Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 157
Ladislav Lamač *3. 5. 1928 - +5. 7. 2021
Místo narození: Vsetín
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Hranice, Olomouc, Praha, Studénka
Obory působení: právník, publicista odborný, redaktor
Anotace:

1947 absolvoval gymnázium v Hranicích. Po maturitě studoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kterou dokončil v Praze na KU, kde byl promován v roce 1951. 1955 vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Brně. Poté působil ve Studénce a od roku 1965 v Olomouci. Psal do odborných právnických textů a regionálních novin. Byl členem Spolku přátel komorní hudby a Klubu přátel výtvarného umění. Vedle trvalého zájmu o literaturu a výtvarné umění (byl znalcem a sběratelem grafiky), provázela zemřelého láska k vážné hudbě a zejména k opeře.

Od studentských let navštěvoval koncerty a operní představení v Praze, oslněn generací pěvců kolem L. Domaninské, M. Tauberové, B. Blahuta, K. Kalaše, E. Hakena a dalších. Po přestěhování do Olomouce se stal předplatitelem koncertů Moravské filharmonie a sledoval vývoj orchestru i vedení uměleckého tělesa jednotlivými dirigentskými osobnostmi. Radostí jej naplňovala uváděná díla Janáčkova a jednotlivé symfonie Mahlerovy.

Se stejnou pravidelností sledoval i komentoval uvádění operních děl v olomouckém divadle. Vážně se zabýval otázkou operní režie, kontaktoval některé současné operní režiséry, do denního tisku psal recenze. Mezi prvními diváky se stal členem nově založeného Klubu příznivců Moravského divadla Olomouc.

Jeho “bravo” léta povzbuzovalo nejen olomoucké pěvce, ale v posledním desetiletí často zaznívalo i v hledišti Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kam pravidelně zajížděl na nedělní odpolední představení.

Nemůžeme se tedy divit, že Moravské divadlo Olomouc poděkovalo za dlouholetou přízeň svému “renesančnímu” příznivci kyticí rudých růží se stuhou doplněnou svým emblémem umístěných na katafalku. Zádušní mše se konala v dominikánském kostele, Slovenská ulice dne 14.7.2021 ve 14 hodin.

Zdroj:

Ševčíková, Hana: Květnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2013, č.5, S.4. Ševčíková, H.: Se smutkem v duši. Nekrolog na blogspot 5.7.2021 Parte Doupalová, E.: Dodatek k nekrologu. Meil 25.7.2021 Foto­grafie: Ševčíková, H. a Lamačová, K.

Poznámka:

JUDr. Ladislav Lamač

Fotky:
Ladislav Pospíšil *20. 6. 1927 - +13. 5. 2021
Místo narození: Košice (SR)
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Bratislava (SR), Brno, Horka nad Moravou, Olomouc, Praha, Prostějov, Přerov, Uničov
Obory působení: architekt, hudební organizátor, hudební publicista, jazzman, projektant
Anotace:

Zemřel jeden z nejvýznamnějších olomouckých architektů 20. století Ladislav Pospíšil. Košický rodák vystudoval 1938–1946 SGO a poté obor architektury a pozemního stavitelství na Vysokém učení technickém v Brně (1946–1950), kde tehdy vyučovali vynikající představitelé meziválečného funkcionalismu, například Bohuslav Fuchs nebo Bedřich Rozehnal. V roce 1950 našel zaměstnání ve Stavoprojektu, nejprve v pražském Ateliéru národního umělce Jiřího Krohy, krátce v Bratislavě a nakonec, od roku 1953, v olomouckém středisku. Ladislav Pospíšil patřil ke generaci, jíž byla v počátcích tvorby vnucena doktrína socialistického realismu. V Olomouci však především patřil k těm, kteří ji pomáhali překonat ve prospěch moderní architektury, navazující na československou meziválečnou avantgardu i současné světové trendy. Svědčila o tom nejen jeho novostavba ubytovny Stavařov (1959–1960) rozvádějící ideu kolektivních domů, ale zejména objekt, který zde bylo možné po dlouhé době považovat za první skutečně moderní stavbu, tzv. Černý dům u hlavního nádraží (1958–1959). Celý nový domovní blok sice získal celostátní ocenění, ale „někdo z olomouckého okresního výboru KSČ přišel s tím, že černá a bílá byly barvy SS“, vzpomínal po létech Pospíšil. Černá barva průčelí měla zkrátka zpochybnit dobový optimismus. Navíc byl pan architekt známý spoluprací při zakládání džezového klubu ve Slovanském domě. A tak při kádrových prověrkách v roce 1958 dostal nejhorší ohodnocení a musel ze Stavoprojektu odejít. Po čase mu sice byl povolen návrat, ale definitivní výpověď obdržel po prověrkách v roce 1971. Nové útočiště našel v čerstvě založeném družstvu DRUPOS, kde brzy společně s obdobně postiženým Petrem Braunerem vytvořili pilíře projekčního týmu. Ladislav Pospíšil také navrhl provozní budovu na Tabulovém vrchu, kterou opět koncipoval v kombinaci černé s bílou. Svoje demokratické přesvědčení uplatnil okamžitě v listopadu 1989 angažovaností v Občanském fóru. Od r. 1953 v Olomouci, ve Stavoprojektu v Pozemních stavbách a od r. 1971 v Drupos. Řešení výtvarných záležitostí. Projekty: Uničov, Horka nad Moravou, Prostějov ad. Od mládí jej přitahoval jazz. V roce 1955 založil a do r. 1970 vedl olomoucký Kroužek přátel jazzové hudby, jehož zřizovatelem byly ZK ROH Moravské železárny, UP a OKS. Pořádal četné přednášky a podílel se na organizaci ČAJF.

Zdroj:

Zatloukal, P.: Olomoučtí architekti 20.století.2.ZKVMO, 1985, č.235, S.19–20.;. Zatloukal, P.: Aktualita MUO. 3.6.2021. Nekro­log. www.SGO.cz

Poznámka:

Ing.arch. Ladislav Pospíšil

Fotky:
Libuše Rusková *22. 2. 1936 - +26. 8. 2020
Místo narození: Postřelmůvek
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc, Postřelmov, Šumperk
Obory působení: malířka skla, textilní výtvarnice
Anotace:

Obecnou školu navštěvovala ve svém rodišti a devítiletou měšťanskou školu v blízkém Postřelmově. Po jejím ukončení v r. 1951 se účastnila přijímacích zkoušek na Uměleckoprůmyslovou školu v Brně, kde však přijata nebyla. Proto v tomtéž roce nastupuje do Rapotínských skláren v Rapotíně jako malířka skla. V roce 1953 úspěšně složila zkoušky na Vyšší průmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě, avšak do školy nenastoupila a pokračovala v původním zaměstnání až do r. 1960. V roce 1966 se s rodinou stěhuje ze Šumperka do Olomouce, kde začíná intenzivně rozvíjet některé ručně vázané textilní techniky jako je goblén, macramé a především šité krajky do rámu, tzv. niťáky. V této technice pracovala převážně s černou čalounickou nití, přírodními i barevnými materiály, jako byly koudel, různé provázky, sisal, korálky, barevná příze aj. Prvním jejím niťákem byla Pastýřka (1969). V r. 1971 vytvořila jednu z větších realizací, niťák strom z ráje, nazvaný „Symbol lékařství“ o rozměrech 100×150 cm, který je doposud instalován v přízemní čekárně odběrů krve zdravotního střediska SPEA na náměstí Hrdinů 1 v Olomouci. Pro obřadní síň v Žulové vytvořila sisalový závěs nazvaný Hvězda života. Od roku 1969 až do r. 1980 přes komisi Fondu výtvarných umělců prodává své textilní práce v prodejnách Dílo v olomoucké oblasti, kde se také účastnila četných společných výstav v různých městech i 2× v pavilonu A na výstavišti Flóra v letech 1970 a 1976. V r. 1977 získává diplom a cenu v oboru užitého umění v okresní soutěži amatérských prací v Olomouci za niťák „Podzim přichází.“. V letech 1978 a 1980 se zúčastňuje celostátních amatérských textilních soutěží „AMTEX 78“ v Klatovech, kde získala cenu za niťák „Květ podzimu“ a „AMTEX 80“ (tamtéž) čestné uznání také za niťák „Tesaříkův svět“. Poté, kdy nový Svaz českých výtvarných umělců zakázal přijímat práce výtvarníků, kteří nebyli jeho členy, nastupuje do zaměstnání jako úřednice a pracuje tzv. do šuplíku. Teprve až v r. 1999 se účastnila společné ýstavy se svým manželem Ladislavem Ruskem ve Skautském domě v Olomouci. Během 20ti let vytvořila na 100 závěsných textilních prací ručně vázaných niťáků a tapiserií, z nichž na 80 zdobí soukromé i veřejné interiéry nejen v Čechách, ale i Dánsku. Svět její textilní tvorby je publikován v časopise Vlasta (1978 a1980). V roce 2007– 8 intenzivně pracuje na monografii Ladislava Ruska, která vyšla v grafické úpravě syna Michala roku 2009 pod názvem "Pedagog, skaut, výtvarník, publicista, básník LADISLAV RUSEK ve dvoutisícovém nákladu v Českých Budějovicích. Zemřela na mozkovou mrtvičku v olomoucké nemocnici. Bydleli jsme v jednom domě na Příčné poslední tři roky. V červnu 2020 dokončila rodinnou kroniku a poslední dny věnovala výtvarné tvorbě, nítovým obrazům.

Zdroj:

osobní list a elektronicky email ze dne 15.2.2011 Šev­číková, H.: Únorová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2016, č.2, S.8–9. Sdělení syna dne 26.8.2020. Dne 7.11.2020 jsem meilem dostala oznámení o úmrtí od synů Michala a Ivana Ruskových.

Fotky:
Ladislav Čechák *26. 6. 1928 - +22. 11. 2019
Místo narození: Majetín
Místo úmrtí: Velký Týnec
Místa pobytu: Krčmaň, Město Libavá, Olomouc, Staré Město, Velký Týnec
Obory působení: folklorista, odborný publicista, ředitel školy, sbormistr, učitel
Anotace:

Po ukončení 5. třídy obecné odešel studovat do Olomouce, kde v roce 1947 maturoval na reálném gymnáziu. Poté studoval Pedagogickou fakultu Ubiverzity Palackého 1. stupeň základních škol. První učitelskou kapitolu začal psát v Krčmani a v Městě Libavá, kde působil v letech 1949 až 1950. Po vojně učil dvě léta ve Starém Městě u Bruntálu. Do Velkého Týnce přišel spolu s manželkou v roce 1954 a trvale se zde usadil. V letech 1959 až 1962 absolvoval Pedagogický institut UP v Olomouci, obor matematika, fyzika a Pvd pro 2..stupeň ZŠ. V období 1967 až 1974 byl ředitelem školy ve Velkém Týnci a poté do roku 1988 vykonával funkci okresního školního inspektora. Na všech působištích se věnoval aktivní mimoškolní činnosti dětí. Nacvičoval s dětmi divadelní představení, vedl pěvecký soubor. Po příchodu do Velkého Týnce se začal zajímat o místní lidovou kulturu a folklór. Ve vzpomínkách na Ing.Jana R.Bečáka popsal, jak s manželkou Marií chodili za tímto znalcem a etnografem, aby jim poradil při výběru krojů i písní hanácko-čuháckého regionu. V srpnu 1986 založil s manželkou národopisný soubor Týnečáci. Jeho vzpomínky na školu, práci souboru a kulturní život v obci najdeme na stránkách regionálního a místního tisku.

Zdroj:

Čtení o Velkém Týnci. 2007. Sdělení o úmrtí – Aleš Polzer.meil

Poznámka:

Mgr. Ladislav Čechák

Libor Vojkůvka *23. 7. 1947 - +22. 9. 2018
Místo narození: Bystřice pod Hostýnem
Místo úmrtí: Šternberk
Místa pobytu: Olomouc, Oskava, Šternberk, Šumperk, Zábřeh
Obory působení: cestovatel, entomolog, fotograf, malíř autodidakt, zahradník
Anotace:

Narozen v Rychlově, nyní místní část Bystřice p. Hostýnem.Po vychození základní školy se učil zahradníkem v Zábřehu.V době učení byl ubytován na internátě ve stejné budově, kam chodil do školy Eskymo Welzl a tato osobnost jej velice ovlivnila. Později začal sám velice cestovat a do Zábřehu se vrací každý rok na festival Welzlování, kde se věnuje soutěži dětských prací s námětem Welzl a cestování. Vzpomínky na studentská léta byly natočeny v ČT. Po vojně pracoval v Moravolenu Šumperk, pak v Oskavě a nakonec zakotvil v roce 1980 ve Šternberku, kde zprvu pracoval jako zahradník na hradě a ve volných chvílích si maloval. V roce 1976 získal první ocenění na národní výstavě AMO ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Další následuje o tři roky později na výstavě Generace. Velký úspěch dosahuje v roce 1980 na výstavě nejlepších amatérských malířů v Berlíně. V roce 1981 vystavoval ve výstavní síni Musaion v Praze a jeho prezentace měla příznivý ohlas. V roce 1980 se oženil a založil rodinu. Po třiceti letech se rozvedl a letos v únoru se oženil podruhé se svou 27 letou múzou. Po roce 1990 procestoval téměř celý svět. Ze svých cest si kromě impozantních fotografií přiváží zajímavé zážitky,které vnáší do svých obrazů plných fantazie. V roce 1995 natáčí pro Českou televizi animovaný seriál Po vojně pracoval v Moravolenu Šumperk, pak v Oskavě a nakonec zakotvil ve Šternberku, kde zprvu pracoval jako zahradník na hradě a ve volných chvílích si maloval. V roce 1976 získal první ocenění na národní výstavě AMO ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Další následuje o tři roky později na výstavě Generace. Velký úspěch dosahuje v roce 1980 na výstavě nejlepších amatérských malířů v Berlíně. V roce 1981 vystavoval ve výstavní síni Musaion v Praze a jeho prezentace měla příznivý ohlas. V roce 1980 se oženil a založil rodinu. Po třiceti letech se rozvedl a letos v únoru se oženil podruhé se svou 27 letou múzou. Po roce 1990 procestoval téměř celý svět. Ze svých cest si kromě impozantních fotografií přiváží zajímavé zážitky, které vnáší do svých obrazů plných fantazie. V roce 1995 natáčí pro Českou televizi animovaný seriál Skopičinky a malůvky Mistra Libora Vojkůvky a Naivní cesty naivního malíře. V roce 2017 dostal Cenu Olomouckého kraje v oblasti kultury za rok 2017. Zemřel z pátku na sobotu na zhoubný nádor.

Zdroj:

Ševčík, David: Libor Vojkůvka nechává starosti před prahem. Kurýr. Olomouc, 1, 1996,č.1. S.8–9. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su-Žv. Valašské Meziříčí 2011. S.70. Všechno­párty, ČT 1 rok 2011.

Fotky:
Luboš Bartošek *13. 11. 1922 - +18. 8. 2014
Místo narození: Prostějov
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Praha
Obory působení: historik filmový, pedagog vysokoškolský
Anotace:

Rodák.Působil v Praze. Spolu s manželkou Šárkou Bartoškovou (1924–1982) autor Filmových profilů I., II. Působil na Katedře divadelní a filmové vědy FFUK v Praze.

Zdroj:

Ilustrovaná encyklopedie.I­.Praha, Encyklopedický dům 1995.S.114.

Poznámka:

PhDr. Luboš Bartošek, CS.

Ladislav Zelina *25. 11. 1922 - +17. 11. 2013
Místo narození: Machová
Místo úmrtí: Vyškov
Místa pobytu: Kroměříž, Olomouc, Tlumačov, Zlín
Obory působení: odborný publicista, pedagog vysokoškolský
Anotace:

Narozen v rodině soukromého zemědělce. Po absolvování pěti tříd základní školy v Machové studoval na měšťanské škole v Tlumačově. Každý den vstával ráno ve čtyři hodiny a chodil přibližně čtyři kilometry tam a zpět. V letech 1937 až 1941 studoval na Učitelském ústavu v Kroměříži. Po maturitě pracoval jeden rok jako pomocný dělník u firmy Zajíc v Tlumačově, protože byl přebytek učitelů. Po krátké učitelské praxi v obcích Přílepy a Mysločovice byl od roku 1943 totálně nasazen u firmy Studeník v Hulíně, kde pracoval do konce války jako tesařský dělník.
Od roku 1945 učil na základních školách, a to zejména počty a prvouku. Po krátké praxi na škole v Lechoticích na Holešovsku působil od října roku 1945 do roku 1950 v obci Štěpánkovice na Hlučínsku. Rád vzpomíná na to, jak mu místní rodák na otázku, jak se dostane ke škole, odpověděl: „Hevaj prosto po šašeji“. V letech 1950 až 1954 byl Ladislav Zelina učitelem ve Velkých Karlovicích. V té době se oženil s Jaroslavou Chytilovou, pocházející rovněž z obce Machová, a narodila se mu dcera Marie. V letech 1954–1959 byl ředitelem základní školy v Růžďce na Valašsku, kde se mu narodila druhá dcera Alena. Místní školu se mu podařilo rozšířit o 2. stupeň. Pracoval také na své zdařilé Početnici pro třetí ročník základní devítileté školy, jejímiž spoluautory byli Josef Brož a Imrich Lečko. Učebnice vyšla v roce 1962 ve Státním pedagogickém nakladatelství s ilustracemi Adolfa Hoffmeistera.
Koncem 50. let se Ladislav Zelina s celou rodinou přestěhoval do Zlína, kde byl v letech 1959–1961 vedoucím kabinetu Pedagogického ústavu ve Zlíně, po jehož zrušení učil nejprve na základní škole v Mladcové, rodišti významného pedagoga a národopisce Františka Bartoše (1837–1906), a v letech 1963 až 1968 byl ředitelem Základní školy Zlín-Louky. Současně (v letech 1963–1968) studoval na Univerzitě Karlově obor Pedagogika. Byl tehdy jeden z mála absolventů, který ukončil studia s vyznamenáním. Ladislav Zelina často vzpomíná na těžkou zkoušku z filozofie u profesora Milana Machovce, kterou úspěšně zvládl na první pokus, přestože dostal následující zkušební otázku: Ekonomické názory slavných filozofů od antiky až po současnost. V roce 1968 také získal titul PhDr. na základě kvalitní diplomové práce.
V letech 1968–1988 působil Doc. PhDr. Ladislav Zelina, CSc. v Olomouci na Pedagogické fakultě UP jako vedoucí Katedry pedagogiky. Vyučoval zde pedagogiku, teorii výchovy a vyučování, dějiny pedagogiky a přípravu učitele na výuku v nejnižších třídách ZŠ. Je autorem či spoluautorem řady učebnic, mnoha článků ve sbornících a časopisech. Nyní žije ve svém rodišti, publikuje medailónky významných osobností regionu ve zlínských novinách a v kroměřížském tisku. Napsal Dějiny obce Machová a spolupracoval na publikaci Dějiny římskokatolické farnosti Žeranovice. Má čtyři vnuky a šest pravnoučat.

Zdroj:

B.V.: K životnímu výročí významného moravského pedagoga.Zpravodaj VSMO 1983–1984, č.19–20., S.33.;. Fabian, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000. S. 177.; Zicháček, Vladimír: Významné životní jubileum docenta Ladislava Zeliny. 2012. email od zelina.jakub@centrum.cz (2.12.2013)

Poznámka:

Doc. PhDr. Ladislav Zelina, CSc.

Fotky:
Libuše Pospíšilová *2. 8. 1923 - +18. 6. 2013
Místo narození: Habrovany
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Brno, Hranice, Olomouc, Přerov
Obory působení: dramaturg, herečka
Anotace:

Roku 1946 abs. konzervatoř v Brně, od r. 1944 působila v Brně, v Hanáckém divadle v Přerově, v Beskydském divadle v Hranicích, v KOD Olomouc, r. 1951 přešla do Ústř. domu Čs. armády Praha.

Zdroj:

Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha, DÚ 1959, S. 205.

Ladislav Rusek *28. 6. 1927 - +27. 7. 2012 „“
Místo narození: Hrabství
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Hranice, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Osek nad Bečvou, Postřelmov, Přerov, Šumperk
Obory působení: grafik, skauting, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Mgr. Ladislav Rusek (skautským jménem ŠAMAN) je Slezan rodem a od jedenácti let Moravanem. Gymnázium začal studovat v Hranicích, poté v Oseku nad Bečvou, v Přerově a v Lipníku nad Bečvou, kde odmaturoval v roce 1945. Poté studoval od roku 1946 Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor výtvarná výchova a deskriptiva. Velký vliv na jeho životní cestu utvářel prof. Jan Zrzavý a Bohumil Markalous. Promoval na UP v roce 1951 a protože na gymnáziích byla zrušena výuka výtvarné výchovy odešel učit na Základní školu do Postřelmova, kde byl později zástupcem ředitele školy. S rodinou bydlel v Šumperku a denně dojížděl. Od roku 1961 učil v Olomouci na Pedagogickém institutu, později Pedagogické fakultě. Do Olomouce se přistěhoval s rodinou v roce 1965 a působil posléze jako odborný asistent na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP až do roku 1990. Jako aktivní umělec byl v roce 1964 přijat za člena Svazu českých výtvarných umělců. Mezi jeho oblíbené techniky patří suchá jehla a linoryt.Vytvořil na 900 ex libris, přes 500 novoročenek. Vystavoval doma i v cizině, samostatně asi 40 krát a participoval asi na 200 výstavách grafiky. Jeho grafická tvorba je zastoupena v několika galeriích nejen na Moravě, ale i v řadě českých měst, rovněž však i v zemích Evropy a Ameriky. Ilustroval také mnoho knih a asi 75 bibliofilií, jeho ilustrace jsou nedílnou částí řady českých a zahraničních periodik a v cizině vyšly i dvě jeho monografie (v r. 1971 v Dánsku). V době vysokoškolského působení publikoval své odborné znalosti a teoretické studie v univerzitních sbornících (AUPO) a také prostřednictvím řady katalogů vystavujících umělců olomouckých i zahraničních anebo úvodním slovem při zahajování (cca 80) vernisáží výstav nejen v Olomouci, ale i v několika univerzitních městech Evropy.
Teprve od roku 1990 se mohl plně věnovat literární práci. Články, recenze, básně, fejetony a eseje vycházely na stránkách periodik: Lidová demokracie, Hanácké noviny, Olomoucké listy, Časopis duchovních nauk, KAM v Brně, Literární noviny, Noviny do kapsy, skautské časopisy ( např. Podzimní vítr, Skaut-Junák, Skauting, Skautské listy , Wampum Neskenonu aj.) Zpravodaj Konfederace politických vězňů, Časopis Čechov a Slovákov vo Švajcarsku, Kanadské listy a další. Jeho básně vycházely v bibliofilských publikacích literární sekce Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci a samostatně vyšel soubor básní a linorytů Čas života (Olomouc SČB 1988), De profundis (Velký Týnec a Olomouc 2008) a několik sbírek haiku vydaných vlastním nákladem. Básně, úvahy, zamyšlení s filozofickou a křesťanskou tématikou vyšly s ilustracemi autora ve vydavatelství Leopolda Čady v Ludgeřovicích jako mimořádné tisky, např. : Pohled vzhůru (1997); Čára odlivu (1998); Oči stopařovy (2000). Na obranu původního skautingu s jeho mravními a duchovními hodnotami napsal a vydal celou řadu publikací ve spolupráci s Ekumenickou lesní školou, které doplnil svými grafikami, např.: Duchovní aspekty výtvarného umění (Praha 2000),Úvahy o skautingu, skautování a skautství (Praha 2000), Hledání (Praha 2001), Návraty k pramenům (Praha 2001),Zahrady zázraků (Praha 2002), Druhý dech (Praha 2003), Naplnění života (2008). Z dalších knižních publikací  – Člověk a výtvarné dílo ( Praha 1993), Cestou k horám (2000), Tak daleko daleko je Walden (Plzeň 2000),Psáno pod zeleným stromem (Olomouc 1995). Řada jeho publikací byla přeložena do cizích jazyků, zejména polštiny, slovenštiny, angličtiny a maďarštiny. Je členem Hanácké družiny Svojsíkova oddílu v Olomouci. Získal řadu skautských vyznamenání včetně zlatého stupně řádu Čestné lilie v trojlístku a Řádu stříbrného vlka. V roce 2000 byl pasován na nositele Junáckého řádu sv. Václava a v roce 2007 získal Stříbrný kříž za zásluhy o skauting uděleného mu Svazem polských harcerů spolu s čestným členstvím. Výběrová bibliografie zaměřená na skautskou motivaci byla vypracována Ing. Karlem Lešanovským před pěti lety. Uvádí několik set titulů. Nádherná monografie jubilanta vyšla před třemi lety a vydalo ji skautské nakladatelství v Českých Budějovicích. Šaman od roku 1994 úzce spolupracuje s Velkotýneckým skautským střediskem a pod jeho hlavičkou každoročně vystavuje své kresby, grafiku i literární tvorbu. Skauti z okresu Olomouc vystavovali jeho práce při různých mezinárodních výměnách, například v Polsku, Rakousku, Švýcarsku, USA, Kanadě, Německu, Holandsku, na Slovensku, v Chile a Thajsku. Osobní vyznání i vzpomínku na první setkání se Šamanem publikoval Dr. Jan Pečínka – Jambo ve výše uvedené monografii. V básni Čím je mi umění – uvádí jubilant „ Pro mne je tvorba stavbou / rostoucí z nadějí!“

Zemřel ve Vojenské nemocnici na Klášterním Hradisku ve 4 hodiny ráno.

Zdroj:

Katalog výtvar. umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989 /fotografie/; Kolář, Bohumír: Z paměti literární Olomouce, Olomouc 2004.; Olomoucká haiku, Olomouc 2006, S.107–108 (foto).; Ševčíková, Hana: Červnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, XXII, 2012, červen, S.7–8. Rusková, Libuše: email 27.7.2012

Fotky:
Liběna Astrová *17. 7. 1922 - +10. 7. 2012
Místo narození: Praha
Místo úmrtí: Ostrava
Místa pobytu: České Budějovice, Olomouc, Ostrava, Praha, Trnava (SR)
Obory působení: pěvkyně
Anotace:

Pochází z herecké rodiny. Začínala jako baletka Středoslovenského divadla v Trnavě (1938), zpěv studovala u Jarmily Vavrdové. Zpívala v Pražské Unitarii (1939) a následně v Moderním divadle na Žižkově (1940). V roce 1942 nastoupila jako první subreta do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Po válce dostala angažmá v olomouckém divadle (1946/47), ale zanedlouho byla nucena kvůli nemoci pěveckou kariéru načas přerušit. K divadlu se vrátila až v roce 1949, kdy se stala členkou opery Státního divadla v Ostravě, kde se usadila natrvalo. Na operní a operetní scéně ostravského divadla vytvořila množství hlavních postav, vystupovala v rozhlasových i televizních pořadech, estrádách a koncertech. V roce 1982 odešla do důchodu, avšak svou pěveckou kariéru zakončila až později, ostravskému publiku se představila ještě v mnoha rolích. V roce 1999 jí bylo na návrh Herecké asociace uděleno ocenění Senior prix za celoživotní uměleckou práci.

Zdroj:

Hudební kultura na Ostravsku.Ostrava 1984.; Československý hudební slovník. 1.díl. Praha 1963. http://www.seniortip.cz/?…

Fotky:
Ladislav Lakomý *14. 11. 1931 - +11. 4. 2011 „“
Místo narození: Náměšť na Hané
Místo úmrtí: Brno
Místa pobytu: Brno, Loučka, Olomouc, Praha, Přerov, Uherské Hradiště
Obory působení: dabing, herec divadelní, herec filmový, pedagog vysokoškolský, rozhlasový pracovník
Anotace:

Významná osobnost brněnského divadelnictví, Ladislav Lakomý, pochází ze živnostenské rodiny a dětství strávil v Náměšti na Hané a v malé vesnici Loučka u Litovle. Asi čtyři roky pobývala rodina v Přerově. Již od dětství jevil zájem o divadlo, pro jeho umělecké směřování však rodiče neměli pochopení. V roce 1948 začal v Brně studovat Vyšší průmyslovou chemickou a tehdy také začal hrát s divadelními ochotníky, zároveň začal soukromě studovat základy herecké práce. Po maturitě v roce 1952 na průmyslovce nakonec zahájil studia herectví v Brně na JAMU, absolutoria dosáhl v roce 1956. Po studiích získal Lakomý angažmá v Divadle bratří Mrštíků (dnešní Městské divadlo Brno), kde působil v letech 1956–1965. Jeho začátky jsou spojeny s postavami mladých hrdinů, které zosobnil například ve hrách: Strýček Váňa, Jak je důležité míti Filipa nebo Manon Lescaut, překvapivě ale dostal i příležitosti neadekvátní svému věku (Maryša, Jan Hus). V mezičase krátce hrál ve Státním zájezdovém divadle v Praze (1960). V roce 1965 změnil působiště, ale jen v rámci Brna, přešel na scénu Státního divadla (dnešní Národní divadlo Brno), kde pak strávil více než třicet let. V letech 1967–1968 byl krátce šéfem činohry Slováckého divadla v Uherském Hradišti, tehdy také přišla nabídka z Národního divadla v Praze, jednání ale skončilo na půli cesty, takže Lakomý zůstal již natrvalo spojen s Brnem. Na scéně největšího brněnského jeviště odehrál více než stovku stěžejních rolí domácího i světového repertoáru (Maryša, Král Krysa, Idiot, Car Fjodor, Ivanov, Dvanáct rozhněvaných mužů), více než 150 repríz v průběhu pěti let spojených s velkým úspěchem představovala hra Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista. V roce 1991 odešel Ladislav Lakomý do penze, na scéně brněnského Národního divadla ale vystupoval nadále pohostinsky. Vyučoval na JAMU v Brně, c roce 1990 jmenován docentem. Jeho filmografie obnáší od r. 1962 až do r. 2008 více jak 80 titulů. V roce 1998 získal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. Daboval Maraise a Delona. Často účinkoval v rozhlase a jezdíval též do Olomouce, aby zde promlouval svou hanáčtinou. Do rodiště se taky vracel, měl zde rodinný domek a plno příbuzných, protože ač byl jedináček měl hodně bratranců a sestřenic.

Zdroj:

Kulturní kalendář 1991.Olomouc, OK 1990.S.56.;. Neobyčejné životy. ČT 1 2010. (Vysíláno dne 21.4.2021.

Poznámka:

Loučka (u Litovle)¨ Doc. Ladislav Lakomý

Fotky:
Ludmila Pavelková *19. 6. 1940 - +12. 10. 2006
Místo narození: Vsetín
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Nový Jičín, Olomouc, Paseka, Valašské Meziříčí
Obory působení: alergoložka, lékařka
Anotace:

Po promoci na LF UP nastoupila lékařskou praxi v OÚNZ Nový Jičín a odtud přešla d Nemocnice Vsetín na interní oddělení. Od roku 1965 pracovala ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Zprvu na II. interní klinice a od r. 1981 na alergologické klinice, kde vedla lůžkové oddělení alergologie a klinické imunologie na detašovaném pracovišti v Pasece. Po otevření nové budovy FN v roce 1982 pokračovala se funkci vedoucího lékaře lůžkového oddělení a v letech 1989–2004 byla zástupcem přednosty. Po dosažení důchodového věku pokračovala ještě na zkrácený úvazek jako ambulantní lékař do konce roku 2005, kdy ukončila pracovní poměr. Pak ještě pokračovala zkráceným úvazkem v ambulantní činnosti ve Valašském Meziříčí, dokud těžká a zákeřná nemoc neukončila její život. V roce 2005 byla oceněna Medailí České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Zdroj:

Osobní sdělení – dne 13.10. 2000.

Poznámka:

V roce 1980 mi zachránila život. Byla jsem její pacientkoou. Bydlela v Olomouci, Rošického 1.

MUDr. Ludmila Pavelková

Laetitia Dytrychová *10. 1. 1919 - +12. 4. 2006
Místo narození: Gieraltowice (Polsko)
Místo úmrtí: Brodek u Přerova
Místa pobytu: Brodek u Přerova, Chrudim, Opava
Obory působení: umělecká zvonařka
Anotace:

Abs.RG v Opavě r.1936, r.1940 Vyšší hospodář.šk.v Chru­dimi.Její manžel Josef Dytrych založil zvonař.dílnu v r.1950.O práci brodecké dílny byly natočeny filmy: Dvoutunové D.Barrandov 1962;Srdce zvonu a žena.ČsT Ostrava 1968;aj.

Zdroj:

Katalog výtvar.umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989;

  • fk-: Dlouhé odbíjení radosti.=Stráž lidu, 1989, 10.1., S.4;

Zatloukal, P.: 1.soubor.výstava unie výtvarných umělců oblasti Olomoucka.Olomouc, Vlastivědný ústav 1991./Katalog/; ; Lidová demokracie, 9.4.1966, Lid.demokracie, 24.12.1976. http://cs.isabart.org/person/7441

Poznámka:

Obě fotografie jsou z objektivu Bohuslava F. Červinky.

Fotky:
Ladislav Vychodil *28. 2. 1920 - +20. 8. 2005
Místo narození: Hačky
Místo úmrtí: Bratislava (SR)
Místa pobytu: Bratislava (SR), Brno, Hranice, Náměšť na Hané, Olomouc, Praha, Santa Barbora (USA), Zlín
Obory působení: malíř, scénograf, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Dětství a mládí prožil v Náměšti na Hané, kam se rodina přestěhovala, když mu bylo 11 let. V letech 1931–1938 navštěvoval českou reálku v Olomouci a po maturitě odešel studovat techniku do Prahy, kde jeho profesorem kreslení byl Cyril Bouda. V té době s oblibou maloval krajinné motivy svého rodného kraje. Vzpomínal na Náměšť, kde se jako student podílel na místním ochotnickém podnikání. Koncem 30. let v Praze poznal vrcholy meziválečné divadelní avantgardy české. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1939, se vrátil domů, aby unikl nucené práci v nacistickém Německu a pomáhal otci v dílně. V roce 1941 odešel studovat do Brna na uměleckoprůmyslovou školu k prof. Josefu Vydrovi. Když v roce 1942 vzniklo Beskydské divadlo se sídlem v Hranicích stal se v něm dvaadvacetiletý výtvarník na tři sezóny vedoucím výpravy. Přitom však každé dva týdny jezdil do Prahy za Františkem Tröstrem (1904–1968), avantgardním českým scénografem, aby od něho získal poznatky pro svou jevištní výtvarnou činnost. V roce 1945 odešel Ladislav Vychodil zpět do Prahy, aby pokračoval v přerušeném studiu, ale na doporučení prof. Tröstra byl jmenován šéfem výpravy SND v Bratislavě. Od začátku hledal ten správný vztah ke slovenským divadelním umělcům a výtvarníkům. V roce 1951 podnikl studijní cestu do Maďarska a o rok později byl pověřen vyučováním scénografie na divadelní fakultě Vysoké školy múzických umění v Bratislavě. V r. 1965 získal na Bienále výtvarných umění v Sao Paulo zlatou medaili jako nejlepší zahraniční scénograf a zlatou medaili prezidenta Spojených států brazilských za nejlepší národní expozici. V letech 1945–1999 vytvořil divadelní výpravu k téměř 600 operám a činohrám na Slovensku, a 50 k inscenacím v divadlech českých, nejvíce v Praze, Ostravě a Brně, ale také ve Zlíně. Věhlas získal i v zahraničí. Navrhoval výpravy v Polsku, Maďarsku, Rakousku, Belgii, Německu, Švédsku, Finsku, Sovětském svazu, USA, Bulharsku a Jugoslávii. V roce 1969 dostal zlatou medaili VŠMU v Bratislavě. Po smrti F. Tröstra (1968), profesora divadelní fakulty AMU v Praze, dočasně vedl katedru scénického výtvarnictví. Roku. 1972 podnikl studijní a přednáškovou cestu do Ameriky a za dva roky vyučoval dva měsíce na univerzitě v Santa Barbara v Kalifornii. Vedl též dlouhodobé kursy scénografie na Kubě a v Mexiku. V r. 1975 byl jmenován národním umělcem a v r. 1977 jmenován profesorem divadelní fakulty VŠMU v Bratislavě. V r. 1987 získal zlatou medaili na Pražském quadrienále. I když Ladislav Vychodil na Slovensku zdomácněl, na své kořeny nezapomínal. Spolupracoval nejen s českými scénami, ale rád se vracel do Náměště na Hané. V r. 1988 zorganizoval a vedl archeologický výzkum náměšťského hradu. Po velké výstavě fotografií k 75. výročí TJ Sokol, kterou připravil, zorganizoval v roce 1991 i III. sjezd náměšťských rodáků. Redigoval Sborník k 850. letům Náměště na Hané, kde dokázal soustředit na této práci odborníky z celé Moravy. Po úspěchu se sjezdem rodáků navrhl prof. Laco Vychodil ustavení Klubu přátel Náměště na Hané a okolí, spolku zcela výjimečného v širokém okolí. Tento spolek od svého ustavení vydával vlastní časopis „Náměšť na Hané a okolí.“
Jeho vnučkou slovenská herečka Alena Antalová.

Zdroj:

Lajcha, Ladislav: Ladislav Vychodil. Bratislava, Tatran 2003. * Stratil, V.: Umělec národní i světový. In: Zpravodaj Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. 1981, č. 15–16. S. 40–42. * Zemřel scénograf Ladislav Vychodil. Právo, 23.8.2005.S.14.* webové stránky Náměště na Hané. Ševčíková, Hana: Únorová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2010, č.2, S.4.;

Fotky:
Ludvík Kunz *26. 8. 1914 - +20. 5. 2005
Místo narození: Osičko
Místo úmrtí: Šlapanice
Místa pobytu: Brno, Olomouc, Valašské Meziříčí, Vizovice
Obory působení: bibliograf, etnograf, folklorista, hudebník, pedagog vysokoškolský, publicista odborný, učitel
Anotace:

Narozen v Osíčku na Kroměřížsku (region Záhoří). Studoval učitelský ústav ve Valašském Meziříčí. V letech 1936–1947 učitelem na Moravě a ve Slezsku. Při tom dálkově studoval FFMU v Brně, obor etnografie. V letech 1941–1946 se učil hrát na kontrabas.Od roku 1947 pracoval v Moravském muzeu v Brně, kde založil a řídil Etnografický ústav.. V devadesátých letech se účastníl regionálních konferencí na Hané " Lidový rok na Hané", kde jsem se s ním osobně potkala. Zpracovával bibliografie a publikoval v odborném tisku.Autor jedinečného soupisu českých časopiseckých článků z Valašska a Záhoří 1884–1964.

Zdroj:

Československý hudební slovník.i.díl.Praha 1963. S.791. http://www.divadloschod.cz/val.atheny/?…

Poznámka:

Doc.PhDr. Ludvík Kunz, CSc.

Fotky:
Libor Koval *2. 4. 1930 - +28. 12. 2003
Místo narození: Praha
Místo úmrtí: Freiburg (Německo)
Místa pobytu: Frýdek-Místek, Olomouc, Řím (Itálie)
Obory působení: básník, kněz, lingvista, překladatel
Anotace:

Ve Frýdku absolvoval reálné gymnázium. Roku 1941 vstoupil do saleziánského ústavu. Vystudoval FF UP v Olomouci, kde v roce 1955 promoval. Pracoval jako lingvista až do svého věznění v roce 1960. 1968 odešel do exilu a vystudoval v Římě Papežskou univerzitu Gregorianu. Je členem PEN klubu. V roce 1994 dostal Cenu Karla Hynka Máchy " Květy staré Koreje" (Scriptum 1994).

Zdroj:

Hanácké noviny, 1.4.1995, S.5., Literární noviny 2004, č.13. (Nekrolog).

Lubor Tokoš *7. 2. 1923 - +29. 9. 2003
Místo narození: Šternberk
Místo úmrtí: Zlín
Místa pobytu: Brno, Hodonín, Olomouc, Ostrava, Praha, Uherské Hradiště
Obory působení: herec, rozhlasový pracovník, výtvarník
Anotace:

Narozen v rodině důstojníka čs. armády. Otec po dvou letech odešel od rodiny a tak dětství a mládí prožil Lubor v Hodoníně, kde 1940–1941 začala jeho divadelní kariéra ve Slováckém divadle. Zprvu působil jako nápověda, což ho zachránilo od totálního nasazení, později byl objeven jeho herecký talent, když divadlo postižené odchodem mnoha členů potřebovalo náhradu. Několik let působil v Brně- Dětské divadlo 1941–1942, Zemské divadlo 1942–1945.Po válce ještě krátce působil v Divadle pro mládež a ve Svobodném divadle 1945–1946. V letech 1946–1948 vykonal vojenskou prezenční službu. V roce 1948 byl angažován v Uherském Hradišti, v 50. letech v Ostravě ( Státní divadlo Ostrava a rozhlas Ostrava.V letech 1962–64 působil v Praze v Divadle S.K.Neumanna, poté dvě sezóny v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci, poté v Činoherním klubu Praha. Po roce 1968 nesměl sedm let na jeviště a tak se vrátil do Uherského Hradiště. V letech 1980 –1985 působil v Divadle pracujících ve Zlíně. Od roku 2000 spolupracoval s Městským divadlem ve Zlíně. Rozsáhlá filmová a televizní tvroba., úzká spolupráce s rozhlasem. LT vynikl taky jako malíř. Malovat se naučil u Františka Podešvy, přátelil se s Karlem Hofmanem. Zprvu maloval krajinomalby, v posledních letech poetické klauny. Jeho olejomalby jsou zastoupeny v mnoha galeriích. Vystavoval. R.2001 získal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra a r. 2003 Cenu města Zlína. Byl nalezen mrtev ve svém bytě a podle lékaře zemřel již 26.9.2003.

Zdroj:

BSSSM seš.6 (18.) Ostrava 2005. S,139–140. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su- Žv. Valašské Maziříčí, Valašské Athény. S.38.

Libor Pecha *11. 4. 1926 - +24. 3. 2002
Místo narození: Brno
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: pedagog vysokoškolský
Anotace:

V období 1959–1968 působil na Katedře pedagogiky Přírodovědecké fakulty UP.

Zdroj:

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973.S.356.; Doc. PhDr. Libor Pecha, CSc. – k jeho nedožitým osmdesátinám. Žurnál UP. roč. 15, č. 22, 14.4.2006. S.6.

Ludvík Černoch *12. 11. 1914 - +29. 9. 2000
Místo narození: Vídeň (Rakousko)
Místo úmrtí: Rožnov pod Radhoštěm
Místa pobytu: Hradec Králové, Kostelec u Holešova, Kroměříž, Olomouc, Pitín, Praha, Strážnice
Obory působení: církevní hodnostář, filozof, kněz, spisovatel, středoškolský pedagog
Anotace:

Maturoval na gymnáziu ve Strážnici r. 1934. Poté vystudoval teologii v Olomouci a r. 1939 byl vysvěcen. Jeho prvním místem byl Kostelec u Holešova, kde byl kaplanem. Po roce byl jmenován prefektem na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Současně studoval filozofickou fakultu v Praze a po státních zkouškách se vrátil do Kroměříže, kde se stal profesorem na gymnáziu.

Zdroj:

Krulichová, M.: O Autorovi. In: Slovo na dobrou noc. Chvojkovo nakl. 1997. Fabián, J.: – Ševčíková , H. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravy. 1. sv. A-Fi. Valašské Athény 2009. S.65. https://www.okobeskyd.cz/?…

Fotky:
Luboš Homola *10. 9. 1928 - +25. 9. 2000
Místo narození: Olomouc
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Olomouc, Praha
Obory působení: loutkář
Anotace:

Od r.1948 člen Divadla Spejbla a Hurvínka v Praze. Od r.1972 stálý vodič loutky Spejbla. Zasl.umělec 1984.

Zdroj:

Přehled činnosti čs.divadel 1958, Praha DÚ 1959, S.120.; Malá československá encyklopedie, 2.díl, Praha 1985, S.818.; ČBS XX. stol., 1.díl. Praha 1999;

Lubomír Neoral *31. 10. 1927 - +25. 3. 2000
Místo narození: Olomouc
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc, Praha, Vítkov
Obory působení: děkan fakulty, lékař, pedagog vysokoškolský
Anotace:

V r. 1946 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Poté studoval LF UP Olomouc , kde promoval r. 1951, PFUK Praha r. 1975. Působil 1951–53 ve Vítkově, od r. 1956 v ústavu patologie LFUP, od r. 1961 přednosta kraj. soudně lékař. odd. FNsP, 1984–1990 předseda odb. spol. soud. lékařství, od r. 1984 předseda Ústavu soudního lékařství, od r. 1990 děkan LFUP Olomouc, odborník pro soudní lékařství. Autor 11 monografií, učebnic, skript.

Zdroj:

Kdo je kdo 91/92.2.díl.Praha 1991, S.651.; Žurnál UP, 1992, září, S.5, /foto/;.

Libor Pleva *6. 1. 1923 - +15. 3. 2000
Místo narození: Praha
Místo úmrtí: Brno
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: pedagog vysokoškolský, režisér
Anotace:

Absolvoval. konzervatoř Brno 1946, FFMU Brno 1949, od r. 1946–1950 působil v MD Olomouc. Externí pedagog JAMU.

Zdroj:

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.;. Rovnost 10, 4.4.2000, S.12.

Poznámka:

PhDr. Libor Pleva

Leo Jehne *8. 12. 1930 - +24. 9. 1999
Místo narození: Hranice
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Olomouc, Ostrava, Valašské Meziříčí, Vsetín
Obory působení: hudebník, pedagog hlasový, publicista hudební
Anotace:

Po studiích na obchodní akademii ve Vsetíně a vyšší hospodářské škole ve Valašském Meziříčí, kde maturoval r. 1950 byl zaměstnán rok jako statistik. V rodišti se učil hře na klavír u Josefa Knipla, podílel se na založení a činnosti amatérského jazzového big bandu Mistral, v němž hrál na piáno a pro který též aranžoval. Kromě toho hrál i na klarinet a cimbál ve folklorních souborech. V letech 1951–1957 studoval FFUP v Olomouci, obor hudební věda a estetika a souběžně též soukromě navštěvoval v letech 1952–1958 hodiny zpěvu u ostravského pedagoga Rudolfa Vaška. Během studia na VŠ začal psát kritiky zprvu do krajského tisku, pak do Hudebních rozhledů, Melodie, Divadelních novin a j. Od r. 1957 působil v Ostravě kde 11 let ředitel Divadla hudby. Zároveň soukromě vyučoval zpěvu a působil jako hlasový poradce. V roce 1969 odešel do Prahy, kde působil v zahraničním obchodě Atria jako vedoucí hudebně uměleckého oddělení, po reorganizaci tohoto podniku odešel na 2 roky do Supraphonu.

Zdroj:

Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. sv.4. Praha 1990. S.239–240. BSSSM, seš.5 (17.) Ostrava 2004. S.78.

Ladislav Zapletal *11. 5. 1924 - +14. 5. 1999
Místo narození: Přerov
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Olomouc, Opava, Praha
Obory působení: geograf, geomorfolog, pedagog vysokoškolský
Anotace:

Gymnázium vystudoval v rodišti. Na UK v Praze absolvoval Přírodovědeckou a Filozofickou fakultu a r. 1950 dosáhl doktorátu přírodních věd (RNDr.). V r. 1966 získal hodnost kandidáta geografického zaměření (CSc.). Habilitační práce byla zaměřena na antropogenní geomorfologii a byla obhájena 1968 na UJEP v Brně. Působil na přírodovědec. fak. UP na katedře geografie od r. 1959–1989. Zabýval se zejména antopogenní geomorfologií. Je autorem Mapy Hané, kterou vydalo Muzeum v Přerově r. 1990 a jejíž část byla použita na obálce Kulturního kalendáře Haná. 1992.

Zdroj:

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.357.; Literární místopis /OA Přerov, duben 1993.; BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S. 123. ,

Poznámka:

Doc. RNDr. Ladislav Zapletal, CSc.

Fotky:
Leopold Chvostek *27. 10. 1911 - +24. 12. 1998
Místo narození: Frýdek-Místek
Místo úmrtí: Sviadnov
Místa pobytu: Frýdek-Místek, Hradec nad Moravicí, Napajedla, Olomouc, Velký Týnec
Obory působení: církevní hodnostář, kněz
Anotace:

Čestný kanovník Metropolitní kapituly sv. Václava v Olomouci. Bohosloví vystudoval v Olomouci. Knězem se stal v r. 1937. Poté pracoval v Hradci nad Moravicí, Štáblovicích a Napajedlích. Od r. 1943 působil na Klášterním Hradisku a v letech 1960–90 ve Velkém Týnci. Často se vracel do Velkého Týnce, kde byl úředně občanem do února 1995. Zemřel ve Sviadnově.

Zdroj:

Týnecké listy, č.10/2006,S.20; Týnecké listy, č.2/1999, S.5; Katalog kněžstva olom. arcidiecéze, Olomouc 1949, S.321; Ševčíková, H.: Malá galerie význačných rodáků a nejen jich ve Velkém Týnci. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S. 68.;

Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3 4 5 6 7