v Olomouci, a v denním tisku: Stráž lidu, Hanácké noviny, Svoboda, Puls, Olomoucký den.V ZIPu vycházel seriál vyprávění : Tajemná Olomouc. Dne 21. 5. 1998 mu byla udělena Cena města Olomouce. V období 1998–2009 vyšlo 5 knih pod názvem Tajemná Olomouc. V r. 2005 mu byl udělen na UP titul doctor h.c.. V r. 2009 jej Olomoucký kraj ocenil za celoživotní přínos v oblasti kultury a uvedl jej do Síně slávy. Pohřben v rodišti.

Zdroj:

Jubileum A. Schindlera. =Kdy-kde-co v Olomouci, 1985, květen, S. 13;ZVSMO 1975, č. 6, S. 10–11;Zicháček, V. : Antonín Schindler. =Hanácké noviny, 19. 9. 1990, S. 9, příl. foto; ;Lid. demokracie, 20. 6. 1975. , Varhany se mu staly osudem. In: Hvězda pod Rosuticí. Moravský Beroun 1997. S. 99–100. Kolář, Bohumír: Schindler je zosobněním olomoucké kulturnosti. (15.5.2005,web olomouc.cz) Ševčíková, H.: Květnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy 2005,č.5. http://otavinka.blog.cz/…ndler-zemrel BSSSM,suplement 1.Ostrava 2011.S.168. Čermák, M.: 70 let profesora Antonína Schindlera.In: Střední Morava. Olomouc 1995, č.1.S.04–105. Foto.

Fotky:
Otakar Nehera *25. 10. 1917 - +23. 10. 2009
Místo narození: Olomouc
Místo úmrtí: Bratislava (SR)
Místa pobytu: Bratislava (SR), Praha, Sučany (SR)
Obory působení: výtvarný fotograf
Anotace:

Maturoval na reálném gymnáziu v Bratislavě. Absolvoval ČVUT v Praze. Pracoval v ekonomické a výrobné oblasti v Praze, Sučanech a Bratislavě. Fotografovat začal od r. 1932, od r. 1958 samostatným fotografem. Motivem jeho tvorby je krajinářská fotografie. Fotografoval Vysoké Tatry, Zvolen a okolí, střední, východní a západní Slovensko.

Zdroj:

Encyklopedie českých a slovenských fotografů. ASCO Praha 1993. S. 248–249. Čomaj, Ján: Zastavený čas. 2006.

Josef Olejník *1. 7. 1914 - +11. 7. 2009
Místo narození: Strání
Místo úmrtí: Šternberk
Místa pobytu: Andělská Hora, Dětřichovice, Kroměříž, Náměšť na Hané, Olomouc, Rudná pod Pradědem, Řím (Itálie), Senice na Hané, Tršice, Velká Bystřice
Obory působení: kněz, pedagog, sbormistr, skladatel
Anotace:

V roce 1933 maturoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a poté studoval na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci, kde byl vysvěcen na kněze v r. 1938. Kaplanskou službu vykonával ve Vsetíně a v roce 1939 odešel studovat do Říma na Papežský institut posvátné hudby, Vojenskou službu vykonával 9 měsíců v československé zahraniční armádě v Anglii. Od roku 1945 – 1950 byl vícesuperiorem kněžského semináře, učitelem zpěvu na CMBF v Olomouci a souběžně v letech 1948–1950 kaplanem u sv. Michala. Do roku 1968 spravoval farnosti Andělská hora, Dětřichovice, Rudná pod Pradědem, později Tršice,, Náměšť na Hané, Senice na Hané, Hlubočky. V roce 1968 složil Českou mši z Andělské Hory. V roce 1968 se vrátil na olomouckou bohosloveckou fakultu a působil též v Litoměřicích až do roku 1975, kdy mu byl odňat státní souhlas. Vyučovat začal opět po roce 1989, kdy působil jako odborný asistent církevního zpěvu na bohoslovecké fakultě. Od roku 1973 až do své smrti vedl smíšený chrámový sbor ve Velké Bystřici. Věnoval se zhudebňování liturgických textů. Jeho zhudebněné české bohoslužebné texty, zejména ordinária a žalmy zaznívají v našich kostelích od konce 60. let. V roce 1990 se stal docentem na CMTF v Olomouci v oboru liturgického zpěvu a vypomáhal ve farnosti Moravičany. Pro nemoc hlasivek musel v roce 1996 ukončit aktivní činnost v oblasti církevního zpěvu. Zemřel ve šternberské nemocnici. Pochován byl do kněžské hrobky v rodišti. F

Zdroj:

Honová, S.: V měsících červenci a srpnu připomínáme…Kdy-kde-co 2014, S.1.

Poznámka:

Narozen v Květné ve Stráni (na Slovácku)

Jindřich Pudel *22. 8. 1921 - +2. 7. 2009
Místo narození: Samotišky
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Hlubočky, Hodonín, Olomouc, Skalice (SR)
Obory působení: sportovec, trenér, volejbalista
Anotace:

Narozen v rodině berního úředníka Jana Pudela. V roce 1926 byl otec přeložen do slovenské Skalice, kde Jindřich prožil dětství a zahájil studium na gymnáziu. Po návratu rodičů na Moravu pokračoval ve studiu v Hodoníně a pak v Olomouci, kde maturoval na Slovanském gymnáziu roku 1941. V letech 1944–1962 náčelníkem Sokola v rodišti a stál u zrodu volejbalového oddílu. Pracoval jako úředník pojišťovny a později pracovník ekonomického útvaru na výrobu plynových spotřebičů Moravia v Mariánském Údolí. Do důchodu odešel z funkce plánovače výroby. Od r. 1949 byl ženatý, jeho manželka byla středoškolskou prof. češtiny a angličtiny a později též pracovala v Moravii. Jeho dva synové Jindřich (1952) a Aleš (1956) také hrají volejbal. Bratr Vlastimil Pudel (*1933) jej následoval ve volejbalové kariéře a dodnes je činným funkcionářem a rozhodčím KV ČVS Olomouc.
Jindřich P. získal v r. 1960 kvalifikaci trenéra II. třídy. S mládeří pracoval více jak 25 let, 1957–1982. V roce 1971 dostal titul Vzorný trenér. V roce 1983 čestným členem ČVS. V r. 1999 se stal členem Galerie funkcionářů Síně slávy Českého volejbalu. V roce 2006 se stal držitelem Medaile dr. Otakara Koutského. Bydlel na Svatém Kopečku.

Zdroj:

Vrbenský, Zdeněk: Vzpomínka na Jindru Pudela. ČAS (www.cfv.cz)

Poznámka:

Mariánské Údolí (n. místní část Hluboček) Svatý Kopeček (n. místní část města Olomouc).

Herma Svozilová-Johnová *29. 8. 1914 - +5. 4. 2009
Místo narození: Prostějov
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Prostějov, Senička
Obory působení: básnířka, spisovatelka
Anotace:

Studovala G v Prostějově, maturovala ve Francii r.1934 na lyceu v Saint-Germain.1935 po­bývala v Oxfordu, 1937 se provdala za JUDr.O.Johna.Li­terárně debutovala prózou Jaro v Oxfordu /1935/.V literární tvorbě vycházela z rodného Prostějovska, z osobních a rodových vzpomínek.Křížek z ametystů./1940/ líčíživot tří generací svého rodu ze Seničky na Olomoucku.Publi­kovala v čas.Nový život.V tvorbě pro děti se zaměřila na detektivní žánr. V roce 2000 vydala Hanáckou ságu. (memoáry).

Zdroj:

Slovník české literatury 1970 – 1981.Praha 1985.S.349–350.;.

Marie Čecháková *24. 3. 1927 - +9. 2. 2008
Místo narození: Majetín
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Hlučín, Staré Město, Velký Týnec
Obory působení: sbormistryně, učitelka
Anotace:

Rozená Čeladníková, učitelka a spoluzakladatelka národopisného souboru Týnečáci. Od jedenácti let do roku 1942 studovala Dívčí reformní reálné gymnázium v Olomouci a pak pokračovala na Českém reálném gymnáziu, kde maturovala v roce 1946. Poté studovala Pedagogickou fakultu v Olomouci s aprobací pro 1. stupeň základní školy. Od roku 1948 učila zprvu na Hlučínsku, od roku 1952 byla ředitelkou školy ve Starém Městě u Bruntálu. Spolu s manželem Ladislavem Čechákem přišla do Velkého Týnce v roce 1954. Učila zde až do odchodu na odpočinek v roce 1983. V roce 1986 stála spolu s manželem u zrodu čuhácko-hanáckého národopisného souboru Týnečáci. Veškerý čas věnovala dětem a sboru Sedmikrásky. V devadesátých letech občas vypomáhala i za katedrou. Zemřela v olomoucké nemocnici.

Zdroj:

Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. Ševčíková, Hana: Březnová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy, 2012, č.3,S.4.

Poznámka:

Mgr. Marie Čecháková

Vojtěch Tkadlčík *8. 2. 1915 - +25. 12. 2007
Místo narození: Kostelec u Holešova
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc, Přerov, Radkova Lhota, Rýmařov, Skřipov, Stráž nad Nisou, Vlkoš
Obory působení: církevní hodnostář, kněz, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Narozen v Karlovicích (n.m.č. Kostelce u Holešova). Bohosloví studoval v Olomouci, kde vysvěcen na kněze r. 1938. Doktorátu dosáhl v r. 1948. Do 31.8.1950 asis­tentem a lektorem CMBF v Olomouci. Po jejím zrušení byl jmenován administrátorem v Rýmařově a 16.3. 1951 nuceně poslán do diecéze v Litoměřicích, kde působil ve Stráži nad Nisou a v Chřibské. V letech 1955–1958 byl zbaven státního souhlasu s výkonem duchovenské služby a žil v rodišti. V r. 1958 duchovním správcem sester sv. Kříže Domova důchodců v Radkově Lhotě bez nároku na plat. Od května 1966 kooperátorem v Přerově s povinností vést duchovní správu v Předmostí u Přerova. Odtud odešel k 1.7.1967 do Vlkoše ( u Přerova). V době obnovy teologické fakulty v Olomouci v letech 1968–1974 na ní znovu působil jako odborný asistent. Od 1.7.1974 přeložen do Skřípova u Opavy. Do Olomouce se mohl vrátit koncem r. 1989. Od 1. 10. 1990 jmenován děkanem CMTF . Byl jmenován apoštolským protonotářem a proboštem olomoucké metropolitní kapituly. Roku 1993 byl jmenován profesorem staroslověnského jazyka a literatury. Literárně činný v oblasti staroslověnšti­ny.Zemřel a je pochován v Olomouci.

Zdroj:

Krejsa, F. : Katalog olomouc. arcidiecéze. Olomouc 1986. Katalog kněžstva . Olomouc 1949. S. 65. ; Kdo je kdo. 2. Praha 1991. S. 1001. ;.

Jaroslav Mazáč *24. 3. 1934 - +4. 5. 2006
Místo narození: Přerov
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Kojetín, Olomouc, Přerov, Staré Město pod Sněžníkem, Šumperk, Zábřeh
Obory působení: básník, pedagog
Anotace:

Maturoval v Přerově r. 1952, poté stud.oval obor čeština a ruština na pedag. fak. UP r. 1955, dokončil dálkově na FFUP, obor čeština a ruština. PhDr. získal r. 1972; Působil jako učitel na školách v Šumperku, Staré Město pod Sněžníkem, Zábřeh, Kojetín. Od roku 1965 učil na Střední zemědělské škole technické v Přerově. Debut v časopise Červený květ r. 1961;Zemřel v olomoucké nemocnici.

Z díla: Havraní stříbro, BB 1965;Laskavý soud BB 1969;Setkání křídel BB 1974;Hvězdná země. BB 1980;

Zdroj:

Biografie: J. Pavelka v Literárním měsíčníku 1975, č. 10; Valouch, F.: LM 1981, č. 8; Slovník české literatury 1970–81. Praha, ČS 1985, S. 220; Brtníková, V. : Básník míru, lidského srdce a přírody. =Nová svoboda 1982, 2. 10. ,S. 7;/fotografie,;.

Ladislav Vychodil *28. 2. 1920 - +20. 8. 2005
Místo narození: Hačky
Místo úmrtí: Bratislava (SR)
Místa pobytu: Bratislava (SR), Brno, Hranice, Náměšť na Hané, Olomouc, Praha, Santa Barbora (USA), Zlín
Obory působení: malíř, scénograf, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Dětství a mládí prožil v Náměšti na Hané, kam se rodina přestěhovala, když mu bylo 11 let. V letech 1931–1938 navštěvoval českou reálku v Olomouci a po maturitě odešel studovat techniku do Prahy, kde jeho profesorem kreslení byl Cyril Bouda. V té době s oblibou maloval krajinné motivy svého rodného kraje. Vzpomínal na Náměšť, kde se jako student podílel na místním ochotnickém podnikání. Koncem 30. let v Praze poznal vrcholy meziválečné divadelní avantgardy české. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1939, se vrátil domů, aby unikl nucené práci v nacistickém Německu a pomáhal otci v dílně. V roce 1941 odešel studovat do Brna na uměleckoprůmyslovou školu k prof. Josefu Vydrovi. Když v roce 1942 vzniklo Beskydské divadlo se sídlem v Hranicích stal se v něm dvaadvacetiletý výtvarník na tři sezóny vedoucím výpravy. Přitom však každé dva týdny jezdil do Prahy za Františkem Tröstrem (1904–1968), avantgardním českým scénografem, aby od něho získal poznatky pro svou jevištní výtvarnou činnost. V roce 1945 odešel Ladislav Vychodil zpět do Prahy, aby pokračoval v přerušeném studiu, ale na doporučení prof. Tröstra byl jmenován šéfem výpravy SND v Bratislavě. Od začátku hledal ten správný vztah ke slovenským divadelním umělcům a výtvarníkům. V roce 1951 podnikl studijní cestu do Maďarska a o rok později byl pověřen vyučováním scénografie na divadelní fakultě Vysoké školy múzických umění v Bratislavě. V r. 1965 získal na Bienále výtvarných umění v Sao Paulo zlatou medaili jako nejlepší zahraniční scénograf a zlatou medaili prezidenta Spojených států brazilských za nejlepší národní expozici. V letech 1945–1999 vytvořil divadelní výpravu k téměř 600 operám a činohrám na Slovensku, a 50 k inscenacím v divadlech českých, nejvíce v Praze, Ostravě a Brně, ale také ve Zlíně. Věhlas získal i v zahraničí. Navrhoval výpravy v Polsku, Maďarsku, Rakousku, Belgii, Německu, Švédsku, Finsku, Sovětském svazu, USA, Bulharsku a Jugoslávii. V roce 1969 dostal zlatou medaili VŠMU v Bratislavě. Po smrti F. Tröstra (1968), profesora divadelní fakulty AMU v Praze, dočasně vedl katedru scénického výtvarnictví. Roku. 1972 podnikl studijní a přednáškovou cestu do Ameriky a za dva roky vyučoval dva měsíce na univerzitě v Santa Barbara v Kalifornii. Vedl též dlouhodobé kursy scénografie na Kubě a v Mexiku. V r. 1975 byl jmenován národním umělcem a v r. 1977 jmenován profesorem divadelní fakulty VŠMU v Bratislavě. V r. 1987 získal zlatou medaili na Pražském quadrienále. I když Ladislav Vychodil na Slovensku zdomácněl, na své kořeny nezapomínal. Spolupracoval nejen s českými scénami, ale rád se vracel do Náměště na Hané. V r. 1988 zorganizoval a vedl archeologický výzkum náměšťského hradu. Po velké výstavě fotografií k 75. výročí TJ Sokol, kterou připravil, zorganizoval v roce 1991 i III. sjezd náměšťských rodáků. Redigoval Sborník k 850. letům Náměště na Hané, kde dokázal soustředit na této práci odborníky z celé Moravy. Po úspěchu se sjezdem rodáků navrhl prof. Laco Vychodil ustavení Klubu přátel Náměště na Hané a okolí, spolku zcela výjimečného v širokém okolí. Tento spolek od svého ustavení vydával vlastní časopis „Náměšť na Hané a okolí.“
Jeho vnučkou slovenská herečka Alena Antalová.

Zdroj:

Lajcha, Ladislav: Ladislav Vychodil. Bratislava, Tatran 2003. * Stratil, V.: Umělec národní i světový. In: Zpravodaj Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. 1981, č. 15–16. S. 40–42. * Zemřel scénograf Ladislav Vychodil. Právo, 23.8.2005.S.14.* webové stránky Náměště na Hané. Ševčíková, Hana: Únorová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2010, č.2, S.4.;

Fotky:
František Roman Dragoun *21. 10. 1916 - +2. 7. 2005
Místo narození: Písek
Místo úmrtí: Písek
Místa pobytu: Brno, Olomouc, Praha, Prostějov, Samotišky
Obory působení: básník, malíř
Anotace:

V roce 1937 přijat na AVU v Praze, žákem prof.J.Loukoty, M.Švabinského, V.Nechleby.Po r.1945 působil v Praze na Vinohradech, kde měl přes 20 let svůj ateliér.Portrétoval známé osobnosti z uměleckého světa, též herce ND.V r.1958 je zbaven ateliéru pro biblické náměty, vrací se do Písku a podniká s paletou cesty po Čechách i Moravě. Brno se mu stalo druhým domovem.Pochází odtud jeho manželka.V 60­.letech cestuje po Evropě, doménou je mu Vídeň.V jeho díle převažuje portrét a krajina, ale také koně.Namaloval více jak 5000 olejomaleb, asi 50 000 kreseb a nepočítaně skic. V letech 1971–1977 jezdíval na Svatý Kopeček a do Samotišek u Olomouce, kde portrétoval mnohé Olomoučany. Také kostely a kaple. Je autorem mnoha nástěnných maleb v kaplích. Nedílnou součástí jeho tvorby jsou ilustrace knih.Dlouhodobě vyučuje adepty malířského umění, v r.1992 se stal iniciátorem založit v Písku Malou akademii VU při OVM. Překládá z němčiny monografie umělců a filozofické knihy.Od studentských let píše básně, pro přátele a svou vlastní inspiraci.V Brně portrétoval 26 bývalých rektorů veterinární VŠ, Dr.K.Absolona v Antroposu.Por­trétoval též O.F.Bablera.Přá­telil se s páterem Braitem, MUDr.Pospíšilem, St.Krátkým z Přerova ad. –

Zdroj:

Šmíd, K. : Písecké ateliéry. Lipík. Listy regionální kultury. Písek, 2, 1993, č. 5, S. 10–11. ; Malina,V.: Všechny cesty vedou na jih.2. Prachatice, vl.n. 2002.; Ševčíková, H.: Říjnová výročí středomoravského regionu.Týnecké listy, č.10/2006, S. 20;

Fotky:
Zdeněk Fridrich *12. 1. 1927 - +27. 8. 2002
Místo narození: Uherský Ostroh
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Bratislava (SR), Brno, Kyjev (Rusko), Lipsko (Německo), Olomouc, Strážnice, Uherský Brod, Zábřeh
Obory působení: hudební vědec, skladatel, varhanolog, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Studoval gymnázium ve Strážnici, hudební výchovu a vědu na Filozofické fakultě univerzity v Brně, hru na klavír na brněnské konzervatoři a souběžně skladbu u J.Kunce a J.Schreibra. V letech 1950–54 učil na hudebních školách v Uherském Hradišti a v Zábřehu.. Krátce také působil v olomoucké posádkové hudbě. Poté získal doktorát filozofie na MU v Brně. Absolvoval roční stáž na Státní konzervatoři P.I.Čajkovského v Kyjevě a několik studijních pobytů v muzeu hud. nástrojů na univerzitě v Lipsku. V r. 1979 habilitoval na univerzitě v Bratislavě. V letech 1962–92 učil na Katedře hudební výchovy UP v Olomouci. Zaměřoval se na oblast moravského varhanářství. věnoval se stavbě varhan, hře na varhany a historii moravského varhanářství, zasloužil se mj.o obnovu barokních Halbichových varhan z r. 1730 v chrámu Panny Marie Sněžné.. Byl také úspěšný hudební skladatel.

Zdroj:

V.S.: Hudební vědec, pedagog, skladatel Zdeněk Fridrich.=ZVSMO 1982, č.17–18.S.33–34./fotografie/.; Olomoucké listy, 5.9. 2002.,

Fotky:
Josef Bernard Bartoň *4. 1. 1920 - +11. 10. 2000
Místo narození: Mořkov
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Fulnek, Kopřivnice, Kroměříž, Olomouc, Opočno, Spálov
Obory působení: kněz řádový, spisovatel
Anotace:

V roce 1937 vstoupil do kapucínského řádu a v roce 1943 byl vysvěcen. Za války byl totálně nasazen. Působil v Opočně, kde lektorem církevních dějin. Od r. 1949 byl novicmistrem. V roce 1950 byl internován, sloužil u PTP, byl vězněn a po propuštění pracoval v Kopřivnici jako dělník. Od r. 1968 vykonával kněžskou službu a tajně vychovával řeholní dorost. Po roce 1989 byl magistrem juniorů v Olomouci. Napsal několik knih s duchovní tématikou.

Zdroj:

Fabián,J.- Ševčíková,H.:Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009, S. 19.;

Ludvík Černoch *12. 11. 1914 - +29. 9. 2000
Místo narození: Vídeň (Rakousko)
Místo úmrtí: Rožnov pod Radhoštěm
Místa pobytu: Hradec Králové, Kostelec u Holešova, Kroměříž, Olomouc, Pitín, Praha, Strážnice
Obory působení: církevní hodnostář, filozof, kněz, spisovatel, středoškolský pedagog
Anotace:

Maturoval na gymnáziu ve Strážnici r. 1934. Poté vystudoval teologii v Olomouci a r. 1939 byl vysvěcen. Jeho prvním místem byl Kostelec u Holešova, kde byl kaplanem. Po roce byl jmenován prefektem na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Současně studoval filozofickou fakultu v Praze a po státních zkouškách se vrátil do Kroměříže, kde se stal profesorem na gymnáziu.

Zdroj:

Krulichová, M.: O Autorovi. In: Slovo na dobrou noc. Chvojkovo nakl. 1997. Fabián, J.: – Ševčíková , H. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravy. 1. sv. A-Fi. Valašské Athény 2009. S.65. https://www.okobeskyd.cz/?…

Fotky:
Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3 4 5 6 7 8