Anotace: |
Syn překladatele a básníka O. F. Bablera (1901–1984). V roce
1949 maturoval na České reálce v Olomouci. Poté odešel do Prahy, na
studium ČVUT, kde absolvoval katedru architektury a pozemního stavitelství.
Od roku 1957 pracoval v olomoucké pobočce Ústavu prefabrikace Praha a
v letech 1972 až 1990 působil na Okresním národním výboru v Olomouci
jako vedoucí odboru výstavby. Dlouhodobě spolupracoval s Národním
památkovým ústavem v Olomouci. Zajímá se o historii památkových
objektů a výsledky bádání publikuje ve vlastivědném i denním tisku,
např. Panorama, Zprávy Vlastivědného muzea, Hanácké noviny, Olomoucký den
aj. Zajímavé články vyšly také v Hanáckém kalendáři. Pro přátele
i odbornou veřejnost vydává tzv.listář, kde zpracuje vše, co se mu
podařilo zjistit v archivech, knihovnách i dalším studiem. Zároveň
zachytí daný objekt buď fotoaparátem anebo vytvoří dokumentační
nákres..Podařilo se mu tak zpracovat mj. i historii šesti barokních sloupů
s plastikami ze 17 a 18. století, kamenné kříže z 19. století,
barokní sochu Jana Nepomuckého z r. 1739 z rodiště, ale i pomník
kapitána Arnošta Rypky, který se nachází poblíž silnice vedoucí
z olomouckých Chválkovic na Svatý Kopeček. Svými kresbami krajiny
i stavebních památek dokumentuje oblíbená místa svého života nejen
v rodišti a okolí, ale i v Olomouci. Průběžně přispívá do ročenky
Občanům Samotišek, kde je členem redakční rady. Ilustroval bibliofilská
vydání sbírek písmáka Bohuslava Ignáce Červinky (1904–1989), které
vyšly u příležitosti stoletého jubilea Verše přátelům a Tucet
drobných próz. Kromě této zájmové činnosti pořádá Ing. Babler také
tatínkovu pozůstalost, archiv a knihovnu O. F. Bablera, která je bohatým
zdrojem poznání nejen studentů olomoucké univerzity, ale i literátů a
historiků. Ing. Babler spolupracuje se zahraničními archivy, knihovnami a
redakcemi, s kterými spolupracoval jeho tatínek. V letech 1999 až
2003 vysílal Český rozhlas v Olomouci vzpomínky jubilanta na mládí
v rodišti, na lásku otce k Hané, který si Samotišky a okolí, kam chodil
se svou rodinou na turistické výšlapy zamiloval a svůj vztah k této
krajině a lidem v ní sepsal v eseji Krajina mého srdce. Podobnými slovy
vyjádřil také jubilant své vyznání domovu. Jeho půvabné perokresby
domova a okolí, najdeme v různých místech nemocnice. Jakoby vás to
pohladilo.Dne 19.6. 2019 jsem pana Ing. Bablera navštívila doma. Stále
činný, pořád něco třídí, přebírá fotky. Pak jsem za ním jezdívala
téměř pravidelně, buď s pečovatelkou paní Blahuškovou nebo s jeho
dcerou PhDr. Haničkou Naništovou, naposledy v roce 2021. Po očkování jsem
ochrnula na nohy a už to nebylo možné. Občas jsme si aspoň volali.
Rozloučení se bude konat 13.5. 2022 ve 13 hodin v bazilice na Svatém
Kopečku.
|
Zdroj: |
Ševčíková, H.: Červnová výročí středomoravského regionu. Týnecké
listy, r. 25. 2015, červen. S.7–8. Sdělení o úmrtí jeho pečovatelkou
paní Z. Blahuškovou, 6.5.2022.
|